Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. ledna 2013 nazvané „O stanovení evropského akčního plánu pro obchod“ (COM(2013)0036),

—  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 31. ledna 2013 o „nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží“ (COM(2013)0037),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 5. července 2010 nazvanou „Dohled nad obchodním a distribučním trhem – Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodu a distribučnímu trhu do roku 2020“ (COM(2010)0355),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu(1),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2012 nazvané „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“ (COM(2012)0225),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky(2),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 29. května 2012 nazvaný „Hodnotící zpráva v oblasti spotřebitelské politiky ukazuje, kde jsou v Evropě nejlepší podmínky pro spotřebitele: sledování integrace jednotného obchodního trhu a spotřebitelských podmínek v členských státech“ (SWD(2012)0165),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. listopadu 2012 nazvané „Ochrana podniků před klamavými marketingovými praktikami a zajištění účinného prosazování práva: Revize směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě“ (COM(2012)0702),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o zavádějících reklamních praktikách(3),

—  s ohledem na činnost Fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce a odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky,

—  s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 4. července 2013 nazvaný „Konzultace se sociálními partnery podle článku 154 SFEU o posílení spolupráce v EU v oblasti prevence a odvrácení od nehlášené práce“ (C(2013)4145),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (COM(2009)0591),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě(4),

—  s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii(5),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 nazvané „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),

—  s ohledem na svá usnesení ze dne 11. prosince 2012(6) a 4. července 2013(7) o dotvoření jednotného digitálního trhu,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2013 ke sdělení Komise o „stanovení evropského akčního plánu pro obchod“(8),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013 k zelené knize Komise o „nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží“(9),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů(10),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(11) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům(12),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě(13),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(14),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu(15),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0374/2013),

A.  vzhledem k tomu, že význam obchodního trhu lze jen stěží přecenit, neboť představuje 11 % HDP EU a zajišťuje více než 15 % všech pracovních míst v Evropě, a to pro kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, a vzhledem k tomu, že přispívá k sociální struktuře společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že je nutné plně uznat důležitost odvětví maloobchodu coby hnací síly růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a inovací i z hlediska upevnění evropského jednotného trhu;

C.  vzhledem k tomu, že obchody jsou ve společnosti, jež se v rostoucí míře vyznačuje virtuálními kontakty po internetu, stále místem, kde se lidé setkávají, přičemž zejména hlavní třídy a městská centra, stejně jako prodej přímo od výrobce, mohou být prostředím pro výměnu zkušeností a ohniskem místní identity, hrdosti místního společenství i společného dědictví a společných hodnot; vzhledem k tomu, že elektronický obchod a kamenné obchody se však vzájemně nevylučují, nýbrž doplňují;

D.  vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize si od obchodu, a především pak menších nezávislých obchodů, vybírá vysokou daň;

E.  vzhledem k tomu, že stále dochází k nekalým obchodním praktikám, jež mají negativní dopad na celý dodavatelský řetězec, včetně zemědělců a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že tyto praktiky mají negativní dopad i na zájmy spotřebitelů a na růst a vytváření pracovních míst;

1.  vítá, že Komise stanovila evropský akční plán pro obchod;

2.  konstatuje, že akční plán se měl více zaměřit na dopad současné hospodářské krize na maloobchod, a zejména pak na malé nezávislé obchody;

3.  vítá záměr Komise vytvořit stálou pracovní skupinu pro konkurenceschopnost maloobchodu, zdůrazňuje však význam vyváženého zastoupení, mj. velkých i drobných obchodníků, dodavatelů, družstev a spotřebitelských, ekologických i sociálních zájmových skupin; vyzývá Komisi, aby k maloobchodu zaujala celostní přístup, vyvarovala se zdvojování a zvyšování byrokratické zátěže a aby zajistila provázanost a úzkou koordinaci s jinými existujícími fóry, jako je každoroční kulatý stůl o maloobchodním trhu;

4.  vítá, že Komise zřizuje expertní skupinu na vysoké úrovni pro inovace v odvětví maloobchodu, a vyzývá Komisi, aby doporučení, která tato skupina vydá, urychleně vyhodnotila s cílem dále podporovat podnikání, motivovat k inovacím a vytvářet pracovní místa a růst v Evropě;

5.  podporuje kulatý stůl o maloobchodním trhu, který pořádá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako institucionální fórum, jehož cílem je zachovat významné místo odvětví maloobchodu v politickém programu EU, vyhodnocovat pokrok dosažený při naplňování příslušných aspektů akčního plánu pro maloobchod, podávat zprávy o činnosti stálé skupiny pro konkurenceschopnost maloobchodu a poskytovat aktuální informace o pokroku dosaženém v rámci dalších existujících platforem a mechanismů pro neformální dialog; žádá stálou skupinu pro konkurenceschopnost maloobchodu, aby při přípravě každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu úzce spolupracovala s Parlamentem;

6.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v kontextu úsporných politik, které podrývají důvěru spotřebitelů a mají přímý negativní dopad na zájmy maloobchodního odvětví, nepřijímaly opatření, jako je například zvyšování DPH, reklasifikace výrobků a sazeb pro jednotlivé výrobky nebo zvyšování poplatků účtovaných obchodům; opakovaně zdůrazňuje, že je důležité zlepšit přístup k finančním prostředkům, zejména pro malé a střední podniky v oblasti maloobchodu a velkoobchodu; vítá v této souvislosti akční plán Komise na rok 2011 a její nedávné legislativní návrhy zaměřené na zachování úvěrových toků směrem k malým a středním podnikům a na zlepšení jejich přístupu ke kapitálovým trhům;

7.  zdůrazňuje, že členské státy musejí ustoupit od diskriminačních opatření, jako jsou obchodní a daňové zákony, které mají vliv pouze na určitá odvětví nebo obchodní modely a narušují hospodářskou soutěž;

8.  vyslovuje politování nad tím, že některé členské státy znevýhodňují zahraniční podniky tím, že vytvářejí nové překážky, které jim ztěžují usadit se v daném členském státě, což je jednoznačně v rozporu se zásadami vnitřního trhu;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby oblasti maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř jednotného trhu, včetně jednotného digitálního trhu, a aby odstranily regulační, správní a praktické překážky, které ztěžují zakládání nových podniků, brání rozvoji a kontinuitě a obchodníkům neumožňují, aby plně využívali výhod vnitřního trhu; domnívá se, že právní předpisy pro maloobchodní trh by měly být založeny na průkazných faktech a zároveň přihlížet k potřebám daného odvětví a měly by být založeny zejména na posouzení a pochopení dopadu právních předpisů na malé podniky;

10.  žádá členské státy, aby důsledně a jednotně provedly právní předpisy týkající se vnitřního trhu ve vlastních právních řádech a aby pravidla a právní předpisy v této oblasti uplatňovaly beze zbytku a správně; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registrace, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i obchodníků, především malých a středních podniků, a tím připravují evropské občany o plné výhody jednotného trhu; v zájmu lepší správy vyzývá Komisi také k tomu, aby vůči členským státům, které nepoužívají právní předpisy týkající se vnitřního trhu řádným způsobem, uplatňovala politiku nulové tolerance a aby tak popřípadě činila i prostřednictvím řízení pro neplnění povinností a jejich uspíšením na základě zrychleného postupu;

11.  žádá, aby byl rozšířen srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu o uplatňování směrnice o službách;

12.  vybízí podnikatelské svazy a sdružení spotřebitelů, aby zúčastněným subjektům poskytovaly více informací, lepší odbornou přípravu a právní poradenství ohledně jejich práv a nástrojů, které mají k dispozici k řešení problémů, například sítě SOLVIT, a aby podporovaly vzájemnou výměnu osvědčených postupů;

13.  vítá záměr Komise vytvořit nástroje, které by spotřebitelům usnadnily přístup k transparentním, dobře srozumitelným, srovnatelným a spolehlivým informacím o cenách, kvalitě zboží a služeb a jejich udržitelnosti; vybízí Komisi, aby vytvořila snadno dostupnou databázi, jež by obsahovala veškeré unijní i vnitrostátní požadavky na označování; současně varuje před násobením počtu označení a požadavků na označování a vyzývá k jejich zjednodušení, mimo jiné sloučením nejrůznějších aspektů udržitelnosti do jednoho označení, odstraněním rozdílů ve vnitrostátních označovacích povinnostech a případně vytvořením společných standardů / kritérií na úrovni EU;

14.  žádá Komisi, aby se při sledování realizace akčního plánu věnovala zejména opatřením zaměřeným na podporu nezávislých obchodníků; vybízí místní a regionální orgány, aby prosazovaly opatření zaměřená na usnadnění rovného přístupu a vytvoření rovných podmínek pro nezávislé obchodníky při plném respektování volné a spravedlivé hospodářské soutěže, jako jsou: podpora zásady „adoptujte obchod“, kdy větší obchodníci působí jako „rádci“ pro menší obchody ve stejné lokalitě, zejména v případě nováčků na trhu; podpora skupin nezávislých obchodníků, včetně družstev, jež využívají výhod vzájemné pomoci a určitých úspor z rozsahu a současně si zachovávají úplnou nezávislost; dodržování práva místních a regionálních orgánů podporovat prostředí příznivé pro malé nezávislé obchody, které se obvykle nacházejí v centrech měst, tím, že se prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru sníží sazby za energii – i pro noční osvětlené poutače – a nájemné, zavedou se v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek na vnitřním trhu nižší sazby místních poplatků pro malé podniky a nezávislé obchodníky a podpoří se spolupráce různých obchodů v dané oblasti;

15.  připomíná, že zatímco některým spotřebitelům může koncentrace obchodů mimo centra měst vyhovovat, může mít také negativní dopad na životní prostředí a pro jiné spotřebitele, především pro starší osoby, osoby se sníženou pohyblivostí nebo ty, kdo nevlastní automobil, může být problematická; vyzývá proto místní a regionální orgány, aby v této oblasti přijaly vyvážený přístup, i s přihlédnutím k tomu, že zejména s ohledem na hospodářskou krizi již bylo v mnoha regionech dosaženo bodu nasycení; zdůrazňuje, že stavební investoři budující obchodní centra by měli převzít svůj díl odpovědnosti a i nadále podporovat udržitelnost, nabídnout spotřebitelům skutečnou možnost volby a podporovat přístup malých obchodů na trh; podotýká, že nájem v nákupních střediscích mimo centrum měst může být pro malé nezávislé obchody vysoký, a zdůrazňuje, že je nutné těmto malým obchodům zajistit rovné podmínky, například tím, že tam, kde tomu tak ještě není, by se nájem zakládal na procentu z obratu;

16.  uznává kompetenci místních orgánů, pokud jde o územní plánování; zdůrazňuje však, že územní plánování by nemělo sloužit jako záminka k obcházení práva na svobodu usazování; v této souvislosti poukazuje na důležitost řádného prosazování směrnice o službách; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící volnému pohybu a otevřely svůj trh s cílem podnítit konkurenceschopnost a podpořit různorodost obchodů, jež má zásadní význam pro zachování přitažlivosti nákupních zón, zejména pak v městských centrech;

17.  zdůrazňuje významnou úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru pro zajištění čistých, bezpečných a dostupných nákupních oblastí v městských centrech, neboť mohou mimo jiné odstranit negativní dopady prázdných budov v nákupních oblastech například tím, že je nabídnou k dispozici začínajícím podnikům, jimž v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek stanoví nižší nájemné, než je běžné;

18.  konstatuje, že rychlý rozvoj elektronického obchodu má výrazný přínos pro spotřebitele a podniky v podobě inovací, nových příležitostí na trhu a růstu, širšího výběru, větší konkurence a nižších cen; podotýká však, že se obchody potýkají s novými problémy, což dále zvyšuje význam obchodních strategií, jež využívají celou škálu prodejních kanálů; vzhledem k sociální a kulturní úloze maloobchodu vybízí obchodníky, aby co nejlépe využili zcela nové technologie a pro své internetové zákazníky vytvořili nové obchodní modely a aby současně obohatili nakupování v kamenných obchodech mimo jiné tím, že zlepší úroveň předprodejních a poprodejních služeb;

19.  vítá záměr Komise podporovat elektronický obchod; vyjadřuje však politování nad tím, že nebyl stanoven cíl zpřístupnit internetové služby a zboží spotřebitelům ze všech členských států; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která by obchodníkům zabránila v rámci jejich postupů využívaných při elektronickém obchodování v přijímání diskriminačních politik, čímž by se zajistilo, aby měli všichni evropští občané neomezený přístup k přeshraničnímu internetovému obchodu;

20.  zdůrazňuje, že elektronický obchod je důležitý k tomu, aby spotřebitelům zajistil možnost volby a přístup ke zboží a službám, zejména ve vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že je třeba přijmout přiměřené kroky k tomu, aby bylo možné rozvinout jeho plný potenciál, včetně zlepšení přístupu k internetu v nejvzdálenějších oblastech EU; podporuje opatření pro zvýšení důvěry, zjednodušení přeshraniční registrace domén, zlepšení bezpečnosti plateb on-line a doručovacích služeb, usnadnění přeshraničního vymáhání dluhů a další zvyšování informovanosti spotřebitelů o jejich právech, zejména pokud jde o možnosti odstoupení od smlouvy a podávání žalob, požadovaná ve sdělení Komise o elektronickém obchodu ze dne 11. ledna 2012;

21.  připomíná, že je důležité odstranit překážky (mj. jazykové a administrativní  překážky spojené s nedostatkem informací), které omezují podnikatelský potenciál přeshraničního internetového obchodu a podrývají důvěru spotřebitelů v jednotný trh;

22.  vítá návrh Komise týkající se vícestranných mezibankovních poplatků a zdůrazňuje, že je důležité odstranit pravidla karetních systémů, jež posilují účinky poškozující hospodářskou soutěž v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy, které již transparentní, konkurenceschopné a inovativní platební systémy používají, a aby je využívala jako osvědčené postupy v rámci dalšího rozvoje levnějšího a spravedlivějšího trhu plateb v Evropě;

23.  zdůrazňuje odpovědnost maloobchodního sektoru, pokud jde o udržitelnost; vítá skutečnost, že maloobchodníci a dodavatelé stojí v čele tzv. „zelené odpovědnosti“, zejména v souvislosti s odpadem, spotřebou energie, dopravou a omezováním emisí CO2; domnívá se, že je v této oblasti nutné vyvinout další úsilí;

24.  vítá zejména dobrovolné iniciativy a závazky obchodníků a dodavatelů, pokud jde o omezení plýtvání potravinami;

25.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat prodej ve stáncích a na trzích, což je odvětví tvořené zejména tisíci rodinných mikropodniků, které je navíc charakteristickým rysem evropského hospodářství;

26.  poukazuje na to, že maloobchodníci nabízejí různorodé a moderní způsoby nákupu a prodeje zboží a služeb, které přispívají k širším možnostem volby pro spotřebitele a pružným pracovním příležitostem, zejména pro mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané;

27.  vyzývá k větší podpoře a povzbuzování malých a středních podniků a družstev, zejména těch, které jsou inovativní a přispívají k sociálně tržnímu hospodářství, které se zaměřují na nové potřeby trhu a jsou zapojeny do činností, jež jsou šetrné k životnímu prostředí a jsou sociálně odpovědné, s cílem zvýšit konkurenceschopnost maloobchodního odvětví EU, snížit ceny účtované spotřebitelům, zvýšit kvalitu služeb a vytvářet nové pracovní příležitosti;

28.  připomíná význam řádného uplatňování stávajících sociálních a pracovněprávních předpisů; vyzývá k rovnému zacházení s obchodními subjekty na vnitřním trhu s cílem bojovat proti nehlášené práci a daňovým a sociálním podvodům;

29.  vítá používání franšízy jako obchodního modelu, jenž podporuje nové podniky a vlastnictví malých podniků; konstatuje nicméně, že v některých případech existují nerovné smluvní podmínky, a vyzývá k uzavírání transparentních a spravedlivých smluv; upozorňuje Komisi a členské státy zejména na problémy, s nimiž se potýkají nabyvatelé franšízy, kteří mají zájem prodat svůj podnik nebo změnit obchodní model a současně nadále působit v daném odvětví; žádá Komisi, aby přezkoumala zákaz mechanismů stanovování pevných cen ve franšízových systémech a dopady dlouhodobě platných doložek o hospodářské soutěži, možnosti nákupu a zákazu mnohonásobného franšízingu, a aby v této souvislosti znovu zvážila výjimku z pravidel hospodářské soutěže, jíž v současnosti využívají smluvní strany, jejichž podíl na trhu je menší než 30 %;

30.  je znepokojen rychlým rozvojem vlastních značek; zdůrazňuje, že prodej výrobků pod vlastní značkou by měl být vybudován tak, aby spotřebitelům nabízel lepší možnosti výběru, zejména pokud jde o transparentnost, kvalitu informací a rozmanitost, a malým a středním podnikům poskytoval jasné příležitosti k inovacím a expanzi;

31.  podporuje činnost Fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce a odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky; domnívá se, že Parlament by měl urychleně vyřešit nevyřešené otázky týkající se jeho zapojení do činnosti tohoto fóra; zdůrazňuje, že k nekalým obchodním praktikám dochází i v dodavatelském řetězci v oblasti nepotravinového zboží; žádá v této souvislosti Komisi a podnikatelské svazy, aby vedly konstruktivní dialog napříč odvětvími v rámci existujících fór, včetně každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu a připravované pracovní skupiny Komise pro konkurenceschopnost maloobchodu;

32.  vítá zásady osvědčené praxe i seznam příkladů nekalých praktik a poctivého jednání ve vertikálních obchodních vztazích v potravinovém dodavatelském řetězci, jakož i rámec pro uplatňování a prosazování těchto zásad; vítá, že obchodní sdružení uznávají, že je třeba tyto zásady prosazovat, a zdůrazňuje, že má-li být mechanismus vymáhání skutečně účinný, je velmi důležité, aby byl respektován všemi zúčastněnými subjekty v potravinovém dodavatelském řetězci a aby se do něj zapojily všechny strany, včetně organizací zemědělců a zpracovatelského odvětví i odvětví velkoobchodní distribuce; vyzývá Komisi, aby do jednoho roku od vstupu této dobrovolné iniciativy v platnost, přezkoumala její praktický vliv, včetně prosazování zásad osvědčené praxe;

33.  konstatuje, že otázky týkající se vertikálních obchodních vztahů vyvstávají rovněž v souvislosti s dohodami o selektivní a výhradní distribuci značkového zboží v maloobchodním prodeji; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zabezpečily práva obchodníků a majitelů obchodů s menší vyjednávací silou;

34.  domnívá se, že pro slabší účastníky trhu, zejména pro zemědělce a další dodavatele, je často velmi obtížné podávat stížnosti na nekalé obchodní praktiky, a zdůrazňuje v této souvislosti důležitou úlohu sdružení podniků, jež by měla mít možnost podávat stížnosti jejich jménem; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda je zapotřebí veřejný ochránce práv nebo rozhodce a zda by bylo jejich zavedení schůdné, a aby zároveň posoudila, zda by měl takový úřad mít v případě, že obdrží podložené informace o nekalých obchodních praktikách, pravomoc přijímat opatření z úřední moci;

35.  vyzývá Komisi, aby malým dodavatelům zajistila právo vytvářet uskupení producentů bez postihu ze strany vnitrostátní orgánů pro hospodářskou soutěž, které význam těchto uskupení posoudily výhradně na základě vnitrostátní produkce;

36.  vyzývá Komisi, aby prosazovala stávající právní předpisy v oblasti územního omezení dodávek, jež dodavatelé uplatňují vůči svým odběratelům;

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 9. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0239. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0436. (4) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 22. (5) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 23. (6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0468. (7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0327. (8) http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.int-opinions.26063. (9) ttp://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.int-opinions.26065. (10) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64. (11) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. (12) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18. (13) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21. (14) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1. (15) Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.