Postup : 2007/0247(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0272/2009

Předložené texty :

A6-0272/2009

Rozpravy :

PV 05/05/2009 - 3
CRE 05/05/2009 - 3

Hlasování :

PV 06/05/2009 - 6.2
CRE 06/05/2009 - 6.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0361

DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ     ***II
PDF 512kWORD 521k
23. dubna 2009
PE 420.223v02-00 A6-0272/2009

ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(16496/1/2008 – C6-0066/2009 – 2007/0247(COD))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Catherine Trautmann

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o společném postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(16496/1/2008 – C6-0066/2009 – 2007/0247(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (16496/1/2008 – C6-0066/2009),

–   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0697),

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0724),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0272/2009),

1.  schvaluje pozměněný společný postoj;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)*

ke společnému postoji Rady ohledně přijetí SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(Textvýznamem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      Fungování pěti směrnic tvořících stávající předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací (směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)(6), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice)(7), směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice)(8), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)(9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(10) (společně dále jen „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) je pravidelně přezkoumáváno ze strany Komise, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2)      V tomto ohledu Komise předložila svá úvodní zjištění ve sdělení ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Na základě těchto úvodních zjištění byla uspořádána veřejná konzultace, během níž bylo zjištěno, že nejdůležitějším aspektem, kterému je třeba se věnovat, je nedostatečný vnitřní trh elektronických komunikací. Bylo zejména zjištěno, že roztříštěnost předpisů a nejednotnost činností vnitrostátních regulačních orgánů nejen ohrožuje konkurenceschopnost sektoru, ale rovněž brání spotřebitelům využívat značné výhody přeshraniční hospodářské soutěže.

(3)      Měla by být proto provedena reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, aby byl dotvořen vnitřní trh elektronických komunikací tím, že se upevní mechanismus Společenství pro regulaci operátorů s významnou tržní silou na klíčových trzích. Tento rámec dále doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 ze dne ... [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)](11)+. Reforma rovněž zahrnuje definování strategie účinné a koordinované správy rádiového spektra za účelem vytvoření jednotného evropského informačního prostoru a zesílení ustanovení týkajících se uživatelů se zdravotním postižením, aby se docílilo široce přístupné informační společnosti.

(4)      Cílem je v závislosti na rozvoji hospodářské soutěže na trzích postupně omezovat pro odvětví specifická pravidla ex ante a nakonec dosáhnout toho, aby se elektronické komunikace řídily pouze právem v oblasti hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech výraznou dynamiku v oblasti hospodářské soutěže, je důležité, aby regulační povinnosti ex ante byly ukládány pouze, pokud neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž.

(4a)    Při provádění přezkumu fungování rámcové směrnicezvláštních směrnic by měla Komise vyhodnotit, zda je třebaohledem na vývoj trhu a s ohledem na hospodářskou soutěžochranu spotřebitelenadále zachovávat ustanovenízvláštní regulaci ex ante stanovené články 8 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice)článkem 17 směrnice 2002/22/ES (směrniceuniverzální službě) nebo zda je nutné tato ustanovení změnit nebo zrušit.

(5)      Aby byl zajištěn přiměřený přístup ║ přizpůsobený proměnlivým podmínkám hospodářské soutěže, vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost definovat trhy na nižším než celostátním základě nebo zrušit regulační povinnosti na trzích nebo v zeměpisných oblastech, kde existuje účinná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktur.

(6)      V zájmu dosažení cílů Lisabonské agendy je nutné poskytovat přiměřené pobídky pro ▌investice do nových vysokorychlostních sítí, které budou podporovat inovace v ▌internetových službách s bohatým obsahem a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Evropské unie. Tyto sítě mají obrovský potenciál přinášet užitek spotřebitelům a podnikům v celé Evropské unii. Je proto nezbytné podporovat udržitelné investice do rozvoje těchto nových sítí a současně prostřednictvím předvídatelné a jednotné regulace zajišťovat hospodářskou soutěž a zvyšovat možnost výběru pro spotřebitele.

(6a)    Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2006názvem „Překlenutí propastiširokopásmovém připojení“(12) uznala, žeEvropské unii existují územní rozdíly, pokud jdepřístupvysokorychlostním širokopásmovým službám. Snadnější přístuprádiovému spektru usnadní rozvoj vysokorychlostních širokopásmových služebodlehlých oblastech.přes obecný nárůst širokopásmového připojení je přístuprůzných oblastech omezen kvůli vysokým nákladům způsobeným nízkou hustotouodlehlostí obyvatelstva.zájmu zajištění investic do nových technologiízaostalých oblastech by regulace elektronických komunikací měla býtsouladujinými politikami, jako je politika státní podpory, politika soudržnosti nebo širší cíle průmyslové politiky.

(6b)    Veřejné investice do sítí by měly být uskutečňoványsouladu se zásadou nediskriminace. Veřejná podpora by tak měla být přidělována otevřenými, transparentnímisoutěžními postupy.

(7)      Aby vnitrostátní regulační orgány mohly splnit cíle stanovené v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by být působnost rámcové směrnice rozšířena tak, aby se vztahovala i na některé aspekty rádiových zařízení a telekomunikačních koncových zařízení, jak jsou definována ve směrnici 1999/5/ES Evropského parlamentu a Rady z 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody(13), jakož i na spotřebitelská zařízení využívaná pro digitální televizi, aby se usnadnil přístup pro zdravotně postižené uživatele.

(8)      Některé definice by měly být vyjasněny nebo změněny tak, aby odrážely vývoj trhu i technologií a aby byly odstraněny nejednoznačnosti zjištěné při provádění předpisového rámce.

(9)      Měla by být posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila se jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán, odpovědný za ex ante regulaci trhu nebo za řešení sporů mezi podniky, při plnění svých úkolů chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou překládány. Existence takovéhoto vnějšího vlivu na vnitrostátní zákonodárný orgán činí tento orgán nevhodným k plnění funkce vnitrostátního regulačního orgánu v rámci předpisového rámce. Za tímto účelem by měla být předem stanovena pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby byly rozptýleny jakékoli důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho neovlivnitelnosti vnějšími faktory. Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány, které provádí regulaci trhu ex ante, měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro zajištění transparentnosti by měl být tento rozpočet každoročně zveřejňován.

(10)    V zájmu zajištění právní jistoty pro účastníky na trhu by subjekty rozhodující o opravném prostředku měly své funkce plnit efektivně; zejména by řízení o opravném prostředku nemělo být zbytečně dlouhé. Dočasná opatření pozastavující platnost rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu by měla být povolena pouzenaléhavých případechcílem předejít vážnémunenapravitelnému poškození strany, kterátato opatření požádala,vyžaduje-li to vyváženost zájmů.

(11)    Subjekty rozhodující o opravném prostředku uplatňují předběžná opatření, kterými se pozastavuje platnost rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů, nejrůznějšími způsoby. V zájmu jednotnějšího přístupu by se měly uplatňovat společné standardy v souladu s judikaturou Společenství. Subjekty rozhodující o opravném prostředku by rovněž měly být oprávněny požadovat dostupné informace zveřejněné úřadem BEREC. Vzhledem k významu řízení o opravném prostředku pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o těchto řízeních a o rozhodnutích, kterými se ruší rozhodnutí přijatá regulačními orgány ve všech členských státech, a předávat tyto informace Komisi.

(12)    Aby vnitrostátní regulační orgány mohly plnit své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích souvisejících s velkoobchodními trhy, na nichž působí operátor s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám.

(13)    Vnitrostátní konzultace stanovená článkem 6 rámcové směrnice by měla proběhnout před konzultací ve Společenství stanovenou články 7-7a uvedené směrnice tak, aby bylo možné v rámci konzultací na úrovni Společenství zohlednit stanoviska zainteresovaných subjektů. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Společenství, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(14)    Volnost, kterou mají při rozhodování vnitrostátní regulační orgány, je třeba uvést v soulad s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a úřadu BEREC týkající se vnitřního trhu.

(15)    Mechanismus Společenství umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány vzaly zpět plánovaná opatření týkající se vymezení trhu a označení operátorů za operátory s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít regulaci ex-ante a za nichž operátoři této regulaci podléhají. Sledování trhu Komisí, a zejména zkušenosti s postupem podle článku 7 rámcové směrnice ukazují, že by nejednotnost při uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány i v případě obdobných podmínek na trhu mohla oslabit vnitřní trh elektronických komunikací. Komise se proto může podílet na zajištění větší jednoty při používání nápravných opatření vydáváním stanovisek k návrhům opatření předložených vnitrostátními regulačními orgány. Aby mohly být využity odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů týkající se analýzy trhu, měla by Komise před přijetím rozhodnutí nebo stanoviska konzultovat úřad BEREC.

(16)    Je důležité, aby byl předpisový rámec proveden včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby vzal zpět plánovaná opatření, by měl tento orgán předložit Komisi opatření v revidované podobě. V souladu s článkem 7 rámcové směrnice by měla být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku doby, po kterou bude trh analyzován, a zvýšila se právní jistota.

(17)    Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací na úrovni Společenství by měla být Komise zmocněna k přijímání doporučení nebo pokynů za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány, například v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření. Komise by rovněž měla být zmocněna ke schvalování udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.

(18)    V souladu s cíli Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit všem uživatelům, včetně zdravotně postižených koncových uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, snadný přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob.

(18a)  Konkurenceschopný trh poskytne uživatelům široký výběr obsahu, aplikacíslužeb. Vnitrostátní regulační orgány by měly podporovat možnost přístupu uživatelůinformacím a k jejich distribucijejich možnost používat aplikaceslužby.

(19)    Rádiové frekvence by měly být považovány za nedostatkový veřejný zdroj s významnou tržní a veřejnou hodnotou. Je ve veřejném zájmu, aby správa tohoto rádiového spektra byla co nejúčinnější a nejefektivnější pro hospodářství, společnost a životní prostředí a aby zohlednila významnou úlohu rádiového spektra pro elektronické komunikace, cíle kulturní rozmanitosti a plurality médií a sociálníúzemní soudržnost. Překážky bránící jeho účinnému využívání by proto měly být postupně odstraňovány.

(19a)  Činnostmioblasti politiky rádiového spektraEvropském společenství by neměla být dotčena opatření přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovnisouladuprávem Společenství se záměrem prosazovat cíle obecného zájmu, které se týkají zejména regulace obsahuaudiovizuálnímediální politiky,právo členských států spravovatvyužívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnostiobrany.

(19b)  Přechodanalogového na digitální pozemní televizní vysílání byEvropském společenstvídůsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie zvýšil dostupnost hodnotného spektra, což je situace známá jako „digitální dividenda“. Je však také třeba zohlednit rozdílné situacejednotlivých členských státech.

(20)    Před navržením konkrétního harmonizačního opatření podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)(14) je třeba, aby Komise provedla posouzení dopadu z hlediska nákladů a přínosů navrhovaného opatření, jako je dosažení úspor z rozsahu a interoperabilita služeb ve prospěch spotřebitele, dopad na účinnost využití spektra nebo požadavek na harmonizované využití v různých částech Evropské unie.

(21)    Ačkoliv správa spektra zůstává v kompetenci členských států, strategické plánování, koordinace a případná harmonizace na úrovni Společenství může pomoci zajistit, aby uživatelé spektra plně využívali výhod vnitřního trhu a aby bylo možno v celosvětovém měřítku účinně hájit zájmy EU. Za tímto účelem by měly býtpřípadě potřeby vytvořeny legislativní víceleté programy politiky rádiového spektra, které stanoví politické směrycíle pro strategické plánováníharmonizaci využívání rádiového spektra ve Společenství. Tyto politické směrycíle se mohou týkat dostupnostiúčinného využívání rádiového spektra potřebných pro vytvořenífungování vnitřního trhupřípadně se mohou rovněž týkat harmonizace postupů pro udělování obecných oprávnění nebo individuálních práv na využívání rádiových frekvencí, pokud je to nutné pro odstranění překážek pro fungování vnitřního trhu. Tyto politické směrycíle by měly býtsouladuustanoveními této směrnicezvláštních směrnic.

(21a)  Komise dala najevo svůj záměr změnit před tím, než vstoupí tato směrniceplatnost, své rozhodnutí 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra(15) tak, aby obsahovalo mechanismus, podle něhož by Evropský parlamentRada mohly Skupinu pro politiku rádiového spektra žádat ústně nebo písemněstanoviska nebo zprávypolitice spektra vztahující seelektronickým komunikacím,aby Skupina pro politiku rádiového spektra poskytovala Komisi poradenstvíohledem na navrhovaný obsah programů politiky rádiového spektra.

(22)    Ustanovení této směrnice o správě spektra by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací zabývajících se správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby tak byla zajištěna účinná správa a harmonizace využití spektra v celém Společenství a mezi členskými státyostatními členy ITU.

(23)    Správa rádiových frekvencí by měla být prováděna tak, aby se předešlo škodlivé interferenci. Základní pojem škodlivé interference je proto třeba řádně definovat, a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se této interferenci předešlo.

(24)    Současný systém správy a přidělování spektra je obecně založen na správních rozhodnutích, která nejsou dostatečně pružná a nedokáží reagovat na technologický a hospodářský vývoj, zejména na rychlý rozvoj bezdrátových technologií a rostoucí poptávku po šířce pásma. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí ze strany uživatelů spektra a zpomaluje inovace v neprospěch vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství. Podmínky přístupu k rádiovým frekvencím a jejich využívání se navíc mohou lišit podle typu operátora, i když elektronické služby poskytované těmito operátory se stále více překrývají, což vytváří napětí mezi držiteli práv a nesrovnalosti v nákladech na přístup ke spektru a případně i narušuje fungování vnitřního trhu.

(25)    Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Roztříštěná správa přístupu k právům na užívání rádiového spektra omezuje investice a inovaci a znemožňuje operátorům a výrobcům zařízení využívat úspory z rozsahu, což brání rozvoji vnitřního trhu služeb a sítí elektronických komunikací, které rádiové spektrum využívají.

(26)    Pružnost správy spektra a přístupu ke spektru by měla být zvýšena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, která jeho uživatelům umožní vybírat nejlepší technologie a služby pro frekvenční pásma dostupná pro služby elektronických komunikací stanovenápříslušných plánech pro vnitrostátní přidělování frekvencísouladuprávními předpisy Společenství (dále jen „zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám“). Správní vymezení technologií a služeb by mělo být prováděno, jedná-li se o cíle obecného zájmu, a mělo by být jasně zdůvodněno a podrobeno pravidelnému přezkumu.

(27)    Omezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou předejít škodlivé interferenci, například stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, potřebou zajistit řádné fungování služeb prostřednictvím odpovídající úrovně technické kvality služeb, řádné sdílení spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze obecnému oprávnění, nebo potřebou zajistit účinné využití spektra nebo plnit cíl obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství.

(28)    Uživatelé spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím spektra nabízet, s výhradou přechodných opatření týkajících se dříve nabytých práv. Na druhé straně opatření, která vyžadují, aby poskytování konkrétní služby splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je ochrana života a zdraví, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či zamezení neúčinného využívání spektra, by měla být v nezbytných případech a v přiměřeném počtu povolena. Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství. Až na nezbytné případy, jako je ochrana života a zdraví nebo výjimečně jiné cíle obecného zájmu vymezené členskými státysouladuprávními předpisy Společenství, by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie.

(29)    Je v kompetenci členských států vymezit rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

(30)    Vzhledem k tomu, že přidělení rádiového spektra konkrétním technologiím nebo službám představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení transparentní a měla by k němu proběhnout veřejná konzultace.

(31)    V zájmu pružnosti a účinnosti mohou vnitrostátní regulační orgány povolit, aby si uživatelé spektra svá práva na jeho užívání mezi sebou volně převáděli nebo je pronajímali třetím stranám. To by umožnilo ohodnocení spektra trhem. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány mají zajišťovat účinné využívání spektra, měly by tyto orgány přijmout opatření k tomu, aby obchodování nenarušilo hospodářskou soutěž v té části spektra, která se nevyužívá.

(32)    Zavedení technologické neutrality, neutrality vůči službám a obchodování se stávajícími právy na užívání spektra si může vyžádat přechodná pravidla, včetně opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, protože nový systém by mohl určitým uživatelům spektra umožnit, aby začali konkurovat těm uživatelům spektra, kteří svá práva získali za obtížnějších podmínek. Naopakpřípadech, kde byla práva udělena odchylně od obecných pravidel nebo na základě jiných než objektivních, transparentních, přiměřenýchnediskriminačních kritérií za účelem plnění cíle obecného zájmu, by situace držitelů těchto práv neměla být neoprávněně lepší na úkor jejich nových konkurentů více, než je pro dosažení těchto cílů veřejného zájmu nebo jiného souvisejícího cíle obecného zájmu nezbytné.

(33)    Aby se podpořilo fungování vnitřního trhu a podpořil rozvoj přeshraničních služeb, je třeba zmocnit Komisi k přijímání technických prováděcích opatření v oblasti číslování.

(34)    Povolení vydaná podnikům poskytujícím služby a zajišťujícím sítě elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů při omezování vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Omezování vlastnických práv třetích osob ve prospěch oprávněných podniků by proto mělo být zjednodušeno. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost omezování vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(35)    Je třeba posílit pravomoci členských států vůči osobám, v jejichž prospěch bylo vlastnické právo třetí osoby omezeno, s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti operátora s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací. Lepší způsob sdílení zařízení může významným způsobem zdokonalit podmínky hospodářské soutěže a snížit celkové náklady podniků na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska finančního a z hlediska životního prostředí, zejména u nových přístupových sítí. Vnitrostátní regulační orgány by po uplynutí příslušného období pro veřejné konzultace, během něhož by měly všechny zainteresované subjekty příležitost vyjádřit své stanovisko, měly mít pravomoc požadovat, aby držitelé práv na instalaci zařízení na veřejný nebo soukromý majetek, nad něj nebo pod něj, taková zařízení nebo majetek sdíleli (včetně fyzického společného umístění), s cílem podpořit účinné investice do infrastruktury a inovace. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a měla by zajistit, aby existovala vhodná náhrada za rizika mezi dotyčnými podniky. Národní regulační orgány by zejména měly mít možnost požadovat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, budovy nebo vstupy do budov a lepší koordinaci stavebních prací. Příslušné orgány, zejména místní orgány, by rovněž měly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vypracovat odpovídající koordinační postupy týkající se veřejných staveb a jiných odpovídajících veřejných zařízení nebo majetku, které mohou zahrnovat postupy, jež zajistí, aby zainteresované strany měly informace týkající se vhodných veřejných zařízení nebo majetku a stávajících nebo plánovaných veřejných staveb, aby byly oznámeny včas a aby bylo v největší možné míře usnadněno sdílení.

(36)    Spolehlivé a bezpečné sdělování informací prostřednictvím sítí elektronických komunikací je stále důležitější pro celé hospodářství i pro společnost obecně. Složitost systémů, technické poruchy nebo lidská chyba, nehody či útoky, to vše může mít dopad na fungování a dostupnost fyzických infrastruktur, které poskytují nezbytné služby občanům EU, včetně služeb elektronické veřejné správy. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly zajistit zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)(16) by měla přispět k lepší úrovni ochrany bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu nejlepších postupů. Jak ENISA, tak vnitrostátní regulační orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné pro plnění svých povinností, včetně pravomocí získávat informace nezbytné pro posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb a dále úplné a spolehlivé údaje o bezpečnostních událostech, které měly na provoz sítí nebo služeb významný dopad. Vzhledem k tomu, že úspěšné uplatňování odpovídající úrovně bezpečnosti není záležitostí jednorázového opatření, nýbrž trvalý proces provádění, přezkoumávání a aktualizace, měli by mít poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací povinnost přijímat opatření na zabezpečení své integrity a bezpečnosti v souladu s vyhodnocenými riziky a brát přitom v úvahu aktuálnost takových opatření.

(36a)  Před přijetím zvláštních opatření by měly členské státy poskytnout přiměřeně dlouhou lhůtu na veřejné konzultace, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací mohly přijmout vhodná technickáorganizační opatřenípřiměřenému řízení rizik, která ohrožují bezpečnost sítíslužeb, nebozajištění integrity svých sítí.

(37)    V případech, kdy je třeba se dohodnout na společném souboru bezpečnostních požadavků, je třeba zmocnit Komisi k přijetí technických prováděcích opatření, jejichž cílem je dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu. ENISA by měla k harmonizaci vhodných technických a organizačních bezpečnostních opatření přispívat poskytováním odborného poradenství. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se technických prováděcích opatření přijatých v souladu s rámcovou směrnicí. Za účelem plnění svých povinností by tyto orgány měly mít pravomoc provádět šetření případů porušování povinností a ukládat sankce.

(37a)  Za účelem zajištění toho, aby nedocházelonarušení nebo omezení hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, by měly mít vnitrostátní regulační orgány možnost stanovit nápravná opatřenícílem zamezit přenášení značné tržní sílyjednoho trhu do jiného, kterýním úzce souvisí. Mělo by být jasné, že podnik, který má významnou tržní sílu na prvním trhu, může být určen jako podnik, který má významnou tržní sílu na druhém trhu, pouze tehdy, jsou-li vztahy mezi těmito dvěma trhy takové, že umožňují, aby tržní síla na prvním trhu byla přenesena na druhý trh,pokud pro druhý trh připadáúvahu regulace ex antesouladukritérii definovanýmidoporučenírelevantních trzích produktůslužeb(17).

(38)    Aby měli účastníci trhu jistotu, pokud jde o podmínky regulace, je nezbytné stanovit lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Časový rámec by měl zohledňovat, zda byla u konkrétního trhu v předešlém období analýza provedena a řádně oznámena. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci této lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení povinností se nemusí dostavit včas. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán by měl mít případně možnost požádat úřad BEREC o pomoc při provádění analýzy trhu. Tato pomoc by mohla mít například formu zvláštní pracovní skupiny složené ze zástupců ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

(39)    Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací je třeba na úrovni Společenství rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku pro rozvoj vnitřního trhu.

(40)    Jedním z důležitých úkolů úřadu BEREC je vydávat stanoviska k případným přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech stanoviska úřadu BEREC zohledňovat.

(41)    Ze zkušeností s prováděním předpisového rámce EU vyplývá, že stávající ustanovení opravňující vnitrostátní regulační orgány k ukládání pokut nezajistilo dostatečnou motivaci k dodržování stanovených požadavků. Odpovídající pravomoci k prosazování předpisů mohou přispět ke včasnému provedení předpisového rámce EU, a tím podpořit právní jistotu, která je důležitou hnací silou investic. Nedostatek účinných pravomocí v případě porušování povinností platí pro celý předpisový rámec. Přidáním nového ustanovení do rámcové směrnice, které řeší otázky porušování povinností, jež vyplývají z rámcové směrnice a zvláštních směrnic, by se proto mělo zajistit, že se na prosazování předpisů a ukládání sankcí budou v celém předpisovém rámci EU uplatňovat stejné jednotné zásady.

(42)    Stávající předpisový rámec EU obsahuje některá ustanovení pro usnadnění přechodu ze starého předpisového rámce z roku 1998 na nový rámec z roku 2002. Tento přechod byl ukončen ve všech členských státech a tato ustanovení by měla být zrušena, protože jsou nyní nadbytečná.

(43)    Měly by být současně podporovány účinné investice i hospodářská soutěž, s cílem zvýšit ekonomický růst, inovace a možnost výběru pro spotřebitele.

(43a)  Hospodářskou soutěž lze nejlépe podporovat prostřednictvím hospodářsky účinné míry investic do novéstávající infrastruktury doplněnýchpřípadě potřeby regulací, jejímž cílem je dosáhnout účinné hospodářské soutěžeoblasti maloobchodních služeb. Účinná úroveň hospodářské soutěže založené na infrastruktuře je rozsah zdvojení infrastruktury při níž investoři mohou oprávněně očekávat spravedlivou návratnost založenou na přiměřených očekáváních ohledně vývoje podílů na trhu.

(43b)  Při stanovování povinností souvisejícíchpřístupem do novýchlepších infrastruktur by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby podmínky přístupu odrážely okolnosti přijímání odpovídajících investičních rozhodnutízohledňovaly mimo jiné zaváděcí náklady, očekávanou míru využívání nových produktůslužebpředpokládané maloobchodní sazby. Vnitrostátní regulační orgány by navíc pro zajištění jistoty plánování pro investory měly být schopny případně stanovit podmínky pro přístup, které jsouprůběhu příslušných období přezkumu stálé. Tyto podmínky mohou zahrnovatdohodysazbách, které závisí na objemu nebo délce uzavřených smluvsouladuprávními předpisy Společenství za předpokladu, že nemají diskriminační účinky. Jakékoli stanovené podmínky přístupu by měly zohledňovat potřebu zachování účinné hospodářské soutěžeoblasti poskytování služeb spotřebitelůmpodnikům.

(43c) Při posuzování přiměřenosti ukládaných povinnostípodmínek zohlední vnitrostátní regulační orgány členského státu rozdílnou situaci hospodářské soutěžerůzných částech tohoto členského státu.

(43d)  Při stanovení nápravných opatřeníoblasti kontroly sazeb by se měly vnitrostátní regulační orgány snažit umožnit spravedlivou návratnost investic pro investory, zejménanových investičních projektů. Mohou se objevit především rizika souvisejícíinvestičními projekty specifickými pro nové přístupysíti, které podporují produkty, po nichž jedobě provedení investice nejistá poptávka.

(43e)   Jakékoli rozhodnutí Komise podle čl. 19 odst. 1 rámcové směrnice by mělo být omezeno na regulační zásady, přístupy a metody. Aby se zamezilo pochybnostem, nemělo by předepisovat podrobnosti, které obvykle odrážejí vnitrostátní okolnosti, a nemělo by zakazovat alternativní přístupy, od nichž lze oprávněně očekávat, že budou mít obdobný účinek. Toto rozhodnutí by mělo být přiměřené a nemělo by mít vliv na rozhodnutí přijatá vnitrostátními regulačními orgány, která nepředstavují překážku pro vnitřní trh.

(44)    V příloze I rámcové směrnice byl uveden seznam trhů, které měly být začleněny do doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jež vyžadují regulaci ex-ante. Tato příloha by měla být zrušena, protože již splnila svůj účel, jímž bylo sloužit za základ pro vytvoření počáteční verze doporučení o relevantních trzích produktů a služeb.

(45)    Pro nově vstupující subjekty nemusí být vždy ekonomicky žádoucí duplikovat v přiměřené lhůtě zčásti nebo zcela místní přístupovou síť stávajících subjektů. Zavedení povinnosti zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku ve vlastnictví provozovatelů s významnou tržní sílou může v této souvislosti usnadnit vstup na trh a zvýšit konkurenci na maloobchodních trzích v oblasti širokopásmového přístupu. V situaci, kdy zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku není technicky nebo ekonomicky proveditelné, by se mohly uplatnit relevantní povinnosti poskytování nefyzického či virtuálního přístupu k síti nabízející rovnocennou funkčnost.

(46)    Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření hospodářsky oddělených jednotek, je zajistit, aby všichni operátoři na nižší úrovni distribučního řetězce, včetně divizí vertikálně integrovaného operátora na této nižší úrovni distribučního řetězce, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení dokáže zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. Ve výjimečných případech lze funkční oddělení využít jako odůvodněné nápravné opatření, pokud se trvale nedaří dosáhnout skutečné nediskriminace na několika dotčených trzích a existuje-li malá nebo žádná naděje, že se v oblasti infrastruktury vytvoří hospodářská soutěž v přiměřeném časovém období po uplatnění jednoho či několika nápravných opatření dříve považovaných za vhodná. Je však velmi důležité zajistit, aby uložení funkčního oddělení nadále motivovalo dotyčný podnik k investicím do své sítě a nevedlo k možným negativním dopadům na spotřebitele. Uložení funkčního oddělení vyžaduje koordinovanou analýzu všech různých relevantních trhů souvisejících s přístupovou sítí v souladu s postupem pro analýzu trhu, stanoveným článkem 16 rámcové směrnice. Při provádění analýzy trhu a navrhování jednotlivých rysů tohoto nápravného opatření by vnitrostátní regulační orgány měly věnovat zvláštní pozornost produktům, jež budou spravovány oddělenými hospodářskými jednotkami, a přihlédnout k rozsahu vybudované sítě a stupni technologického pokroku, který by mohl ovlivnit zastupitelnost pevných a bezdrátových sítí. Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.

(47)    Provádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými hospodářskými jednotkami, které zajišťují, aby byla práva mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením chráněna.

(48)    Další integrace vnitřního trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací vyžaduje lepší koordinaci uplatňování regulace ex ante, jak stanoví předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací.

(49)    Pokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne převést podstatnou nebo celou část aktiv tvořících místní přístupovou síť nebo její podstatnou část tím, že ji prodá jiné právnické osobě s odlišnou vlastnickou strukturou nebo že vytvoří oddělenou hospodářskou jednotku zabývající se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému operátorovi uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání se směrnicí 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Dotčený vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.

(50)    Vzhledem k tomu, že je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení mezi koncovými body sítě a interoperabilita služeb, povinnosti operátorům, kteří nemají významnou tržní sílu, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem EU, a zejména s jeho oznamovacími postupy.

(51)    Je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření za účelem přizpůsobení podmínek přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám stanoveným v příloze I, rozvoji trhu a technologií. Platí to i pro minimální seznam položek v příloze II, které musí být zveřejněny, aby byla splněna podmínka průhlednosti.

(52)    Usnadnění přístupu účastníků trhu ke zdrojům rádiových frekvencí přispěje k odstranění překážek bránících vstupu na trh. Technologický pokrok navíc snižuje riziko škodlivé interference v určitých kmitočtových pásmech, čímž zároveň snižuje potřebu individuálních práv na užívání. Podmínky pro užívání spektra k poskytování služeb elektronických komunikací by proto měly být obvykle stanoveny v obecných oprávněních, nejsou-li s ohledem na užívání spektra nutná individuální práva s cílem chránit proti škodlivé interferenci, s cílem zajistit technickou kvalitu služby nebo zabezpečit účinné užívání spektra nebo plnit konkrétní cíl obecného zájmu. Rozhodnutí o potřebě individuálních práv by měla být přijímána transparentním a přiměřeným způsobem.

(53)    Zavedení požadavků technologické neutrality a neutrality při udělování práv na užívání spolu s větší možností převádění práv mezi podniky by mělo zvýšit svobodu a počet způsobů poskytování služeb elektronických komunikací veřejnosti, a usnadnit tak plnění cílů obecného zájmu. Určité povinnosti v obecném zájmu uložené provozovatelům rádiového a televizního vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, však mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií pro udělování práv na užívání v případech, kdy se zdá, že je to nezbytné ke splnění konkrétního cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem Společenství. Postupy spojené s plněním cílů obecného zájmu by měly být za všech okolností transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační.

(54)    Vzhledem k omezujícímu vlivu platnosti individuálního práva na užívání, které není obchodovatelné, na volný přístup k rádiovým frekvencím by jeho platnost měla být časově omezena. Pokud práva na užívání obsahují ustanovení o obnovení platnosti, měly by příslušné vnitrostátní orgány nejprve provést přezkum spolu s veřejnou konzultací a zohlednit vývoj trhu, pokrytí a technologií. S ohledem na nedostatek spektra by měla být individuální práva udělená podnikům pravidelně přezkoumávána. Při přezkumu by příslušné vnitrostátní orgány měly udržovat rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a nutností podporovat zavedení obchodování se spektrem jakož i pružnějším využíváním spektra prostřednictvím obecných oprávnění tam, kde je to možné.

(54a) Menšími změnami práv a povinností jsou ty změny, které jsou převážně administrativního rázu, nemění věcnou podstatu obecných oprávnění a jednotlivých práv využití, a nemohou tedy způsobovat komparativní výhodu pro jiné podniky.

(55)    Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít pravomoc zajistit účinné využívání spektra a v případech, kdy zdroje spektra zůstávají nevyužité, podniknout kroky zamezující hromadění spektra, jež narušuje hospodářskou soutěž tím, že může bránit vstupu nových subjektů na trh.

(56)    Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny provádět účinná opatření, která jim umožní sledovat a zajišťovat dodržování podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání, a zároveň mít pravomoc ukládat účinné finanční pokuty nebo správní sankce v případě, že dojde k porušení těchto podmínek.

(57)    Mezi podmínkami, které mohou být spojeny s oprávněními, by měly být zvláštní podmínky týkající se dostupnosti pro uživatele se zdravotním postižením a povinností veřejných orgánů a tísňových služeb komunikovat mezi sebou navzájem a s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení. Vzhledem k důležitosti technických inovací by členské státy měly být rovněž schopny vydávat oprávnění k užívání spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.

(58)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení(18) prokázalo svoji účinnost v počáteční fází vzniku trhu. Rámcová směrnice vyžaduje, aby Komise sledovala přechod z předpisového rámce roku 1998 na rámec z roku 2002 a ve vhodný čas předložila návrhy na zrušení výše uvedeného nařízení. Podle předpisového rámce z roku 2002 mají vnitrostátní regulační orgány povinnost analyzovat trh z hlediska velkoobchodního zpřístupnění účastnického metalického vedení a úseků účastnického metalického vedení pro účely poskytování širokopásmových a hlasových služeb v souladu s doporučením o relevantních trzích produktů a služeb. Protože všechny členské státy tento trh již minimálně jednou analyzovaly a příslušné povinnosti vycházející z předpisového rámce roku 2002 jsou uloženy, je nařízení (ES) č. 2887/2000 nepotřebné, a proto by se mělo zrušit.

(59)    Opatření nutná k provedení rámcové, přístupové a autorizační směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(19).

(60)    Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí doporučení a prováděcích opatření týkajících se oznámení podle článku 7 rámcové směrnice, harmonizace v oblasti spektra a číslování a rovněž ve věcech spojených s bezpečností sítí a služeb, vymezení příslušných trhů produktů a služeb, určení nadnárodních trhů, provádění norem a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce. Rovněž je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření k aktualizaci příloh I a II přístupové směrnice s ohledem na vývoj trhu a technologií. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky těchto směrnic, včetně jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 3Změny směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)

Směrnice 2002/21/ES se mění takto:

1)          V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení, které usnadňují přístup pro zdravotně postižené uživatele. Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství.“▌

2)          Článek 2 se mění takto:

a)     písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)    „sítí elektronických komunikací“ rozumějí přenosové systémy, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně Internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;“;

b)     písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)    „nadnárodními trhy” rozumějí trhy určené v souladu s čl. 15 odst. 4, které pokrývají Společenství nebo jeho podstatnou část a které se nacházející ve více než jednom členském státě;“;

c)     písmeno d) se nahrazuje tímto

„d)    „veřejnou komunikační sítí“ rozumí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě;“;

d)     vkládá se nové písmeno, které zní:

„da) „koncovým bodem sítě“ rozumí fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka;“;

e)     písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)    „přiřazenými zařízeními“ rozumějí ty doplňkové služby, fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí nebo službou elektronických komunikací, která umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;“;

f)      vkládá se nové písmeno, které zní:

„ea) „doplňkovými službami“ rozumějí služby související se sítí nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny a zahrnují mimo jiné systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti;“;

g)     písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)     „zvláštními směrnicemi“ rozumějí směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací* (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)“);

_____________________

*          Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37“.

h)     doplňují se nová písmena, která znějí:

„q)    „přidělením spektra“ rozumí určení daného kmitočtového pásma pro využití jedním, popřípadě více druhy radiokomunikačních služeb podle stanovených podmínek;

r)      „škodlivou interferencí“ rozumí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy.“

s)      „voláním“ se rozumí spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci;“.

3)          Článek 3 se mění takto:

a)     odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3.

„3.    Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly k provádění svěřených úkolů dostatečné finanční a lidské zdroje.“;

b)     vládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.  Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5, jednají vnitrostátní regulační orgány odpovědné za regulaci trhu ex ante nebo řešení sporů mezi podniky podle článku 20 nebo 21 této směrnice nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Společenství. To nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Pravomoc pozastavit platnost rozhodnutí nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze subjekty rozhodující o opravném prostředku zřízené v souladu s článkem 4. Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnící jeho funkce, uvedeného v prvním pododstavci nebo jeho zástupce mohl být odvolán pouze tehdy, pokud již nesplňuje vnitrostátními právními předpisy předem stanovené podmínky pro výkon svých povinností . Rozhodnutí o odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členů kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, se zveřejňuje v okamžiku odvolání. Odvolaný ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, případně členové kolektivního orgánu plnící jeho funkce, obdrží odůvodnění rozhodnutí a mají právo požadovat jeho zveřejnění, a pokud by jinak toto odůvodnění zveřejněno nebylo, zveřejní se.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány uvedené v prvním pododstavci měly samostatné roční rozpočty. Tyto rozpočty se zveřejňují. Členské státy rovněž zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly odpovídající finanční a lidské zdroje, jež jim umožní aktivně se účastnit a přispívat k činnosti Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)*.

3b.    Členské státy zajistí, aby cíle úřadu BEREC spočívající v podpoře větší koordinace a soudržnosti v oblasti regulace byly aktivně podporovány příslušnými vnitrostátními regulačními orgány.

3c.    Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při přijímání svých vlastních rozhodnutí pro své vnitrostátní trhy v nejvyšší míře zohlednily stanoviska a společné postoje vydané úřadem BEREC.

______________________________

*       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 ze dne ... [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací]“.

4)          Článek 4 se mění takto:

a)     odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě a/nebo poskytující služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena a aby existoval účinný mechanismus pro opravné prostředky.

         Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nejsou povolena předběžná opatření, do rozhodnutí o tomto opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu.“;

b)     doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.    Členské státy shromažďují informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žádostí o opravný prostředek, délce řízení o opravném prostředku a o počtu rozhodnutí, kterými se povolují předběžná opatření. Členské státy tyto informace poskytnou Komisi a úřadu BEREC po obdržení odůvodněné žádosti jednoho z nich.“

5)     V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice, nebo podle zvláštních směrnic. Vnitrostátní regulační orgány jsou zejména oprávněny od těchto podniků vyžadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby, které zpřístupňují konkurenci. Od podniků s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích může být rovněž požadováno předložení účetních údajů o maloobchodních trzích, jež jsou spojeny s těmito velkoobchodními trhy.

Podniky poskytnou tyto informace neprodleně na žádost a ve lhůtách a natolik podrobné, jak to požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán uvede důvody, které jej k žádosti o informace opravňují, a s těmito informacemi nakládá v souladu s odstavcem 3.“

6)          Články 6 a 7 se nahrazují těmito:

„Článek 6

Mechanismus konzultací a transparentnost

S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 9, článek 20 nebo článek 21, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic, nebo v případě že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4, která mají výrazný dopad na příslušný trh, byla zainteresovaným subjektům poskytnuta příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství.

Článek 7Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1.     Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle, které stanoví článek 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.

2.     Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují mezi sebou navzájem, s Komisí a s úřadem BEREC transparentním způsobem tak, aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují zejména s Komisí a  úřadem BEREC na hledání těch typů nástrojů a nápravných opatřeních, které jsou nejvhodnější pro zvládání konkrétních situací na trhu.

3.     Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 7a jinak a pokud již proběhla konzultace uvedená v článku 6, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

a)      spadá do oblasti působnosti článků 15 nebo 16 této směrnice nebo článků 5 nebo 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice); a

b)     má vliv na obchod mezi členskými státy,

zpřístupní Komisi, úřadu BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech současně návrh opatření spolu s odůvodněním, z něhož opatření vychází, podle čl. 5 odst. 3 a informuje o tom Komisi, úřad BEREC a ostatní vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány, úřad BEREC a Komise mohou vznést své připomínky u dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu pouze do jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce nesmí být prodloužena.

4.     Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:

a)      vymezit relevantní trh, který se liší od trhů, které jsou vymezeny v doporučení v souladu s čl. 15 odst. 1; nebo

b)     rozhodnout, zda označit či neoznačit podnik jako podnik mající buď samostatně nebo společně s jinými významnou tržní sílu podle čl. 16 odst. 3, 4 nebo 5; ▌

a pokud by opatření mělo dopad na obchod mezi členskými státy a Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8, pak nebude návrh opatření přijat po dobu dalších dvou měsíců. Tato lhůta nesmí být prodloužena. V takovém případě Komise informuje ostatní vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách.

5.     Ve dvouměsíční lhůtě podle odstavce 4 může Komise:

a)      přijmout rozhodnutí ▌, kterým se požaduje, aby dotyčný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, nebo

b)     přijmout rozhodnutí o stáhnutí výhrad týkajících se návrhu opatření uvedeného v odstavci 4.

Před vydáním rozhodnutí nebo doporučení zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko úřadu BEREC ▌. K tomuto rozhodnutí ▌se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.

6.     Požaduje-li Komise ve svém rozhodnutí podle odstavce 5, aby vnitrostátní regulační orgán návrh opatření zrušil, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo zruší do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.

7.      Dotyčný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, úřadu BEREC a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 a odst. 5 písm. a) může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi.

        

8.     Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a úřadu BEREC všechna přijatá konečná opatření, která spadají pod čl. 7 odst. 3 písm. a) a b).

9.     Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že v zájmu zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 3 a 4 , může za výjimečných okolností ihned přijmout přiměřená předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a úřadu BEREC. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.“

7)          Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek -7a

Postup jednotného uplatňování nápravných opatření

1.      Pokud má být podle čl. 7 odst. 3 přijato opatření s cílem pozměnit nebo zrušit povinnost operátora nebo mu takovou povinnost uložit podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), může Komise ve lhůtě jednoho měsíce, jak stanoví čl. 7 odst. 3, oznámit dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a úřadu BEREC důvody pro svou domněnku, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Společenství. V takovém případě nebude návrh opatření přijat po další tři měsíce následující po oznámení Komise.

Pokud k tomuto oznámení nedojde, může dotčený vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední veškeré připomínky Komise, úřadu BEREC nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

2.      V období tří měsíců uvedeném v odstavci 1 Komise, úřad BEREC a dotčený vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 8, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.

3.      Během šesti týdnů od začátku tříměsíčního období uvedeného v odstavci 1 úřad BEREC na základě rozhodnutí většiny svých členů vydá stanovisko k oznámení Komise zmíněnému v odstavci 1, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být změněno nebo vzato zpět a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy.Toto stanovisko musí být odůvodněné a zveřejněné.

4.      Pokud ve svém stanovisku úřad BEREC sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Před koncem tříměsíčního období uvedeného v odstavci 1 může vnitrostátní regulační orgán:

a)   změnit nebo vzít zpět svůj návrh opatření, přičemž v nejvyšší míře zohlední oznámení Komise uvedené v odstavci 1 a stanovisko úřadu BEREC a jeho doporučení;

b)   zachovat návrh opatření.

5.      Pokud úřad BEREC nesdílí vážné obavy Komise nebo nevydá stanovisko nebo pokud vnitrostátní regulační orgán změní nebo zachová svůj návrh opatření podle odstavce 4, může Komise během jednoho měsíce od konce tříměsíčního období uvedeného v odstavci 1 a  poté, co v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu BEREC, pokud bylo vydáno:

a)   vydat doporučení, v němž požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán změnil nebo vzal zpět návrh opatření, a uvede přitom důvody tohoto doporučení, zejména tehdy, pokud úřad BEREC nesdílí vážné obavy Komise, a předložit v tomto ohledu konkrétní návrhy;

b)   přijmout rozhodnutí o stažení výhrad uvedených v souladu s odstavcem 1.

6.       Během jednoho měsíce ode dne, kdy Komise vydá doporučení podle odst. 5 písm. a), nebo od stažení jejích výhrad podle odst. 5 písm. b,) dotčený vnitrostátní regulační orgán oznámí Komisi a úřadu BEREC přijatá konečná opatření.

Toto období lze prodloužit, aby vnitrostátní regulační orgán mohl uskutečnit veřejné konzultace v souladu s článkem 6.

7.      Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neměnit ani nevzít zpět návrh opatření na základě doporučení vydaného podle odst. 5 písm. a), poskytne odůvodnění.

8.      Vnitrostátní regulační orgán může stáhnout návrh opatření v jakékoli fázi postupu.“

„Článek 7a

Prováděcí ustanovení

1.     Po veřejné konzultaci a konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska úřadu BEREC může Komise v souvislosti s článkem 7 přijmout doporučení nebo pokyny, které stanoví formu, obsah a míru podrobností, které musí být uvedeny v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za nichž není oznámení vyžadováno, a výpočet lhůt.

2.      Opatření uvedená v odstavci 1 se přijímají poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.“

8)          Článek 8 se mění takto:

a)     v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud článek 9 týkající se rádiových frekvencí nestanoví jinak, členské státy zohlední v nejvyšší možné míře požadavek technologické neutrality předpisů a zajistí, aby při provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a zvláštních směrnicích, zejména těch, jež mají zajistit účinnou hospodářskou soutěž, postupovaly vnitrostátní regulační orgány stejně.“

b)     v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)    zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, získali maximální prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu;“;

b)     zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně přenosu obsahu;“;

c)      v odstavci 2 se písmeno c) zrušuje;

d)     v odstavci 3 se písmeno c) zrušuje;

e)     v odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)    spolupracují mezi sebou, s Komisí a s úřadem BEREC, aby zajistily vývoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování této směrnice a zvláštních směrnic.“;

f)      v odstavci 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)    řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami;“;

fa)    v odstavci 4 se doplňují písmena g) a h), která zní:

„g)    podporují možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a k jejich distribuci a jejich možnost používat aplikace a služby podle svého výběru;

h)     uplatňují zásadu, že zejména v souladu s článkem 11 Listiny základních práv Evropské unie, který se týká svobody projevu a informací, nesmí být základní práva a svobody koncových uživatelů omezena bez předchozího rozhodnutí soudního orgánu s výjimkou případu, kdy je ohrožena veřejná bezpečnost, přičemž v tomto případě může k tomuto soudnímu rozhodnutí dojít dodatečně;

g)     doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.    Vnitrostátní regulační orgány při sledování cílů politik uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 uplatňují objektivní, průhledné, nediskriminační a přiměřené regulační zásady, mimo jiné tím, že:

a)      prosazují předvídatelnost regulace zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu;

b)     zajišťují, aby za podobných okolností nedocházelo k diskriminaci v přístupu k podnikům zajišťujícím sítě a poskytujícím služby elektronických komunikací;

c)      zajišťují hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a ve vhodných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury;

d)     podporují efektivní investice a inovace do nové a lepší infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s  přístupem řádně zohlednila rizika, která nese investující podnik, a umožňují různé dohody o spolupráci mezi investory a stranami, které usilují o přístup, aby se investiční rizika diverzifikovala, a přitom zajišťují, že je zachována hospodářská soutěž na trhu a dodržována zásada nediskriminace;

e)      náležitě zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých zeměpisných oblastech v rámci členského státu;

f)      ukládají regulační povinnosti ex ante pouze v případě, kdy neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, a tyto povinnosti zmírní nebo zruší, jakmile je tato podmínka splněna.“;

9)          Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8aStrategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra▌

1.     Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Evropském společenství. Za tímto účelem zohlední mimo jiné politiky Společenství z hlediska hospodářského, bezpečnostního, zdravotního, kulturního, vědeckého, sociálního a technického a z hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivé interferenci.

2.     Vzájemnou spoluprací a spoluprací s Komisí členské státy podporují koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Evropském společenství a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací.

3.     Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy pro vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra, která byla vytvořena rozhodnutím Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002*. Tyto programy stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu s ustanoveními této směrnice a zvláštních směrnic.

4.     Pokud je to nezbytné z hlediska zajištění účinné koordinace zájmů Evropského společenství v mezinárodních organizacích příslušných pro oblast rádiového spektra ▌, Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout cíle společné politiky, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra ▌.

__________________

*  Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49“.

10)        článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací

1.     Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové frekvence jsou veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s články 8 a 8a. Zajistí, aby se při přidělování spektra využívaného pro služby elektronických komunikací a vydávání obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání těchto rádiových frekvencí příslušnými vnitrostátními orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií.

Při uplatňování tohoto článku členské státy musí jednat v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů o rádiovém vysílání Mezinárodní telekomunikační unie, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky,

2.     Členské státy podporují harmonizaci využívání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a s cílem získat výhody pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb. Postupují přitom v souladu s článkem 8a a s rozhodnutím č. 679/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

3.     Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy technologií služeb elektronických komunikací.

Členské státy však mohou stanovit pro využívané typy technologií služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, je-li to nezbytné, aby se:

a)      předešlo škodlivé interferenci,

b)     ochránilo veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím,

c)      zajistila technická kvalita služby,

d)     zajistilo maximální sdílení rádiových frekvencí,

e)      zajistilo účinné využití spektra nebo

f)      splnil cíl obecného zájmu v souladu s odstavcem 4.

4.     Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v ▌ jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou stanovit pro poskytované typy služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, která mohou v nezbytných případě zahrnovat i opatření ke splnění určité povinnosti vyplývající z nařízení o rádiovém vysílání Mezinárodní telekomunikační unie.

Opatření, jež vyžadují, aby služba elektronických komunikací byla poskytována v konkrétním pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací musí být odůvodněna plněním cíle obecného zájmu definovaného členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství, jímž může být mimo jiné například:

a)      ochrana života a zdraví,

b)     podpora sociální, regionální a územní soudržnosti,

c)      předcházení neefektivnímu využívání rádiových frekvencí nebo

d)     podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytováním služeb rozhlasového a televizního vysílání.

Opatření, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující ochranu života a zdraví. Členské státy rovněž mohou výjimečně takové opatření rozšířit s cílem plnit jiné cíle obecného zájmu, jak jsou definovány členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství.

5.     Členské státy provádějí pravidelný přezkum nezbytnosti omezení a opatření uvedených v odstavcích 3 a 4 a výsledky těchto přezkumů zveřejní.

6.     Odstavce 3 a 4 se použijí na spektrum přidělené k využití službami elektronických komunikací, vydaná obecná oprávnění a udělování individuálních práv na užívání rádiových frekvencí udělených po … *.

Přidělování spektra, obecná oprávnění a individuální práva na užívání, jež existovala ke dni … * se řídí článkem 9a.

7.     Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních směrnic a s ohledem na příslušné vnitrostátní podmínky mohou členské státy stanovit pravidla s cílem předejít hromadění spektra, zejména stanovením přísných lhůt pro účinné uplatnění práv na užívání jejich držitelem a uplatněním sankcí, včetně finančních sankcí nebo odejmutí uživatelských práv v případě nesplnění lhůt. Tato pravidla se stanoví a uplatňují přiměřeným, nediskriminačním a transparentním způsobem.

_______________________

*       Den provedení směrnice 2009/.../ES [kterou se mění směrnice 2002/21/ES].“

11)        doplňují se tyto články:

„Článek 9aPřezkum omezení stávajících práv

1.     Po dobu pěti let ode dne …* mohou členské státy povolit, aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, která byla udělena před tímto dnem a která zůstanou v platnosti po dobu alespoň pěti let po tomto dni, mohli podat žádost k příslušnému vnitrostátnímu orgánu o nové posouzení omezení jejich práv podle čl. 9 odst. 3 a 4.

Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní regulační orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost vzít zpět.

Pokud držitel práva svoji žádost vezme zpět, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti nebo do uplynutí doby pěti let, podle toho, která situace nastane dříve.

2.     Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy veškerá opatření vhodná pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající obecná oprávnění či individuální práva na užívání a přidělení spektra využívaná pro služby elektronických komunikací, která existovala ke dni …*, uplatnil čl. 9 odst. 3 a 4.

3.     Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou vhodná opatření podporující korektní hospodářskou soutěž.

4.     Opatření přijatá při uplatňování tohoto článku nepředstavují udělení nových práv na užívání, a proto se na ně nevztahují příslušná ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

Článek 9bPřevod či pronájem individuálních práv na užívání rádiových frekvencí

1.     Členské státy zajistí, aby podniky mohly v souladu s podmínkami spojenými s právy užívání radiových frekvencí a s vnitrostátními postupy na jiné podniky převádět nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí ▌v těch pásmech, u nichž to stanoví prováděcí opatření přijatá podle odstavce 3.

Také v jiných pásmech mohou členské státy stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly v souladu s vnitrostátními postupy.

Podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiových frekvencí musí být splněny i nadále po převodu nebo pronájmu, nestanoví-li příslušné vnitrostátní orgány jinak.

Členské státy mohou rovněž určit, že ustanovení odstavce jedna neplatí v případě, kdy individuální právo podniku na užívání rádiových frekvencí bylo původně obdrženo bezplatně.

2.     Členské státy zajistí, aby záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí a jejich skutečný převod byly v souladu s vnitrostátními postupy oznámeny příslušnému vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za udělování individuálních práv na užívání a aby toto oznámení bylo zveřejněno. Bylo-li využívání rádiového spektra harmonizováno tím, že bylo uplatněno rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru) nebo jiné opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

2a.   Komise může přijímat vhodná prováděcí opatření s cílem určit pásma, jejichž práva na užívání si mohou podniky mezi sebou převádět nebo pronajímat. Tato opatření se nevztahují na frekvence využívané pro vysílání.

Tato technická prováděcí opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3.

______________________________

*       Den provedení směrnice 2009/.../ES [kterou se mění směrnice 2002/21/ES]. “

12)        Článek 10 se mění takto:

a)     odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.    Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány řídily udělování práv na užívání všech národních číslovacích zdrojů a správu národních číslovacích plánů. Členské státy zajistí, aby byla poskytnuta odpovídající čísla a skupiny čísel pro všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgány zavedou objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro udělování práv na užívání národních číslovacích zdrojů.

2.      Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byly národní číslovací plány a postupy uplatňovány způsobem, který všem poskytovatelům veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zaručí rovné zacházení. Členské státy zejména zajistí, aby podnik, jemuž bylo uděleno právo na užívání určité skupiny čísel, nediskriminoval jiné poskytovatele služeb elektronických komunikací, pokud jde o skupiny čísel používané pro přístup k jejich službám.“;

b)     odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Členské státy podporují harmonizaci zvláštních čísel nebo skupin čísel v rámci Společenství, jestliže to podporuje jak fungování vnitřního trhu, tak rozvoj celoevropských služeb. Komise může v této věci přijmout vhodná technická prováděcí opatření.

Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3.“

13)        Článek 11 se mění takto:

a)     v odst. 1 druhém pododstavci se první odrážka nahrazuje tímto:

"–     jednal na základě jednoduchých, účinných, transparentních a veřejně dostupných postupů uplatňovaných nediskriminačním způsobem a neprodleně a v každém případě přijal rozhodnutí do šesti měsíců od podání žádosti, s výjimkou případů vyvlastnění, a“;

b)     odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Členské státy zajistí, aby v případě, kdy si orgány veřejné moci nebo místní orgány ponechávají vlastnictví v podnicích, které provozují veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytují veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad nimi, existovalo účinné strukturální oddělení funkcí odpovědných za udílení práv uvedených v odstavci 1 od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.“;

14)        článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1.     Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží, při plném zohlednění zásady proporcionality, sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní ▌.

2.     Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu s cílem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování a teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zainteresovaným subjektům dána příležitost vyjádřit svá stanoviska. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.

2a.   Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní orgány po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory, měly také pravomoc požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 a/nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu, a to v případech odůvodněných tím, že zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko.

3.     Členské státy ║zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly požadovat, aby podniky poskytly informace v případě, že to příslušné orgány požadují nezbytné k tomu aby tyto orgány spolu s vnitrostátními regulačními orgány mohly stanovit podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění zařízení uvedených v odstavci 1 a zpřístupnily jej zainteresovaným subjektům.

4.     Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená.“ V náležitých případech jsou tato opatření prováděna v koordinaci s místními orgány.“

15)        Vkládá se nová kapitola, která zní:

„Kapitola IIIaBEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB

Článek 13aBezpečnost a integrita

1.     Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. S ohledem na současné technické možnosti tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika. Zejména se přijmou opatření s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě nebo tento dopad minimalizovat.

2.     Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly všechny vhodné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují.

3.     Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací oznámily příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jakékoliv narušení bezpečnosti nebo ztrátu integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

V případě potřeby dotyčný vnitrostátní regulační orgán informuje vnitrostátní regulační orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) ▌. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán může informovat veřejnost nebo vyžadovat, aby tak podniky učinily, rozhodne-li, že zveřejnění narušení bezpečnosti je ve veřejném zájmu.

Jednou za rok dotyčný vnitrostátní regulační orgán předloží Komisi a ENISA souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

4.     Komise může při nejvyšším možném zohlednění stanoviska ENISA přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení. Tato technická prováděcí opatření vycházejí v nejvyšším možném rozsahu z evropských a mezinárodních norem a nebrání členským státům v přijímání dalších požadavků s cílem plnit cíle stanovené v odstavcích 1 a 2.

Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.

Článek 13bProvádění a prosazování

1.     Za účelem provedení článku 13a členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se lhůt pro provádění║.

2.     Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vyžadovat od podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, aby:

a)      poskytly informace potřebné k posouzení bezpečnosti a/nebo integrity jejich služeb a sítí, včetně podkladů k bezpečnostní politice; a

b)     předložily bezpečnostní audit provedený kvalifikovaným nezávislým orgánem nebo příslušným vnitrostátním orgánem a jeho výsledky poskytly vnitrostátnímu regulačnímu orgánu. Náklady na audit uhradí příslušný podnik.

3.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů spolu s jejich dopady na bezpečnost a integritu sítí.

4.     Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.“

16)   V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.    Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu (první trh), lze jej rovněž označit za podnik s významnou tržní silou na trhu úzce souvisejícím (druhý trh), pokud jsou vazby mezi oběma trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z prvního trhu na druhý trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. Na tomto druhém trhu proto mohou být uplatněna nápravná opatření, jejichž cílem je v souladu s články 9, 10, 11 a 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) těmto přesunům předcházet, a pokud se tato nápravná opatření ukáží jako nedostatečná, mohou být uložena nápravná opatření podle článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).“

17)        Článek 15 se mění takto:

a)     nadpis se nahrazuje tímto:

„Postup pro určení a vymezení trhů“;

b)     v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.    Po veřejné konzultaci zahrnující i vnitrostátní regulační orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska úřadu BEREC, přijme Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2 doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“). Doporučení určí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou odůvodňovat uložení regulačních povinností stanovených zvláštními směrnicemi, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Komise vymezí trhy v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.“;

c)     odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Vnitrostátní regulační orgány vymezí relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, zejména relevantní zeměpisné trhy na svém území, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže, přičemž v nejvyšší míře zohlední doporučení a pokyny. Před vymezením trhů, které se liší od trhů, jež jsou označeny v doporučení, použijí vnitrostátní regulační orgány postupy uvedené v článcích 6 a 7.“

d)     odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Po konzultaci, včetně konzultace s vnitrostátními regulačními orgány, může Komise při nejvyšším možném zohlednění stanoviska úřadu BEREC postupem podle čl. 22 odst. 3 přijmout rozhodnutí, kterým určí nadnárodní trhy.“

18)        Článek 16 se mění takto:

a)     odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.    Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantních trhů uvedených v doporučení, přičemž vezmou v úvahu trhy určené v doporučení a v nejvyšší možné míře zohlední pokyny. Členské státy zajistí, aby tato analýza byla případně provedena ve spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže.

2.      Pokud je podle odstavce 3 nebo 4 tohoto článku, článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo článku 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) od vnitrostátního regulačního orgánu požadováno rozhodnutí, zda uložit, ponechat v platnosti, změnit nebo zrušit povinnosti pro podniky, rozhodne dotyčný vnitrostátní regulační orgán na základě vlastní analýzy trhu podle odstavce 1 tohoto článku, zda je relevantní trh účinně konkurenční.“;

b)     odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují těmito:

„4.    Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že relevantní trh není účinně konkurenční, určí podle článku 14 podniky, které mají samostatně nebo ve spojení s jinými podniky významnou tržní sílu na daném trhu a těmto podnikům uloží vhodné zvláštní regulační povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku, nebo pokud tyto povinnosti již existují, ponechá je v platnosti nebo je změní.

5.      V případě nadnárodních trhů, které jsou určeny v rozhodnutí uvedeném v čl. 15 odst. 4, provedou dotyčné vnitrostátní regulační orgány společně analýzu trhu, přičemž v nejvyšší míře zohlední pokyny a rozhodnou společným postupem o uložení, ponechání v platnosti, změně nebo zrušení regulačních povinností uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

6.      Opatření přijatá podle ustanovení odstavců 3 a 4 podléhají postupům uvedeným v článcích 6 a 7. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu a informují o příslušném návrhu opatření v souladu s článkem 7:

a)      do tří let od přijetí předchozího opatření vztahujícího se k dotyčnému trhu. Tuto lhůtu je však možno výjimečně prodloužit nejvýše o další tři roky, oznámí-li vnitrostátní regulační orgán Komisi prodloužení této lhůty s odůvodněním a Komise do jednoho měsíce od oznámení tohoto prodloužení proti němu nevznese námitky;

b)     do dvou let od přijetí revidovaného doporučení o relevantních trzích v případě trhů, jež dosud nebyly oznámeny Komisi, nebo

c)      do dvou let od přistoupení v případě členských států, které nově přistoupily k Evropské unii.“;

c)     doplňuje se nový odstavec, který zní:

„7.    Pokud vnitrostátní regulační orgán neprovede svou analýzu relevantního trhu určeného v doporučení ve lhůtě stanovené v čl. 16 odst. 6, poskytne úřad BEREC na žádost o pomoc dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pomoc při dokončení analýzy konkrétního trhu a konkrétních povinností, které je třeba uložit. S touto pomocí oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán návrhu opatření Komisi v souladu s článkem 7 do šesti měsíců.“

19)        Článek 17 se mění takto:

a)     v odst. 1 první větě se slovo „norem“ nahrazuje slovy „nezávazných norem“:

b)     v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

Pokud takové normy a/nebo specifikace neexistují, podpoří členské státy uplatňování mezinárodních norem nebo doporučení přijatých Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).;

c)     odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.    Pokud má Komise v úmyslu učinit uplatňování určitých norem nebo specifikací povinným, zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a vyzve všechny dotčené strany k předložení připomínek. Komise přijme vhodná prováděcí opatření a učiní uplatňování určitých norem nebo specifikací povinným tím, že je uvede jako závazné normy v seznamu norem nebo specifikací zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie.

5.      Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 1 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme je v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2 ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.“;

d)     v odstavci 6 se slova „vyjme je v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 ze seznamu norem a/nebo specifikací podle odstavce 1“ nahrazují slovy „přijme vhodná prováděcí opatření a vyjme tyto normy nebo specifikace ze seznamu norem nebo specifikací uvedených v odstavci 1“;

e)     doplňuje se nový odstavec , který zní:

„6a.  Prováděcí opatření, jež mají za účel změnit tuto směrnici jejím doplněním o jiné než podstatné prvky, která jsou uvedena v odstavcích 4 a 6, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.“

20)        Článek 18 se mění takto:

a)     v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)    poskytovatelé digitálních televizních služeb a zařízení spolupracovali při poskytování interoperabilních televizních služeb koncovým uživatelům se zdravotním postižením.“;

b)     odstavec 3 se zrušuje.

21)        Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19Harmonizační postupy

1.     Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích vnitrostátními regulačními orgány může vytvářet překážku pro vnitřní trh, může Komise vydat doporučení nebo rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední ▌stanovisko úřadu BEREC.

2.     V případech, kdy Komise vydá doporučení podle odstavce 1, jedná postupem podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při plnění svých úkolů tato doporučení v nejvyšší míře zohlednily. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.

2a. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí:

a)        nekonzistentní uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací a při uplatňování článků 15 a 16, jehož výsledkem jsou překážky bránící vnitřnímu trhu. Tato rozhodnutí se nevztahují na konkrétní oznámení vydaná vnitrostátními regulačními orgány na základě článku -7a;

V takovém případě může Komise předložit návrh rozhodnutí:

- nejdříve dva roky po přijetí doporučení Komise, které se týká stejné problematiky, a;

- pouze s maximálním ohledem na stanovisko úřadu BEREC k důvodům pro přijetí takového rozhodnutí, které by BEREC měl poskytnout do 3 měsíců od žádosti formulované Komisí;

b)        otázky přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám 112;

2b. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1, jež má tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3.

3.     Úřad BEREC může z vlastního podnětu poskytnout Komisi poradenství týkající se toho, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.“

22)        V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    V případě sporu, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi podle této směrnice nebo zvláštních směrnic mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v členském státě, nebo mezi těmito podniky a jinými podniky v členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení podle této směrnice nebo zvláštních směrnic, vydá dotyčný vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností. Dotčený členský stát požaduje po všech stranách, aby plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.“

23)        článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21Řešení přeshraničních sporů

1.     V případě přeshraničního sporu v oblasti působnosti této směrnice nebo zvláštních směrnic a který je v působnosti vnitrostátních regulačních orgánů z více než jednoho členského státu, se použijí odstavce 2, 3 a 4.

2.     Každá strana může předložit spor příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Příslušné vnitrostátní regulační orgány koordinují své úsilí a mají právo konzultovat úřad BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 8.

Veškeré povinnosti, které podnikům stanoví vnitrostátní regulační orgány v rámci řešení sporu, musí být v souladu s ustanoveními této směrnice a s ustanoveními zvláštních směrnic.

Každý vnitrostátní regulační orgán, v jehož pravomoci je spor řešit, může požádat úřad BEREC o vydání stanoviska týkajícího se opatření, která by měla být učiněna pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními rámcové směrnice nebo zvláštních směrnic.

Pokud byla tato žádost podána úřadu BEREC, každý vnitrostátní regulační orgán, v jehož pravomoci je zabývat se jakýmkoliv aspektem daného sporu před tím, než podnikne kroky k vyřešení sporu, vyčká stanoviska úřadu BEREC. To nebrání vnitrostátním regulačním orgánům v přijetí naléhavých opatření v nezbytných případech.

Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán v rámci řešení sporu podniku uloží, se řídí ustanoveními této směrnice či zvláštních směrnic a v nejvyšší míře zohledňují stanovisko vydané úřadem BEREC.

3.     Členské státy mohou stanovit, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány společně odmítly řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly ke včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8.

Neprodleně o tom strany informují. Nevyřeší-li se spor do čtyř měsíců, pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, a pokud o to jedna ze stran požádá, koordinují vnitrostátní regulační orgány své úsilí tak, aby byl spor vyřešen v souladu s článkem 8 a v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko úřadu BEREC.

4.     Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.“

24)        Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21aSankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých v souladu s touto směrnicí nebo zvláštními směrnicemi a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto ustanoveních Komisi nejpozději do …* a neprodleně ji informují o všech dalších změnách, jež se těchto ustanovení týkají.

____________________

*      Den provedení směrnice 2009/.../ES [kterou se mění směrnice 2002/21/ES].“

25)        Článek 22 se mění takto:

a)     odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

b)     odstavec 4 se zrušuje.

26)        Článek 27 se zrušuje.

27)        Příloha I se zrušuje.

28)        Příloha II se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IIKritéria, která mají používat vnitrostátní regulační orgány při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s čl. 14 odst. 2 druhým pododstavcem.

Ve smyslu článku 14 je možno považovat dva nebo více podniků za podniky ve společném dominantním postavení, jestliže i při neexistenci strukturálních nebo jiných vazeb mezi nimi působí na trhu, jenž je charakterizován nedostatkem účinné hospodářské soutěže a na němž nemá žádný podnik sám o sobě významnou tržní sílu. V souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství o společném dominantním postavení ▌může jít o případ, kdy je trh koncentrovaný a vykazuje řadu příslušných charakteristik, z nichž mohou být následující charakteristiky ve vztahu k elektronickým komunikacím nejvýznamnější:

 nízká elasticita poptávky,

 podobné podíly na trhu,

 velké právní či hospodářské překážky pro vstup na trh,

 vertikální integrace s kolektivním odmítáním dodávek,

 nedostatek protiváhy kupní síly,

 nedostatek potenciální konkurence,

Výše uvedený seznam je orientační a není vyčerpávající, ani se nejedná o kumulativní kritéria. Účelem seznamu je spíše uvést příklady zjištění, které by mohly být využity k podpoře tvrzení týkajících se existence společného dominantního postavení.“

Článek 2Změny směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice)

Směrnice 2002/19/ES se mění takto:

1)          Článek 2 se mění takto:

a)     písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)    „přístupem“ se rozumí zpřístupnění zařízení nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb obsahu vysílání. Vztahuje se mimo jiné na: přístup k síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k informačním systémům nebo databázím pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby a přístup ke službám virtuálních sítí.“;

b)     písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)    „účastnickým vedením“ se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné síti elektronických komunikací.“

2)          V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Operátoři veřejných komunikačních sítí mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 4 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celém Společenství. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 5 až 8.“

3)          Článek 5 se mění takto:

a)     v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.    Při uskutečňování cílů stanovených v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) vnitrostátní regulační orgány podporují a v případě potřeby zajišťují v souladu s ustanoveními této směrnice odpovídající přístup a propojení, jakož i interoperabilitu služeb a plní své úkoly způsobem, který podporuje efektivitu, udržitelnou hospodářskou soutěž, efektivní investice a inovace a koncovým uživatelům přináší co nejvyšší výhody.“;

aa) v odstavci 1 se doplňuje písmeno ab), které zní:

„ ab) v oprávněných případech a v nezbytné míře povinnosti podnikům, které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, učinit jejich služby interoperabilní.“;

b)     odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Povinnosti a podmínky uložené v souladu s odstavcem 1 musí být objektivní, transparentní, přiměřené a nediskriminační a uplatňují se v souladu s postupy podle článků 6, 7 a -7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“;

c)     odstavec 3 se zrušuje;

d)     odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„3.    Pokud jde o přístup a propojení podle odstavce 1, zajistí členské státy, aby byl vnitrostátní regulační orgán zmocněn k provedení zásahu z vlastního podnětu, je-li to odůvodněné pro zajištění politických cílů podle článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), v souladu s ustanoveními této směrnice a s postupy podle článků 6 a 7, 20 a 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

4)          V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    S ohledem na vývoj technologií a trhu může Komise přijmout prováděcí opatření, kterými se mění příloha I. Tato opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 3.“

5)          Článek 7 se zrušuje.

6)          Článek 8 se mění takto:

a)     v odstavci 1 se slova „v článcích 9 až 13“ nahrazují slovy „v článcích 9 až 13a“;

b)     odstavec 3 se mění takto:

i)       první pododstavec se mění takto:

 v první odrážce se slova „čl. 5 odst. 1, čl. 5 odst. 2 a článek 6“ nahrazují slovy „čl. 5 odst. 1 a článek 6“,

 v druhé odrážce se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací*“ nahrazují slovy „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích**)

_____________________

*       Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 1.

**      Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.“;

ii)      druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za výjimečných okolností, kdy vnitrostátní regulační orgán hodlá uložit operátorům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení než ty, které jsou stanoveny v článcích 9 až 13 této směrnice, předloží takový požadavek Komisi. Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)*. Komise přijme v souladu s čl. 14 odst. 2 rozhodnutí, kterým zmocní vnitrostátní regulační orgán k přijetí takových opatření nebo v přijetí takových opatření vnitrostátnímu regulačnímu orgánu zabrání.

______________________________

*       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 ze dne ... [[kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací]“.

7)          Článek 9 se mění takto:

a)     odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Vnitrostátní regulační orgány mohou v souladu s ustanoveními článku 8 uložit v souvislosti s propojením a/nebo přístupem povinnosti týkající se průhlednosti, vyžadující, aby operátoři zveřejnili určité informace, jako jsou účetní informace, technické specifikace, charakteristiky sítě, smluvní podmínky pro její zajišťování a využívání, včetně veškerých podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím a/nebo jejich využívání, pokud jsou tyto podmínky členskými státy povoleny v souladu s právem Společenství, a cen.“;

b)     odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Pokud má operátor povinnosti podle článku 12 ohledně zpřístupnění velkoobchodní infrastruktury sítí, ▌zajistí vnitrostátní regulační orgány bez ohledu na odstavec 3 zveřejnění referenční nabídky, která obsahuje alespoň prvky stanovené v příloze II.“;

c)     odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Komise může přijmout nezbytné změny přílohy II, aby ji přizpůsobila rozvoji technologií a trhu. Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. Při provádění ustanovení tohoto odstavce může být Komisi nápomocen úřad BEREC.“

8)          Článek 12 se mění takto:

a)     v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)    poskytování přístupu třetím stranám k určitým síťovým prvkům nebo zařízením, včetně zpřístupnění neaktivních prvků nebo zpřístupnění účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnických linek;“;

b)     v odstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)     poskytování společného umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených zařízení ▌;“;

c)     v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„j)     poskytování přístupu k doplňkovým službám, například ke službám určení totožnosti, místa nebo přítomnosti.“;

d)     v odstavci 2 se úvodní věta a písmeno a) nahrazují tímto:

„2.    Vnitrostátní orgány během zvažování povinností určených v odstavci 1, a zejména během hodnocení, v jaké míře by byly tyto uložené povinnosti úměrné cílům stanoveným v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), zváží zejména tyto faktory:

a)      technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení s ohledem na tempo vývoje trhu s přihlédnutím k povaze a druhu dotyčného propojení nebo přístupu, včetně životaschopnosti dalších přístupových produktů poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce jako například přístup ke kabelovodům;“;

e)     v odstavci 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

„c)    počáteční investice majitele zařízení s přihlédnutím ke všem veřejným investicím a rizikům této investice;

d)     potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zvláštním zaměřením na ekonomicky účinné hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury;“;

f)      vkládá se nový odstavec, který zní:

„3.    Pokud se operátorovi ukládá v souladu s ustanovením tohoto článku povinnost poskytovat přístup, mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel přístupu nebo příjemci takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti splňovat určité normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s čl. 17 odst. 1 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

9)          Článek 13 se mění takto:

a)     odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný operátor udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 8 uložit povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu. V zájmu podpoření investic operátora, a to i do sítí nové generace, přihlédnou vnitrostátní regulační orgány k investicím provedeným operátorem, a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem nových sítí.“;

10)        Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 13aFunkční oddělení

1.     Dojde-li vnitrostátní regulační orgán k závěru, že odpovídajícími povinnostmi uloženými podle článků 9 až 13 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že existují významné a přetrvávající problémy či tržní selhání v souvislosti s velkoobchodním poskytováním některých přístupových produktů, může jakožto mimořádné opatření v souladu s čl. 8 odst. 3 druhým pododstavcem uložit vertikálně integrovaným podnikům povinnost svěřit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním přístupových produktů nezávisle provozované hospodářské jednotce.

Tato hospodářská jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších hospodářských jednotek v rámci mateřského podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

2.      V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi žádost, která obsahuje:

a)      zjištění potvrzující závěry vnitrostátního regulačního orgánu podle odstavce 1;

b)     odůvodněné posouzení, z kterého vyplývá, že je jen malá nebo žádná vyhlídka, že bude v přiměřené době nastolena účinná a udržitelná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury;

c)      analýzu očekávaného dopadu na regulační orgán, podnik, obzvláště na zaměstnance jednotlivého podniku, na celkové odvětví elektronických komunikací a na motivaci investovat do odvětví celkově, zejména pokud jde o potřebu zajistit sociální a územní soudržnost, a dopadu na další zúčastněné subjekty, zejména očekávaného dopadu na hospodářskou soutěž a možných nevyhnutelných dopadů na spotřebitele;

ca)    analýzu důvodů prokazujících, že tato povinnost by byla nejúčinnějším prostředkem posilujícím nápravná opatření pro řešení vyskytujících se problémů hospodářské soutěže / selhávání trhů.

3.     Návrh opatření musí obsahovat následující prvky:

a)      přesnou povahu a úroveň oddělení, uvádějící zejména právní postavení oddělené obchodní jednotky;

b)     údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat;

c)      ujednání o řízení, která zajišťují nezávislost zaměstnanců oddělené obchodní jednotky, a odpovídající motivační strukturu;

d)     pravidla pro zajištění dodržování povinností;

e)      pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším zúčastněným stranám;

f)      program sledování pro zajištění dodržování povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

4.     Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 8 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

5.     Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9 až 13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 8 odst. 3.

Článek 13bDobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku

1.     Pokud mají podniky označené za podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) v úmyslu převést svá aktiva tvořící místní přístupovou síť nebo jeho podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom vnitrostátní regulační orgán předem a včasným způsobem, tak aby umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit výsledek zamýšleného převedení.

Podniky také informují vnitrostátní regulační orgány o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

2.     Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce na stávající regulační povinnosti podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/EC (rámcová směrnice).

Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

3.     Právně nebo provozně oddělený obchodní subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9 až13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 8 odst. 3.“

11)        Článek 14 se mění takto:

a)     odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“;

b)     odstavec 4 se zrušuje.

12)        Příloha II se mění takto:

a)     nadpis se nahrazuje tímto:

„Minimální seznam položek, které musí být obsaženy v referenční nabídce pro velkoobchodní zpřístupnění infrastruktury sítí, včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení na pevném místě, kterou zveřejní operátoři s významnou tržní silou;“

b)     definice v písmenu a) se nahrazuje tímto:

„a)    „úsekem účastnického vedení“ část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo s určeným mezilehlým přístupovým bodem v pevné veřejné elektronické komunikační síti;”

c)     definice v písmenu c) se nahrazuje tímto:

„c)    „plným zpřístupněním účastnického vedení“ poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení operátora s významnou tržní silou, které umožňuje úplné využití kapacity infrastruktury sítě;“

d)     definice v písmenu d) se nahrazuje tímto:

„d)    „sdíleným přístupem k účastnickému vedení“ poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení operátora s významnou tržní silou, které umožňuje využití určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část frekvence nebo její ekvivalent; ”

e)     v příloze II části A se body 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.    Síťové prvky, k nimž se nabízí přístup, zahrnují zejména tyto prvky spolu s příslušnými přiřazenými zařízeními:

a)      přístup k účastnickým vedením (plný a sdílený);

b)     přístup k účastnickým vedením a úsekům účastnického vedení (plný a sdílený), případně včetně přístupu k neaktivním síťovým prvkům za účelem rozvoje sítí páteřního propojení (backhaul);

c)      případně přístup ke kabelovodům umožňující vybudování přístupové sítě.

2.      Informace týkající se lokalit pro fyzický přístup včetně rozvodných skříní a rozvodů, dostupnosti účastnických vedení a úseků účastnického vedení, kabelovodů a zařízení páteřních sítí v konkrétních částech přístupové sítě, případně informace týkající se umístění kabelovodů a dostupnosti v rámci kabelovodů;

3.      Technické podmínky vztahující se k přístupu k účastnickým vedením, úsekům účastnického vedení a kabelovodům, včetně technických vlastností párů metalických vodičů, optických kabelů, kabelových rozvaděčů, kabelovodů a přiřazených zařízení a případně technické podmínky spojené s přístupem ke kabelovodům;”

f)      V části B se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.    Informace o stávajících příslušných prostorách operátora s významnou tržní silou nebo umístění zařízení a jeho plánované aktualizaci*.

________________________________

*          Dostupnost těchto informací může být omezena pouze na zainteresované strany, aby se zamezilo obavám o veřejnou bezpečnost“;

Článek 3Změny směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice)

Směrnice 2002/20/ES se mění takto:

1)          V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    Použije se rovněž tato definice:

„obecným oprávněním“ se rozumí právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací.“

1a)        V čl. 3 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Podniky poskytující přeshraniční služby elektronických komunikací podnikům ve více členských státech nejsou povinny předkládat více než jedno oznámení za každý dotčený členský stát.“

2)          Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5Práva na užívání rádiových frekvencí a čísel

1.     Členské státy usnadní využívání rádiových frekvencí v rámci obecných oprávnění. V případě potřeby mohou členské státy udělit individuální práva na užívání s cílem:

 zabránit škodlivé interferenci;

 zajistit technickou kvalitu služby;

 zabezpečit efektivní využívání spektra nebo

 plnit další cíle obecného zájmu stanovené členskými státy v souladu s právem Společenství.

2.     Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání rádiových frekvencí a čísel, členské státy na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem poskytování sítí nebo služeb v rámci obecného oprávnění uvedeného v odstavci 3, s výhradou článků 6, 7 a čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria předem stanovená členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství, práva na užívání rádiových frekvencí a čísel se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů a v případě rádiových frekvencí v souladu s ustanoveními článku 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Výjimku z požadavku na otevřené postupy je možné použít v případech, kdy je udělení individuálních práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rádiového nebo televizního vysílání nezbytné k plnění cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem Společenství.

Při udělování práv na užívání stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět. V případě rádiových frekvencí jsou tato ustanovení v souladu s články 9 a 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Pokud členské státy udělí práva na užívání na omezenou dobu, délka této doby je přiměřená dotyčné službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice.

Je-li individuální právo na užívání rádiových frekvencí ▌uděleno na dobu deseti nebo více let a podniky si je nemohou mezi sebou převádět ani pronajmout, jak to povoluje článek 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby byla po dobu platnosti licence nadále dodržována a uplatňována kritéria pro udělování individuálních práv na užívání, zvláště na odůvodněnou žádost držitele práva. Pokud se již neuplatní tato kritéria, individuální právo na užívání se po předchozím oznámení a po uplynutí přiměřené lhůty změní na obecné oprávnění k užívání rádiových frekvencí, nebo se umožní jeho převod nebo pronájem mezi podniky v souladu s článkem 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3.     Rozhodnutí o udělení práv na užívání se přijímají, sdělují a zveřejňují co nejdříve po obdržení úplné žádosti vnitrostátním regulačním orgánem, a sice do tří týdnů u čísel, která byla přidělena pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, a do šesti týdnů u rádiových frekvencí, které byly přiděleny službám elektronických komunikací pro využití v rámci národního plánu přidělení kmitočtových pásem. Touto druhou lhůtou nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiových frekvencí nebo orbitálních poloh.

4.     Pokud bylo po konzultaci se zainteresovanými stranami podle článku 6 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) rozhodnuto, že se mají práva na užívání čísel mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu tří týdnů až o další tři týdny.

Pro konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení na rádiové frekvence se použije článek 7.

5.     Členské státy neomezí počet práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití rádiových frekvencí v souladu s článkem 7.

6.     Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby rádiové frekvence byly v souladu s čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) využívány efektivně a účelně. Zajistí, aby následkem převodu nebo akumulace práv na užívání rádiových frekvencí nedošlo k narušení hospodářské soutěže. K těmto účelům mohou členské státy přijmout vhodná opatření, například nařízení povinného prodeje nebo pronájmu práv na užívání rádiových frekvencí.“

3)          Článek 6 se mění takto:

a)     odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Obecné oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a práva na užívání rádiových frekvencí a práva na užívání čísel mohou podléhat pouze podmínkám uvedeným v příloze I. Tyto podmínky musí být nediskriminační, přiměřené a transparentní a v případě práv na užívání rádiových frekvencí musí být v souladu s článkem 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“;

b)     v odstavci 2 se slova „článků 16, 17, 18 a 19 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)“ nahrazují slovy „článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)“;

c)      v odstavci 3 se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy I“.

4)          Článek 7 se mění takto:

a)     odstavec 1 se mění takto:

i)       úvodní věta se nahrazuje tímto:

„1.    Pokud členský stát zvažuje omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro rádiové frekvence, nebo prodloužení platnosti stávajících práv jinak než v souladu s podmínkami stanovenými pro tato práva, musí mimo jiné:“;

ii)      písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)    zveřejnit každé rozhodnutí omezit udělování práv na užívání nebo obnovování práv na užívání s uvedením důvodů;“;

b)     odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Pokud je třeba omezit udělování práv na užívání rádiových frekvencí, udělují členské státy tato práva na základě výběrových kritérií, která musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Tato výběrová kritéria musí brát náležitě v úvahu splnění cílů článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a požadavků článku 9 uvedené směrnice.“;

c)     v odstavci 5 se slova „článku 9“ nahrazuje slovy „článku 9b“.

5)          Článek 10 se mění takto:

a)     odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.    Vnitrostátní regulační orgány sledují v souladu s článkem 11 plnění podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání a zvláštních povinností uvedených v článku 6 odst. 2 a na toto dodržování dohlížejí.

         Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc požadovat od podniků, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v rámci obecného oprávnění nebo které mají práva na užívání rádiových frekvencí nebo čísel, aby v souladu s článkem 11 poskytly informace nutné pro ověření plnění podmínek obecného oprávnění, podmínek práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2.

2.      Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že podnik jednu nebo více podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání nebo zvláštní povinnosti uvedené v čl. 6 odst. 2 neplní, oznámí tato zjištění danému podniku a poskytne mu možnost vyjádřit se v přiměřené lhůtě.

3.      Příslušný orgán pravomoc vyžadovat, aby podnik porušování podmínek uvedené v odstavci 2 buď okamžitě, nebo v rámci přiměřené časové lhůty ukončil, a přijme vhodná a přiměřená opatření, aby plnění stanovených podmínek zajistil.

         V tomto ohledu členské státy zmocní příslušné orgány k tomu, aby ve vhodných případech ukládaly:

a)     odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce se zpětným účinkem; dále pak

b)     příkazy k ukončení nebo odložení poskytování služby nebo balíčku služeb, který by vedl k značnému narušení hospodářské soutěže, do dosažení souladu s přístupovými povinnostmi uloženými na základě analýzy trhu podle článku 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Opatření a důvody, z nichž tato opatření vycházejí, musí být dotyčnému podniku neprodleně sděleny a musí v nich být stanovena přiměřená lhůta, v níž má podnik opatření splnit.“;

b)     odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Bez ohledu na odstavce 2 a 3 členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ve vhodných případech ukládal podnikům finanční sankce za neposkytnutí informací v souladu s povinnostmi uloženými podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nebo b) této směrnice nebo článku 9 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) v přiměřené lhůtě, kterou stanovil vnitrostátní regulační orgán.“;

c)     odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    V případech závažných nebo opakovaných porušení podmínek obecného oprávnění, práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2, ve kterých opatření přijatá za účelem dosažení jejich plnění, jak jsou uvedena v odstavci 3 tohoto článku, nejsou úspěšná, mohou vnitrostátní regulační orgány zabránit podniku v dalším zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo pozastavit či odejmout práva na užívání. Za dobu, po kterou porušení podmínek trvalo, lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce a pokuty i v případě, že toto porušení bylo následně napraveno.“;

d)     odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.    Bez ohledu na odstavce 2, 3 a 5, má-li příslušný orgán důkaz o porušení podmínek obecného oprávnění, podmínek práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2, které představuje bezprostřední a vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví nebo způsobí vážné hospodářské nebo provozní problémy ostatním poskytovatelům nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací nebo dalším uživatelům rádiového spektra, může přijmout naléhavá předběžná opatření k nápravě situace do přijetí konečného rozhodnutí. Dotyčnému podniku musí být poté poskytnuta přiměřená možnost vyjádřit se a navrhnout nápravu. Příslušný orgán může předběžná opatření, jež budou platná po dobu nejdéle tří měsíců, případně potvrdit, pokud však nebyly ukončeny postupy pro vymáhání plnění podmínek, mohou být prodloužena až o další tři měsíce.“

6)          V článku 11 se odstavec 1 mění takto:

a)     písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)    systematicky nebo případ od případu prováděné ověřování plnění podmínek 1 a 2 části A, podmínek 2 a 6 části B a podmínek 2 a 7 části C přílohy I a plnění povinností uvedených v čl. 6 odst. 2;“;

b)     v písmenu b) se slovo „příloha" nahrazuje slovy „příloha I“;

c)     doplňují se nová písmena, která znějí:

„g)    zabezpečení efektivního využívání rádiových frekvencí a jejich účelnou správu;

h)      posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurenci.“;

d)     Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Informace uvedené v prvním pododstavci v písmenech a), b), d), e), f) g) a h) nesmějí být požadovány před vstupem na trh, ani nesmějí být požadovány jako podmínka pro vstup na trh.“

7)          Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14Změna práv a povinností

1.     Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se obecných oprávnění, práv na užívání nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiových frekvencí. Kromě případů, kdy jsou navrhovány pouze drobné změny, s nimiž držitel práv nebo obecného oprávnění souhlasil, se oznámení o záměru učinit takové změny podává odpovídajícím způsobem a zainteresovaným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, musí být poskytnuta dostatečná lhůta k vyjádření názorů na navrhované změny, a to nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.

2.     Členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiových frekvencí před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů a popřípadě v souladu s přílohou I a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se náhrady za odejmutí práv.“

8)          V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se obecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zúčastěným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.“

9)          V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.    Aniž je dotčen článek 9a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), uvedou členské státy obecná oprávnění a individuální práva na užívání, která ke dni 31. prosince 2009 již existují, do souladu s články 5, 6 a 7 a přílohou I této směrnice, a to nejpozději do dvou let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

2.     V případě, že uplatňování odstavce 1 povede k omezení práv nebo rozšíření obecných oprávnění a individuálních práv na užívání, mohou členské státy prodloužit platnost takových práv a povinností nejdéle do 30. září 2012 za předpokladu, že tím nebudou dotčena práva ostatních podniků podle právních předpisů Společenství. Členské státy oznámí taková prodloužení platnosti Komisi s uvedením důvodů.“

10)        Příloha se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 4Zrušení

Nařízení (ES) č. 2887/2000 se zrušuje.

Článek 5 Provedení do vnitrostátních právních předpisů

1.          Členské státy do …(20)* přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů .

Budou tato opatření používat ode dne ...(21)**.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.          Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament                                Za Radu Předseda

Předseda                                                       Předseda

vc

PŘÍLOHA

Příloha směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) se mění takto:

1.          První odstavec se nahrazuje tímto nadpisem:

„Podmínky uvedené v této příloze představují maximální seznam podmínek, které mohou být spojeny s obecnými oprávněními (Část A), s právy na užívání rádiových frekvencí (Část B) a s právy na užívání čísel (Část C), jak jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 písm. a) a v mezích povolených články 5, 6, 7, 8 a 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

2.          Část A se mění takto:

a)     Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Dostupnost čísel z národního číslovacího plánu, čísel z evropského telefonního číslovacího prostoru, univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel a, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, z číslovacích plánů ostatních členských států pro koncové uživatele a podmínky v souladu se směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).“

b)     Bod 7 se nahrazuje tímto:

„7.    Ochrana osobních údajů a soukromí specifická pro odvětví elektronických komunikací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (směrnice soukromí a elektronických komunikacích)*.

______________________

*       Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37“.

c)     Bod 8 se nahrazuje tímto:

„8.    Pravidla ochrany spotřebitelů specifická pro odvětví elektronických komunikací, včetně podmínek v souladu se směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), a podmínky přístupnosti pro uživatele se zdravotním postižením v souladu s článkem 7 uvedené směrnice.“

d)     V bodě 11 se slova „směrnicí 97/66/ES“ nahrazují slovy „směrnicí 2002/58/ES“.

e)     Přidává se nový bod, který zní:

„11a. Podmínky používání komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof.“

f)      Bod 12 se nahrazuje tímto:

„12.  Podmínky používání během velkých katastrof nebo mimořádných vnitrostátních situací za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady.“

g)     Bod 16 se nahrazuje tímto:

„16.  Zabezpečení veřejných sítí proti neoprávněnému přístupu podle směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).“

h)     Doplňuje se nový bod, který zní:

„19. Povinnost transparentnosti vztahující se na poskytovatele veřejných komunikačních sítí poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení koncových bodů („end-to-end connectivity“) v souladu s cíli a zásadami stanovenými v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), zveřejnění informací týkajících se všech podmínek omezení přístupu k a/nebo použití služeb a aplikací, pokud takové podmínky členské státy povolují v souladu s právem Společenství, a v nezbytných a přiměřených případech i přístup vnitrostátních regulačních orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti.“

3.      Část B se mění takto:

a)     Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Povinnost poskytovat službu nebo používat druh technologie, pro které byla práva na užívání frekvence udělena, případně včetně požadavků na pokrytí a kvalitu.“

b)     Bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Účelné a účinné užívání frekvencí v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

c)     Doplňuje se nový bod, který zní:

„9.    Zvláštní povinnosti pro experimentální využívání rádiových frekvencí.“

4.     V části C se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.    Označení služby, pro kterou bude číslo užíváno, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby, a aby se předešlo pochybnostem, zásady stanovování sazeb a maximálních cen, které je možno použít pro určitou skupinu čísel s cílem zajistit ochranu spotřebitelů v souladu s čl. 8 odst. 4 písm. b) směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

(1)

Texty přijaté dne 24. 9. 2008, P6_TA(2008)0449.

(2)

* Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. Technické opravy a úpravy ze strany příslušných oddělení: nový text či text nahrazující původní znění je označen kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ║

(3)

             Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50.

(4)

             Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 51.

(5)

             Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 16. února 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne xx května 2009.

(6)

             Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(7)

             Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(8)

             Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

(9)

             Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

(10)

             Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(11)

+             Pro Úř. věst.: vložte prosím číslo a datum přijetí a odkaz na vyhlášení tohoto nařízení.

(12)

       Úř. věst. C 151, 29.6.2006, s. 15.

.

(13)

            Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.

(14)

            Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(15)

           Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49.

(16)

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 1).

(17)

           Doporučení Komise ze dne 11. února 2003 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, pro které přichází v úvahu regulace ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 114, 8.5.2003, s. 45).

(18)

            Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 4.

(19)

            Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(20)

*              Pro Úř. věst.: vložte prosím datum ...

(21)

**            Pro Úř. věst.: vložte prosím datum ...


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Přezkum předpisového rámce nabízí Evropě příležitost k upevnění vedoucího postavení v oblasti vysokorychlostních pevných a bezdrátových komunikací, zrychlení rozvoje inovativních služeb s vysokou přidanou hodnotou a dosažení stoprocentního pokrytí širokopásmovým internetem(1).

V dnešní obtížné situaci je více než kdy jindy třeba, aby si reforma předpisového rámce kladla cíle, jako je trvalá hospodářská soutěž, více investic a inovací, prospěch pro spotřebitele a vyšší sociální soudržnost v rámci jednotného, dobře fungujícího trhu elektronických komunikací.

Pro dosažení těchto cílů musí legislativní činnost splňovat tři hlavní kritéria, kterými jsou hospodářská účinnost, právní jistota a předvídatelnost vývoje regulačního prostředí a rovnováha mezi institucemi.

V trojstranných jednáních se zatím podařilo vyřešit jen několik málo politických bodů. Zpravodajka se na těchto jednáních pokoušela navrhnout přijatelný kompromis, na jehož základě by bylo možné dosáhnout dohody s Radou a ukončit legislativní postup ve druhém čtení. Zpravodajka dále oznámila, že bude provedeno několik změn v postupu společné regulace s ohledem na nápravná opatření, čímž by měly být rozptýleny určité obavy týkající se rovnováhy mezi institucemi.

Hledání kompromisu

Správa spektra

Doporučení pro druhé čtení se neodchyluje od principu, který by měl být základním prvkem dohody mezi Parlamentem a Radou: správa spektra zůstává především v kompetenci členských států. Bylo učiněno několik pokusů o rozšíření jejich vzájemné koordinace a o to, aby bylo v odůvodněných případech možné přijímat harmonizační opatření.

Zaprvé, pokud jde o programy v oblasti politiky rádiového spektra, zpravodajka upřesňuje, že tyto programy budou pouze obsahovat hlavní politické zásady a cíle pro strategické plánování, koordinaci a harmonizaci používání rádiového spektra ve Společenství. Tím by měly být vyvráceny námitky, že by Parlament chtěl rozhodovat o detailních otázkách rádiového spektra. Zadruhé se do tohoto článku přesouvají harmonizační prováděcí opatření obsažená v článku 9c, čímž se umožní – pokud ovšem dojde k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou o programech v oblasti politiky rádiového spektra –, aby byla harmonizační opatření v této oblasti v budoucnosti přijímána regulativním postupem s kontrolou. S tím spojené vypuštění článku 9c (harmonizační opatření v oblasti správy rádiových frekvencí) se přijímá jako součást kompromisu.

Současně se obnovuje ustanovení o Výboru pro rádiové spektrum, dokud Komise neposkytne Parlamentu dostatečné záruky, že dojde k odpovídajícímu rozšíření Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG), aby mohla úkoly spojené s programy v oblasti politicky rádiového spektra plnit ona.

Pokud jde o zmínky o Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), usilují příslušné pozměňovací návrhy o kompromis mezi Radou a Parlamentem. Upřesňují, že členské státy se mohou odchýlit od zásady neutrality služeb, pokud je to v zájmu splnění povinností vyplývajících z předpisů o rádiovém vysílání ITU (např. pro zamezení interferenčních problémů se sousedními zeměmi). Soulad opatření přijatých podle tohoto článku s předpisy mezinárodních organizací pro rádiové spektrum je dále zdůrazněn v jednom z bodů odůvodnění.

Zmínka o národních plánech přidělování frekvencí je vypuštěna ve prospěch ustanovení o určitých omezeních, o nichž rozhodují „členské státy“, což jim de facto dává více manévrovacího prostoru.

Znění článku 5 (autorizační směrnice) bylo pozměněno v rámci úsilí o nalezení rovnováhy mezi flexibilitou, která by byla zajištěna vydáváním obecných oprávnění, a čirým pragmatismem v podobě vydávání individuálních povolení, které bylo až dosud pravidlem.

„Společná regulace“

Zpravodajka zachovává celkovou filozofii návrhu EP z prvního čtení, pokud jde o články 7 a -7a (konstruktivní proces, závazný výsledek), přičemž však bere v úvahu právní námitky (zejména potenciální neslučitelnost s Meroniho principem). Tento nový návrh vychází z revidovaného návrhu Komise, avšak stanovuje regulativní postup pro případ, že se Komise a BERT nedohodnou. Byly rovněž posílely některé praktické aspekty (dostatečná lhůta na opětovné oznámení atd.).

Dosud nevyřešené klíčové body, kde zpravodajka obnovuje znění z prvního čtení

Pasáže týkající se zbývajících bodů návrhu Parlamentu z prvního čtení, které dosud nebyly projednány v trialogu, jsou obnoveny. Jde zejména o NGA, funkční oddělení, harmonizaci (pokud se netýká spektra) a otázky obsahu a „neutrality sítě“.

(1)

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 11.–12. prosince požadovala, aby byly v rámci plánu evropské hospodářské obnovy poskytovány regulatorní pobídky k rozvoji širokopásmového internetu, a to včetně oblastí, v nichž je pokrytí malé a náklady vysoké a kde samotný trh k pozitivním výsledkům nepovede.


POSTUP

Název

Sítě a služby elektronických komunikací

Referenční údaje

(164961/1/2008 – C6-0066/2009 – 2007/0247(COD))

Datum prvního čtení EP – P číslo

24.9.2008                     T6-0449/2008

Návrh Komise

KOM(2007)0697 - C6-0427/2007

Pozmenený návrh Komise

KOM(2008)0724

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení společného postoje

19.2.2009

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

19.2.2009

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Catherine Trautmann

18.12.2007

 

 

Projednání ve výboru

17.2.2009

9.3.2009

30.3.2009

 

Datum přijetí

21.4.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

44

2

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jan Březina, Jerzy Buzek, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Norbert Glante, Fiona Hall, David Hammerstein, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Romana Jordan Cizelj, Anne Laperrouze, Pia Elda Locatelli, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Paul Rübig, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Dominique Vlasto

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Ivo Belet, Göran Färm, Françoise Grossetête, Malcolm Harbour, Gunnar Hökmark, Erika Mann, Vittorio Prodi, Hannes Swoboda, Silvia-Adriana Ţicău, Vladimir Urutchev, Lambert van Nistelrooij

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Bernard Lehideux, Zita Pleštinská, Carl Schlyter

Datum předložení

23.4.2009

Poslední aktualizace: 28. dubna 2009Právní upozornění