Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591) a na různé pracovní dokumenty, které jsou přiloženy k tomuto sdělení,

–  s ohledem na závěrečná doporučení skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu ze dne 17. března 2009(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě(2),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o „šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii“(3),

–  s ohledem na závěry přijaté Radou dne 29. března 2010 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě(4),

–  s ohledem na zprávu „Zemědělské podnikání a právo na potraviny“ zvláštního zpravodaje OSN pro oblast práva na potraviny,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0225/2010),

A.  vzhledem k tomu, že kolísání cen potravin a komodit, která se před nedávnem projevila, vyvolala velké obavy o fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců,

B.  vzhledem k tomu, že ačkoliv ceny potravin od roku 1996 každoročně vzrůstají o 3,3 %, ceny, které obdrží zemědělci, se zvyšují pouze o 2,1 %, zatímco jejich provozní náklady jsou o 3,6 % vyšší, což dokazuje, že potravinový řetězec nefunguje dobře,

C.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise potvrzuje, že „tyto změny způsobily zemědělským producentům značné těžkosti a vedou k tomu, že se spotřebitelům nedostává spravedlivého zacházení“(5),

D.  vzhledem k tomu, že konečné spotřebitelské ceny navzdory prudkému poklesu cen zemědělských komodit v roce 2008 v průměru zůstávají stejné nebo se dokonce zvýšily,

E.  vzhledem k tomu, že vyvážené obchodní vztahy by zlepšily fungování potravinového řetězce a současně by byly i přínosem pro zemědělce,

F.  vzhledem k tomu, že současné šíření nekalých obchodních praktik snižuje možnosti zemědělců investovat a inovovat (zejména v souvislosti s ekologickými technologiemi, zmírňováním dopadů změny klimatu a energiemi z obnovitelných zdrojů, ačkoliv zemědělci mají povinnost plnit přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí, které budou v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 ještě zpřísněny),

G.  vzhledem k tomu, že se podíl zemědělství na přidané hodnotě potravinového řetězce se v EU-25 snížil ze 31 % v roce 1995 na 24 % v roce 2005 , a vzhledem k tomu, že předběžné údaje pro následující roky ukazují další pokles podílu připadajícího zemědělcům oproti trvalému růstu zisků zpracovatelů, velkoobchodníků nebo maloobchodníků a hospodářských subjektů působících mimo potravinový řetězec,

H.  vzhledem k tomu, že průměrný příjem zemědělce se v EU-27 v roce 2009 snížil o více než 12 %, což znamená, že zemědělci nejsou schopni dosáhnout spravedlivého příjmu za svou práci, vzhledem k tomu, že zemědělci a zemědělsko-potravinářský průmysl musí navzdory tomu – v souladu s cíli stanovenými SZP – i nadále dodávat potravinářské produkty, které splňují velmi vysoké kvalitativní nároky, a to za ceny, jež jsou pro spotřebitele dostupné,

I.  vzhledem k tomu, že potravinový řetězec zahrnuje zemědělce, „zemědělská“ družstva a organizace producentů, potravinářský průmysl, velkoobchodníky, maloobchodníky, řetězce supermarketů, stravovací služby, restaurace a přímou dodávku od samozásobitelské a soukromé výroby a spotřebitele, ale i hospodářské subjekty působící mimo potravinový řetězec, mezi něž patří například společnosti zabývající se komunikací a propagací, poskytovatelé dopravy a logistiky, dodavatelé energie, veřejných služeb, obalů, technického zázemí, doplňkových látek do potravin, technologií a poradenských služeb; vzhledem k tomu, že v zájmu zlepšení udržitelnosti celého řetězce je třeba tuto spletitost a velkou rozmanitost zohledňovat,

J.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise poukazuje na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky (včetně pozdních plateb), jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce, které úzce souvisí se zvýšeným zaměřením na vstupní, velkoobchodní a maloobchodní odvětví,

K.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise ze dne 28. října 2009 je doporučeno podporovat a usnadňovat restrukturalizaci a konsolidaci zemědělství, a to pobídkami k zakládání dobrovolných organizací zemědělských producentů,

L.  vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace a procesu koncentrace podniků, a to především v maloobchodě, vznikl stav, kdy chybí rovnováha mezi jednotlivými subjekty zapojenými do potravinového řetězce, a že současná situace je taková, že hrstka všemocných maloobchodních společností přímo či nepřímo vyjednává s 13,4 miliony zemědělců a 310 000 zemědělsko-potravinářských podniků z celé Unie,

M.  vzhledem k tomu, že nadměrná koncentrace vede ke ztrátám, pokud jde o různorodost produktů, kulturní dědictví, maloobchodní prodejny, pracovní místa a životní úroveň,

N.  vzhledem k tomu, že podle Komise smluvní nerovnováha pramenící z nevyrovnané vyjednávací síly má negativní dopad na konkurenceschopnost potravinového řetězce, neboť menší, ale efektivní subjekty mohou být nuceny pracovat s nižším ziskem, což omezuje jejich schopnost a motivaci investovat do lepší kvality produktů a do inovací výrobních procesů,

O.  vzhledem k tomu, že s potravinovými produkty se na vnitřním trhu volně obchoduje a že výsledky jednání o ceně, která probíhají mezi producenty (jejich organizacemi), zpracovateli, obchodníky a maloobchodníky, jsou často podmíněny vývojem cen na světových trzích,

P.  vzhledem k tomu, že obrovské rozdíly v počtu a ekonomické síle zemědělců a maloobchodníků jasně poukazují na chybějící rovnováhu v potravinovém řetězci a vzhledem k tomu, že k vyrovnání jejich počtu je nutné podporovat rozvoj hospodářských organizací sdružujících zemědělce; vzhledem k tomu, že družstva sehrávají klíčovou úlohu, jelikož zvyšují svůj vliv a upevňují si vyjednávací pozice,

Q.  vzhledem k tomu, že Evropská unie se podílí na světovém obchodu, v jehož rámci má své smluvní závazky,

R.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším světovým dovozcem i vývozcem zemědělských produktů, jehož dovoz v tomto odvětví vzrostl v roce 2008 přibližně o 10 % na částku 98 600 milionů EUR a vývoz těchto produktů stoupl téměř o 11 % na 75 200 milionů EUR,

S.  vzhledem k tomu, že Evropská unie již v rámci své politiky rozvojové pomoci učinila velmi mnoho ústupků a že dvoustranné dohody nesmí být uzavírány jednostranně, tedy na úkor zemědělství Unie,

1.  vítá sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591), které konstatuje, že mezi jednotlivými subjekty panuje v současnosti významná nerovnováha síly, považuje však opatření navržená v uvedeném sdělení za nedostatečná pro řešení těchto problémů;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se okamžitě zabývaly problémem nespravedlivého rozdělování zisků v rámci potravinového řetězce, především pokud jde o přiměřené příjmy zemědělců; uznává, že mají-li být podporovány udržitelné systémy produkce zohledňující mravní zásady, je zapotřebí poskytovat zemědělcům náhrady za jejich investice a angažovanost v této oblasti; zdůrazňuje, že místo mocenských soubojů je zapotřebí budovat vztahy založené na spolupráci;

3. konstatuje, že s výjimkou cíle spravedlivých příjmů v zemědělství bylo všech cílů, které souvisejí se zemědělstvím a jsou stanoveny v Římských smlouvách, dosaženo (tj. vyšší produktivity, dostatečného zásobování potravinami, přiměřených spotřebitelských cen, stabilizace trhu); vyzývá proto Komisi, aby to zohlednila ve všech svých návrzích rozpočtů;

4.  uznává, že potravinový řetězec potřebuje stabilní, jisté a rentabilní odvětví produkce, které je pro tento řetězec rozhodujícím faktorem; současně ovšem poukazuje na to, že potravinový řetězec tvoří několik článků: zemědělci, zpracovatelé, producenti, dodavatelé a maloobchodníci, a ti všichni jsou pro tento řetězec přínosem, ale všichni také potřebují určitou jistotu;

Cenová transparentnost

5.  vyzývá Komisi, aby vylepšila evropský nástroj pro sledování cen potravin a učinila ho uživatelsky vstřícnějším tím, že bude zahrnovat vícejazyčné rozhraní pokrývající větší počet potravinových produktů a dosáhne větší cenové srovnatelnosti na každé úrovni potravinového řetězce v rámci členských států a mezi nimi, s cílem vyhovět požadavkům spotřebitelů a zemědělců na větší transparentnost při utváření cen potravin;

6.  vyjadřuje politování nad neochotou Evropské komise vypracovat studii o rozdělení ziskových marží v dodavatelských řetězcích, jejíž provedení bylo dohodnuto při sestavování rozpočtu na rok 2009;

7.  poukazuje na to, že nerovnováha v transparentnosti hospodaření, která panuje mezi zemědělskými podniky a předešlými i následnými články potravinového řetězce, může nepříznivě ovlivnit vyjednávací pozice skupin zemědělců a producentů;

8.  vyzývá Komisi, aby rychle uskutečnila pilotní projekt vytvoření Evropského střediska pro monitorování cen zemědělských produktů a marží (a dodala mu údaje o cenách, maržích a objemech), na který Parlament a Rada vyhradily z rozpočtu na rok 2010 1,5 milionů EUR;

9.  naléhavě žádá Komisi, aby skupinu na vysoké úrovni pro potravinový distribuční řetězec zachovala jako stálé diskusní fórum, neboť se osvědčila jako významný nástroj pro zjišťování problémů, předkládání doporučení a přijímání strategií pro nápravu současného nevyváženého stavu;

10.  vyzývá Komisi, aby navrhla předkládání povinných výročních zpráv největšími obchodníky, zpracovateli, velkoobchodníky a maloobchodníky o jejich podílech na trhu (s údaji o soukromých značkách) s klíčovými potravinami a o jejich měsíčních objemech prodeje, aby všichni obchodní partneři na trhu mohli odhadnout trendy ve vývoji poptávky, nabídky a cen v potravinovém řetězci;

11.  konstatuje, že v některých zemích má nejvyšší marži v potravinovém řetězci potravinářský průmysl, což potvrdila i Komise; vyzývá k tomu, aby byl za účelem zaručení transparentnosti cen sledován a přezkoumán obzvláště zpracovatelský průmysl;

12.  považuje za nezbytné zvýšit transparentnost trhu a zlepšit informovanost spotřebitelů, neboť to jsou základní předpoklady pro zdůraznění totožnosti produktů a zaručení rozmanitosti potravin a zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů, které jsou v mnohých zemích a regionech výrazem jejich historie a kultury a ve všech členských státech pak typického charakteru jejich zemědělství;

13.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu, který přinese vylepšený právní rámec zahrnující soukromé značky kvality a značky distributorů s cílem zabránit zvyšování jejich počtu a poskytnout spotřebitelům a producentům transparentnější informace a přístup na trh;

14.  zdůrazňuje, že je třeba prosazovat přidanou hodnotu evropské výroby potravinářských produktů a zahájit informační kampaně, které budou zaměřeny na spotřebitele a bude informovat o tom, jaké úsilí vynakládají zemědělci a průmysloví producenty v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat;

Konkurenceschopnost

15.  vyzývá vnitrostátní a evropské orgány pro hospodářskou soutěž, jakož i jiné regulační orgány zabývající se produkcí a obchodem, aby rázně řešily otázku dominantního postavení a významného podílu na trhu obchodníků, dodavatelů vstupů do zemědělství, zpracovatelů a maloobchodníků, jejichž činnost souvisí se zemědělstvím a je součástí potravinového řetězce; vyzývá tyto orgány, aby přijaly opatření proti nekalým nákupním praktikám všech aktérů, kteří staví zemědělce do značně nerovných vyjednávacích podmínek;

16.  vyzývá Komisi, aby novým způsobem propojila pravidla hospodářské soutěže a SZP, a poskytla tak zemědělcům a jejich mezioborovým organizacím nástroje, které by umožnily zlepšit jejich vyjednávací pozice;

17.  naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala následky rozsáhlého pronikání jednoho maloobchodního subjektu či malého počtu takových subjektů na trh určitého členského státu; naléhavě žádá Komisi, aby v případech, kdy postupy maloobchodníků či jejich podíl na trhu narušují hospodářskou soutěž, zvážila zavedení nápravných opatření, která by byla přínosná pro producenty i spotřebitele;

18.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu do konce roku 2010 předložila zprávu, která bude poskytovat informace o zneužívání kupní síly v EU, protisoutěžním jednání a nekalých smluvních praktikách v potravinovém řetězci od trhu se vstupy do zemědělství až po spotřebitele a která bude nabízet vhodná řešení;

19.  vyzývá členské státy, aby případným zavedením jednoduchých mechanismů na získávání důkazů o narušování hospodářské soutěže v důsledku použití nekalých smluvních praktik daly svým vnitrostátním orgánům na ochranu hospodářské soutěže více možností jednat;

20.  domnívá se, že na úrovni Unie je nutné zakázat prodej za nižší cenu, než je nákupní cena zemědělských produktů;

21.  naléhavě žádá Komisi, aby zahájila vyšetřování jednotlivých částí potravinového řetězce v rámci celého odvětví s cílem stanovit míru zneužívání kupní síly v tomto odvětví; poukazuje na úspěch vyšetřování průběhu hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví v roce 2009;

22.  naléhavě žádá Komisi, aby přehodnotila kritéria momentálně používaná k hodnocení protisoutěžního jednání (Herfindahlův index); pomocí tohoto indexu, který je vhodný k hodnocení rizika vzniku monopolu, není možné zjistit skutečnou úroveň protisoutěžního jednání smluvené či oligopolní povahy, což se zřejmě alespoň částečně děje v případě velkých obchodních řetězců;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila cílenější uplatňování pravidel hospodářské soutěže v potravinovém řetězci, aby v tomto ohledu zvážila předložení legislativních návrhů Parlamentu a Radě, s cílem účinně omezit vznik dominantního postavení na trhu dodavatelského odvětví vstupů, potravinářského průmyslu a v maloobchodě, a aby posílila vyjednávací sílu zemědělců a umožnila jim podniknout koordinované kroky proti dominantním aktérům prostřednictvím výkonných producentských organizací, odvětvových organizací a malých a středních podniků;

24.  domnívá se, že nařízení č. (ES) 1234/2007 o společné organizaci trhu je třeba urychleně zrevidovat s cílem posílit tyto organizace a že je třeba rozšířit jeho působnost s cílem začlenit postupy udržitelné produkce jako podmínku k udělení výjimky z článku 101 SFEU;

25.  domnívá se, že bude na úrovni EU potřeba určité míry koordinace a harmonizace vnitrostátních opatření proti šíření nekalých obchodních praktik;

26.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že pro produkty se silnou teritoriální základnou, jejichž odbyt je na rozdíl od standardizovaných produktů založen na jejich specifické, zvláštní, místní či regionální povaze, budou platit různé právní předpisy;

27.  vyzývá Komisi, aby předložila opatření, která by zajistila zachování nejrůznějších výživových a environmentálních parametrů a charakteristik souvisejících se zdravím, a aby zajistila, že této různorodosti budou odpovídat i přiměřené ceny; hospodářská soutěž by se také měla rozvíjet na základě různých ukazatelů kvality, které by mělo být možné řádně měřit;

Zneužívání kupní síly a uzavírání smluv

28.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy EU o hospodářské soutěži nejsou obcházeny zneužíváním (nikoliv porušováním) kupní síly v potravinovém řetězci, často například v podobě pozdních plateb zemědělcům nebo menším zpracovatelům, dodatečných změn smluvních podmínek, nucených slev, dalšího prodeje se ztrátou, nepřiměřených velkoobjemových požadavků a neoprávněných zaváděcích poplatků, a aby případně předložila příslušné právní předpisy;

29.  žádá zejména, aby v rámci probíhajícího přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích byly zkráceny platební lhůty v potravinovém řetězci na maximální dobu 30 dní pro veškeré potravinářské produkty a méně pro produkty snadno podléhajících zkáze (výjimky by měly být zvažovány v případě organizací producentů a družstev);

30.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla rozšíření působnosti evropských předpisů o hospodářské soutěži nad rámec stávajícího úzkého zaměření na spokojenost spotřebitelů a snahu o dosažení nízkých cen potravin;

31.  vyzývá Komisi, aby zjistila, zda požadavky jednotlivých distribučních řetězců týkající se postupů pěstování zeleniny a ovoce a reziduí pesticidů, které přesahují rámec povinných ustanovení, nemohou vést k omezování volného obchodu a neúměrnému posílení postavení distributorů v potravinovém řetězci;

32.  žádá, aby byly identifikovány nedovolené tržní postupy, jako je prodej se ztrátou nebo provize z prodeje, a aby byly Evropskou unií výslovně zakázány; žádá, aby byl vypracován a zveřejněn seznam podniků, které nedodržují správné postupy, a aby byl zaveden systém sankcí;

33.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala zdali a v jakém rozsahu vede zneužívání soukromých značek (výrobky vlastní značky) a postupy nákupních aliancí ze strany obchodních řetězců k nespravedlivé hospodářské soutěži a tlaku na zemědělce a k systematickému snižování výrobních cen; zdůrazňuje, že zneužívání soukromých značek má negativní vliv na schopnosti producentů inovovat (zejména malých producentů); vyzývá Komisi, aby v tomto směru podnikla kroky vedoucí k tomu, aby bylo se zemědělci a skupinami producentů zacházeno spravedlivě v procesu vytváření cen;

34.  domnívá se, že doporučení Komise prohloubit vertikální integraci potravinářského průmyslu nezohledňuje vždy nutnost znovu vyrovnat vyjednávací síly zemědělců, distributorů a potravinářského průmyslu a že by tyto strategie měly proto být doprovázeny opatřeními, jejichž cílem je odradit od nedovolených postupů;

35.  varuje, že smluvní zemědělství vynucení kupujícími, vertikální integrace a termínový obchod, jež hrají stále významnější úlohu, by mohly oslabit konkurenceschopnost a vyjednávací pozice zemědělců; a proto vyzývá Komisi, aby podrobněji prozkoumala vliv těchto smluvních ujednání a případně podnikla příslušné kroky;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spravedlivé uzavírání smluv mezi všemi aktéry potravinového řetězce založené na podmínkách, které budou vyjednány s organizacemi zemědělců a producentů včetně odvětvových a mezioborových organizací, s cílem posílit udržitelné zemědělské postupy, zajistit nejvyšší kvalitu výrobku, snížit nákupní ceny vstupů a zajistit spravedlivé ceny a snadno přístupný systém ochrany proti porušování smluv kupujícími; domnívá se, že standardní smlouvy by mohly být užitečným nástrojem, který by měl být v určitých odvětvích povinný; podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti oznamování smluvních praktik mezi členskými státy, včetně poskytování informací Komisi;

37.  vítá a podporuje zřízení funkce veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami a další mechanismy rozhodčího řízení, jež zajistí dodržování smluvních dohod; vyzývá Komisi, aby prozkoumala zkušenosti s ohledem na zřízení úřadu veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami pro celou EU, jehož úkolem by bylo zajistit prosazování kodexů chování, pravidel osvědčených postupů a smluv v transakcích mezi operátory z různých členských států;

38.  vyzývá Komisi, aby odhalovala nespravedlivé postupy, pokud jde o zaváděcí poplatky a další poplatky za vstup na trh, a aby je vyhodnotila z hlediska právních předpisů o hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby navrhla jednotná pravidla použití zaváděcích poplatků a poplatků za vstup na trh a aby zasáhla zejména proti nepřiměřeným poplatkům požadovaným ze strany distributorů;

39.  domnívá se, že je zapotřebí, aby Komise podporovala rozsáhlou evropskou informační kampaň, která by zvýšila informovanost zemědělců o jejich právech, o nekalých postupech, jejichž terčem se mohou stát, a o prostředcích, jejichž pomocí mohou tyto postupy hlásit;

Spekulace

40.  vyzývá Evropskou unii, aby se dožadovala vytvoření celosvětové nezávislé regulační agentury, která by stanovovala pravidla komodity termínových obchodů a opce výměny, a provádění přísných regulačních opatření proti celosvětové spekulaci s potravinovými komoditami;

41.  s ohledem na rostoucí zaměření na trh vyžaduje, aby byla zavedena opatření, která by měla zabránit extrémnímu kolísání cen, jelikož některé subjekty potravinového řetězce tento fenomén využívají, zatímco jiné viditelně poškozuje; vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy, jež by zavedly nástroje určené k omezení spekulace a kolísání cen s cílem zmírnit zranitelnost producentů;

42.  vyzývá Komisi, aby posílila pravomoci orgánů evropské komoditní burzy s cílem zabránit spekulacím s potravinovými komoditami a aby usilovala o provádění vhodných opatření EU, jejichž účelem je předcházet spekulacím s nezemědělskými komoditami s cílem ovlivnit zemědělský termínový obchod;

43.  vyzývá Komisi, aby zlepšila dohled nad trhy s deriváty zemědělských komodit a jejich celkovou transparentností a také aby zvýšila transparentnost mimoburzovní činnosti v kontextu nadcházejícího přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů a dalších příslušných právních předpisů;

Samoregulace

44.  naléhavě vyzývá Radu, aby více podpořila iniciativy v samoregulační oblasti a možnost vytvoření společných fondů k boji proti hospodářským rizikům s cílem posílit vyjednávací pozice zemědělců, zejména prostřednictvím podpory hospodářských organizací a organizací producentů, organizací v daném odvětví a „zemědělských“ družstev;

45.  podporuje členské státy při navrhování kodexu řádných obchodních praktik v potravinovém řetězci včetně systému vyřizování stížností a sankcí za nekalé smluvní praktiky; dále Komisi vyzývá, aby za účelem opětovného nastolení rovnováhy ve vztazích v rámci potravinového řetězce předložila společný kodex, který by platil v rámci celé EU; naléhavě žádá rovněž Komisi, aby předložila návrh na uplatňování celoevropského systému sledování vztahů mezi dominantními maloobchodníky a jejich dodavateli ze strany specializovaných orgánů v členských státech;

46.  považuje za nezbytné podporovat užší propojení jednotlivých článků řetězce v rámci mezioborových organizací a vytvoření standardních dobrovolných smluv, přičemž členské státy by měly možnost v určitých případech, zejména u produktů podléhajících zkáze, vyžadovat jejich povinné plnění;

Udržitelné potravinové systémy, kvalita potravin

47.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém sdělení neklade větší důraz na význam zemědělství coby prvního stupně řetězce stanovujícího ekonomickou hodnotu v oblasti zásobování potravinami a potravinářského průmyslu; zdůrazňuje vzájemný vztah mezi nízkými výstupními cenami zemědělské výroby a strukturální nadprodukcí a jejich důsledky pro udržitelnost, kvalitu potravin, dobré životní podmínky zvířat, zemědělské inovace a zaměstnanost ve znevýhodněných regionech;

48.  vyzývá Komisi, aby navrhla přijetí nástrojů, které budou podporovat a prosazovat potravinové řetězce řízené zemědělci, krátké dodavatelské řetězce a zemědělské trhy, aby mohl být navázán přímý vztah se spotřebiteli a zemědělci mohli získat spravedlivější podíl z konečné prodejní ceny, neboť dojde ke snížení počtu zprostředkovatelů a jednotlivých fází celého procesu;

49.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci své činnosti věnovala zvláštní pozornost situaci v rozvojových zemích a aby v těchto třetích zemích neohrožovala samozásobování potravinami;

50.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala hygienické normy EU ve vztahu k místnímu prodeji nebo prodeji na dálku a trvanlivosti produktů, decentralizovala a zjednodušila certifikace a kontrolní systémy a podporovala přímé vztahy producent-spotřebitel a krátké potravinové řetězce;

51.  potvrzuje, že je důležité a nezbytné, aby jakost zemědělských produktů podléhala přísné regulaci; v této souvislosti připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2010 o politice jakosti zemědělských produktů a potvrzuje, že je naprosto nutné, aby dovážené produkty splňovaly všechny jakostní a výrobní normy, a nedocházelo tak k nespravedlivé hospodářské soutěži s ohledem na evropské produkty;

52.  připomíná, že stabilní příjmy zemědělců určují jejich možnosti investovat do ekologických technologií, zmírňování změny klimatu, energie z obnovitelných zdrojů a opatření na ochranu životního prostředí v zájmu udržitelného hospodářství, že zemědělci mají kromě toho povinnost plnit přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí;

53.  domnívá se, že je zcela nezbytné zlepšit organizaci potravinového řetězce a dále jej racionalizovat s cílem snížit dopad přepravy potravin (potravinové míle) na životní prostředí a propagovat odbyt místních potravin;

54.  zdůrazňuje, že investice do zařízení na uchovávání a balení zemědělských produktů by mohly výrazně přispět k zajištění jejich spravedlivých cen;

55.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelný rozvoj venkovského hospodářství podporou zpracovávání zemědělských produktů přímo v zemědělských podnicích a podporou nezemědělských činností s cílem navýšit počet pracovních míst a vytvořit další příjmy;

56.  vyzývá Komisi, aby podporovala místní a regionální iniciativy pro uvádění potravin na trh a nezatěžovala je přehnanou regulací a byrokracií, neboť významným způsobem přispívají k vytváření přidané hodnoty ze strany zemědělských podniků;

Vlastní zásobování, veřejné stravování, potravinový odpad

57.  vyzývá Komisi, aby při přezkoumávání norem EU věnovala náležitou pozornost i místním producentům potravin, jako například těm, kteří se zabývají produkcí pro vlastní potřebu nebo částečně pro vlastní potřebu;

58.  vyzývá Komisi, aby posoudila možné změny předpisy upravujících postupy zadávání veřejných zakázek na stravovací služby s cílem posílit udržitelné zemědělské postupy a dobré životní podmínky zvířat a rozvíjet produkci sezónních a místních potravin;

59.  domnívá se, že při zadávání veřejných zakázek, např. v souvislosti s prováděním konkrétních programů na dodávky mléčných výrobků, ovoce a zeleniny do škol, by měl být zaručen přístup malých místních producentů a místních skupin producentů;

60.  domnívá se, že by měla být přijata opatření, která by podporovala zemědělské trhy přímo spravované zemědělci, vytváření prodejen, jejichž prostřednictvím by producenti přímo nabízeli své produkty zákazníkům, a zavádění programů, jež by podporovaly prodej produktů na místních trzích;

61.  vyzývá Komisi, aby analyzovala obrovské plýtvání potravinami v potravinovém řetězci, které ve většině členských států představuje až 30 % vyrobených potravin, a aby o této věci předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě a přijala opatření v podobě informační kampaně o klíčovém významu potravin;

62.  potvrzuje, že je třeba vytvářet potravinové programy pro ty občany EU, kteří je potřebují, např. pro nejvíce znevýhodněné občany, seniory a mládež;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/food/files/high_level_group_2008/documents_hlg/final_recommendations_hlg_17_03_09_en.pdf (2) Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2009)0191. (3) Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0054. (4) Dokument Rady č. 8099/10. (5) Úvod ke sdělení Komise KOM(2009)0591.