Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2109(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0217/2011

Předložené texty :

A7-0217/2011

Rozpravy :

PV 04/07/2011 - 27

Hlasování :

PV 05/07/2011 - 7.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0307

Přijaté texty
PDF 137kWORD 95k
Úterý 5. července 2011 - Štrasburk Konečné znění
Účinnější a spravedlivější maloobchodní trh
P7_TA(2011)0307A7-0217/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu (2010/2109(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na zprávu Komise o monitorování maloobchodního trhu ze dne 5. července 2010 s podtitulem „Na cestě k účinnějším a spravedlivějším maloobchodním službám na vnitřním trhu do roku 2020“ (KOM(2010)0355) a doprovodný pracovní dokument Komise o maloobchodních službách na vnitřním trhu (SEK(2010)0807),

–  s ohledem na reakce na veřejnou konzultaci Komise o zprávě o monitorování maloobchodního trhu, která se konala od 5. července do 10. září 2010,

–  s ohledem na kulatý stůl o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu pro podniky a spotřebitele pořádaný dne 25. ledna 2011 Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. ledna 2011 ke zprávě o monitorování maloobchodního trhu s podtitulem „Na cestě k účinnějším a spravedlivějším maloobchodním službám na vnitřním trhu do roku 2020“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – “Společně pro nový růst'' (KOM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),

–  s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho ze dne 9. května 2010 nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 10. prosince 2010 o aktu o jednotném trhu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“ (KOM(2010)0543),

–  s ohledem na čtvrté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích s podtitulem „Jak dosáhnout toho, aby trhy fungovaly ku prospěchu spotřebitelů“ (podzimní vydání z října 2010) a páté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích s podtitulem „Spotřebitelé na vnitřním trhu jako doma“ (jarní vydání z března 2011),

–  s ohledem na 21. vydání hodnotící zprávy o vnitřním trhu zveřejněné dne 23. září 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě (KOM(2009)0591),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „'Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu' (KOM(2008)0394),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(1) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se ruší rozhodnutí 3052/95/ES(2) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) 339/93(3) ,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS(4) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5) ,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 23. června 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů(6) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu(7) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 k jednotnému trhu pro podniky a růst(8) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany(9) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace(10) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(11) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě(12) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(13) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(14) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu(15) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT(16) ,

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii(17) ,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0217/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropou se šíří znepokojivá vlna protekcionismu,

B.  vzhledem k tomu, že do centra politické pozornosti se musí vrátit reálná ekonomika, aby se mohl plně rozvinout potenciál jednotného trhu,

C.  vzhledem k tomu, že maloobchodní trh je klíčovou součástí našeho závazku znovu nastartovat jednotný trh,

D.  vzhledem k tomu, že maloobchodní trh jako přední spotřebitel energie a producent odpadu může zásadním způsobem přispět k udržitelnosti včetně energetických cílů Evropské unie 20–20–20,

E.  vzhledem k tomu, že se nedaří dostatečně uplatňovat obchodní potenciál přeshraničního obchodu online v důsledku různých překážek, jako jsou jazykové bariéry, nezabezpečenost systému, neadekvátní a nedostatečné informace a nedostatek správní koordinace a spolupráce, kvůli nimž se spotřebitelé zdráhají nakupovat online od maloobchodníků v jiných členských státech a maloobchodníci se zdráhají prodávat online přes hranice,

Vize pro lepší konkurenceschopnost, růst a pracovní místa

1.  zdůrazňuje, že odvětví maloobchodu je hnací silou růstu, konkurenceschopnosti a pracovních míst v Evropě a hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů strategie EU 2020;

2.  poukazuje na skutečnost, že maloobchodníci nabízejí různorodé a moderní způsoby nákupu a prodeje zboží a služeb a přispívají k širší možnosti volby pro spotřebitele a pružným a důstojným pracovním příležitostem, zejména pro mladé lidi;

3.  vyzývá orgány EU, aby oblasti maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř aktu o jednotném trhu a faktor obnovy důvěry Evropanů v jednotný trh;

4.  vyzývá Komisi, aby posílila vzájemnou koordinaci politik a zaujala k odvětví maloobchodu holistický dlouhodobý přístup;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že maloobchodnímu odvětví brání v naplnění jeho potenciálu online i offline vážné překážky; zdůrazňuje, že je nutné se jimi bezodkladně zabývat;

6.  zdůrazňuje, že maloobchodníci a dodavatelé mají při dosahování účinnějšího, transparentnějšího a spravedlivějšího maloobchodního trhu společnou odpovědnost;

7.  domnívá se, že před případným uplatněním regulačního přístupu je nutné se v první řadě zaměřit na účinné prosazování zásad Smlouvy a již platných předpisů a nástrojů vnitřního trhu a na samoregulaci;

Odstraňování překážek volného pohybu zboží a služeb

8.  domnívá se, že restriktivní vnitrostátní předpisy, odlišné výklady a nedostatečné vymáhání brání volnému pohybu zboží a služeb v EU; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registrace, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i maloobchodníků, především malých a středních podniků, a tím omezují potenciální přínos jednotného trhu pro evropské občany a podniky;

9.  uznává, že by Komise měla – s využitím odpovídajících statistických nástrojů – přikročit k další analýze důvodů cenových rozdílů v EU, neboť je třeba zajistit větší transparentnost a srovnatelnost cen pro spotřebitele, aniž by byly dotčeny evropské a vnitrostátní fiskální a pracovněprávní předpisy, a tím podpořit uvědomělejší výběr a větší důvěru v přeshraniční obchod; připomíná, že je třeba, aby spolu za tímto účelem vnitrostátní statistické úřady aktivně spolupracovaly;

10.  naléhá na členské státy, aby v plném rozsahu a správně provedly pravidla a právní předpisy pro vnitřní trh, zejména balíček týkající se zboží, směrnici o službách, směrnici o opožděných platbách, směrnici o elektronickém obchodu, „Small Business Act“ a směrnici o nekalých obchodních praktikách; dále žádá členské státy, aby odstranily překrývání a snížily administrativní zátěž a regulační překážky, které mohou omezovat růst a vytváření pracovních míst;

11.  vyzývá Komisi, aby důkladněji monitorovala členské státy s cílem snížit nedostatky v transpozici právních předpisů a zajistit účinné vzájemné uznávání zboží a služeb; žádá Komisi, aby zajistila také zjednodušení již platných pravidel;

12.  bere na vědomí obtíže, jimž čelí nezávislí maloobchodníci v Evropě, a zastává názor, že právní předpisy pro maloobchodní trh by měly být důsledněji založeny na průkazných faktech, zvláště pokud jde o nutnost adekvátního posouzení a pochopení dopadu právních předpisů na malé podniky;

13.  vybízí podnikatelské svazy a sdružení spotřebitelů podporované Komisí, aby zúčastněným subjektům poskytovaly více informací, lepší odbornou přípravu a právní poradenství ohledně jejich práv a nástrojů, které mají k dispozici k řešení problémů, například sítě SOLVIT, a aby podporovaly vzájemnou výměnu osvědčených postupů;

14.  zdůrazňuje, že přeshraničnímu obchodu překáží roztříštěný platební systém; vyzývá Komisi, aby zlepšila jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA) s cílem vytvořit základní platební službu využitelnou všemi typy platebních karet, odstraněním překážek podpořit hospodářskou soutěž mezi platebními prostředky, zvýšit transparentnost transakčních nákladů a odstranit neodůvodněné poplatky za mezibankovní převody; žádá také Komisi, aby zajistila rychlejší průběh bankovních převodů v rámci EU; dále upozorňuje, že oblast SEPA lze považovat za užitečný nástroj pro boj proti šedé ekonomice;

Otvírání přístupu na trh pro podniky a spotřebitele

15.  upozorňuje na obavy části občanské společnosti a malých a středních podniků z rostoucího počtu nákupních center a ubývání místních obchodů a trhů ve vzdálených oblastech a v centrech měst;

16.  zdůrazňuje, že plánování maloobchodu by mělo poskytnout strukturální rámec pro podniky, jenž povede k hospodářské soutěži, rozšíří svobodu volby spotřebitelů a umožní přístup ke zboží a službám, zejména v méně přístupných a řídce obydlených regionech nebo v případech snížené pohyblivosti spotřebitelů; dále trvá na tom, že lokální obchody a trhy hrají při revitalizaci venkovských a městských oblastí významnou sociální, kulturní a environmentální úlohu; naléhá proto na členské státy, aby podporovaly udržitelné místní komunity podporou inovací a růstu malých a středních podniků;

17.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a hrají jedinečnou úlohu při tvorbě pracovních míst, zvláště ve venkovských oblastech, a při podpoře inovací a růstu v maloobchodním odvětví v místních komunitách v celé EU;

18.  domnívá se, že dostupnost se musí řešit při plném dodržování subsidiarity;

19.  uznává, že členské státy jsou odpovědné za své politiky umísťování obchodů a že předními faktory, které musí být zohledněny při rozhodování o umístění nových obchodů, jsou udržitelnost, mobilita, regionální plánování a konsolidace center;

20.  domnívá se, že pobídky na podporu restrukturalizace městského fondu budov – včetně využití strukturálních fondů – by mohly vést ke snížení nájemného (partnerství veřejného a soukromého sektoru) a mohly by podpořit návrat zejména místních podniků, jež podporují hospodářský a sociální rozvoj;

21.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala studii o dopadu a případných důsledcích zřizování hypermarketů a nákupních center pro trh práce, malé a střední podniky a spotřebitele;

22.  bere na vědomí vážné obavy, které vyjádřili pouliční prodejci působící na veřejných prostranstvích z toho, že by směrnice 2006/123/ES mohla být v členských státech uplatňována způsobem, jenž rozšíří pojem přírodních zdrojů i na veřejné pozemky, čímž by se časově omezila povolení pro výkon obchodní činnosti na veřejných prostranstvích; to by mělo závažné negativní dopady na zaměstnanost, svobodu volby spotřebitelů a samotnou existenci tradičních místních pouličních trhů;

23.  zdůrazňuje, že elektronický obchod je důležitým doplňkem obchodu offline a že je nutné přijmout vhodná opatření s cílem rozvinout jeho plný potenciál, včetně zlepšení přístupu k internetu v nejvzdálenějších oblastech Evropské unie; vyzývá Komisi, aby do plánovaného sdělení o elektronickém obchodu začlenila opatření pro zvýšení důvěry, zejména zjednodušení přeshraniční registrace domén, zlepšení bezpečných plateb online, usnadnění přeshraničního vymáhání dluhů a další zvyšování informovanosti spotřebitelů o jejich právech, především pokud jde o možnosti odstoupení od smlouvy a podávání žalob;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že maloobchodníkům brání ve svobodě usazování na území EU četné překážky; je znepokojen zejména některými ustanoveními vnitrostátního obchodního a daňového práva, která de facto diskriminují zahraniční maloobchodníky;

25.  vyzývá Komisi, aby rozhodněji vystupovala proti každému členskému státu, který poruší zásady vnitřního trhu, aby urychlila řízení pro porušení práva využitím zkráceného postupu a aby každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu o vyřešených případech v oblasti maloobchodu;

Řešení smluvních a obchodních praktik ve vztazích mezi podniky

26.  znovu připomíná, že klíčový význam pro správné fungování maloobchodního trhu má svobodná a spravedlivá hospodářská soutěž, smluvní svoboda a řádné vymáhání příslušných právních předpisů;

27.  uznává, že společnosti mají různou tržní sílu a musí po hospodářské stránce jednat rozumně a že EU, má-li obstát v celosvětové konkurenci, potřebuje ekonomické šampióny;

28.  zdůrazňuje však, že jsou široce rozšířeny obavy z dominantního tržního postavení některých velkých subjektů, o nichž se často má za to, že uplatňují vůči slabším dodavatelům a maloobchodníkům nespravedlivé podmínky, například prostřednictvím neodůvodněných mechanismů selektivní distribuce, zeměpisné segmentace, cenové kontroly, vyřazení z nabídky bez předchozího upozornění a dalších restriktivních praktik, a tím narušují hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že tyto praktiky mají dopad na celý maloobchodní dodavatelský řetězec; odsuzuje postupy, které zneužívají nerovnováhy sil hospodářských subjektů a ovlivňují opravdovou smluvní svobodu; zdůrazňuje, že k zabránění těmto praktikám by přispělo zvýšení povědomí všech aktérů – zvláště malých a středních podniků – o jejich smluvních právech;

29.  uznává, že franšíza představuje dobrý způsob, jak mohou nezávislí maloobchodníci přežít ve vysoce konkurenčním prostředí; se znepokojením konstatuje, že smlouvy pro maloobchodníky o franšíze jsou stále přísnější;

30.  zdůrazňuje, že rozvoj prodeje výrobků pod soukromou značkou by měl spotřebitelům přinášet lepší volbu, zejména pokud jde o transparentnost, kvalitu informací a rozmanitost, a malým a středním podnikům poskytovat jasné příležitosti k inovaci a expanzi;

31.  domnívá se, že „parazitické napodobování“, které může vyplývat mimo jiné z dvojí role maloobchodníka jakožto zákazníka i konkurenta výrobců značkového zboží, je nepřijatelné a je třeba se jím neprodleně zabývat; vítá skutečnost, že Komise zpracovává analýzu, jež má dále vyjasnit právní rámce a postupy týkající se obchodních tajemství a parazitického napodobování ve všech 27 členských státech EU;

32.  uznává potřebu vyváženějších vztahů a transparentnosti v maloobchodním dodavatelském řetězci; zdůrazňuje, že v zájmu obnovení důvěry a zajištění spravedlivějšího vyjednávání a rovných podmínek pro všechny je třeba přejít od konfrontace k dialogu založenému na faktech, a tím umožnit všem hospodářským subjektům v dodavatelských řetězcích, aby měly prospěch z přidané hodnoty svých výrobků a plně využívaly výhod jednotného trhu;

33.  naléhá na Komisi a členské státy, aby plně a koherentně prosazovaly právní předpisy týkající se hospodářské soutěže a – nakolik je použitelné na vnitrostátní úrovni – právní předpisy na ochranu před nekalou hospodářskou soutěží a antitrustové právo;

34.  zdůrazňuje, že v zájmu řádného uplatňování pravidel hospodářské soutěže a předcházení zneužívání dominantního postavení na trhu je třeba především posílit místní orgány dohlížející na hospodářskou soutěž a zajistit, aby soustavně a nepřerušovaně komunikovaly a spolupracovaly s generálním ředitelstvím Komise pro hospodářskou soutěž;

35.  podporuje dobrou práci odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky v rámci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, a především skutečnost, že na základě dat a konkrétních příkladů vymezila a sestavila seznam zjevně nekalých obchodních praktik a posoudila je; požaduje silnou podporu iniciativ pro dialog mezi stranami na toto téma; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Evropský parlament není do činnosti této platformy a fóra na vysoké úrovni formálně zapojen; domnívá se, že Parlament by se měl touto záležitostí naléhavě zabývat a měl by se práce fóra aktivně účastnit;

36.  podporuje potřebu přijmout širší a horizontální přístup k rozšíření působnosti za hranice zemědělského a potravinářského průmyslu, kterou vyjádřily zúčastněné subjekty; vyzývá Komisi a podnikatelské svazy, aby na základě probíhajících prací odborné platformy prověřily možnosti vytvoření nového časově neomezeného fóra zaměřeného na maloobchod jako celek;

37.  zároveň jednoznačně podporuje intenzivní práci, již odvedly svazy maloobchodníků a dodavatelů s cílem vytvořit neformální dialog a mechanismus pravidelných konzultací v oblasti práva hospodářské soutěže; vítá jejich dobrovolnou iniciativu usilující o shodu ohledně prohlášení o společných zásadách řádných obchodních praktik v celém maloobchodním dodavatelském řetězci;

38.  vítá rovněž nástroj Komise pro sledování evropských cen potravin i podobné iniciativy členských států, jež mají prostřednictvím analýzy nákladů, procesů, přidané hodnoty, objemů, cen a marží ve všech úsecích potravinového dodavatelského řetězce umožnit spravedlivé výnosy v celém potravinovém dodavatelském řetězci;

39.  se znepokojením konstatuje, že platné právní nástroje nejsou plně využívány zejména malými a středními podniky k prosazování jejich práv, což je zapříčiněno hospodářskou závislostí a obavami ze ztráty obchodních příležitostí; vyzývá Komisi, členské státy a podnikatelské svazy, aby nalezly způsob, jak obnovit důvěru v soudní systémy a usnadnit přístup ke spravedlnosti, včetně možnosti podávat anonymní stížnosti a zřídit v této oblasti úřad veřejného ochránce práv EU; je navíc přesvědčen o tom, že je nutné dále rozvinout koncepční rámec, který by zajišťoval spravedlivou soutěž ve vertikální i horizontální rovině vztahů mezi podniky, a tím pro podniky připravil půdu k práci za skutečně rovných podmínek;

40.  žádá Komisi, aby do konce roku 2011 zveřejnila sdělení mapující platné vnitrostátní právní předpisy a nástroje zabývající se obchodními praktikami a smluvními vztahy a aby důkladně posoudila, zda jsou tyto předpisy řádně prosazovány a zda jsou zapotřebí další kroky;

41.  domnívá se, že je třeba prozkoumat možnosti mechanismů alternativního a neformálního řešení sporů a mechanismů odškodnění a posoudit jejich účinnost, neboť by mohly sloužit jako nástroj maloobchodníků k řešení sporů; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2011 navrhla opatření k alternativnímu řešení sporů s cílem posílit důvěru podniků a spotřebitelů;

42.  vyzývá Komisi a subjekty v maloobchodním dodavatelském řetězci, aby každoročně podávaly Parlamentu zprávu o pokroku dosaženém v rámci stávajících platforem a mechanismů neformálního dialogu; navrhuje, aby byly výsledky projednány v rámci každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu, který organizuje jeho Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů;

Zvýšení účinnosti a udržitelné spotřeby – inovační metody

43.  zdůrazňuje odpovědnost maloobchodního sektoru, pokud jde o udržitelnost; vítá skutečnost, že maloobchodníci a dodavatelé stojí v čele tzv. „zelené odpovědnosti“, zejména v souvislosti s odpadem, spotřebou energie, dopravou a omezováním emisí CO2 ; vítá závazky, které již maloobchodníci a dodavatelé k docílení udržitelné spotřeby přijali, nicméně se domnívá, že je nutné vynaložit ještě další úsilí; domnívá se, že by odpovědnost podniků měla věnovat větší pozornost sociálním a environmentálním otázkám;

44.  zdůrazňuje, že maloobchodníci a dodavatelé jsou hnací silou inovací, výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že celé odvětví musí v zájmu dalšího zlepšování konkurenceschopnosti v celém dodavatelském řetězci – od logistiky a dopravy, energetické účinnosti, obalů, nakládání s odpady až po recyklaci produktů – nadále zvyšovat míru investic do inovačních technologií a postupů a musí si vyměňovat osvědčené postupy;

45.  žádá Komisi, aby vytvořila společný systém hodnocení a označování zmíněný v usnesení Parlamentu o jednotném trhu pro podniky a růst, jenž by se zakládal na celém životním cyklu výrobku a jehož cílem by bylo především zjednodušení a harmonizace a vypořádání se s problémem nákladů podniků a spotřebitelů spojenými s roztříštěním;

46.  vyzývá zúčastněné strany, aby přijaly další iniciativy s cílem omezit plýtvání potravinami;

47.  vítá společnou dohodu EuroCommerce a UNI-Evropa, která dokládá, že v oblasti obchodu funguje sociální dialog; uznává, že je třeba aktivněji pracovat na zvýšení informovanosti spotřebitelů o sociální odpovědnosti maloobchodníků, zajistit, aby investice do nových technologií odpovídaly lidskému kapitálu, zejména prostřednictvím rozvoje kvalifikace, a bojovat proti šedé ekonomice;

48.  připomíná význam řádného uplatňování stávajících sociálních a pracovněprávních předpisů; lituje, že existuje vysoká míra nehlášeného zaměstnávání, jež je spojeno s velkými daňovými úniky a znemožňuje vytvořit rovné podmínky mezi obchodníky na vnitřním trhu;

49.  upozorňuje, že k hlavním výzvám tohoto odvětví patří zlepšení pracovních podmínek, boj proti šedé ekonomice a zachování míry zaměstnanosti a konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího sladění potřeb maloobchodníků s kvalifikací pracovníků; zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle je třeba investovat do odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, neboť tak toto odvětví získá schopnost rychle se přizpůsobit novým technologiím;

Další postup

50.  žádá Komisi, aby na základě konzultace s odvětvím maloobchodu připravila komplexní evropský akční plán pro maloobchod, jehož cílem bude vytyčit novou strategii, která bude stavět na úspěších a současně řešit přetrvávající otázky a jejíž součástí budou doporučení pro konkrétní odvětví; vítá skutečnost, že Parlament tuto iniciativu podpořil ve svém usnesení o jednotném trhu pro podniky a růst;

51.  zdůrazňuje, že tento akční plán by měl zohledňovat již vypracované iniciativy Komise, jako je fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, iniciativy v oblasti udržitelnosti a změny klimatu a relevantní návrhy aktu o jednotném trhu;

52.  navrhuje, aby byly během prvního kulatého stolu o maloobchodním trhu prezentovány a projednány kroky navazující na opatření doporučená v akčním plánu, a to včetně pokroku dosaženého v rámci dialogu zúčastněných stran;

53.  očekává, že další optimalizace nákupních a prodejních postupů v celém maloobchodním dodavatelském řetězci – od výzkumu trhu a uvádění výrobků na trh po vztahy s dodavateli, logistiku, skladové hospodářství i nakládání s vadným zbožím, stížnostmi spotřebitelů a péči o zákazníky – zlepší konkurenceschopnost maloobchodního odvětví, sníží ceny pro spotřebitele a zlepší kvalitu služeb;

54.  vybízí maloobchodníky a dodavatele, aby se aktivně zapojovali do otevřeného, konstruktivního a soustavného dialogu s cílem dospět k praktickým řešením; vybízí členské státy a orgány EU, aby tento proces aktivně podporovaly;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21.
(3) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.
(4) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.
(5) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0293.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0144.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0146.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2011)0145.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2010)0384.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0320.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2010)0302.
(13) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84..
(14) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 1.
(15) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 25.
(16) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 10.
(17) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 23.

Poslední aktualizace: 22. ledna 2013Právní upozornění