Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2297(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0209/2013

Předložené texty :

A7-0209/2013

Rozpravy :

PV 01/07/2013 - 21
CRE 01/07/2013 - 21

Hlasování :

PV 02/07/2013 - 9.13

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0300

Přijaté texty
PDF 358kWORD 44k
Úterý 2. července 2013 - Štrasburk Konečné znění
Modrý růst – podpora udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU
P7_TA(2013)0300A7-0209/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. července 2013 o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU (2012/2297(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM(2012)0494),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. září 2012 nazvanou „Pokrok v plnění integrované námořní politiky EU“ (COM(2012)0491) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012)0255),

—  s ohledem na Limassolské prohlášení ze dne 8. října 2012 o agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti,

—  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která vstoupila v platnost dne 16. listopadu 1994,

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží (COM(2013)0133),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. října 2012 nazvaný „Souhrn politik, právních předpisů a iniciativ EU týkajících se odpadu v moři“ (SWD(2012)0365),

—  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 nazvanou „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ (COM(2012)0473),

—  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2009 nazvané „Sdělení a akční plán týkající se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek“ (COM(2009)0010),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

—  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 7. června 2006 nazvanou „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (COM(2006)0275),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch(1) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy(2) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o strategických cílích a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018(3) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o aspektech regionálního rozvoje souvisejících s dopadem cestovního ruchu na pobřežní regiony(4) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice pro Evropskou unii(5) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Unie: Evropské vizi pro oceány a moře(6) ,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“,

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2013 ke sdělení „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov (A7-0209/2013),

A.  vzhledem k tomu, že více než 70 % zemského povrchu tvoří oceány a moře, jež mohou sehrát zásadní úlohu při řešení dlouhodobých problémů EU, jako je změna klimatu a schopnost obstát v celosvětové hospodářské soutěži;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má šest rozsáhlých pobřežních oblastí (pobřeží Atlantského oceánu, Severního moře, Baltského moře, Černého moře, Středozemního moře a pobřeží nejvzdálenějších regionů), přičemž každá oblast má vlastní územní zdroje a vlastní pojetí cestovního ruchu;

C.  vzhledem k tomu, že zhruba polovina evropské populace žije podél 89 000 km dlouhého evropského pobřeží, a je proto důležité, aby regionální a místní orgány tento demografický tlak zohlednily při provádění veřejných politik;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku technologického pokroku a hledání nových zdrojů udržitelného rozvoje má podle předpokladů dojít k tomu, že do roku 2020 se objem námořního hospodářství zvýší na 590 miliard EUR, čímž bude zajištěno celkem 7 milionů pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že k předpokládanému rozšiřování lidské činnosti má docházet v oblastech citlivého mořského prostředí, kde je v dobrém stavu pouze 10 % mořských rezervací a 2 % mořských druhů, což dokazuje, že námořní hospodářské činnosti nesmí oslabovat udržitelnost mořského prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že investice do přírodního a lidského kapitálu jsou zásadní k tomu, abychom mohli čelit stávajícím výzvám, a zejména abychom dokázali zajistit ekonomickou a společenskou udržitelnost lidské činnosti, dobré environmentální podmínky a přizpůsobení se změně klimatu tak, abychom mohli bojovat proti erozi pobřeží a acidifikaci moří a chránit biologickou rozmanitost, vzhledem k tomu, že zdravé a produktivní ekosystémy jsou pro rozvoj udržitelné a konkurenceschopné modré ekonomiky klíčové;

G.  vzhledem k tomu, že velikost a rozsah environmentálních dopadů klíčových oblastí modrého růstu na životní prostředí jsou velmi nejisté a potenciálně škodlivé, jelikož máme o fungování složitých mořských ekosystémů jen omezené znalosti, a proto se rozhodování v této oblasti musí řídit zásadou předběžné opatrnosti zakotvenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

H.  vzhledem k tomu, že pobřežní a námořní politika by měla být součástí obecného rámce programového období 2014–2020, také s ohledem na dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

I.  vzhledem k tomu, že cíl inteligentního, udržitelného a inkluzívního růstu pobřežních a ostrovních oblastí musí být podpořen solidní analýzou systémových a strukturálních nedostatků, které jsou pro tyto oblasti charakteristické;

J.  vzhledem k tomu, že ostrovní systém EU musí nést v oblasti námořní dopravy výrazně vyšší náklady než ostatní pobřežní oblasti EU;

K.  vzhledem k tomu, že sezónní povaha cestovního ruchu významně ztěžuje rozvoj pobřežních a ostrovních oblastí, a proto by měla být k řešení tohoto problému vypracována strategie ad hoc;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat makroregionální strategie a příslušné akční plány pro přímořské oblasti Unie;

M.  vzhledem k tomu, že tato zpráva představuje plán Parlamentu na další podporu modrého růstu;

Souvislosti

1.  vítá sdělení Komise o modrém růstu, které představuje námořní dimenzi strategie Evropa 2020 a jasně ukazuje na potenciál námořního hospodářství při tvorbě inteligentního, udržitelného a inkluzívního růstu a pracovních příležitostí;

2.  vítá zprávu Komise o pokroku při plnění integrované námořní politiky EU; opětovně vyjadřuje svou podporu této politice a zdůrazňuje, že její podpora zůstává i nadále hlavním prostředkem posilování modrého růstu;

3.  uznává, že moře a oceány budou v budoucím globálním hospodářském růstu hrát stále významnější roli; domnívá se, že strategie modrého růstu, která je součástí integrované námořní politiky, podpoří rozvoj součinností a koordinovaných politik, čímž poskytne evropskou přidanou hodnotu a přispěje k vytvoření pracovních míst v námořních odvětvích;

4.  domnívá se, že k tomu, aby posílily konkurenceschopnost námořních hospodářských odvětví Unie, musí místní, vnitrostátní, regionální a evropské orgány vytvořit na mezinárodním trhu nezbytné předpoklady pro udržitelný růst, jako jsou systémy územního plánování námořních prostor, zlepšování infrastruktury, přístup k odborným dovednostem a zajištění financování; zdůrazňuje význam sdílení informací a osvědčených postupů mezi různými úrovněmi veřejných orgánů prostřednictvím zřízení zvláštní platformy EU;

5.  zdůrazňuje, že zajištění dostatečného financování bude pro malé a střední podniky působící v odvětvích modrého růstu představovat problém, a vítá proto iniciativy, jako jsou nová pravidla EU pro fondy rizikového kapitálu, které usnadní přístup malých a středních podniků ke zdrojům financování;

6.  domnívá se, že v období, kdy v členských státech dochází k omezování veřejných investic, jsou rozvojové politiky naléhavě nezbytné, a že zejména velmi nákladné projekty, jako jsou projekty v oblasti dopravní, komunikační a energetické infrastruktury, by měly během programového období 2014–2020 i poté dostávat přiměřené finanční prostředky; vyzývá členské státy, aby dostupné nástroje financování a evropské finanční prostředky nasměrovaly k projektům modrého hospodářství;

7.  zdůrazňuje, že zejména v příštím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 je důležité zohlednit konkrétní potřeby členských států, kterým je poskytována pomoc a jež čelí stále větším obtížím při realizaci vysoce nákladných projektů, i potřeby nejvzdálenějších a ostrovních oblastí, které čelí strukturálním omezením z důvodu jejich odlehlosti a přírodních charakteristik;

8.  je si vědom podmínek vyplývajících z hospodářské krize a sociálních problémů, kterými trpí řada oblastí, zejména ostrovy, především ve Středozemním moři, a obzvláště ty, které jsou velmi vzdálené od pevniny; zdůrazňuje, že odloučenost těchto ostrovů od jednotného trhu je vystavuje průmyslové a ekonomické stagnaci a vysídlování, což musí evropské orgány a instituce řešit prostřednictvím zvláštních opatření; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření svobodných pásem jakožto nástroje, který by prostřednictvím snížení daňové zátěže a přilákání přímých zahraničních investic mohl zastavit propad těchto ostrovních oblastí podporou růstu a rozvoje;

9.  zdůrazňuje úlohu, kterou mají strategie pro přímořské oblasti při podpoře regionálního rozvoje a hospodářské, územní a sociální soudržnosti, při obnově evropského hospodářství, při stimulaci inkluzívního modrého růstu, vytváření pracovních míst a ochraně biologické rozmanitosti moří a pobřeží; žádá, aby tyto strategie byly – prostřednictvím jejich propojení se stávajícími a budoucími makroregionálními strategiemi – účinně převedeny do praxe a na jejich provádění byly vyčleněny dostatečné finanční a správní zdroje EU; domnívá se, že je třeba posílit úlohu regionů při přípravě strategií pro přímořské oblasti; v této souvislosti uznává přínos územní a přeshraniční spolupráce k řešení problémů, kterým čelí pobřežní a přímořské oblasti;

10.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti zavádění strategií EU pro oblasti Baltského moře a Atlantického oceánu, a opakuje svou žádost, aby Komise vytvořila strategii EU pro oblast Černého moře;

11.  vyzývá Unii a členské státy, aby výrazně podporovaly vytváření regionálních a přeshraničních námořních seskupení; podtrhuje strategický význam těchto seskupení jakožto center špičkové úrovně v oblasti hospodářských činností týkajících se modrého růstu; domnívá se, že jejich rozvoj podpoří sdílení znalostí a osvědčených postupů, vytvoří součinnost mezi různými odvětvími modré ekonomiky a pomůže přilákat investice;

12.  zdůrazňuje přirozené vazby mezi hospodářským růstem a změnou klimatu a trvá na tom, že všechny námořní činnosti musí být v souladu se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu, s cílem přispět ke klimaticky odolnější Evropě;

13.  zejména zdůrazňuje, že zvýšená hospodářská aktivita v souvislosti s modrým růstem nesmí být na úkor mořských a pobřežních ekosystémů, které jsou velice citlivé a jako první trpí dopady změny klimatu; zdůrazňuje, že modrý růst musí být v souladu s environmentálními cíli a ekosystémovým přístupem rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí i se směrnicí o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, a připomíná, že v případě nejistoty je třeba dodržet zásadu předběžné opatrnosti; zdůrazňuje, že veškeré hospodářské činnosti v souvislosti s modrým růstem by měly zajišťovat námořní bezpečnost;

14.  se znepokojením poukazuje na environmentální dopady mořského odpadu na všechny evropské pobřežní oblasti a vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na plné provádění a vymáhání příslušných směrnic EU, jako je směrnice o nakládání s odpady, o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu, o jakosti vody a o strategii pro mořské prostředí;

15.  zdůrazňuje, že veškeré námořní činnosti, včetně těch, které probíhají v rámci integrované námořní politiky, by měly být prováděny v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout společný přístup EU k průzkumu, těžbě, ochraně a správě mořských přírodních zdrojů, který zajistí účinné a bezpečné vymezení výlučných ekonomických zón mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v souladu s mezinárodním právem;

16.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba poskytnout právní jistotu všem zúčastněným stranám, které investují v námořních oblastech, aby se podpořilo využívání výlučných ekonomických zón členských států;

Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží

17.  vítá legislativní návrh Komise týkající se územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží, jež představují opatření nezbytná pro správu vzrůstajícího počtu námořních a pobřežních činností jak z hlediska ochrany mořského prostředí, tak k zajištění toho, aby různé činnosti probíhaly ve vzájemné harmonii a předešlo se konfliktům ohledně využívání pobřežních a mořských oblastí; považuje v tomto ohledu za nezbytné zvolit ekosystémový přístup k řízení lidské činnosti na pobřeží i na moři;

18.  zdůrazňuje, že územní plánování námořních prostor má podle očekávání vést ke snížení podnikatelských nákladů a ke zlepšení investičního prostředí, zatímco integrovaná správa pobřeží usnadní koordinaci činností v pobřežních oblastech a přispěje k celkovému zlepšení jejich řízení;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajišťovaly šíření osvědčených postupů a uplatňování zkušeností získaných během příslušných přípravných činností, neboť pokud jde o systémy řízení námořních a pobřežních oblastí, existují mezi jednotlivými členskými státy významné rozdíly; domnívá se nicméně, že je nutné zaujmout individualizovaný přístup, aby členské státy měly při uplatňování obecných zásad EU v oblasti námořního a pobřežního plánování prostor pro zohlednění místních specifik a potřeb ve spolupráci s místními orgány;

20.  domnívá se, že v rámci územního plánování musí být lépe propojeno rozhraní mezi pevninou a mořem, aby byla zachována kontinuita lidských činností a dodavatelského řetězce a aby se zajistilo řádné spojení pobřežních oblastí s vnitrozemím; domnívá se, že by to mohlo pomoci předcházet situacím, kdy se s pobřežími zachází jako s hranicemi;

21.  zdůrazňuje, že mezery existující v oblasti vědeckých poznatků o námořních činnostech a životním prostředí, v němž probíhají, představují překážku v územním plánování, a zdůrazňuje význam iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“ a jejích konkrétních cílů, jako je zmapování dna evropských moří do roku 2020; domnívá se, že mořské dno by mělo být jednotně zmapováno, aby dané informace byly k dispozici zúčastněným evropským orgánům, zejména výzkumným centrům, univerzitám a veřejným institucím;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby členským státům pomohla spustit plány na zmapování a průzkum potopených vraků lodí a archeologických památek, které představují důležitou součást historického a kulturního dědictví Unie; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit pochopení a průzkum takovýchto památek a předcházet jejich plenění, ke kterému dochází, aby bylo možné tyto památky řádně zachovat;

Kvalifikace a zaměstnanost v námořním odvětví

23.  je toho názoru, že celková zaměstnanost v modré ekonomice může překročit odhadovaný počet 7 milionů pracovních míst do roku 2020, budou-li ji podporovat politiky odborné přípravy, které zajistí mobilní, dostatečně kvalifikovanou a zkušenou pracovní sílu;

24.  znovu požaduje významné zlepšení pracovních, zdravotních a bezpečnostních podmínek v námořních profesích; vybízí Komisi a členské státy, aby v této oblasti vyvinuly větší úsilí k zajištění profesní dráhy a zvýšení přitažlivosti pracovních míst v modré ekonomice a souvisejících odvětvích;

25.  zdůrazňuje, že je třeba vhodným způsobem zlepšit pracovní podmínky námořníků, začlenit do práva Unie Úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci na moři a navrhnout program kvalifikace a odborné přípravy námořníků, zejména pokud jde o nábor mladých lidí, včetně těch, kteří pocházejí ze třetích zemí;

26.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala a podporovala úsilí vyvíjené na regionální úrovni za účelem posouzení dovedností a profesí, které budou v odvětvích modré ekonomiky žádané, a aby zajistila, že iniciativy, jako je „Přehled dovedností EU“, odrážely potřeby modré ekonomiky;

27.  domnívá se, že by Komise společně s členskými státy měla vypracovat akční plán na podporu profesí přímo či nepřímo spojených s modrou ekonomikou, aby do těchto profesí přilákala nové zaměstnance;

28.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy podporující mobilitu pracujících napříč hospodářskými odvětvími a členskými státy, například v podobě víceletého programu pro výměnu studentů, učitelů a mladých odborníků, obdobného programu Erasmus; podporuje spolupráci mezi podniky a poskytovateli odborného vzdělávání připravujícího absolventy na zaměstnání v nových oblastech;

29.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zástupci odvětví námořního hospodářství a s poskytovateli odborného vzdělávání na zavedení a financování odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti na evropské úrovni, které budou evidovat pracovní místa, změny v poptávce po kvalifikacích a odpovídající potřeby v oblasti odborného vzdělávání;

30.  vyzývá Komisi, aby vytvořila iniciativu na podporu mobility výzkumných pracovníků, především v pobřežních oblastech, se zvláštním zaměřením na oblasti cestovního ruchu, energetiky a biotechnologií, podle vzoru programu Erasmus, přičemž by se tato iniciativa prováděla přednostně mimo hlavní turistickou sezónu, aby udržitelným způsobem vyvážila příliv lidí do stále citlivějších ekosystémů a zároveň optimalizovala využívání infrastruktury pobřežních oblastí a ostrovů;

Výzkum a inovace

31.  všímá si výzkumné kapacity EU v námořní oblasti, jež je na světové úrovni, a jejího významu pro opodstatněné vytváření politik a podnikání řízené inovacemi, ale také potíží, s nimiž se setkávají podniky při snaze komerčně využít výsledky výzkumu;

32.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 by díky jednodušším postupům a lepší podpoře inovací mohl poskytovat významnou pomoc mořskému a námořnímu výzkumu s cílem zlepšit tržní uplatnění na základě zkušeností s projekty „Oceány zítřka“;

33.  vyzývá Komisi, aby do roku 2014 aktualizovala svou Evropskou strategii mořského a námořního výzkumu a navrhla konkrétní opatření ke zlepšení součinnosti a šíření znalostí mezi výzkumnými pracovníky v EU;

34.  poznamenává, že základem řádné a udržitelné modré ekonomiky se mohou stát pouze zdravé mořské ekosystémy; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zkoumání kumulovaných dopadů lidského využívání mořského prostředí a námořních činností ve všech odvětvích;

35.  vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající dlouhodobé monitorování životního prostředí a provedla výzkum systémů včasného varování;

36.  zdůrazňuje význam projektů, jako je Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, pro zlepšení výměny a dostupnosti výzkumných údajů;

Námořní doprava a loďařský průmysl

37.  se znepokojením konstatuje, že námořní dopravu v EU nepřestávají zatěžovat zbytečně složité správní a celní postupy, které ohrožují vizi jednotného evropského prostoru námořní dopravy a brání hospodářskému rozvoji v tomto odvětví, zejména v námořní kabotážní dopravě a v oblasti mořských dálnic; domnívá se, že je třeba rozvíjet jednotný soubor pravidel pro lodní dopravu v rámci Unie, neboť je klíčový při zajišťování volného pohybu zboží a osob ve vodách EU;

38.  vyjadřuje své uspokojení nad úspěchem pilotního programu „Modrá zóna“ a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2013 předložila nezbytné legislativní návrhy na vytvoření modré zóny, včetně potřebné revize celního kodexu EU;

39.  zdůrazňuje, že podpora námořní dopravy přispívá nejen k hospodářskému růstu a zaměstnanosti, ale také k dosažení cíle stanoveného v bílé knize nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru“, podle něhož má do roku 2050 přejít 50 % silniční obchodní dopravy na dopravu železniční a lodní;

40.  zdůrazňuje, že je třeba rozšířit úlohu mořských dálnic jakožto hlavních evropských koridorů, a podtrhuje, že pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti evropské námořní dopravy je nezbytné vytvořit hladce fungující přepravní řetězce pro přepravu osob a nákladu všemi druhy dopravy; vyzývá Komisi, aby vydala sdělení o pokroku, vývoji a budoucnosti mořských dálnic; domnívá se, že velké ostrovy by měly být do námořních dálnic plně začleněny s cílem zlepšit jejich dostupnost a zvýšit jejich hospodářskou konkurenceschopnost;

41.  zdůrazňuje, že pro udržitelnou podporu námořní dopravy, udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost v námořním odvětví a udržitelné environmentální normy v tomto odvětví je klíčové zajistit námořní bezpečnost; zdůrazňuje, že by měla být používána zásada prevence, aby se předvídala nová rizika a předcházelo se všem druhům námořních dopravních katastrof; poznamenává, že opatření v tomto ohledu musí být přijímána v rámci EU, ale také na mezinárodní úrovni, a zejména v rámci Mezinárodní námořní organizace;

42.  zdůrazňuje, že zavedení třetího balíčku pro námořní bezpečnost zlepšuje kvalitu lodí plujících pod evropskými vlajkami, činnost klasifikačních společností, kontrolu přístavů, sledování lodního provozu, vyšetřování nehod i ochranu obětí. vyzývá členské státy, aby urychlily účinné provádění tohoto legislativního balíčku;

43.  zdůrazňuje, že politika v oblasti námořní dopravy by měla zohledňovat všechny relevantní obavy související s hospodářstvím, životním prostředím a veřejným zdravím; vyzývá Komisi, aby podrobně monitorovala dopad, jaký má dodržování požadavků v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví na lodní dopravu, a případně navrhla konkrétní opatření na potlačení negativních důsledků těchto požadavků na konkurenceschopnost; konstatuje, že legislativní požadavky v souvislosti s vrakováním lodí a obsahem síry v lodních palivech by měly zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zároveň účinně zabezpečovat cíl přesunutí dopravy ze silnic na moře, v souladu s cíli Unie v oblasti změny klimatu;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podstatně zvýšily své úsilí o dosažení mezinárodní dohody o snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, přičemž by měly zohlednit zvyšující se dopad emisí skleníkových plynů z lodí;

45.  zdůrazňuje, že ekologičtější paliva, jako je zkapalněný zemní plyn, mohou hrát důležitou úlohu při dosahování cíle zaměřeného na snížení emisí CO2 z lodních paliv v EU o 40 % do roku 2050;

46.  vyzývá k tomu, že je třeba podporovat rozvoj účinných a udržitelných přístavních služeb a infrastruktury, která by se dokázala vyrovnat s výzvou v oblasti přepokládaného zvýšení námořní dopravy, snižování hluku a dopadů na životní prostředí, přechodu od pozemní k námořní dopravě a se zajištěním plynulého převodu osob a zboží z jednoho druhu dopravy na jiný; je zastáncem paralelního rozvoje evropských přístavů určených pro opravy a vrakování lodí;

47.  zdůrazňuje možnost zřízení logistických platforem, jež by usnadnily dopravu zboží mezi Evropou a ostatními světovými hospodářstvími; zdůrazňuje strategický význam námořní dopravy a spojení mezi nejvzdálenějšími regiony a ostatními pevninskými územími;

48.  zdůrazňuje, že loďařský průmysl má v EU potenciál zvýšit svůj přínos ve prospěch růstu a zaměstnanosti, bude-li využito příležitostí, které přináší poptávka po „čistých lodích“ (vyšší energetická účinnost a nižší emise SOx, NOx), stejně jako po plavidlech a konstrukcích vhodných pro výstavbu, instalaci a provoz větrných parků na moři; vyzývá loďařský průmysl EU, aby se chopil příležitosti, zejména vzhledem k předpokládanému rozšiřování pobřežní plavby podél pobřeží EU;

49.  naléhavě vyzývá Radu, aby dosáhla dohody s Parlamentem ohledně přijetí nařízení, které stanoví, aby byly lodě demontovány způsobem, který neohrožuje životní prostředí a dodržuje pracovní podmínky zaměstnanců, což loďařskému průmyslu v EU umožní konkurenceschopněji recyklovat suroviny;

50.  vyzývá Komisi, aby podporovala opatření pro řešení problémů, s nimiž se evropský loďařský průmysl potýká, jako je přístup k financování, kvalifikace a konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, a usnadnila tak provádění strategie „LeaderSHIP 2020“;

Cestovní ruch v pobřežních a mořských oblastech

51.  vyzývá členské státy, aby za přímé účasti místních a regionálních orgánů i organizací občanské společnosti podporovaly iniciativy zaměřující se na rozvoj a budování udržitelné infrastruktury pro cestovní ruch se zvláštním důrazem na potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou pohyblivostí a aby usilovaly o odstranění byrokracie a netransparentnosti v tomto odvětví a současně dodržovaly právní předpisy v oblasti životního prostředí;

52.  vyzývá k podpoře a zachování cestovního ruchu, neboť v pobřežních oblastech vytváří hospodářský růst a pracovní místa; domnívá se, že zdravé životní prostředí je základem pro veškeré formy cestovního ruchu v pobřežních oblastech, a že je tudíž potřeba vynaložit veškeré úsilí nezbytné pro jeho ochranu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelnou infrastrukturu pro rozvoj nových forem cestovního ruchu, zejména pro ta odvětví cestovního ruchu, která mají vysoký růstový potenciál, například ekoturistiku, agroturistiku, rybářskou turistiku a udržitelné vodní sporty; vítá iniciativy na podporu strategií přeshraničního cestovního ruchu v přímořských oblastech;

53.  zdůrazňuje, že mezi důležité otázky, které je třeba řešit, patří eroze evropského pobřeží, zachování evropského environmentálního a živočišného dědictví a zlepšení kvality vody; zdůrazňuje proto potřebu řádných investic v těchto oblastech, aby se rozvinul udržitelný a kvalitní cestovní ruch nabízející pláže a potápění;

54.  zdůrazňuje, že opatření pro využívání a rozvoj pobřežního, námořního a mořského dědictví musí být plánována společně s opatřeními pro jeho ochranu a obnovu;

55.  připomíná význam zřizování a zvyšování úrovně specializovaných vyšších škol (podnikové řízení a ekonomie v cestovním ruchu, povolání v oblasti cestovního ruchu, námořnické školy, kuchařské školy atd.) a zlepšování odborné přípravy s ohledem na zvyšování kvality služeb a produktů cestovního ruchu, používání nových technologií a proces přizpůsobování se změně klimatu;

56.  zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit vízové postupy, aby se snížily související náklady, a vydávat víza pro více vstupů pro návštěvníky ze třetích zemí, zejména zemí skupiny BRIC; vyzývá Komisi, aby se za účelem maximalizace počtu příchozích turistů zabývala možností nových, „inteligentních“ způsobů vydávání víz a začala tyto způsoby co nejdříve uplatňovat;

57.  zdůrazňuje, že odvětví výletních plaveb je pro evropské přístavy a místní komunity, které se nacházejí v jejich okolí, významným zdrojem příjmů, což je rovněž zásadní pro rozvoj a využívání energeticky účinnějších lodí s nižšími emisemi; podporuje vytváření turisticky atraktivních programů, které se budou zaměřovat na námořní, kulturní a historický význam přístavních destinací, a nabídnou tak návštěvníkům možnost dalších zážitků;

58.  vyzývá Komisi, aby se prostřednictvím podpory a koordinace kapacit přístavní infrastruktury a zlepšování nabízených služeb (např. v oblasti přizpůsobení se požadavkům schengenského acquis) zasazovala o zvyšování konkurenceschopnosti evropských přístavů, a tím o větší přitažlivost evropských přístavů pro výletní lodě a jejich větší přínos pro místní i rybářské komunity, což těmto komunitám umožní diverzifikovat jejich činnosti; vyzývá Komisi, aby zejména zohlednila specifické rysy přístavů v ostrovních a nejvzdálenějších oblastech;

59.  vyzývá k tomu, aby v rámci projektů modernizace a rozšiřování přístavů bylo povinné vybavit terminály pro cestující a nové lodě pro přepravu cestujících zařízeními pro osoby s omezenou pohyblivostí;

60.  znovu připomíná význam pobřežní a námořní přepravy cestujících, především využíváním trajektů a výletních lodí, a odkazuje na vstup v platnost nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři, které by mělo pomoci posílit kvalitní námořní cestovní ruch; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zahájila kampaň ke zvýšení kvality osobních a výletních lodí s ohledem na práva cestujících vycházejících z osvědčených postupů provozovatelů;

61.  podtrhuje význam odvětví jachtingu a plachtění pro cestovní ruch v přímořských oblastech; vyzývá Komisi, aby se v rámci chystaného sdělení o cestovním ruchu v přímořských oblastech zabývala sociálním a hospodářským dopadem tohoto odvětví, možnostmi toho, jak na úrovni EU harmonizovat a zjednodušit pravidla pro vydávání povolení, navigaci, provozní podmínky, požadavky týkající se bezpečnosti, údržby a vybavení rekreačních plavidel a vzájemného uznávání odborných kvalifikací v tomto odvětví;

62.  znovu zdůrazňuje význam přímořského cestovního ruchu jako charakteristického rysu některých evropských pobřežních regionů; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem ověřit, zda by směrnice 2006/123/ES mohla mít negativní dopad na malé a střední podniky v tomto odvětví, a pokud to bude považovat za nutné, aby navrhla opatření s cílem omezit tento dopad a zajistit zohlednění zvláštních charakteristik této profesní kategorie při uplatňování směrnice;

63.  vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy, regiony, autonomní komunity a jiné zúčastněné strany v pobřežních a ostrovních oblastech, aby vyvinuly a systematicky prováděly iniciativu „staré obchodní stezky“, kterou Parlament schválil v rozpočtu na rok 2013, a sice v oblasti Středozemního moře a v dalších evropských pobřežních oblastech, zejména s cílem diverzifikovat produkty cestovního ruchu a snižovat sezónní charakter cestovního ruchu;

64.  vyzývá Komisi, aby udržitelný cestovní ruch v pobřežních a mořských oblastech zařadila mezi významné činnosti a programy, jako je program „EDEN – Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ a program „Kalypso“, a aby podporovala iniciativy na podporu diverzifikace pobřežního a námořního cestovního ruchu a cestovního ruchu v přímořských oblastech, napomáhala tomu, aby turistické činnosti a zaměstnání nebyly pouze sezónního charakteru a podněcovala přizpůsobování se změně klimatu; v této souvislosti se domnívá, že diverzifikace cestovního ruchu může napomoci ke zvýšení atraktivity přímořských regionů a umožní jim fungovat i mimo tradiční model „slunce, moře, písek“;

65.  vyzývá k podpoře přímořských středisek, neboť mohou snížit sezónní výkyvy a mít multiplikační účinek na místní a regionální ekonomiky začleněním rybářských komunit a vytvořením rovnováhy mezi hospodářským růstem a udržitelností;

66.  vyzývá Komisi, aby v rámci rozvoje evropského cestovního ruchu v pobřežních oblastech vzala v úvahu přínos a úlohu místní kultury a drobných podniků v oblasti gastronomie; domnívá se, že je nezbytné využívat a koordinovat stávající politiky a nástroje a připravovat nové programy a činnosti zaměřené na podporu součinnosti zejména mezi malými a středními podniky v primárním a terciárním sektoru v pobřežních oblastech EU;

67.  naléhavě žádá Komisi, aby do virtuálního centra pro monitorování cestovního ruchu začlenila sekci věnovanou námořnímu a přímořskému cestovnímu ruchu, která by propojovala nejen výzkumné ústavy, ale také podniky a veřejné orgány, s cílem podporovat průzkum trhu, poskytovat podnikům a veřejným orgánům výhledové informace o vývoji nabídky a poptávky a vytvářet příznivější podmínky pro podnikání a zároveň poskytovat informace o souvislostech mezi biologickou rozmanitostí, ochranou klimatu a iniciativami v oblasti udržitelného cestovního ruchu;

Modrá energie

68.  konstatuje, že změna klimatu je jednou z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost moří na celém světě a že energetická hlediska strategie modrého růstu musí být založena na obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti;

69.  v této souvislosti uznává význam evropských moří a oceánů pro zabezpečení energie v Evropské unii a pro diverzifikaci jejích zdrojů energie a zásobovacích cest;

70.  je si vědom potenciálu, který má větrná a přílivová energie, energie z mořského příboje a tepelná energie mořské vody, jakož i odvětví konvenční energie na moři, pro tvorbu udržitelných pracovních míst v pobřežních oblastech, snížení emisí a pro dosažení střednědobých a dlouhodobých energetických cílů EU; zdůrazňuje, že k využití tohoto potenciálu bude třeba značných investic v oblasti modernizace připojení k distribuční soustavě a přenosové kapacity;

71.  zdůrazňuje, že modrá energie představuje pro evropské námořní hospodářství přínos; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přispívaly k využívání potenciálu modré energie tím, že budou uplatňovat strategie pro přímořské oblasti, věnovat zvláštní pozornost možnostem, které poskytují nejvzdálenější regiony díky své poloze a přírodním charakteristikám;

72.  vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala vedoucí světové postavení EU v této oblasti a vypracovala evropskou průmyslovou strategii pro modrou energii, jako to v minulosti učinila v jiných odvětvích;

73.  vyzývá Komisi, aby ve svém příštím sdělení k této věci přijala integrovaný přístup k rozvoji mořských zdrojů energie, který bude využívat součinností mezi větrnou energií vyrobenou na moři a jinými druhy energie z obnovitelných mořských zdrojů; zdůrazňuje, že takový přístup musí umožnit, aby energie byla dodávána z řady udržitelných zdrojů v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, přičemž je nutné zaručit námořní bezpečnost, a že musí rovněž zahrnovat plány na příslušnou infrastrukturu pro dopravování energie z mořských zdrojů na pevninu a zajistit propojení s konvenční elektrickou sítí;

74.  vyzývá členské státy, aby společně usilovaly o usnadnění udržitelné výstavby rozvodné sítě pro obnovitelnou energii v Severním moři; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh na odpovídající regulační rámec;

Rybolov a akvakultura

75.  zdůrazňuje, že akvakultura a rybolov by měly v celé Unii přispívat k udržitelné výrobě potravin, k dlouhodobému zabezpečení potravin a k ochraně spotřebitelů; domnívá se, že je třeba podporovat rozvoj udržitelné akvakultury odvětví zpracování produktů rybolovu a prosazovat inovace v těchto odvětvích tím, že zde dojde k omezení byrokracie a podpoře pracovních příležitostí, s cílem zlepšit kvalitu života v pobřežních oblastech i na venkově;

76.  zdůrazňuje význam rozvoje udržitelné akvakultury s cílem snížit nadměrný odlov evropských rybích populací a závislost na dovozu ryb ze třetích zemí, z nichž pochází více než 60 % ryb konzumovaných v EU;

77.  konstatuje, že odvětví akvakultury v EU poskytuje již dnes 80 000 pracovních míst, a vzhledem k tomu, že podle odhadu OSN přesáhne produkce chovaných ryb do roku 2019 objem běžně ulovených ryb, mají tato odvětví potenciál výrazně zlepšit stav ekonomik v pobřežních komunitách;

78.  vyzývá Komisi, aby ve svých příštích strategických pokynech pro rozvoj akvakultury v EU podpořila akvakulturu na otevřeném moři, jež by ve spojení se zařízeními pro výrobu modré energie mohla snížit zátěž, kterou představuje příliš intenzivní akvakultura pro pobřežní ekosystémy a další aktivity; zdůrazňuje, že je třeba, aby příslušné plány integrovaného řízení jednotlivých členských států snížily administrativní zátěž a zajistily přidělení vhodného prostoru pro rozvoj těchto aktivit;

79.  zdůrazňuje, že budoucí Evropský námořní a rybářský fond, který poprvé v historii sdružuje financování integrované námořní politiky a rybářské politiky, a Evropská investiční banka (EIB) jsou důležitými prostředky pro podporu udržitelného a z hlediska životního prostředí šetrného rozvoje rybolovu, akvakultury a zpracování ryb i diverzifikace příjmů rybářských komunit, které jsou na těchto odvětvích závislé, zejména pokud jde o drobný pobřežní rybolov, odborné vzdělávání žen a mladých lidí a zapojení nových podnikatelů do tohoto odvětví;

80.  uznává, že ochrana evropských námořních hranic je pro členské státy výzvou; domnívá se, že k tomu, aby bylo modré hospodářství úspěšné, je třeba vytvořit bezpečné námořní hranice EU s cílem zajistit ochranu mořského prostředí, kontrolu rybolovu, boj proti nezákonnému rybolovu a prosazování práva; poukazuje proto na význam ustavení evropské pobřežní stráže, která by koordinovala jednotlivé operace i dohled na moři; dále zdůrazňuje význam posílení iniciativ regionální spolupráce souvisejících s odvětvím rybolovu;

Podmořská těžba nerostných surovin

81.  uznává, že pro podmořskou těžbu nerostných surovin existují příznivé podmínky; zdůrazňuje však, že prostředí mořského dna je díky vzájemné výměně látek, energie a biologické rozmanitosti propojeno s ostatními částmi planety a narušení tohoto spojení by mohlo způsobit nepředvídatelné změny v rybích populacích a ztrátu biologické rozmanitosti;

82.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost environmentálním dopadům těžby na mořském dně, a to zejména ve vysoce citlivých mořských prostředích, aby podporovala příslušné výzkumné projekty, uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti a spolupracovala s orgány třetích zemí vyvíjejících činnost v této oblasti, s cílem rychleji vyplnit stávající mezery ve vědeckých poznatcích;

83.  uznává, že účinnější využívání zdrojů ve spojení s rozšířením recyklační politiky představuje nákladově mnohem efektivnější a udržitelnější přístup pro splnění naší potřeby nerostů, než je intenzivní těžba pomořských zdrojů; lituje skutečnosti, že nedostatky v oblasti recyklování surovin a vzácných zemin přispívají ke zvyšování objemu odpadu, a vyzývá proto, aby byla přijata opatření na podporu recyklace, která nabídne alternativu k těžbě podmořských zdrojů; připomíná, že tento alternativní přístup přinese dlouhodobé pracovní příležitosti;

Modrá biotechnologie

84.  uznává, že modrá biotechnologie může vést k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a mít přínos v důležitých oblastech, jako je zdravotnictví, výživa a inovace; vítá záměr Komise podporovat výzkum a inovace potřebné k podpoře uplatnění modré biotechnologie v oblasti podnikání;

85.  zdůrazňuje potenciál biologické rozmanitosti moří, zejména ve stále nedostatečně probádaném hlubokém moři, pro odvětví modré biotechnologie, zdůrazňuje však, že je třeba tento velmi citlivý ekosystém zkoumat opatrně;

86.  vyzývá Komisi, aby jasně vymezila otázky a výzvy spojené s modrou biotechnologií (např. bionanotechnologií, biomateriály a zavedením geneticky modifikovaných ryb, korýšů a mikroorganismů) a uplatňovala vědecky rozumný přístup založený na zásadě předběžné opatrnosti s cílem zjistit, posoudit a řídit související environmentální a zdravotní rizika;

87.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že mořská biotechnologie a přístup k biologické rozmanitosti moří vyžadují vědecké znalosti a sofistikované a nákladné vybavení, podporovala partnerství soukromého sektoru s výzkumnými ústavy i přeshraniční partnerství, jako je Evropské středisko pro mořský biologický výzkum;

o
o   o

88.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 41.
(2) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 70.
(3) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 10.
(4) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 1.
(5) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 30.
(6) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 531.

Poslední aktualizace: 1. prosince 2015Právní upozornění