Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2008(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0081/2014

Předložené texty :

A7-0081/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 26/02/2014 - 7.1

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0132

Přijaté texty
PDF 342kWORD 85k
Středa 26. února 2014 - Štrasburk Konečné znění
Politika soudržnosti
P7_TA(2014)0132A7-0081/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013 (2013/2008(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na „Sedmou zprávu o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ předloženou Komisí dne 24. listopadu 2011 (COM(2011)0776) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEC(2011)1372),

—  s ohledem na „Osmou zprávu o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti – Regionální a městský rozměr krize“ předloženou Komisí dne 26. června 2013 (COM(2013)0463) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2013)0232),

—  s ohledem na zprávu s názvem „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2013 o provádění programů na období 2007–2013“ předloženou Komisí dne 18. dubna 2013 (COM(2013)0210) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2013)0129),

—  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí dne 6. října 2011 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (COM(2011)0615),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o politice soudržnosti: investice do reálné ekonomiky(1) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(2) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(3) ,

—  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí dne 6. října 2011 o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (COM(2011)0614),

—  s ohledem čtvrtou zprávu Výboru regionů o monitorování strategie Evropa 2020 z října 2013,

—  s ohledem na společný dokument generálních ředitelství Komise pro regionální politiku a zaměstnanost a pro sociální věci a sociální začleňování nazvaný „Příspěvek politiky soudržnosti EU k zaměstnanosti a růstu v Evropě“ z července 2013,

—  s ohledem na studii nazvanou „Politika soudržnosti po roce 2013: kritické posouzení legislativních návrhů“, kterou zveřejnil Evropský parlament v červnu 2012,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0081/2014),

A.  vzhledem k tomu, že zkušenosti ukazují, že hospodářská, finanční a sociální krize zastavila proces sbližování, nebo jej dokonce zvrátila, což prohlubuje rozdíly mezi regiony a ukončuje dlouhé období, v němž se regionální rozdíly v HDP na obyvatele a nezaměstnanost v rámci EU průběžně zmenšovaly, a zároveň to závažněji postihuje slabší regiony Unie;

B.  vzhledem k tomu, že veřejné zdroje na úrovni členských států i na úrovni EU se staly vzácnějšími a je na ně vyvíjen stále větší tlak, přičemž krize a následná recese spolu s krizí státního dluhu v některých členských státech donutily členské státy konečně provést potřebné významné strukturální reformy, které měly přispět k obnově hospodářského růstu a ke vzniku pracovních míst, což někdy vedlo ke škrtům ve spolufinancování ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti;

C.  vhledem k tomu, že opatření fiskální konsolidace posílila úlohu a význam politiky soudržnosti jako zdroje veřejných investic, zejména na úrovni nižší než celostátní, neboť financování v rámci této politiky představuje ve značném počtu členských států a regionů více než polovinu všech veřejných investic;

D.  vzhledem k tomu, že krize negativně dopadá na všechny evropské regiony a města, a i v přechodových a rozvinutějších regionech tak financování v rámci politiky soudržnosti stoupá na významu;

E.  vzhledem k tomu, že přispívání k plnění cílů strategie Evropa 2020 má velmi výrazný regionální rozměr, který by měl být zohledňován při přípravě a provádění příští generace programů v rámci politiky soudržnosti a dalších investičních politik EU;

F.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti doposud kladla důraz spíše na čerpání než na vymezování a sledování cílů a hodnocení jejich plnění a že systémy sledování a hodnocení zároveň nedokážou beze zbytku naplnit svůj účel zlepšit vymezení cílů lišících se podle místních, regionálních a meziregionálních rysů, specifik a potřeb;

G.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 i nadále hlavním zdrojem veřejného financování EU, a vzhledem k tomu, že v novém rámci politiky soudržnosti je veškerý důraz kladen na potřebu soustředit investice na regionální a místní úrovni do důležitých oblastí, jako je vytváření pracovních míst, malé a střední podniky, zaměstnanost (zejména zaměstnanost mladých lidí), pracovní mobilita, odborná příprava a vzdělávání, výzkum a inovace, IKT, udržitelná doprava a odstraňování překážek, udržitelná energetika, životní prostředí, podpora institucionálních kapacit veřejných orgánů a účinné veřejné správy a rozvoj měst;

H.  vzhledem k tomu, že potřeba dosáhnout větších výsledků při menším množství zdrojů byla podnětem k zařazení inteligentní specializace do nového rámce politiky soudržnosti (nařízení o společných ustanoveních(4) ), aby tak regiony přijaly strategický a méně roztříštěný přístup k hospodářskému rozvoji prostřednictvím cílené podpory pro výzkum a inovace;

I.  vzhledem k tomu, že partnerství a víceúrovňová správa představují horizontální obecné zásady příštího legislativního rámce politiky soudržnosti vzhledem k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

J.  vzhledem k tomu, že hodnocení provedená v rámci programu na období 2007–2013 nezahrnula celý cyklus hodnocení včetně účinnosti, účelnosti a dopadu;

K.  vzhledem k tomu, že míra čerpání finančních prostředků činí v rámci členských států přibližně 50 %, přičemž v posledním roce daného období činí přibližně 30 %;

L.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky se potýkají s potížemi při přístupu k financování z bankovního sektoru;

Obecné problémy při provádění současného programového období

1.  vítá sedmou a osmou zprávu o pokroku i strategickou zprávu za rok 2013 a vyzývá Komisi, která nyní zahajuje hodnocení ex-post na období 2007–2013, a členské státy, aby zajistily, aby sledování a hodnocení bylo založeno na spolehlivých údajích, aby se zabývalo účinností, účelností a dopadem operací, a aby zajistily, aby hodnocení ex-post bylo dokončeno do konce roku 2015, jak je stanoveno v předchozím obecném nařízení, s cílem vyvodit jasné ponaučení pro provedení nového programového období;

2.  domnívá se, že politiky rozpočtové konsolidace samy o sobě nestačí ke zvýšení růstu a podpoře investic, které vytvářejí kvalitní a udržitelná pracovní místa, takže jsou zapotřebí také opatření na podporu hospodářství a povzbuzení doposud křehkého a nesmělého pokroku na cestě k obnově;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily investice v oblasti podnikání, začínajících podniků a samostatně výdělečné činnosti jako prostředku vytváření většího počtu pracovních míst, zejména proto, že malé a střední podniky a mikropodniky poskytují více než dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru EU; domnívá se, že zvláštní důraz by měl být kladen na regionální a místní úroveň; navíc se domnívá, že investice do sociálních podniků a sociálního podnikání představují další dobrou příležitost k uspokojení sociálních potřeb, které neuspokojují veřejné statky a služby.

4.  vyjadřuje obavy ohledně toho, že v důsledku dopadu hospodářské krize chybí zejména na úrovni nižší než celostátní dostatečné zdroje veřejného financování, aby mohla být odpovídajícím způsobem provedena strategie Evropa 2020, a ohledně skutečnosti, že značný počet méně rozvinutých členských států a regionů je ve velké míře závislý na financování v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že před přijetím jakéhokoli rozhodnutí spojeného s makroekonomickými sankcemi by měla být náležitě uvážena velká závislost rozvoje některých členských států na financování v rámci politiky soudržnosti;

5.  domnívá se, že zdroje přidělené na politiku soudržnosti ve stávajícím víceletém finančním rámci jsou sice ve srovnání s místními potřebami poměrně malé, nicméně zajištění větší účinnosti a součinnosti mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty může být důležitou pákou pro politiky zvyšující růst;

6.  zastává názor, že s cílem přispět k dosažení strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti, bez ohledu na nutnost zaměřit se na odvětví s dlouhodobým potenciálem pro tvorbu pracovních míst a inovace, je důležité vzít v úvahu značné potřeby mnoha méně rozvinutých regionů, pokud jde o investice do projektů infrastruktury v základních odvětvích, jako je doprava, telekomunikace a udržitelná energetika;

7.  domnívá se, že – bez ohledu na to, že jsou místní a regionální orgány zapojovány do přípravy dohod o partnerství – je třeba přijímat další opatření k posílení územního rozměru systému řízení politiky soudržnosti, strategie Evropa 2020 a evropského semestru prostřednictvím zajištění skutečného dialogu a doplňkovosti mezi různými úrovněmi správy na jedné straně a soudržnosti priorit stanovených na těchto úrovních s potřebami a specifiky identifikovanými na vnitrostátních, regionálních a místních úrovních na straně druhé; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby obce a regiony byly náležitě zapojeny do vytváření vnitrostátních strategií a definování svých specifických problémů a výzev a aby zároveň zamezily zvyšování administrativní zátěže;

8.  domnívá se, že politika soudržnosti je nejvhodnější k tomu, aby poskytla strategii Evropa 2020 nezbytný územní rozměr, jenž je zapotřebí k vypořádání se jak s velice významnými rozdíly v míře růstu v rámci Unie a v rámci členských států, tak se zajištěním, aby bylo růstového potenciálu využito také v nejvzdálenějších oblastech Unie a nejřidčeji osídlených oblastech, a se skutečností, že v důsledku rozdílů v institucionální kapacity nemohou různé regiony využívat dané cíle jako referenční body stejným způsobem;

Zaměření na zaměstnanost a sociální začlenění

9.  je znepokojen zejména tím, že se v důsledku krize výrazně zvýšil podíl osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, potýkají se s materiální deprivaci, zhoršováním životního prostředí a špatnými podmínkami v oblasti bydlení, mají velmi nízkou intenzitu práce a hrozí jim vyloučení a energetická chudoba, a to mnohem více v konvergenčních regionech a městech a zejména v regionech kolem hlavních měst, které jsou podle ukazatelů klasifikovány jako rozvinuté, přičemž jsou postiženy mnohem více ženy, rodiny s jedním rodičem, velké rodiny se čtyřmi či více dětmi, pečovatele (zejména osoby pečující o rodinné příslušníky se zdravotním postižením), příslušníci marginalizovaných komunit nebo starší osoby v předdůchodovém věku, pro něž je přístup k rovným příležitostem obtížný;

10.  domnívá se, že je naléhavě třeba tyto záležitosti – které vážně narušují soudržnost mezi regiony a mohou ohrožovat konkurenceschopnost Unie ve střednědobém i dlouhodobém výhledu – řešit a zaměřit se v zájmu toho na politiky, jež zajišťují udržitelná a kvalitní pracovní místa a sociální začlenění, a zejména mladých lidí, které podporují důležitou roli malých a středních podniků v ​​této oblasti, snižují roztříštěnost a usnadňují přechod z jednoho zaměstnání do jiného, zaměřují se na programy profesní rekvalifikace pro dlouhodobě nezaměstnané, navazují na zkušenosti získané osobami na konci své kariéry a podporují stejnou ekonomickou nezávislost pro ženy a muže; domnívá se, že je nezbytné rovněž podporovat fyzickou dostupnost a přístup k informačním a komunikačním prostředkům, přičemž naplňování tohoto přístupu je třeba posuzovat spolehlivými, objektivními a srovnatelnými ukazateli a s ohledem na demografické výzvy;

11.  trvá na tom, že Evropský sociální fond (ESF) je důležitý při zmenšování nerovností v lidském kapitálu mezi regiony a při napomáhání zvyšování míry zaměstnanosti, protože souběžně a ve spojení s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) přispívá k naplňování některých současných hlavních priorit Unie, konkrétně k posílení zaměstnanosti mladých lidí a trhu práce, podpoře udržitelného hospodářství a růstu, snižování počtu osob předčasně ukončujících školní docházku a k boji proti chudobě, diskriminací a sociálnímu vyloučení; trvá proto na tom, že je nutné posílit zásadu zdravého finančního řízení, zejména pokud jde o účinnost a účelnost operací ESF, a vyzývá Komisi, aby plně analyzovala celkový účinek a skutečný dopad ESF na míru nezaměstnanosti a vytváření pracovních míst;

12.  uznává, že velká část výdajů ESF je vyčleněna na podporu vytváření většího počtu kvalitních pracovních míst, na integraci a zapojení znevýhodněných skupin, k nimž patří osoby se zdravotním postižením, a na rozvoj inkluzivní, pro všechny přístupné společnosti; zdůrazňuje však, že v dobách krize je třeba klást větší důraz na to, aby byl ESF účinně zaměřen na boj proti místním a regionálním nerovnostem a sociálnímu vyloučení, aby umožňoval přístup k zaměstnání nejzranitelnějším skupinám, a zejména mladým lidem, a aby omezením segregace na základě pohlaví pomáhal opětovnému zapojení žen do trhu práce;

13.  poukazuje na to, že vysoký počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém v některých regionech značně přesahuje vytyčený cíl 10 % a že osobám předčasně opouštějícím vzdělávací systém musí být nabídnuto další vzdělávání, odborná příprava nebo práce odpovídající jejich potřebám; v této souvislosti poukazuje na význam, jejž má pro tyto osoby iniciativa „Záruka pro mladé lidi“; zdůrazňuje, že má-li dojít ke snížení počtu osob předčasně opouštějících vzdělávací systém, je důležité, aby systém vzdělávání podporoval začleňování a nabízel rovné příležitosti všem mladým lidem; zdůrazňuje, že proto je třeba nalézt řešení, jak mladé lidi s nízkou kvalifikací začlenit na trh práce prostřednictvím bezbariérové, dostupné a kvalitní profesní přípravy a přípravy na pracovišti, a pomoci jim tak získat náležité dovednosti, neboť nedostatečná kvalifikace může zvýšit riziko nezaměstnanosti, která pak zvyšuje riziko chudoby a provází ji četné sociální problémy spojené s vyloučením, odcizením a neúspěšným úsilím o vybudování nezávislého života; zdůrazňuje, že v tomto ohledu hrají zásadní úlohu příspěvky ESF, neboť napomáhají tomu, aby více mladých lidí zůstávalo ve vzdělávacím systému a získalo vhodnou kvalifikaci, jíž je zapotřebí pro získání pracovního místa a rozvoj profesní dráhy, a napomáhají k zajištění širšího přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělání se zvláštními projekty pro děti ze znevýhodněných skupin a menšin, včetně osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby podporovaly vhodnou profesní přípravu a přípravu na pracovišti pro osoby, které z ní budou mít prospěch;

14.  zdůrazňuje, že situace mladých lidí, pokud jde o zaměstnanost, velmi závisí na celkové hospodářské situaci, a proto je velice důležité podporovat mladé lidi, kteří odcházejí ze systému vzdělávání do profesního života, poskytovat jim poradenství a sledovat jejich situaci; zastává proto názor, že Komise by měla sladit veškeré budoucí návrhy politik v této oblasti s iniciativami „Mládež v pohybu“ a „Příležitosti pro mladé“;

15.  zdůrazňuje, že zaměstnanost je v některých regionech stále nižší než 60 % a že některé regiony zaostávají i za vlastními vnitrostátními cíli o 20–25 %, což má negativní dopad zejména na mladé lidi, ženy, starší osoby, pečovatele a osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že některá protikrizová opatření mají negativní dopad na soudržnost a zásadně zvyšují nerovnost v EU; zdůrazňuje, že mají-li si vysoce rizikové skupiny udržet zaměstnání nebo mají-li se pro ně vytvářet nabídky zaměstnání, jsou zapotřebí cílená opatření zaměřená na vytváření pracovních míst, odbornou přípravu a udržení zaměstnání; zdůrazňuje, že některé izolované obce postihuje nezaměstnanost již po několik generací, což ohrožuje zejména marginalizované skupiny obyvatel;

16.  upozorňuje, že míra zaměstnanosti i nadále zůstává značně pod úrovní, která byla stanovena jako cíl strategie Evropa 2020, tj. dosáhnout do roku 2020 nejméně 75% míry zaměstnanosti obyvatel ve věku 20–64 let; konstatuje, že ačkoli na regionální úrovni neexistují žádné konkrétní cílové míry zaměstnanosti, členské státy EU si stanovily vlastní vnitrostátní cíle, kterých však ve většině případů nebylo dosaženo, neboť finanční a hospodářská krize má silný asymetrický dopad na regionální trhy práce, nejvíce v jižní Evropě, a přináší s sebou velký nárůst nezaměstnanosti mladých lidí;

17.  je přesvědčen, že všechny regiony čelí výzvě vytváření udržitelného růstu a posilování účinného využívání zdrojů; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu politik, které zahrnují stanovení priorit pro výdaje v oblasti vzdělávání, celoživotního vzdělávání, výzkumu, inovací a rozvoje, energetické účinnosti a místního podnikání, stejně jako v oblasti vytváření nových finančních nástrojů pro všechny druhy podniků, a zejména pro malé a střední podniky;

18.  připomíná možnosti, které mají malé a střední podniky pro vytváření pracovních míst, a naléhavě žádá členské státy, aby rozvíjely politiky, které zlepšují přístup k financování a podmínky financování pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy v zájmu zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti systému nabídkových řízení a zkrácení délky doby mezi vydáním výzvy k podání nabídek a zadáním zakázky, a to zejména pro malé a střední podniky, které soutěží v rychle se měnícím prostředí;

19.  žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost kulturnímu a tvůrčímu odvětví, která přispívají k naplňování cílů strategie Evropa 2020, především k vytváření pracovních míst; zdůrazňuje nepostradatelný přínos těchto odvětví k rozvoji regionů a měst; vyzývá k přijetí udržitelných opatření pro podporu celoživotního vzdělávání žen především v těchto odvětvích s cílem zajistit, aby se jejich schopnosti řádně využily a aby se ženám otevřely možnosti nového pracovního uplatnění;

Důkazy získané z hodnocení

20.  připomíná, že ačkoli existují přesvědčivé důkazy, že se provádění politiky soudržnosti zrychlilo a že výsledné programy byly významným přínosem v mnoha oblastech, v nichž jsou nezbytné investice v zájmu modernizace hospodářství a konkurenceschopnosti (např. výzkum a vývoj, podpora malých a středních podniků, reindustrializace, sociální začleňování a vzdělávání a odborná příprava), řadě členských států hrozí, že neprovedou své programy do konce stávajícího programového období; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala příčiny nízké míry čerpání, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily spolufinancování s cílem urychlit využívání finančních prostředků;

21.  vybízí členské státy, aby prověřily součinnost mezi financováním v rámci politiky soudržnosti a ostatními zdroji finančních prostředků EU (např. TEN-T, TEN-E, nástroj pro propojení Evropy, program Horizont 2020, COSME a další programy) a rovněž s financováním poskytovaným Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychlily provádění a zjednodušily a zlepšily přístup k dostupným finančním prostředkům a podpořily tak malé a střední podniky, organizace občanské společnosti, obce a další zúčastněné příjemce v jejich využívání;

Výzvy týkající se sledování a hodnocení

22.  domnívá se, že hodnocení musí mít při politické diskusi a získávání ponaučení zásadní úlohu, ale je znepokojen tím, že ačkoli poskytování údajů ze sledování a informací o provádění zlepšuje kvalitu stanovených cílů, v řadě případů nevyvážená kvalita podávaných zpráv o pokroku nicméně ztěžuje utváření uceleného a přesného obrazu o pokroku při plnění cílů na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že by se v rámci hodnocení měla také posoudit a navrhnout opatření ke zmírnění zbytečné zátěže příjemců, včetně malých a středních podniků, místních a regionálních orgánů a nevládních organizací; domnívá se, že v souvislosti se sledováním už nesmí být uložena žádná další zátěž;

23.  domnívá se, že zprávy o pokroku neposkytují zcela jednoznačný obraz pokroku dosaženého při provádění politiky soudržnosti a směřování ke stanoveným cílům, ať už vzhledem k nedostupnosti údajů na příslušné úrovni, nebo k nedostatečně jasné souvislosti mezi poskytnutými statistickými údaji a rozsahem, v jakém byly cíle politiky soudržnosti, které vyžadují sledování, splněny;

24.  žádá Komisi a členské státy, aby v plné míře využívaly nástroje sledování a hodnocení dostupné v souvislosti se stávajícím legislativním rámcem a zvýšily tak transparentnost podávání zpráv a kvalitu plánování a jejich provádění (výraznější zaměření na výsledek, využívání společných ukazatelů výsledků, volba ukazatelů výsledků podle konkrétního programu a jasný rámec výkonnosti);

25.  domnívá se, že hodnocení programů politiky soudržnosti za období 2007–2013, spolufinancovaná z EFRR a z Fondu soudržnosti, ukazují, že ačkoli jsou členské státy při sestavování těchto programů o požadavku na rovnost žen a mužů všeobecně dobře informovány (v 70 %(5) ), zohledňování principů rovnosti pohlaví, které by se u daných programů projevovalo jasným stanovením problémů a stanovením přesných cílů, není vůbec účinné (v méně než 8 %); vyzývá Komisi, aby zavedla a používala ukazatele, kterými se ještě více zkvalitní systémy členských států pro podávání zpráv, s cílem umožnit posoudit, zda podpora, která je poskytována v rámci politiky soudržnosti, přispívá ke skutečnému pokroku v zajišťování rovnosti žen a mužů, a také toho, do jaké míry je tohoto pokroku dosahováno;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prověřila, zda řídící orgány uplatňují směrnici o opožděných platbách, pokud jde o příjemce projektů, a aby přijala vhodná opatření ke snížení zpoždění plateb;

27.  vyzývá útvar interního auditu Komise a Evropský účetní dvůr, aby posílily provádění auditů výkonnosti Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, zejména ESF;

o
o   o

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 113.
(2) Úř. věst. C 371 E, 20.12.2011, s. 39.
(3) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(5) http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/pdf/2009-03-16-inception-report.pdf

Poslední aktualizace: 11. července 2017Právní upozornění