Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0192(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0258/2009

Rozpravy :

PV 04/05/2009 - 16
CRE 04/05/2009 - 16

Hlasování :

PV 06/05/2009 - 6.5
CRE 06/05/2009 - 6.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0364

Rozpravy
Pondělí 4. května 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

16. Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné – těhotné zaměstnankyně (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

- zprávě (A6-0258/2009) paní Lullingové předložené jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS [KOM(2008)0636 – C6-0341/2008 – 2008/0192(COD)];

- zprávě (A6-0267/2009) paní Estrelové předložené jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň [KOM(2008)0637 – C6-0340/2008 – 2008/0193(COD)].

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling, zpravodajka. (FR) Pane předsedající, 22 let po hlasování o textu, jehož cílem bylo již tehdy zajištění rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně jejich vypomáhajících manželů nebo manželek, Komise konečně předložila nový návrh na nahrazení neúčinného a bezbarvého textu z roku 1986 ale za použití spolehlivějšího právního základu.

Úvodem bych chtěla zmínit jedno velké zlepšení, a to že založení společnosti mezi manželem a manželkou či mezi uznanými životními partnery již nebude v žádném členském státě zakázáno. Je to účinný způsob pro zlepšení situace vypomáhajících manželů a manželek, těch milionů neviditelných pracovníků činných v zemědělství, řemeslné výrobě, obchodu, malých a středních podnicích a svobodných povoláních. O jejich osud se Evropský parlament zajímal od 90. let minulého století.

Bohužel je návrh Komise stále příliš slabý v jednom zásadním bodě: sociálním zabezpečení vypomáhajících manželů a manželek a uznaných životních partnerů. Zkušenosti ukazují, že i tam, kde vypomáhající manželé či manželky musí za sebe převzít odpovědnost a požádat o účast v systému sociálního zabezpečení, velká většina z nich to nedělá. Nikdo z těchto lidí si neuvědomuje, že v případě rozvodu, často po 20 letech manželství a práce v rodinném podniku, přijdou o všechny dávky sociálního zabezpečení, zejména o nárok na starobní důchod.

Také si přejeme, aby bylo zachováno původní ustanovení týkající se uznání práce vypomáhajících manželů a manželek, zaručující odměňování, zejména v případě rozvodu, kdy se vypomáhající manžel či manželka po mnoha letech práce v rodinném podniku dostane do velmi nejisté situace.

Závěrem bych chtěla uvést, že pokud jde o ochranu mateřství, nalezli jsme vzorec, který nejlépe odpovídá zvláštním podmínkám samostatně výdělečně činných žen a vypomáhajících manželek. Musí mít právo odejít na mateřskou dovolenou na dobu podle své volby za předpokladu, že celková doba nepřekročí dobu stanovenou ve směrnici o zaměstnankyních.

O těchto pozměňovacích návrzích si myslíme, že jsou nejdůležitější pro to, aby nebyla přijata další slabá směrnice, která nebude schopná v této oblasti zajistit rovné zacházení pro muže a ženy.

Byli jsme informováni o desítkách pozměňovacích návrhů předložených panem Cocilovem jménem Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, které se týkají definice vypomáhajících manželů a manželek a uznaných životních partnerů. Trochu mě to překvapuje, protože jsme se ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví dohodli – a jednalo se o všechny skupiny – řídit se definicemi obsaženými v návrhu Komise, které jsou z právního hlediska správné a pro každého přijatelné v tom smyslu, že vypomáhajícími manžely či manželkami je třeba rozumět i životní partnery osob samostatně výdělečně činných, pokud je vnitrostátní právní předpisy uznávají.

Tato definice je jasná a přesná. Proč předkládat pozměňovací návrhy, které jsou vágní a z právního hlediska nesprávné? Vyzývám skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, aby tyto pozměňovací návrhy vzala zpět. Domnívám se, že zde došlo k nedorozumění mezi stínovým zpravodajem této skupiny a panem Cocilovem. Na těchto bodech nyní pracuji.

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví bohužel přijal další zprávu obsahující 74 pozměňovacích návrhů, z nichž většina se přímo netýká původního cíle návrhu Komise, kterým bylo posílit základy ochrany mateřství zlepšením bezpečnosti a ochrany zdraví těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň.

Chtěla bych připomenout, že tato směrnice se netýká samostatně výdělečně činných žen, vypomáhajících manželek či partnerek osob samostatně výdělečně činných. Jejich zvláštní situace bude zkoumána v rámci nové směrnice o rovném zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, ke které bude vypracována zpráva.

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela, zpravodajka.(PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych chtěla poděkovat těmto lidem: stínovým zpravodajům; navrhovatelům stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti; sekretariátům Výboru pro práva žen a rovné příležitosti a Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu; sociálním partnerům; nevládním organizacím; odborníkům, kteří se účastnili veřejného slyšení v Bruselu a Lisabonu; zástupcům Komise a Rady a mým asistentům. Děkuji všem za jejich podporu a připomínky.

Návrhy obsažené v mé zprávě jsou proto výsledkem procesu, na kterém se podílelo mnoho činitelů, a mnoha pracovních zasedání se všemi, kteří mají zájem na tom, aby byla v Evropské unii přijata směrnice o mateřské dovolené přiměřená naší době. Hlavními cíly mých pozměňovacích návrhů jsou: za prvé posílit práva pracujících těhotných žen, žen po porodu a kojících žen; za druhé podpořit sladění pracovního, rodinného a soukromého života; a za třetí pomoci Evropanům, kteří chtějí děti, a tím zvýšit porodnost.

Navrhuji proto, aby byla ochrana proti propuštění prodloužena na 12 měsíců, zrušena povinnost pracovat v noci a přesčas, pokud si to žena přeje, a zkrácení pracovní doby o dvě hodiny kvůli kojení, aniž by tím žena ztrácela jakékoliv výhody. Avšak nejpřínosnější návrh oproti návrhu Evropské komise se týká otcovské dovolené. Právo Společenství musí zakotvit zásadu sdílené dovolené, aby tak podpořilo spravedlivější rozdělení osobní odpovědnosti a odpovědnosti za rodinu mezi muže a ženy, a tak zlepšil kvalitu života a blaho dětí. Otcové musí nést odpovědnost za rodinu od narození či osvojení dítěte. Musíme bojovat proti hospodářským, společenským a kulturním předsudkům týkajícím se práva na otcovskou dovolenou a za změnu myšlení.

Zatímco ve Švédsku je například muž, který si nevezme část rodičovské dovolené, vnímán společností jako špatný otec, v zemích jižní Evropy je tomu právě naopak: zaměstnavatelé a kolegové otce nutí k tomu, aby si rodičovskou dovolenou, na kterou mají ze zákona právo, nevybírali. Proto navrhuji, aby byla dvoutýdenní otcovská dovolená povinná, nepřenosná a 100% placená bez ztráty profesních práv. Ukázalo se, že rozdělení rodinné odpovědnosti mezi muže a ženy je prvním krokem k zásadnímu sladění rodinného a pracovního života. Ačkoliv mají ženy na profesionální kariéru stejné právo jako muži, nemohou mimo domov vykonávat stejnou práci jako muži a ztrojnásobit objem práce doma.

Rodinný život je jedním z důvodů, proč je více nezaměstnaných žen než mužů. Běžnou otázkou při pracovních pohovorech je otázka, zda se uchazečka hodlá vdát nebo mít děti. Osobní životy žen jsou pitvány a končí to tak, že neuspějí, pokud vyjádří svou touhu být matkou. Mateřství nesmí být vnímáno zaměstnavateli a hospodářskými odvětvími jako problém. Právě naopak, je to služba, kterou ženy poskytují společnosti, neboť se tím bojuje proti nízké porodnosti a stárnutí obyvatelstva a zároveň zajišťuje udržitelnost systému sociálního zabezpečení.

Je proto nepřijatelné, aby byly ženy trestány za to, že jsou matkami. Je však pravda, že často nemohou postupovat v kariéře, nedostávají obvyklé výkonnostní příplatky či podíly ze zisku a jsou nuceny přijímat méně kvalifikovanou a z profesního hlediska méně uspokojující práci. Tuto situaci musíme změnit.

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. – (CS) Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, úvodem bych rád poděkoval paní Estrelové a paní Lullingové za jejich zprávu. Oceňuji jejich úsilí a podporu, kterou Evropský parlament věnoval návrhům Komise, jež tvoří součást balíčku opatření v oblasti souladu mezi pracovním a rodinným životem přijatého loni na podzim.

Dosažení souladu mezi pracovním, rodinným a soukromým životem je, jak víte, jednou z priorit plánu Komise pro rovnost žen a mužů. Posílení politik zabývajících se touto problematikou má zásadní význam pro zvýšení účasti žen na trhu práce, zvládání problémů souvisejících s měnícími se formami rodiny a se stárnutím populace a podporu rovného zacházení pro muže a ženy. V této souvislosti se domnívám, že je nezbytné zlepšit právní úpravu v oblasti mateřské a rodičovské dovolené. Stejně tak je nanejvýš důležité zlepšit situaci samostatně výdělečně činných žen.

Mám velkou radost z pokroku, jehož bylo dosaženo v případě obou legislativních návrhů Komise. Těší mě též, že jednání mezi sociálními partnery ohledně rodičovské dovolené byla úspěšná. Doufám, že ještě před letními prázdninami budu moci předložit formální návrh, na jehož základě se jejich dohoda stane závaznou. Dovolte mi ve stručnosti připomenout cíle návrhu Komise na změnu směrnice o mateřské dovolené: prosazení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví matek, povzbuzení žen k tomu, aby měly tolik dětí, kolik chtějí, a současná podpora účasti žen na trhu práce. V tomto ohledu usiluje návrh Komise především o prodloužení mateřské dovolené ze 14 na 18 týdnů, zvýšení mateřského příspěvku, aby mohly ženy přerušit zaměstnání a starat se o děti a přitom se cítily finančně zabezpečené, větší pružnost, která by měla být ženám poskytnuta, pokud jde o uspořádání mateřské dovolené a pracovní podmínky pro návrat do zaměstnání. Jsem si vědom obtíží při dosahování správné rovnováhy mezi zvyšováním ochrany a tím, aby tato dodatečná opatření byla pro zaměstnavatele a členské státy z ekonomického hlediska přijatelná.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Komise vítá mnohé pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které přispívají k posílení nebo vyjasnění návrhu. Patří mezi ně: pozměňovací návrh 11 týkající se demografických trendů, pozměňovací návrh 25, v němž se zdůrazňuje potřeba lepšího souladu mezi pracovním a rodinným životem, pozměňovací návrh 50 týkající se podpory věnované členským státům při prosazení práce na částečný úvazek, pozměňovací návrh 35 týkající se nepovinného období mateřské dovolené před porodem a pozměňovací návrh 53, v němž se vyjasňuje, že ženám na mateřské dovolené může být zvýšen plat, a pozměňovací návrh 56 o důchodových právech pracovníků. Komise je též ochotna přijmout řadu dalších pozměňovacích návrhů, buď zásadně nebo v celém rozsahu.

Vítám rovněž pozměňovací návrh, který by umožnil za určitých podmínek počítat rodičovskou dovolenou jako mateřskou dovolenou. Takové ustanovení by bralo ohled na rozdíly mezi členskými státy a vyšlo vstříc těm členským státům s rozvinutými systémy dovolené z rodinných důvodů, jako jsou např. severské země. Nicméně, chtěl bych se vyhnout situaci, kdy by se revize směrnice 92/85/EHS využívala k zavádění témat, která by měla být řešena v jiném kontextu. To by podle mého názoru oslabilo cíle návrhu Komise, jimiž je na prvním místě zvýšená ochrana matek a na druhém místě podpora účasti žen na trhu práce.

Proto se – přestože zcela podporuji váš návrh na zavedení ustanovení o otcovské dovolené – nedomnívám, že současná směrnice, zaměřená na ochranu matek, je pro to vhodným nástrojem. Komise by proto zamítla pozměňovací návrhy související s otcovskou dovolenou. Navzdory tomu považuje Komise za správné zabývat se touto otázkou v budoucnosti, rovněž s ohledem na konečné znění dohody mezi evropskými sociálními partnery o rodičovské dovolené.

S potěšením jsem též zaznamenal žádost Parlamentu o zavedení dovolené v případě osvojení dítěte (pozměňovací návrh 44). Myšlenka je správná, ale i zde se domnívám, že revize směrnice 92/85/EHS není správným prostředkem. Musíme uznat, že situace matky, která si dítě osvojí, je rozdílná. Avšak stejně jako v případě otcovské dovolené považuje Komise za správné se touto otázkou zabývat později, zejména v souvislosti s rodičovskou dovolenou.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Komise vítá váš návrh na dvacetitýdenní mateřskou dovolenou. To je v souladu s logikou návrhu Komise, která umožňuje mít dovolenou více než 18 týdnů v několika různých případech. Avšak je třeba promítnout dopad tohoto prodloužení na ostatní ustanovení návrhu Komise: pokud jde o kojení, žena s 18 týdny mateřské dovolené by měla dostatečnou dobu na to, aby své dítě kojila a nemusela tomu přizpůsobovat svou pracovní dobu. Za těchto okolností bych nebyl pro zavedení právní povinnosti týkající se úpravy pracovní doby kojících žen. Namísto toho bych vyzval členské státy, aby posoudily, zda nejsou zapotřebí další opatření, která by ženám umožnila pokračovat v kojení i po 18 týdnech mateřské dovolené. Podobně v případě mateřského příspěvku zavádí návrh Komise zásadu vyplácení platu v plné výši. Ve skutečnosti již tuto zásadu mnohé členské státy uplatňují. Návrh Komise též členským státům umožňuje stanovit maximální výši tohoto příspěvku. Komise není nakloněna návrhu Parlamentu, který spočívá ve vyplácení platu v plné výši po určité období a v zavedení maximální výše pro zbytek mateřské dovolené, neboť to by matky odrazovalo od toho, aby mateřskou dovolenou čerpaly v celém rozsahu. Komise proto nedoporučuje příslušné pozměňovací návrhy.

Komise má též za to, že některé pozměňovací návrhy buď oslabují účinky návrhu, nebo zavádějí příliš mnoho podrobností či přesahují obsah působnosti této směrnice. Tak je tomu například v případě pozměňovacího návrhu číslo 30 týkajícího se práva odmítnout práci v nočních hodinách. Domnívám se, že těhotná či kojící žena by měla mít možnost kdykoli odmítnout pracovat v noci, aniž by musela uvádět důvod. Totéž platí pro otázku sankcí. V tomto ohledu Komise zastává názor, že je důležité specifikovat, že náhradu nelze omezit žádnou horní hranicí stanovenou na vnitrostátní úrovni. Tuto důležitou zásadu ustanovil Evropský soudní dvůr. Komise tudíž nemůže přijmout pozměňovací návrh 68.

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní bych se rád zabýval podrobněji zprávou paní Lullingové. V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, jaký význam Komise tomuto návrhu přikládá. Je totiž nezbytné zlepšit situaci, pokud jde o rovné zacházení pro muže a ženy vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, neboť v této oblasti jsou ženy málo zastoupeny: v EU je pouze každý třetí podnikatel žena. Rovněž je nutné zlepšit situaci vypomáhajících manželů nebo manželek. Nelze souhlasit s tím, že osoby, které se běžně podílejí na činnosti rodinného podniku, nemají žádnou sociální ochranu.

Těší mě, že stanovisko Evropského parlamentu a Komise se do velké míry shodují. Komise proto může přijmout (v celém rozsahu nebo v zásadě) podstatnou většinu pozměňovacích návrhů, které předložila zpravodajka. Jedná se zejména o pozměňovací návrh 15 o mateřské dovolené samostatně výdělečně činných žen. Totéž platí v případě pozměňovacího návrhu 18, jehož cílem je opětovné zavedení článku 7 směrnice 86/613/EHS týkajícího se uznání práce vypomáhajících manželů nebo manželek. Dále se jedná o velký počet pozměňovacích návrhů, které může Komise přijmout v celém rozsahu nebo v zásadě. Tyto pozměňovací návrhy většinou vyjasňují návrh Komise a usilují tedy o větší právní jistotu.

Chtěl bych nicméně upozornit, že Komise nemůže přijmout pozměňovací návrh 14 týkající se sociální ochrany pro vypomáhající manžele nebo manželky. Je mi jasné, že to je pro Evropský parlament důležitý aspekt. Tento pozměňovací návrh však přináší určité problémy. Především přístup na dobrovolném základě, zavedený v návrhu Komise, představuje v porovnání se současnou situací podstatné zlepšení. Návrh Komise totiž ukládá – je to povinnost uložená zákonem členským státům – aby vypomáhající manželé nebo manželky měli na požádání rovnocennou úroveň ochrany, jakou mají samostatně výdělečně činné osoby. Povinné zahrnutí vypomáhajících manželů nebo manželek do systému sociální ochrany by rovněž mělo významné finanční dopady. V době hospodářské krize je třeba usilovat o to, aby podnikům, a zvláště pak malým rodinným podnikům, nevznikaly proti jejich vůli další náklady. Proto si myslím, že je třeba dát vypomáhajícím manželům nebo manželkám možnost volby. A tento pozměňovací návrh by navíc velmi ztížil dosažení dohody s Radou.

Závěrem bych chtěl sdělit, že pozice Komise k jednotlivým pozměňovacím návrhům pro oba legislativní návrhy byla písemně předána Parlamentu a bude přidána do zápisu z plenárního zasedání.

 
  
MPphoto
 

  Joel Hasse Ferreira, zástupce navrhovatele stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.(PT) Paní Madeirová se pokusila zajistit skutečnou rovnoprávnost těhotných zaměstnankyň a žen v plodném věku, pokud jde o přístup na trh práce a setrvání na něm. Dámy a pánové, ženy často stojí před volbou mezi pracovním životem a rodinným životem, zejména v otázce mateřství, což nakonec končí tak, že se z hlediska fyzického a duševního zdraví přestanou cítit jako plnoprávné osoby. Musíme proto v souladu s evropským sociálním modelem zaujmout přístup, který nemá předsudky proti ochraně práv žen. Do tohoto rámce bychom měli také začlenit rodičovskou dovolenou, pro což se, jak jsme zjistili, Komise nerozhodla.

Pane komisaři, každý, kdo stráví 18 týdnů mimo pracoviště potřebuje zvláštní školení, aby se mohl znovu zapojit do práce, a tak si zachoval svou oprávněnou kariérní perspektivu a neutrpěl v práci dvojí trest. Potřebujeme proto zajistit toto: pracovní místa žen musí být po 12 měsíců chráněna, aby si před návratem do práce mohly zorganizovat svůj život doma a přizpůsobily se novému běhu povinností. Prodloužení ze šesti na dvanáct měsíců proto ukládá zdravý rozum. Je třeba, aby každý členský stát přijal právní předpisy upravující práva žen samostatně výdělečně činných, a toto je proto jasný politický signál, na který by měla Komise reagovat.

Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tato úprava pracovní doby po porodu by neměla být výlučným právem žen, neboť i manželé, partneři nebo rodiče by také měli mít možnost ji žádat od zaměstnavatele. Tento návrh je velmi důležitý a je třeba, aby jej zákonodárci v členských státech sledovali. Závěrem bych dámy a pánové chtěl uvést, že máme za to, že tento přístup lépe odpovídá evropskému sociálnímu modelu, o který usilujeme. Tato otázka se týká nejenom žen ale též společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Luigi Cocilovo, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, abych nemarnil čas, chtěl bych hned na počátku uvést, že v podstatě souhlasím s popisem situace, jak jej předestřela paní Lullingová, která byla k této zprávě zpravodajkou hlavního výboru.

Tématem je rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné. Existuje několik pozměňovacích návrhů, které přijal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci a které jsem předložil znovu jménem své skupiny. Myslím, že některé z nich je možné vzít zpět, protože se opravdu překrývají s texty, které již přijal hlavní výbor.

I my budeme trvat na přijetí pozměňovacího návrhu 14, který se týká článku 6, protože máme za to, že pokud bude pro vypomáhající manžele či manželky či životní partnery nepovinné to, co je pro zaměstnance povinné, bude to znamenat snížení ochrany a otevře to dveře podmínkám, které podkopou původní cíl Komise.

Závěrem bych chtěl uvést, že si myslím, že se shodneme s paní Lullingovou v tom, že budeme usilovat o to, aby se text Komise ve všech částech týkal i „vypomáhajících životních partnerů“ a manželů a nenechával tyto otázky volnému výkladu. To je nicméně druhořadý problém ve srovnání s hlavním cílem, o který všichni usilujeme.

 
  
MPphoto
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, navrhovatelka stanoviska Výboru pro právní záležitosti. – (PL) Pane předsedající, účelem směrnice Rady z roku 1986 bylo zavést zásadu rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, aby se vypomáhajícím manželům a manželkám dostalo jasně definovaného profesního postavení a byla stanovena jejich práva a minimální záruky. Tento návrh Komise stále není dostatečně ambiciózní a obsahuje jen málo závazných řešení.

Návrh, který má ženám samostatně výdělečně činným zajistit možnost 14 týdnů mateřské dovolené, včetně dvou týdnů povinné dovolené, si zaslouží podporu, neboť je to návrh, který jim stejně jako vypomáhajícím manželům a manželkám dává právo požívat dávky sociálního zabezpečení.

Na druhou stranu je znepokojující návrh vyjmout osoby samostatně výdělečně činné, zejména vypomáhající manžele a manželky, z povinnosti přihlásit se do systému sociálního zabezpečení. Toto řešení nepřispěje k rovnému zacházení pro muže a ženy, a proto je žádoucí, aby příslušné subjekty působící v oblastech rovných příležitostí, kterých se tyto směrnice týkají, dohlížely na správné uplatňování této směrnice.

Závěrem bych chtěla poděkovat oběma autorkám za tak výborně připravené dokumenty.

 
  
MPphoto
 

  Maria Petre, jménem skupiny PPE-DE.(RO) Ze všeho nejdříve bych chtěla poděkovat paní zpravodajce Estrelové za tuto zprávu a za úsilí, které v této věci vynaložila.

Věřím, že vylepšení směrnice 92/85 s sebou přinese řešení skutečně závažného problému, kterému Evropa čelí. Myslím tím jak stárnutí obyvatelstva, tak pokles obyvatelstva, o kterých již tak dlouho mluvíme. Z  pohledu Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, je rodina základní hodnotou, a to nás jistě opravňuje navrhnout v této oblasti politické opatření, což je jedním z důvodů, proč jsme přivítali to, co je navrhováno ohledně směrnice o mateřství a zdraví matek.

Potěšilo mě, že zde ve sněmovně komisař Špidla řekl, že podporuje prodloužení mateřské dovolené tak, jak ji schválil náš Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. Nemyslím si však, že se tato otázka týká rovného přístupu žen na trh práce. Také všichni víme, že Světová zdravotnická organizace a UNICEF uvádí, a je to podpořeno vědeckými argumenty, že ženy po porodu skutečně potřebují 24 týdnů na to, aby zcela znovu získaly svou pracovní výkonnost.

Mám za to, že nesmíme dovolit, aby mladé ženy musely volit mezi životem doma a kariérou. Naše dnešní diskuse o změně směrnice bude bezpochyby základem pro dosažení této rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Vítám zavedené otcovské dovolené, a i když to není v současné době nezbytné, umožňuje nám to vyslat signál mladým rodinám, které něco takového od nás – od Evropského parlamentu – očekávají.

Věřím, že je pro dítě obzvlášť důležité mít v prvních týdnech života doma oba rodiče. Také si myslím, že mateřství a otcovství jsou události v životě, se kterými by se dle mého názoru mělo zacházet tak, jak si zaslouží, a nikoliv je vnímat jako překážky. Jako rumunská poslankyně a matka dvou dětí narozených bohužel za komunistického režimu, kterým moje země prošla, vás mohu ujistit, že mám i další důvody proto, abych tato opatření podpořila.

 
  
MPphoto
 

  Lissy Gröner, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví zde značně přispěl směrem k zajištění sociální Evropy a já bych chtěla upřímně poděkovat oběma zpravodajkám, paní Estrelové a paní Lullingové.

Pro nás, Skupinu sociálních demokratů v Evropském parlamentu, jsou důležité dvě věci, o kterých bych se chtěla stručně zmínit. Na jednu stranu je nezbytné zapojit otce do rámcové strategie pro zlepšení sladění pracovního a rodinného života. Nechceme, jak uvádí Komise, osmnáct týdnů mateřské dovolené, neboť ta už téměř ve všech evropských zemích s výjimkou Německa a Malty existuje. Chceme jít o krok dále a zavést dva tý

dny otcovské dovolené.

Je pro nás také velmi důležité, aby obě směrnice poskytovaly stejná práva i pro partnery stejného pohlaví. To je důležité v případě směrnice o vypomáhajících manželech a manželkách a vypomáhajících nesezdaných partnerech. Chtěla bych také podotknout, že tyto systémy zabezpečení musí být povinné, jinak bude docházet ke svévoli.

Chtěla bych se ještě jednou vrátit k argumentu přednesenému zaměstnavateli, konkrétně k tomu argumentu, že tato směrnice o prodloužení mateřské dovolené by byla pro společnosti v době krize příliš velkým břemenem. Tak tomu prostě být nemůže. V Německu máme takový systém, ve kterém jsou náklady zaměstnavatelům vraceny, a to až do výše sta procent! Proto také žádám konzervativní skupinu, aby projevila pochopení a podpořila nás při zlepšení právní ochrany pracujících matek.

Před evropskými volbami chceme lidem, zejména otcům a matkám, vyslat jasný a konkrétní signál, že ani v dobách krize neustoupíme od našeho pojetí sociální Evropy, a jasně uvést, že usilujeme o investice do lidí, budoucích generací a demografické změny. V souvislosti se začleněním otců do působnosti těchto předpisů bych chtěla také požádat pana komisaře Špidlu, aby znovu zvážil svůj názor a spolu s námi prosazoval v Radě pokrok, pokud jde o mateřskou dovolenou a zajištění lepší rovnováhy mezi prací a rodinným životem.

 
  
MPphoto
 

  Claire Gibault, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych poblahopřát paní Estrelové. Její zpráva je kvalitní a já jí děkuji.

Bylo na čase, aby se Komise a Parlament touto problematikou zabývaly. Urychleně potřebujeme opatření na ochranu těhotných žen, žen po porodu a kojících žen a je třeba, aby byla jejich práva dodržována. Z tohoto hlediska je tato zpráva vyvážená: pojednává o úpravě noční práce, ochraně proti propuštění, právech týkajících se sociálního zabezpečení, pracovních smlouvách a ochraně těchto práv, zejména těch týkajících se dávek v mateřství.

Nesouhlasím však s návrhem paní Estrelové na povinnou otcovskou dovolenou a délku mateřské dovolené. Je nepopiratelné, že mateřství je stále překážkou pro kariéru mladých žen. Nelze proto přehlížet velkou část matek, které se vrací do práce.

Mateřská dovolená nesmí být pro ženy trestem. Mateřská dovolená, která bude příliš dlouhá, nevyhnutelně povede k menším příležitostem návratu žen na trh práce za dobrých podmínek. Proto je výborný návrh Komise stanovit mateřskou dovolenou na 18 měsíců a doplnit ji realistickými opatřeními, neboť bere v úvahu jak situaci zaměstnanců, tak situaci zaměstnavatelů.

Pokud chceme bojovat proti diskriminaci a hájit práva žen, musíme zajistit, aby se ženy nemusely vzdávat své kariéry, aby tato volba byla aktivní volbou o životním stylu. Musíme se postavit přetvářce myšlenky svobody volby, která je často přímým důsledkem nerovných mezd mužů a žen a nedostatku zařízení pro péči o dítě.

Nemyslím si, že by do oblasti působnosti této směrnice měla spadat otcovská dovolená. Pokud už však zůstane její součástí, musí být flexibilnější. Hlasování ve výboru ve prospěch kompromisu, kterým bylo snížení otcovské dovolené ze čtyř na dva týdny, je krokem vpřed, ale proč by měla být otcovská dovolená povinná?

Souhlasím s tím, že otcové by měli hrát určitou roli, ale tato role by se neměla stát otráveným jablkem a, pokud chceme aby měli z přítomnosti otce i matky užitek oni sami, tak dítě, musíme zachovat současné pojetí volby. Sladění pracovního a rodinného života je středobodem evropského sociálního modelu a na takové významné kulturní změně by se lidé měli svobodně dohodnout, než bude schválena.

 
  
MPphoto
 

  Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, tento návrh, jehož cílem je prodloužit minimální délku mateřské dovolené a který dále obsahuje ustanovení, díky nimž bude snazší sladit rodinu a práci, je krokem správným směrem. Podporujeme tento návrh, i když si myslíme, že nejde dostatečně daleko.

V době drastického demografického poklesu v Evropě je každá forma podpory rodiny cenná. Kontakt, který má malé dítě, zejména novorozeně, s matkou, podporuje jeho správný citový vývoj. Kojení je velmi důležité pro imunitu a biologické zdraví dítěte. Avšak navrhovaná změna stále není dostačující. V souladu se zásadou subsidiarity by měly jednotlivé členské státy vždy usilovat o lepší řešení.

Chtěla bych také upozornit na dva problémy. Nárok žen na starobní důchod obvykle buď nezohledňuje dobu, kdy se žena starala o děti, nebo ji nezohledňuje dostatečně. Ženy a matky rodin s mnoha dětmi trpí jak diskriminací na trhu práce, tak v důchodových systémech. Naším cílem by mělo být zavedení odměn za péči o děti.

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. (ES) Pane předsedající, těší mě, když vidím, že se otázky týkající se rovnosti mezi muži a ženami, a zejména nediskriminace pohlaví postupně dostávají v sociální a politické sféře do popředí. Avšak rozpravy, které jsme v souvislosti s revizí těchto dvou směrnic vedli v několika minulých týdnech, ukazují, že před námi stojí ještě mnoho práce, diskusí a přesvědčování.

Souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že opravdové rovnosti můžeme dosáhnout pouze tehdy, pokud se nám podaří přijmout odpovídající právní rámec, aby nebyly ženy diskriminovány ve veřejném životě ani v práci; ale také pokud tento právní rámec umožní mužům převzít odpovědnost v soukromém životě a doma, a opravdu jim uloží tuto povinnost.

S ohledem na to, co jsem uvedla, bych chtěla zdůraznit, že celoevropská mateřská dovolená by měla činit alespoň 24 týdnů, jak to požaduje Světová zdravotnická organizace a Evropská ženská lobby. Také trvám na to, že se potřebujeme urychleně posunout směrem ke společné a rovnocenné odpovědnosti párů, aby navzájem sdílely břemeno i odpovědnost za výchovu dětí.

 
  
MPphoto
 

  Věra Flasarová, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Dámy a pánové, paní Lulling se ujala nelehkého, ale potřebného úkolu. Ve většině členských států Unie nemají vypomáhající osoby, zejména manželky nebo manželé, žádný právní statut a jejich práce není uznávána, a to přesto, že jejich práce představuje více než 11 % samostatně výdělečné činnosti v Evropské unii. Průvodním jevem je neexistence sociálního pojištění těchto osob. Pokud totiž závisí na dobrovolnosti, svobodné volbě, mnohé osoby rezignují na pojistné kvůli výši výdajů. Častým důsledkem stavu je ale situace, kdy se tyto spolupracující osoby ocitnou, například vinou rozchodu nebo úmrtí partnera, samy, bez prostředků a bez nároků na sociální dávky či důchod. Proto se připojuji k návrhu, aby sociální pojištění bylo v zemích Evropské unie závazné. Upozorňuji ale na to, že pojištění těchto osob musí být motivující, a tedy cenově dostupné.

 
  
MPphoto
 

  Irena Belohorská (NI). – (SK) Blahopřeji paní Astrid Lullingové i paní Estrelové za jimi předložené zprávy a pevně věřím, že tyto zprávy mnoha rodinám pomohou a odstraní diskriminaci i v oblasti podnikání a v oblasti podpory mateřství. Mnohé ženy pomáhají svým manželům v podnikaní a současné úpravy v rámci sociálního zabezpečení jim neposkytovaly žádnou ochranu. Podporuji, aby v rámci takzvaného rodinného podniku mohli vypomáhající manželé nebo manželky využívat ochrany na stejné úrovni jako jiné osoby samostatně výdělečně činné.

Samozřejmě, že se nesmí jednat o fiktivní práci, ale o práci, která je v podniku součástí pracovních procesů. A také poskytnutá odměna za tuto výpomoc má být úměrná poskytnuté práci. Souhlasím s navrhovatelkou, že na rozdíl od návrhu Komise jsme podpořili při registraci nikoliv dobrovolnost, ale právo vypomáhající manželky nebo manžela být zaregistrovaný v příslušných systémech sociálního zabezpečení jako osoby samostatně výdělečně činné, a mít tak pokryté náklady v případě nemoci, stáří či invalidity.

Návrh této směrnice má velký význam právě v odstranění diskriminace žen, které pomáhají v podnikaní svým manželům a v případě nemoci, mateřství nebo stáří zůstávají bez prostředků, což z nich vytváří osoby odkázané na jiné, případně velmi zranitelné osoby. K těmto situacím dochází často hlavně v nových členských státech, kde podnikání osob samostatně výdělečně činných ještě nemá dobře fungující algoritmy.

 
  
MPphoto
 

  Edit Bauer (PPE-DE).(HU) Rodina je pro Evropskou lidovou stranu (Křesťanské demokraty) a Evropské demokraty základní hodnotou. Všichni jsme si zřejmě vědomi současné demografické krize. Ačkoliv se o ní dnes zmiňujeme méně, její důsledky jsou přinejmenším stejně závažné jako důsledky hospodářské krize. Z tohoto důvodu si předpisy o ochraně zaměstnanců týkající se matek zaslouží zvláštní pozornost. Nicméně navrhovaná směrnice rozděluje evropské veřejné mínění stejně jako Parlament.

Myšlenka rozšířit předpisy o ochraně zaměstnanců, které se týkají výlučně těhotných žen a kojících matek, i na otce, není dobrá, neboť v důsledku toho, že se stanou otci, není třeba, aby docházelo k úpravě předpisů upravujících bezpečnost práce. Pokud budeme souhlasit s rozšířením právního základu i na článek 137 Smlouvy o ES a rozšíříme oblast působnosti tohoto předpisu, aby zahrnoval i otcovskou dovolenou, budou se otázky rodičovské dovolené, včetně otcovské dovolené, týkat dva předpisy. Pokud jsme požádali sociální partnery, aby dospěly k dohodě o směrnici 96/94/ES o rodičovské dovolené, což zmínil i pan komisař Špidla, proč se snažíme předjímat, jaká dohoda bude dosažena?

V některých zemích je nesoulad mezi právními předpisy a praxí tak obrovský, že změna směrnice bude vyžadovat opravdu velké množství pozornosti. Nebylo by vhodné, kdyby Parlament do této diskuse vběhl jako slon do porcelánu. Špatně navržená úprava ochrany může za určitých okolností působit proti zaměstnávání mladých žen, pokud by jejich zaměstnávání stálo více než zaměstnávání jejich mužských protějšků.

 
  
MPphoto
 

  Anne Van Lancker (PSE).(NL) Pane předsedající, chtěla bych co nejsrdečněji poblahopřát paní Estrelové k její výborné práci. Návrh Parlamentu na prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů při zachování plné mzdy, z toho šest týdnů po porodu, nebyl v žádném případě hozen do koše. Mnoho zemí již stanovilo pro ženy více než 18 týdnů s 80 až 100 % jejich mzdy. Proto nedokážu pochopit, proč si mí kolegové ze Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů přejí omezit evropské ambice na ubohých 16 týdnů.

Chtěla bych říci těm, kteří považují náklady za příliš vysoké, že ženy nesmí skutečností, že se stanou matkami, trpět. V současné době často dochází k tomu, že se ženy musí uchylovat k jiným formám rodičovské dovolené, ale ne všechny ženy na ni mají právo. Navíc jsou tyto formy méně placené, a proto nejsou pro ženy, které nejsou příliš bohaté, dostupné.

Dámy a pánové, je pro nás stejně důležité, aby zde byla upravena otcovská dovolená a společná mateřská dovolená, neboť tato směrnice se také týká rovného zacházení pro muže a ženy. Spravedlivé sdílení odpovědnosti za péči o děti znamená, že i otcové musí dostat při narození dítěte dovolenou. Abych byla, dámy a pánové, upřímná, dva týdny jsou velmi skromný začátek, ale začátek, který je v těch zemích, kde dosud otcové nehrají dostatečnou roli v mladé rodině, důležitý.

Dámy a pánové, sociálním partnerům se nepodařilo dosáhnout shody o otcovské dovolené ani dovolené při osvojení, a proto naše Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu považuje za svou povinnost v této směrnici tuto otázku upravit ku prospěchu otců a osvojitelů. Jsem si jistá, že nás v tomto podpoří většina této sněmovny.

 
  
MPphoto
 

  Siiri Oviir (ALDE). - (ET) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Lepší sladění pracovního a rodinného a soukromého života je jednou ze šesti prioritních oblastí uvedených v hlavních směrech pro rovnost mezi muži a ženami. Nakonec jsme si dobře vědomi toho, že Evropská unie stojí před demografickými problémy, například nízkou porodností a stále se zvyšujícím počtem starých lidí. Přesto by evidentně nebylo nejlepším řešením zavedení finančních úlev pro zaměstnavatele, kteří podporují zaměstnankyně v tom, aby měly děti.

Nemohu podpořit navrhovaný pozměňovací návrh 22, zejména jeho druhou část. Mateřství a otcovství jsou základní práva, která jsou pro zajištění rovnováhy ve společnosti velmi významná. Je také velmi důležité, aby se oba rodiče účastnili života dítěte od jeho prvních měsíců. Nemohu však souhlasit s návrhem na zavedení povinné rodičovské dovolené. Tím bychom poškodili rodinu novorozence – otcové obvykle vydělávají více. Úprava otcovské dovolené musí zůstat flexibilní – jen tak můžeme dosáhnout pozitivního výsledku. Na závěr bych chtěla poděkovat paní Estrelové za její práci, kterou odvedla s takovým nadšením.

 
  
MPphoto
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, zpráva paní Lullingové o osobách samostatně výdělečně činných je vynikající zpráva a ona osobně pracovala na této otázce tolik, že si myslím, že už k tomuto tématu nemáme co dodat. Ale musíme upozornit poslance na zprávu paní Estrelové, která je samozřejmě nakloněna ochraně žen, ale která možná situaci ne zcela pochopila, protože my zde v Parlamentu si myslíme, že jsme malí bohové a myslíme si, že si svými rozhodnutími můžeme splnit sny. Podstatné však není to, co chceme, ale to , co je proveditelné a co je opravdu v zájmu žen.

Máme směrnici, která se týká pouze žen, protože jen ženy rodí, jen ony mohou otěhotnět a jen ony mohou kojit. Chceme proto v této směrnici stanovovat práva mužů, ačkoliv existuje jiná směrnice sociálních partnerů o rodičovské dovolené, která upravuje práva partnerů a která se týká mužů v tom rozsahu, v jakém se na tom sociální partneři dohodnou. Proto bychom neměli „prodávat“ práva žen v době, která je v jejich životě jedinečná, tím, že bychom dali jiným právo těžit z toho, čím procházejí ženy po fyzické stránce, a trestat ženy tím, že je budeme nutit zůstat doma kvůli příliš dlouhé dovolené, která není v zájmu zaměstnavatelů, kteří pak budou čekat do čtyřiceti let ženina věku, než ji zaměstnají

 
  
MPphoto
 

  Gabriela Creţu (PSE).(RO) Některá témata jsou pro orgány Evropské unie důležitá, jiná jsou méně důležitá. O důležitých tématech se diskutuje při příležitostech, při kterých je maximální účast a publicita, nebo jsou při nich alespoň hledána řešení a nabízeny odpovědi. Bohužel se ukázalo, že práva žen mezi tato témata nepatří.

Postoj, že řešení otázek pohlaví má druhořadý význam, sdílí konzervativní skupina v tomto Parlamentu, Komise i členské státy, ale nikoliv ve stejném rozsahu. Vzhledem k tomu, že toto je poslední rozprava k tomuto tématu v plénu v tomto volebním období Parlamentu, musíme uznat, že to byl ze všech evropských orgánů rozhodně Parlament, kdo se nejvíce zasadil o práva a uznání společenského a hospodářského postavení žen, včetně žen těhotných a žen samostatně výdělečně činných.

Pokusili jsme se přijetím právních předpisů a zpráv z vlastního podnětu zavést do praxe některé zásady, které již jsou zakotvené ve Smlouvách, abychom dostali na pořad jednání „neviditelné“ skupiny. Přiznávám, že k tomu docházelo nejčastěji v nočních hodinách nebo když jsme se vraceli přímo z letiště. Chybí zde však politická vůle. To je jasně vidět, když přijde na uplatňování a vynucování nezbytných a dlouho očekávaných předpisů, které jsme navrhli. Zpoždění a nedostatečné vynucování je v členských státech běžné.

Vyzýváme Evropskou komisi a členské státy, aby nevyužívaly krizi jako omluvu pro zanedbávání jiných důležitých otázek spojených s uplatňováním evropských právních předpisů v této oblasti, ať již přijímaných nyní nebo starších. Obětování žen a jejich práv na oltář údajných hospodářských zájmů vede ke společenskému úpadku. Nevím, zda jsou ženy budoucností mužů, ale jedna věc je jistá, a to, že budoucnost naší společnosti závisí na ženách a jejich zdraví.

 
  
MPphoto
 

  Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE).(NL) Pane předsedající, výzkum provedený Světovou zdravotnickou organizací ukazuje, že 16 týdnů mateřské dovolené je příliš málo a doporučuje dokonce 24 týdnů. Podobně jako Mezinárodní organizace práce (MOP) nyní Komise navrhla 18 týdnů. Parlament se shodl na 20 týdnech, ačkoliv stále existují rozdíly mezi naší skupinou a Skupinou sociálních demokratů v Evropském parlamentu: jsme pro 16 týdnů plus čtyři a skupina PSE pro 20 týdnů. Nakonec mohu souhlasit s 20 týdny.

Moje druhá poznámka se týká rodičovské a otcovské dovolené a dovolené při osvojení. I já podporuji to, aby byli otcové zapojeni do péče o dítě v prvních několika týdnech po jeho narození, a já bych chtěla poděkovat panu komisaři Špidlovi za to, že jasně vysvětlil, proč toto nelze upravit v současné směrnici, což všichni víme. Tato směrnice se konec konců týká zdraví a bezpečnosti a nikoliv rodičovské dovolené. To jsou dvě různé věci, na kterých musíme se sociálními partnery pracovat.

Moje třetí poznámka se týká mateřské dovolené samostatně výdělečně činných žen a vypomáhajících manželů či manželek. Myslím, že paní Lullingová odvedla v této věci výbornou práci.

 
  
MPphoto
 

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE).(BG) Po prozkoumání pozměňovacích návrhů ke směrnici o mateřství se ukazuje, že právě v této době má tato otázka velký smysl, neboť nám umožňuje nejen ukázat odpovědnost za řešení určitých problémů, které se dotýkají společnosti, ale také odpovědnost za budoucnost Evropy. Zprávou paní Estrelové zaujímáme novou filozofii k péči, kterou poskytujeme matkám, těhotným ženám, kojícím ženám a rodičům obecně. Je obzvláště důležité, aby byli otcové zapojeni do výchovy dětí. To posílí úlohu rodiny. Využijme toho k opětovnému nastolení rovnováhy, která je také důležitá při výchově dětí od jejich prvních let. To doplní všechna naše rozhodnutí týkající se antidiskriminační politiky Evropské unie.

Je pro nás zásadně důležité, abychom poskytli těhotným ženám zabezpečení a ochranu jak v rodině, tak v práci. Musíme také zajistit rovný přístup k pracovním místům, flexibilní pracovní dobu a zvláštní zdravotní služby a také to, aby byly tyto právní předpisy plně vynutitelné. Je nepřijatelné, aby žena, která je těhotná a půjde na mateřskou dovolenou, nebyla přijata do zaměstnání. Musíme zajistit, aby ženy na mateřské dovolené mohly automaticky využívat všechny výhody, které budou během jejich dovolené zavedeny.

Moje země Bulharsko má nesmírně příznivé předpisy týkající se mateřství s dlouhou placenou mateřskou dovolenou a dalšími možnostmi, ze kterých si mohou ženy vybrat. Kombinace práva a svobodné volby i rodinných povinností a pracovního života je dobrá praxe, kterou lze doporučit všem členským státům. Vlastně se jedná o součást integrované politiky rovného zacházení pro muže a ženy.

 
  
MPphoto
 

  Christa Klaß (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, je zřejmé, že právní předpisy v oblasti zdravotnické péče spadají do odpovědnosti členských států. Evropa stanovila minimální požadavky na mateřskou dovolenou. V jednotlivých členských státech existují různé právní předpisy, které nelze srovnávat. V některých zemích jsou dávky v mateřství vypláceny z daní. V jiných, jako je tomu například v Německu, jsou vypláceny zdravotními pojišťovnami a hlavní část nákladů nesou podniky. Jak délka mateřské dovolené, tak finanční podpora se liší. Ve všech případech je však matka pojištěna pro případ nemoci, a to i poté, co její mateřská dovolená skončila.

Mícháte zde dohromady dvě otázky: mateřská dovolená a rodičovská dovolená jsou dvě různé věci – jak jste uvedl, pane komisaři Špidlo. Chtěla bych vědět, zda například v Německu součet mateřské dovolené a rodičovské dovolené bude v souladu s požadavky nové směrnice? Prodloužení mateřské dovolené, jehož cílem je zdraví matky, není pro ženy vždy výhodné. Společnosti pak budou zaměstnávat méně žen, protože muži neodcházejí na mateřskou dovolenou.

Přísnější zákonná ochrana proti ukončení pracovního poměru navíc nepomůže při hledání nového pracovního místa. Musíme také zajistit, aby byly ženy schopné najít práci a pracovat za rovných podmínek. V tomto směru je třeba vyzvat společnosti, aby napomohly k zajištění pracovních podmínek, které budou přát rodině.

 
  
MPphoto
 

  Ljudmila Novak (PPE-DE). - (SL) Tam, odkud pocházím, máme rčení, že děti jsou naším největším pokladem, protože jsou naše budoucnost. Bohužel se ukazuje, že my Evropané se o tento poklad nezajímáme, a proto je evropská kultura a identita ohrožena.

Vítám zprávu paní Estrelové, protože usiluje o zajištění nejlepší možné zdravotní péče pro těhotné ženy a matky. Zároveň tak přinese dětem lepší zdraví a méně problémů v jejich vývoji. V některých méně bohatých zemích Evropské unie mají ženy mnohem delší mateřskou dovolenou než v bohatších, západních zemích. Zastávám názor, že Evropský parlament by měl podpořit nejlepší možná řešení pro matky a děti. Úspory na úkor dětí jsou nehorším druhem investic do budoucnosti.

My ženy chceme být matkami, ale zároveň samozřejmě musíme dbát na vlastní sociální zabezpečení v tomto nejistém světě a v době, kdy se nemůžeme spoléhat na jistotu manželství. Sladění rodinného a pracovního života by mělo být naší prioritou při řešení demografických problémů Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, chci zde pohovořit o zprávě paní Estrelové o zlepšení bezpečnosti a zdraví při práci těhotných zaměstnankyň. Je to malý krůček vpřed v ochraně mateřství a otcovství, což jsou základní práva a hodnoty naší společnosti.

Jménem naší Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice jsem vyzvala k tomu, aby bylo dosaženo většího pokroku v ochraně mateřství a otcovství, konkrétně 22 měsíci 100% placené dovolené. Zpráva navrhuje pouze 20 měsíců, a ani po celou tuto dobu není zajištěno 100 % mzdy. Proto nerozumím postoji Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, kteří nechtějí akceptovat ani toto.

Musíme zde dnes schválit ten malý krůček navržený v této zprávě, aby bylo možné podpořit práva žen, dětí a rodin. Nestačí říct, že tato práva chráníme. Musíme alespoň trochu pokročit v podpoře a ochraně těchto práv.

 
  
MPphoto
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Mateřství je největší zázrak, kterým Bůh ženu obdařil. Mateřství nemůže ženu diskriminovat, ale naopak ji musí společensky ocenit v průběhu jejího aktivního života i ve stáří.

Musíme však být realisti, protože dobře míněné návrhy mohou být někdy problematické. Členské státy Evropské unie mají různé sociální systémy, skandinávské země v této problematice už pokročily, nová evropská dvanáctka má ještě co dohánět, proto bude pravděpodobně velmi těžké najít harmonizovaná pravidla, která by mohla být zavedená v celé Evropské unii.

Navzdory tomu, že zpráva kolegyně Estrelové přináší v návrhu směrnice mnoho pozitivních změn, je tu i několik problematických bodů, které do této zprávy podle mého názoru nepatří, a je potřebné je ze zprávy vyjmout, jak na to již poukázal i pan komisař Špidla.

Pozměňovací návrhy naší politické skupiny PPE-DE upravují některé body, například délku a výši mateřského příspěvku a jeho prodloužení v případě předčasného nebo vícenásobného porodu nebo kojení, pracovní volno za účelem kojení, zaměstnanecká práva v souvislosti s návratem žen do zaměstnání po mateřské dovolené. Doufám, že tyto pozměňovací návrhy budou při hlasovaní schválené.

 
  
MPphoto
 

  Siiri Oviir (ALDE). - (ET) Je jasné, že musíme uznat potřebu uplatňovat účinněji zásadu rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a vypomáhající manžele a manželky.

Vypomáhající manželé a manželky bohužel netvoří velkou a jednotnou cílovou skupinu, jejich postavení není v žádném členském státě upraveno a jejich práce není uznávána. Chybí jim sociální ochrana, riziko pádu do chudoby je vysoké a v případě rozvodu se z nich z hlediska sociálního zabezpečení stávají úplní psanci.

Proto mám za to, že by mělo být pro vypomáhající manžele a manželky povinné přihlásit se do systému sociálního zabezpečení a měl by být přijat rámec pro minimální záruky.

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. – (CS) Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za diskuzi, která se zabývala návrhem z řady různých hledisek. Myslím si, že není potřebné se zmiňovat o všech návrzích. Naprostá většina odůvodnění byla zcela zřetelná, jak už jsem v zásadě vyjádřil ve své úvodní řeči. Přesto si myslím, že dva návrhy se objevovaly opakovaně z různých řad a byly diskutovány z řady hledisek. První byla otázka otcovské dovolené. Musím říci zcela jasně, jsem zastáncem otcovské dovolené, ale jsem přesto přesvědčen, že směrnice, která má chránit zdraví matky, není vhodným nástrojem proto, abychom zavedli tento princip. Ve své úvodní řeči jsem konstatoval, že sociální partneři postoupili v rodičovské dovolené k dohodě a že v této dohodě logicky vezmeme v úvahu možnosti otcovské dovolené, čili podle mého názoru existují jiné nástroje než tato směrnice. Druhá otázka, která byla zmiňována, byl pozměňovací návrh 14, totiž obligatorní zavedení pojištění. Zde bych chtěl konstatovat, že jakkoliv rozumím logice, přesto si myslím, že není vhodné přistoupit k radikálnímu kroku, jednak proto, že by vážně ohrozil možnost kompromisu, ale na druhé straně bych chtěl zdůraznit, že návrh, který jsme předložili, je podstatným krokem kupředu, protože v současné době v některých zemích neexistovala možnost ani na požádání vstoupit do nějakého takového systému. To znamená, že nyní bude zavedena nová povinnost. Je to po mém soudu typický příklad harmonizace směrem vzhůru.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling, zpravodajka. (FR) Paní předsedající, mrzí mě, že pan komisař je proti klíčovému pozměňovacímu návrhu k mé zprávě, který podpořily všechny politické skupiny a který usiluje o to, aby měli vypomáhající manželé a manželky a uznaní životní partneři právo na stejné sociální zabezpečení jako osoby samostatně výdělečně činné a aby bylo toto zabezpečení povinné, nikoliv pouze na žádost. Zkušenosti ukazují, že, pokud tyto osoby nejsou povinny přispívat do systému sociálního zabezpečení, tak to nedělají, a to z jednoho nešťastného důvodu, který zmínil i pan komisař: kvůli nákladům.

Sociální zabezpečení pochopitelně stojí peníze, jak v případě zaměstnanců, tak v případě osob samostatně výdělečně činných. Snaha ušetřit peníze na sociálních příspěvcích je však obrovská chyba, které se musíme vyvarovat.

Pochopitelně, že pokud v členském státě neexistuje sociální ochrana pro osoby samostatně výdělečně činné, nemůžeme požadovat, aby byla povinná pro jejich partnery. Ale partneři by na ni měli mít právo, pokud o to požádají. Ve shodě s panem Cocilovem učiním v tomto směru ústní pozměňovací návrh.

Dovolte mi ještě pár slov o ochraně mateřství, protože náš postoj byl zcela špatně pochopen. Pokud chceme posílit ochranu mateřství prodloužením mateřské dovolené, neměli bychom zapomínat na to, že její prodloužení na 18 týdnů, z nichž pouze jedna třetina by představovala povinných šest týdnů, které by spadaly na dobu po porodu, by bylo zcela v rozporu s cílem lepší ochrany zdraví matky a dítěte.

Proto by bylo dle našeho názoru nejlepším řešením šest povinných týdnů dovolené a prodloužení na 20 týdnů v případě porodu více dětí a kojení. Nezapomeňme ani na problémy vybírání a povyšování zaměstnanců, kterým již ženy v plodném věku čelí.

Pokud jde o věk, je absurdní, aby si otcové vybírali stejnou dovolenou jako těhotné ženy. Paní předsedající, samozřejmě, že vzrůstající neplodnost mužů v Evropě je znepokojivá, ale podle mého názoru ne tak moc jako pokračující nerovnost mezi muži a ženami při sdílení odpovědnosti za rodinu, protože taková nerovnost je důvodem, proč se mnoho žen rozhodne nemít děti. Navíc nevyřešíme demografický problém v Evropě přílišnou ochranou, protože ta přispěje pouze k tomu, že se ženy stanou nezaměstnatelnými.

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela, zpravodajka.(PT) Paní předsedkyně, pane komisaři, postoj Evropské komise k mému návrhu otcovské dovolené mě šokuje. Je to konzervativní a nepřijatelný postoj, který je zcela mimo realitu.

Pane komisaři, já jsem nehovořila o rodičovské dovolené, ale otcovské dovolené. To jsou dva různé pojmy.

Pokud otcovská dovolená nespadá do působnosti této směrnice, proč Komise navrhla rozšíření právního základu a proč jejím právním základem není pouze článek 137 týkající se ochrany zdraví? Proč Komise směrnici založila i na článku 141 Smlouvy o ES, který se týká podpory rovných příležitostí mužů a žen?

Pane komisaři, členové Skupiny Evropské strany lidové (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, mateřství a otcovství jsou základní společenské hodnoty, které je třeba respektovat a vnímat současně. Otcovskou a mateřskou dovolenou je třeba spojit právě v této směrnici. Musíme myslet na děti, pane komisaři. Musíme myslet na blaho dětí, protože pokud je otec a matka od útlého věku podporují, může se značně zlepšit jejich fyzický i  psychický vývoj.

Dále si, pane komisaři, nemůžete nebýt vědom toho, že otcovská dovolená již existuje v právních předpisech mnoha členských států. Skutečně se Komise snaží zůstat mimo realitu, která již v členských státech existuje?

Tento postoj mě velmi překvapuje, pane komisaři. To je přesně důvod, proč jsou evropské instituce mimo realitu a proč jsou tak vzdálené lidem. A to je důvod, proč se tolik lidí neúčastní voleb.

Musíme našim občanům ukázat, proč by měli jít k volbám. Proto musíme pane komisaři přijímat právní předpisy, které jim pomohou. Pokud uvidí, že rozhodnutí Evropského parlamentu zlepšují jejich životy, jistě budou mít více důvodů jít příští měsíc k volbám.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek dne 6.května 2009 ve 12:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (PSE), písemně. – I během krize je třeba, aby bylo rovné zacházení stále na pořadu politických jednání. Ženy budou trpět současnou krizí ještě dlouho a zasáhne je druhá vlna hromadného propouštění. Budou se muset vypořádat s nestabilní sociální a hospodářskou situací a s břemenem, které představuje vydělávání peněz na jedné straně a odpovědnost za péči o rodinu na straně druhé. Za těchto okolností nesmíme dovolit, aby se o právech žen nemluvilo.

Samostatná výdělečná činnost má pro ženy obrovský význam, protože by mohla obrovsky napomoci při řešení nezaměstnanosti nebo k lepšímu sladění pracovního a rodinného života. Takto by ženy získaly účinný nástroj pro rozvoj hospodářství. Ženy by měly mít stejnou příležitost vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a zakládat obchodní společnosti; systémy mateřské dovolené by měly zajistit, aby jej měly samostatně výdělečně činné ženy možnost využívat stejně jako zaměstnané ženy. Zároveň má zásadní význam zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, žen krátce po porodu a kojících žen.

Tato opatření napomohou nejen k tomu, aby se v Evropě neztrácel talent žen a aby ženy nadále tvořily pracovní sílu, ale také přispějí k řešení současných demografických problémů a k zajištění zdravého fyzického, psychického a mentálního vývoje dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE), písemně. (RO) Jako sociální demokratka a matka tuto směrnici podporuji, neboť se týká následujících otázek: zdraví a bezpečnosti těhotných zaměstnankyň, žen krátce po porodu a žen, které kojí, otázek rovného zacházení včetně práva vrátit se do stejného nebo rovnocenného zaměstnání, práva na profesní kariéru, ustanovení o dovolené a právech vyplývajících z pracovní smlouvy nebo poskytnutí štědřejší finanční podpory během mateřské dovolené.

V současné době se doba mateřské dovolené pohybuje od 14 týdnů v některých členských státech do 28 týdnů v jiných. V některých případech může trvat až 52 týdnů, přičemž jsou ale dávky poskytovány pouze po určitou část. Myslím si tedy, že možnost prodloužení mateřské dovolené a zvýšení příslušných dávek vyplácených v tomto období je vhodným způsobem jak zlepšit zdraví a zabezpečení žen i jak jim umožnit lépe sladit povinnosti vyplývající z pracovního a rodinného života. Navíc se tím podpoří rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce.

Stresové podmínky na pracovišti mohou mít dopad na psychický stav těhotné ženy či ženy krátce po porodu. Proto musíme postupovat preventivně a zajistit, že na pracovištích budou provedena vhodná hodnocení rizik.

 
Poslední aktualizace: 12. srpna 2010Právní upozornění