Předsedající. - Dalším bodem je společná rozprava o:

- prohlášení Rady a Komise o přípravě na schůzku na vysoké úrovni o zaměstnanosti;

- zprávě (A6-0242/2009) paní Gabriely Staunerové za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci [KOM(2008)0867 – C6-0518/2008 – 2008/0267(COD)];

- zprávě (A6-0241/2009) pana José Albina Silvy Penedy za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci o obnovené sociální agendě [2008/2330(INI)]; a

- zprávě (A6-0263/2009) paní Jean Lambertové za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci o aktivním začlenění osob vyloučených z trhu práce [2008/2335(INI)].

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady Evropské unie. − Vážená paní předsedající, všichni jsme si vědomi, že i nadále trpíme jednou z nejtěžších finančních a hospodářských krizí za mnoho let. Unie a členské státy přijaly širokou škálu opatření, a to aby se pokusily zmírnit dopady této krize, ale aby také řešily některé z jejích základních příčin, přičemž berou rovněž v úvahu neodkladnou potřebu lépe se připravit na budoucnost, aby mohly čelit výzvám světového hospodářství.

Jsme si také vědomi, že současné obtíže se netýkají jen čísel v rozvahách nebo pozměňovaných hospodářských prognóz. Mají skutečný dopad na lidi: na jejich živobytí, rodiny a životní úroveň. Nejpříměji jsou zasaženi ti, kteří v důsledku krize již svou práci ztratili, nebo ta spousta dalších, kteří jsou ztrátou práce ohroženi v následujících měsících.

Jarní Evropská rada se dohodla, že by se měla konat schůzka na vysoké úrovni o zaměstnanosti, aby se umožnila výměna zkušeností ohledně míry, do které byla uskutečněná opatření na podporu hospodářské obnovy úspěšná v podpoře zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst, a to více pracovních míst. Schůzka se bude konat v Praze tento čtvrtek.

Mandát udělený předsednictví byl jasný. Potřebujeme přezkoumat otázky, jako jsou udržení úrovně zaměstnanosti pomocí flexikurity a mobility, vytváření příznivého prostředí pro investice a vytváření pracovních příležitostí podniky, zvláště malými a středními, zvyšování kvalifikace a předvídání potřeb trhu práce. Musíme se také zamyslet nad posílením a restrukturalizací trhu práce, abychom jej připravili na budoucnost. Našim cílem je zajistit, aby schůzka na vysoké úrovni nebyla jenom příležitostí pohovořit si, ale aby vytvořila konkrétní závěry a doporučení, jež budou prospěšné celé společnosti.

Účastníci budou zahrnovat sociální trojku na úrovni předsedů vlád a ministrů práce současného českého a nadcházejícího švédského a španělského předsednictví. Sociální partneři budou zastoupeni předsedy a generálními tajemníky Business Europe (Konfederace evropských podniků) a Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) společně se zástupci malých a středních podniků a zaměstnavatelů ve veřejném sektoru. Evropská komise bude zastoupena svým předsedou Barrosem a komisařem Špidlou.

Předsedové a předsedkyně Výboru pro zaměstnanost a trh práce, Výboru pro sociální ochranu a Výboru pro hospodářskou politiku budou také přítomni. Zástupci Evropského parlamentu byli samozřejmě také pozváni. Jsem rovněž přesvědčen, že se určitě zúčastní předseda Evropského parlamentu, pan Pöttering.

Aby se napomohlo přípravě na schůzku na vysoké úrovni, byly zorganizovány tři semináře v zemích tří zúčastněných delegací: v Madridu, ve Stockholmu a v Praze. Tyto semináře se věnovaly zvláště otázkám zvyšování kvalifikace, zlepšení přístupu na trh práce a tomu, jak udržovat zaměstnanost, vytvářet pracovní místa a podporovat mobilitu.

Tyto semináře nám umožnily zaměřit se – spolu se sociálními partnery – na klíčové problematické oblasti. Byli jsme potěšeni, že se přípravných seminářů zúčastnil zástupce Evropského parlamentu, jmenovitě pan Andersson, předseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Na semináři o zvyšování kvalifikace, jenž se konal v Madridu, bylo zdůrazněno, že kvalifikace jsou pro přípravu na budoucnost klíčové. Kvalifikace krátkodobě zvyšují jak produktivitu, tak mobilitu. V delším období dláždí cestu k obnově, zvyšují konkurenceschopnost a jsou zásadní pro snížení vyloučení a podporu větší sociální rovnosti.

Argumenty pro zvyšování kvalifikací, jež schvalují všechny zúčastněné strany, se netýkají pouze formálních kvalifikací, ale také propagace oblastí, jako jsou komunikační schopnosti mladých lidí.

Nelze přehlížet otázku financování získání vyšší kvalifikace, zejména v době krize. To vyžaduje odhodlání nejen ze strany orgánů veřejné správy, ale také ze strany zaměstnavatelů a samotných pracovníků a uchazečů o zaměstnání. Na úrovni EU existuje potřeba dalšího přezkoumání možností využití Evropského sociálního fondu. Pokud jde o zaměstnavatele, jejich vlastní zájem na rozvoji kvalifikací je nepochybný, neboť u firem, které neinvestují do zvyšování kvalifikací, je dva a půlkrát větší pravděpodobnost, že zkrachují, nežli u těch, které tak činí.

Seminář ve Stockholmu o zlepšení přístupu na trh práce se zaměřoval na to, jak dostat nově nezaměstnané a neaktivní osoby co nejrychleji do práce – nebo zpátky do práce. Nově nezaměstnaní by se neměli stát dlouhodobě nezaměstnanými. Je zvláště důležité zajistit, aby systémy sociální ochrany sloužily jako odrazové můstky do nových pracovních míst, a nejen jako pasivní záchranné sítě. Potřebu pobídek pro aktivní hledání zaměstnání nelze přehlížet. Přístup flexikurity by měl přispívat k tomu, aby se přechody vyplatily, a to v neposlední řadě tím, že se jeho prostřednictvím poskytne nezbytný prvek zabezpečení.

Během tohoto semináře ve Stockholmu bylo také zdůrazněno, že by krátkodobým opatřením nemělo být umožněno ohrozit dlouhodobější vývoj. Systémy pro předčasný odchod do důchodu jsou chabým řešením pro poskytnutí více pracovních míst mladým, jelikož snižují celkovou míru účasti a nevyhnutelně je provází vyšší náklady na sociální zabezpečení.

Na úrovni EU bylo identifikováno možné využití Evropského sociálního fondu na financování opatření aktivního začleňování a také možnost umožnit starším pracovníkům setrvat v zaměstnání snížením jejich příspěvků na sociální zabezpečení.

Na posledním semináři, který se konal minulý týden v Praze, byla zdůrazněna potřeba udržovat zaměstnanost, zlepšit prostředí přátelské pro podnikání a vytvářet pracovní příležitosti. Dočasná krátkodobá pracovní ujednání mohou být prospěšná, ale musí být zajištěna jejich finanční udržitelnost. Musíme se však mít na pozoru před trendem protekcionismu, jenž může Unii jako celku pouze uškodit.

Musíme také využívat aktivní opatření na podporu mobility a v této souvislosti musí opět sehrát klíčovou roli větší pružnost našeho trhu práce. I přes dopad krize existuje v Evropě stále ještě značný počet volných pracovních míst, ale je zde nedostatečná koordinace, a to jak uvnitř členských států, tak mezi nimi. Lidé jsou často na nesprávném místě nebo jim chybí potřebná kvalifikace či jde o kombinaci obojího.

Z těchto pracovních seminářů je jasné, že současná krize není jen cyklická, ale strukturální. Budou zapotřebí hluboké změny, abychom čelili silné konkurenci v globalizované ekonomice a abychom zabezpečili dlouhodobou zaměstnanost v EU. V mnoha případech se však tyto změny ve skutečnosti týkají pokračování v iniciativách nebo dokonce zrychlení dávno potřebných reforem, jež jsou v rámci evropské strategie zaměstnanosti uskutečňovány po mnoho let.

Kromě úsilí o zachování současných pracovních míst musíme také vytvářet příznivé prostředí pro investory a podniky, aby investovali a vytvářeli nová pracovní místa. Nemůžeme zachovat všechna stávající pracovní místa; krize vyžaduje strukturální změnu a lidé budou ztrácet práci. Musíme však nezaměstnaným nabídnout příležitost zlepšit si kvalifikaci a zaměstnatelnost a rychle nalézt nové pracovní místo, jež bylo vytvořeno někde jinde.

Dovolte mi, abych se také stručně dotknul některých jiných témat, o nichž zde dnes budete diskutovat během vaší rozpravy o sociální agendě. Blahopřeji zejména panu poslanci Silvu Penedovi k jeho rozsáhlé podrobné zprávě, která pokrývá široký rozsah otázek a výslovně se jejím prostřednictvím vyzývá k ambiciózní agendě sociální politiky.

Ve zprávě pana poslance Penedy se zdůrazňuje potřeba vytváření pracovních příležitostí a pružnosti na pracovišti jako součást širší evropské sociální politiky. Uznává se v ní také důležitost rozvoje nových kvalifikací, celoživotního vzdělávání a podpory spolupráce mezi univerzitami a podnikatelským sektorem. To vše jsou klíčové aspekty, jež budou projednávány také tento týden jako součást našeho programu jednání pro schůzku na vysoké úrovni.

Tato rozsáhlá zpráva je doplněna zprávou paní poslankyně Lambertové o tom, jak začlenit osoby, jež jsou často vyloučeny z trhu práce. Na schůzce na vysoké úrovni tento týden se bude určitě muset vzít v úvahu tento důležitý cíl. Nemůžeme a nebudeme se snažit prosazovat vytváření pracovních příležitostí pro hrstku lidí. Naším cílem je zaujmout k politice zaměstnanosti přístup začlenění, a to tím spíše v současné složité situaci.

České předsednictví podporuje dlouhodobé cíle Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a opakovaně zdůrazňuje potřebu lépe motivovat lidi, aby hledali zaměstnání, a zlepšovat jejich zaměstnatelnost. Všichni pravděpodobně souhlasíme, že je lepší, pokud si lidé mohou vydělat na živobytí sami a jsou svobodní, namísto toho, aby byli závislí na systému sociální ochrany. Proto musíme snížit segmentaci trhů práce.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje podporu pracovníkům propuštěným v důsledku globalizace. Jsem potěšen, že mezi Parlamentem a Radou panuje shoda ohledně pozměnění tohoto fondu, a jsem vděčen paní poslankyni Staunerové za její práci, kterou tomu věnovala. Zavedením větší pružnosti v tom, jak se fond využívá, a snížením počtu propuštění z 1 000 na 500 se stane ještě účinnějším nástrojem na pomoc zvládání dopadů hospodářského propadu.

Dovolte mi, abych svůj příspěvek uzavřel slovy, že nyní je nejnaléhavější potřebou zajistit, aby ta spousta myšlenek, které vzešly z přípravných pracovních seminářů a které budou formovat rozpravu na schůzce na vysoké úrovni o zaměstnanosti tento týden, bylo převedeno v akci. Jak jsem řekl v úvodu, očekáváme konkrétní výsledek, jenž bude prospěšný celé společnosti a také evropským občanům.

Nemůžeme doufat, že vyřešíme dopady současné krize na jednom zasedání, ale měli bychom se zaměřit na konkrétní doporučení a iniciativy, jež budou společně hrát roli ve zmírnění dopadů krize a pomohou nám vyjít z ní dokonce silnější.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC
místopředseda

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, prudký nárůst nezaměstnanosti je nejvážnějším důsledkem světové hospodářské krize. Postihuje rodiny i jednotlivce, kteří jsou vehnáni do skutečných obtíží. Postihuje společnost, kterou připravuje o vitalitu, a postihuje hospodářství, které ztrácí kvalifikace a zkušenosti, jejichž obnova bude trvat léta.

To je místo, které lidské a sociální náklady krize zasáhnou nejhůře. Nezaměstnanost je místním, státním, ale také evropským jevem. Na evropském trhu, kde stále více občanů vykonává svá práva na svobodu pohybu, je zaměstnanost předmětem dlouhodobých obav ve vnitrostátních politikách i v evropské politice. Proto je naprosto nezbytné najít odpovědi z evropského hlediska.

Nezaměstnanost je hlavním předmětem obav Komise. Komise neúnavně pracuje na tom, aby zajistila, aby každý, kdo má v Evropě politickou odpovědnost, slyšel tuto výzvu a věnoval všechnu svou energii hledání východiska z krize.

Vím, že poslancům Evropského parlamentu nemusím vysvětlovat důležitost a vážnost nezaměstnanosti. Každý den jeden z vašich voličů ztratí práci a tři další žijí v obavách, že je postihne stejný osud.

V březnu Evropská rada schválila iniciativu Komise a českého předsednictví Rady věnovat schůzku na vysoké úrovni rozměru „zaměstnanosti“ současné hospodářské a finanční krize. Tato otázka byla od počátku krize naším hlavním předmětem obav a vedla loni v prosinci k našemu návrhu Plánu evropské hospodářské obnovy. Uskutečňování plánu na vnitrostátní a evropské úrovni již hraje významnou roli při zachování stávajících pracovních míst a vytváření nových.

Nyní však naléhavě potřebujeme vyhodnotit jeho dopad na zaměstnanost. Musíme se z výsledků poučit, abychom přizpůsobili náš postup v nadcházejících měsících. Stále si ještě myslím, že otázka zaměstnanosti by opravňovala plné zasedání Evropské rady, zasedání, jež by svedlo dohromady 27 hlav států a předsedů vlád.

Březnové zasedání Evropské rady rozhodlo k mé velké lítosti o omezenějším formátu. To však přesto není žádným důvodem k tomu, aby Komise zmenšovala své ambice ve vztahu k obsahu této schůzky na vysoké úrovni o zaměstnanosti a k jeho sledování během budoucího švédského a španělského předsednictví.

Evropský rozměr je naprosto nezbytný ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé musíme vyslat jasný signál občanům, jenž jim dá vědět, že Evropská unie zřetelně rozumí skutečné povaze krize, že to není jen záležitost pro ekonomy a bankéře, ale že v sázce je blahobyt občanů, pracovníků a jejich rodin po celé Evropě.

Naše reakci na krizi se nesmí omezovat na klinická technická opatření pro řešení regulačních problémů. Měla by čerpat svou podstatu z našich nejzákladnějších hodnot: sociální spravedlnosti a solidarity. Naše odpověď musí být vnímána tímto způsobem; jako odpověď, jež pramení z důležitosti, kterou připisujeme určitým základním hodnotám.

Věřím, že každá krize nabízí také příležitost, kterou je třeba využít, příležitost obnovit náš evropský model sociálně tržního hospodářství a také ekologického hospodářství; nabízí příležitost ukázat silnou touhu Evropy přispívat k blahobytu svých občanů.

Zadruhé, Evropa skutečně může věci změnit a významně přispět. Samozřejmě, i když většina moci je na vnitrostátní úrovni, Evropa může učinit mnoho a buďme v tomto naprosto upřímní. Můžeme uzpůsobit nástroje, které máme k dispozici, k maximální účinnosti. Evropský sociální fond může pomoci značnému počtu lidí; každý rok umožňuje devíti milionům Evropanů přístup k odborné přípravě.

Můžeme také sloužit jako sběrné středisko pro myšlenky, jako laboratoř. Státní vlády, místní správní orgány, sociální partneři a všechny zúčastněné strany v Evropě se všichni snaží nalézt řešení důsledků nezaměstnanosti. Potřebují myšlenky a projekty. Evropská unie je ideálním prostředím pro shromažďování myšlenek, pro výběr těch, které budou nejlépe fungovat, a zvláště pro pomoc s jejich uskutečňováním.

Na tomto postupu pracujeme s českým předsednictvím, budoucím švédským a španělským předsednictvím a se sociálními partnery.

předseda Komise. Pane předsedající, jak víte, schůzka na vysoké úrovni byla připravována s intenzivním postupem konzultací, který vycházel ze tří přípravných seminářů. Příspěvek tohoto parlamentu k tomuto postupu byl velmi cenný. Zvláště bych rád vzdal hold osobnímu nasazení členů Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, a zejména pana Anderssona jako jeho předsedy.

Semináře uspořádané v Madridu, Stockholmu a Praze prokázaly vynikající zaměření na fázi shromažďování myšlenek o tom, co funguje nejlépe. Vítám aktivní zapojení sociálních partnerů, ale i příspěvky získané od jiných zúčastněných stran. Evropský hospodářský a sociální výbor hrál aktivní roli při shromažďování myšlenek od svých státních protějšků, což rozpravu obohatí – vlastně se s hospodářským a sociálním výborem setkám v Praze.

Rád bych upozornil na čtyři klíčové otázky, které z těchto akcí vzešly.

Za prvé, nejvyšší prioritou musí být udržet lidi v práci; učinit vše možné pro to, aby se zabránilo novému růstu nezaměstnanosti. Těm, kdo ztratí svou práci, je nutno pomoci najít jinou. Tuto pomoc je nutné nabízet okamžitě; nemá smysl čekat, až budou lidé nezaměstnaní několik měsíců, kdy už jejich kvalifikace zchátrají a jejich sebedůvěra je na dně. Dlouhodobá nezaměstnanost je tragédií pro ty, kteří jsou jí zasaženi, a vážně poškozuje naši sociální stabilitu a dlouhodobou konkurenceschopnost.

Za druhé, krize zasahuje nejtíže ty nejohroženější – lidi s nízkou kvalifikací, nové účastníky na trhu nebo zdravotně postižené, pro které je obtížné nalézt práci i za nejlepších podmínek. Nyní je čas pro aktivní začleňování, pro zvýšení úsilí o poskytování konkrétní pomoci těmto skupinám – to je velmi jasná upomínka zprávy paní poslankyně Lambertové, jež je dnes na programu.

Za třetí, musíme pracovat také na tom, abychom zvýšili příležitosti pro mladé lidi. Vím, že to je zvláště předmětem obav tohoto parlamentu. Musíme jednat, abychom zvládali riziko, že mnoho mladých lidí ukončí své vzdělávání a propadne přímo do nezaměstnanosti. Mladí lidé potřebují naši aktivní podporu, aby nalezli učňovské vzdělávání nebo další profesní přípravu, aby si v budoucnu dokázali nalézt a udržet práci.

Konečně, zvyšování kvalifikací a přizpůsobení potřebám trhu práce. V době hospodářského propadu je tím důležitější, aby lidé získávali kvalifikace, díky nimž se zlepší jejich zaměstnatelnost během krize, ale také po ní. Musíme lidi připravovat na pracovní místa budoucnosti: pracovní místa spojená s ekologií a pracovní místa v jiných růstových odvětvích, jako jsou zdravotnictví a odvětví sociální péče.

Tato rozprava poskytuje také příležitost shrnout přezkoumání obnovené sociální agendy tímto parlamentem. Považuji otázky, kterými se zabývá zpráva pana poslance Silvy Penedy, za důležitou součást odkazu této Komise: postoj přístupnosti, solidarity a příležitosti zajistit, aby naše politiky byly v souladu jak s našimi trvalými základními hodnotami, tak se skutečnostmi dnešní společnosti. Chtěl bych skutečně poblahopřát panu Silvu Penedovi k jeho výtečné práci a myslím, že naše spolupráce, jmenovitě s mým kolegou v Komisi, panem komisařem Špidlou, byla velmi důležitá.

Tato agenda, agenda sociálního začlenění a sociální inovace, se snaží posílit a vybavit Evropany ke zvládání rychle se měnící reality formované globalizací, technologickým pokrokem a stárnoucími společnostmi a pomoci těm, kdo mají obtíže se zvládáním takových změn.

Nemůžeme oddělit naši hospodářskou a sociální agendu: na základech sociálního zhroucení nemůže dojít k žádné hospodářské obnově, stejně jako v hospodářské poušti nemůže dojít k žádnému sociálnímu pokroku.

Jsem vděčný, že parlament tyto návrhy podrobně přezkoumal, na což odpoví později v rozpravě podrobněji pan komisař Špidla. Dovolte mi, abych se zaměřil na jednu otázku, za kterou cítím zvláštní otcovskou odpovědnost, a to je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Rád bych parlamentu poděkoval za to, že projednal návrhy Komise na revizi fondu takovou rychlostí. Nová pravidla zlepší používání finanční pomoci k převedení a rekvalifikaci pracovníků, kteří ztrácí svá pracovní místa vzhledem k současné recesi; více firem bude způsobilých a rozpočet Společenství ponese větší díl nákladů. Vaše hlasování tento týden je výtečnou zprávou před pražskou schůzkou na vysoké úrovni o zaměstnanosti.

Schůzka na vysoké úrovni o zaměstnanosti tento týden poskytuje příležitost udržet zaměstnanost na nejpřednějším místě evropské agendy, kam patří. Chci, aby tato schůzka na vysoké úrovni přinesla konkrétní, hmatatelné výsledky. Doufám, že tomu tak bude. A také doufám, že půjde o další milník probíhajícího procesu, který začal dávno před krizí – procesu spolupráce mezi Komisí, členskými státy a sociálními partnery – a jež bude pokračovat po celou dobu krize i po jejím skončení, spíše než o jednorázovou událost.

Jako předseda Komise přednesu tento program Evropské radě v červnu, za pozornosti všech 27 hlav států a předsedů vlád. To si také zaslouží. Evropa není jen hospodářský a politický projekt. Vždy byla a vždy bude také projektem sociálním.

  Gabriele Stauner, zpravodaj. – (DE) Dámy a pánové, páni předsedové, tak mnoho úsilí, tak malý účinek! Tak by bylo možné shrnout práci na přizpůsobení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) potřebám hospodářské a finanční krize.

Malý účinek, protože vzhledem k počtu dotčených zaměstnanců a k hloubce krize se celkové finanční prostředky přidělené tomuto nástroji – jmenovitě 500 milionů EUR – zdají být skrovnou částkou. To by však byl úplně chybný závěr. Výsledky EFG po restrukturalizaci ve spojení s jinými nástroji solidarity a podpory, které máme na evropské úrovni, může každý vidět na vlastní oči.

EFG je zde nováčkem. Byl poprvé zřízen v roce 2006 a předpokládalo se, že je jasným znamením, že globalizace nemá na pracovníky pouze kladné účinky, ale prostřednictvím hromadného propouštění, a zvláště prostřednictvím přemisťování podniků, pro ně může mít také negativní následky. Takže i ti šetrnější rozpočtoví odborníci odložili své obavy a otevřeli jsme další zdroj finančních prostředků.

Teď byly účinky globalizace zcela překonány finanční a hospodářskou krizí a naší uměřenou reakcí je přizpůsobení kritérii pro financování z EFG. Jedním problémem pro naše jednání o revizi zároveň bylo, že vzhledem k novosti EFG neexistovalo v Komisi příliš mnoho zkušeností, a stále ještě je pro nás obtížné posoudit účinnost současných pravidel.

Ráda bych také poznamenala, že do budoucna by neměla být přehlížena souběžná existence EFG a Evropského sociálního fondu.

Většina Výboru pro zaměstnanost vystoupila ve prospěch dočasné platnosti nařízení, jež musí být změněno tak, že se ustanovení budou nyní vztahovat na všechny žádosti podané do 31. prosince 2011, a pokud jde o obsah, budou se týkat těch pracovníků, kteří ztratili pracovní místo v přímém důsledku světové finanční a hospodářské krize. To znamená, že od roku 2012 musíme opět zvážit trvající platnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Z hlediska obsahu nepochybně představuje ulehčení, pokud se dolní mez propuštěných pracovníků v daném regionu sníží z 1 000 na 500 a současně je doba platby prodloužena z 12 na 24 měsíců. To usnadňuje postup podávání žádostí a poskytuje udržitelnou podporu pro naše pracovníky, dokud nenajdou novou práci.

Úroveň podílu financování EU a spolufinancování ze státních rozpočtů byla velmi kontroverzní otázkou. Nalezli jsme kompromis. Zůstává v zásadě na 50 % – tj. 50:50 – a pouze ve zvláštních případech může být podíl financování z evropských fondů zvýšen na 65 %. S tím jsem velmi spokojena. Ve výboru jsme tedy už učinili přítrž dalším zbožným přáním, neboť členský stát, který obdrží finanční prostředky pro své pracovníky, by si již měl být vědom svých odpovědností. Toho lze nejlépe dosáhnout, pokud musí sám poskytnout podstatný finanční příspěvek.

Zvláště mě těší, že jsme ve svých jednáních s Radou a Komisí byli schopni dosáhnout konsolidace – 20 % přímých nákladů. To je přesně totéž jako to, na čem jsme se před pár dny dohodli ve výboru pro Evropský sociální fond. Existuje stále ještě dosti prostoru pro budoucí změny a zlepšení. Ráda bych vám poděkovala za vaši konstruktivní spolupráci v každé etapě – jak ve výboru, tak s Radou a Komisí – a požádala vás, abyste změnu podpořili.

  José Albino Silva Peneda, zpravodaj. – (PT) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, v posledních několika měsících, zatímco jsem připravoval zprávu o obnovené sociální agendě, se dopady hospodářské, finanční a sociální krize, která postihuje Evropu a svět, zhoršovaly. Každý den jsme svědky dalších propouštění, dalších ukončení činnosti podniků a dalších rodin v hrozných situacích.

To není pouhá hospodářská a finanční krize; věřím, že zažíváme krizi důvěry. Podle posledních údajů Eurostatu bylo v únoru 2009 v Evropské unii více než 19 milionů mužů a žen nezaměstnaných. Vzhledem k tomuto scénáři bude, pokud nic neučiníme, po nárůstu nezaměstnanosti určitě následovat větší chudoba, větší sociální vyloučení, větší nejistota, větší zločinnost, a zejména větší nedůvěra.

Jsme toho názoru, že nezaměstnanost – nejviditelnější tvář této krize – neznamená pro ty, kteří jsou nezaměstnaní, a pro jejich rodiny prostě jen ztrátu příjmů: nezaměstnanost vám bere odvahu a může vést ke ztrátě důvěry v sebe sama a v ty okolo vás. Dokonce již před krizí, které dnes čelíme, byly členské státy Evropské unie konfrontovány se sociálními problémy, jež vyplývaly ze slabého hospodářského růstu, složité demografické situace a obtíží života ve stále více globalizovaném světovém hospodářství.

V této zprávě jsem se pokusil vyjádřit tyto obavy tak jasně a tak pragmaticky, jak jen to je možné. Vím, že sociální agenda je velmi široká koncepce, a pokusil jsem se tedy vytvořit vyváženou zprávu a jasně a stručně uvést skutečné priority.

Zaprvé, instituce Evropské unie mohou hrát zásadní roli tím, že potvrdí důležitost sociálních modelů a infrastruktur členských států a tak pomohou vybudovat shodu ohledně důležitosti všeobecného přístupu k těmto modelům a infrastrukturám, jejich vysoké kvality, a zejména jejich udržitelnosti.

Zadruhé, musíme mobilizovat všechny dostupné nástroje, abychom zajistili, že více lidí bude lépe začleněno do trhu práce.

Třetí priorita plyne ze závěru, že je stále ještě potřeba vykonat mnoho práce, aby se uvnitř Evropské unie pro občany zajistila plná mobilita.

Domnívám se, že čtvrtou prioritou je, aby Evropská unie hrála mnohem aktivnější roli při podpoře sociálních a environmentálních norem ve svých vnějších vztazích s nově vznikajícími mocnostmi, jako jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína. To je zvláště důležité, pokud mluvíme o obchodních dohodách.

Pátá priorita, kterou se Komise snažila zavést dokonce i dnes, pomocí plánovaného hlasování o zprávě o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, se týká učinění strukturálních fondů Evropské unie pružnějšími.

Abychom zajistili, že evropští občané porozumí změnám, které přinesla současná situace, a budou je zvládat, musí být posílen sociální dialog, aby se zvýšila průhlednost v rozhodnutích o sociálním přizpůsobení a hospodářské restrukturalizaci. Říkávám, že je nutno projít obdobím neklidu, abychom dospěli do období spolupráce ve vztazích sociálního dialogu. Musí být také posílena otevřená metoda koordinace, neboť ta je základním doplňkem legislativy Evropské unie. Sociální politiky nemohou být směsicí izolovaných akcí a myšlenek; musíme zajistit lepší vazbu mezi iniciativami v oblasti hospodářství, trhu práce, sociálních věcí a životního prostředí.

Je nezbytné, aby sociální politika šla ruku v ruce s hospodářskou politikou, aby se zajistila udržitelná obnova nejen hospodářské, ale také sociální struktury. Existuje jeden bod, o kterém se chci vyjádřit velmi jasně: krizi, kterou zažíváme, nelze použít jako záminku ke krácení sociálních výdajů. Je nutno říct, že pokud toto není vhodný čas ke krácení sociálních výdajů, pak je to skutečně vhodný čas pro neústupné prosazování provádění potřebných strukturálních reforem. Proto chci blahopřát Komisi a jejímu předsedovi Barrosovi, kteří za takových složitých okolností dokázali přimět Evropu, aby se problémy krize zabývala koordinovaným způsobem …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Jean Lambert, zpravodajka. − Pane předsedající, také já mám později vyhrazeno pár minut na to, abych mluvila o některých z ostatních otázek, jež dnes odpoledne projednáváme. Zpráva, kterou jsem se zabývala, se však týká zejména otázky aktivního začlenění osob vyloučených z trhu práce.

Nejprve bych chtěla poděkovat všem svým kolegům, kteří se na této věci podíleli, a velkému množství organizací občanské společnosti, jež také přispěly.

Dnes odpoledne jsme slyšeli o tom, že pokud nebudeme velmi opatrní, v období recese se zvýší rizika vyloučení: rizika lidí, kteří nyní ztratí svou práci a možná se na trh práce nedokážou v nějakém okamžiku v blízké budoucnosti vrátit; těch, kteří již mají potíže a nejsou dokonce ani schopni přístupu na trh práce; a pak jsou tu samozřejmě také ti, kteří nejsou dokonce ani součástí trhu práce. Riskují, že na ně bude zapomenuto, a to si musíme velmi silně uvědomovat.

Musíme prozkoumat některé ze strukturálních překážek, které jako společnost také vytváříme, z hlediska aktivního začlenění. Jednou z věcí, na nichž jsme se ve výboru shodli, bylo, že aktivní začlenění by nemělo nahrazovat sociální začlenění, tento výraznější pocit, že máte ve společnosti své místo. Obecně do značné míry souhlasíme s doporučeními Rady a Komise k této otázce, pokud jde o přiměřenou podporu příjmů, a v této zprávě se dotyčný slovní obrat používá.

Mluvíme také o minimálním příjmu v místech, kde to tak skutečně myslíme. Že lidé potřebují, aby jim takový příjem poskytoval důstojnost, volbu a příležitost aktivně se podílet na společnosti. To je důležité pro podporu ohroženějších osob, osob pečujících o druhé, těch, kteří potřebují péči, těch, kteří potřebují k nezávislému životu podporu, a je to samozřejmě důležité pro výše důchodů.

Ve zprávě se také uvádí, že je důležité, aby členské státy zvážily minimální mzdu. V rámci Evropské unie máme stále větší problém s pracujícími chudými.

Mluvili jsme ve zprávě také o obtížích se systémy sociálního zabezpečení a jejich nedostatkem přizpůsobivosti, zejména pokud se snažíme, aby lidé zůstali v kontaktu s prací, a oni by pak mohli vykonávat příležitostnou práci, dočasnou práci či práci na fixní smlouvu. Systémy sociálního zabezpečení na to nereagují vždy příliš dobře.

Upozorňovali jsme však také na aktivační opatření, zejména taková, jež někdy zavádí postihy, které mohou mít nepřímý účinek například na rodiny postižených osob nebo samozřejmě v případech, kdy lidé absolvují několik programů odborné přípravy pro práci, která prostě neexistuje.

Shodujeme se také na otázkách týkajících se trhu práce přístupného pro všechny. Proto jsme vybrali otázky boje proti diskriminaci a řádného uplatňování legislativy, otázky týkající se odborné přípravy a vzdělávání, aby lidé spíše zůstávali ve škole, než z ní odcházeli předčasně, a individuálnějšího přístupu, v rámci něhož se zabýváme potřebami jednotlivce.

Shodli jsme se také na otázce přístupu ke kvalitním službám, protože ty jsou mimořádně důležité pro ohrožené jednotlivce v obtížích. A zdůraznili jsme roli, kterou v tom musí hrát orgány místní správy – a ovšem potřebu rozsáhlejšího rámce pro služby ve veřejném zájmu –, abychom mohli zajistit, že lidé obdrží služby, které potřebují.

Ale myslím, že je pro nás stejně důležitá otázka zastoupení: že by ti, kteří se cítí vyloučeni, měli být také zahrnuti, zkoumáme-li opatření, jež se zavádí, a zvažujeme, zda budou opravdu uspokojovat potřeby dlouhodobě nezaměstnaných, starších lidí, mladších lidí, kteří se snaží získat přístup na trh práce, a podobně. Tato otázka zastoupení, jež je strukturována prostřednictvím otevřené metody koordinace, je mimořádně důležitá a nemělo by se na ni zapomínat.

  Anne Ferreira, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (FR) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, jako navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych ráda poděkovala panu Silvu Penedovi za to, že ve své zprávě podrobně popsal skutečnost, že Komise nenavrhovala konkrétní opatření na vyrovnání sociálních a zdravotních důsledků ekologické a klimatické krize. Ráda bych mu také poděkovala, že se zmínil o sociálním hospodářství, i když lituji, že nebyla zdůrazněna jeho role ve vztahu k politice soudržnosti a vytváření kvalitní a nepřemístitelné zaměstnanosti.

V předvečer evropských voleb by tato zpráva byla více vítána, pokud by některé cíle jasně nepostrádaly ambice. Můžeme být spokojeni s flexikuritou a s minimálními standardy ve vztahu k pracovnímu právu? Ne, nemůžeme. Měli bychom se však obávat, že zítra může pravice tyto minimální standardy zamítnout stejným způsobem, jakým posledních pět let zamítala směrnici o službách ve veřejném zájmu.

Schválíme zítra konečně minimální mzdu? Evropští občané požadují silnou sociální Evropu již léta. Příští parlament musí být schopen uvést v praxi různá sociální zlepšení navrhovaná ve zprávě. Doufám, že to 7. června pomůže každého zmobilizovat.

  Monica Giuntini, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. − (IT) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, jako navrhovatelka stanoviska bych zejména ráda řekla něco o změnách EFG, Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a vyjádřila své ocenění návrhu Komise za dohodu, které dosáhl s Parlamentem v prvním čtení.

Povzbudilo mne zvláště toto: zaprvé, že jsme dočasně rozšířili možnost využití EFG a učinili z něj nástroj Plánu evropské hospodářské obnovy pro reakci na světovou finanční a hospodářskou krizi a podporu pracovníků, kteří ztratili pracovní místo; za druhé, že jsme snížili minimální počet propouštěných, který je požadován pro způsobilost k podpoře z fondu, z 1 000 na 500; za třetí, že jsme ve specifických případech zvýšili pro tuto etapu míru spolufinancování EU na 65 %.

Nakonec doufám, jak je uvedeno ve stanovisku Výboru pro regionální rozvoj, že Komise předloží posouzení účinků dočasných opatření do konce roku 2011 a v případě potřeby poskytne parlamentu příležitost právní předpisy revidovat.

  Cornelis Visser, navrhovatel stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. − (NL) Vážený pane předsedající, důležitost obnovené sociální agendy je jasná, zejména s ohledem na současnou hospodářskou krizi. Zpravodaj, pan Silva Peneda, do této zprávy vložil velké úsilí. My ve Výboru pro kulturu a vzdělávání přispíváme prostřednictvím tohoto stanoviska. Ve středu pozornosti jsou čtyři otázky, jmenovitě vzdělávání a podnikání a vztah mezi nimi, celoživotní vzdělávání, důležitost vícejazyčnosti a sport.

Nejprve bych se chtěl zabývat vztahem mezi vzděláváním a podnikáním. Je potřeba větší dialog mezi podniky, vzdělávacími zařízeními, odbory a dobrovolnickým sektorem zaměřený na rozpoznávání nových schopností pro hospodářství. Při rozvoji těchto kvalifikací hraje roli vzdělávání dospělých.

Obsah vzdělávání musí odpovídat odborným a praktickým požadavkům. Existuje také potřeba podporovat spolupráci mezi univerzitami a podnikatelským sektorem. Měl by být vybudován most mezi studijními programy a podnikáním a podnikatelské kruhy by měly mít možnost doplňovat studijní programy, nabízet stáže a organizovat pro studenty dny otevřených dveří.

Velmi důležité je také celoživotní vzdělávání. Podstatné je dosažení rovnováhy mezi rodinným životem, prací a vzděláváním. Důležitou roli zde hraje také veřejná a soukromá péče o děti a ta musí být rozšířena, aby se rodiče mohli podílet po celý svůj život.

Sport je další nástroj a právě o něm bych se rád zmínil z hlediska Výboru pro kulturu a vzdělávání, který také propaguje sport. Sport podporuje rozvoj hodnot, jako jsou spravedlnost, solidarita, respektování pravidel a týmový duch, a je také důležitý pro zdraví. V těchto bodech je důležité povzbuzovat členské státy.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, navrhovatelka stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − (EL) Vážený pane předsedající, sepsala jsem stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ke zprávě paní poslankyně Lambertové o aktivním začlenění osob vyloučených z trhu práce, které také blahopřeji za její ochotu zahrnout v nejvyšším možném rozsahu stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.

Rovnost pohlaví a obecné dodržování zásady nediskriminace jsou základní předpoklady pro aktivní začlenění do trhu práce a začlenění do společnosti, které je musí provázet. Považuji zejména za důležité, aby byl kladen důraz na podporu členů rodiny všech věkových skupin, solidaritu mezi generacemi a na pomoc, kterou je nutno poskytovat ohroženým skupinám obyvatelstva v obtížných časech, kterými může rodina procházet, tak aby vždy mohla být užitečná společnosti, aniž by obtížné okolnosti v jejím životě zanechaly svou stopu. Proto je přechod z jedné situace do jiné velmi důležitý a musí být podporován pomocí prostředků poskytnutých státem, sociálními organizacemi, sociálními partnery a dobrovolnickým sektorem, aby společnost cítila solidaritu a vzájemnou odpovědnost za všechny své členy.

Doufám, že zpráva paní poslankyně Lambertové poskytne impuls pro návrh usnesení, jak bylo opraveno také mou politickou skupinou, tak, aby zahrnovalo nejen podporu příjmů, ale také celkovou podporu pro důstojné životní podmínky, jež zahrne hlavní a vedlejší účastníky trhu práce i ty, kteří se trhu práce neúčastní.

  Othmar Karas, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, pane předsedo Komise, pane úřadující předsedo Rady, nyní projednáváme tři zprávy. Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté) a Evropští demokraté poskytli zpravodaje pro dvě z těchto zpráv a skupina Zelených / Evropské svobodné aliance pro jednu z nich. Říkám to proto, jelikož to jasně prokazuje, že skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu nemá monopol na společensko-politická témata, ale že tato témata se týkají nás všech.

Jako místopředseda skupiny PPE-DE bych zvláště rád poděkoval za panu Silvu Penedovi a paní Staunerové za jejich práci protože jsou důvěryhodnými zástupci evropského sociálního modelu a modelu života, sociálně-tržního hospodářství a jsou v rámci naší skupiny důležitými zastánci prohloubeného sociálního dialogu. Tyto zprávy by měly zajistit, aby politika Evropské unie mohla účinně reagovat na hospodářské a sociální výzvy. Jejich záměrem je poskytnout více lidem příležitosti, zlepšit přístup ke kvalitním službám a prokázat solidaritu s těmi, pro které mají změny negativní důsledky.

Vše, co chceme od Společenství, se musí také zamlouvat většině u nás doma, protože nemáme pravomoc učinit vše, co od nás lidé očekávají. Naneštěstí nemůžeme v sociální politice zatím učinit vše. Lisabonská smlouva je však významným krokem vpřed. Plná zaměstnanost se stane cílem, udržitelné sociálně-tržní hospodářství se stane evropským sociálním a hospodářským modelem a základní sociální práva budou zakotvena ve smlouvě.

Máme však nejen příliš málo pravomocí, máme také příliš málo peněz. Proto vybízím Komisi, aby do konce roku předložila návrh na daň z finančních transakcí a navrhla konkrétní evropskou iniciativu se dvěma cíli. Prvním je použít výnosy pro specifický účel vytváření udržitelných pracovních míst, neboť cokoli, co vytváří práci, vytváří sociální stabilitu a bezpečí. Druhým je uvést na pořad jednání jasný evropský projekt pro jarní summit skupiny G20.

Nyní mohou být podporováni také zaměstnanci, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize, a zvýšili jsme spolufinancování na 65 %.

I když existuje prostor pro zlepšení, jak by vypadala budoucnost bez našeho evropského sociálního modelu? Musíme jej posílit – jak vyzývá pan Silva Peneda – posílením základního pracovního práva pomocí zřízení pracovně právních minimálních standardů, bojem proti diskriminaci, posílením sociální soudržnosti, modernizací systémů sociálního pojištění, bojem s chudobou, podporou přechodu na samostatnou výdělečnou činnost a posílením strukturálních fondů. Činíme krok vpřed, ale stále ještě máme před sebou mnoho práce.

  Jan Andersson , jménem skupiny PSE. – (SV) Vážený pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, zaměřím se na to, co bylo zamýšleno jako vrcholná schůzka, ale nakonec jí nebylo.

Pan předseda vlády Jean-Claude Juncker včera řekl, že nyní přecházíme od finanční a hospodářské krize k sociální krizi. Směřujeme také ke krizi v zaměstnanosti. V několika příštích letech budeme mít vyšší nezaměstnanost, přičemž zhruba za rok bude možná v EU 26 milionů obyvatel nezaměstnaných.

Taková je situace a právě za těchto okolností se Rada a středové či pravicové vlády rozhodly degradovat vrcholnou schůzku o zaměstnanosti na setkání Trojky. Několik vedoucích představitelů se tohoto setkání nezúčastní. To ukazuje, že Rada a vlády nedávají otázce zaměstnanosti prioritu. Já sdílím názor pana komisaře Barrosa. Komise chtěla vrcholnou schůzku. Je to neodvratitelný vývoj? Ne, není. Je třeba učinit více a koordinovanějším způsobem a něco je třeba učinit hned. Je to otázka environmentálně vhodných investic, jež jsou dlouhodobé, ale které také krátkodobě poskytnou pracovní místa. Je to otázka energetické účinnosti domů, což poskytuje pracovní místa teď, ale což také činí domy lepšími pro budoucnost. Je to otázka celoživotního vzdělávání, která nikdy nesplnila cíle posílení Evropy pro budoucnost. Pokud to učiníme teď, lidé získají potřebnou odbornou přípravu a to posílí Evropu pro budoucnost a sníží nezaměstnanost. Mohou je nahradit mladí lidé, kteří studují a kteří se uchytí na trhu práce, místo aby se stali nezaměstnanými. Můžeme investovat do podpory spotřeby pro ty skupiny, jež jsou na tom nejhůře – důchodce, studenty a nezaměstnané. Budou tak vznikat vytvářet pracovní místa a zároveň také spotřeba.

Jak bylo konstatováno na semináři v Praze, důležitá je mobilita. Je důležitá – mimořádně důležitá – jak v profesním smyslu, tak v zeměpisném smyslu, ale pokud nezajistíme, aby na evropském trhu práce existovalo rovné zacházení, rovné podmínky a právo na stávku za rovné zacházení, protekcionismus bude narůstat. Proto má Komise povinnost změnit směrnici o vysílání pracovníků.

V souhrnu: něco lze učinit hned, nezaměstnanost lze snížit, Evropu lze posílit pro budoucnost. Tyhle dvě věci jdou ruku v ruce, ale v této chvíli se dělá příliš málo.

  Ona Juknevičienė, jménem skupiny ALDE. – (LT) Dámy a pánové, pane komisaři, opravdu bych ráda každému upřímně poblahopřála za zprávu, kterou můžeme skutečně nazývat zprávou pro občany Evropské unie. Evropané se často ptají, co tady v Evropském parlamentu děláme, co dobrého pro ně činíme.

Myslím, že je to jedna z těch zpráv, které jsou určeny k tomu, aby lidem pomohly, a ráda bych tedy poblahopřála všem svým kolegům, paní poslankyni Staunerové, Komisi a Radě k dosažení dohody v prvním čtení. Tato zpráva bude přijata zítra, v mimořádně rychlém řízení, nejen proto, že je důležitá pro lidi, ale také proto, že tento fond není určen pro krizi, aby lidé, kteří ztratili práci, mohli obdržet podporu.

Mám jen jednu otázku. Byla tato zpráva skutečně vypracována pro lidi a dostane se k nim pomoc? Jak si jistě vzpomínáte, pane komisaři, během velké rozpravy v našem výboru jsme my, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, řekli, že tuto pomoc lidem podpoříme, pokud prostě nepůjde do rukou byrokratů nebo jiných struktur.

Naneštěstí mne rok zkušeností naučil, že v mé zemi, jak to já vidím, se Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci využívá stejným způsobem jako Evropský sociální fond, jmenovitě na rekvalifikace. Málo se používá nebo se nepoužívá vůbec na ostatní zamýšlená opatření. Potřebujeme, aby peníze dorazily k lidem, aby získali podporu; je nesprávné, aby správní orgány, střediska práce a odborné přípravy, přijaly tyto peníze samy, provedly odbornou přípravu lidí, ale ti pak nenajdou práci.

Na toto bych vás ráda upozornila, pane komisaři, aby se kontrolovalo, zda toto nařízení v členských státech řádně funguje. Bylo toto nařízení správně provedeno ve vnitrostátním právu? Právní předpisy často neumožňují provádění nařízení.

Řeknete, že to je záležitost vlád členských států, ale já říkám ne! Zvolili nás lidé; my nejsme zástupci svých vlád. Byli jsme zvoleni, abychom hájili zájmy evropských občanů, abychom hájili zájmy našich národů a zajistili, že peníze dorazí k lidem, ne k byrokratům.

  Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, děkuji zpravodajům za ohromné množství práce, které vykonali na těchto zprávách, jež přichází - jak bylo řečeno v předchozí rozpravě – ve velmi důležité době, kdy lidé hledají odpovědi a také myšlenky o tom, jak postupovat vpřed.

Domnívám se, že je v mnoha ohledech lze rozdělit do čtyř samostatných, ale propojených oblastí. Zaprvé, co se týká vzdělávání a odborné přípravy, ať jde celoživotní vzdělávání, zlepšování kvality stávajících kvalifikací nebo poskytování nových kvalifikací lidem.

Zadruhé, celá oblast inovací a pohled na to, které oblasti budou v budoucnosti poskytovat pracovní místa, a zajištění, aby pro ně lidé měli potřebné kvalifikace a odbornou přípravu.

Zatřetí, celá oblast udržitelnosti, přičemž lidem, kteří již pracují, se poskytuje ochrana a určitá podpora teď, abychom zajistili, že svou práci neztratí a nebudou pak za rok či dva muset projít cyklem rekvalifikace a zlepšování kvality dovedností, aby získali jinou práci; udržování stávajících pracovních míst, která existují.

Začtvrté, pokusit se – pokud je to možné – předvídat, kam se musíme v budoucnu posunout.

Pokud si kolegové vzpomínají na počátek devadesátých let minulého století, kdy jsme měli celý Delorsův plán s bílou knihou o sociálním plánu a tak dál, bylo to považováno za průkopnické a inovativní. Zahrnovalo to mnoho obtížných spisů a mnoho obtížných myšlenek, proti nimž se stavěli mnozí lidé, zejména v průmyslu, ale proti kterým bylo výjimečně také mnoho lidí zapojených v odborech.

Pokud nám naše zkušenost od roku 1994 může něco vyjevit, je to, že nejprve musíme zajistit, aby veškerá sociální politika byla založena na přinášení výsledků lidem – nikoli pouze masírovat čísly, ale skutečně život lidí zlepšit.

Za druhé to ukazuje, že ať je vaše odborná příprava nebo vzdělávání nebo kvalifikace sebelepší, jsou zde lidé, kteří upadnou do nezaměstnanosti, a těm musí být zaručena záchranná síť a zabezpečení, jež jim umožní mít řádnou a přiměřenou životní úroveň.

Stejně tak – jak sám předseda Barroso správně zmínil – přes vysoké míry účasti na trhu práce v mnoha zemích v posledních letech bylo mnoho zdravotně postižených lidí, celkem 74 %, nezaměstnaných i přes skutečnost, že měli přístup ke vzdělávání a odborné přípravě, a to z důvodů stávajících psychologických bariér a bloků.

Omlouvám se za délku svého příspěvku, ale rád bych jej shrnul velmi stručně starým příslovím „dejte člověku rybu a nakrmíte ho na jeden den, naučte jej rybařit a nakrmíte ho na celý život“.

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážený pane předsedající, chtěla bych rozvinout některé aspekty spojené se zaměstnaností – a to zejména souvislosti, s ohledem na to, že o jarní schůzce na vysoké úrovni se jednu dobu předpokládalo, že bude „vrcholnou schůzkou o udržitelném rozvoji“ – a propojit to s dokumentem Komise z konce minulého roku o nových kvalifikacích a nových pracovních místech. V dotyčném dokumentu se uvádělo, jak bude mít přechod na hospodářství s nízkými emisemi oxidu uhličitého významný dopad na zaměstnanost. Je velmi důležité, abychom si to pamatovali a neztráceli to ze zřetele v obecné diskusi, která právě probíhá.

Já bych v této chvíli ráda viděla jako výsledek většiny obav o zaměstnanost velmi soudržný soubor opatření týkajících se nových odvětví a nových investic. Ten v současnosti nevidíme. Právě teď máme o patro níže vynikající příklad solární technologie, a jak se vyvíjí v části Německa, zatímco zároveň vidíme ztráty pracovních míst v solárním sektoru ve Španělsku a v odvětví větrných elektráren ve Spojeném království. Právě v okamžiku, kdy hledáme nové kvalifikace v nových technologiích, zároveň podstupujeme riziko, že je ztratíme v důsledku nedostatku jasné investiční strategie a samozřejmě jasné strategie rozvoje kvalifikací v tomto rámci.

Když tedy mluvíme o mnohých z otázek týkajících se rekvalifikace a rozvoje kvalifikací atd., měli bychom se také podívat na takzvaný „Just Transition Programme“ (Program spravedlivého přechodu), který vypracovaly Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní konfederace odborových svazů a OSN, protože kvalifikace, které v tomto okamžiku hledáme, se začínají měnit. Potřebujeme rozvíjet kvalifikace těch, kdo mají stále ještě problémy se schopností psát, číst a počítat a samozřejmě s informačními technologiemi, ale hledáme také průřezové dovednosti – což je další pojem z dokumentu Komise. Měli bychom také zvažovat, co učiníme s odvětvími, která z hlediska rozvoje kvalifikací zůstávají osiřelé – v současnosti zejména sektor péče – a skutečně prozkoumat, jak v nich můžeme zajistit rovnost.

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, moji kolegové z Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve svých zprávách ťali do živého a jasně vyjádřili, jak zásadní je společná akce členských států a Evropské unie pro zajištění toho, aby důsledky světové hospodářské a finanční krize nenesli ti, kteří jsou jí nejhůře postiženi, tedy ti, již jsou na nejnižších příčkách hierarchie společnosti.

Jsem proto také mimořádně zklamaná, že takzvaná „schůzka na vysoké úrovni o zaměstnanosti“ dne 7. května není ve skutečnosti nic víc než fraška a mělo by být mimořádně trapné pro nás všechny, kdo neseme v Evropské unii odpovědnost, že tato vrcholná schůzka nese takové jméno. Dle mého názoru to jasně ukazuje, že současné politiky stále ještě neodráží skutečnost, že proti hospodářské a finanční krizi můžeme bojovat pouze tehdy, pokud budeme zároveň bojovat proti chudobě, sociálnímu vyloučení, ztrátám pracovních míst a všudypřítomnému úpadku pracovních norem.

Komise nedávno předložila dramatická čísla pro zaměstnanost a vývoj zaměstnanosti jak v Evropské unii, tak v eurozóně. Je čas na soudržná opatření v této oblasti! Ta musí být spojena s tím, že konečně zastavíme privatizaci veřejných služeb – systémů zabezpečení, jako je starobní zabezpečení. Doposud nechápu, proč na vrcholné schůzce v březnu Komise a Rada stále ještě vyzývaly členské státy, aby dále privatizovaly důchodové systémy a zřizovaly důchodové fondy. To je naprosto kontraproduktivní – výsledkem je, že stále více lidí upadá do chudoby, a tím se zvětšuje problém chudoby ve stáří.

Potřebujeme systémy sociálního zabezpečení, kterými bychom bojovali proti chudobě, potřebujeme sociální smlouvu pro Evropu, jak požadují evropské odbory. Boj proti chudobě by mohl být skutečně humanitárním způsobem, jak celosvětově zahájit boj s hospodářskou a finanční krizí, a Evropská unie je morálně zavázána, aby tak učinila.

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, pokud globalizace způsobuje propouštění, dojde ke schodku v příjmech, takže globalizační fond nebude mít peníze, které chce utratit. Nebojujte s globalizací; připojte se k ní tím, že povzbudíte hospodářskou soutěž uvnitř EU a naučíte se, jak konkurovat na světových trzích.

Chcete obnovit sociální agendu pomocí směrnice o pracovní době, která má dva cíle. Zaprvé se předpokládalo, že se jejím prostřednictvím poskytne více pracovních míst omezením odpracovaných hodin, takže společnosti musely přijmout více zaměstnanců, ale další zaměstnanci znamenají další náklady na sociální odvody, takže se zvyšují jednotkové náklady. Pak se malé společnosti stanou neschopnými konkurovat a ztrácí zakázky, což způsobí zkrácení pracovní doby nebo dokonce uzavření podniku. Pracovníci pak nemají vůbec žádnou práci. Jak sociální to je?

Zadruhé měla vést k prodloužení doby strávené s rodinou, ale k čemu to je, pokud je čistá mzda potom nedostatečná? Jak sociální to je, pokud je rodina připravena o některé z krásných věcí, které život nabízí? Nechte jednotlivce, ať si najdou svou spásu. Mnoho zemí má strukturu minimálních mezd a to podporuji. Nechceme vidět sociální zlo vykořisťování lidí, ale EU nyní zničila i to pomocí jednoho ze svých vlastních orgánů, Evropského soudního dvora (ESD), kde rozhodnutí ve věci Laval a v dalších věcech zmařila politiky členských států v oblasti minimálních mezd. Jak sociální je zrušit způsob, kterým se vnitrostátní parlamenty snažily chránit pracovníky? Tato opatření nejsou nic jiného než pokus zřídit příkazové hospodářství sovětského stylu a my všichni víme, jak báječně to fungovalo.

  Carl Lang (NI). - (FR) Vážený pane předsedající, „mýliti se je lidské, ale setrvávat v omylu je ďábelské“. Když slyším dnešní rozpravy, mohu říct jenom to, že ve skutečnosti, i přes obrovský hospodářský, finanční, sociální a demografický dopad krize, kterou prožíváme, ani evropské instituce, ani hlavy států či předsedové vlád nepochopili plný rozsah tragédie a důsledků pro nás všechny.

Před chviličkou jsem slyšel úřadujícího předsedu Rady, jak nám říká, že nezaměstnaní si musí být schopni zlepšit kvalifikaci a že musíme více motivovat lidi v hledání pracovních míst. Skutečně však věříte, že ty statisíce nezaměstnaných obětí této krize jsou v této situaci, protože jsou neschopní pracovat? To vše je zcela jasně ovocem ideologické a doktrinální volby, určitého druhu skupinového myšlení, ekonomické teorie, a to ekonomické teorie volného trhu a volného obchodování.

Závěrem, Evropská unie, která propaguje koncepci svobodného pohybu kapitálu, zboží, služeb a osob, by tuto ekonomickou volbu, tuto doktrínu ráda globalizovala; to je však ekonomicky a sociálně zločinné. Musíme dosáhnout celosvětové mezinárodní konkurence.

Pokud nejsme schopni uskutečňování politiky sociálního upřednostnění pomocí hospodářského upřednostnění, politiky sociálního zabezpečení pomocí hospodářského zabezpečení, pokud nejsme schopni uskutečňování politiky ochrany obchodu, pak tedy, dámy a pánové, odevzdáme to, co zbylo z našich zemědělců, našich řemeslníků a našich průmyslů zákonům globalizační džungle.

V této sněmovně jsou liberální globalisté, sociální globalisté a alternativní globalisté. Jsem pyšný, že patřím mezi antiglobalisty, mezi ty, kteří chtějí vybojovat zpět vnitřní trh, ty, kteří chtějí uplatnit pravidlo vnitrostátních preferencí a preferencí Společenství a pravidlo ochrany národa a Společenství, aby sloužili svým lidem.

  Elisabeth Morin (PPE-DE). - (FR) Vážený pane předsedající, jsem šťastná, že tu dnes jsem, abych bránila revizi Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, protože věřím, že vzhledem k finanční a hospodářské krizi a následující sociální krizi, kterým čelíme, je důležité bránit pracovní místa.

Pokud máme bránit budoucnost svých pracovníků, musíme jim samozřejmě nabídnout profesní mobilitu, abychom jim umožnili lépe se přizpůsobit měnícím se potřebám podnikání jak nyní, tak v budoucnosti. Hospodářská obnova, budoucnost zaměstnanosti, konkurenceschopnost našich zemí, to vše závisí na rozvoji kvalifikací zaměstnanců, neboť právě oni stanovují standardy pro naše podniky.

Samozřejmě první krok, který je potřebný v boji proti sociálnímu vyloučení, je začlenění do trhu práce. Musíme podporovat tento sociální model a pracovat společně na podpoře tohoto „lidského“ kapitálu. Všichni pracovníci mají právo na práci.

Naše politická účinnost bude měřena rychlostí, s níž uskutečníme opatření pro zajištění, aby se mobilita, adaptabilita a oceňování získaných zkušeností mohly v budoucnosti stát silnými pákami všech mužů a žen našich evropských zemí, všech mužů a žen zaměstnaných v našich podnicích. Na tom nám záleží a to jsou věci, kterými se řídila práce našeho Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

  Jean Louis Cottigny (PSE). – (FR) Dámy a pánové, vážený pane předsedající, pane komisaři, věřím, že pan komisař Špidla měl pravdu, když navrhoval, že bychom my ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci měli přezkoumat tento Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), který byl zřízen 1. ledna 2007.

Parlament by měl přijmout tento návrh v nezměněné podobě, neboť jeho cílem je rozšířit oblast působnosti EFG na situace hospodářské a finanční krize. Předseda našeho výboru, pan Jan Andersson, měl pravdu, když navrhoval znění přijaté ve Výboru pro zaměstnanost valnou většinou, abychom sdělili všem výborům, a zvláště Rozpočtovému výboru, že je důležité komunikovat s členskými státy, aby každý zaměstnanec, každý člen odborů a jednotlivec z obyvatelstva mohl být informován ve svém vlastním jazyce o existenci tohoto evropského fondu.

Díky tomuto trialogu, a protože ve Výboru pro zaměstnanost velká většina odmítla všechny změny, můžeme být na sebe pyšní díky: spolufinancování EU ve výši 65 % a členského státu ve výši 35 %; snížení počtu propuštění požadovaných pro způsobilost využití tohoto evropského fondu na 500 pracovníků; počítání propuštěných dle oznámení v sociálním plánu společnosti; zásahu tohoto evropského fondu v případě důsledků hospodářské krize; zvláštním úpravám příznivějším pro uplatnění fondu, jež budou pokračovat do konce roku 2011; a konečně období 24 měsíců pro zavedení EFG.

Náš výbor měl pravdu, ale musíme jít dále. Žádal bych všechny členské státy, aby učinily vše, co je v jejich moci, aby zajistily, aby všichni pracovníci, kteří se ocitnou v obtížích, mohli mít prospěch z těchto ustanovení tak rychle, jak jen to je možné. Žádal bych pana komisaře Špidlu, zda by za předpokladu, že zítra budeme mít velkou většinu potřebnou k přijetí toho návrhu v prvním čtení, tato změna nemohla platit od 1. května 2009. Završme naše legislativní období přijetím této změny dotyčného evropského fondu, díky níž budeme s to pomoci našim pracovníkům v potížích.

Co chce propuštěný pracovník? Chce vědět, jaký bude jeho život na konci měsíce. Chce vědět, co se svým životem učiní zítra. Chce vědět, zda může využít znalosti, které získal, když byl zaměstnaný. Přemýšlejte o skutečnosti, že možná bude potřebovat další profesní přípravu, aby postoupil do budoucnosti.

Na konci tohoto legislativního období proto oslovuji všechny členy Výboru pro zaměstnanost, ať sedí na kterékoli straně sněmovny: zajistěte prosím, aby tento dokument mohl být okamžitě uplatňován.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ MORGANTINI
místopředsedkyně

  Elizabeth Lynne (ALDE). - Pane předsedo, jako stínová zpravodajkyně pro zprávu o aktivním začlenění se soustředím hlavně na ni. Ráda bych poblahopřála paní Jean Lambertové, zpravodajce pro tuto zprávu. Předložila vynikající zprávu. Jsem potěšena, že většina mých změn byla výborem přijata, zejména ty spojené s bojem proti diskriminaci. Jak víte, je to mému srdci drahé.

Lidé jsou vyloučeni z trhu práce z mnoha důvodů, ale zdá se mi absolutně neuvěřitelné, že k tomu stále ještě dochází z důvodů zdravotního postižení, věku, náboženského vyznání nebo víry či sexuální orientace – a to přes směrnici o zaměstnanosti z roku 2000. Problém je, že se ve všech členských státech neprovádí řádně a musíme být ještě ostražitější, abychom se ujistili, že ji řádně sledujeme.

Jsem také potěšena, že byly přijaty mé změny ohledně povinného odchodu do důchodu. Vždy se mi zdálo chybné, že někdo dosáhne určitého věku a poté je odhozen do starého železa. I když však lidé nejsou vyloučeni z práce, ale nemohou se dostat do práce, protože nemohou získat přístup, jaký potřebují, vede to také k vyloučení. Proto jsem potěšena, že má změna, která vítá novou komplexní směrnici o boji proti diskriminaci, byla výborem také přijata.

Lituji však, že skupina PPE-DE předložila alternativní usnesení. Myslím si, že tak učinili hlavně proto, aby odstranili jakýkoli odkaz na novou směrnici o boji proti diskriminaci, neboť vím, že většina z nich se staví proti ní. Zdá se mi ohromující, že by někdo chtěl upírat lidem jejich základní práva na úrovni EU jenom z důvodů jejich věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání nebo víry či sexuální orientace.

Další oblasti, jimž jsem se snažila věnovat, bylo zaměňování ekonomické migrace se žádostmi o azyl a ekonomické migrace a žádostí o azyl s nelegálním přistěhovalectvím, z nichž každé je odlišnou, samostatnou otázkou, se kterou je nutno nakládat odlišně. Věřím například, že by žadatelům o azyl mělo být dovoleno pracovat, zatímco čekají, než bude jejich žádost o azyl zpracována. Tím by se snížila jejich závislost na dávkách. Musíme také udělat více pro to, abychom začlenili lidi s psychickými zdravotními problémy a ty, kteří mají problémy s alkoholem nebo drogami.

Nakonec pár slov o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Jsem ráda, že jsme ohledně něj dospěli k rychlému rozhodnutí. Je důležité, že oblast působnosti tohoto fondu je rozšířena, aby zahrnula pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku hospodářského propadu, nejen globalizace, a že potřebný počet propuštění bude 500 namísto 1 000. To je mimořádně důležité pro lidi v mém volebním obvodu West Midlands, stejně jako jinde ve Spojeném království.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, 16 % Evropanů je ohroženo chudobou. Krize vyvolává řadu skupinových propouštění. Nedostatek práce je hlavní příčinou hluboké chudoby. Chudoba podporuje sociální vyloučení a omezuje přístup ke vzdělávání a zdravotní péči. I přes hospodářskou krizi chceme zachovat evropské sociální modely, které pěstují sociální soudržnost a solidaritu, a to zahrnuje boj proti chudobě. Hospodářská nezávislost zaručuje důstojnost. Proto je tak důležité chránit pracovní místa a příjmy a také zlepšit odborné kvalifikace, což zvyšuje mobilitu na trhu práce.

Jedna věc, která nám umožňuje pociťovat, že máme skutečnou kontrolu nad svým životem, je schopnost podílet se na rozhodování. Proto je zásadní respektovat stanoviska sociálních partnerů, proces sociálního dialogu, skupinové a sociální dohody. Měli bychom pracovat společně, abychom zajistili existenci podmínek, které lidem umožňují vydělat si dost na to, aby se podíleli na životě společnosti a zaopatřili svou rodinu, zvláště pokud mají mnoho dětí. Měli bychom také bojovat s diskriminací na trhu práce, zvláště když postihuje lidi se zdravotním postižením. Skutečnost, že během krize byla využita sotva 3 % finančních prostředků dostupných v Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci je obžalobou politiků. Blahopřeji zpravodajům.

  Sepp Kusstatscher (Verts/ALE). – (DE) Vážená paní předsedající, lisabonská agenda činila opatření pro evropský domov vybudovaný na třech pilířích: hospodářském, sociálním a environmentálním. Často jsme kritizovali skutečnost, že hospodářský pilíř je ve srovnání s ostatními dvěma přeceňován. Sociální agenda významně posílila sociální pilíř. Proto děkujeme panu zpravodaji Silvu Penedovi a většině Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Teď máme před sebou dokument, který je mnohem lepší než původní nekonkrétní návrh Komise. Ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci jsme my Zelení vypracovali více než 40 návrhů na změny a tak jsme přispěli ke konkrétnějšímu zlepšení základních společensko-politických prohlášení. Sociální politika vyžaduje více! Musí obsahovat více než pouze několik obecných požadavků na více pracovních míst. Musí zde být větší spravedlnost v distribuci zboží, odhodlaný boj proti chudobě, účinná rovnost pohlaví, začlenění do společnosti namísto vyloučení, mezinárodní solidarita, restrukturalizace, respekt k základním právům a lidským právům – včetně práv přistěhovalců – starost o zdraví a životní prostředí, aby mohly být zlepšovány pracovní a životní podmínky, a konečně zde musí být jasné směrnice EU, které nemůže podkopat Evropský soudní dvůr.

Mnohé z toho nyní obsahuje tato zpráva, která bude přijata na závěrečném plenárním zasedání tohoto Parlamentu. Můžeme jen doufat, že Rada a Komise budou brát tyto požadavky také vážně. Pouze tehdy lze vybudovat sociální a pevně sjednocenou Evropu, Evropu, jakou občané EU očekávají a s radostí přijmou.

  Roberto Musacchio (GUE/NGL). – (IT) Dámy a pánové, vážená paní předsedající, zaměřím se na fond pro přizpůsobení se globalizaci. Naše diskuse o tomto fondu se, jak se již zmínili jiní poslanci, koná uprostřed mimořádně silné a dramatické hospodářské a sociální krize. I když používat fond příměji jako součást opatření ke zmírnění úderu nezaměstnanosti je dobrá myšlenka, jak říkáme, musíme hlouběji prodiskutovat jeho roli a souvislosti nástrojů potřebných k boji s krizí.

Zaprvé se musíme postarat, abychom zajistili, že se tato naléhavá situace nerozšíří, a proto například jasně říct, že kdokoli přijme od Evropy veřejné prostředky, je povinen nepropouštět zaměstnance. Pak také potřebujeme evropská krizová intervenční opatření, jež by usměrňovala strukturální volby v automobilovém průmyslu v tomto konkrétním kritickém bodě; to se týká Itálie a našeho vztahu se Spojenými státy a Německem. Za druhé potřebujeme průmyslové politiky a politiky životního prostředí, ale také politiky soudržnosti, které skoncují s dumpingem uvnitř Evropy.

Za třetí, tyto zdroje jsou žalostně nedostatečné, zvláště v porovnání s těmi, jež jsou uvolněny například vládou Spojených států. Tlumení není k ničemu: potřebujeme radikální změnu politik.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - Vážená paní předsedající, vítám změny Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. I když snížení počtu propuštění potřebných pro získání oprávnění pro tento fond z 1 000 na 500 je zlepšení, tento velký počet stále ještě diskriminuje malé země a pracovníky, kteří ztratí své pracovní místo v menších počtech.

V mých volebních obvodech by se ti, kteří ztratili svá pracovní místa následkem uzavření dvou společností – Waterford Crystal a Dell – mohli kvalifikovat. To je velmi dobré a já vyzývám irskou vládu, aby jejich jménem okamžitě zažádala o financování. Tisíce lidí však ztratily pracovní místo z důvodů celosvětových hospodářských podmínek a je nespravedlivé, že jsou diskvalifikováni, protože nepracují pro velké nadnárodní společnosti, ale pro malé a střední podniky.

Navrhuji, že bychom mohli učinit tento program spravedlivějším buď upuštěním od číselného kritéria 500 pracovních míst, nebo tím, že bychom zkoumali ztrátu pracovní míst podle kategorie či oblasti, nikoli společnosti. Tímto způsobem bychom mohli rozšířit toto financování na 500 pracovníků, kteří ztratili svá pracovní místa v určitém sektoru, jako je zemědělství, výroba potravin nebo IT, nebo v konkrétní oblasti, jako je Tipperary, Waterford, Limerick, Cork nebo Kerry.

Další překážkou pro pracovníky hledající přístup ke globalizačnímu fondu je, že je pracovníkům dostupný pouze tehdy, pokud je jejich vláda ochotná o to zažádat a platí příspěvek členského státu. Co se stane pracovníkům, jejichž vlády nebudou žádat? V tomto bodě mám na mysli irskou vládu, jež o fond doposud nezažádala.

Právě ty země, jejichž hospodářství jsou nejtíže zasažena a jež mají nejvyšší míry nezaměstnanosti, si mohou nejméně dovolit zaplatit potřebný příspěvek, aby pomohly svým pracovníkům, a to jsou přece země, které to potřebují nejvíce.

  Juan Andrés Naranjo Escobar (PPE-DE). - (ES) Vážená paní předsedající, budu mluvit o obnovené sociální agendě. Dovolte mi, abych začal upřímným poděkováním panu zpravodaji Silvu Penedovi za jeho práci; vzhledem k příspěvku, který této sněmovně v záležitostech sociální politiky a zaměstnanosti poskytl, myslím, že bychom mohli mluvit o „odkazu pana Silvy Penedy“.

Vážená paní předsedající, ve společnosti našich států se zakořenily nedůvěra a strach: nezaměstnanost roste a v mé zemi tak činí dramaticky. Musíme tuto situaci zvrátit a sociální agenda by nám měla pomoct, abychom toho dosáhli. Hospodářský pokrok a sociální pokrok nejsou rozcházející se cesty; právě naopak: pokud chceme stimulovat růst a poskytnout více kvalitnějších pracovních míst, pak potřebujeme a musíme uskutečňovat sociální agendu a začít vším, co vyvolává největší shodu.

Nesmíme ztrácet čas; nesmíme se opevnit v obranných pozicích, ale spíše překonat místní, krátkodobé zájmy a dbát o budoucí generace. Sociální Evropa by měla být oblast, která nás spojuje, a nikoli rozděluje, protože mluvíme o společných evropských zájmech. Sociální agendu nelze oddělit od obnovené Lisabonské strategie, protože hospodářský úspěch živí sociální dávky a sociální dávky také přispívají k hospodářskému úspěchu.

V nadcházejících letech čeká Evropu období stagnace a postupného stárnutí jejích obyvatel. Nemůžeme strčit hlavu do písku; musíme modernizovat náš sociální model přesně proto, abychom jej zlepšili a učinili spravedlivějším a udržitelnějším. Vážená paní předsedající, existují strukturální slabiny, jež jsou těžkým břemenem a brání nám v pohybu vpřed. Musíme se toho břemene zbavit a uskutečnit sociální agendu.

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Evropská unie byla dlouhou dobu obdivována pro svůj sociální model. Po mnoho let však pozorujeme podrývání práva na práci a sociálních práv. Země, která by soustředila všechny chudé z EU, by měla stejný počet obyvatel jako Německo.

Objevují se nové sociální jevy. Po posledním rozšíření se zdá, že sociální Evropa se vyvíjí dvěma rychlostmi a obě jsou zpětné. V odpověď na to předložila Komise skromnou sociální agendu. Právě teď se rozpoutala finanční krize s hospodářským dopadem, jenž zdaleka není skromný, přičemž se zvýšilo nebezpečí zhoršení situace těch, kteří již byli ohrožení.

Na tomto pozadí se musí uplatňovat jedna hlavní zásada: sociální práva a cíle mají v případě jakéhokoli konfliktu přednost před ekonomickými svobodami. Musíme čelit dlouhé tradici, která konstatuje, že války a krize způsobují bohatí, ale platí za ně chudí. Odmítněme myšlenku, již někteří chovají v srdci, že zisky se dělí soukromně, ale na ztrátách se podílí společnost.

Potřebujeme evropskou politiku solidarity a soudržnosti podpořenou konkrétními legislativními, daňovými a finančními opatřeními. Abychom toho však dosáhli, potřebujeme politickou vůli a tato politická vůle je vyjádřena následujícími klíčovými koncepcemi: aktivní začlenění, pracovní místa, inteligentní rozdělování práce, vzdělávání, rovné zacházení a mzdy, ale i udržitelný, ekologický rozvoj. Podepsání a plnění dohody o sociálním pokroku a zaměstnanosti by bylo důkazem této politické vůle. Už se jí nemůžeme dočkat!

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, dovolte mi začít poděkováním úřadujícímu předsednictví za jeho úvodní poznámky – poznámky, jež byly prozíravé, vyvážené a uvážlivé, což jsou adjektiva, jež jsme si stále více zvykli s českým předsednictvím spojovat.

Dovolte, abych poděkoval také panu předsedovi Komise Barrosovi za jeho připomínky, zejména aby nás upomněl na důležitost pracovních míst a zvláště na potřebu zaměřit se na ty nešťastné lidi, kteří ještě žádné nemají.

Konečně, předsednictví i předseda Komise odkazovali zcela správně na vynikající práci všech tří zpravodajů, ale já bych si rád zvolil pouze jejich odkaz na zprávu pana poslance Silvy Penedy, neboť ji nazvali „ambiciózní a s širokým dosahem“. Taková je a musí být vzhledem k důležitosti této konkrétní otázky.

Pan Silva Peneda nám uvedl různé priority pro to, co musíme učinit. Dodal bych jen pár věcí, které bychom pokud možno dělat neměli. Musíme se vyhnout zejména dvěma věcem: jednou jsou příliš strnulé trhy práce, což ochromuje příležitosti, podporuje nezaměstnanost a jednoduše povzbuzuje šedou ekonomiku. V tomto okamžiku to vidíme zejména ve Španělsku a musíme se poučit z chyb, které tam socialisté učinili.

Za druhé se musíme vyhnout výhradnímu soustředění na ochranu těch, kteří stále ještě pracují, na úkor těch, již práci hledají, a těch zaměstnavatelů, kteří se jí snaží poskytnout. To jsou skupiny, jež skutečně potřebují naši pomoc.

Na závěr mohu říct, že samozřejmě máme všichni na všech stranách této sněmovny odlišné názory, ale jedna věc, kterou máme společnou, je, že nám všem na těchto otázkách záleží, což je důvod, proč tolik z nás překročilo svou dobu pro vystoupení.

Jsem potěšen, že se koná tato klíčová rozprava. Já osobně jsem potěšen, že má závěrečná řeč v roli koordinátora, má závěrečná řeč v tomto plénu, má být o takové důležité otázce. Dovolte mi, abych popřál všem těm kolegům, kteří se sem vrací, vše nejlepší a abych si zvláště vybral pana poslance Hughese. Jednoho dne mne, Stephene, budeš postrádat a mně budeš určitě chybět, ale i když zde nebudu, budu tě sledovat!

  Předsedající. − Nám budete skutečně scházet a budeme na vás myslet.

  Proinsias De Rossa (PSE). - Vážená paní předsedající, není pochyb, že u nás bude také lobbovat!

Není dobrým znamením, že některé členské státy nestojí o čtvrteční schůzku na vysoké úrovni o zaměstnanosti. Taktéž není dobrým znamením pro budoucí vývoj sociálně-tržního hospodářství, že minulý týden menšina členských států zablokovala kompromis ohledně revidované směrnice o pracovní době. Je-li oddanost Evropy vůči sociálně-tržnímu hospodářství skutečná, musíme integrovat hospodářskou a sociální politiku a politiku životního prostředí jako rovnocenné prvky celého souboru.

Tyto různé krize, kterým právě teď čelíme, nevyřeší prosté zaopatření bank obrovskými částkami úspor daňových poplatníků na úkor potřeb našich občanů jako společenských tvorů. Ke koordinaci politik pro důchody, zaměstnanost, vzdělávání, zdraví a samozřejmě pečovatelské služby je nutné přesáhnout otevřenou metodu koordinace.

Některé z našich členských států jsou však zřejmě neschopné přemýšlet mimo zaběhlý ekonomický rámec, v němž se sociální politika a politika životního prostředí považují za drahý luxus, jehož je třeba se vzdát jako omezování trhu. To se musí bezodkladně změnit, pokud máme zajistit pokrok k našemu cíli lepší společnosti.

  Anja Weisgerber (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, evropské sociální modely čelí velkým výzvám. Zvláště na pozadí současné finanční krize musí být opatření na evropské úrovni koordinována. Proto bych také ráda mnohokrát poděkovala zpravodajům za jejich vynikající práci.

Musíme nejen přijmout okamžitá opatření na regulaci finančního trhu, musíme také koordinovat sociálně­politická opatření a vybudovat sociální rámec. Zde bychom měli mít také na zřeteli pravomoci členských států. V této době krize jsem pro poskytnutí priority vytváření a posilování zaměstnanosti a také pokračování v uskutečňování zásady flexikurity. Odmítám však přijmout požadavek na zavedení minimálních mezd ve všech členských státech, jak se požaduje v odstavci 14 zprávy pana Silvy Penedy, kterému bych jinak ráda poděkovala za jeho práci. Tento požadavek, jenž se týká rozhodnutí, které by mělo být ponecháno na výhradním uvážení členských států, porušuje zásadu subsidiarity.

Právní předpisy a systémy týkající se trhu práce se mezi jednotlivými členskými státy velmi liší. Dle mého názoru musí být každému člověku zaručen dostatečný příjem, aby byl schopen vést důstojný život. Toho lze dosáhnout pomocí minimálního příjmu s pomocí doplňkových státních sociálních dávek. V jaké výši by byla minimální mzda určena? Třeba v rumunské? Tam je to asi 72 EUR na měsíc.

Podporuji zejména myšlenku, že musíme zajistit základní příjem pro každého, ale vracím se k pravomocím členských států ohledně stanovení přiměřených mezí. Prohlašuji, že jsem pro sociální Evropu. Evropa musí vybudovat sociální rámec, ale zároveň mít na paměti pravomoci členských států.

  Stephen Hughes (PSE). - Vážená paní předsedající, původně nám tento týden byla slíbena plnohodnotná vrcholná schůzka o zaměstnanosti, ale namísto toho máme jen půldenní setkání Trojky. Jakou děsnou zprávu to vysílá evropským občanům, kteří se hrozivou rychlostí řadí do front nezaměstnaných! Jakou negativní zprávu to vysílá mnohým dalším, kteří se bojí, že ztratí svou práci! Výhledy ukazují, že do roku 2010 by v EU mohlo být až 27 milionů nezaměstnaných a já se obávám, že by to mohlo být ještě horší. Velmi doufám, že na červnové vrcholné schůzce bude věnován nejméně jeden celý den přezkoumání toho, jak reagujeme na tuto výzvu.

Místo abychom předstírali, že odpověď leží pouze na vnitrostátní úrovni, potřebujeme silné, soudržné, celoevropské reakce, prostřednictvím nichž se budou koordinovat opatření na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Potřebujeme naléhavá opatření, abychom zachovali udržitelná pracovní místa vždy, když je to možné. Propouštění by mělo být poslední možností: namísto toho by měly být využity inteligentní sdílení práce a rekvalifikace. Potřebujeme investovat, abychom vytvořili inteligentní „zelená pracovní místa“ v hospodářství znalostí s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Potřebujeme investovat, abychom pracovníkům poskytli kvalifikace pro práci v tomto novém hospodářství. Potřebujeme silné, aktivní politiky trhu práce, abychom rychle znovu začlenili propuštěné pracovníky, a potřebujeme silné a udržitelné systémy sociální ochrany, aby podpořily ty, kteří se stanou nezaměstnanými beze vlastního zavinění.

To je více než dost k naplnění celého dne na červnové vrcholné schůzce. Tato půldenní Trojka je ubohá odpověď.

A konečně, Philipe, budeš mi chybět – trochu jako bolení zubů!

(Smích)

  Oldřich Vlasák (PPE-DE). - (CS) Vážená paní předsedající, nárůst nezaměstnanosti je vedle kolapsu na finančních trzích jedním ze dvou hlavních problémů, které přinesla současná hospodářská krize. Jsem přesvědčen, že pokud chce Evropská unie tento nárůst zvládnout, musí se vyhnout jakémukoliv protekcionizmu. Dále jako klíčové vidím koordinaci jednotlivých opatření v rámce Evropské unie. Nutná jsou přitom opatření, která budou motivovat lidi, jež přijdou o zaměstnání, aby se snažili nalézt nová pracovní místa. V tomto kontextu hodnotím pozitivně návrh, který žádá, aby z tzv. Fondu pro přizpůsobení se globalizaci mohli urychleně čerpat finanční prostředky lidé, které současná ekonomická krize připravila o práci. Otázkou však je, zda nejdeme při úpravách pravidel globalizačního fondu až příliš daleko. Nově navržená míra spolufinancování ve výši 75 % je podle mého názoru příliš vysoká. Nutná je přitom spoluúčast členských států a nezapomeňme také na zjednodušení správy fondu.

Dámy a pánové, zcela jistě se shodneme na tom, že udržení zaměstnanosti a vytváření nových pracovních příležitostí v době dopadu finanční a ekonomické krize je jedním z klíčových úkolů Evropské unie. Připravovaný summit Evropské unie k zaměstnanosti by v tomto kontextu měl jasně stanovit společný rámec a konkrétní návrhy a měl by také učinit definitivní tečku za diskuzí o změně globalizačního fondu.

  Jan Cremers (PSE). – (NL) Dámy a pánové, vážená paní předsedající, když se loni poprvé diskutovalo o sociální agendě Komise, vyjádřil jsem svůj názor, že program postrádá ambici, že je to příliš málo, příliš pozdě. Rád bych poděkoval panu Silvu Penedovi za jeho spolupráci v této oblasti v poslední době. Myslím, že jeho zpráva ukazuje, že Evropský parlament chce v každém případě vidět v této oblasti mnohem větší ambice.

Na počátku, když se zrodila myšlenka Evropské unie, bylo jasné, že chceme naši sociální politiku založit na regulačním rámci, který se vyskytoval v téměř všech členských státech, konkrétně na solidním pracovním právu, aby se zaručilo, že nikdo nebude vyřazen, a na kolektivním vyjednávání, aby se zabezpečilo postavení pracovníků na trhu práce.

Nyní jsme k tomu museli doplnit sociální ochranu ohrožených lidí v naší společnosti. I přes růst, ke kterému v Evropě docházelo, jsme zažili nový jev: pracující chudé. Rád bych také poděkoval panu Silvu Penedovi, že to do své zprávy zahrnul.

  David Casa (PPE-DE) . – (MT) Je pro mne ctí, že jsem pracoval ve dvou oblastech, o nichž diskutujeme. Rád bych srdečně poděkoval zpravodajům a všem těm, kteří se zúčastnili, již nám pomohli dosáhnout postoje, který dnes máme. Nejdříve ze všeho musíme bránit pracovníky, již byli v důsledku této krize naneštěstí propuštěni, a věřím, že pomoci těmto lidem vrátit se na trh práce je dnes snazší.

Dnes večer jsme se také dohodli, že uděláme, co bude v našich silách, abychom v Evropě vytvářeli více pracovních míst. Dokážeme vytvářet více pracovních míst – ne omezováním přesčasových hodin pracovníků, jak si přeje skupina sociálních demokratů. Naopak, chceme, aby si o tom pracovníci rozhodli sami. My, jako politici, nemůžeme diktovat množství hodin přesčasu, po které může člověk pracovat. Toto rozhodnutí musí být ponecháno na pracovníkovi. Proto, ano, navazujeme na prohlášení komisaře Almuniy, že budeme v eurozóně čelit krizi trhu práce, musíme učinit všechno, co je v našich silách, abychom vytvářeli více pracovních míst a lepší pracovní místa pro všechny evropské pracovníky.

  Colm Burke (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, srdečně vítám revizi kritérií, kterými se řídí Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Ocitáme se nyní v čase hluboké hospodářské krize, nejhlubší od konce druhé světové války. Potřebujeme tedy novátorská řešení pro boj s obrovskými hospodářskými problémy, kterým čelíme.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je jedním takovým příkladem. Byl jsem prvním irským členem této sněmovny, který rozpoznal možnost využívat tyto finanční prostředky v nedávných krizích pracovního trhu v Limericku, Waterfordu a Tralee, třech důležitých místech mého volebního obvodu. Proto vítám práci zpravodajů za účelem učinit kritéria pro žádost pružnějšími vzhledem k hospodářské krizi. Je třeba se zvláště zmínit o novém poměru rozdělení financování mezi Komisi a členské státy a dočasném snížení prahové hodnoty nezaměstnanosti z 1 000 na 500.

Věřím, že tyto reformy vyšlou ze srdce Evropy silný signál těm natolik nešťastným, že byli zasaženi vichřicemi hospodářské krize, že pro ně existuje dostupná pomoc, aby si sami pomohli rekvalifikací a zlepšování kvality stávajících kvalifikací vydláždit si cestu k budoucí prosperitě.

  Katrin Saks (PSE). - (ET) Také já podporuji reorganizaci globalizačního fondu. V mé domovské zemi, Estonsku, nebyl tento fond dosud použit, a když jsem se ptala, proč tomu tak je, bylo mi řečeno, že podmínky jsou velmi přísné a že limit, který byl doposud 1 000 lidí, to neumožňoval. Nemáme žádné společnosti této velikosti, ale menší se samozřejmě dostaly do úpadku. Snížením limitu na 500 by se tedy Estonsku – kde je míra nezaměstnanosti již velmi vysoká – také určitě poskytly příležitosti a změna požadovaného procenta financování by také byla velmi příznivá. Proto ještě jednou vítám změny, jež byly ohledně tohoto fondu učiněny.

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE) . – (RO) I já bych rád uvítal jako zvláště užitečné návrhy na proměnu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na účinný nástroj pro boj s nejbolestivějším dopadem hospodářské krize, jmenovitě ztrátou pracovní míst, a podpořím je svým hlasem.

Nebylo vhodné, že je tento fond v současnosti přístupný pouze v situacích, kdy došlo ke ztrátě pracovních míst následkem přemisťování podniků, což je scénář, s nímž se pravidelně setkáváme v rozvinutých zemích. Navrhované změny umožní méně rozvinutým členským státům, což zahrnuje Rumunsko, aby získaly způsobilost pro tento fond.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Vážená paní předsedající, nejprve mi dovolte vyjádřit své díky za tuto užitečnou rozpravu, která se zde koná. Myslím, že tato rozprava byla velmi důležitá a konstruktivní, nestranná, pokud jde o význam otázek. Myslím, že prostě těžíme ze skutečnosti, že tato rozprava se koná ve velmi vhodné chvíli, těsně před schůzkou, jež se uskuteční ve čtvrtek v Praze.

Dovolte mi tedy, abych vám poděkoval za všechny vaše příspěvky. Myslím, že nic nebude vynecháno ani zapomenuto. Domnívám se, že tato rozprava přispěje k výsledku schůzky na vysoké úrovni do stejné míry jako všechny přípravné práce, jež jsme prováděli s Komisí a které se zhmotnily ve formě těchto tří důležitých seminářů ve Stockholmu, Madridu a Praze.

Těm z vás, kteří mluvili o velikosti nebo rozsahu schůzky: ano, původně jsme měli v úmyslu uspořádat větší vrcholnou schůzku, ale musíme si být vědomi obecné situace v oblasti zaměstnanosti. Jde o oblast, kde jsou vnitrostátní pravomoci velmi důležité a příspěvek Společenství k tomu není jediným nástrojem, který máme v sázce. Řekl jsem to ve svých úvodních poznámkách, v nichž jsem vyložil některé z našich nadějí pro schůzku na vysoké úrovni tento týden. Neměli bychom ztrácet ze zřetele skutečnost, že bez ohledu na evropskou strategii zaměstnanosti zůstává politika zaměstnanosti v zásadě v odpovědnosti členských států.

Klíčovým prvkem strategie zavedeným od roku 1997 je role vzájemného učení se při hledání řešení sdílených problémů v oblasti zaměstnanosti. Tento přístup zůstává zásadní i dnes, kdy čelíme jedné z nejhorších hospodářských krizí poslední doby, a sehrává svou úlohu také na schůzce na vysoké úrovni tento týden.

Avšak vedle opatření přijatých na vnitrostátní úrovni hraje samotná Unie svou roli a v těchto souvislostech by měly být plně využity dostupné finanční nástroje, hlavně Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jenž nyní prochází změnami, samozřejmě se souhlasem Parlamentu, aby se rozšířila jeho oblast působnosti tak, aby pokrývala ztráty pracovních míst plynoucí ze současné krize.

Přesně toho chceme dosáhnout a myslím, že máme důvod věřit, že v závěru schůzky v Praze za přítomnosti Komise, předsednictví, budoucích předsednictví a sociálních partnerů budeme schopni přinést výsledky ve formě doporučení a návrhů. Pak budeme mít opět příležitost setkat se jako EU-27 na zasedání Evropské rady v červnu, abychom vypracovali rozhodnutí.

Máme tedy naději, že s pomocí evropských sociálních partnerů a na základě přípravných prací ve formě těchto tří seminářů, stejně jako této rozpravy zde, evropská schůzka na vysoké úrovni o zaměstnanosti bude úspěšná v určení dalších opatření, která lze přijmout jako naléhavý úkol pro odpověď na vážnou situaci, před níž v současnosti stojí naši občané, a aby nám pomohla vybudovat Unii, jež bude v budoucnosti silnější a také konkurenceschopnější.

  Vladimír Špidla, člen Komise .− (CS) Dámy a pánové, paní předsedkyně, za pět let práce v Komisi jsem měl řadu možností se setkat se zpravodaji, a proto mě kvalita jejich zpráv nijak nepřekvapuje. Je zřejmé, že se scházíme v době, kdy svět a Evropa čelí krizi. Tato krize je často srovnávána s krizí z 30. let, často vznikají obavy, že bude mít obdobné důsledky, a jistě je to krize vážná. V porovnání s onou historickou se ale řada věcí změnila. Existuje Evropská unie a evropský kontinent není pln vzájemného napětí a nenávisti. Existuje evropský sociální model, který si vyvinul velmi komplexní systém sociální ochrany, i to je podstatná změna. A myslím si, že také narůstá postupně vůle a schopnost jednat společně, protože teprve nyní došlo např. k tomu, že v plánu ekonomické obnovy Evropa reagovala na krizi koordinovaně, na základě využití síly koordinace komunitární úrovně i jednotlivých členských států. Je také zřejmé, že pokud hovoříme o krizi, tak máme na mysli především nezaměstnanost a její sociální důsledky. Komise považuje otázku zaměstnanosti a nezaměstnanosti za prioritní ve své agendě a předpokládá, že tato otázka bude prioritní v agendě Evropské unie jako takové. Řada poslanců kritizovala, že původní záměr summitu hlav států a předsedů vlád se změnil na jiný formát. Předseda Komise jasně vyjádřil názor, který zastávala Komise, a to, co bylo úvodní myšlenkou. Ale přesto chci konstatovat, že pražský summit je mimořádnou událostí. Je připravován mimořádným způsobem. Účastní se ho účastníci, kteří se nikdy podobných akcí neúčastnili, a je to také etapa na cestě k Evropské radě. To znamená, že otázka zaměstnanosti a nezaměstnanosti se dostane na úroveň předsedů a prezidentů.

Dámy a pánové, debatovali jsme v rámci sociální agendy o řadě dílčích otázek a stejně tak se v debatě objevila řada otázek, která se vázala na změny v jednotlivých fondech. Chtěl bych konstatovat, že předložená agenda byla v zásadě zpracovávána před nástupem krize, ale přesto chci konstatovat, že byla a je dobrou základnou k tomu, abychom krizi čelili. A je také dobrou základnou k tomu, abychom jednali po krizi. Myslím si, že evropský sociální model je víc než jenom reakce na krizi, jakkoli závažnou. Je to proces a je to politická a sociální koncepce na velmi dlouhou dobu a právě dlouhodobost je v této sociální agendě zabudovaná. Pokud jde o Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rovněž o změny v Evropském sociálním fondu, chci poděkovat za vynikající spolupráci, protože způsob, kterým byl veden dialog, byl do té míry konstruktivní, že máme možnost dosáhnout cíle ještě na tomto zasedání, a to považuji za mimořádně důležité. V českém jazyce se používá rčení „Kdo rychle dává, dvakrát dává“. Nevím jestli to naši předkové zvážili úplně přesně, ale přesto je zřejmé, že když se reaguje rychle, je to významné a pomáhá to více, než když se váhá.

V debatě padly některé konkrétní otázky, na které bych rád odpověděl. První byla otázka pana poslance Cottignyho a týkala se 1. května tohoto roku, resp. května tohoto roku a užití fondu. Chci konstatovat, že všechny žádosti, které budou podány po 1. květnu tohoto roku podle návrhu, který je v závěrečné fázi, budou zpracovávány podle nových pravidel. Paní poslankyně Juknevičienė měla obavu, že prostředky fondu často nepřichází potřebným. Myslím si, že efektivitu je třeba sledovat vždy. Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat – měl jsem příležitost navštívit Východní Karélii, kde se jednalo o užití fondu ve prospěch lidí, kteří ztráceli práci v důsledku restrukturalizace firmy Nokia – že z debaty vyplynulo, že naprostá většina těch lidí, kteří ztráceli práci, považovali pomoc, kterou jim evropský globalizační fond poskytl, za pomoc potřebnou a rychlou, která jim byla užitečná. Tehdy, když jsme tam byl, tak 60 % z nich už našlo novou práci. Nebyli to jistě všichni, ale i tak bylo zřejmé, že nástroj funguje. Další otázkou, která byla zmíněna, byla otázka spolufinancování. Jistě, pan poslanec Vlasák má pravdu, že spolufinancování je významné, přesto si myslím, že zvýšení míry spolufinancování v době krize bylo správným návrhem, protože některé státy, které jsou ve velmi obtížné situaci, mají velké problémy získat spolufinancování. Abychom tuto věc usnadnili, navrhli jsme 75 %. Po debatě v Parlamentu je návrh nakonec 65 % a myslím si, že to je podstatný krok, který opravdu usnadní užití fondu. Chtěl bych také zdůraznit to, co v debatě nebylo tak vysloveně podtrženo, přestože Evropský sociální fond je osvědčená instituce, která pomáhá milionům lidí ročně a milionům lidí ročně pomáhá velmi účinně. I u něj jsme změnili společně v diskuzi s vámi pravidla a myslím si, že to usnadní jeho využití a účinnost. Paní poslankyně Lambert zdůraznila význam sociální inkluze. Myslím si, že je třeba zdůraznit, že naše linie je naprosto jasná. Evropský sociální model je model aktivní společnosti, kde klíčem je aktivita na trhu práce. Ale není to model, který akceptuje jenom ty, kteří se účastní trhu práce, protože velká část našich občanů se trhu práce z různých důvodů neúčastní, a přesto je velmi důležité, aby měli možnost se aktivně účastnit na společnosti a aby se aktivně účastnili. Pan poslanec Peneda zdůraznil sociální dialog. Myslím si, že nemohu než souhlasit s jeho názorem, že právě v tento okamžik je sociální dialog důležitější než jindy.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych konstatoval, že po mém soudu sociální agenda a agenda zaměstnanosti získávají na významu a že to je proces, který se postupně projeví ve všech strategiích Evropské unie stejně tak jako ve všech návrzích na změny dlouhodobých plánů a pohledů Evropské unie. Dovolte mi, abych vám poděkoval a uzavřel své vystoupení svým hlubokým přesvědčením, že evropský sociální model je modelem, který vyžaduje evropskou integraci, není to model, který by bylo možné rozvíjet a udržet jenom v hranicích národních států, a proto chci uzavřít, že po mém soudu Evropa a evropská integrace jsou podmínkou sine qua non dalšího rozvoje evropského sociálního modelu.

  Gabriele Stauner, zpravodajka. – (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, ráda bych doplnila poznámky pana komisaře o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). EFG je také součástí evropského sociálního modelu. Pan komisař měl pravdu, že „Kdo rychle dává, dvakrát dává“. Diskutovali jsme intenzivně s Komisí a ráda bych zdůraznila, že v tomto případě byla naše reakce rychlá, ale vysoce hodnotná z hlediska obsahu a kvality. Je to kompromis, na který jsme já i moji kolegové velmi pyšní.

Ráda bych shrnula pár myšlenek z této diskuse: co se týče EFG, ukazuje se, že ohledně revize naštěstí existuje široká shoda. Ráda bych adresovala drobnou výzvu Komisi: prosím nevkládejte do EFG pouze zbylé finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), ale shromážděte také jiné zbylé finanční prostředky z rozpočtu. Pro ty z nás, kteří se zajímají o sociální politiku, by samozřejmě bylo ideální, kdyby finanční prostředky ESF byly utraceny výhradně na cíle ESF a finanční prostředky EFG pocházely z jiných zbývajících finančních prostředků; pak bychom byli schopni přinést pracovníkům dvojnásobný prospěch.

Svým kolegům poslancům paní Lynnové, paní Sinnottové a panu Burkemu chci uvést jako příklad, že prostřednictvím EFG můžeme dosáhnout mnoho, ale rozhodně nemůže vyřešit všechny regionální problémy. To je zcela zřejmé a není to účel EFG. Stále ještě mají určitou odpovědnost členské státy. Ráda bych učinila další výzvu Komisi: možná byste se mohli vyhnout vyčerpání finančních prostředků na technickou pomoc – 0,35 % –, jež máte k dispozici, v souladu s nařízením. Pracovníci by pak měli ještě větší prospěch. Poznámka pana poslance Escobara byla velmi přesná a týká se úkolu pro budoucnost. Vzhledem k hospodářské a finanční krizi musíme revidovat také Lisabonskou strategii.

Ráda bych věnovala poznámku panu poslanci Hughesovi: vrcholná schůzka o zaměstnanosti by jistě byla dobrá věc, ale říkám vám se vší upřímností, setkání Trojky je také přiměřené, pokud z něj vzejde něco rozumného. Nemusíme mít vrcholnou schůzku jen kvůli schůzce samotné. Potřebujeme dobré a rychlé výsledky!

  José Albino Silva Peneda, zpravodaj. – (PT) V této etapě rozpravy chci učinit tři poznámky. Za prvé chci říct, že sociální politika není monopolem žádné politické síly v této sněmovně. Skupina Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté) a Evropští demokraté, politická síla, kterou v této sněmovně zastupuji, přispěla během tohoto legislativního období k sociální politice způsobem, který považují za velmi rozhodující. Já jsem hrál velmi aktivní úlohu při vypracovávání různých zpráv o rozličných námětech, zejména o přezkumu Evropského sociálního fondu, Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, flexikuritě, zprávě o Evropském sociálním modelu, o směrnici o pracovní době a nyní o evropské sociální agendě.

Na základě svých zkušeností z tohoto legislativního období jsem přesvědčen, že o otázkách sociální politiky můžeme dosáhnout široké shody. Avšak vedle široké shody o návrhu politik – kterou považuji za dosaženou – musíme být také náročnější z hlediska dosažení shody na politické akci. V tomto ohledu mám pocit, že jsme měli v Komisi a v evropských orgánech vyvinout mnohem více pobídek, aby finanční zdroje mohly být přidělovány na místní a regionální úrovni, pod podmínkou, že bude existovat konvergence mezi různými institucemi a činnostmi, aby sociální problémy mohly být skutečně řešeny.

Má třetí poznámka se týká problému důvěry. Důvěru nelze nařídit nebo schválit právním předpisem; závisí do značné míry na chování orgánů. Věřím, že kultura spolupráce při návrhu politik pomůže obnovit důvěru. Věřím, že během tohoto legislativního období jsme zde v Evropském parlamentu dali dobrý příklad, jak spolupracovat, a výsledek této práce na obnovené sociální agendě je jasně založen na této myšlence.

Souhlasím s panem komisařem, že sociální dialog musí být těžištěm rozpravy. Avšak víc než jen sociální dialog, věřím, že jsme teď v etapě, kdy v centru politické rozpravy musí být sociální politika. Proto jsem velkým zastáncem slov vyřčených zde v této sněmovně ohledně vrcholné schůzky o zaměstnanosti a sociálních politikách. Cítím, že je teď naprosto vhodné tuto záležitost projednat.

Na závěr, tohle je má poslední řeč v tomto Parlamentu a já chci poděkovat – jménem předsedy – všem členům, panu komisaři a Komisi za to, jak se mnou spolupracovali v těchto pěti letech intenzivní a vzrušující činnosti v tomto Evropském parlamentu. Mnohokrát děkuji.

  Jean Lambert, zpravodaj. − Vážená paní předsedající, velmi lituji, že nás na konci tohoto mandátu opouští někteří z našich nejdražších kolegů.

V rozpravě přišla na přetřes řada bodů, v neposlední řadě ve vztahu k boji proti diskriminaci a k tomu, jak důležitá taková opatření jsou, dokonce i v době hospodářského propadu. Byla vznesena otázka spojená s prací, kterou jsme na tomto problému odvedli ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Byla též vznesena otázka vzájemné podpory.

V tomto bodě bych chtěla zdůraznit, že jedním z rozměrů, na které jsme ve zprávě o začlenění upozornili, byl rozměr místní úrovně a určité stránky místního hospodářství. Spoustu toho namluvíme o vnitrostátních a mezinárodních hospodářstvích, ale místní hospodářství je zásadně důležité: přístup lidí k bankovnictví, i když nejsou příliš bohatí, k mikroúvěrům a k družstevním záložnám. Musíme se vyvarovat toho, aby se chudší lidé ocitli v situaci, kdy jsou stále více tlačeni do dluhů s velmi vysokou mírou úroků prostřednictvím lichvářů a jim podobných. Musíme zajistit, aby k tomu nedocházelo, jelikož to lidi skutečně ničí.

Avšak z hlediska rozměru místních správních orgánů a rozměru služeb, o kterých jsme ve spojitosti se zprávou také mluvili, byla jiná oblast, kterou chtěl výbor zvláště zdůraznit, otázka bydlení, protože opět – v době hospodářského propadu vzrůstá tlak na lidi, kteří možná zjistí, že si nemohou dovolit bydlení, jež užívají. Proto zde bude potřeba soustředit se na tuto úroveň; možná bychom mohli použít otevřenou metodu koordinace, abychom prozkoumali osvědčené postupy různých členských států.

Na závěr bych se ráda zmínila o Evropském sociálním fondu. Máme velké obavy, že to nepůjde vměstnat do velmi úzkého rozsahu představ o tom, co představuje zaměstnání a připravenost na zaměstnání, jelikož nechceme ztratit spoustu nápaditých, velmi přínosných a zajímavých programů, které již po dlouhou dobu pomáhají lidem nalézt cestu do zaměstnání z velmi obtížných výchozích bodů.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 6. května 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Kelam, Tunne (PPE-DE), písemně. – Za několik dnů se evropští čelní představitelé a zúčastněné subjekty sejdou na vrcholné schůzce o zaměstnanosti. Rychle rostoucí nezaměstnanost se stala hlavním problémem současné finanční krize. Jde o hluboce lidský problém: vlastně největší sociální nespravedlnost, ke které v Evropě dochází. Je třeba, aby zástupci vlád a politici při řešení této situace projevili představivost a přišli s návrhy konkrétních opatření.

Rok 2009 je rokem inovací a tvořivosti. Evropa tuto příležitost musí využít ke snížení nezaměstnanosti. Nejlepší cestou jsou pobídky tvorby nových pracovních míst. Klíčovou otázkou je podpora malých a středních podniků. Jedním z praktických způsobů je také zjednodušení byrokratických norem při podávání žádostí o prostředky z evropských fondů. Malé a střední podniky vytváří pracovní místa, a pokud jim ze strany EU budeme účinně pomáhat, stanou se v budoucnu hlavním nástrojem snižování nezaměstnanosti.

Evropa musí také investovat do vzdělávání, zejména celoživotního vzdělávání. Nezaměstnanost pro každého představuje velký šok. EU a členské státy musí lidem pomáhat tento prvotní šok překonat a najít alternativní řešení, aby byli schopni se na trh práce co nejdříve vrátit. Nejlépe se toho dá dosáhnout prostřednictvím investic do inovací, výzkumu a vývoje a celoživotního vzdělávání.

  Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. – (HU) Navzdory veškerému úsilí, které jsme vyvinuli od našeho vstupu v roce 2004, v EU postupně dochází ke vzniku jakési „konkurenční“ chudoby. Hospodářská krize tuto situaci samozřejmě ještě zhoršila, a to jak na úrovni členských států, tak mezi běžnými občany. Sociální konflikty, které z toho plynou, ohrožují stávající evropské struktury. Běžní občané konec konců oprávněně očekávají, že orgány Evropské unie nebudou jen pomáhat bankám, ale že jim zajistí sociální jistoty.

Na trhu, který se vlivem krize zužuje, dochází ke zostřování konkurence jak mezi společnostmi, tak mezi zaměstnanci. Nejlepším dokladem skrytého sociálního napětí v EU jsou přehnané reakce na rozsudky Evropského soudního dvora týkající se směrnice o vysílání pracovníků.

Neopodstatněné obavy můžeme rozptýlit, když se blíže seznámíme se skutečným právním stavem. Nová Komise by měla posoudit zavedení směrnice o vysílání pracovníků v členských státech.

Abychom dokázali překonat krizi a řešit sociální napětí, musíme vedle opatření obsažených v sociálním plánu přijmout ještě další právní nástroje. Sociální smír lze bez stanovení evropské minimální mzdy zaručit jen velmi obtížně. Vymezení důstojné práce a důstojného života a uzavření přeshraničních kolektivních smluv jsou pouze některé otázky, kterými se Komise bude muset nadále zabývat.

V dlouhodobém horizontu samozřejmě Lisabonská smlouva a Listina základních práv, kterou již ratifikovalo 25 členských států, může prostřednictvím rovnosti hospodářských a sociálních práv zaručit širší evropskou působnost za účelem dosažení sociálních cílů, avšak nemůže v žádném případě nahradit rychlá krátkodobá opatření.

  Iosif Matula (PPE-DE), písemně. – (RO) Důležitým nástrojem, který Evropská komise používá ke zmírnění dopadů hospodářské krize a při poskytování pomoci lidem přímo krizí zasaženým, je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Určitá hospodářská odvětví jako např. finanční sektor, automobilový průmysl a oblast obchodu pociťují dopady krize výrazněji, protože byly nuceny omezit činnost a propouštět, čehož jsme v Rumunsku rovněž svědky. Podle jednoho výzkumu bylo během prvního čtvrtletí 2009 propuštěno třikrát více pracovníků, než kolik bylo v Evropské unii vytvořeno nových pracovních míst.

Opatření ke zmírnění dopadu celosvětové hospodářské krize mohou zároveň přispět k lepší sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Domnívám se, že jí lze snáze dosáhnout, pokud se EFG zaměří na nezaměstnané pocházející ze stejných nebo sousedních regionů nebo dokonce z různých členských států, které mají společnou hranici. Na jednu stranu musíme projevovat solidaritu lidem, kteří přicházejí o práci, ale zároveň jim musíme pomáhat, aby se na trh práce mohli vrátit. Ke tvorbě nových pracovních míst mohou přispívat profesní rekvalifikace a specializace podle specifických oblastí vývoje a zdrojů dostupných v daném regionu.

  Siiri Oviir (ALDE), písemně. – (ET) Ve stávajícím období celosvětové hospodářské krize (tj. hospodářské recese a zvyšující se nezaměstnanosti) je realitou na trhu práce v EU, že bude docházet ke stále většímu propouštění, vlivem čehož bude v Evropě dále narůstat počet lidí pociťujících chudobu a odcizení.

Prvořadým úkolem je dnes usilovat o sociální účast a vytvářet související politiku trhu práce prostřednictvím jednotného a společného přístupu v rámci plánu obnovy evropského hospodářství.

Členské státy by navíc při rozpočtových škrtech neměly omezovat právě sociální oblast, zdravotnictví a vzdělávání, protože přesně to jsou oblasti, které přispívají k opětovnému začlenění lidí ohrožených chudobou do společnosti.

Je třeba uznat, že je často obtížné sladit sociální pomoc členských států a aktivní účast na trhu práce, zejména pokud je nabízená práce pouze dočasná, sezonní nebo na částečný úvazek a pokud podmínky získání podpory a systémy sociální pomoci nebo minimální daňové sazby nejsou pro přijímání takové práce motivující. V těchto nových podmínkách musíme náš systém sociální pomoci učinit pružnějším; současná situace to vyžaduje.

Podle mého názoru musíme prostřednictvím sociální pomoci zaručit minimální příjem dostatečný pro důstojný život nad hranicí chudoby, musíme tedy umožnit se chudoby zbavit, a nikoli ji z důvodu své nepružnosti ještě prohlubovat.

  Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – (FI) Je zvláštní, vlastně je to neodpustitelné, že sociální vrcholná schůzka EU a dialog se sociálními partnery se mají uskutečnit na trojstranné úrovni bez účasti hlav států nebo předsedů vlád. Ukazuje to malý zájem ze strany čelných představitelů EU o vývoj v sociální oblasti. Ukazuje to, že jsme velmi vzdáleni cíli vytvořit z Unie Evropu pro občany. Banky se samozřejmě zachrání zestátněním jejich dluhů s využitím státních prostředků, ale o prosperitu občanů se nestará nikdo.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně