Der Präsident. − Als nächster Punkt folgen die Erklärungen des Rates und der Kommission zu dem Erweiterungsbericht über Serbien.

  Nicolai Wammen, President-in-Office of the Council. − Mr President, on behalf of the Danish Presidency of the Council it is a great pleasure to address this Parliament once again, this time to review the integration progress of Serbia. First of all, let me restate that the Presidency very much appreciates Parliament’s active engagement with the EU enlargement process. Your active and constructive contribution to the general debate on enlargement and to Serbia’s integration process in particular is a precious political asset to us. I would also like to take this opportunity to thank rapporteur Kacin for his work.

I would like to underline that the EU approach is rigorous but fair, delivering on its commitments against clear requirements. This was the case with Croatia when we successfully concluded accession negotiations, and this was the case with Serbia when the European Council decided to grant candidate status to the country.

These achievements show that the political drive behind the EU enlargement process policy continues to promote positive change and sustainable reforms. This process has over many years been a decisive positive factor for peace, security and prosperity throughout Europe. On behalf of the Danish Presidency and the Member States, I would like to welcome the work of this Parliament, and in particular Mr Jelko Kacin’s continuous commitment and positive contribution to the endeavour of advancing the enlargement policy of the European Union. The significance of Parliament’s work in particular to maintain the support of EU citizens for further enlargement must be underlined. I can assure you that we will pay particular attention to the views of the European Parliament in this regard.

The European Council granted Serbia candidate country status on 1 March this year. I visited Belgrade as part of this process, both before and immediately after the decision was taken, and I can say that it was met with great appreciation by the President and the people of Serbia. We welcome the fact that Serbia and Kosovo reached agreement on regional cooperation and the implementation of the integrated management for crossing points, the IBM. We are aware that there are temporary difficulties in implementing the Regional Cooperation Agreement, and we are working to restore the situation and bring all parties back together.

What is of the utmost importance for Serbia now is to continue its good work on the EU reform agenda and to continue to actively implement the agreements reached within the framework of the EU-facilitated Belgrade-Priština dialogue. Maintaining good relations with all its neighbours will bring stability to Serbia and to the whole region. This remains a very important part of the integration process of Serbia.

It is clear from the opinion of the European Commission of October 2011 that Serbia has progressed towards fulfilling the Copenhagen criteria and the conditions of the Stabilisation and Association Process, and important steps have been taken towards establishing a functioning market economy and achieving macro-economic stability. However, as is reflected in your resolution, Serbia needs to make further efforts to maintain the necessary degree of compliance with the membership criteria, with particular attention to the rule of law.

Let me end by recalling that regional cooperation and good neighbourhood relations are key to progress in the Western Balkans region. We therefore encourage Belgrade to continue its active engagement in regional cooperation, and from the Presidency’s point of view we are also looking forward to close cooperation with Parliament and the Commission, and with Commissioner Füle, in this regard.

  Štefan Füle, Member of the Commission. − Mr President, it is a great pleasure and honour for me to participate in today’s debate on the European integration process of Serbia, not least because Serbia was granted candidate status by the European Council at the beginning of the month.

I am most grateful to the rapporteur, Mr Jelko Kacin, for having outlined comprehensively and accurately the many achievements, as well as the challenges, lying ahead of Serbia. That Serbia was granted candidate status is due firstly to the determination and vision of the Serbian leadership; secondly, to the priority given by all Serbian state institutions to the EU reform agenda; and thirdly, to their increasing efficiency in adopting and implementing key reforms, notably under the political criteria.

At the pinnacle of these achievements were the significant and consistent efforts of President Tadić to deliver on cooperation with the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia and to foster a new spirit of cooperation and reconciliation in the region, including by effectively engaging in the Belgrade/Priština dialogue.

We have now arrived at a major turning point in our relations with Serbia. Along with the forthcoming entry into force of the Stabilisation and Association Agreement, these relations have been brought to a much higher level. I am confident that this will generate a new impetus for reforms and a new wind of change within all Serbian institutions. Ultimately, this gives a far better prospect to Serbian citizens who are eager to live in a country where democracy and the rule of law prevail while its economy recovers and develops in the best possible environment.

2011 was an important year for Serbia, a year of demanding challenges. 2012 will be equally paramount, as Serbia is eager to open accession negotiations. Qualifying for that major step will be the first task of the incoming government after the elections on 6 May.

There is serious work ahead for Serbia if the Commission is to recommend opening accession negotiations in its next progress report. Firstly, Serbia is expected to deliver on the key priority: making further progress towards a visible and sustainable improvement in its relations with Kosovo. This means in particular that Serbia needs to implement – and stick to the letter and spirit of – all agreements reached to date in the dialogue with Priština. Secondly, we will need to see the momentum of reforms continuing in order to confirm that Serbia sufficiently fulfils the political criteria.

We are determined to continue our engagement with Serbia. As long as the objective and criteria are clearly defined, I have strong faith in Serbia’s capacity to mobilise itself and achieve the necessary additional progress to move towards accession negotiations. This will allow the negotiation process to push reforms and tackle even the most difficult challenges which lie ahead.

I am convinced that, with our joint support, Serbia will continue to embrace its European future. This will give a positive message to the whole region in order to consolidate peace and foster economic prosperity in the Western Balkans.

Thank you very much for your attention.

  Jelko Kacin, v imenu skupine ALDE. – Danes prvič razpravljamo o napredku Srbije, odkar je dobila status kandidatke v pristopnih pogajanjih za Evropsko unijo.

To je velik preboj za državo in celotno regijo. Za srbske državljane je evropska perspektiva končno postala oprijemljiva. Poudarjam, da je ta pozitiven trenutek potrebno ohraniti tudi vnaprej.

Upam, da volilna kampanja za parlamentarne volitve v Srbiji ne bo vplivala na dialog s Prištino in na uresničevanje doseženih sporazumov.

Implementacija dogovora o skupni mejni kontroli je zelo pomembna. Pozdravljam odločenost srbskih oblasti, da zagotovijo svobodo gibanja na srbski strani meje.

Še bolj pozdravljam sodelovanje uradnega Beograda z Eulexom in Kaforjem in več kot očiten napredek po incidentih na severu Kosova v zadnjih letih.

Verjamem, da je Srbija pripravljena na pristopna pogajanja. Država ima na čelu službo za evropske integracije, najbolj usposobljeno administracijo v regiji. Če bo po volitvah nova vlada pokazala zavezanost k izvajanju reform in regionalnemu sodelovanju, je potrebno pogajanja začeti čim prej.

Obenem morajo srbske oblasti pospešiti boj proti sistemski korupciji. Prepletanje političnih strank s privatnimi interesi je še vedno prisotno in videti je, da je država pri teh vprašanjih še na samem začetku.

Reforme v pravosodju morajo odstraniti dvome o političnih vplivih na sodišča in tožilstva.

Želim spomniti na vse, kar je za Srbijo storila, žal pokojna, Verica Barač, vodja sveta za preprečevanje korupcije. Gospa Barač je umrla pred devetimi dnevi.

Želim si, da bi srbski voditelji pokazali toliko volje in energije pri boju proti korupciji in zavzemanju za pravno državo, kot jo je Verica Barač, ki je v tem boju prevečkrat ostala osamljena.

Kljub temu je dokazala, da neodvisne institucije v Srbiji zmorejo opravljati svoje delo učinkovito in profesionalno. V boju s korupcijo je zelo pomembna politična volja vsakokratne izvršne oblasti.

Vsebina resolucije o napredku Srbije, o kateri bomo glasovali jutri, je sporočilo vzpodbude in naklonjene kritike.

Trdno verjamem, da bo Srbija po odprtju pogajanj napredovala hitreje. Na Beogradu pa je, da se pri tem izkaže.

  György Schöpflin, on behalf of the PPE Group. – Mr President, my congratulations to Mr Kacin. This is a thorough and cogent report. Cooperation has been very good.

Serbia has been granted candidate status, and at the same time – this is important – elections are to be held in early May. So this report can serve as a guide for the next Serbian Government in its stance towards Europe. A great deal has been done to make Serbian accession feasible, and the country should receive due credit for all these efforts. However, as the report makes clear, this does not mean that all is done and dusted: far from it. There are many areas where the Serbian system of government – and, for that matter, governance – demand a major overhaul before they meet the EU criteria.

One of these areas is very serious. This is where legal provision is used, indeed abused, to eliminate competition and to stultify the market in favour of insiders. It is all the worse that this practice is undertaken in the name of the fight against organised crime.

Then there is Kosovo. All candidate countries have to come to terms with their neighbours, whatever the antecedents. This means that Serbia has to confront Kosovo’s independence and abandon illusions that somehow, one day, Kosovo will again be a part of the Serbian State. It will not, however hard that may be to accept.

Thirdly, while Serbia has taken a number of steps in the direction of providing equal status for its non-Serbian minorities, its citizenship concept is not yet sufficiently inclusive to provide full rights to some non-Serbian groups, notably the Romanian speakers of the Timok Valley and the Bulgarian minority. The model – the good model developed in Vojvodina – of all minority councils should be extended to the rest of the country. The next government will have plenty on its plate.

  Μαρία-Ελένη Κοππά, εξ ονόματος της ομάδας S&D. – Κύριε Πρόεδρε, εκ μέρους των Σοσιαλιστών και Δημοκρατών, θα ήθελα και εγώ να συγχαρώ τον εισηγητή κ. Kacin για την έκθεσή του, και θα ήθελα να εκφράσω την ικανοποίηση για την απόδοση του καθεστώτος υποψήφιας προς ένταξη χώρας στη Σερβία.

Και αυτό για δύο κυρίως λόγους: Πρώτον, γιατί αποτελεί αναγνώριση των προσπαθειών της ίδιας της χώρας στην ευρωπαϊκή της πορεία και δεύτερον γιατί στην παρούσα συγκυρία οικονομικής κρίσης και γενικότερης κόπωσης για τη διεύρυνση, το βήμα αυτό εκπροσωπεί μια έμπρακτη απόδειξη ότι η πολιτική της διεύρυνσης συνεχίζεται και η Ευρωπαϊκή Ένωση προτίθεται να εκπληρώσει τις δεσμεύσεις της για ένταξη όλων των χωρών των Δυτικών Βαλκανίων.

Συγχαίρουμε τον Σερβικό λαό και την ηγεσία της χώρας για τα σημαντικά βήματα που έχουν γίνει και τους ενθαρρύνουμε να συνεχίσουν την προσπάθεια για τον εκσυγχρονισμό της κοινωνίας και της διοίκησης, αλλά και για τον συμβιβασμό και την εξοικείωση με τα λάθη του παρελθόντος. Ιδιαίτερα συγχαρητήρια αρμόζουν, πιστεύουμε, στον Πρόεδρο Τάντιτς για την πολιτική του δράση, για τη συμφιλίωση στον χώρο της πρώην Γιουγκοσλαβίας και τη σταθερή του δέσμευση στην ευρωπαϊκή πορεία της Σερβίας. Αυτή η συνεισφορά αναγνωρίστηκε χθες και με την απονομή του βραβείου Βορρά - Νότου του Συμβουλίου της Ευρώπης. Η αναγνώριση στο πρόσωπό του είναι τιμή για όλη τη Σερβία.

Οι συμφωνίες που επιτεύχθηκαν στο πλαίσιο του διαλόγου μεταξύ του Βελιγραδίου και της Πρίστινα, δημιουργούν προσδοκίες για ομαλοποίηση της κατάστασης προς όφελος όλων των κατοίκων της περιοχής. Η εφαρμογή των συμφωνηθέντων και η συνέχιση του διαλόγου είναι καίριας σημασίας. Είναι ευθύνη όλων των εμπλεκομένων αλλά και της ίδιας της Ευρωπαϊκής Ένωσης να συμβάλλει στην επιτυχή συνέχισή του. Η ειρηνική επίλυση των διαφορών και η συμφιλίωση μεταξύ των λαών είναι αρχές στη βάση του Ευρωπαϊκού εγχειρήματος. Όλοι, όσοι επιδιώκουν την ένταξη στην Ευρωπαϊκή Ένωση, πρέπει να το' χουν αυτό υπόψη τους.

  Franziska Katharina Brantner, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident! Ich möchte auch zuerst dem Berichterstatter danken. Er hat einen sehr guten Entwurf vorgelegt, und zusammen haben wir daraus einen hervorragenden Bericht gemacht. Ich danke für die gute Zusammenarbeit. Der Bericht ist so gut, weil er ausgewogen ist. Er erkennt die Fortschritte an, die Serbien in den letzten Jahren und Monaten gemacht hat, legt aber dort den Finger in die Wunde, wo es immer noch notwendig ist. Die vielen wichtigen Fortschritte wurden schon genannt: Kooperation mit dem UN-Tribunal, rechtsstaatliche und wirtschaftliche Reformen und – wenn auch zögerlich – Kompromissbereitschaft im Fall Kosovo.

Doch Kosovo ist ein Stichwort, wo insgesamt die Sollseite noch deutlich die Habenseite überwiegt. Die jüngsten Vereinbarungen zum integrierten Grenzmanagement sind ein wichtiger Schritt, und sie haben den Weg zum Kandidatenstatus geebnet. Doch muss das Vereinbarte noch umgesetzt werden. Bisher hat Belgrad noch nicht die Unterschrift unter das Abkommen zum Grenzmanagement gesetzt, obwohl die entsprechende politische Einigung schon einen Monat zurückliegt. Hier müssen wir als Europäisches Parlament ein klares Signal nach Belgrad schicken. Geschlossene Abkommen sind einzuhalten und umzusetzen – Wahlkampf hin oder her. Daran wird Serbien gemessen werden.

Das wird wohl bald ganz konkret werden, wenn es um die Frage der Aufnahme von Beitrittsgesprächen geht. Ich hoffe, dass es dazu sobald wie möglich kommt. Doch Voraussetzung dafür ist, dass die von der EU-Kommission genannten Kriterien erfüllt werden. Und das betrifft vor allem auch die Beziehungen zum Kosovo.

Serbien sieht sich auch noch weiteren Herausforderungen gegenüber, insbesondere bei der Korruptionsbekämpfung, dem Minderheitenschutz und der Justizreform. Dazu wird meine Kollegin Cornelissen später mehr sagen. Klar ist, es liegt in der Hand der Serben, zügig in ihrer Annäherung an Europa voranzuschreiten. Wir werden die Probleme kritisch ansprechen, aber immer fair sein, denn unser gemeinsames Ziel ist es, dass Serbien Teil der europäischen Familie wird.

  Mirosław Piotrowski, w imieniu grupy ECR. – Panie Przewodniczący! Unia Europejska, nie zważając na trawiący ją poważny kryzys finansowy, kontynuuje proces rozszerzenia. Uwagę swoją szczególnie kieruję w stronę Bałkanów.

Podczas marcowej sesji w Strasburgu ostro spierano się o Macedonię, a dziś Komisja Spraw Zagranicznych przedkłada Parlamentowi projekt rezolucji w sprawie integracji Serbii z Unią Europejską. Kraj ten – jak czytamy w sprawozdaniu – poczynił wyraźne postępy w dziedzinie reform demokratycznych i legislacji. Z niektórymi zapisami rezolucji trudno się do końca zgodzić, gdyż z jednej strony – jak chociażby w ustępie 30 – przedstawia się władzom Serbii zarzut ogólny, że „w czasie przygotowań do parady równości zaplanowanej na 2 października 2011 r. wykazały się brakiem woli politycznej”, z drugiej zaś strony w tym samym punkcie w sposób nieuprawniony ingeruje się w swobodę wypowiedzi, odmawiając między innymi prawosławnym duchownym prawa do wyrażania uwag zgodnych z własnymi przekonaniami.

Odrzucając oczywiście postawy ekstremistyczne w tym kraju, musimy pamiętać, że podnoszona w tym sprawozdaniu kwestia tolerancji powinna dotyczyć także krytykowanych chrześcijan, a zbyt natrętne sugestie Parlamentu mogą zaburzyć cały proces integracji.

  Miloslav Ransdorf, za skupinu GUE/NGL. – Pane předsedající, chtěl bych říci, že mezi hodnoty Evropské unie patří to, že stabilita je nedělitelná. A tím, že pomůžeme integrovat Srbsko do rodiny evropských národů, tím vlastně pomáháme evropské stabilitě. Chtěl bych také říci, že Srbsko je centrální ekonomika Balkánu, čili integrací Srbska stabilizujeme Balkán jako region.

Za třetí bych chtěl zdůraznit, že integrací Balkánu a stabilizací Srbska jako centrální země této oblasti pomůžeme vzít půdu pod nohama jakémukoliv šovinismu. Šovinismus je nepřítel evropské integrace a je nepřítel stability.

Pokud jde o to, co říkal profesor Schöpflin, chtěl bych tady otevřeně říci, že např. Vojvodina, kterou tady zmiňoval jako odstrašující příklad, je příkladem právě tolerance, protože je tam řada národnostních komunit a i malá česká nebo slovenská komunita se může těšit z toho, že má vlastní školství a má vlastní přístup k médiím. Takže není pravda, že by tam byla diskriminace.

Srbsko v poslední době zahájilo odvážný boj proti organizovanému zločinu a také velice ambiciózní soudní reformu. Dokázalo během krátké doby odstranit 1 600 soudců, kteří byli propleteni s organizovaným zločinem. Toto úsilí, myslím si, je třeba z naší strany podpořit.

  Cristian Dan Preda (PPE). - Vreau să încep prin a sublinia că am susţinut întotdeauna aderarea Serbiei. Cred cu tărie că întreg procesul de aderare la Uniune este în favoarea cetăţenilor acestei ţări, ce sunt finalmente principalii beneficiari ai reformelor politice şi economice pe care le implică respectarea criteriilor de la Copenhaga.

Aderarea înseamnă însă respectarea integrală a acestor criterii, inclusiv criteriul esenţial al protecţiei persoanelor aparţinând minorităţilor. Vreau să atrag aici atenţia în special asupra situaţiei etnicilor români din nord-estul Serbiei care, din păcate, nu s-a ameliorat deloc. Accesul la educaţie, la serviciul religios şi la mass-media în limba română, utilizarea limbii române în administraţia locală, toate acestea continuă să fie problematice, iar acţiunile de intimidare la adresa etnicilor români din Valea Timocului continuă şi ele.

Aceste elemente nu sunt noi şi au fost evocate în repetate rânduri, numai că, în ciuda asigurărilor autorităţilor sârbe, inclusiv în dezbaterile din Parlamentul nostru, implementarea standardelor europene în materie de protecţie a minorităţilor naţionale e încă deficitară. Mai mult chiar, în ciuda angajamentelor asumate de Serbia înainte de reuniunea Consiliului European din luna martie, când a fost semnat protocolul Comisiei mixte cu România privind minorităţile naţionale, există semnale că implementarea acestor norme nu e o prioritate pentru Serbia. Vreau să salut prin urmare decizia Comisiei Europene de a monitoriza implementarea legislaţiei în materie de minorităţi din Serbia. Sper că acest lucru va conduce în sfârşit la schimbări concrete în situaţia minorităţii române, ceea ce nu va face decât să accelereze parcursul european al Serbiei.

  Libor Rouček (S&D). - Pane předsedající, politika rozšiřování je jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie v posledních letech. Politika rozšiřování zajistila mír, stabilitu, spolupráci i prosperitu v zemích střední a východní Evropy. Myslím, že je naším společným cílem, abychom tento úspěšný koncept završili i na západním Balkáně. Chorvatsko úspěšně prošlo procesem vyjednávání a pokud vše bude dobře, v červenci příštího roku se stane plnoprávným členem.

Dnes mluvíme o Srbsku. Srbsko je pro celou oblast západního Balkánu z hlediska politického, strategického, historického, ekonomického a kulturního klíčovou zemí.

Je velmi potěšující slyšet a číst pozitivní zprávy, které z Bělehradu a z této země přicházejí. Je docela možné, že v budoucnu, až historikové budou pohlížet na první polovinu roku 2012, bude to právě toto období, které představuje klíčový zlom v integraci Srbska. Z této perspektivy má únorová dohoda s Prištinou o reprezentaci Kosova v regionálních uskupeních zásadní význam. A samozřejmě má zásadní význam i udělení kandidátského statusu.

My bychom ale měli v tomto nastoleném tempu pokračovat, tzn. Komise by měla co nejdříve umožnit Srbsku zahájit vyjednávání o členství. Ale také samozřejmě Srbové si budou muset udělat své domácí úkoly, tzn. pokračovat jak ve vnitřním reformním procesu a aproximaci evropského práva, tak také v normalizaci vztahů s Kosovem.

Čili toto je základní obsah zprávy. My jako sociální demokraté tuto zprávu podporujeme a přejeme Srbsku hodně úspěchů na cestě do Evropské unie.

  Станимир Илчев (ALDE). - Г-н Председател, докладът, който обсъждаме днес, има много достойнства, защото авторът му г-н Kacin е голям познавач на Западните Балкани и на ситуацията в Сърбия. Докладът съдържа и чудесната новина за новия статут на сръбската държава. Този статут е заслужен, тъй като сръбското общество направи и продължава да прави големи усилия за реформи.

Няма да бъде изненада, ако днес много често поставяме акцент върху диалога между Белград и Прищина. Това ще бъде една призма, през която за дълго време ще оценяваме сръбската политика - дали е рационална и полезна.

Друга важна призма за вътрешната политика е политиката на малцинствата. Идеята на докладчика за промяна в параграф втори е изключително важна. Вече ще имаме шанс да се борим за правата на всички малцинства, като част от европейските стандарти, а не като част от уредбата на бивша Югославия.

Ще бъде логично да очакваме бърз напредък в тази област. Толкова ли е трудно, например, в българските църкви молитвите към бога да се отправят на български език? Нужно ли е сръбската именна система да се налага чрез административен натиск върху новородените български деца? Приемливо ли е да се пречи на българите в Босилеградско и Пиротско да отбелязват своите празници?

Бързата промяна на старите стереотипи няма алтернатива. Тя е наложителна и тя ще бъде много важна за напредъка на Сърбия.

  Marije Cornelissen (Verts/ALE). - Mr President, we welcome the major steps that Serbia has taken to gain candidate status, notably the capture of Mladić and Hadžić and the constructive resumption of the dialogue with Kosovo – although Serbia still has quite a lot to prove in that regard.

The negotiations should start as soon as possible so that Serbia can start working even harder on sustainable and profound reform, starting with Chapters 23 and 24. We expect Serbia to remedy the huge flaws in its review of the judiciary. While its initiative to start carrying out this review is commendable, taking the initiative is really not enough. They do not seem to realise that the execution of the process is at least as important, and the way this has been done now reflects badly on them.

We expect Serbia to improve the position of ethnic minorities so that they will have a good future in Serbia and will not feel they need to ask for asylum in the EU. We expect Serbia to combat extremism, xenophobia and homophobia so that this coming October the people of Belgrade can walk freely and safely in a Gay Pride parade. I will be there too.

We also expect Serbia to continue fighting corruption and organised crime.

We expect Serbia to do all this not only because it bring accession closer and is popular in the polls (or not), but mainly because it means a brighter future for all Serbians.

  Adam Bielan (ECR). - Panie Przewodniczący! Po niedawnym podpisaniu traktatu akcesyjnego z Chorwacją przyznanie Serbii statusu kraju kandydującego to kolejny element strategii rozszerzenia w kierunku bałkańskim. Republika Serbii od kilku lat wykazuje pełne zaangażowanie na drodze do członkostwa w Unii, również poprzez dążenie do zadośćuczynienia i wyjaśnienia niechlubnych wydarzeń ostatniego dwudziestolecia oraz poprawę relacji z sąsiadami. Opowiadam się zdecydowanie za jak najszybszym rozpoczęciem negocjacji akcesyjnych w celu maksymalnego przyspieszenia procesu integracji. Rozszerzenie systemu bezwizowego będzie doskonałym instrumentem rozwoju współpracy z wszystkimi krajami członkowskimi.

Dotychczasowa praktyka pokazała, że polityka rozszerzenia przynosi długotrwałe korzyści całej Unii. Jej powiększenie w latach 2004 i 2007 wzmocniło pozycję Wspólnoty w walce z późniejszym kryzysem. Jako największy zintegrowany obszar gospodarczy na świecie generuje ona teraz ponad 30% światowego PKB. Wewnętrzna wymiana handlowo-usługowa wpłynęła na wzrost średniego dochodu obywateli oraz zmniejszenie bezrobocia. Wierzę, że przyjęcie kolejnych krajów przyczyni się do powiększenia zamożności europejskich społeczeństw. Nieocenionym atutem każdego rozszerzenia jest zwiększenie stabilności i bezpieczeństwa na całym kontynencie.

  Alojz Peterle (PPE). - Zelo sem vesel, da v poročilu pozdravljamo napredek, ki ga je naredila Srbija z reformami in sporazumom s Kosovom, ter tako izpolnila pogoje za podelitev statusa države kandidatke.

Ta napredek ne pomeni samo izredno pomembnega formalnega koraka za Srbijo, je tudi dokaz, da se evropsko perspektivo uresničuje tudi s politiko boljšega sosedstva.

To dejstvo daje podlago, zaupanje za okrepljeno dinamiko pristopnega procesa z dosledno implementacijo že dogovorjenega.

Sedaj je zelo pomembno, da Srbija nadaljuje proces demokratične tranzicije v duhu spoštovanja različnosti, pravne države, socialno-tržnega gospodarstva in drugih evropskih standardov.

Uvedba teh standardov pomeni manj korupcije, bolj pošteno privatizacijo, več pravičnosti in spoštovanja različnih identitet oziroma manjšin ter več žensk na odgovornih mestih.

To bi okrepilo tudi pomen in uspešnost Srbije kot zelo pomembnega regionalnega igralca v regiji, v kateri preteklost večkrat zasenči voljo po novi kakovosti sožitja in sodelovanja.

Srbiji iskreno čestitam za dosežen napredek, za status države kandidatke, in ji želim, da ne čaka dolgo na začetek pogajanj.

Poročevalcu, kolegu Kacinu, in poročevalcem v senci pa čestitam za dobro opravljeno delo.

PRZEWODNICZY JACEK PROTASIEWICZ
Wiceprzewodniczący

  Кристиан Вигенин (S&D). - Г-н Председател, уважаеми г-н Комисар, г-н Министър, уважаеми колеги, искам на първо място да поздравя народа на Сърбия за получения статут на страна кандидат на последния Европейски съвет. Решението е заслужено признание за реализираните в страната реформи.

Властите в Сърбия поддържат неотклонно нейния европейски курс и изпълняват ангажиментите и обещанията си, въпреки трудната политическа и икономическа ситуация. Това е отразено в доклада на Европейския парламент.

Европейският съюз продължава работата си по процеса на разширяване, въпреки икономическите проблеми, дълговата криза и натиска върху единната валута. Поставена в контекста на напредъка на повечето страни от региона по пътя към Европейския съюз, стъпката по отношение на Сърбия доказва устойчивия ангажимент на Съюза към Западните Балкани, поет през 2003 година.

Сърбия има нужда от навременна и недвусмислена подкрепа за проевропейски ориентираните политически сили, предвид предстоящите в началото на май парламентарни избори. Смятам, че докладът на Европарламента е такава подкрепа. Следващото и може би най-важно изпитание за страната ще бъде началото на преговорите за членство, което на практика ще направи необратима нейната евроинтеграция. Европейският парламент ще работи в тази посока.

  Андрей Ковачев (PPE). - Г-н Председател, Европа, и особено Югоизточна Европа, има нужда от демократична Сърбия и Европейският съюз трябва да работи за такава политическа среда, която да подкрепя процеса на демократични реформи в Сърбия, за да може страната окончателно да скъса с комунизма, посткомунизма, и особено национализма, наследен от бивша Югославия.

Такава подкрепа за демократичния процес е даването на Сърбия на статут на страна кандидат. Както винаги, успехът зависи най-много от волята на самата страна. Сърбия трябва да вземе трудни решения по пътя към своето европейско бъдеще и смятам, че с настоящата си политика страната върви в правилната посока.

Теми като правата на всички граждани, независимо от техния етнически произход, както и преодоляването на проблемите със съседите, са също част от процеса на приближаване към Европейския съюз.

Искам да обърна особено внимание на неравностойното положение на едно често забравяно малцинство в икономически слаборазвитата част на Сърбия - българското. В този регион са нужни повече инвестиции и перспектива за младите хора да останат там, а също така и гарантиране на обучението в училищата на майчин език и наличието на учебници на български език.

И накрая, отново призовавам колегите от Сърбия, от Сръбското събрание и от правителството да не си затварят очите пред миналото, а да последват примера на всички държави на изток от Берлин и да разсекретят архивите на комунистическите тайни служби от времето на бивша Югославия, в името на прозрачността и помирението. Сенките от миналото не могат да ни водят към демократично европейско бъдеще.

  Kinga Gál (PPE). - Elnök úr! Örömmel vettük, hogy Szerbia megkapta a tagjelölt státuszt, amit a csatlakozási tárgyalások megkezdése kell, hogy kövesse. Tudjuk, hogy ez az út nem lesz egyszerű. Van bőven tennivaló, de minden megtett lépés, ami a kritériumoknak való megfelelés, a jogállamiság kiépülése érdekében történik, az valahol mégis csak a Szerbiában élők javát szolgálja. Lényeges eleme ennek a jelentésnek és ezért köszönet Schöpflin kollégámnak és Kacin jelentéstevő nyitottságáért és befogadó készségéért, hogy a nemzeti kisebbségek jogai védelmének szükségessége által e koppenhágai kritérium is megfelelő hangsúllyal és figyelemmel került be ebbe a jelentésbe. Annak külön örülök, hogy a vajdasági magyar közösség számára fontos szempontok is bekerülhettek a szövegbe olyan elvárások formájában Szerbia felé, amelyek betartása segítheti ezen közösségek boldogulását szülőföldjükön, és az esélyekhez való egyenlő hozzáférést. Fontos, hogy Szerbia ne essen mások hibáiba, miszerint csak a csatlakozás érdekében, csak átmenetileg és elméletben tartja szem előtt e nemzeti kisebbségek érdekeit, hanem azt a gyakorlatban, a mindennapokban is érezhetővé teszi az ott élők számára. Nekünk ezt nyomon követni lesz kötelességünk itt a továbbiakban is.

  László Tőkés (PPE). - Elnök úr! Mindenekelőtt elismerésemet fejezem ki Jelko Kacin képviselő úrnak bővítési jelentéséért. Kiemelt módon a dokumentum kisebbségvédelemmel kapcsolatos kitételeire szeretném felhívni a figyelmet. A koppenhágai kritériumok és a Lisszaboni Szerződés ez irányú előírásainak a teljesítése döntő előfeltétele volt annak, hogy március 1-jén a külügyminiszterek értekezlete végre megadta a tagjelölti státuszt Szerbiának. Mind a kisebbségpolitikai deficittel rendelkező Szlovákia és Románia számára tanulságos lehet az a következetesség, melyet az Európai Tanács a szerbiai kisebbségek, köztük a románok illetve a vlachok védelme ügyében tanúsított.

A Tanács konklúziói, valamint maga a Szerbiára vonatkozó állásfoglalási indítvány is a kollektív kisebbségi jogok erősítését szolgálják, nem utolsósorban azáltal is, hogy Szerbia kisebbségi politikájának a folyamatos monitorozását írják elő. Mi, magyarok, támogatjuk Szerbia európai csatlakozását, ugyanakkor viszont igazságot követelünk a múltban elkövetett, kisebbségeket sújtó tömeggyilkosságok ügyében, valamint közösségi jogokat és autonómiát a mindmáig ott élő magyar közösségünknek. A szerbiai magyarság érdekei védelmében példát veszünk Romániáról, mely határozottan kiállott a timok-völgyi románok mellett.

  Paulo Rangel (PPE). - Senhor Presidente, eu queria basicamente dizer que é com grande alegria que nós verificamos que têm sido dado passos para integrar a Sérvia na União Europeia. Isto é muito importante porque a experiência de países como Portugal, como a Espanha ou como a Grécia, que foram países que viveram ditaduras e que tiveram um conjunto de problemas muito graves, é a experiência de que a integração europeia foi a forma de consolidar a democracia. E, por isso, a Sérvia merece também esta oportunidade.

Eu gostaria, em todo o caso, de dar aqui uma nota um pouco diferente daquela que tem sido dada pelos meus colegas. Sei e saúdo muito a preocupação com as minorias, mas é preciso não esquecer a maioria sérvia, é fundamental que os próprios sérvios tenham um lugar na União Europeia e lugar de pleno direito. Isto não pode ser esquecido. Não haverá paz nos Balcãs sem a Sérvia e, portanto, por muito que nós enfatizemos os direitos das minorias, eles têm de ser respeitados, nós não podemos esquecer a maioria sérvia, a sua identidade e o seu direito pleno a serem cidadãos europeus iguais a todos os outros, com o seu Estado e com o seu orgulho nacional próprio.

  Giuseppe Gargani (PPE). - Signor Presidente, onorevoli colleghi, io credo che in un momento di crisi dell'Europa – perché il dibattito che c'è stato in questo Parlamento da parte di tutti i gruppi per l'accordo del 1° marzo ha dimostrato come il comunitario sia in crisi – sia molto importante che un paese come la Serbia diventi paese candidato per entrare nell'Europa.

Credo che sia un momento fondamentale, e sono d'accordo sia con i rappresentanti della Commissione e del Consiglio che con il relatore che la Serbia ha fatto tanti passi avanti ma che deve continuare a risolvere i problemi e a trovare omogeneità con l'Europa.

Io credo che sia un momento di stabilità e un momento di sicurezza per l'Europa e che il rapporto nuovo che la Serbia comincia a instaurare col Kosovo dia grandi speranze non solo all'Italia, perché ha un confine più vicino, più adiacente, ma anche a tutta l'Europa, che credo abbia interesse a che la pace nel suo complesso venga garantita. Io credo che occorra monitorare il comportamento, ma penso che tutti quanti noi dobbiamo essere contenti di questo avvicinamento.

  Eduard Kukan (PPE). - Oceňujem výbornú prácu spravodajcu Jelka Kacina. Jej výsledkom je správa, ktorá objektívne odzrkadľuje situáciu v Srbsku a jeho vzťahy s EÚ. Srbsko dostalo štatút kandidátskej krajiny zaslúžene. Teraz má možnosť využiť svoj potenciál a zaradiť sa medzi „front runners“ európskej integrácie. Chcem preto povzbudiť našich srbských kolegov. Veď kandidátsky štatút je totiž len začiatok tvrdej a dlhotrvajúcej práce.

Som rád, že dialóg Srbska s Kosovom pokračuje. Dialóg a dohody musia prispieť k zlepšeniu vzťahov a k postupnému odstraňovaniu anomálií medzi partnermi. Podstatná je pritom implementácia dohôd v dobrej viere, vzájomné rešpektovanie sa partnerov v dialógu a nevyvolávanie zbytočného napätia. Srbsko teda čaká intenzívna práca. Bude vyžadovať presvedčených proeurópsky orientovaných politikov, ktorí dokážu krajinu reformovať a pohnúť dopredu. Srbsko má potenciál tento proces úspešne zvládnuť a má v ňom aj našu plnú podporu.

Procedura pytań z sali

  Csaba Sógor (PPE). - A Nyugat-Balkán országai mind az európai integráció útját választották. A térség lakói ettől remélik életkörülményeik jobbulását, a gazdaság fellendülését és a feszült etnikai viszonyok rendeződését. Szerbia lakói is ezt remélik, szerbek és magyarok, romák és románok, albánok és horvátok mindannyian. Azonban ha az Unió nem fordít kellő figyelmet a kisebbségi problémák kezelésére, akkor a leendő uniós polgárok csalódni fognak bennünk. Az etnikumközi feszültségek kezelésének legjobb módja a politikai autonómia biztosítása. Szerbia Vajdaság tartományában is ez a jövő útja.

Sokáig Koszovó esetében is ez látszott a megoldásnak, ám az idő meghaladta az államon belüli rendezés lehetőségét. Kérem a Bizottságot és a tagállamokat, ne engedjük, hogy a térség csatlakozás útját járó államai elveszítsék az európai perspektívát. Ehhez pedig oda kell figyelnünk a problémáikra még akkor is, ha ez az etnikumközi viszonyok rendezésében való szerepvállalást jelenti.

  Franz Obermayr (NI). - Herr Präsident! Auch wenn es bis zur vollen Mitgliedschaft Serbiens noch ein langer, harter Weg sein wird: Der Kandidatenstatus ist ein deutlicher Schritt nach vorn, speziell für ein Land, das noch vor 13 Jahren immerhin Ziel von Nato-Angriffen war. Serbien ist kulturell, historisch und geografisch durch und durch ein europäisches Land. Zudem haben Serbien und Belgrad im letzten Jahr bewiesen, dass sie in der Lage sind, die Beitrittskriterien zu erfüllen.

Aufgrund der seit Dezember 2009 herrschenden Visafreiheit kam es zu einer wachsenden Zahl von Asylsuchenden auch in die EU. Leider wird diese Visafreiheit für Handel mit falschen Asylbewerbern missbraucht. Tatsächlich gehören zu den Asylsuchenden vor allem Angehörige der ethnischen Minderheiten. Aber auch Serbien wird selber Zielland für Asylbewerber. Die EU muss daher im Rahmen der Beitrittsverhandlungen für ein effizientes Asylwesen in Serbien eintreten, dieses Asylwesen fördern, aber auch einfordern.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). - Kulcsfontosságú volt, hogy a májusi szerbiai országgyűlési választások előtt az Európai Tanács megadta a tagjelölt státuszt Szerbiának. A Közösség elismerte az erőfeszítéseket, amelyeket Szerbia a koppenhágai kritériumok teljesítése terén tett. Az egész Balkán stabilitása szempontjából nagy jelentősége van, meghatározó szerepe van Szerbia integrációs előrehaladásának. Nagyon fontos az a kisebbségvédelmi rendszer, amely Szerbiában kialakult. Számos európai uniós tagállam büszke lehetne arra a kisebbségvédelmi rendszerre, amit Szerbia kialakított, ugyanakkor szerb barátaink figyelmét felhívnám arra, hogy ehhez megfelelő pénzügyi forrásokra is szükség van. Ami pedig Koszovót illeti, nagyon kérem a Bizottságot és a Tanácsot, ne állítsa teljesíthetetlen követelmények elé Szerbiát. Ahhoz, hogy előrehaladás legyen Szerbia és Koszovó viszonyában, mind a két félnek megfelelő engedményeket kell tennie, nem csak Szerbiának, hanem a koszovói albánoknak egyaránt.

  Andrew Henry William Brons (NI). - Mr President, we are not only opposed to the UK’s membership of the EU, we are opposed to the institution itself, which is intentionally destructive of national identities and sovereignties. We would therefore urge all countries, including Serbia, to decide against membership.

The EU’s interference in Serbian internal affairs is to be deprecated. Encouraging Serbia to embrace neo-liberal globalist economic policies is not in Serbia’s interest. Attempts to foist social liberalism on a socially conservative society like that of Serbia have led to violence, inevitable repression and resentment. The true purpose of such measures is not to protect the real interests of sexual minorities, but to politicise them and generate friction with their neighbours.

Furthermore, it is in the UK’s interest to oppose enlargement, especially the entry of relatively poor countries, the inclusion of which will lead to greater net contributions from the donor countries and mass migration from the newly admitted states.

  Petru Constantin Luhan (PPE). - Evaluarea Comisiei Europene din octombrie privind avansarea Republicii Serbia pe calea europeană trebuie să se bazeze pe îndeplinirea criteriilor de la Copenhaga, a căror parte importantă este şi protecţia drepturilor persoanelor aparţinând minorităţilor naţionale.

În ceea ce priveşte situaţia minorităţilor române de pe întreg teritoriul Serbiei, nu cred că avem de-a face cu o situaţie bilaterală, ci cu una care ţine de îndeplinirea criteriilor politice. Plecând de la principiul autoidentificării, Serbia trebuie să implementeze legislaţia privind minorităţile de o manieră coerentă, adică pe întreg teritoriul său şi consistentă, adică pentru toate minorităţile. Asigurarea accesului la educaţie, serviciu religios, mass-media şi administraţie publică în limba română pentru toţi cei care se identifică români este o necesitate.

Aplicarea recomandărilor convenite de România şi Republica Serbia în Protocolul din 1 martie anul acesta privind minorităţile naţionale trebuie să reprezinte un criteriu de evaluare în raportul Comisiei Europene din octombrie.

  Krisztina Morvai (NI). - Kedves Kollegák! Legalább két csoportját tudom embereknek, akik nem ismernék föl, melyik országról beszélgetünk itt ma. Az egyik ilyen csoport a Szerbiában élő magyarok, akik folyamatosan és rendszeresen szenvedik el a legdurvább emberi jogi jogsértéseket, többek között a fizikai bántalmazást, pusztán az anyanyelvük, a magyar nyelv használata miatt. A másik csoportja az embereknek, az európa tanácsi képviselőtársaink, akik lefolytattak egy hasonló vitát és elfogadtak egy határozatot, amelyben kimondták Szerbiának a bűnösségét a súlyos emberi jogi jogsértésekben, mégpedig az őshonos nemzeti kisebbségekkel szembeni jogsértésekben. Erről most úgy tűnik, hogy szemérmesen hallgatunk, nem beszélünk. Az idő rövidsége miatt, hadd említsem meg az etnikai tisztogatást, ami folyik, tehát a betelepítését a háborús menekülteknek erőszakos módon Délvidékre, a magyarok közé, illetőleg a már említett nyelvi jogoknak a megsértését, és hadd követeljem a magyarok számára a területi autonómiát Dél-Tirol mintájára.

  Petri Sarvamaa (PPE). - Mr President, having personally witnessed the recent history of the Balkans as a foreign news correspondent, I cannot underline strongly enough the huge importance of this process for stability and understanding in that region. This is not just an opportunity but a duty for us. It is incumbent upon us to do what we can to silence the remaining voices of chauvinism and intolerant nationalism in Serbia. However, we would be foolish to repeat the somewhat lax approach to this round of enlargement that we witnessed in the previous round. Therefore I will be voting for amendments that require strict fulfilment of the most important preconditions for membership, including that of ensuring the protection of minorities.

  Danuta Jazłowiecka (PPE). - Panie Przewodniczący! Ostatnie kilka miesięcy można uznać za niezwykle istotne dla przyszłości Bałkanów Zachodnich. Obszar, który jeszcze do niedawna był źródłem nieustannej troski Europy, zaczyna się powoli stabilizować. Po raz kolejny widać, jak skuteczna jest unijna polityka rozszerzeniowa. Sama perspektywa członkostwa powoduje, iż państwa tego obszaru podejmują ogromny wysiłek, próbując dostosować swoje prawodawstwo i gospodarkę do reguł obowiązujących we Wspólnocie. Oczywiście robią to mniej lub bardziej skutecznie, ale trzeba docenić ogromną determinację w chęci przezwyciężania istniejących trudności.

Jest to szczególnie widoczne w przypadku Serbii. Państwo to – doświadczone latami wojen, blokad gospodarczych, nieudolnych i autorytarnych rządów – zaczyna przechodzić pozytywną ewolucję. Sam fakt, iż udało się w kompromisowy sposób uregulować stosunki z Kosowem, pokazuje determinację tamtejszych polityków w utrzymaniu europejskiej drogi. Dlatego też Belgrad powinien poczuć nasze wyraźne wsparcie, powinien dostrzec, że doceniamy wysiłek, który jest podejmowany. Jest to szczególnie istotne teraz, kiedy kryzys gospodarczy dotyka tamtejsze społeczeństwo i widać wzrastającą frustrację i zniechęcenie. Nie możemy pozostawić Serbii samej ze swoimi problemami. W sposób szczególny powinniśmy zainteresować się rozwojem młodzieży serbskiej.

(Koniec procedury pytań z sali)

  Štefan Füle, Member of the Commission. − Mr President, let me thank you for this rich debate, which has demonstrated the continuing support of the House for the European Union integration process of Serbia.

I have heard a lot of statements on a number of issues, some of which have been mentioned repeatedly. However, when I heard the expression ‘ethnic cleansing’ I looked round, just to make sure that the country we were talking about was Serbia and the year we were talking about was 2012. As the Commission and the Council have declared, we intend to monitor closely the protection of minorities in Serbia and work hand in hand with the relevant international and European stakeholders, in particular the OSCE and especially its High Commissioner for National Minorities, and the Council of Europe. The Commission will report on these issues in the next progress report, to be issued in October 2012.

I have taken good note of your wish to see Serbia move rapidly to the next step, the opening of accession negotiations. I fully subscribe to this objective, provided the criteria are fulfilled. We will therefore, as always, carefully monitor and assess how Serbia fulfils the particular criteria, in particular the state of play in the key areas of democratic institutions, judicial reform, the fight against corruption and organised crime, human rights and the protection of minorities.

Regarding the key priority – the improvement of relations with Kosovo – we will be looking at several aspects: the implementation in good faith of agreements (as already mentioned), progress on outstanding issues such as telecommunications and energy, and active cooperation with EULEX to enable it to exercise its function throughout Kosovo. It should also be clear that new controversial issues should be avoided – for instance, Serbia needs to refrain from holding local elections in Kosovo.

I am glad you agree with the merits of the new approach for Chapters 23 and 24, which will in time also be applicable to Serbia. I sincerely hope, as you do, that, on the basis of the strong foundations laid by Serbia in order to achieve candidate status, we will open another very dynamic phase in the next stage of our relations with Serbia.

  Nicolai Wammen, formand for Rådet. − Hr. formand, ærede medlemmer, hr. kommissær, hr. Kazin! EU-udvidelsen er en succeshistorie for EU og Europa, og efter denne gode debat ser jeg frem til et forsat stærkt samarbejde med Europa-Parlamentet under vores formandskab, ikke alene vedrørende Serbiens EU-integrationsproces, men vedrørende alle lande med et EU-perspektiv.

Tildelingen af EU-kandidatstatus til Serbien er et resultat af Serbiens solide reformbestræbelser på mange vanskelige områder. Serbien har på kort tid gennemført vigtige reformer, især på områderne retsstaten og de grundlæggende rettigheder, og har fuldt tilfredsstillende samarbejdet med ICTY og engageret sig stærkt i det regionale samarbejde. Fremdrift i Beograd, Pristina-dialogen vil få stor betydning ikke bare for Serbien og Kosovo, men for hele regionen, og det nylige gennembrud er et eksempel til efterfølgelse. Det er pragmatiske løsninger og ikke fastlåste standpunkter, der er afgørende, når vanskelige konflikter skal løses.

Der er forsat behov for fremskridt både internt i Serbien og eksternt bl.a. i forholdet mellem Beograd og Pristina. Fremskridt i forhold til EU-integration er som bekendt meritbaseret. Hvor langt Serbien er nået, vurderes næste gang i forbindelse med Kommissionens fremskridtsrapport til efteråret. Det er mit håb, at vi snarest kan indlede tiltrædelsesforhandlinger med Serbien.

Under dagens drøftelser har vi været inde på en række af de områder, hvor reformer er påkrævede. Lad mig blot fremhæve nogle centrale problemstillinger: Det er afgørende fortsat at bekæmpe korruption og organiseret kriminalitet. Serbien har taget store skridt i bekæmpelsen af den organiserede kriminalitet og har arbejdet godt og aktivt med nabolandene, hvilket har ført til en række vigtige arrestationer. Der er ingen tvivl om, at et effektivt samarbejde med nabolandene er betydningsfuldt set i lyset af den organiserede kriminalitets grænseoverskridende karakter. På dette område har de serbiske myndigheder gjort en vigtig indsats, og jeg håber, at myndighederne vil lade sig inspirere af succesen med at bekæmpe organiseret kriminalitet for så også at gøre en ekstra indsats for at bekæmpe korruption, hvor der stadig er meget arbejde, der skal gøres.

Med hensyn til økonomien er der behov for at gennemføre strukturelle reformer for at fremme produktiviteten, begrænse det offentlige budgetunderskud og afbøde virkningerne af den internationale økonomiske krise især for de svageste samfundsgrupper. Det er i den forbindelse positivt, at den serbiske regering har taget vigtige initiativer til at fremme vækstbetingelserne for små og mellemstore virksomheder.

Afslutningsvist vil jeg gerne fremhæve den meget store indsats, som Serbien har gjort for at bidrage til regional forsoning. Over de seneste fire år har regeringen, med præsident Tadić i spidsen, bidraget afgørende til at hele sårene efter 90'ernes krigshandlinger. Dermed har landet gjort sit til, at hele det vestlige Balkan kan se en lysere fremtid i møde. Det skal vi fra EU's side selvfølgelig anerkende og bakke op om, samtidig med at vi i Parlamentet, Kommissionen og Rådet gør alt, hvad vi kan, for at tilskynde Serbien til at forblive på reformsporet, sådan at forhandlingerne med EU kan komme hurtigere i gang.

  Przewodniczący. - Otrzymałem jeden projekt rezolucji⁽¹⁾ złożony zgodnie z art. 110(2) Regulaminu.

Zamykam debatę.

Głosowanie odbędzie się w czwartek 29 marca 2012 r.

Oświadczenia pisemne (art. 149)

  Zoltán Bagó (PPE), írásban. – Tisztelt Elnök Úr, kedves Képviselőtársaim! Üdvözlöm a Bizottság Szerbiáról szóló bővítési jelentését, mely alapos és átfogó módon jellemzi a Szerbia által eddig elért haladást. Továbbá, fel szeretném hívni a figyelmet arra, hogy Szerbia március 1-jén hivatalos tagjelölt lett, bizonyítva az EU elkötelezettségét az ország uniós kilátásai mellett. Üdvözlöm mindazt a Szerbia által tett lépést és számos erőfeszítést, amit az ország a politikai koppenhágai kritériumok teljesítése terén ért el. Az ország stabilizálása kulcsfontosságú szerepet tölt be nemcsak a Nyugat-Balkán térség biztonságának, hanem az Unió biztonságpolitikájának garantálásában is. Szeretném hangsúlyozni, hogy Szerbia további előrelépése az integrációs folyamatban nagymértékben függ a még fennálló belső és külső politikai, illetve gazdasági problémák mihamarabbi rendezésétől, úgymint pl. a kisebbségek kérdésének ügyében, a jó szomszédsági politika, vagy a regionális együttműködés fenntartásától. Véleményem szerint az országban történt eddigi változások és reformok jó irányba mutatnak, a fennmaradó intézkedésekben pedig az EU-nak minden szükséges eszközt biztosítania kell.

  Tadeusz Cymański (EFD), na piśmie. – Jako osoba pochodząca z kraju, który kilkanaście lat temu znajdował się w podobnej sytuacji jak Serbia dzisiaj, w pełni rozumiem jak czują się nasi słowiańscy przyjaciele z państwa nad Dunajem. Serbia jest państwem, które ramię w ramię budowało z nami europejską cywilizację, dzieląc te same chrześcijańskie wartości, niejednokrotnie będąc zmuszone przelać za nie krew. Tak jak Polacy mają w pamięci kluczową Bitwę pod Wiedniem z Imperium Otomańskim, Serbowie są dumni ze swojego poświęcenia podczas Bitwy na Kosowym Polu.

Dzisiaj Serbia jest nowoczesnym państwem, które poczyniło ogromne postępy polityczne, gospodarcze i społeczne. Tragiczne dla krajów bałkańskich lata 90. są już przeszłością – w XXI wieku Serbia prężnie rozwija się w demokratyczny i otwarty kraj, który stał się liderem regionu. W pełni popieram więc sprawozdanie, które zachęci Radę Europejską do rozpoczęcia negocjacji w tak ważnym dla Serbii momencie – przed wyborami, które miejmy nadzieję ostatecznie pokażą, iż również serbskie społeczeństwo patrzy w kierunku Europy. Jednocześnie apeluję, aby Unia Europejska, podejmując wysiłek przyjęcia Serbii do swego grona, w pełni uszanowała jej tradycje, dziedzictwo kulturowe oraz wartości zakorzenione w społeczeństwie naszych serbskich braci.

  Kinga Göncz (S&D), írásban. – Szerbia nagy sikert ért el idén márciusban azzal, hogy az Európai Unió tagjelöltté nyilvánította. Ehhez az kellett, hogy a szükséges kompromisszumkészséget tanúsítva, Belgrád egy sor fontos kérdésben megállapodjon Pristinával. A megállapodások azt szolgálják, hogy megkönnyítsék a polgárok hétköznapi életét a határ mindkét oldalán. A párbeszédnek folytatódnia kell, az aláírt egyezményeket pedig mihamarabb végre kell hajtani! Belgrád közeledése az Európai Unióhoz jó hír a vajdasági magyaroknak és Magyarországnak is, amelynek elemi érdeke, hogy fejlett piacgazdasággal rendelkező, demokratikus jogállamok vegyék körül. A szerb és más nyugat-balkáni országok csatlakozási folyamatának előrehaladása nem csak attól függ, hogy az Európai Unió képes-e szigorúan számon kérni a saját értékeit és normáit a tagjelölt országoktól, hanem attól is, hogy képes-e következetesen betartatni azokat a saját tagállamaival. Belgrádnak az eddigieknél erőteljesebb nyomást kell gyakorolnia a szakadár szerb erőkre Koszovóban és Boszniában is a megbékélés, a helyzet normalizálása érdekében. Bízom benne, hogy a közelgő szerbiai választásokon megerősödnek a demokratikus, Európa-barát politikai erők, és Szerbia továbbléphet az uniós csatlakozás folyamatában.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – Udělení statusu kandidátské země Srbsku je bezpochyby důležitý krok. Má nesporný význam v kontextu dalšího vývoje na západním Balkánu, a proto je třeba ho přivítat. Teď bude důležité využít tento pozitivní impuls především v samotném Srbsku. Abychom se vyhnuli tomu, že se kandidátský status mine účinkem, měly by bez odkladu začít přístupové rozhovory. Jakýkoliv další odklad v tomto směru nemá opodstatnění. Víme, že Srbsko je dnes na taková jednání připraveno přinejmenším tak dobře jako Chorvatsko na podzim 2005. A je maximálně žádoucí dát tuto naši společnou politickou vůli na vědomí také nejširší srbské veřejnosti – v květnu tam přece budou parlamentní volby. Otevřená však zůstává i nadále otázka Kosova. ČSSD patří v rámci evropské politické scény na tu stranu, která nesouhlasí s vyhlášením jeho jednostranné nezávislosti. Osobně považuji za chybu podmiňovat začleňování Srbska do Evropy jeho vztahem ke Kosovu. A ze stejného důvodu pociťuji rozpaky nad tím, že Evropská komise začne sepisovat „feasibility study“ o Kosovu s cílem posoudit možnost přípravy dohody o stabilizaci a přidružení. Nicméně jsem si vědom toho, že jde o politickou cenu, kterou je třeba momentálně zaplatit v zájmu zprůchodnění dosud patové situace. Ale jen budoucnost ukáže, do jaké míry se nám to skutečně vyplatí.

  Iosif Matula (PPE), în scris. – Susţin extinderea Uniunii Europene, prin aderarea ţărilor din Balcanii de Vest și, implicit, a Serbiei, în măsura în care acestea aplică în practică criteriile de la Copenhaga. La fel cum România a trebuit să respecte principii stricte în ceea ce privește drepturile minorităţilor, fiind astăzi un model în acest sens, și Serbia va fi nevoită să se alinieze la modelul european în domeniu, dacă dorește să adere la UE.

Mă refer la situația minorităţilor naționale în general și a celei româneşti în special, indiferent de diversele denumiri sub care o regăsim pe aceasta din urmă sau de numărul de cetăţeni recunoscuţi în mod mai mult sau mai puțin formal. Etnicii români cer, înainte de toate, educaţie, serviciu religios și presă în limba maternă, adică drepturi normale într-un stat democratic. Din păcate, li se refuză constant aceste cereri, iar problemele trenează de ani buni, autoritățile sârbeşti nealiniindu-se încă la practica UE în ceea ce privește tratamentul acordat minorităţilor naţionale. În aceste condiţii, până la rezolvarea satisfăcătoare a problemei, consider utilă monitorizarea de către Comisia Europeană a implementării în Serbia a standardelor europene cu privire la drepturile minorităţilor.

  Andreas Mölzer (NI), schriftlich. – Es sollte klar sein, dass die EU nicht die einzige Option für Serbien darstellt und man sich allzu leicht der altbewährten Verbindung zu Russland entsinnt. Die Krisenstimmung in der Europäischen Union und die Befürchtung, dass weitere Erpressungen im Zusammenhang mit der Kosovo-Frage anstehen, sorgen dafür, dass sich die Begeisterung der Serben über den Kandidatenstatus in Grenzen hält. Mal ganz abgesehen davon, dass die Unabhängigkeit des Kosovo einen Bruch der UNO-Resolution 1244 darstellt, weshalb der neu entstandene Staat ja auch nicht von allen EU-Staaten anerkannt wird, nimmt die EU in dieser Frage die Ängste der Kosovo-Serben, von der erdrückenden albanischen Bevölkerungsmehrheit an die Wand gedrängt zu werden, eindeutig auf die leichte Schulter. Die betroffene Bevölkerung in dieser Frage zu ignorieren ist mit den europäischen Werten unvereinbar. Eine Bedrohung für die Stabilität am Balkan ist der auf Druck der Amerikaner aus der Taufe gehobene Kunststaat Kosovo, der ohne großzügige Geldmittel aus Brüssel nicht lebensfähig wäre. Diese Region, die unter Bruch der UNO-Resolution 1244 völkerrechtswidrig die Unabhängigkeit erklärt hat, kann in ihrer derzeitigen Form ganz sicher nicht EU-Mitglied werden.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), in writing. – Serbia’s reform progress is to be welcomed and further encouraged, especially in light of the upcoming elections in Serbia. Much still needs to be done to implement the obligations and agreements undertaken by Serbia – especially as regards improving the business environment. The recent experiences of foreign investors in Serbia are very discouraging. Winners of privatisation tenders invested tens of millions, but were challenged by public institutions and forced to leave. Dubious decisions by Serbian institutions are now being contested internationally. The Commission must monitor very closely the progress committed to in December 2011 and February 2012 and report back at the end of this year. Another issue is reconciliation with the Communist past. This process is moving forward in many former Communist block countries, but not in Serbia. Serbia was the first country in the region to adopt its Lustration Law, but later annulled it as infringing the Constitution. I cannot see how truth and justice can infringe the Constitution of a democratic state? I call on Serbia to adopt the necessary legislation and open up its communist-times archives to its citizens as well as to other countries without further delay.

  Vladko Todorov Panayotov (ALDE), in writing. – On 1 March 2012, the EU countries decided to give Serbia the status of official candidate for EU membership. I welcome this decision as I welcome the economic, social and political efforts made by Serbia under the leadership of President Boris Tadić, who has proved to have a strong pro-European influence on his country. The upcoming elections on 6 May will hopefully give place to a Serbian Parliament which will keep on following the country’s current line towards EU integration. Relations with Pristina remain a sensitive issue in the region but the dialogue is progressing considering the recentness of Kosovo’s independence. Moreover, it is important to remember that, to this day, five EU countries have still not recognised the state of Kosovo for fear of independence willingness in their own country. We should keep in mind that the question of Kosovo’s status concerns the whole EU and not only Serbia. Finally, I would like to congratulate the Romanian Government, which has come to a compromise with the Serbian State on the matter of Bulgarian and Romanian minorities’ rights in Serbia. Compromises will indeed be necessary; Serbia is the largest ex-Yugoslav republic and it is undeniable that the future of the Western Balkans lies in the EU.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), in writing. – Only 15 years ago, such a debate on Serbia’s candidacy for EU membership would have been unthinkable. The nucleus of a war-broken federal state, Serbia was marginalized within the ‘New Europe’. Everything which had happened there was a tragedy both for the former Yugoslav peoples, including the Serbs, and for the entire continent. After the break-away of Slovenia and Croatia, war broke out in Bosnia-Herzegovina, and bombing took place over the separation of Kosovo. However, the last separation – Montenegro – took place peacefully, reflecting the maturity and courage of the new Serbian leadership, and primarily of President Tadić. Indeed, the current Serb leadership has taken decisive steps which have made this debate possible: it has captured two long-sought war criminals, Karadžić and Mladić, and has handled properly the independence of Kosovo. That was all possible because it understood that the only chance for Serbia was to cut loose from the past and concentrate on the future – a future which engaged the country inevitably on the path to EU integration. That has been correctly understood by Serbia and I am confident that this country will fulfil the ensuing obligations, including by helping to maintain stability in a very sensitive and important area of the continent.

  Anna Záborská (PPE), písomne. – Začatie prístupových rokovaní s Európskou úniou bolo pre Srbsko historickým momentom. Bol to prvý krok na ceste odpútania sa od dedičstva Titovho komunistického režimu. Tieto rokovania, no predovšetkým jasná perspektíva budúceho členstva Srbska v EÚ, sú kľúčové na dosiahnutie trvalej stability na vojnami poznačenom Balkáne. Možnosť v dohľadnom čase získať európsky pas a voľný prístup na jednotný trh práce, tovaru a služieb pôsobí motivujúco aj smerom k srbským menšinám žijúcim v okolitých republikách. Aj pre Srbov žijúcich za hranicami Srbska je to presvedčivý argument v prospech konštruktívneho hľadania takého spôsobu spolužitia, ktorý nebude postavený na konfliktoch, ale skôr na vzájomnej ústretovosti a kompromisoch. Bolo by naivné, keby sme presviedčali sami seba, že vidina členstva v EÚ raz a navždy odstráni všetky konflikty na Balkáne. Mnohé z nich trvajú už po stáročia a ich prekonanie bude trvať roky, možno desiatky rokov. Ale som presvedčená, že otvorením prístupových rokovaní sa na to vytvoril potrebný priestor.