Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2588(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B6-0303/2008

Předložené texty :

B6-0303/2008

Rozpravy :

PV 16/06/2008 - 21
CRE 16/06/2008 - 21

Hlasování :

PV 19/06/2008 - 3.3
CRE 19/06/2008 - 3.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0304

Doslovný záznam ze zasedání
Pondělí, 16. června 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

21. Posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, minulý rok EU díky evropskému mechanismu civilní obrany v masovém měřítku mobilizovala na pomoc členským státům postiženým katastrofickými lesními požáry.

Objevili jsme některé body, které vyžadují bezprostřední pozornost, ve snaze předejít podobným katastrofám v budoucnosti.

Nejprve se musíme vypořádat s nedostatkem dostupných technických zdrojů pro pomoc při katastrofách. Tato potřeba byla zaznamenána během operací v roce 2007.

Zadruhé musí existovat integrovaný přístup k nakládání s lesními požáry a k prevenci, připravenosti a reakci.

Zatřetí by měla být posílena operační schopnost Monitorovacího a informačního střediska Komise.

Komise již přijala některá praktická operační opatření, z nichž ty hlavní jsou:

– vytvoření sítě odborníků na lesní požáry a jejich odborná příprava;

– nácvik interoperability pro vnitrostátní hasičské týmy;

– rozsáhlá cvičení organizovaná na Sardinii v dubnu, s účastí jednotek z pěti členských států;

– vytvoření tří jednotek civilní ochrany pro boj s požáry ze vzduchu.

Již byly zajištěny finanční prostředky pro přepravu vybavení určeného pro pomoc. Kromě toho spolupracujeme v rámci pilotního programu pro lesní požáry pro rok 2008 s členskými státy na vytvoření strategických rezerv, které budou v pohotovosti pro případy nouze v Evropě.

Mezi lety 2007 a 2013 bude navíc k dispozici přibližně 5,8 mld. EUR v rámci programů politiky soudržnosti na prevenci rizik a reakci na různé druhy katastrof, včetně lesních požárů.

Dalších 1,6 mld. EUR bude dostupných z fondů pro rozvoj venkova na obnovu lesních zdrojů a na zavedení preventivních opatření.

Konečně, je pro nejvíce zničující přírodní katastrofy zachována možnost podpory z Evropského fondu solidarity.

Komise ve svém sdělení předneseném v březnu zdůraznila potřebu integrovaného přístupu k řízení katastrof, který musí zahrnovat prevenci, připravenost, reakci a obnovu. Komise přezkoumala všechny druhy přírodních a člověkem způsobených katastrof uvnitř i mimo EU a také veškeré zdroje Společenství, které jsou k dispozici v reakci na katastrofy.

Sdělení se kromě civilní ochrany zabývalo třemi dalšími oblastmi akce Společenství:

– posílením evropské humanitární pomoci;

– zlepšením koordinace zásahové schopnosti v reakci na katastrofu;

– posilováním interinstitucionální spolupráce, tj. spolupráce mezi evropskými agenturami nebo institucemi.

Rozvíjíme také akční plán. Ten bude připraven v létě a zmapuje řadu konkrétních iniciativ mimo těch, které jsou uvedeny ve sdělení, jako je:

– analýza nedostatků, pokud jde o schopnosti v oblasti materiální a technické podpory, a to jak pro humanitární akce, tak pro akce civilní ochrany. To nám umožní určit, jaké konkrétní nástroje jsou dostupné, jaké jsou ty nejnutnější a jaké ty nákladové nejúčinnější;

– podpora iniciativ s cílem omezit nebezpečí katastrof v třetích zemích;

– užší spolupráce s OSN, Mezinárodní bankou a různými nevládními organizacemi, s cílem posílit schopnost reakce na katastrofy v celosvětovém měřítku;

– lepší využívání vědy, technologií a inovací;

– posílení úlohy našich agentur při reakcích na katastrofy po celém světě;

– účinnější hodnocení škod způsobených při katastrofě.

Pokud jde o prevenci katastrof, neexistuje v současné době integrovaný evropský přístup. Komise pro řešení této otázky připravuje sdělení o posouzení přidané hodnoty vytvoření mechanismu Společenství pro prevenci katastrof. Komise předloží možná řešení s cílem:

– zlepšit naše poznatky, pokud jde o katastrofy a jejich dopad;

– zlepšit vzájemné propojení souvisejících politik, tj. vzájemné propojení mezi plánováním využití půdy a prevencí katastrof;

– zlepšit využívání zdrojů Společenství.

Kromě této iniciativy, která se zaměří na EU, navrhuje Komise strategii pro snížení nebezpečí katastrof v rozvojových zemích.

Nakonec Komise přijala sérii opatření pro posílení schopnosti EU zasahovat v reakci na katastrofy, ke kterým může v Evropě dojít. Zejména je posilováno Monitorovací a informační středisko Komise. V současné době zatím nemáme podrobné analýzy mezer a nedostatků schopnosti reagovat v případě velkých katastrof, jsme na cestě k analýze katastrofických scénářů a testování inovativních předpisů. Uvolní to zdroje civilní ochrany a operační schopnosti v evropském měřítku. Komise má rovněž v úmyslu předložit do poloviny roku 2009 návrhy na vytvoření evropské sítě pro přípravu v oblasti reakce na krize.

Na závěr bych chtěl poděkovat Parlamentu za trvalou a stálou podporu posilování schopnosti Společenství reagovat na katastrofy. Tato podpora je potvrzena v návrhu usnesení, které má být předloženo k hlasování na plenárním zasedání.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonios Trakatellis, jménem skupiny PPE-DE. – (EL) Pane předsedající, v posledních letech bylo mnoho členských států EU postiženo přírodními katastrofami, jako jsou požáry, záplavy a zemětřesení. Došlo ke ztrátám na lidských životech a majetku, byly zničeny zemědělské podniky a domy a životní prostředí utrpělo ničivé škody, jejichž náprava bude trvat mnoho let.

Jednou z klíčových zásad, na kterých byla EU založena, je zásada solidarity. To znamená, že je v případě přírodní katastrofy mimořádně důležité, aby byla EU schopna poskytovat postiženým oblastem nejen koordinovanou technickou pomoc, ale také, prostřednictvím Evropského fondu solidarity, finanční zdroje. Se zájmem jsem vyslechl analýzu pana komisaře týkající se všech těchto prvků prevence a koordinovaných zásahů a očekáváme odpovídající akci na straně Evropské komise.

Dovolte mi obrátit Vaši pozornost k otázce týkající se Evropského fondu solidarity. Považuji za neospravedlnitelné rozhodnutí Rady neschválit nařízení o Evropském fondu solidarity, toto rozhodnutí by proto mělo být revidováno.

Restrukturalizace evropského rozpočtu k tomu významně přispěje. Zaprvé bude EU v lepším postavení, pokud jde o účinné a pružné řízení přírodních katastrof. Zadruhé pocítí občané, kteří se v důsledku katastrofy ocitnou bez domova a v nejistotě, bezprostředně evropskou solidaritu. Pochopí, jak je důležité být občanem nejen státu, ale také EU.

To jsou politiky a akce, které od nás evropští občané očekávají, a já doufám, že nařízení o Evropském fondu solidarity bude neprodleně přijato.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela, jménem skupiny PSE.(PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jedná se o určitý druh každoročního rituálu, buď před létem nebo po něm: Lesní požáry jsou součástí politické agendy. Jedná se však o stále závažnější otázku, neboť přírodní katastrofy souvisí se změnou klimatu. A vzhledem k tomu, že mimořádné povětrnostní události se postupně zhoršují, vědci varují, že se přírodní katastrofy stávají stále častějšími a intenzivnějšími, což znamená období opakovaného a výraznějšího sucha, větších a ničivějších záplav, častějších období extrémního horka a prudší a rozsáhlejší lesní požáry, se kterými se bojuje obtížněji.

V roce 2006 Evropský parlament schválil tři zprávy k této otázce, přičemž v jedné z nich navrhovatel z Výboru pro životní prostředí doporučil, aby Komise předložila směrnici o požárech. Moje otázka pro Komisi proto zní: Nedomnívá se Komise, že vzhledem k okolnostem a s přihlédnutím k tomu, že je v této otázce potřebný integrovaný přístup – jinými slovy, politika boje proti změně klimatu nemůže být oddělena od politiky civilní ochrany –, je směrnice o požárech odůvodněná?

Rozprava probíhá ve zvláště kritickém období: energetická krize, potravinová krize atd. To všechno je také spojeno. Například biomasa by měla být využívána pro čištění lesů, čímž se zabrání požárům, a zároveň se využije k výrobě energie. Další výhodou tohoto postupu je, že obiloviny nebudou používány pro výrobu biopaliv.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, body odůvodnění A a D a odstavec 4 tohoto usnesení jednoznačně zdůrazňují hodnotu prevence. To je velmi moudré, neboť prevence je vždy lepší – mnohem lepší – než náprava. V tomto ohledu bych rád hovořil o zvláštním druhu zabranitelné hromadné katastrofy: řícení budov. Vedly mě k tomu události, ke kterým došlo nedávno na Kypru. Minulou středu se zřítila železná střecha městského divadla v Nikósii s kapacitou 1 100 míst k sezení, a to náhle a bez varování. Síla padajících železných trámů a dalších úlomků rozbila sedadla pod nimi. Divadlo bylo naštěstí v tu dobu prázdné; jinak by byly zabity či zraněny stovky civilistů. O několik málo dní dříve bylo toto divadlo plné dětí, které přišly na různá školní představení. O dva týdny dříve tam vystupoval balet moskevského Velkého divadla před plným hledištěm a o několik měsíců dříve se ve stejném divadle zúčastnil předseda Barroso – spolu s mnoha představiteli EU, poslanci Evropského parlamentu, prezidentem Kypru, ministry, poslanci národního parlamentu a mnoha dalšími – ceremoniálu u příležitosti vstupu Kypru do eurozóny. Je zázrak, že nedošlo k hromadné katastrofě obrovských rozměrů.

Připomínám, že hlavní rekonstrukční práce, které stály přibližně 6 milionů EUR, byly v budově provedeny pouze před třemi lety, avšak zdá se, že nikdo z odpovědných, uznávaných a velmi dobře placených architektů, inženýrů, vládních představitelů atd. nedokázal rozpoznat, že je 50 let stará železná střecha zcela nebezpečná. Existuje podezření, že by mohly být z konstrukčního hlediska nebezpečné i další budovy na Kypru, ale kvůli zjevné nedbalosti nebo ignoranci či korupci dotčených orgánů či soukromých podniků nejsou prováděna nápravná opatření. Podobná situace se vlastně může týkat i dalších členských států EU. Na Kypru mimochodem veřejné budovy většinou vůbec nepodléhají antiseismickým právním předpisům, ačkoli tomu tak je u soukromých staveb. Vyzývám Komisi, aby se ujistila, že na základě tohoto usnesení bude provedena kontrola bezpečnosti budov v EU.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MAREK SIWIEC
místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis , jménem skupiny GUE/NGL. (EL) Pane předsedající, pane komisaři, všichni vidíme, že jsou přírodní katastrofy na vzestupu, neboť jsou způsobeny jak změnami klimatu, tak změnami ve využití půdy.

Usnesení, které jsem vypracoval – a doufám, že ho ve čtvrtek na plenárním zasedání téměř jednomyslně schválíme, jak jsme to udělali ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin – vyzývá Komisi, aby zastavila přešlapování na místě, vyhýbavá vyjádření a odklady.

Ptám se Vás, pane komisaři: Máte v úmyslu přijmout v Komisi kroky pro zajištění schválení Barnierova návrhu na vytvoření evropské jednotky civilní ochrany, jak Evropský parlament opakovaně požadoval ve svém usnesení?

Máte v úmyslu přijmout kroky pro větší pružnost a menší byrokratičnost fondu solidarity?

Máte v úmyslu přijmout kroky k vyplnění závažných mezer v právní úpravě a politikách používaných k tomu, aby umožnily Evropě větší a účinnější podporu opatření přijímaných členskými státy tam, kde přírodní katastrofy ničí majetek a berou životy?

Ve Výboru pro životní prostředí jsme schválili řadu otázek směřujících ke Komisi a dnes jste nám řekl, že za rok, v polovině roku 2009, předložíte návrhy. Otázkou je, kdy Komise rozhodne o seriózním posouzení těchto otázek a odpoví na návrhy Evropského parlamentu.

S jakými návrhy souhlasíte a kdy je provedete? Se kterými souhlasíte a proč? Pokud Vás Rada brzdí a odmítá dát Vám finance, které potřebujete, nebo pokud Vám, pane Dimasi, někteří lidé v Komisi brání, měl byste nám to říct, abychom Vám mohli pomoci. Nechceme pouze hezká slova; chceme akci, abychom letošní léto netruchlili nad oběťmi velkých ekologických katastrof.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitar Stoyanov (NI).(BG) Dříve dnes večer jsem tomuto Parlamentu předložil obraz korupce bulharských špiček, kterým je Ahmed Dogan a strana Hnutí za práva a svobody, v jejímž je čele. Nyní bych chtěl poskytnout některé konkrétní informace týkající se lesních požárů.

V Bulharsku je veřejným tajemstvím, že to, co pan Dogan sám nazývá „okruhem společností“ okolo jeho strany, kácí již osm let bulharské lesy. Nejsnazším způsobem, jak zakrýt tuto trestnou činnost, je zakládání požárů, a každé léto jsou tak zapáleny a spáleny tisíce hektarů bulharského lesa. Pokud toto býval čistě bulharský problém, dnes se z něj stává také problém na evropské úrovni, protože Bulharsko má nárok na poměrně značné dotace v oblasti reakce na katastrofy, ke kterým v těchto lesích dochází. Avšak kudy jdou tyto dotace? Tyto dotace plynou Ministerstvu pro mimořádné záležitosti, v jehož čele je poslankyně za stranu pana Dogana, paní Emel Etemová. Je to stejné ministerstvo, na kterém zmizely desítky milionů eur z Evropského fondu solidarity, vyčleněné na povodně v Bulharsku. Vyzývám Vás, pane komisaři, a všechny poslankyně a poslance, abyste navštívili Bulharsko a viděli ten druh solidarity, který má Emel Etemová pro své vlastní voliče, který má HPS pro své vlastní voliče, muslimské Bulhary, kteří žijí přechodných přístřeších, karavanech, které jsou nevhodné pro bydlení, zatímco finanční prostředky z Evropského fondu solidarity byly utopeny někde hluboko na ministerstvu řízeném HPS.

To je důvod, proč nastoluji tuto otázku. Jedná se o závažný zločin proti bulharské přírodě a proti Evropské unii, totiž o virtuální krádež jejích finančních prostředků. Ať Bulharsko v budoucnu postihne jakákoli katastrofa, nikdy se nevyrovná té, která se nazývá Hnutí za práva a svobody.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerardo Galeote (PPE-DE).(ES) Pane předsedající, vítám iniciativu Výboru pro životní prostředí, kterou můžeme přiřadit na seznam mnoha dalších iniciativ Výboru pro regionální rozvoj v tomto legislativním období, ačkoli tyto iniciativy nejsou vždy správně pochopeny. Pravdou je, že některé události, včetně některých rozhodnutí soudu, ukazují, že naše obavy byly plně odůvodněné.

Říká se nicméně, že Rada je velmi necitlivá. Je rovněž paradoxní, že otázky týkající se životního prostředí, regionální politiky a zemědělství jsou odpovědností ministrů financí.

Vnitrostátní vlády by měly zvážit úporné odmítání reformy zastaralého fondu solidarity, nehledě na úsilí Parlamentu a Komise a jasnou veřejnou poptávku po takové reformě. Doufám, že nás letošní léto nepostihnou ničivé požáry, sucha a záplavy jako v jiných letech. Doufám, že Rada není nucena znovu vydávat prázdná komuniké o solidaritě, místo aby nabídla koordinovaný mechanismus civilní ochrany a finanční prostředky na pomoc lidem, a že nám nezbude než si stěžovat na ignoranci a nezájem občanů o práci našich orgánů.

Někteří členové Výboru pro regionální rozvoj předložili pozměňovací návrhy s cílem upozornit Radu na potřebu reforem a iniciativ. Uvidíme, jestli Rada, která se dnes vyznačuje svou nepřítomností, je schopna nějak reagovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Iratxe García Pérez (PSE).(ES) Pane předsedající, ráda bych začala uvítáním iniciativy Parlamentu zvýšit schopnost Evropské unie reagovat na katastrofy, vzhledem k tomu, že katastrofy jsou bohužel stále obvyklejší, což se jistě stane zásadní výzvou pro naši politickou iniciativu a schopnost rychle reagovat.

Musíme přijmout široký přístup, který rozpracuje problematiku prevence, řízení a nápravy katastrof, čili je důležité, abychom požádali Komisi, aby naléhavě předložila návrhy, jako předcházet katastrofám v Evropské unii.

Podobně musíme vzít v úvahu potřebu rozpoznat specifickou povahu přírodních katastrof způsobených suchem a požáry ve středomořské oblasti a přiměřeně přizpůsobit náš mechanismus týkající se prevence, vyšetřování, řízení rizika, civilní ochrany a solidarity.

Víme, že zdroje, jež mají členské státy k dispozici pro boj s lesními požáry, zejména ze vzduchu, jsou někdy omezené, a žádáme tudíž Komisi, aby předložila opatření na financování týmů Společenství s cílem zvýšit objem vnitrostátních zdrojů a doplnit je.

Toto usnesení musí rovněž rozhodně požadovat, aby Rada přijala rozhodnutí o navrhovaném nařízení o fondu solidarity s cílem usnadnit rychlejší a účinnější reakci na katastrofy, se kterými si členské státy samy neporadí. Nesmíme zapomínat ani na oběti těchto katastrof, které potřebují okamžitou pomoc a podporu.

Nesmíme zůstat neteční vůči této situaci, která, rok po roce, léto po létě, postihuje mnoho částí Evropské unie. Musím být schopni se těmto nešťastným událostem rozhodně postavit a pomoci postiženým lidem. Budoucnost je nejistá a my v Evropské unii se musíme zapojit.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE).(FR) Pane předsedající, je jistě politováníhodné, že se v předvečer prázdnin znovu setkáváme, abychom diskutovali o tomto stejném problému, který vytváří dojem, že nevidíme žádný pokrok ve srovnání s minulým rokem. V době, kdy většina našich spoluobčanů pochybuje o účinnosti Evropy, je naléhavě nutné jim ukázat, že pokud přírodní katastrofy, ať už se jedná o požáry, záplavy nebo epidemie, ohrozí život a majetek lidí, může Evropa reagovat, a že v zásadě, jsou-li v nouzi, potřebují Evropu, a že Evropa je zde pro ně.

Kde jsme dnes? Ještě jednou, hovoříme o potřebě solidarity a, samozřejmě, o potřebě závazného rámce. Musíme jednoznačně přesvědčit členské státy o nutnosti existence skutečné, akceschopné jednotky civilní ochrany, vybavené finančními rezervami, mechanismem pomoci a dalšími evropskými zdroji. Musíme samozřejmě posílit humanitární pomoc tím, že vyplníme stávající mezery, pokud jde o zajišťování této pomoci, a posílíme celkovou kapacitu. Musíme vytvořit vzdělávací síť. Jak řekl pan komisař, je nezbytné vycvičit odborníky na pomoc v nouzi pro případ katastrof, a navázat přitom na zkušenosti získané členskými státy, pokud jde o výcvik v oblasti civilní ochrany. Kromě toho však musíme přijmout preventivní opatření, pro která potřebujeme skutečné politiky týkající se půdy, země a lesů. Musíme přijmout preventivní opatření, a teprve pak se můžeme připravit na katastrofy přijímáním nápravných opatření a vytvářením systémů včasného varování, které jsou absolutně nezbytné.

Jaká je situace s návrhem Barnierovy zprávy? Chtěl bych vidět praktické výsledky tohoto návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Lambrinidis (PSE).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, minulé září vyjadřovalo mnoho politiků zármutek nad oběťmi požárů, avšak nemnoho z nich hovořilo o odpovědnosti, kterou měli pociťovat, neboť bylo umožněno, aby k těmto požárům došlo, a my jsme museli snášet tyto katastrofické dopady. Politici by nyní měli cítit odpovědnost. Z tohoto důvodu vyzvala skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu před začátkem léta a vypuknutím požárů ve svých ústních otázkách, abychom zde konali rozpravu s Komisí o tom, co bylo vykonáno pro zabránění požárům.

Pane komisaři, Vy jste řekl, že v období 2009–2013 bude k dispozici 5,8 mld. EUR pro prevenci požárů. Kolik finančních prostředků jste vyčlenil na prevenci v letošním roce? Kolik vlád tyto finanční prostředky využilo a které to byly?

Minulý rok, kdy došlo k nejhorším požárům, přiznala řecká vláda ve své zprávě Komisi, že neexistovala dostatečná koordinace mezi dotčenými agenturami a že chyběly plány prevence. Přesvědčil jste se mezitím o tom, co bylo v Řecku vykonáno pro zmírnění těchto problémů, nebo pouze přidělujete finanční prostředky vládá, které jimi pravděpodobně plýtvají?

 
  
MPphoto
 
 

  Rolf Berend (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jakožto signatář některých pozměňovacích návrhů jménem skupiny PPE-DE a jakožto člen a místopředseda Výboru pro regionální rozvoj bych rád jakožto zpravodaj Evropského parlamentu využil příležitost a představil své názory na fond solidarity a jeho revizi.

Od té doby, co zpráva o návrhu nástroje Komise ohledně fondu solidarity byla v Parlamentu schválena v květnu 2006 převážnou většinou, leží tento návrh v Radě, kde většina členských států nový fond v jeho pozměněné podobě odmítá. Žádné z úřadujících předsednictví nezahrnulo nový fond solidarity do svého pracovního programu. Naopak, revidovaná verze je v Radě blokována ministry financí. V důsledku toho nový fond, navržený za účelem pokrytí období 2007 až 2013, dosud není v platnosti. Bohužel máme až do dalšího oznámení pouze starý fond, který ve své stávající podobě existuje od září 2002 a který byl v tehdejší době velice spěšně sestaven. Během tvrdých vyjednávání zde v Parlamentu v roce 2006 se nám podařilo vypracovat kompromis navržený tak, aby se z fondu solidarity stal rychlejší, účinnější a především jasněji vymezený nástroj mimořádné pomoci. Nyní chce Rada tuto revidovanou verzi jednou pro vždy pohřbít.

Nechápu, jak se my, jakožto společenství založené na solidaritě, můžeme kvůli citlivosti některých členských států takovým způsobem odvrátit od tohoto mimořádného nástroje, jehož název je oslavou koncepce solidarity. Zlepšili jsme tento nástroj. Rozšířili jsme ho. Nemohu pochopit, proč ti, kdo již měli z fondu prospěch, jej odmítají schválit. Z tohoto důvodu naléhavě vyzývám Radu, aby znovu zvážila své rozhodnutí a konečně přijala revidovanou verzi. Jsme společenstvím založeným na solidaritě, pane předsedo, a nikdo neví, kdy a kde se objeví příští katastrofa. Pak to bude Vaše odpovědnost…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Margaritis Schinas (PPE-DE).(EL) Pane předsedající, není potřeba říkat, že jakákoli zásadní akce řízení přírodních katastrof vedená EU musí být účinná, pokud jde o prevenci, reakci a regeneraci. Čeho jsme však svědky, nepochybně kvůli předpojatým myšlenkám nebo nějakému ustrnutí, je reakce proti tomu, aby se EU zapojila do prevence. Reakce v rámci Komise je velmi zřetelná, stejně jako v některých lavicích zde, neboť někteří lidé se domnívají, že EU v této oblasti nepřísluší žádná úloha.

Mám zásadní námitky proti tomuto postoji. Bez prevence nedosáhneme ničeho. Praxe EU v oblasti solidarity není pouze o tom, že se pan předseda Barroso přiletí podívat vrtulníkem, když je po všem, a přiveze šek z fondu solidarity Praxe solidarity znamená komplexní rámec pro reakci. Pan Barnier načrtl rámec podobný, avšak ten někde zabředl do labyrintových hloubek byrokracie. My jsme svou diagnózu stanovili a nyní vypisujeme recept.

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE). – (HU) V rámci předchozího bodu pořadu jednání byla zmíněna skutečnost, že většina přírodních katastrof v Evropě souvisí s vodou: sucho, záplavy, lesní požáry. Jednou z příčin problému jsou tradiční metody boje proti záplavám; abych byl konkrétnější, spočívá ve skutečnosti, že pokud dojde k záplavě, je naší hlavní prioritou odstranit vodu co nejrychleji, avšak o několik měsíců později, když máme sucho nebo dojde k lesnímu požáru, docházíme k překvapivému zjištění, že by bývalo bylo velmi užitečné mít vhodné mít skladovací prostory pro zachycování dešťové vody, která spadla při záplavách či extrémních srážkách. Tyto skladovací prostory by proto byly velmi důležité, a v určité míře by mohly vyřešit problémy zde zmíněné – jinými slovy pomoci jim předcházet –, pokud by se nám podařilo přizpůsobit těžiště vodního hospodářství jako celku zásadě, že každá kapka pitné vody je vzácným zdrojem, který musí být šetřen pro obtížnější, sušší období. Bylo by obzvláště zajímavé, zejména v nových členských státech, povýšit toto řešení na úroveň politiky Společenství, abychom je v rámci této politiky mohli rozvinout za použití finančních prostředků Společenství, čímž bychom zmírnili škody, které vznikají v důsledku záplav, sucha a lesních požárů.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Já bych chtěla vystoupit jako poslankyně ze země, která dokud nebude naplno působit globalizace resp. oteplování, tak nebude mít velké problémy s požáry, ale vnímám, jak je důležitá solidarita mezi evropskými národy. A protože jsem poslouchala již několikrát podobnou rozpravu, jsem naprosto přesvědčena o tom jako bývalý manažer, že je nejvyšší čas, abychom měli společnou strategii, která by řešila prevenci, která by řešila systémový způsob, jak pomoci v okamžiku, kdy to ta země potřebuje. Není to otázka peněz, ale je to otázka kapacit a v podstatě řízeného managementu, řízené pomoci, která není jenom závislá na finančních prostředcích. Takže se velice přimlouvám za to, aby Rada, aby všechna předsednictví, ale samozřejmě i Komise, udělaly všechno proto, abychom nestáli vždy s holýma rukama tady v tomto shromáždění a nehlasovali o tom, jestli pomůžeme dnes anebo až za týden a jestli to je malá nebo velká katastrofa.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE).(PL) Pane předsedající, jsem jedním z těch, kdo byli vyzváni v rámci systému „catch-the-eye“. Chtěl jsem říci, že pokud jde o přírodní katastrofy, můžeme udělat dvě věci. Zaprvé jim můžeme v maximální možné míře předejít, například při záplavách, a pak, když nastanou, musíme se postarat o lidi, kteří jsou těmito katastrofami postiženi. Jednou z těchto činností je psychologické poradenství. Můžeme se věnovat lidem, kteří v důsledku záplavy ztratili vše, co měli, svůj dům, cokoli; žijí sice dále, ale strádají a zažívají obrovský pocit ztráty. Ze zkušenosti vím, že je práce psychologa v tomto období velmi důležitá, takže se domnívám, že by tyto skupiny pomoci při katastrofách měly zahrnovat a poskytovat finanční prostředky, aby psychologové mohli být okamžitě povoláni za účelem pomoci těmto lidem.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas , člen Komise. − (EL) Pane předsedající, děkuji všem řečníkům za jejich velmi pozitivní příspěvky.

Komise je zavázána k významné podpoře posilování schopnosti Společenství reagovat na katastrofy. Ve sdělení vydaném v březnu a prostřednictvím opatření, která se v současné době připravují, Komise přijímá integrovaný přístup.

Zaprvé zkoumáme veškeré aspekty katastrof: prevenci, přípravu, připravenost, okamžitou reakci a dlouhodobou obnovu.

Zadruhé zkoumáme všechny druhy katastrof, jak přírodní, tak člověkem způsobené, a to uvnitř i vně EU.

Zatřetí máme v úmyslu integrovat veškeré zdroje Společenství zlepšováním koordinace mezi agenturami EU.

Pokud jde o zmíněné otázky, tak zaprvé Parlament a Evropská komise souhlasí s reformou fondu solidarity. Rada bohužel tuto reformu odmítá. Komise však nemá v úmyslu svůj návrh stáhnout a velmi doufá, že Radu získá na svou stranu.

Pokud jde o směrnici o lesních požárech, pracují mé útvary na sdělení o prevenci katastrof a jednou z možností, které je nutné posoudit, je vytvoření specifických právních předpisů o lesních požárech.

Komise byla hlavní hnací silou při přijímání evropských kodexů o bezpečných budovách. Jedná se o evropské normy pro stabilitu budov při zemětřesení; nyní jsou začleněny do vnitrostátních právních předpisů a jsou příslušným způsobem prosazovány.

Jsem velmi horlivým zastáncem návrhů pana Barniera. Dovolte mi Vám však připomenout, že je nezbytné jednomyslné schválení Radou. Všichni víme, že v současné době neexistuje jednomyslná shod mezi členskými státy. Z tohoto důvodu si příprava našich návrhů vyžaduje více času, než bychom si přáli. Dovolte mi Vám jen připomenout, že podle Lisabonské smlouvy by stačila v Radě kvalifikovaná většina.

Již jsme financovali programy Červeného kříže pro zajišťování psychologické podpory a další programy se připravují na technické úrovni.

Komise si konečně všímá velkého zájmu a zvýšené úlohy Evropského parlamentu v oblasti řízení katastrof. Těším se na vynikající spolupráci s Parlamentem a Radou při vymezování limitů subsidiarity s cílem podporovat a dále rozvíjet evropský rozměr řízení krizí.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obdržel jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 19. června 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně.(RO) Lesní požáry v Řecku, Itálii a Španělsku během léta 2007 a záplavy v Rumunsku a Velké Británii vedly ke zvýšenému volání po zlepšení účinnosti schopnosti EU reagovat na katastrofy. Frekvence katastrof spojená se změnou klimatu se zvyšuje a vyžaduje mnohostranně a koordinované reakce s cílem mobilizovat veškeré dostupné zdroje, při zohlednění aspektů, jako je rychlost, účinnost a finanční ztráta.

Opatření navržená Komisí, která přispějí k větší reakci EU na katastrofy, zahrnují posílení Monitorovacího a informačního střediska (MIC), zlepšení schopnosti evropské reakce v oblasti civilní ochrany a lepší koordinaci mezi OSN a Červeným křížem, pokud jde o poskytování humanitární pomoci. Jejich cílem je také vytvořit evropskou síť pro přípravu v oblasti reakce na krize a systémy včasného varování a podpořit používání evropského čísla tísňového volání „112“, které není ve všech členských státech příliš dobře známé. V Rumunsku ví pouze 30 % občanů, že lze toto číslo vytočit v případě nouze z jakékoli země EU a vnitrostátní orgány musí pokračovat ve svém úsilí o podporu tohoto čísla s cílem zajistit rychlou reakci na problémy spojené se změnou klimatu a na jiné problémy.

 
  

(1)Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí