Evropský parlament,

—  s ohledem na schůzi svého předsednictva konanou dne 13. ledna 2014, na které předsednictvo schválilo doporučení přijatá dne 12. prosince 2013 interinstitucionální pracovní skupinou na vysoké úrovni pro revizi rejstříku transparentnosti,

—  s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „pozměněná dohoda“),

—  s ohledem na čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen "Smlouva o EU"),

—  s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU"),

—  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti(1),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu uzavřenou dne 23. června 2011 mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „dohoda ze dne 23. června 2011“)(2),

—  s ohledem na čl. 127 odst. 1 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti ((A7-0258/2014),

A.  vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 2 SEU uvádí, že: „Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“;

B.  vzhledem k tomu, že transparentnost tohoto dialogu vyžaduje dobré fungování společného rejstříku organizací a osob, které se snaží ovlivnit tvorbu a provádění politik EU;

C.  vzhledem k tomu, že usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech(3) stanovilo zásady, na jejichž základě Evropský parlament zahájil jednání s Komisí ohledně společného rejstříku transparentnosti;

D.  vzhledem k tomu, že výše zmíněné rozhodnutí ze dne 11. května 2011 odsouhlasilo pravidla a rámec rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU;

E.  vzhledem k tomu, že neregulovaný a netransparentní lobbing je značnou hrozbou pro tvorbu politiky a pro veřejný zájem;

1.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že návrh na změnu dohody ze dne 23. června 2011 nepovede ke zřízení povinného rejstříku transparentnosti; opakuje tudíž svou výzvu k povinné registraci související s prováděním lobbistické činnosti v orgánech EU, kterou již zmínil ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 8. května 2008 a ve svém výše uvedeném rozhodnutí ze dne 11. května 2011;

2.  považuje navrhované změny dohody ze dne 23. června 2011 v současné fázi za částečný krok směrem vpřed;

3.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila legislativní návrh na zřízení povinného rejstříku na základě článku 352 SFEU;

4.  žádá Komisi, aby v souvislosti s jakýmkoli budoucím návrhem komplexní reformy Smluv podala návrh na změnu článku 298 SFEU nebo navrhla příslušný právní základ umožňující zřízení povinného rejstříku v souladu s řádným legislativním postupem;

5.  domnívá se, že budoucí revize rejstříku transparentnosti by měly být co nejtransparentnější a měly by co nejvíce podporovat začlenění a plně zapojit příslušný výbor Evropského parlamentu a umožnit výraznou účast občanské společnosti;

6.  trvá na tom, aby příští revize rejstříku transparentnosti byla doprovázena veřejnou konzultací;

7.  má za to, že příští posouzení rejstříku transparentnosti by mělo být v každém případě dokončeno nejpozději do konce roku 2017;

8.  uznává úlohu, kterou zastává Rada od chvíle, kdy byl zřízen rejstřík transparentnosti, a vítá skutečnost, že Rada byla jako pozorovatel zapojena do postupu provádění přezkumů dohody ze dne 23. června 2011; aby však byla ve všech fázích vytváření právních předpisů na úrovni Unie zajištěna transparentnost, opakuje svou výzvu Radě, aby se co nejdříve připojila k rejstříku transparentnosti;

9.  vítá lepší upřesnění informací, které mají být poskytnuty podle pozměněné dohody, jehož provedení by mělo spočívat v tom, že bude vyžadováno zveřejnění totožnosti všech klientů zastupovaných organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, a v jasném spojení všech činností spadajících do působnosti rejstříku s dotčenými klienty;

10.  domnívá se, že při výkladu „nevhodného chování“ ve smyslu písmena b) kodexu chování připojeného k pozměněné dohodě tento výraz kromě obecně uznávaných zásad uvedených v tomto kodexu, zejména v jeho písmenech c), f) či g), zahrnuje:

11.  je přesvědčen, že kodex chování připojený k dohodě ze dne 23. června 2011 a kodex chování poslanců Evropského Parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů by měly být změněny s cílem zajistit, aby poslanci neuzavírali žádné dohody nebo nevstupovali do žádných smluvních vztahů s vnějšími subjekty za účelem financování či přímého zaměstnávání jednotlivců v rámci svého personálu;

12.  vítá jasnější definice popisující výjimky z rozsahu působnosti rejstříku na činnosti právnických firem;

13.  očekává, že tyto jasnější definice pomohou podnítit k dalším registracím a povedou k lepšímu porozumění smyslu činností právnických firem spadajících do působnosti rejstříku, aby tak mohly využívat pobídek rejstříku transparentnosti a podílet se transparentním způsobem na rozhodovacím procesu;

14.  trvá na tom, aby registrované právní společnosti oznámily v rejstříku transparentnosti všechny klienty, jejichž jménem provádějí činnosti spadající do působnosti rejstříku;

15.  vybízí Komisi, aby byla stejně ambiciózní, pokud jde o zavádění opatření motivujících k registraci, aby tak byla posílena účast v rejstříku transparentnosti; domnívá se, že mezi tyto podněty může patřit:

16.  vítá nedávné rozhodnutí bruselské a pařížské advokátní komory, které uznává rozdíly mezi soudními činnostmi právníků a dalšími činnostmi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; vyzývá kromě toho Radu evropských advokátních komor a právnických spolků, aby povzbuzovala své členy k přijetí podobných opatření;

17.  poukazuje na to, že v některých členských státech existují zákonná ustanovení upravující pravidla, jimiž se řídí výkon povolání, jež konkrétně objektivně brání právnickým společnostem v zápisu do rejstříku transparentnosti a ve sdělování informací o jejich zákaznících, které rejstřík vyžaduje; vnímá však také podstatné riziko vyplývající ze situace, kdy tato zákonná ustanovení mohou být rovněž zneužita s cílem zabránit zveřejnění informací požadovaných pro správný zápis do rejstříku; v této souvislosti vítá zřetelnou ochotu profesních organizací spolupracovat na zajištění toho, aby tato odmítnutí poskytnout informace byla v zájmu dané profese omezena výlučně na informace, u nichž právní předpisy takové odmítnutí objektivně dovolují; vyzývá Komisi a předsedu Evropského parlamentu, aby zabezpečili, že tato ochota bude mít praktické důsledky, a aby výsledek co nejdříve začlenili do pozměněné dohody;

18.  vítá záměr svého předsednictva zavést značný počet motivačních opatření s cílem posílit účast v rejstříku transparentnosti;

19.  s cílem plně provést tato opatření vyzývá své předsednictvo, aby zvážilo zahrnutí následujících konkrétních návrhů do svých příslušných rozhodnutí:

20.  žádá předsednictvo, aby vytvořilo vzorový formulář pro zpravodaje za účelem dobrovolného zveřejňování „legislativní stopy“. Legislativní stopa je formulář přiložený ke zprávám poslanců, ve kterém se podrobně uvádí všechny lobbisty, se kterými se zpravodaj odpovědný za daný spis setkal v průběhu přípravy zprávy, pokud měla tato setkání na zprávu zásadní dopad.

21.  žádá bývalé poslance Evropského parlamentu, aby při provádění činností spadajících do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti postupovali v souladu s příslušnými ustanoveními(4); domnívá se, že při provádění těchto aktivit by bývalí poslanci neměli při vstupu do prostorů Evropského parlamentu používat svůj poslanecký průkaz opravňující ke vstupu; žádá předsednictvo, aby Konferenci předsedů předložilo návrh vhodných opatření s cílem zabránit zneužívání privilegií, na která mají nárok bývalí poslanci;

22.  žádá společný sekretariát rejstříku transparentnosti, aby pravidelně předkládal zprávy o fungování systému pobídek s cílem zřídit nakonec povinný rejstřík;

23.  zdůrazňuje, že neregistrované organizace a jednotlivci, kteří se mohou zaregistrovat a jejichž registrace se očekává, a to i v případě, že nejsou registrováni pouze dočasně, nebudou mít přístup k novým pobídkám a výhodám spojeným s registrací;

24.  vítá a podporuje úlohu neinstitucionálních subjektů dohledu při sledování transparentnosti orgánů EU;

25.  domnívá se, že je třeba posílit strukturu a personál společného sekretariátu rejstříku transparentnosti s cílem provést nová ustanovení v pozměněné dohodě, řešit postupy při varování a při šetření a zpracovávání stížností a zlepšit postupy pro ověřování spolehlivosti údajů poskytnutých uchazeči;

26.  očekává, že výroční zpráva o fungování společného rejstříku transparentnosti bude zahrnovat analýzu pokroku dosaženého v oblasti pokrytí a kvality zapsaných údajů;

27.  vyzývá Komisi, aby při výkonu své funkce spočívající v koordinaci rejstříku transparentnosti bedlivě sledovala řádné provádění pozměněné dohody;

28.  schvaluje níže uvedenou pozměněnou dohodu a činí rozhodnutí připojit ji ke svému jednacímu řádu;

29.  pověřuje svého předsedu, aby tuto pozměněnou dohodu podepsal spolu s předsedou Evropské komise a zajistil její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí včetně jeho přílohy Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 176. (2) Úř. věst. L 191, 22.7.2011, s. 29. (3) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48. (4) Tato ustanovení byla stanovena kvestory na jejich řádné schůzi konané dne 19. dubna 2012, PV QUAEST.

DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A EVROPSKOU KOMISÍ O REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI PRO ORGANIZACE A OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ, JEŽ SE PODÍLEJÍ NA TVORBĚ A PROVÁDĚNÍ POLITIK EU

Evropský parlament a Evropská komise („strany dohody“),

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy, Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),

s ohledem na to, že tvůrci evropské politiky nejsou při své činnosti odtrženi od občanské společnosti, ale vedou se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností otevřený, transparentní a pravidelný dialog,

s ohledem to, že strany této dohody přezkoumaly Rejstřík transparentnosti (dále jen „rejstřík“) vytvořený na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 23. června 2011 o zřízení Rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU(1), a to podle článku 30 uvedené dohody,

SE DOHODLY TAKTO:

I.  Principy rejstříku

1.  Zřízením a provozováním rejstříku nejsou dotčeny ani předjímány cíle, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech(2) a ve svém rozhodnutí ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti(3).

2.  Provoz rejstříku musí respektovat obecné zásady právních předpisů Unie, včetně zásad proporcionality a zákazu diskriminace.

3.  Provoz rejstříku musí respektovat práva členů Evropského parlamentu na výkon parlamentního mandátu bez jakéhokoli omezení.

4.  Provoz rejstříku nesmí zasáhnout do působnosti nebo výsadních práv stran dohody, ani se dotknout jejich organizační pravomoci.

5.  Strany dohody usilují o to, aby se ke všem subjektům, které se zabývají podobnými činnostmi, přistupovalo obdobně, a aby pro zápis organizací a osob samostatně výdělečně činných, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU, do rejstříku byly nastoleny rovné podmínky.

II.  Struktura rejstříku

6.  Rejstřík je uspořádán následovně:

a)  ustanovení o oblasti působnosti rejstříku, činnostech spadajících do jeho působnosti, definiční ustanovení, ustanovení o pobídkách a výjimkách;

b)  oddíly, v nichž se zápis do rejstříků provádí (příloha 1);

c)  informace požadované od subjektů zapsaných do rejstříku, včetně požadavků na poskytnutí finančních informací (příloha 2);

d)  kodex chování (příloha 3);

e)  mechanismy varování a vyřizování stížností a opatření uplatňovaná v případě nedodržování kodexu chování, včetně postupů při řešení případů varování a prošetřování stížností a jejich vyřizování (příloha 4);

f)  prováděcí pokyny s praktickými informacemi pro subjekty zapsané do rejstříku.

III.  Oblast působnosti rejstříku

Činnosti spadající do působnosti rejstříku

7.  Oblast působnosti rejstříku zahrnuje veškeré činnosti, kromě činností uvedených v bodech 10 až 12, vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU, bez ohledu na místo, kde jsou vykonávány, a použitý komunikační kanál nebo prostředek, např. externí zajištění, sdělovací prostředky, smlouvy s profesionálními prostředníky, expertní skupiny typu „think tank“, „platformy“, diskuzní fóra, kampaně a iniciativy vycházející zdola.

Pro účely této dohody se „přímým ovlivňováním“ rozumí ovlivňování prostřednictvím přímého kontaktu nebo přímé komunikace s orgány EU nebo jiná jednání navazující na tuto činnost, zatímco „nepřímým ovlivňováním“ se rozumí využívání zprostředkovaných způsobů ovlivňování, například prostřednictvím sdělovacích prostředků, veřejného mínění, konferencí nebo společenských akcí zaměřených na orgány EU.

Mezi tyto činnosti patří:

–  kontakty s členy Evropského parlamentu a jejich asistenty, s úředníky nebo dalšími zaměstnanci orgánů EU;

–  příprava, rozšiřování a předávání dopisů, informačních materiálů nebo diskuzních a pozičních dokumentů['position paper' – Mám dojem, že se tím spíše zaujímá určité stanovisko, jde tedy spíše o dokument obsahující či vymezující stanovisko.],

–  pořádání akcí, schůzí, propagačních akcí, konferencí nebo společenských akcí, na které jsou členům a jejich asistentům, úředníkům nebo jiným zaměstnancům orgánů EU rozesílány pozvánky, a

–  dobrovolné příspěvky a účast na formálních konzultacích nebo slyšeních o zamýšlených legislativních či jiných právních aktech EU a jiné otevřené konzultace.

8.  Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na svůj právní status zapíší veškeré organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se podílejí na probíhajících nebo připravovaných činnostech spadajících do oblasti působnosti rejstříku.

V případě každé činnosti spadající do působnosti rejstříku, již v rámci smlouvy vykonává prostředník poskytováním právního a jiného odborného poradenství, se do rejstříku může zapsat jak prostředník, tak i jeho klient. Tito prostředníci nahlašují všechny klienty, s nimiž takové smlouvy uzavřeli, jakož i příjem z činnosti spojené se zastupováním klienta, jak je stanoveno v bodě II.C.2.B přílohy 2. Tento požadavek nezprošťuje klienta odpovědnosti v případě, že se nezapíše do rejstříku nebo neuvede náklady na jakoukoli činnost zadanou prostředníkovi ve vlastním odhadu nákladů.

Činnosti nespadající do působnosti rejstříku

9.  Organizace se může zapsat do rejstříku, pouze pokud provozuje činnost spadající do působnosti rejstříku, která vede k přímému nebo nepřímému kontaktu s orgány EU. Organizace, která se považuje za nezpůsobilou k zápisu, může být z rejstříku vyškrtnuta.

10.  Činnost týkající se poskytování právního nebo jiného odborného poradenství nespadá do působnosti rejstříku, pokud:

–  ji tvoří poradenská činnost a kontakty s veřejnými orgány s cílem poskytovat klientům lepší informace o obecné právní situaci či jejich konkrétním právním postavení, nebo informace o tom, zda je určitý právní či správní krok ve stávajícím právním a regulačním prostředí vhodný nebo přípustný;

–  ji tvoří poradenství poskytované klientům s cílem pomoci jim zajistit, aby jejich činnost byla v souladu s příslušnými právními předpisy;

–  ji tvoří analýzy a studie vypracovávané pro klienty o potenciálním dopadu jakýchkoli legislativních nebo regulačních změn na jejich právní situaci nebo oblast činnosti;

–  ji tvoří zastupování v souvislosti se smírčím či mediačním řízením, jehož cílem je předejít tomu, aby se spor dostal před soudní nebo správní orgán, nebo

–  souvisí s uplatňováním základního práva klienta na spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu ve správním řízení; jedná se např. o činnosti vykonávané advokáty či jinými odborníky účastnícími se daných řízení.

Pokud je určitá společnost nebo její poradci stranou konkrétního právního nebo správního případu nebo řízení, jakákoli činnost přímo související s tímto případem, jež není jako taková zaměřena na změnu stávajícího právního rámce, nespadá do oblasti působnosti rejstříku. Tento pododstavec platí pro všechna odvětví podnikání v Evropské unii.

Do působnosti rejstříku však spadají tyto činnosti týkající se poskytování právního a jiného odborného poradenství, pokud je jejich záměrem ovlivnit orgány EU, jejich členy a jejich asistenty nebo jejich úředníky či další zaměstnance:

–  poskytování podpory prostřednictvím zastupování nebo mediace a poskytování propagačního materiálu, včetně argumentace a přípravy, a

–  poskytování taktického či strategického poradenství, včetně vznášení otázek, jejichž dosah a doba sdělení mají za cíl ovlivnit orgány EU, jejich členy a jejich asistenty nebo jejich úředníky či další zaměstnance.

11.  Činnosti sociálních partnerů jakožto účastníků sociálního dialogu (odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů, apod.) nespadají do působnosti rejstříku, pokud tito sociální partneři jednají v rámci úlohy, kterou jim svěřují Smlouvy. To platí obdobně i v případě jakéhokoli subjektu, kterému je ve Smlouvách specificky přiřčena institucionální úloha.

12.  Do působnosti rejstříku nespadají činnosti v reakci na přímou a individuální žádost orgánů EU nebo členů Evropského parlamentu, jako např. činnosti v reakci na jednorázovou nebo pravidelnou žádost o věcné informace, údaje či odbornou konzultaci.

Zvláštní ustanovení

13.  Rejstřík se nevztahuje na církve a náboženské společnosti. Očekává se však, že se do rejstříku zapíší zastoupení nebo právní subjekty, kanceláře a sítě zřízené k zastupování církví a náboženských společností při jednání s orgány EU i jejich sdružení.

14.  Rejstřík se nevztahuje na politické strany. Očekává se však, že se do rejstříku zapíší organizace zřízené nebo podporované politickými stranami, které vykonávají činnosti spadající do působnosti rejstříku.

15.  Na státní orgány členských států, vlády třetích zemí, mezinárodní mezivládní organizace a jejich diplomatická zastoupení se rejstřík nevztahuje.

16.  Regionální veřejné orgány a jejich zastoupení se do rejstříku zapisovat nemusejí, ale mohou, pokud si to přejí. Očekává se však, že se do rejstříku zapíší sdružení nebo sítě vytvořené ke kolektivnímu zastupování regionů.

17.  Očekává se, že se do rejstříku zapíší všechny veřejné orgány na nižší než celostátní úrovni, které nejsou uvedeny v bodě 16, jako např. místní a obecní orgány či města, jejich zastoupení, sdružení či sítě.

18.  Očekává se, že se do rejstříku zapíší sítě, platformy nebo jiné formy kolektivního jednání bez právního statusu či právní subjektivity, které však jsou de facto zdrojem organizovaného vlivu a vykonávají činnosti spadající do působnosti rejstříku. Subjekty zapojené do takové formy kolektivního jednání určí svého zástupce, který bude jejich kontaktní osobou odpovědnou za vztahy se „společným sekretariátem rejstříku transparentnosti“.

19.  Při posuzování toho, zda je možné se zapsat do rejstříku, se berou v úvahu činnosti zaměřené (přímo či nepřímo) na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, jejich členy a jejich asistenty, úředníky i jiné zaměstnance. Mezi tyto činnosti nespadají činnosti zaměřené na členské státy, a zejména činnosti zaměřené na jejich stálá zastoupení při Evropské unii.

20.  Evropské sítě, federace, sdružení či platformy se vybízejí, aby pro své členy vytvořily společné transparentní pokyny, v nichž budou uvedeny činnosti spadající do působnosti rejstříku. Očekává se, že uvedené pokyny zveřejní.

IV.  Pravidla platná pro subjekty zapsané do rejstříku

21.  Zapsáním do rejstříku dotyčné organizace a jednotlivci:

—  souhlasí s tím, že informace, které poskytnou za účelem zapsání do rejstříku, jsou veřejné,

—  souhlasí s tím, že budou jednat v souladu s kodexem chování uvedeném v příloze 3 a případně předloží text kteréhokoli kodexu chování, jímž jsou vázány(4),

—  zaručuje se za to, že informace poskytnuté za účelem zapsání do rejstříku jsou správné, a souhlasí s tím, že bude spolupracovat při vyřizování žádostí správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů,

—  jsou srozuměny s tím, že veškerá varování nebo stížnosti, které se jich týkají, budou řešeny na základě kodexu chování uvedeného v příloze 3,

—  souhlasí s tím, že podléhají veškerým opatřením použitelným v případě porušení kodexu chování uvedeného v příloze 3, a uznávají, že v případě nedodržení tohoto kodexu proti nim mohou být uplatněna opatření uvedená v příloze 4,

—  berou na vědomí, že stranám dohody může na žádost a v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(5) vzniknout povinnost zveřejnit korespondenci a další dokumenty týkající se činnosti subjektů zapsaných do rejstříku.

V.  Uplatňování dohody

22.  Za dohled nad systémem a za všechny klíčové provozní aspekty odpovídají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří se společně dohodnou na přijetí opatření nezbytných k uplatňování této dohody.

23.  Přestože je systém provozován společně, mohou strany dohody rejstřík volně a nezávisle používat pro vlastní konkrétní účely.

24.  Za účelem zavedení systému provozují oddělení Evropského parlamentu a Evropské komise společný operační útvar nazvaný „společný sekretariát rejstříku transparentnosti“. Tento sekretariát tvoří na základě ujednání mezi příslušnými odděleními skupina úředníků Evropského parlamentu a Evropské komise. Činnost sekretariátu koordinuje vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise. K úkolům sekretariátu patří vypracování prováděcích pokynů v mezích stávající dohody za účelem usnadnění jednotného výkladu dotčených ustanovení subjekty zapsanými do rejstříku a sledování kvality obsahu rejstříku. Sekretariát použije dostupné správní zdroje k provádění kontrol kvality obsahu rejstříku, avšak s tím, že za poskytnuté informace odpovídají v konečném důsledku subjekty zapsané do rejstříku.

25.  Strany dohody pořádají pro své členy a zaměstnance příslušná školení a interní komunikační projekty za účelem zlepšení jejich informovanosti o rejstříku a postupech varování a podávání stížností.

26.  Strany dohody přijmou náležitá externí opatření ke zvýšení informovanosti o rejstříku a k podpoře jeho používání.

27.  Prostřednictvím uživatelsky vstřícného vyhledávače budou na internetových stránkách Europa věnovaných rejstříku transparentnosti pravidelně zveřejňovány základní statistické údaje získané z databáze rejstříku. Veřejný obsah uvedené databáze bude k dispozici v elektronickém, strojově čitelném formátu.

28.  Generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise předkládají příslušnému místopředsedovi Evropského parlamentu a Evropské komise výroční zprávu o fungování rejstříku. Výroční zpráva poskytuje věcné informace o rejstříku, jeho obsahu a vývoji a je zveřejňována každý rok za předchozí kalendářní rok.

VI.  Opatření platná pro subjekty zapsané do rejstříku a dodržující předpisy

29.  Průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu budou vydávány pouze jednotlivcům, kteří zastupují organizace spadající do působnosti rejstříku nebo pro ně pracují, pokud se tyto organizace nebo osoby do rejstříku zapsaly. Ze zápisu však neplyne automatický nárok na uvedený průkaz. Vydávání a kontrola průkazů opravňujících k dlouhodobému vstupu do prostor Evropského parlamentu zůstává i nadále interním postupem Parlamentu v rámci jeho vlastní odpovědnosti.

30.  Strany dohody nabízejí v mezích svých správních pravomocí pobídky s cílem podpořit zapisování se do rejstříku v rámci vytvořeném touto dohodou.

Mezi pobídky nabízené Evropským parlamentem subjektům zapsaným do rejstříku může patřit:

—  další usnadnění přístupu do jeho prostor, k jeho členům a jejich asistentům, k jeho úředníkům a dalším zaměstnancům;

—  povolení pořádat nebo spolupořádat akce v jeho prostorách;

—  snazší předávání informací, včetně zvláštních seznamů pro rozesílání zpráv;

—  účast na slyšeních výborů v roli řečníků;

—  patronát Evropského parlamentu.

Mezi pobídky nabízené Evropskou komisí subjektům zapsaným do rejstříku mohou patřit:

—  opatření týkající se předávání informací subjektům zapsaným do rejstříku při zahajování veřejných konzultací;

—  opatření týkající se odborných skupin a jiných poradních orgánů;

—  zvláštní seznamy pro rozesílání zpráv;

—  patronát Evropské komise.

Strany této dohody informují subjekty zapsané do rejstříku o konkrétních pobídkách, které jsou těmto subjektům k dispozici.

VII.  Opatření v případě porušení kodexu chování

31.  Vydat upozornění nebo podat stížnost ohledně možného porušení kodexu chování uvedeného v příloze 3 může kterákoli osoba za použití standardního kontaktního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku. Upozornění a stížnosti se řeší v souladu s postupy stanovenými v příloze 4.

32.  Mechanismus upozornění je doplňkovým nástrojem ke kontrolám kvality, které provádí sekretariát v souladu s bodem 24. Vydat upozornění, pokud jde o věcné chyby týkající se informací poskytnutých subjekty zapsanými v rejstříku, může kterákoli osoba. Upozornění lze vydat také ohledně zápisů subjektů do rejstříku, které nejsou k zápisu způsobilé.

33.  V případě podezření ohledně porušení kodexu chování ze strany subjektu zapsaného do rejstříku může podat formální stížnost, vyjma případů uvedení chybných skutečností, kterákoli osoba. Stížnosti musejí být odůvodněny konkrétními skutečnostmi souvisejícími s uváděným porušením kodexu chování.

Sekretariát vyšetřuje případy podezření z porušení kodexu chování s přihlédnutím k zásadě proporcionality a řádné správy. Úmyslné porušení kodexu chování ze strany subjektů zapsaných v rejstříku nebo jejich zástupců povede k uplatnění opatření stanovených v příloze 4.

34.  V případě, že sekretariát v rámci postupů uvedených v bodech 31 až 33 zjistí opakující se nedostatek spolupráce, opakující se nevhodné chování či závažné porušení kodexu chování, je dotyčný zapsaný subjekt z rejstříku na dobu jednoho roku nebo dvou let vyškrtnut a toto opatření se zveřejní v rejstříku, jak je stanoveno v příloze 4.

VIII.  Zapojení dalších orgánů a institucí

35.  Evropská rada a Rada ministrů se vyzývají, aby se k rejstříku připojily. Další orgány, instituce a jiné subjekty EU se vybízejí, aby rámec vytvořený touto dohodou používaly jako referenční nástroj při svém jednání s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, které jsou zapojeny do tvorby a provádění politik EU.

IX.  Závěrečná ustanovení

36.  Tato dohoda nahrazuje dohodu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 23. června 2011, jejíž účinnost končí dnem použitelnosti této dohody.

37.  Rejstřík bude předmětem přezkumu v roce 2017.

38.  Tato dohoda vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od ...(6), nebo od 1. ledna 2015, podle toho, které z těchto dat nastane dříve.

Subjekty, které budou ke dni použitelnosti této dohody v rejstříku již zapsány, musejí do tří měsíců od tohoto dne změnit svůj zápis, tak aby byl v souladu s novými požadavky vyplývajícími z této dohody.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Evropskou komisi

předseda místopředseda

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2011, s. 29. (2) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48. (3) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 176. (4) Profesní kodex chování, jímž je subjekt zapsaný do rejstříku vázán, může ukládat přísnější povinnosti, než jsou povinnosti stanovené v kodexu chování uvedeném v příloze 3. (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). (6) Pro Úř. věst.: prosím vložte datum: tři měsíce po vstupu této dohody v platnost.

„Rejstřík transparentnosti“

Organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU

Informace požadované od subjektů zapsaných do rejstříku

I.  OBECNÉ A ZÁKLADNÍ INFORMACE

a)  název (či názvy) organizace, adresa jejího sídla a případně adresa v Bruselu, Lucemburku nebo ve Štrasburku, telefonní číslo, elektronická adresa, internetové stránky;

b)  jméno osoby, která nese právní odpovědnost za organizaci, a jméno jejího ředitele či jednatele, případně hlavní kontaktní místo pro činnosti spadající do působnosti rejstříku (tj. ředitel pro otázky EU); jména osob s oprávněním ke vstupu do prostor Evropského parlamentu(1);

c)  počet osob (členů, zaměstnanců atd.) vykonávajících činnosti spadající do působnosti rejstříku, počet osob, které mají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu, a doba, kterou každá z těchto osob věnuje této činnosti podle následujících procentuálních podílů práce na plný úvazek: 25 %, 50 %, 75 % nebo 100 %;

d)  účel/cíle – oblasti zájmu – činnosti – země, kde jsou činnosti vykonávány – přidružení v rámci sítí – obecné informace spadající do působnosti rejstříku,

e)  členstvo a případně počet členů (jednotlivců nebo členských organizací).

II.  KONKRÉTNÍ INFORMACE

A.  ČINNOSTI SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU

Poskytují se konkrétní informace o hlavních legislativních návrzích nebo oblastech politiky, na něž se zaměřují činnosti subjektu zapsaného v rejstříku, které spadají do působnosti rejstříku. Lze uvést i další konkrétní činnosti, jako jsou akce a publikační činnost.

B.  PROPOJENÍ S ORGÁNY EU

a)  členství ve skupinách na vysoké úrovni, poradních výborech, odborných skupinách, ostatních strukturách a platformách podporovaných EU aj.

b)  členství nebo účast v meziskupinách Evropského parlamentu, odvětvových fórech apod.

C.  FINANČNÍ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE ČINNOSTÍ SPADAJÍCÍCH DO PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU

1.  Všechny subjekty zapsané do rejstříku poskytnou:

a)  odhad ročních nákladů na činnosti spadající do působnosti rejstříku. Poskytované finanční údaje se týkají celého roku a vztahují se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů;

b)  výši a zdroj financování obdrženého od orgánů EU za poslední finanční období ukončené ke dni zápisu nebo poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů. Tyto informace musí odpovídat informacím poskytovaným evropským systémem pro finanční transparentnost(2).

2.  Poradenské kanceláře / advokátní kanceláře / samostatně výdělečně činní poradci (oddíl I přílohy 1) navíc uvedou:

a)  obrat vznikající na základě činností spadajících do působnosti rejstříku, podle následující tabulky:

b)  seznam všech klientů, jejichž jménem jsou vykonávány činnosti spadající do působnosti rejstříku; příjem od klientů z činností spojených se zastupování se uvádí podle následující tabulky:

c)  Očekává se, že se klienti se také zapíší. Finanční prohlášení učiněná poradenskými kancelářemi / advokátními kancelářemi / samostatně výdělečně činnými poradci týkající se jejich klientů (seznam a tabulka) nezprošťuje tyto klienty odpovědnosti v případě, že neuvedou smluvní činnosti do svých vlastních prohlášení, aby se zabránilo podhodnocení jimi uváděných finančních nákladů.

3.  „Interní“ lobbisté, obchodní/podniková/profesní sdružení (oddíl II přílohy 1) navíc uvedou:

obrat vznikající na základě činností spadajících do působnosti rejstříku, včetně částek menších než 10 000 EUR.

4.  Nevládní organizace – expertní skupiny typu „think tank“, výzkumná a akademická zařízení – organizace zastupující církve a náboženské společnosti – sdružení zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd. (oddíly III až VI přílohy 1) navíc uvedou:

a)  celkový rozpočet organizace

b)  rozpis hlavních částek a zdrojů financování.

(1) Subjekty zapsané do rejstříku mohou požádat o přístup do prostor Evropského parlamentu na konci registračního procesu. Do rejstříku se zapíší jména osob, které získají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu. Ze zápisu neplyne automatický nárok na uvedený průkaz. (2) http://ec.europa.eu/budget/fts/index_en.htm

Kodex chování

Strany této dohody se domnívají, že všechny zástupci zájmových skupin, s nimiž se dostanou do kontaktu, ať už jednorázově nebo častěji, ať už se jedná o subjekty zapsané do rejstříku, či nikoli, by se měly chovat v souladu s tímto kodexem chování.

V rámci svých vztahů s orgány EU a jejich členy, úředníky a jinými zaměstnanci zástupci zájmových skupin:

a)  vždy oznámí své jméno, příp. registrační číslo, a subjekt či subjekty, pro něž pracují nebo které zastupují; uvedou zájmy, cíle či účely, které propagují, a případně klienty nebo členy, které zastupují;

b)  nezískávají ani se nesnaží získat informace či dosáhnout jakýchkoli rozhodnutí nekalým způsobem nebo využitím neoprávněného tlaku či nevhodného chování;

c)  při jednání s třetími osobami si nenárokují žádný formální vztah s Evropskou unií ani s žádným z jejích orgánů a nezkreslují své postavení v souvislosti se zápisem do rejstříku, tak aby uváděly v omyl třetí osoby nebo úředníky či jiné zaměstnance Evropské unie, ani nevyužívají loga orgánů EU, aniž by jim to bylo výslovně povoleno;

d)  zajistí, aby informace, které poskytují při zápisu a následně v rámci své činnosti, na niž se vztahuje rejstřík, byly podle jejich nejlepšího vědomí úplné, aktuální a nebyly zavádějící; jsou srozuměny s tím, že veškeré poskytnuté informace podléhají kontrole, a souhlasí s tím, že budou spolupracovat v případě žádostí správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů;

e)  neprodají třetím osobám kopie dokumentů získaných od kteréhokoli orgánu EU;

f)  v obecné rovině dodržují veškerá pravidla, kodexy a postupy řádné správy, které zavedly orgány EU, a nijak nebrání jejich provádění a uplatňování;

g)  nenavádějí členy orgánů EU, úředníky nebo jiné zaměstnance EU nebo asistenty či stážisty těchto členů k tomu, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují;

h)  pokud zaměstnávají bývalé úředníky nebo jiné zaměstnance Evropské unie, nebo asistenty či stážisty členů orgánů EU, respektují povinnost uvedených zaměstnanců dodržovat pravidla a závazek mlčenlivosti, jež se na ně vztahují;

i)  získají předběžný souhlas dotyčného člena nebo členů Evropského parlamentu, pokud jde o jakýkoli smluvní vztah nebo o zaměstnanecký poměr s jakoukoli osobou z vymezeného okruhu osob z jejich okolí;

j)  dodržují veškerá pravidla upravující práva a povinnosti bývalých členů Evropského parlamentu a Evropské komise;

k)  informují všechny osoby, jež zastupují, o svých povinnostech vůči orgánům EU.

Jednotlivci, kteří se v Evropském parlamentu zapsali za účelem vystavení nepřenosného průkazu na jméno opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu:

l)  se ujistí, že tento průkaz neustále a viditelně nosí ve všech prostorách Evropského parlamentu;

m)  striktně dodržují příslušný jednací řád Evropského parlamentu;

n)  jsou srozuměny s tím, že veškerá rozhodnutí o žádostech o vstup do prostor Evropského parlamentu jsou výsadním právem samotného Parlamentu a že ze zápisu nevyplývá automatický nárok na tento průkaz.

Postupy při řešení upozornění a prošetřování stížností a jejich vyřizování

I.  UPOZORNĚNÍ

Prostřednictvím standardního kontaktního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku, může kterákoli osoba zaslat na společný sekretariát rejstříku transparentnosti upozornění týkající se informací obsažených v rejstříku a zápisů subjektů, které nejsou k tomuto zápisu způsobilé.

S upozorněním týkajícím se údajů obsažených v rejstříku se zachází jako s tvrzeními o porušení ustanovení písmene d) kodexu chování uvedeného v příloze 3(1). Dotyčný zapsaný subjekt bude požádán o to, aby tyto údaje aktualizoval nebo aby sekretariátu vysvětlil, proč je není nutné aktualizovat. Nebude-li zapsaný subjekt spolupracovat, lze použít opatření uvedená v tabulce opatření níže (řádky 2 až 4).

II.  STÍŽNOSTI

Krok 1: Podání stížnosti

1.  Stížnost sekretariátu může podat kterákoli osoba tak, že vyplní standardní formulář, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku. Tento formulář obsahuje následující informace:

a)  subjekt zapsaný do rejstříku, který je předmětem stížnosti;

b)  jméno, popřípadě název, a kontaktní informace stěžovatele;

c)  podrobné informace o údajném porušení kodexu chování, včetně případných dokumentů a dalších dokladů na podporu stížnosti, informace o tom, zda byla stěžovateli způsobena nějaká škoda, a důvody pro podezření z úmyslného porušení uvedeného kodexu.

Na anonymní stížnosti nebude brán zřetel.

2.  Ve stížnosti se uvede, která ustanovení kodexu chování byla podle stěžovatele porušena. Sekretariát může kteroukoli stížnost, pokud považuje porušení kodexu od samého počátku za jasně neúmyslné, překvalifikovat na „upozornění“.

3.  Kodex chování se použije výhradně na vztahy mezi zástupci zájmové skupiny a orgány EU a nelze jej použít pro účely regulace vztahů mezi třetími osobami nebo mezi subjekty zapsanými do rejstříku.

Krok 2: Přípustnost

4.  Jakmile sekretariát obdrží stížnost:

a)  do pěti pracovních dnů potvrdí stěžovateli její obdržení;

b)  zjistí, zda stížnost spadá do působnosti rejstříku, jak je stanoveno v kodexu chování uvedeném v příloze 3 a výše uvedeném kroku 1;

c)  ověří důkazy předložené na podporu stížnosti, ať již v podobě dokumentů, dalších materiálů či osobních výpovědí; všechny důkazní prostředky by měly v zásadě pocházet od subjektu zapsaného v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo z dokumentu vydaného třetí osobou či z veřejně dostupných zdrojů; pouhá subjektivní hodnocení ze strany stěžovatele nelze považovat za důkazy;

d)  na základě posouzení uvedeného v bodech b) a c) rozhodne o přípustnosti stížnosti.

5.  Je-li stížnost považována za nepřípustnou, informuje o tom sekretariát stěžovatele písemně, přičemž uvede důvody tohoto rozhodnutí.

6.   Je-li stížnost považována za přípustnou, informuje sekretariát o tomto rozhodnutí a o následném postupu uvedeném níže jak stěžovatele, tak i dotyčný subjekt zapsaný v rejstříku.

Krok 3: Vyřízení přípustné stížnosti – přezkum stížnosti a předběžná opatření

7.  Sekretariát informuje dotyčný subjekt zapsaný v rejstříku o obsahu stížnosti a o ustanovení (či ustanoveních), které bylo údajně porušeno, a současně jej vyzve, aby do 20 pracovních dnů předložil v reakci na stížnost své stanovisko. Subjekt zapsaný do rejstříku může na podporu svého stanoviska rovněž ve stejné lhůtě předložit vyjádření příslušné profesní organizace, zvláště v případě regulovaných povolání či organizací, které podléhají profesnímu kodexu chování.

8.  Nedodržení lhůty uvedené v bodě 7 povede k dočasnému pozastavení zápisu dotyčného subjektu do rejstříku, a to do doby, než dojde k obnovení spolupráce.

9.  Sekretariát přezkoumá veškeré informace zjištěné při vyšetřování. Může rozhodnout o tom, že vyslechne subjekt zapsaný v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo stěžovatele, příp. oba dva.

10.  Pokud přezkum poskytnutých materiálů prokáže, že je stížnost neodůvodněná, informuje sekretariát jak dotyčný zapsaný subjekt, tak i stěžovatele  o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.

11.  Pokud bude stížnosti vyhověno, bude zápis příslušného subjektu do rejstříku dočasně pozastaven, dokud nebudou přijata opatření na řešení daného problému (viz krok 4 dále), přičemž vůči danému subjektu může být přijata řada dalších opatření, včetně vyškrtnutí z rejstříku, příp. odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu v souladu s interními postupy uvedeného orgánu (viz krok 5 a řádky 2 až 4 v tabulce opatření níže), zejména v případech, kdy daný subjekt nespolupracuje.

Krok 4: Vyřízení přípustné stížnosti – řešení

12.  Je-li stížnosti vyhověno a jsou vymezeny problematické prvky, přijme sekretariát ve spolupráci s dotyčným subjektem zapsaným do rejstříku veškerá nezbytná opatření s cílem daný problém vyřešit.

13.  Pokud dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku spolupracuje, vyčlení sekretariát podle okolností konkrétního případu přiměřenou dobu na vyřešení problému .

14.  Pokud bylo nalezeno možné řešení problému a subjekt zapsaný do rejstříku spolupracuje na jeho uplatnění, jeho zápis se obnoví a stížnost se považuje za vyřízenou. Sekretariát informuje jak dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku, tak i stěžovatele o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.

15.  Pokud bylo nalezeno možné řešení problému a subjekt zapsaný do rejstříku nespolupracuje na jeho uplatňování, jeho zápis se zruší (viz řádky 2–3 níže uvedené tabulky opatření). Sekretariát informuje jak dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku, tak i stěžovatele o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.

16.  Pokud možné vyřešení problému vyžaduje rozhodnutí třetí osoby, a to i rozhodnutí orgánu členského státu, nepřijme sekretariát konečné rozhodnutí do doby přijetí prvně uvedeného rozhodnutí.

17.  Pokud subjekt zapsaný do rejstříku nezačne do 40 pracovních dní od oznámení stížnosti podle bodu 7 spolupracovat, uplatní se opatření v případě nespolupráce (viz body 19 až 22 v rámci kroku 5 a řádky 2 až 4 tabulky opatření uvedené níže).

Krok 5: Vyřízení přípustné stížnosti – opatření, která se uplatní v případě porušení kodexu chování

18.  Pokud dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku neprodleně zjedná nápravu, jak stěžovatel, tak i tento subjekt obdrží od  sekretariátu písemné vyrozumění o příslušných skutečnostech a jejich nápravě (viz řádek 1 níže uvedené tabulky opatření).

19.  Jestliže dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku nezareaguje ve lhůtě 40 dní stanovené v bodě 17, bude z rejstříku vyškrtnut (viz řádek 2 níže uvedené tabulky opatření) a ztratí přístup k veškerým pobídkám spjatým s jeho zápisem.

20.  Pokud bylo zjištěno, že ze strany dotyčného subjektu zapsaného do rejstříku došlo k nevhodnému chování, bude tento subjekt z rejstříku vyškrtnut (viz řádek 3 níže uvedené tabulky opatření) a ztratí přístup k veškerým pobídkám spjatým s jeho zápisem.

21.  V případech uvedených v bodech 19 a 20 se může dotyčný subjekt, pokud pominuly důvody vedoucí ke zrušení zápisu, znovu do rejstříku zapsat.

22.  Jestliže se sekretariát domnívá, že k nespolupráci nebo k nevhodnému chování došlo opakovaně a úmyslně, nebo pokud bylo zjištěno závažné porušení kodexu chování (viz řádek 4 níže uvedené tabulky opatření), přijme rozhodnutí zakazující nový zápis na dobu buď jednoho, nebo dvou let (podle závažnosti daného případu).

23.  Veškerá opatření přijatá podle bodů 18–22 či řádků 1–4 níže uvedené tabulky opatření oznámí sekretariát dotyčnému subjektu a stěžovateli.

24.  V případě, že opatření přijaté sekretariátem vede k dlouhodobému vyškrtnutí z rejstříku (viz řádek 4 níže uvedené tabulky opatření), může dotyčný subjekt ve lhůtě 20 pracovních dnů od oznámení daného opatření předložit generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu a Evropské komise odůvodněnou žádost o přezkum tohoto opatření.

25.  Po uplynutí 20denní lhůty nebo poté, co generální tajemníci přijali konečné rozhodnutí, bude o uplynutí lhůty nebo přijetí konečného rozhodnutí informován příslušný místopředseda Evropského parlamentu a Evropské komise a dané opatření se zveřejní v rejstříku.

26.  Pokud rozhodnutí o zákazu nového zápisu po určitou dobu zahrnuje i odebrání možnosti žádat jako zástupce zájmové skupiny o povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu, předloží generální tajemník Evropského parlamentu návrh kolegiu kvestorů, které vyzve, aby na příslušnou dobu schválilo odnětí příslušného povolení ke vstupu vydaného dotyčnému jednotlivci nebo dotyčným jednotlivcům.

27.  Při rozhodování o opatřeních, která se uplatní podle této přílohy, sekretariát řádně dodržuje zásady proporcionality a řádné správy. Činnost sekretariátu koordinuje vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise a podléhá dohledu generálních tajemníků Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří jsou také řádně a průběžně informováni.

Tabulka opatření, která je možné uplatnit v případě porušení kodexu chování

(1) Podle písmene d) je nutné, aby zástupci zájmových skupin ve svém vztahu k orgánům EU a jejich členům, úředníkům a dalším zaměstnancům „zajist[ili], aby informace, které poskytují při zápisu a následně v rámci své činnosti, na niž se vztahuje rejstřík, byly podle jejich nejlepšího vědomí úplné, aktuální a nebyly zavádějící“ a aby byli „srozuměn[i] s tím, že veškeré poskytnuté informace podléhají kontrole [a] že budou spolupracovat v případě žádostí správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů.“