Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2335(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0263/2009

Předložené texty :

A6-0263/2009

Rozpravy :

PV 05/05/2009 - 10
CRE 05/05/2009 - 10

Hlasování :

PV 06/05/2009 - 6.13
CRE 06/05/2009 - 6.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0371

Přijaté texty
PDF 262kWORD 111k
Středa, 6. května 2009 - Štrasburk
Aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce
P6_TA(2009)0371A6-0263/2009

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/2335(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 o doporučení Komise o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce (KOM(2008)0639),

–   s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na články 99, 137 a 141 této smlouvy,

–   s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(1),

–   s ohledem na doporučení Rady 92/441/EHS ze dne 24. června 1992 o společných kritériích, pokud jde o dostatečné prostředky a sociální pomoc v systémech sociální ochrany(2),

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konaného ve dnech 11. a 12. prosince 2008,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2009 nazvané "Návrh společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění 2009 (KOM(2009)0058)" a pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2009 nazvaný " Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění 2008; profily zemí" (SEK(2009)0255),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2006 o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006-2007(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o zlepšení duševního zdraví obyvatelstva. Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii(4),

–   s ohledem na pokrok dosažený v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU ohledně provedení směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků,

–   s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–   s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(5),

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně konaného ve dnech 15. a 16. března 2002,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2007 nazvané "Modernizace sociální ochrany pro větší sociální spravedlnost a hospodářskou soudržnost: další pokrok v aktivním začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce" (KOM(2007)0620) a na usnesení Parlamentu ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby(6),

–   s ohledem na doporučení evropských sociálních partnerů ve zprávě ze dne 18. října 2007 nazvané "Klíčové výzvy, kterým čelí evropské trhy práce: společná analýza evropských sociálních partnerů",

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2007 nazvané "Vyhodnocení sociální reality – Průběžná zpráva určená zasedání Evropské rady na jaře v roce 2007" (KOM(2007)0063) a usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 o této otázce(7),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané "Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století" (KOM(2008)0412) a usnesení Parlamentu ze dne 6. května 2009 k této otázce(8),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané "Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v EU" (KOM(2006)0574) a usnesení Parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o budoucnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodů: jejich financování a tendence k individualizaci(9),

–   s ohledem na své prohlášení ze dne 22. dubna 2008 o zamezení bezdomovectví na ulicích(10),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(11),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)(12),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(13),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(14),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního vzdělávání(15),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 o vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě(16),

–   s ohledem na Protokol o službách obecného zájmu(17) připojený k Lisabonské smlouvě,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0263/2009),

A.   vzhledem k tomu, že aktivní začleňování nesmí nahradit sociální začleňování, protože zranitelné skupiny, které nejsou schopny účasti na trhu práce, mají právo na důstojný život a plnohodnotnou účast ve společnosti, a proto musí mít k dispozici minimální příjem a přístupné a cenově dostupné sociální služby vysoké kvality, bez ohledu na schopnost účasti jednotlivce na trhu práce,

B.   vzhledem k tomu, že aktivní začleňování se nevztahuje pouze na schopnost jednotlivce, ale také na způsob, jakým je uspořádána společnost; a že je proto nutné se zabývat také strukturálními příčinami vyloučení, včetně diskriminace a nedostatečného poskytování služeb,

C.   vzhledem k tomu, že zřejmé vyloučení z trhu práce může být důsledkem nedostatku vhodných a důstojných pracovních možností, nikoli důsledkem nedostatku osobního úsilí,

D.   vzhledem k tomu, že integrace na trhu práce nesmí být předpokladem pro získání nároku na minimální příjem a přístupu k sociálním službám vysoké kvality; vzhledem k tomu, že minimální příjem a přístup k sociálním službám vysoké kvality jsou nezbytným předpokladem pro integraci na trhu práce,

E.   vzhledem k tomu, že osobami nejvíce vzdálenými trhu práce bývají často lidé s četnými a komplexními potřebami, potížemi nebo znevýhodněním, jako je dlouhodobá závislost na nízkém nebo nepřiměřeném příjmu, dlouhodobá nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání a negramotnost, vyrůstání ve zranitelné rodině, zdravotní postižení, špatný zdravotní stav, život v oblastech s vícenásobným znevýhodněním, nejisté podmínky bydlení, bezdomovectví, rasismus a diskriminace, a proto je nutné, aby strategie pro začlenění odrážely odlišnosti mezi vyloučenými osobami,

F.   vzhledem k tomu, že sociální vyloučení a vyloučení z trhu práce má závažný dopad na duševní zdraví dotčených lidí, a vzhledem k tomu, že dlouhodobě nezaměstnaní lidé jsou více ohroženi depresí a jinými poruchami duševního zdraví,

G.   vzhledem k tomu, že osoby, které jsou vzdáleny od trhu práce, velmi potřebují odborné vzdělání, buď z důvodu, že jejich školní vzdělání bylo nepřiměřené, nebo proto, že strávily příliš mnoho času mimo trh práce, a nejsou proto již schopny své vzdělání efektivně uplatnit,

H.   vzhledem k tomu, že nejzranitelnější osoby bývají často postiženy podmíněností aktivačních politik, a vzhledem k tomu, že je nutné tyto účinky monitorovat a usilovat o zamezení nepříznivých dopadů na zranitelné skupiny,

I.   vzhledem k tomu, že opatření v rámci aktivního začleňování musí být rovněž v souladu s rozvojem EU a vnitrostátními cíli v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení,

J.   vzhledem k tomu, že většina domácností je vedena ženami, většina rodičů samoživitelů jsou ženy a většina pečovatelů jsou také ženy; vzhledem k tomu, že politiky aktivního začleňování vyžadují komplexní soubor opatření, který by umožnil ženám nejvíce vzdáleným trhu práce využívat v praxi strategie aktivního začleňování; vzhledem k tomu, že situace žen na trhu práce přímo souvisí s chudobou spojenou s věkem, která postihuje zejména ženy,

K.   vzhledem k tomu, že v dobách hospodářského poklesu a rostoucí nezaměstnanosti existuje riziko, že velký počet dalších osob bez práce rozšíří řady obyvatel, kteří již trpí chudobou, a dále riziko vyloučení z trhu práce, zejména pro nejzranitelnější sociální skupiny, jako jsou ženy, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby politika sociálního začleňování a související politika trhu práce byly uskutečňovány v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy za použití integrovaného a soudržného přístupu; vzhledem k tomu, že část veřejných finančních prostředků by měla být použita k udržování a zlepšování investic v sociální oblasti, ve zdravotnictví, školství a v oblasti dalších základních sociálních služeb a služeb obecného zájmu,

L.   vzhledem k tomu, že názor, že nejlepším východiskem z vyloučení je mít práci, může být skutečně platný pouze tehdy, je-li uvedená práce udržitelná, kvalitní a náležitě odměňována; vzhledem k tomu, že zásada "za stejnou práci stejný plat" je i nadále nedostatečně uplatňována,

M.   vzhledem k tomu, že osoby pečující o rodinu poskytují nezbytné pečovatelské služby, vzdělání a podporu mimo systém zaměstnanosti, bez příjmu či sociálních práv, a že postrádají právo na opětovný vstup na trh práce a na získání uznání dovedností nabytých nebo rozvinutých v průběhu období péče o rodinu,

1.   vítá skutečnost, že Komise opírá své doporučení 2008/867/ES o doporučení 92/441/EHS, v němž je uznáno základní právo jednotlivce na dostatečné prostředky a pomoc při zajištění důstojného života a v němž jsou definovány společné zásady provádění tohoto práva; podporuje společné zásady a praktické pokyny uvedené v doporučení 2008/867/ES o strategii aktivního začleňování založené na třech pilířích, totiž na podpoře přiměřeného příjmu, trzích práce přístupných všem a přístupu ke kvalitním službám; zejména upozorňuje, že každá strategie aktivního začleňování musí být založena na těchto zásadách: na právech jednotlivce, úctě k lidské důstojnosti a zásadách nediskriminace, rovnosti příležitostí a rovného postavení žen a mužů; na podpoře integrace na trhu práce spojené s plnou účastí ve společnosti; a na uskutečňování zásad kvality, přiměřenosti a dostupnosti v rámci všech tří pilířů;

2.   souhlasí s Radou, že je nutné zlepšit provádění doporučení 92/441/EHS v otázce minimálního příjmu a sociálních transferů; že sociální pomoc by měla zajistit přiměřený minimální příjem pro důstojný život, a to alespoň na úrovni převyšující úroveň "ohrožení chudobou" a dostatečné, aby se lidé zbavili chudoby, a že by se měla zlepšit situace v oblasti pobírání dávek;

3.   vítá rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 17. července 2008 ve věci C-303/06 týkající se pečovatelů trpících diskriminací z důvodu vztahu s jinou osobou; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly přiměřená opatření pro zajištění ochrany pečovatelů před touto diskriminací v přístupu na trh práce, a vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k přijetí opatření nezbytných pro zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora;

4.   vyzývá členské státy, aby v rámci boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení prováděly podporu přiměřeného příjmu; upozorňuje na potřebu stanovení přiměřené minimální hranice příjmu na základě doporučení 92/441/EHS a 2008/867/ES, která musí být přiměřená, transparentní, dostupná pro všechny a dlouhodobě udržitelná;

5.   považuje za zásadní, aby Komise a členské státy účinně provedly směrnici 2000/78/ES, jež vytváří právní rámec pro rovné zacházení v zaměstnání s cílem účinně bojovat proti diskriminaci v zaměstnání na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

6.   zdůrazňuje svou žádost Radě, aby vyhlásila cíl EU v oblasti systémů minimálního příjmu a příspěvkových systémů náhrady příjmů zajišťující příjmovou podporu ve výši nejméně 60 % průměrného národního vyrovnaného příjmu, a určila časový termín, ve kterém všechny členské státy mají tohoto cíle dosáhnout;

7.   uznává, že vzájemná součinnost sociální pomoci a účasti na trhu práce je složitá, zejména tehdy, je-li dostupná práce krátkodobá, sezónní, nejistá nebo na částečný úvazek a mají-li podmínky pro přiznání nároku a systémy sociální ochrany nebo mezní daňové sazby demotivující účinek pro nástup do placeného zaměstnání a systém sociální pomoci je příliš těžkopádný, aby pružně zareagoval; naléhavě proto vyzývá k vytvoření systémů, které by jednotlivce v období přechodu účinně podporovaly, nikoli penalizovaly či odrazovaly, a nepřipravovaly je o pomoc příliš brzy po nástupu do práce;

8.   poukazuje na význam poskytování dávek sociálního zabezpečení pro zranitelné osoby schopné práce; zdůrazňuje však, že tyto dávky jsou vzhledem k zásadě subsidiarity věcí členských států;

9.   zdůrazňuje, že příjemci podpory přiměřeného příjmu a jejich rodiny budou mít možnost zabránit riziku chudoby a stát se aktivními občany, kteří přispívají k sociálnímu a hospodářskému životu a k mezigenerační solidaritě;

10.   navrhuje, aby členské státy aktivně uvažovaly o vytvoření politiky minimální mzdy za účelem řešení problému s rostoucím počtem "pracujících chudých" a poskytly reálnou vyhlídku osobám, které jsou vzdáleny trhu práce;

11.   domnívá se, že aktivní začleňování vyžaduje snížení nerovností mezi regiony a oblastmi v rámci Společenství prostřednictvím urychlené rehabilitace oblastí postižených hospodářskou krizí a prostřednictvím rozvoje venkovských oblastí;

12.   vyzývá členské státy, aby přijaly opatření pro boj proti nelegálnímu nebo "submerznímu" zaměstnávání, které postižené osoby vylučuje z využívání některých sociálních nástrojů a služeb;

13.   požaduje, aby politiky aktivního začleňování:

   byly v souladu s celoživotním přístupem ke vzdělávání, celoživotnímu učení, sociální politice a politice zaměstnanosti;
   byly "šity na míru", cílené a orientované na potřeby;
   byly založeny na integrovaném přístupu a měly participativní charakter; a
   respektovaly předpoklady, které jsou nezbytné k umožnění účasti bez vytváření podmínek, jež ohrožují minimální příjem nutný k životu;

14.   vyzývá Komisi, aby uvažovala o vyúčtování celkových nákladů v oblasti aktivního a sociálního začleňování, jelikož zkušenosti ukázaly, že včasné investice a preventivní opatření mohou z dlouhodobého hlediska snížit celkové náklady pro společnost; vítá skutečnost, že doporučení 2008/867/ES proto navrhuje zvýšit investice do sociálního začleňování;

15.   domnívá se, že členské státy by měly zajistit cílené dodatečné dávky pro znevýhodněné skupiny (jako jsou například osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, rodiče samoživitelé nebo domácnosti s mnoha dětmi), které by pokryly mimořádné náklady mimo jiné na osobní asistenci, používání zvláštních zařízení a zdravotní a sociální péči; dále by měly pro sociálně slabší skupiny obyvatelstva stanovit maximální ceny léků odpovídající jejich finančním možnostem; zdůrazňuje potřebu zajistit důstojnou úroveň invalidního a starobního důchodu;

16.   souhlasí, zejména vzhledem k často komplexním potřebám osob, že je nutné navrhovat a provádět v rámci aktivního začleňování opatření šitá na míru, která spojují minimální příjem, začlenění na trhu práce a sociální služby, že je nutné se zaměřit na včasnou identifikaci a preventivní opatření a že přednostní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším osobám;

17.   domnívá se, že při navrhování a provádění uvedených opatření by měly být brány v úvahu názory osob, na které jsou tato opatření zaměřena; vyzývá členské státy, aby posílily nevládní organizace v sociální oblasti s cílem usnadnit jejich účast na formulování a provádění politiky začleňování;

18.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly konstruktivnější přístup k drogové politice s důrazem na prevenci, vzdělávání a péči, pokud jde o závislost, spíše než na trestní sankce;

19.   vyzývá k destigmatizaci osob s problémy v oblasti duševního zdraví a osob s poruchami učení, k podpoře duševního zdraví a kvality života, prevenci duševních poruch a k navýšení finančních prostředků pro léčbu a péči;

20.   domnívá se, že jsou nezbytná preventivní opatření zaměřená na identifikaci nejvíce ohrožených dětí a mládeže již od raného věku, tedy ještě v dostatečném předstihu před opuštěním výchovného nebo vzdělávacího zařízení, protože problémy spojené s vyloučením se v mnoha případech projevují již od nejranějšího dětství; poznamenává, že mladí lidé vyloučení ze školy mají větší sklony k asociálnímu a zločinnému chování, což umocňuje problémy se vstupem na trh práce v pozdější době; domnívá se, že široký dialog všech zúčastněných stran a podpora preventivních opatření a sociálních služeb s cílem zlepšit příležitosti pro zranitelné skupiny dětí a mládeže jsou pro úspěch politik začleňování rozhodující; zdůrazňuje rovněž význam problému vyloučení, které postihuje starší osoby, jež ztratí práci a nemohou se vrátit na trh práce;

21.   domnívá se, že by měly být náležitě zohledněny potřeby mladých lidí hledajících první pracovní místo a že by měly být na vnitrostátní úrovni přijaty politiky a opatření pro podporu přechodu z oblasti vzdělávání na trh práce; domnívá se dále, že by při práci orgánů EU a členských států s organizacemi mládeže měl být průběžně využíván strukturovaný dialog;

22.   vyzývá členské státy, aby více usilovaly o řešení problémů, jimž čelí pečovatelé, včetně práva svobodně si vybrat, zda chtějí být pečovateli a v jakém rozsahu chtějí péči poskytovat, nebo případně péči spojit s placenou prací a zaměstnáním, a včetně přístupu k systémům sociálního a důchodového zabezpečení, s cílem zabránit chudobě v důsledku poskytování péče;

23.   vítá uznání požadavku na zajištění univerzálního přístupu k cenově dostupným a vysoce kvalitním sociálním službám jakožto základního práva a podstatného prvku evropského sociálního modelu, jakož i zajištění podpory udržení osob v zaměstnání a dodržování zásad stanovených v doporučení 2008/867/ES; domnívá se, že uvedené sociální služby zahrnují zajištění stálého, finančně dostupného bydlení, dostupné veřejné dopravy, základního odborného vzdělání a zdravotních služeb, stejně jako přístupu k cenově dostupné energii a dalším síťovým službám; připomíná, že pokrok musí být založen na zaručení povinnosti univerzální služby v oblasti služeb obecného zájmu; domnívá se, že je třeba vytvořit akční plán pro vypracování rámcové směrnice EU zajišťující služby obecného zájmu, aby byly tyto požadavky zaručeny; poznamenává, že při dosahování barcelonských cílů v oblasti finančně dostupné kvalitní péče o dítě, které by měly být rozšířeny na všechny děti ze základních škol, nebylo dosaženo dostatečného pokroku; poznamenává také, že požadavky v oblasti péče o další závislé osoby nejsou také dostatečně plněny a měly by podléhat podobnému postupu;

24.   domnívá se, že boj proti diskriminaci, jíž čelí osoby v souvislosti s přístupem ke statkům, službám a zařízením je zásadní pro dosažení začlenění, a proto vítá návrh na komplexní směrnici pro potírání diskriminace mimo zaměstnání na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo víry;

25.   vybízí členské státy, aby zvážily sociální zvýhodnění poplatků pro zranitelné skupiny, například v oblasti energetiky a veřejné dopravy, a také nástroje pro získávání mikroúvěrů s cílem podporovat aktivní začleňování, jakož i bezplatnou zdravotní péči a vzdělání pro osoby s problémy hmotné povahy;

26.   vyzývá členské státy, aby zvýšily profil úvěrových družstev a pomohly tak nabídnout jednotlivcům bezpečné a regulované prostředí pro ukládání a půjčování peněz a aby čelily stále problematičtějšímu zadlužování osob; vyzývá členské státy, aby zajistily právo jednotlivců na otevření finančně dostupného bankovního účtu, který je zásadním prostředkem pro účast na hospodářské činnosti i ve společnosti;

27.   vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením poskytovaly dodatečnou podporu nezbytnou pro přístup na trh práce i při výkonu práce; vyzývá členské státy, jež tak dosud neučinily, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol; konstatuje, že členské státy by měly zřídit vhodné postupy a struktury pro účinné provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na svém území;

28.   domnívá se, že mladí lidé čelí specifickým překážkám aktivního začlenění, k nimž patří neodůvodněná diskriminace související s věkem a problémy týkající se přístupu k finančně dostupným systémům odborné přípravy;

29.   vítá deinstitucionalizaci v případě zdravotně postižených osob, upozorňuje však, že tento proces vyžaduje dostatečnou úroveň kvalitních služeb na úrovni jednotlivých komunit, které podporují samostatné bydlení, právo na osobní asistenci, právo na ekonomickou nezávislost a plné zapojení do společnosti v rámci členských států;

30.   vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly dostatečné zdroje pro usnadnění přístupu k programům celoživotního vzdělávání, které umožní omezit vyloučení starších lidí mimo jiné z výdělečné činnosti a podpoří jejich stálé zapojení do sociálního, kulturního a občanského života;

31.   domnívá se, že by mělo být vykonáno více pro boj proti domácímu násilí a zneužívání dětí a starších osob;

32.   vyzývá Komisi a členské státy k zajištění úplného, náležitého a účinného uplatňování stávajících právních předpisů Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů, rovnosti obecně a nediskriminace; vyzývá k jejímu rozšíření a prosazování s cílem odstranit strukturální překážky bránící zaměstnávání, profesnímu vzdělávání a odborné přípravě;

33.   věří, že vysoce kvalitní vzdělávání je zásadním předpokladem pro úspěšné budoucí zaměstnání a integraci; vyzývá členské státy, aby rozšířily legislativu v oblasti veřejného vzdělávání s cílem vyloučit jakékoli překážky vzdělávání a zajistily integrované vzdělávání a přístup k němu pro všechny; domnívá se, že osoby, které byly z trhu práce vyloučeny po delší dobu, musí mít větší nárok na financování celoživotního učení, zejména pokud jde o "klíčové schopnosti";

34.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci celé strategie aktivního začleňování uplatňovaly zásadu rovnoprávnosti žen a mužů;

35.   domnívá se, že nabízené vzdělávání by mělo být vhodně zvoleno a mělo by odpovídat potřebám dotyčných osob; vyzývá k cíleným, nikoli standardizovaným opatřením v oblasti vzdělávání a integrace, která často neberou zřetel na potřeby osob se zdravotním postižením, osob s pečovatelskými povinnostmi nebo osob se zdravotními problémy; poukazuje na osvědčené postupy z Evropského sociálního fondu (ESF) a iniciativy EQUAL pokud jde o cílené přístupy ke vzdělávání osob nejvíce vzdálených trhu práce, které vycházejí z potřeb a uznávají nedoložené dovednosti a dovednosti získané v rámci neformálního vzdělávání;

36.   doporučuje zlepšit kvalitu vzdělávání a integrovat systémy vzdělávání s trhem práce a kritérii sociální účasti, jakož i snížit nerovnosti v přístupu ke všem formám vzdělávání a v nabízené kvalitě vzdělávání;

37.   domnívá se, že vzdělávání by mělo také zajišťovat povědomí osob o jejich právech a povinnostech v práci, včetně účinné přípravy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti a práv na členství v odborových svazech, jakož i práv na informace a poradenství a na celoživotní učení a odbornou přípravu;

38.   poznamenává, že existuje riziko, že nápaditější přístupy k přípravě osob nejvíce vzdálených trhu práce pro možný přístup na tento trh budou zbaveny financování ve prospěch užšího přístupu založeného na snadno měřitelných výsledcích; vyzývá proto Komisi, aby v rámci strukturálních fondů a především ESF zlepšila financování přístupů "zdola nahoru" a rozvoje ukazatelů pro měření pokroku v oblasti sociálního a aktivního začleňování a zaměřila se tak na iniciativy na místní úrovni s cílem podpořit aktivní začleňování, které je součástí cílů sociálního začleňování, zdůrazňovaných jako významná součást strukturálních fondů vyčleněných v rámci Lisabonské strategie, a dále prostřednictvím navrhovaného financování sociální inovace a dalších zdrojů;

39.   připomíná, že se vzhledem ke změně demografické situace odhaduje, že do roku 2030 bude poměr aktivního a neaktivního obyvatelstva 2:1; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily politiky aktivního začleňování s cílem zajistit, aby pečovatelé, z nichž mnozí budou nuceni odejít z trhu práce v důsledku svých pečovatelských závazků, nebyli v pozdějších letech negativně dotčeni;

40.   poukazuje na nezbytnost vytvoření trhu práce přístupného pro všechny jako hlavní součásti jakékoli strategie aktivního začleňování, trhu práce s důstojnými pracovními podmínkami a rozmanitou nabídkou pracovních míst pro všechny pracovníky, zohledňujících odlišné potřeby jednotlivých pracovišť, individuální požadavky pracovníků, odlišný pracovní rytmus a časový model, odlišné úrovně dovedností a různé potřeby, pokud jde o sladění rodinného, soukromého a profesního života; připomíná, že vysoce kvalitní zaměstnání je zásadní pro podporu zachování pracovního místa;

41.   vyzývá členské státy, aby podporovaly konkurenceschopný trh práce vstřícný vůči rozvoji veřejných i soukromých systémů sociální ochrany za přiměřené nálady, které umožní dotčeným osobám, včetně příslušníků národnostních menšin, snížit riziko vyloučení z trhu práce;

42.   vyzývá členské státy, aby použily nástroje a prostředky k motivaci všech aktivních účastníků a vytvořily trhy práce přístupné pro všechny a zlepšily účast osob, které jsou trhu práce nejvíce vzdáleny; poukazuje na nástroje související s místním sociálním dialogem, finančními pobídkami, daňovými úlevami a rozvojem sociální ekonomiky; vítá doporučení Komise poskytovat podporu pro sociální ekonomiku, jež představuje zásadní příležitost pro vstup znevýhodněných osob do pracovního procesu;

43.   zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají při podpoře aktivního začleňování trojí roli: zaměstnavatelů, podporovatelů hospodářského rozvoje a zaměstnanosti a poskytovatelů veřejných služeb, včetně služeb pro nejzranitelnější skupiny; vyzývá členské státy, aby vytvořily sítě na národní a vnitrostátní úrovni, které by občanům poskytovaly informace o tom, kde mohou v závislosti na své konkrétní situaci získat pomoc v přístupu na trh práce a specifické sociální služby (tj. systémy sociálního zabezpečení, služby fyzického a duševního zdraví a sociální služby a odborná příprava);

44.   je pevně přesvědčen, že by mělo být vynaloženo větší úsilí na boj s překážkami začleňování, jimž čelí žadatelé o azyl; vyzývá členské státy, aby usilovaly o ukončení závislosti žadatelů o azyl na dávkách tím, že jim umožní pracovat, a aby zvážily vytvoření více legálních cest pro přistěhovalectví;

45.   naléhavě žádá všechny členské státy, aby zabezpečily azylové politiky založené na lidských právech v souladu s Úmluvou o právním postavením uprchlíků a jinými relevantními předpisy v oblasti lidských práv;

46.   uznává, že obchodování s lidmi je výsledkem obrovského utrpení a sociálního vyloučení a vyzývá členské státy, aby vynaložily větší úsilí v oblasti prosazování právních předpisů proti obchodování s lidmi a diskriminaci, aby opětovně začlenily oběti obchodování do společnosti, a zejména aby podepsaly, ratifikovaly a uplatňovaly Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi;

47.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby odmítly zavádějící směšování hospodářské migrace s hledáním azylu, a obou těchto kategorií s nelegálním přistěhovalectvím;

48.   domnívá se, že věznění lidí bez přiměřené rehabilitace a vzdělávání vytváří překážky pro začleňování a často vede pouze k dalšímu sociálnímu vyloučení, nezaměstnanosti a trestné činnosti;

49.   je pevně přesvědčen, že zachovávání věku povinného odchodu do důchodu je překážkou pro aktivní začlenění a nutí mnoho lidí, kteří by chtěli pokračovat v práci, zbytečně odejít z trhu práce;

50.   vyzývá Komisi k úzké koordinaci politických postupů v oblasti aktivního začleňování, především pokud jde o sociální služby vysoké kvality, s probíhajícím vývojem dobrovolného rámce pro kvalitní sociální služby obecného zájmu, a k neprodlenému přezkoumání veškerých možných prostředků pro vyjasnění právního prostředí, ve kterém jsou sociální služby obecného zájmu poskytovány, a pro jejich poskytování v právním rámci jakožto referenčním bodě, zejména prostřednictvím přijetí legislativních nástrojů, včetně rámcové směrnice;

51.   zdůrazňuje svou nedávnou žádost vůči Komisi a Radě, aby stanovily cíle pro snížení chudoby (chudoby obecně, dětské chudoby, chudoby při práci a přetrvávající dlouhodobé chudoby), pro zajištění minimální úrovně příjmu prostřednictvím dávek a pro přístup ke zdravotní péči a pro její kvalitu (snižování dětské úmrtnosti, zlepšování zdravotního stavu a prodlužování délky života atd.); znovu připomíná svou žádost o stanovení cíle EU pro snížení dětské chudoby o 50 % do roku 2012 a pro ukončení pouličního bezdomovectví dětí, mladistvích a dospělých do roku 2015;

52.   požaduje vypracování konkrétního plánu strategií provádění aktivního začleňování, založeného na účasti občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran, včetně osob žijících v chudobě; domnívá se, že tento plán by měl přesně stanovit časové horizonty a realistické kvalitativní i kvantitativní cíle stanovené na základě konkrétních ukazatelů a podrobného dialogu mezi zúčastněnými stranami; domnívá se také, že by tento plán měl stanovit způsoby provádění a monitorování aktivního začleňování pomocí otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění, především na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; vítá proto iniciativu Komise zapojit místní orgány do sledování a provádění strategií aktivního začleňování prostřednictvím financování sítě monitorovacích středisek místních orgánů zaměřených na aktivní začleňování v rámci programu Progress; žádá Komisi a členské státy, aby těmto střediskům připsaly významnou úlohu v budoucí politice a zapojily programy aktivního začleňování prostřednictvím vnitrostátních reformních programů v rámci revidované Lisabonské strategie, a zejména Evropské strategie zaměstnanosti;

53.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských zemí.

(1) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(2) Úř. věst. L 245, 26. 8. 1992, s. 46.
(3) Úř. věst. C 316 E, 22.12.2006, s. 370.
(4) Úř. věst. C 305 E, 14. 12. 2006, s. 148.
(5) Úř. věst. L 303, 2. 12. 2000, s. 16.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2008)0467.
(7) Úř. věst. C 282 E, 6. 11. 2008, s. 463.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2009)0370.
(9) Přijaté texty, P6_TA(2008)0556.
(10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0163.
(11) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
(12) Úř. věst. L 298, 7. 11. 2008, s. 20.
(13) Přijaté texty, P6_TA(2009)0062.
(14) Úř. věst. L 394, 30. 12. 2006, s. 10.
(15) Úř. věst. L 327, 24. 11. 2006, s. 45.
(16) Úř. věst. C 41E, 19. 2. 2009, s. 46.
(17) Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 158.

Právní upozornění - Ochrana soukromí