Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2126(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0132/2014

Předložené texty :

A7-0132/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 26/02/2014 - 9.16
CRE 26/02/2014 - 9.16

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0163

Přijaté texty
PDF 340kWORD 110k
Středa 26. února 2014 - Štrasburk Konečné znění
Podpora rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik
P7_TA(2014)0163A7-0132/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích (2013/2126(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení z Addis Abeby o rozvoji a správě nerostných zdrojů v Africe, které bylo přijato na první konferenci ministrů odpovědných za rozvoj nerostných zdrojů zemí Africké unie, jež se konala v říjnu 2008,

–  s ohledem na dokument Vize pro těžební odvětví v Africe (African Mining Vision) přijatý představiteli států a vlád na summitu Africké unie v únoru 2009,

–  s ohledem na prohlášení z Lusaky přijaté dne 15. prosince 2010 na zvláštním summitu mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer o boji proti nedovolenému využívání přírodních zdrojů v oblasti Velkých jezer(1) ,

–  s ohledem na akční plán pro provádění vize pro těžební odvětví v Africe přijatý představiteli států a vlád na druhé konferenci ministrů odpovědných za rozvoj nerostných zdrojů zemí Africké unie, která se konala v Addis Abebě v prosinci 2011,

–  s ohledem na 10 zásad pro začlenění řízení lidskoprávních rizik do jednání o smlouvách se státními investory, které navrhl zvláštní zástupce generálního tajemníka na 17. zasedání Rady OSN pro lidská práva v květnu 2011,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitý postup odpovědných dodavatelských řetězců zajišťujících nerosty z oblastí zasažených konflikty a z rizikových oblastí, které uvádějí podrobná doporučení, jež mají společnostem pomoci dodržovat lidská práva a zabránit prostřednictvím jejich dodavatelských postupů financování konfliktů(2) ,

–  s ohledem na mezinárodní iniciativu pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), která žádá, aby vlády zveřejňovaly podrobnosti o svých příjmech z přírodních zdrojů;

–  s ohledem na prohlášení G8 z Lough Erne přijaté v červnu 2013, ve kterém představitelé států a vlád potvrdili důležitost transparentního a odpovědného řízení přírodních zdrojů a jejich dodavatelského řetězce(3) ,

–  s ohledem na konečné prohlášení skupiny G20 ze dne 6. září 2013, ve kterém světoví představitelé vyjádřili podporu iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu;

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A7-0132/2014),

A.  vzhledem k tomu, že v mnoha rozvojových zemích pochází z čerpání přírodních zdrojů významná část HDP a často velká část devizových příjmů a zahraničních investic;

B.  vzhledem k tomu, že Afrika má jedny z největších světových zásob nerostných surovin, a vzhledem k tomu, že zisky z těžby nerostných surovin Afriky by měly být použity ke splnění rozvojových cílů tisíciletí, vymýcení chudoby a dosažení rychlého a všeobecného sociálního a hospodářského rozvoje a růstu; vzhledem k tomu, že africké země se stále potřebují rozvíjet a provádět ucelené strategie, díky nimž se využívání přírodních zdrojů stane motorem hospodářského rozvoje a diverzifikace jejich ekonomik;

C.  vzhledem k tomu, že budou-li příjmy z přírodních zdrojů spravovány řádně a transparentně, mohou tyto zdroje představovat hnací sílu hospodářského růstu a sociálního rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že spory kvůli ropě, plynu, nerostům, dřevu a dalším přírodním zdrojům jsou druhou nejčastější příčinou konfliktů ve světě; vzhledem k tomu, že soupeření o zdroje, jako je půda a voda, je na vzestupu a zhoršuje již existující konflikty nebo vyvolává nové; vzhledem k tomu, že špatné řízení půdy a přírodních zdrojů násobí zhoršování životního prostředí, růst počtu obyvatel a změna klimatu;

E.  vzhledem k tomu, že zemím s bohatými přírodními zdroji se paradoxně často daří hůře než jiným zemím (fenomén „prokletí kvůli zdrojům“) a správa, využívání, obchod a zdanění nerostných surovin v některých případech přispívají k ozbrojeným konfliktům (problém tzv. „konfliktních minerálů“);

F.  vzhledem k tomu, že se často nedaří využívat přínosy těžby pro místní obyvatelstvo nebo nad těmito přínosy zcela převáží nepříznivé sociální a ekologické dopady; vzhledem k tomu, že místní nebo vnitrostátní orgány mohou lepším řízením a větší transparentností zvyšovat přínosy těžby pro místní obyvatelstvo a neutralizovat tak případné nepříznivé sociální a ekologické dopady;

G.  vzhledem k tomu, že studie dopadu na životní prostředí a sociálního dopadu hrají významnou úlohu při ochraně práv původního obyvatelstva v oblastech těžby;

H.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky z roku 2008 pochází 90 % produkce nerostů Konžské demokratické republiky z činnosti horníků, kteří se věnují těžbě v malém rozsahu, nejsou zaregistrováni a pracují ve vzdálených a nepříliš bezpečných oblastech, nad nimiž mají kontrolu ozbrojené skupiny;

I.  vzhledem k tomu, že těžba malého rozsahu poskytuje značný počet pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že pro podnícení místního/státního podnikání, zlepšení životních podmínek a podporu integrovaného sociálního a hospodářského rozvoje venkova je nutné řemeslnou těžbu a těžbu malého rozsahu formalizovat; vzhledem k tomu, že neformální povaha řemeslné těžby a těžby malého rozsahu v Africe z ní činí snadnou kořist pro organizovanou trestnou činnost a polovojenské organizace a že se toto odvětví potýká s řadou problémů, jako je například dětská práce, které mu brání plně rozvinou jeho potenciál;

J.  vzhledem k tomu, že těžební průmysl by měl podporovat rozvoj technologických a inovačních postupů a nabízet řešení, zejména pokud jde o účinné využívání zdrojů, energetickou účinnost, ekodesign, zlepšení výkonnosti, recyklaci a cyklickou ekonomiku, které mohou být přínosné jak pro rozvojové, tak pro rozvinuté země;

K.  vzhledem k tomu, že Vize pro těžební odvětví v Africe poskytuje rámec pro ucelenější a pevnější integraci tohoto odvětví do afrického hospodářství a společnosti;

L.  vzhledem k tomu, že v těžebním průmyslu běžně dochází k porušování lidských práv, včetně dětské práce, sexuálního násilí, mizení osob, porušování práva na čisté životní prostředí, ztráty půdy a obživy bez jakéhokoliv vyjednávání a bez odpovídající náhrady a nuceného přesidlování a ničení rituálně nebo kulturně významných míst;

M.  vzhledem k tomu, že závažným problémem zůstává nucená práce a odpírání odborových práv a práv na kolektivní vyjednávání; vzhledem k tomu, že podobně jsou pádným důvodem ke znepokojení často mimořádně omezené či vůbec neexistující zdravotní a bezpečnostní normy, zejména v případě malých dolů, v nichž se často pracuje ve velmi nejistých podmínkách;

N.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za dodržování lidských práv je celosvětovou normou, jejíž dodržování se očekává od všech podniků, ať působí kdekoli, jak připomínají základní zásady k problematice lidských práv a nadnárodních společností a jiných obchodních podniků, které vypracoval zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro oblast podnikání a lidských práv John Ruggie; vzhledem k tomu nicméně, že existuje jen minimální shoda ohledně konkrétních důsledků této odpovědnosti a pokrok směrem k jejímu úplnému dodržování je vážně ohrožen také tím, že chybějí účinné mechanismy monitorování, podávání zpráv, ověřování a volání k odpovědnosti;

O.  vzhledem k tomu, že kvůli existenci značného počtu kodexů chování, norem a systémů certifikace s různým tematickým rozsahem v oblasti sociální odpovědnosti podniků (CSR) je hodnocení, srovnávání a ověřování obtížné či nemožné; vzhledem k tomu, že existence velkého množství kodexů má mnoho důvodů, včetně nedostatečného odhodlání usilovat o účinné fungování CSR a snahy o co nejjednodušší provádění ze strany společností, které chtějí být vnímány jako sociálně odpovědné a šetrné k životnímu prostředí;

P.  vzhledem k tomu, že za účelem zvýšení efektivity a dosažení rovného přístupu v oblasti sociální odpovědnosti podniků je nesmírně důležité přejít od současného systému „à la carte“, v němž si společnosti vybírají předpisy a normy podle vlastních preferencí, k uplatňování společných norem platných pro celé odvětví;

Q.  vzhledem k tomu, že environmentální dezinformace („greenwashing“) – vytváření představy o údajně pozitivní ekologické činnosti s cílem oklamat veřejnost a odvrátit pozornost od postupů, které škodí životnímu prostředí, – uvádějí spotřebitele, širokou veřejnost a regulátory v omyl, pokud jde o dopady na životní prostředí, a podrývají úsilí o odpovědné chování podniků, a proto je nutné proti nim bojovat; vzhledem k tomu, že společnosti, které využívají sociální odpovědnost podniků jako marketingový nástroj, musí všeobecně zajistit, aby veškerá jejich tvrzení byla pravdivá;

R.  vzhledem k tomu, že účelem uplatňování iniciativy EITI je transparentnější správa příjmů, omezení prostoru pro korupci a spravedlivé sdílení výhod;

S.  vzhledem k tomu, že ačkoliv v řadě afrických zemí proběhla v posledních dvou desetiletích ekonomická, obchodní a investiční liberalizace, těmto zemím se nepodařilo významně diverzifikovat hospodářství a jejich ekonomiky jsou v průměru méně diverzifikované a koncentrovanější, například na vývoz nerostných surovin a zemědělských produktů s nízkou přidanou hodnotou, což jsou komodity velmi citlivé na vnější cenové otřesy; vzhledem k tomu, že dnes by veškeré úsilí mělo směřovat k větší ekonomické diverzifikaci, tedy menší závislosti na těžebním průmyslu nebo na zemědělském vývozu;

T.  vzhledem k tomu, že prohlášení z Addis Abeby o rozvoji a řízení nerostných zdrojů v Africe naléhavě vybízí africké země, aby zajistily, aby dohody o hospodářském partnerství a celková jednání s WTO neomezovaly vnitrostátní politiky rozvoje, a žádá, aby liberalizace obchodu, která může prohlubovat závislost afrických zemí s nízkými příjmy na komoditách, nevedla k zablokování;

U.  vzhledem k tomu, že od reforem v těžebním průmyslu, které proběhly v 80. letech pod vedením Světové banky, se v Latinské Americe projevuje nová tendence směřující k posilování úlohy státních institucí a k důrazu na národní priority a cíle hospodářského rozvoje;

V.  vzhledem k tomu, že se běžně používají vývozní daně, přestože jejich používání mnoho regionálních obchodních dohod a dohod o hospodářském partnerství (EPA) uplatňovaných EU zakazuje;

W.  vzhledem k tomu, že některé země AKT se obávají, že omezení vývozních daní na základě EPA může zkomplikovat posun vzhůru v hodnotovém řetězci;

X.  vzhledem k tomu, že v těžebním průmyslu je velmi rozšířená korupce a netransparentní smlouvy;

Y.  vzhledem k tomu, že globální povaha moderních dodavatelských řetězců znamená, že přírodní zdroje, které byly příčinou některých z nejbrutálnějších konfliktů ve světě, jsou nakupovány v mezinárodním měřítku a stejně tak se s nimi obchoduje, a to i ze strany podniků působících v EU;

Z.  vzhledem k tomu, že dobrovolné snahy podniků nezískávat konfliktní minerály jsou sice vítané, ale nebyly vždy účinné;

AA.  vzhledem k tomu, že podle odstavce 1502 Doddova-Frankova zákona z roku 2010 jsou společnosti kotované na burze v souladu s předpisy Komise pro cenné papíry a burzy, včetně evropských společností, povinny provádět řádnou kontrolu, aby zjistily, zda jejich produkty neobsahují nerosty, jejichž těžba financovala ozbrojené skupiny v Konžské demokratické republice; vzhledem k tomu, že v doprovodném rozhodnutí odkazuje Komise pro cenné papíry a burzy na pokyny OECD jako na důvěryhodnou normu pro provádění řádné kontroly u společností řídících se tímto zákonem;

AB.  vzhledem k tomu, že v případě diamantů byly snahy o ukončení konfliktu zamezením toku příjmů z řemeslné těžby ozbrojeným skupinám relativně úspěšné, ale je zapotřebí většího úsilí k vybudování pevného právního a institucionálního rámce pro řemeslnou těžbu, spolu s činností mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer;

Těžba a udržitelný rozvoj

1.  se znepokojením konstatuje, že neudržitelná těžba může mít obrovské nepříznivé sociální a ekologické dopady, obzvláště v Africe;

2.  zdůrazňuje, že globální prudký nárůst cen komodit, který zvyšuje poptávka rozvíjejících se ekonomik, nabízí skvělou příležitost, aby rozvojové země bohaté na zdroje zejména v Africe zvýšily své příjmy a nasměrovaly je do rozvoje v zájmu svých občanů; podporuje vnitrostátní politiky zaměřené tímto směrem; poukazuje na to, že často jsou klíčové reformy právních a správních předpisů, a zdůrazňuje, že je nutné, aby prostor pro politiku nebyl omezován obchodními a investičními dohodami;

3.  zdůrazňuje, že těžební průmysl by kromě vytváření příjmů státního rozpočtu, které lze použít na rozvoj, měl k rozvoji přispívat prostřednictvím vazeb na místní ekonomiku, například zaměstnáváním a odbornou přípravou místních obyvatel, nákupem místního zboží a služeb, zpracováním vytěžených surovin v místě a účastí na snahách o rozvoj místních průmyslových odvětví, která využívají zpracované nebo nezpracované materiály jako vstupní surovinu nebo mohou mít prospěch z přítomnosti těžařských společností v jiných ohledech; naléhavě žádá členské státy Africké unie, aby systematicky prováděly dokument Vize pro těžební odvětví v Africe; je přesvědčen, že tímto způsobem lze výrazně urychlit pokrok směrem k naplnění rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že je proto třeba podporovat zásady udržitelného rozvoje založeného na sociálně odpovědné těžbě šetrné k životnímu prostředí;

4.  vyzývá rozvojové země, aby zlepšily svou regionální spolupráci, vypracovávání a přijímání společných environmentálních, sociálních, zdravotních a bezpečnostních standardů a norem pro těžební odvětví, včetně řemeslné těžby a těžby malého rozsahu;

5.  zdůrazňuje, že k omezování nelegálního využívání přírodních zdrojů je potřebný regionální i mezinárodní přístup; vybízí rozvojové země, aby podnikly kroky k formalizaci řemeslné těžby a těžby malého rozsahu a zlepšily tak životní podmínky, zabezpečily minimální mzdy a začlenily odvětví řemeslné těžby a těžby malého rozsahu do hospodářství venkova a státního hospodářství, a zároveň aby za tímto účelem poskytovaly dostupnou finanční a technickou podporu a zajistily právní režim, který držitelům práv v odvětví řemeslné těžby a těžby malého rozsahu zaručí dostatek půdy a jistotu držby; vyzývá EU, aby předtím, než začne prosazovat zákaz přepravy nevyhovujících nerostných surovin, pomohla rozvojovým zemím zvýšit kapacitu místních systémů sledování a certifikace;

6.  zdůrazňuje úsilí Unie o podporu dalšího institucionálního rozvoje a budování kapacit hostitelských vlád s cílem vytvořit potřebný institucionální a právní rámec pro transparentní a účinnou správu a přidělování příjmů z těžebního průmyslu; rovněž vyzdvihuje partnerství, které bylo vytvořeno mezi EU a Africkou rozvojovou bankou; vyzývá EU zejména, aby se zaměřovala na podporu rozvoje právních předpisů a daňové politiky s cílem zvýšit místní a vnitrostátní přínos rozvoje těžebního průmyslu, což by vedlo k vytváření místních pracovních příležitostí, zajištění mezd zabezpečujících důstojný život pro zaměstnance a jejich rodiny a zintenzivnění vazeb mezi malými a středními podniky a dodavatelským řetězcem souvisejícími s rozvojem těžebního průmyslu;

7.  v souladu se zásadou vlastnictví zdůrazňuje, že by se místní komunity měly podílet na plánování a rozvoji projektů týkajících se přírodních zdrojů, které by měly být posuzovány z hlediska místních dodavatelských řetězců a zaměstnanosti místní komunity;

8.  domnívá se, že je důležité uznávat tradiční práva a kultury místních obyvatel a zachovávat je při rozvoji těžebního průmyslu a zajistit včasné a informované zapojení těchto obyvatel;

9.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby oběti porušování právních předpisů v sociální nebo environmentální oblasti ze strany nadnárodních společností měly účinný přístup ke spravedlnosti;

10.  zdůrazňuje, že v situacích, kdy vnitrostátní předpisy rozvojových zemí často nezajišťují dostatečnou ochranu lidských práv před protiprávním jednáním podniků, poskytuje rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“ („Protect, Respect and Remedy“) ucelený a užitečný soubor zásad pro dodržování a ochranu lidských práv ze strany podniků;

11.  vyzývá k účinnému uplatňování Africké charty lidských práv, která obsahuje ustanovení týkající se ničení zdrojů bohatství a přírodních zdrojů a zásady pro poskytování odpovídající náhrady;

12.  vyzývá rozvojové země, aby ratifikovaly úmluvy o lidských právech a nástroje týkající se těžebního průmyslu a následně je uplatňovaly, mimo jiné posilováním pravomocí veřejných lidskoprávních institucí v oblasti kontroly uplatňování lidskoprávních norem v těžebním průmyslu, a vypracováním nástrojů a metod pro začlenění hlediska zdraví a lidských práv do postupů pro posuzování dopadu;

13.  se znepokojením konstatuje, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv Johna Ruggieho dochází k přibližně dvěma třetinám případů porušování lidských práv ze strany podniků těžících ropu, zemního plyn a nerosty; zdůrazňuje, že členské státy EU a mezinárodní společenství mají podle mezinárodních a evropských předpisů v oblasti lidských práv povinnost zajistit, aby společnosti, které působí v rámci jejich jurisdikce, neporušovaly lidská práva nebo k jejich porušování nepřispívaly, ať už přímo či nepřímo, prostřednictvím svých obchodních aktivit;

14.  vyjadřuje znepokojení nad pracovními podmínkami v odvětví těžby malého rozsahu, kde jsou mnohá pracovní místa nejistá, zdaleka se zde nedodržují mezinárodní a vnitrostátní pracovní normy a podle odhadů je zde šestkrát či sedmkrát vyšší míra výskytu úrazů než u větších těžebních provozů; vyzývá vlády rozvojových zemí a těžební společnosti, aby dodržovaly základní pracovní normy stanovené v úmluvách Mezinárodní organizace práce, včetně úmluvy o bezpečnosti a zdraví v dolech, a zajistily tak důstojné a bezpečné pracovní podmínky všem důlním pracovníkům;

15.  vyzývá členské státy EU, aby více pomáhaly v boji proti dětské práci v těžebním průmyslu a podporovaly iniciativy MOP zaměřené na příležitosti ke vzdělávání a alternativní možnosti získávání příjmu tak, aby děti nemusely pracovat v těžebním průmyslu;

16.  vítá skutečnost, že mezinárodní finanční instituce vyvinuly metody zajišťující, aby investoři v oblasti nerostných surovin prováděli posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a posouzení sociálních dopadů; konstatuje však, že vzhledem k omezeným finančním a lidským zdrojům představuje budování kapacit k prosazování těchto požadavků v rozvojových zemích stále problém; vyzývá proto EU, aby zlepšila svou technickou pomoc a umožnila tak rozvojovým zemím zavést systematické posuzování zdravotních, sociálních a environmentálních rizik a ustanovení o účinném zapojení veřejnosti;

17.  vyzdvihuje úlohu skupiny Světové banky v rozvoji odpovědných obchodních postupů; připomíná, že je třeba zlepšit způsob sdílení a uplatňování poznatků týkajících se budování institucí, jež dbají na větší integritu, a zpřístupnit informace a nástroje k jednání občanům, aby byly vlády nuceny postupovat účinněji a více dbát n a potřeby občanů;

18.  vyzývá příslušné orgány, aby zakázaly průzkum a těžbu nerostných surovin v národních parcích a místech zapsaných na seznam světového dědictví, a vyzývá společnosti, aby se zavázaly neprovádět průzkum a těžbu na těchto místech;

19.  je přesvědčen, že těžební průmysl by mohl a měl díky převodu technologií a odpovědnému investování významně přispět ke zmírňování změny klimatu; zdůrazňuje zejména, že velké těžební společnosti mohou potenciálně poskytovat know-how pro snižování emisí v odvětví těžby malého a středního rozsahu; znovu opakuje svou výzvu, aby EU usilovala o uzavření dohod o financování boje proti změně klimatu, převodu technologií a budování kapacit a aby zvýšila svou pomoc rozvojovým zemím při snižování emisí CO2 ;

20.  zdůrazňuje, že evropské právní předpisy o zveřejňování nefinančních informací některými velkými společnostmi, včetně povinnosti společností provádět hloubkovou analýzu rizik s přihlédnutím k celému dodavatelskému řetězci, musí být striktní;

Úloha soukromého sektoru

21.  vyzývá k účinnému provádění deklarace MOP o zásadách a základních právech při práci, směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, iniciativy OSN „Global Compact“ a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv prostřednictvím společných mechanismů platných pro celé odvětví;

22.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily pravidelná školení o sociální odpovědnosti podniků pro úředníky EU, kteří se v delegacích EU zabývají obchodní problematikou;

23.  vyzývá Komisi, aby mezi společnostmi z EU podnikajícími v zahraničí aktivně propagovala odpovědné podnikatelské chování s důrazem na zajištění důsledného dodržování všech zákonných povinností, především mezinárodních norem a předpisů v oblasti lidských práv, pracovních podmínek a životního prostředí;

24.  zdůrazňuje, že tematický rozsah různých systémů uplatňování sociální odpovědnosti podniků je často selektivní, což se týká rovněž sociálních problémů a otázek životního prostředí; domnívá se, že tento roztříštěný přístup může být na újmu posouzení celkové udržitelné výkonnosti podniku; domnívá se, že ačkoli tyto obecné rámce vytvořily společné pojetí a terminologii zásad sociální odpovědnosti podniků, měly by být také základem pro mezinárodní normy v oblasti postupů odpovědného podnikání, které budou společné pro celé odvětví;

25.  zdůrazňuje rovněž, že iniciativy v oblasti sociální odpovědnosti podniků by neměly být považovány za náhradu odpovědnosti vlád vůči svým občanům při zajišťování základní infrastruktury a dalších veřejných statků, ale měly by je doplňovat;

Mezinárodní obchodní a investiční režimy

26.  vyzývá EU, aby využila svých obchodních a investičních vztahů s klíčovými partnerskými zeměmi (např. USA, Čína, Japonsko, Brazílie a Indie) pro podporu dialogu o sociální odpovědnosti podniků; naléhá rovněž na EU, aby před vstupem do fáze vyjednávání provedla posouzení dopadů udržitelnosti navrhovaných obchodních dohod; vyzývá k tomu, aby investiční smlouvy podporovaly pozitivní postupy v oblasti sociální odpovědnosti podniků a podávání zpráv;

27.  zdůrazňuje, že obchodní dohody by měly respektovat potřebu rozvojových zemí diverzifikovat hospodářství a modernizovat technologie;

28.  uznává význam přímých zahraničních investic pro průmyslový růst, ale současně připomíná, že příliš štědré podmínky pro přímé zahraniční investice (PZI) v těžebním odvětví, které v 80. a 90. letech nabízely rozvojové země, spolu se špatnou vnitrostátní správou, korupcí, nedostatečnou odpovědností a slabou regulací těmto zemím zabránily získat spravedlivý podíl na zisku z využívání jejich přírodních zdrojů, a tím je připravily o zdroje velmi potřebné pro jejich sociální a ekonomický rozvoj;

29.  sdílí obavy zvláštního zástupce OSN pro obchod a lidská práva, že současné metody ochrany práv investorů ve smlouvách a mezinárodních dohodách omezují schopnost států chránit lidská práva; zdůrazňuje, že je nutné vyvažovat práva investorů a závazky v oblasti udržitelného lidského rozvoje;

30.  naléhavě žádá EU a její členské státy, aby provedly 10 zásad zvláštního zástupce OSN pro obchod a lidská práva, jejichž cílem je zahrnout řízení rizik v oblasti lidských práv do jednání o smlouvách se státními investory, aby se zajistilo, že stabilizační doložky neohrozí ochranu a dodržování lidských práv; vyzývá EU, aby podporovala budování kapacit rozvojových zemí pro vyjednávání a uplatňování doložek o lidských právech a o trvale udržitelném rozvoji v investičních dohodách;

31.  zdůrazňuje, že pro průmyslovou politiku jsou charakteristické výkonnostní požadavky, jejichž cílem je například rozšířit vazby mezi zahraničními investory a místními výrobci; zdůrazňuje, že investiční dohody by měly umožňovat využívání požadavků na místní podíl a převod technologií k podpoře zahraničních podniků při vytváření vazeb s partnery na předcházejícím i navazujícím trhu s cílem napomoci rozvoji hospodářství hostitelské země;

32.  vybízí africké země, aby za účelem odstranění některých překážek bránících industrializaci těžby nerostných surovin v Africe zvýšily své úsilí o regionální integraci;

33.  zdůrazňuje, že v rámci režimu WTO jsou povoleny vývozní daně, které mohou být součástí politických strategií zaměřených na rozvoj domácího výrobního nebo zpracovatelského odvětví;

Zisky z příjmů

34.  naléhavě vyzývá EU, aby pomáhala rozvojovým zemím při sjednávání investičních dohod, které jim přinesou udržitelné sociální přínosy a zlepšení sociálních a hospodářských podmínek; poukazuje na to, že pokud těžební společnosti vyvíjejí tlak na vlády rozvojových zemí, aby minimalizovaly své daně a poplatky, tak oslabují fiskální kapacitu státu, zatímco zvyšování cel, které EU uplatňuje vůči konečným výrobkům, ztěžuje rozvojovým zemím produkujícím suroviny zpracování a výrobu produktů s přidanou hodnotou pro vývoz;

35.  zdůrazňuje, že je třeba sjednat a provést daňové dohody s rozvojovými zeměmi, aby se zajistilo, že nadnárodní podniky zaplatí svůj spravedlivý podíl daní; obecněji vyzývá EU, aby zvýšila podporu na pomoc rozvojovým zemím v oblasti daňových reforem a posilování daňové správy a umožnila tak náležitý výběr, správu a sdílení příjmů z těžby nerostných surovin, a aby usilovala o zavedení obchodních dohod, které odstraní zvyšování cel u vybraných konečných výrobků, jež by mohlo bránit zpracování a výrobě produktů s přidanou hodnotou na bázi nerostů, a tím brzdit strategii diverzifikace ekonomik rozvojových zemí;

36.  zdůrazňuje, že nezákonné kapitálové toky původem z Afriky souvisejí s neveřejnými těžebními smlouvami a daňovými režimy; domnívá se proto, že nejvyšší prioritou by měl zůstat boj proti daňovým únikům a daňovým rájům;

37.  je znepokojen způsobem, jakým lze udělovat koncese těžebním společnostem, a problémy, které to může způsobit, včetně vyvlastnění, zbavení obživy a problémů týkajících se uživatelských práv a pozemkových práv; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vymezovaly nepovolené oblasti pro koncese v místech, která jsou chráněna právními předpisy z důvodu ochrany životního prostředí nebo mají vysokou koncentraci řemeslné těžby, a aby tak činily před udělováním koncesí, aby se zabránilo zbytečným nepokojům a problémům s místními komunitami a těžebními společnostmi; rovněž vyzývá příslušné orgány, aby vytvořily kapacity pro pořádání konzultací s místními komunitami, řádné posuzování žádostí o koncese, kontrolu míst těžby a posuzování jejích dopadů před udělením koncesí; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, aby státy formalizovaly a náležitě uznávaly koncese k řemeslné těžbě, včetně případů, kdy státy přecházejí k těžbě průmyslové;

38.  vítá nedávnou revizi směrnice o transparentnosti a účetnictví, která zavádí pro těžební a dřevařský průmysl povinnost předkládat zprávy o platbách vládám; naléhavě žádá členské státy, aby tuto směrnici rychle provedly; vyzývá k tomu, aby údaje o příjmech byly dostupné v co nejotevřenějším a nejpřístupnějším formátu;

39.  vyzývá příslušné orgány, aby zajistily prodej nebo vydávání těžebních licencí a jiných aktiv prostřednictvím otevřených a transparentních výběrových řízení; vyzývá tyto orgány, aby pro zabránění korupci zveřejňovaly smlouvy včetně příloh, map a veškerých finančních údajů; vyzývá příslušné orgány a dotčené společnosti, aby pro zabránění korupci sestavily úplný seznam akcionářů všech těžebních společností, zejména u každé nové dohody, a úplný seznam těch, kdo mají z těchto obchodů stálý prospěch; vyzývá příslušné orgány a společnosti, aby zajistily zveřejnění všech plateb vládě všeobecně přístupným způsobem; vyzývá EU, aby vyžadovala zveřejnění všech smluv těžebními společnostmi kotovanými v Evropě;

40.  vyzývá příslušné orgány, aby vyšetřily závažná obvinění z korupce v odvětví těžby a aby případné viníky stíhaly, zmrazily jejich finanční prostředky nebo odmítly umožnit další pokračování obchodů; žádá, aby posuzování rizik korupce zahrnovalo: prošetření postupu konfiskace majetku a dalšího prodeje zabaveného majetku, účast jednotlivců nebo společností jako prostředníků na tzv. předávaných koncesích (zejména v případech, kdy je známo, že tito prostředníci jsou v kontaktu se správními orgány), prodej majetku pod cenou a prodej majetku bez výběrového řízení (zejména v případech, kdy má majetek klíčový hospodářský význam nebo kdy je výběrové řízení standardním postupem); vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, aby koneční nabyvatelé tohoto majetku nesli odpovědnost za zprostředkovatele, s nimiž spolupracovali;

Přerušení vazeb mezi ozbrojenými konflikty a těžbou nerostných surovin

41.  se znepokojením konstatuje, že využívání vysoce hodnotných přírodních zdrojů včetně ropy, plynu, nerostných surovin a dřeva je hlavním celosvětovým zdrojem konfliktů; domnívá se, že pokud mají být strategie pro předcházení konfliktům úspěšné, musí řešit nedostatečné zapojení místních komunit do procesu rozvoje těžebního průmyslu, nedostatečné sdílení zisků, ekonomické, sociální a environmentální aspekty, špatné hospodaření s finančními prostředky, korupci, úlohu armády a povstaleckých hnutí, nedostatečné institucionální a právní rámce řízení rozvoje těžebního průmyslu a nedostatečnou pozornost věnovanou problematice přírodních zdrojů v mírových dohodách;

42.  vítá dokument Vize pro těžební odvětví v Africe, podle kterého je ekologické, transparentní a inkluzívní těžební odvětví, které dodržuje sociální odpovědnost a komunitám poskytuje trvalé přínosy, důležité pro řešení nepříznivých dopadů této činnosti a zamezení konfliktům, jež vyvolává těžba nerostných surovin; v této souvislosti vyzývá k transparentním a participativním postupům na všech úrovních s cílem posoudit dopady těžby v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;

43.  zdůrazňuje, že nezákonná těžba představuje velkou výzvu z hlediska lidských práv; poukazuje na to, že k boji proti problému nezákonné těžby je nezbytná řádná veřejná správa včetně náležitých postupů environmentálního řízení a kontroly a dodržování sociálních norem;

44.  poukazuje na to, že cílem většiny iniciativ proti nezákonné těžbě zahájených v mezinárodním měřítku je podporovat odpovědné chování průmyslových subjektů, které nerostné suroviny nakupují, prostřednictvím systémů certifikací pro hutě; vyzývá k začlenění příslušných lidskoprávních aspektů do všech programů certifikace v souladu s mezinárodními normami, například normami stanovenými pokyny OECD pro náležitou péči odpovědných dodavatelských řetězců nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a z vysoce rizikových oblastí;

45.  zdůrazňuje, že aby současné podnikatelské iniciativy zaměřené na konfliktní minerály účinně přerušily vazby mezi ozbrojenými konflikty a těžbou nerostných surovin, a aby se zajistil jejich soulad s mezinárodními normami stanovenými OECD, měly by být zavedeny evropské právní předpisy pro regulaci těchto iniciativ a podniků působících v EU, jež využívají chráněné přírodní zdroje a obchodují s nimi; vyzývá proto Komisi, aby předložila závazné právní předpisy týkající se konfliktních minerálů;

46.  zdůrazňuje, že je nutná právní úprava ze strany EU, která bude po společnostech, jež využívají nerostné suroviny a další přírodní zdroje pocházející z oblastí zasažených konflikty a z vysoce rizikových oblastí a obchodují s nimi, vyžadovat, aby uplatňovaly pokyny OECD pro řádnou kontrolu odpovědných dodávek nerostů z oblastí zasažených konflikty a z rizikových oblastí, a která doplní revizi předpisů EU o transparentnosti a vedení účetnictví, pokud jde o zveřejňování finančních a nefinančních informací o velkých podnicích, jakož i ustanovení Doddova-Frankova zákona o nezákonné těžbě; domnívá se zejména, že taková právní úprava by měla:

   a) vytvořit právně závaznou povinnost pro všechny společnosti v předcházející části řetězce, které působí v EU a využívají přírodní zdroje z oblastí zasažených konflikty a z rizikových oblastí a obchodují s nimi, a pro všechny navazující společnosti, které jako první dodávají produkty na evropský trh, zajistit dodržování pokynů pro řádnou kontrolu odpovědných dodávek za účelem určování a zmírňování rizik financování konfliktů a porušování lidských práv;
   b) vycházet z příslušných mezinárodních nástrojů včetně Mezinárodní listiny lidských práv, dále doplněných mezinárodními smlouvami a normami (např. obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a zásadami „Protect, Respect, and Remedy“), základními smlouvami Mezinárodní organizace práce, mezinárodním humanitárním a trestním právem a pokyny OECD pro řádnou kontrolu odpovědných dodávek nerostů z oblastí zasažených konflikty a z rizikových oblastí;
   c) platit bez výjimky pro všechny segmenty dodavatelského řetězce a pro všechny přírodní zdroje pocházející z jakékoli oblasti zasažené konflikty nebo z rizikové oblasti;
   d) opírat se o přístup založený na posuzování rizik, který po společnostech vyžaduje, aby vyhodnocovaly skutečné a potenciální nepříznivé dopady vyplývající z jejich činnosti a zmírňovaly zjištěná rizika;
   e) zahrnovat povinnost provádět pravidelné nezávislé audity a zveřejňovat výsledky hloubkových kontrol společností;
   f) definovat požadavky na posuzování rizik společností a na rámec řízení;
   g) zahrnovat mechanismus sankcí pro případy nesplnění povinnosti provádět hloubkovou kontrolu dodávek založenou na posouzení rizik;
   h) být srovnatelná s povinnostmi podle Doddova- Frankova zákona, aby společnosti při plnění závazků EU ohledně zodpovědného využívání zdrojů automaticky plnily i závazky podle právních předpisů Spojených států;

47.  zdůrazňuje, že právní předpisy EU týkající se hloubkových kontrol by měly být součástí širšího a doplňkového přístupu, který řeší základní příčiny konfliktu a nestability, a měly by je doplňovat programy rozvojové pomoci, které by se měly zaměřit na otázky veřejné správy a reformy bezpečnostního sektoru a jejichž cílem by mělo být budování kapacit místních orgánů a místních komunit pro udržitelnou správu přírodních zdrojů ve prospěch jejich obyvatel;

48.  vyzývá EU, aby podporovala budování kapacit v rozvojových zemích bohatých na nerostné suroviny a zřizovala programy zajišťování zdrojů bez nezákonné těžby;

49.  naléhá na rozvojové země, aby prosazovaly vnitrostátní právní předpisy týkající se provádění hloubkových kontrol a aby zahrnuly pokyny OECD pro hloubkovou kontrolu jako požadavek do svých těžebních zákonů;

50.  vyzývá ESVČ, aby podporovala dialog s klíčovými partnerskými zeměmi (například Čínou, Japonskem, Brazílií, Indií a Jihoafrickou republikou) týkající se významu obchodních politik, které obecně dodržují zásadu povinnosti chránit, hlavní zásady OSN a zejména rámec OECD;

51.  vyzývá členské státy, aby evropským společnostem, které působí v rizikových oblastech a oblastech konfliktů, poskytovaly pokyny týkající se strategií pro zmírňování rizik s cílem pomoci jim pokračovat ve své činnosti v těchto oblastech, pokud je to rovněž v zájmu místního obyvatelstva;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.oecd.org/corporate/mne/47143500.pdf
(2) http://www.oecd.org/daf/inv/mne/GuidanceEdition2.pdf
(3) https://www.gov.uk/government/publications/g8-lough-erne-declaration/g8-lough-erne-declaration-html-version

Poslední aktualizace: 11. července 2017Právní upozornění