Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2004(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0305/2012

Předložené texty :

A7-0305/2012

Rozpravy :

PV 19/11/2012 - 26
CRE 19/11/2012 - 26

Hlasování :

PV 20/11/2012 - 6.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0429

Přijaté texty
PDF 141kWORD 85k
Úterý 20. listopadu 2012 - Štrasburk Konečné znění
Iniciativa pro sociální podnikání
P7_TA(2012)0429A7-0305/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (2012/2004(INI))

Evropský parlament ,

   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

   s ohledem na pracovní dokument specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaném „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (INT/606) ze dne 22. února 2012,

   s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 8. února 2012 o statutu evropské nadace, který předložila Komise, (COM(2012)0035),

   s ohledem na návrh směrnice ze dne 20. prosince 2011 o zadávání veřejných zakázek, který předložila Komise, (COM(2011)0896),

   s ohledem na návrh nařízení ze dne 7. prosince 2011 o evropských fondech sociálního podnikání, který předložila Komise, (COM(2011)0862),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků 2011–2014 (COM(2011)0681),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ (COM(2010)0608),

   s ohledem na návrh Komise ze dne 6. října 2011 ohledně programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (COM(2011)0609),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

   s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 6. října 2011 o evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006, který předložila Komise, (COM(2011)0607),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 o iniciativě Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost„ (COM(2010)0758),

   s ohledem na publikaci z roku 2008 vydanou rozvojovým programem Organizace spojených národů a evropskou výzkumnou sítí EMES nazvanou „Sociální podnik: Nový model pro snižování chudoby a tvorbu pracovních míst“(1) ,

   s ohledem na průzkumné stanovisko EHSV „Sociální podnikání a sociální podniky“ (IN/589) ze dne 26. října 2011,

   s ohledem na své usnesení o sociální ekonomice ze dne 19. února 2009(2) ,

   s ohledem na své prohlášení ze dne 10. března 2011(3) ,

   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(4) ,

   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0305/2012),

A.  vzhledem k tomu, že sociální podniky, kterých jsou 2 miliony, představují 10 % veškerých evropských podniků a zaměstnávají více než 11 milionů osob v EU, což činí 6 % veškeré pracovní síly Unie, významně přispívají k evropskému sociálnímu modelu a ke strategii Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku odlišného historického vývoje vykazují právní rámce pro podniky všeho druhu, včetně podniků z oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání, mezi členskými státy značné rozdíly;

C.  vzhledem k tomu, právní rámec na evropské úrovni neuznává podniky sociální ekonomiky, přičemž tyto podniky jsou uznávány pouze v několika členských státech;

D.  vzhledem k tomu, že důsledky nynější sociální, ekonomické a finanční krize, stejně jako demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, představují velkou zátěž pro sociální systémy, včetně povinných i dobrovolných systémů sociálního pojištění, a proto je nutné podporovat zcela nové systémy sociální pomoci, aby bylo zajištěno přiměřené a přijatelné sociální zabezpečení;

E.  vzhledem k úzkému propojení Aktu o jednotném trhu se strategií Evropa 2020, jejichž cílem je zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a tím zvýšit množství a zlepšit kvalitu pracovních míst a bojovat s chudobou, a vzhledem k tomu, že sociální podniky mohou být na základě svého inovačního potenciálu a své reakce na sociální potřeby značným přínosem;

F.  vzhledem k tomu, že Komise považuje subjekty působící v oblasti sociálního hospodářství a sociální podniky za významnou hybnou sílu hospodářského růstu a sociálních inovací, která má potenciál vytvářet trvalá pracovní místa, a za činitele, který podporuje zapojování ohrožených skupin do pracovního trhu;

G.  vzhledem k tomu, že je potřeba uvítat návrhy Komise týkající se regulace evropských fondů sociálního podnikání a program pro sociální změny a inovace;

H.  vzhledem k tomu, že sociální podniky mohou být nápomocny při poskytování sociálních služeb, které jsou klíčovými prvky sociálního státu, a tím přispívají k dosahování společných cílů Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že řada sociálních podniků, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, se potýká s obtížemi při získávání finančních prostředků za účelem rozšíření své činnosti, a proto potřebují zvláštní individualizovanou podporu, jako je například sociální bankovnictví, nástroje na rozdělení rizik, filantropické fondy nebo (mikro)úvěry; vzhledem k významné úloze, kterou v tomto směru hrají Strukturální fondy a programy EU, jež sociálním podnikům, a to i podnikům vyžadujícím značnou míru investic, usnadňují přístup k finančním prostředkům;

J.  vzhledem k tomu, že většina sociálních podniků jsou zastánci reformy politiky na základě podpory řádného řízení, jehož lze docílit zejména zapojením pracovníků, zákazníků a zúčastněných stran, a podporují vzájemné získávání poznatků a sociální inovace, čímž reagují na stupňující se požadavky občanů, pokud jde o etické, sociální a ekologické chování podniků;

K.  vzhledem k tomu, že sociální podniky z podstaty své činnosti a způsobu fungování pomohou vybudovat jednotnější, demokratickou a aktivní společnost a často nabízejí – nebo by měly nabízet – příznivé pracovní podmínky a stejnou odměnu za stejnou práci, přičemž podporují rovné příležitosti pro muže a ženy, aby tak mohli sladit pracovní a osobní život;

L.  vzhledem k tomu, že byl zaznamenán návrh Komise přidat nové kategorie znevýhodněných osob do vyhrazených zakázek;

Úvod

1.  vítá sdělení Komise nazvaná „Iniciativa pro sociální podnikání“ a „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, která obsahují doporučení pro vlády členských států týkající se zlepšení rámcových podmínek pro sociální podniky, což může vést k vytváření nových pracovních míst mj. v rychle rostoucí oblasti zdravotní a sociální péče (takzvaný bílý sektor) a v oblasti ochrany životního prostředí (takzvaný zelený sektor), což jsou dvě oblasti, které nabízejí nové možnosti pro sociální a širší podnikání;

2.  uvádí, že sociální podnikání je součástí ekologického sociálně tržního hospodářství a evropského jednotného trhu, a poukazuje na jejich vysokou odolnost vůči krizím a na spolehlivé podnikatelské modely; zdůrazňuje, že sociální podniky se často snaží vyjít vstříc sociálním a lidským potřebám, které komerční subjekty nebo stát neuspokojují nebo neuspokojují dostatečně; zdůrazňuje, že pracovní místa v rámci sociálního hospodářství spíše zůstanou v místě svého vzniku;

3.  podotýká, že sociální podnik je nehledě na svou právní formu podnik, který:

  a) má jako hlavní cíl dosažení měřitelného, pozitivního sociálního dopadu v souladu se svými stanovami nebo jiným zákonným dokumentem, jímž se podnik zakládá, pokud tento podnik:
   poskytuje služby či zboží ohroženým osobám, osobám na okraji společnosti, znevýhodněným nebo sociálně vyloučeným osobám, příp.
   poskytuje zboží nebo služby na základě takového způsobu výroby zboží nebo poskytování služeb, který přispívá k naplnění jeho sociálního cíle;
   b) místo rozdělování zisků je používá především k dosažení svého stěžejního cíle a zavedl předem stanovené postupy a pravidla pro výjimečné situace, kdy jsou zisky rozdělovány akcionářům a vlastníkům, která zajišťují, že rozdělení zisků nenaruší dosažení primárních cílů, a dále
   c) je řízen odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků, příp. zúčastněných subjektů, kterých se týká jeho podnikatelská činnost;

Opatření doporučená pro různé typy podniků

4.  zdůrazňuje, že činnost dobrovolníků v různých odvětvích sociálního hospodářství, včetně mladých lidí na počátku kariéry, kteří přinášejí nadšení a nové dovednosti, a starších osob, které mají velké zkušenosti a rozvinuté dovednosti, jsou významným přínosem pro hospodářský růst, solidaritu a sociální soudržnost a dodávají mnoha lidem smysl života; žádá o uznání a přiměřenou finanční a strukturální podporu na místní, celostátní i evropské úrovni;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby sociální podniky nebyly znevýhodňovány jinými druhy podniků, které se s oblibou soustřeďují pouze na lukrativní oblasti sociálního hospodářství; poukazuje na to, že jde především o městské oblasti, přičemž v jiných, méně výnosných, převážně venkovských nebo periferních oblastech, kde je nákladnější logistika, je nabídka služeb menší a jejich kvalita nižší; zdůrazňuje, že uživatelé by měli mít možnost si mezi poskytovateli těchto služeb svobodně vybírat;

6.  zdůrazňuje význam strategie a opatření na podporu sociálního podnikání a inovativních sociálních podniků, zejména s ohledem na mladé a znevýhodněné osoby, s cílem zajistit lepší a snadnější přístup podnikatelů a podnikatelek k programům a financování ze strany EU a členských států; požaduje přiměřenou podporu, aby se i nadále zlepšovala atraktivita a viditelnost programu Erasmus pro mladé podnikatele, a to i v oblasti sociálního hospodářství; připomíná však, že samostatně výdělečnou činnost je třeba doplnit poskytnutím odpovídajícího vedení;

7.  všímá si rozmanitosti v rámci sociálního hospodářství; zdůrazňuje, že vytváření jakýchkoli nových rámců na úrovni EU by mělo být pro podniky dobrovolné a mělo by mu předcházet hodnocení jejich dopadu, aby se zohlednila existence různých modelů sociálního podnikání napříč členskými státy; zdůrazňuje, že u veškerých opatření se musí prokázat jejich přínos pro celou EU;

8.  podporuje iniciativy na úrovni EU týkající se rozšíření a upevnění již vyspělého sektoru sdružení v různých členských státech; vyzývá k vytvoření evropského statutu pro sdružení, který by doplňoval již existující statuty v členských státech;

9.  vítá záměr Komise předložit návrh na zjednodušení nařízení o statutu evropské družstevní společnosti;

10.  vítá studii, která se zabývá situací vzájemných pojišťoven v Evropě úzce spjatých se sociální oblastí, kterou nechala vypracovat Komise; zdůrazňuje, že vzájemné pojišťovny by měly být prostřednictvím evropského statutu uznány jako výrazný a významný aktér evropského hospodářství a společnosti; zdůrazňuje výhody, které by evropský statut přinesl z hlediska činnosti vzájemných pojišťoven; doporučuje členským státům, které tento statut ještě nezavedly, aby tak učinily;

11.  vítá návrh nařízení o statutu evropské nadace vypracovaný Komisí;

12.  připomíná, že ve sdělení COM(2004)0018 se Komise zavázala ke dvanácti konkrétním opatřením na podporu rozvoje družstev, s politováním však konstatuje, že dosud bylo v této oblasti dosaženo jen malého pokroku; vyzývá Komisi, aby v souladu s iniciativou z roku 2004 navrhla další ambiciózní opatření na zlepšení provozních podmínek družstev, vzájemných pojišťoven, sdružení a nadací, a tím podpořila rozvoj sociálního hospodářství obecně;

13.  vítá přijetí revidovaného souboru pravidel EU pro státní podporu sociálních a místních služeb a zároveň vyzývá Komisi, aby tato pravidla ještě více ujasnila, a usnadnila tak jejich pochopení a uplatňování místními a regionálními orgány, zejména s ohledem na sociální podniky;

Podniky plnící sociální cíle nebo podniky s dopadem na sociální oblast

14.  zdůrazňuje, že sociální podniky jsou významným poskytovatelem sociálních služeb obecného zájmu; poukazuje na to, že tyto podniky často vznikají z organizací občanské společnosti, dobrovolnických organizací, příp. sociálních sdružení, které poskytují služby zaměřené na jednotlivce a jsou určeny k uspokojení základních lidských potřeb, a to zejména potřeb ohrožených osob, či jsou s těmito subjekty úzce spjaty; poukazuje na to, že sociální podniky se často ocitají mezi tradičním veřejným a soukromým sektorem poskytujícím veřejné služby, tj. služby v rámci zadávání veřejných zakázek;

15.  domnívá se, že na pojem sociální odpovědnost podniků by se mělo pohlížet odděleně od pojmu sociální podnikání a sociální podniky, a to přesto, že některé komerční podnikání s významnou činností spjatou se sociální odpovědností podniků může být se sociálním podnikáním v silné vzájemné interakci;

Finanční hlediska – zlepšení právního a fiskálního prostředí

16.  domnívá se, že program pro sociální změny a inovace na období let 2014–2020 se svou částí věnovanou mikrofinancování a sociálnímu podnikání přispívá ke snahám o zajištění lepšího přístupu mikropodniků k mikrokreditům v rámci sociálního hospodářství, zároveň však přihlíží k různorodosti finančních potřeb sociálních podniků;

17.  domnívá se, že k zajištění lepšího přístupu sociálních podniků k finančním trhům jsou zapotřebí různé finanční nástroje, jako jsou evropské fondy sociálního podnikání či evropské fondy rizikového kapitálu a Evropský fond neformálních investorů (tzv. „European Angels Funds“);

18.  zdůrazňuje, že je nutné sociální podniky podporovat na základě dostatečných finančních prostředků na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU, a poukazuje na příslušné finanční prostředky ve víceletém finančním rámci (jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program pro sociální změnu a inovace, program pro výzkum a inovace a program Horizont 2020); výslovně žádá o podporu inovativních sociálních podniků, zejména těch, které podporují kvalitní zaměstnání, boj s chudobou a sociálním vyloučením a investují do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

19.  zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit přístup k finančním prostředkům EU a zároveň zajistit přiměřenou flexibilitu na úrovni členských států, upozorňuje dále na to, že by mělo být zpřístupněno a inzerováno více možností financování a také že by měly být zjednodušeny požadavky na organizaci, administrativu a účetnictví;

20.  poukazuje na to, že zavádění nových forem finanční podpory bude předcházet analýza stávajících nástrojů, aby se ověřila jejich účinnost, a domnívá se proto, že k tomu je nutné se vybavit nástroji, jimiž by bylo možné změřit a porovnat sociální návratnost investic, a tím podpořit rozvoj transparentnějšího investičního trhu;

21.  považuje za nezbytné vytvořit podmínky, za nichž mohou sociální podniky získat finanční nezávislost a zapojit se do obchodní ekonomické činnosti;

22.  domnívá se, že k zachování účelu sociálního podnikání a sociálních podniků je třeba uplatňovat odpovědné postupy řízení podporované transparentními finančními mechanizmy, které by byly řádně sledovány;

Měření, podpora a propagace

23.  vyzývá k provedení srovnávací studie různých celostátních a regionálních rámců v EU a provozních podmínek a charakteristik sociálních podniků, včetně jejich velikosti a počtu a oblasti jejich působnosti, a také studii systémů certifikace a označování v jednotlivých členských státech, kterou by iniciovala Komise a která by byla provedena ve spolupráci se sociálními podniky;

24.  zdůrazňuje, že mezi sociálními podniky panují velké rozdíly co do jejich formy, velikosti, obchodní činnosti, ekonomiky a spolupráce; podotýká, že některé sociální podniky zaujímají v oblasti své působnosti vedoucí místo v rozvoji a mají dostatečnou schopnost vlastního rozvoje, avšak jiné potřebují know-how týkající se založení, rozvoje i řízení podniku;

25.  je toho názoru, že s cílem zvýšit konkurenceschopnost sociálních podniků po celé EU je třeba podpořit vytváření sociálních inovačních uskupení, jejichž přínos přesahuje oblast jejich vzniku; dále se domnívá, že sociální podniky, mají-li vhodné pobídky, mohou mít rozhodující význam pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ve věku nad 50 let, kteří již opustili trh práce;

26.  podporuje návrh Komise na vytvoření vícejazyčné přístupné a uživatelsky vstřícné elektronické platformy pro sociální podniky, která by měla mimo jiné umožňovat vzájemné učení a výměnu osvědčených modelů, podporovat vznik partnerství, usnadnit výměnu informací o přístupu k financování a o možnostech školení a sloužit jako síť pro přeshraniční spolupráci; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci metody otevřené koordinace věnovaly otázce sociálního podnikání;

27.  podporuje návrh Komise na vytvoření skupiny odborníků pro sociální podnikání, která by monitorovala a hodnotila pokrok při přijímání opatření navržených v tomto sdělení (COM(2011)0682);

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost a vhodnost vytvoření „Evropské sociální značky“, která by byla přidělována sociálním podnikům, aby měly větší možnost přístupu k veřejným a sociálně inovačním zakázkám, aniž by docházelo k porušování pravidel pro jejich zadávání; navrhuje, aby se u podniků s touto značkou pravidelně sledovalo, zda dodržují ustanovení týkající se této značky;

29.  žádá, aby byly vytvořeny takové předpisy EU pro zadávání veřejných zakázek, které by místo zásady „nejnižší ceny“ uplatňovaly při poskytování služeb externími dodavateli zásadu „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ ;

30.  žádá Komisi, aby se zasadila o lepší pochopení sociálních podniků a sociální ekonomiky a o rozšíření příslušných znalostí, aby došlo ke zviditelnění jejich činnosti, a to na základě podpory vědeckého výzkumu mj. v rámci 8. rámcového programu (Horizont), a aby zahájila pravidelné podávání zpráv o činnosti sociálních podniků a o jejich výsledcích; vyzývá členské státy, aby v návaznosti na výzvu Komise k předkládání návrhů na vytvoření spolehlivých statistik o sociálních podnicích ze strany statistických úřadů členských států přijaly příslušná opatření;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sociální podniky zahrnuly do akčních plánů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začlenění, a podporuje vytvoření „Evropské ceny v oblasti sociálního podnikání“, která by ocenila jejich sociální účinky;

32.  poukazuje na to, že sociální podniky je nutné zvyšováním povědomí o jejich činnosti maximálně podporovat a vyjadřovat jim uznání, mj. tím, že by se upozorňovalo na výhody, které přinášejí a které jsou jiného než čistě ekonomického rázu, a vyzývá k široké informační kampani, která by byla zahájena na základě vytvoření přístupné mnohojazyčné internetové stránky s rychle a snadno přístupnými informacemi o sociálních produktech a službách pro občany a kterou by podpořila Komise, členské státy i sociální partneři;

33.  vyzývá členské státy, aby zvážily výhody zařazení zásad sociálních podniků / sociálního podnikání a sociální odpovědnosti do školních osnov, učebních plánů vysokých škol dalších vzdělávacích ústavů a do programu celoživotního vzdělávání, což by napomohlo rozvoji sociálních a občanských dovedností a umísťování pracovníků v sociálních podnicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily konvenční i internetové vzdělávání sociálních podnikatelů a propagovaly užší spolupráci mezi sociálními podniky, komerčními podniky a akademickou obcí s cílem zvýšit povědomí a znalosti o činnosti sociálních podniků a bojovat proti veškerým stávajícím stereotypům;

34.  domnívá se, že zavedení společného evropského rámce pro zveřejňování údajů zaručí poskytování jasnějších a použitelnějších informací o investicích do sociálních podniků;

35.  vítá závazek Komise k prozkoumání a zvážení možnosti, kdy by sociální podniky používaly „spící“ patenty k usnadnění svého rozvoje, a věří, že v blízké budoucnosti budou přijata konkrétní opatření;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.emes.net/fileadmin/emes/PDF_files/News/2008/11.08_EMES_UNDP_publication.pdf.
(2) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 187.
(4) Přijaté texty P7_TA(2012)0071.

Poslední aktualizace: 13. února 2014Právní upozornění