Postup : 2013/2827(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0475/2013

Předložené texty :

B7-0475/2013

Rozpravy :

Hlasování :

PV 23/10/2013 - 11.13
CRE 23/10/2013 - 11.13

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0448

NÁVRH USNESENÍ
PDF 133kWORD 74k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0474/2013
16. 10. 2013
PE519.353v01-00
 
B7-0475/2013

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o migračních tocích ve Středomoří, se zvláštním důrazem na tragické události u ostrova Lampedusa (2013/2827(RSP))


Jan Mulder za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o migračních tocích ve Středomoří, se zvláštním důrazem na tragické události u ostrova Lampedusa (2013/2827(RSP))  
B7‑0475/2013

Evropský parlament,

–   s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se zřizuje Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu(1),

–   s ohledem na návrh, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(2),

–   s ohledem na postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. října 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)(3),

–   s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. března 2013 nazvané „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“ (JOIN/2013/0004),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru(4),

–   s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení na téma „Program Unie týkající se dobrovolného trvalého přemístění“ ze dne 20. května 2013,

–   s ohledem na zprávu výboru LIBE o návštěvě jeho delegace na Lampeduse v listopadu 2011,

–   s ohledem na návštěvu, kterou vykonali na Lampeduse předseda Evropské komise José Manuel Barroso a komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová dne 9. října 2013, a na s tím související debatu o migračních politikách EU v oblasti Středozemního moře se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy, která proběhla ve stejný den,

–   s ohledem na články 77 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že poslední tragédie u ostrova Lampedusa za sebou zanechaly nejméně 360 mrtvých a mnoho dalších pohřešovaných;

B.  vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci zahynulo od roku 1993 na moři minimálně 20 000 osob, což opět upozorňuje na potřebu učinit vše, co je nezbytné, k záchraně ohrožených lidských životů, a na to, že je třeba, aby členské státy plnily své mezinárodní povinnosti, pokud jde o záchranu životů na moři;

C. vzhledem k tomu, že převaděči a obchodníci s lidmi mají z nelegálních migrantů prospěch a oběti jsou přinuceny, nalákány nebo podvodně přesvědčeny zločineckými sítěmi, aby se vydaly na cestu do Evropy; vzhledem k tomu, že tyto zločinecké sítě představují pro život migrantů vážné riziko a jsou také výzvou pro EU;

D. vzhledem k tomu, že zásada solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti je uvedena v článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie;

E.  vzhledem k tomu, že nový revidovaný společný evropský azylový systém (CEAS) má za cíl stanovit jasnější pravidla a zajistit spravedlivou a odpovídající ochranu uprchlíků, kteří potřebují mezinárodní ochranu;

F.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU již v současnosti poskytují určité nástroje, např. vízový a schengenský kodex, které umožňují udělit uprchlíkům humanitární vízum;

G. vzhledem k tomu, že by členské státy měly být podněcovány k tomu, aby využívaly prostředky, které budou k dispozici v Azylovém a migračním fondu, a prostředky, které jsou k dispozici v rámci přípravné akce umožňující přesídlení uprchlíků při mimořádných situacích, která zahrnuje mimo jiné tato opatření: podpora osob, které již byly uznány za uprchlíky podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR); podpora mimořádných opatření v případě skupin uprchlíků, které jsou označeny za prioritní a které čelí ozbrojenému útoku nebo se nacházejí v krizových situacích, ve kterých jsou v mimořádném nebezpečí a v ohrožení života; v případě potřeby během mimořádných situací poskytnutí mimořádné finanční podpory UNHCR a jeho styčným organizacím v členských státech a na úrovni EU;

1.  vyjadřuje hluboký zármutek a politování nad tragickou ztrátou na životech u ostrova Lampedusa; naléhavě vybízí Evropskou unii a členské státy, aby posílily své úsilí o předcházení dalším ztrátám na životech na moři;

2.  je toho názoru, že události na Lampeduse by měly skutečně probrat Evropu z letargie a že jediným způsobem, jak předejít další tragédii, je přijmout koordinovaný přístup založený na solidaritě a odpovědnosti a opírající se o společné nástroje;

3.  vyzývá k poskytnutí humanitární pomoci lidem, kteří takové tragické události přežili, a žádá, aby EU a členské státy zůstaly i nadále odhodlány zaručovat jim jejich základní práva, obzvláště pak práva mladistvých osob bez doprovodu;

4.  zdůrazňuje, že legální vstup do EU by měl být upřednostňován před nebezpečnějším nelegálním vstupem, který může vést k riziku obchodování s lidmi a ztrát na životech; vyzývá tudíž členské státy, aby využily všech stávajících právních předpisů a postupů EU s cílem zajistit bezpečný vstup do EU a dočasně přijmout osoby, které ze své země musí uprchnout; upozorňuje na skutečnost, že právní předpisy EU již dnes poskytují určité nástroje, jako jsou např. článek 25 vízového kodexu a článek 5 schengenského hraničního kodexu, které umožňují udělovat uprchlíkům humanitární víza;

5.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že vzrůstající počet osob riskuje své životy tím, že podstupuje nebezpečnou cestu lodí po Středozemním moři do EU; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která umožní žadatelům o azyl přístup do azylového systému Unie bezpečným a spravedlivým způsobem;

6.  připomíná, že solidarita EU by měla být nerozlučně spjata s odpovědností; připomíná členským státům, že mají zákonnou povinnost poskytnout pomoc migrantům plavícím se na moři;

7.  naléhavě vyzývá členské státy, aby využily své pravomoci a uplatnily veškerá existující opatření pro účely záchranných opatření na moři;

8.  vyzývá EU a její členské státy, aby zrušily nebo přezkoumaly veškeré právní předpisy kriminalizující osoby, které poskytnou pomoc migrantům plavícím se na moři; vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala směrnici Rady 2002/90/ES, která definuje sankce v případě napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu nebo pobytu, za účelem vyjasnění toho, že poskytování humanitární pomoci migrantům na moři, kteří jsou v nebezpečí, je obecným pravidlem a nikoli jednáním, jež by mohlo mít za následek jakýkoli postih;

9.  vyzývá Unii, aby se urychleně dohodla na nových pravidlech zajišťování plavidel pro operace na moři koordinované agenturou Frontex, aby se docílilo přijetí účinných a koordinovaných záchranných opatření na úrovni EU a aby se zajistilo, že operace budou prováděny v plném souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy a normami v oblasti lidských práv a práv uprchlíků a s povinnostmi, které ukládá mořské právo;

10. vyzývá agenturu Frontex a členské státy, aby zajistily, aby všichni příslušníci pohraniční stáže a další pracovníci z členských států, kteří se podílejí na evropském systému jednotek pohraniční stáže, byli vyškoleni v relevantním unijním a mezinárodním právu, včetně základních práv, podle článku 5 revidovaného nařízení o agentuře Frontex;

11. vyzývá Unii a její členské státy, aby pracovaly na zavedení účinných mechanismů určujících bezpečná místa pro vylodění zachráněných uprchlíků a migrantů;

12. vyzývá Unii a její členské státy k zavedení spravedlivých a efektivních postupů udělování azylu osobám, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, na základě předpokladu, že vylodění ještě nutně neznamená výlučnou odpovědnost za následné zpracování žádostí a řešení situace ze strany státu, na jehož území se osoby zachráněné na moři vylodí;

13. vyzývá Unii a její členské státy, aby spravovaly smíšené migrační toky díky uplatňování dostupných evropských a vnitrostátních nástrojů a aby zajistily dobrou koordinaci a komunikaci, např. prostřednictvím usnadnění sdílení údajů mezi jednotlivými pobřežními strážemi členských států;

14. vyzývá Unii, agenturu Frontex a členské státy k zajištění toho, aby pomoc migrantům v nouzi a záchranné operace na moři patřily ke klíčovým prioritám při provádění nedávno přijatého nařízení EUROSUR;

15. žádá, aby byl navýšen rozpočet Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) s cílem pomáhat členským státům v případech, kdy si okolnosti vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, s přihlédnutím k tomu, že takovými situacemi mohou být humanitární krize a záchranné operace na moři; připomíná, že řádné financování těchto nástrojů je zásadní, aby mohl být vyvinut koordinovaný přístup; vyzývá dále členské státy, aby posílily svou praktickou spolupráci s úřadem EASO a agenturou Frontex, a to včetně hmotné podpory (vysílání důstojníků, materiální podpora atd.);

16. s politováním konstatuje, že EU nebyla schopna nebo si nepřála vypracovat komplexní strategii pro Středozemní moře, která by migraci za prací chápala v kontextu sociálního, hospodářského a politického vývoje sousedních zemí; naléhavě vybízí místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby více zdůrazňovala opatření, která by odrazovala od chaotické emigrace, a vybízela vlády států jižního Středomoří, aby účinněji kontrolovaly své hranice;

17. vyzývá EU, aby i nadále poskytovala humanitární, finanční a politickou pomoc v krizových oblastech severní Afriky a Blízkého východu s cílem řešit hluboké příčiny migrace;

18. vyzývá členské státy, aby se ujistily, že jsou správně uplatňována všechna ustanovení jednotlivých nástrojů Společného evropského azylového systému (CEAS); připomíná členským státům, že osoby žádající o mezinárodní ochranu by měly být předány příslušným vnitrostátním orgánům pro udělování azylu a měly by mít přístup ke spravedlivým a účinným postupům udělování azylu;

19. zdůrazňuje zejména nutnost sdílení finanční odpovědnosti v oblasti azylové politiky a doporučuje, aby byl na základě objektivních kritérií vytvořen řádně financovaný mechanismus, který zmírní zátěž členských států, jež přijímají vyšší počty žadatelů o azyl a osob pod mezinárodní ochranou, ať už v absolutních nebo relativních číslech;

20. vyzývá EU a členské státy, aby přijaly vhodná zodpovědná opatření týkající se možného přílivu uprchlíků do členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále monitorovaly současnou situaci a pracovaly na plánování postupu v nepředvídaných situacích, včetně možnosti uplatňovat směrnici o dočasné ochraně, pokud to okolnosti vyžadují;

21. vyzývá členské státy, aby v souladu s platným mezinárodním a unijním právem dodržovaly zásadu nenavracení; vyzývá členské státy, aby okamžitě upustily od jakéhokoli nestandardního a dlouhodobého zadržování osob, které je v rozporu s mezinárodním a evropským právem, a zdůrazňuje, že o zadržení migrantů musí vždy rozhodnout příslušných správní orgán, musí být řádně zdůvodněno a musí být dočasné;

22. nabádá členské státy, aby reagovaly na akutní potřeby prostřednictvím přesídlování doplňujícího stávající vnitrostátní kvóty a přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů; vybízí členské státy, aby využívaly prostředky, které jsou dosud k dispozici v rámci přípravné akce / pilotního projektu pro přesídlování;

23. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a Vysokému komisaři pro uprchlíky.

(1)

Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11.

(2)

Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 1.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0416.

(4)

Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 114.

Poslední aktualizace: 21. října 2013Právní upozornění