ZPRÁVA k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

21. 6. 2011 - (KOM(2010)0093 – C7‑0046/2009 – 2009/0089(COD)) - ***I

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Carlos Coelho

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

(KOM(2010)0093 – C7‑0046/2009 – 2009/0089(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0093),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a na čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), článek 74, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0046/2009),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. prosince 2009[1],

–   s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 9. června 2011, že postoj Parlamentu bude schválen, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0241/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu a Rady připojené k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU*

k návrhu Komise/ke společnému postoji Rady

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. …/…,

kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), článek 74, čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

▌

v souladu s řádným legislativním postupem[2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[3] a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[4]. Podle nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV Komise během přechodného období odpovídá za provozní řízení centrálního SIS II. Po přechodném období je za řízení centrálního SIS II a některé aspekty komunikační infrastruktury odpovědný řídicí orgán.

(2)         Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS)[5]. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)[6] odpovídá za provozní řízení VIS během přechodného období Komise. Po uplynutí tohoto přechodného období má za provozní řízení centrálního VIS, národních rozhraní a některých aspektů komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(3)         EURODAC byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[7]. Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[8], stanovilo nezbytná prováděcí ustanovení. ▌

(4)         S cílem zajistit po uplynutí přechodného období provozní řízení SIS II, VIS a EURODAC a částí komunikační infrastruktury a případně dalších systémů informačních technologií („IT“) v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, za předpokladu přijetí zvláštních právních nástrojů, je nutné zřídit řídící orgán.

(5)         V zájmu dosažení synergií je nezbytné umožnit provozní řízení těchto rozsáhlých systémů IT v jednom subjektu, a tak využít úspor z rozsahu, vytvořit kritickou míru a zajistit co nejvyšší míru využití kapitálu a lidských zdrojů.

(5a)       Ve společných prohlášeních připojených k právním nástrojům pro SIS II a VIS vyzvaly Evropský parlament a Rada Komisi, aby poté, co bude vypracováno posouzení dopadu, předložila nezbytné legislativní návrhy na svěření dlouhodobého provozního řízení ústředního SIS II a částí jeho komunikační infrastruktury i systému VIS zvláštní agentuře.

(6)         Jelikož by řídící orgán měl být právně, administrativně a finančně samostatný, je nutno jej zřídit formou regulační agentury, která má právní subjektivitu. Jak bylo dohodnuto, sídlo agentury by mělo být v Tallinu (Estonsko). Nicméně vzhledem k tomu, že úkoly spojené s technickým vývojem a přípravou na provozní řízení SIS II a VIS již byly provedeny ve Štrasburku (Francie) a zálohové místo pro tyto systémy informačních technologií již bylo umístěno v Sankt Johann im Pongau (Rakousko), mělo by tomu tak být i nadále. Tato dvě místa by měla být i místy, kde by měly být prováděny úkoly spojené s technickým vývojem a provozním řízením EURODACu a kde by mělo být zřízeno zálohové místo pro EURODAC. Stejně tak by tomu mělo být i v případě technického vývoje a provozního řízení jiných rozsáhlých systémů informačních technologií v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, resp. v případě zálohového místa schopného zajistit fungování systému informačních technologií v případě selhání uvedeného systému, pokud je tak stanoveno v příslušném legislativním nástroji.

(7)         Úkoly řídícího orgánu stanovené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a v nařízení (ES) č. 767/2008 by proto měla vykonávat agentura ▌. Tyto úkoly zahrnují další technický rozvoj.

(7a)       Podle nařízení (ES) č. 2725/2000 a (ES) č. 407/2002 se v Komisi zřizuje ústřední jednotka odpovědná za provoz ústřední databáze Eurodacu a další související úkoly. V zájmu využití součinnosti by měla agentura nahradit Komisi v případě uvedených úkolů souvisejících s provozním řízením Eurodacu, včetně některých úkolů souvisejících s komunikační infrastrukturou, a to ke dni, kdy agentura začne plnit své úkoly.

(7b)       Ústředním posláním agentury je plnění úkolů provozního řízení SIS II, VIS a EURODAC, a bude-li tak rozhodnuto, i dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Agentura by rovněž měla být odpovědná za technická opatření nezbytná v zájmu úkolů, jež jsou agentuře svěřeny, nejsou-li tato opatření normativní povahy. Odpovědnostmi v této oblasti by neměly být dotčeny normativní úkoly Komise, které jí jsou vyhrazeny v příslušných právních nástrojích upravujících systémy, jejichž provozní řízení je svěřeno agentuře, ať již jsou tyto úkoly vyhrazeny pouze pro Komisi nebo pro Komisi, jíž je nápomocen určitý výbor.

(8)         Agentura by měla mimoto vykonávat úkoly týkající se odborné přípravy zaměřené na technickou stránku používání SIS II, VIS, EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů, které by jí mohly být v budoucnu svěřeny.

(9)         Agentura by rovněž mohla pověřena přípravou, vývojem a provozním řízením jiných rozsáhlých informačních systémů na základě ▌ hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Agentuře by měly být tyto úkoly svěřeny pouze na základě dalších a zvláštních právních nástrojů, před jejichž zavedením by mělo být provedeno posouzení dopadu.

(9a)        Agentura by měla v souladu s čl. 49 odst. 6 písm. a) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[9], zodpovídat za sledování výzkumu a za pilotní projekty pro rozsáhlé informační systémy, a to na základě hlavy V SFEU a na zvláštní a konkrétní žádost Komise.Bude-li pověřena pilotním projektem, měla by být zvláštní pozornost věnována strategii Evropské unie pro správu informací.  

(10) Pověřením agentury provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva nejsou dotčena zvláštní pravidla použitelná na tyto systémy. Zejména jsou na každý rozsáhlý informační systém, jehož provozním řízením je agentura pověřena, plně použitelná zvláštní pravidla upravující účel, přístupová práva, bezpečnostní opatření a další požadavky na ochranu údajů.

(11)       V zájmu účinné kontroly fungování agentury by členské státy a Komise měly být zastoupeny ve správní radě. Správní radě by měly být uděleny nezbytné pravomoci, zejména k přijetí ročního pracovního programu, plnění jejích funkcí spojených s rozpočtem agentury, přijímání finančních předpisů použitelných na agenturu, jmenování výkonného ředitele a stanovení postupů pro přijímání rozhodnutí v souvislosti s provozními úkoly agentury výkonným ředitelem.

(11a)     Pokud jde o SIS II, měly by mít Evropský policejní úřad (Europol) a Eurojust, jež mají na základě rozhodnutí 2007/533/SVV právo přístupu k údajům uloženým v SIS II a právo jejich přímého vyhledávání, status pozorovatelů na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol i Eurojust by měly mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II, zřízené na základě čl. 16 odst. 1 písm. a).

(11b)     Pokud jde o VIS, měl by být Europolu rovněž udělen status pozorovatele na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů[10]. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS, zřízené na základě čl. 16 odst. 1 písm. b).

(11c)     Členské státy by měly mít ve správní radě agentury hlasovací práva související s rozsáhlým informačními systémem, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli z legislativních nástrojů, jimiž se řídí vývoj, zavedení, provoz a užívání tohoto konkrétního systému. Hlasovací práva v souvislosti s rozsáhlým informačním systémem by mělo mít i Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii (SEU) a k SFEU, rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj, jímž se řídí vývoj, zavedení, provoz a užívání daného konkrétního rozsáhlého informačního systému.

(11d)     Členské státy by měly jmenovat zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli z legislativních nástrojů, jimiž se řídí vývoj, zavedení, provoz a užívání daného konkrétního systému. Dále by zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém mělo jmenovat Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj, jímž se řídí vývoj, zavedení, provoz a užívání daného konkrétního rozsáhlého informačního systému.

(12)       Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měla by obdržet samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Financování agentury podléhá schválení rozpočtovým orgánem ve smyslu bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení. ▌Vztahuje se na ně rozpočtový proces Unie a postup udělování absolutoria. Kontrolu účtů a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(13)       V rámci svých příslušných pravomocí by agentura měla spolupracovat s ostatními agenturami Evropské unie, zejména agenturami zřízenými v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zvláště s Agenturou Evropské unie pro základní práva. Pokud jde o bezpečnost sítí, měla by případně konzultovat také Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací a řídit se jejími doporučeními.

(14)       Při zajišťování vývoje a provozního řízení rozsáhlých informačních systémů se agentura řídí evropskými a mezinárodními normami s přihlédnutím k nejvyšším profesním požadavkům, zejména ke strategii Evropské unie pro správu informací.

(15)       Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[11]. Toto nařízení mimo jiné stanoví, že evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn získat od agentury přístup k veškerým informacím nezbytným pro jeho šetření. V souladu s článkem 28 nařízení (ES) č. 45/2001 Komise konzultovala evropského inspektora ochrany údajů; inspektor vydal stanovisko dne 7. prosince 2009.

(16)       V zájmu zajištění průhledného fungování agentury by se na agenturu mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[12]. Činnost agentury podléhá dohledu evropského veřejného ochránce práv v souladu s článkem 228 SFEU.

(17)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[13] by se mělo vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[14].

(17a)     Hostitelské členské státy agentury by měl zajistit nejlepší možné podmínky k zajištění řádného fungování agentury, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.

(18)       S cílem zajistit otevřené a průhledné podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance a výkonného ředitele agentury měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „služební řád“), které jsou stanoveny v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiných srovnatelných povinností utajení.

(19)       Agentura je subjektem zřízeným Unií ve smyslu čl. 185 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 ▌ a proto by měla přijmout své finanční předpisy v souladu s uvedeným nařízením.

(20)       Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[15].

(21)       Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření agentury na úrovni ▌ Unie odpovědné za provozní řízení a případně vývoj rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, a lze jich proto z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(22)       Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané čl. 6 odst. 2 SEU a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie.

(23)       ▌ V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného k SEU a SFEU se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení, pokud jde o SIS II a VIS, navazuje na schengenské acquis, ▌rozhodne Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu ▌. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[16], Dánsko Komisi oznámí, zda provede obsah tohoto nařízení, pokud jde o Eurodac.

(24)       Co se týká ustanovení souvisejících se SIS II ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí Rady 2007/533/SVV, účastní se Spojené království tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného SEU a ke SFEU, a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[17]. ▌Pokud jde o jeho ustanovení související se SIS II ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a s VIS, jež rozvíjejí ustanovení schengenského acquis, kterých se Spojené království neúčastní v souladu s ▌rozhodnutím Rady 2000/365/ES ▌, požádalo Spojené království dopisem ze dne 5. října 2010 určeným předsedovi Rady o svolení účastnit se přijímání tohoto nařízení, a to v souladu s článkem 4 Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke SEU a SFEU. Na základě článku 1 rozhodnutí Rady 2010/779/EU ze dne 14. prosince 2010[18] o této žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo Spojenému království povoleno, aby se tohoto nařízení účastnilo. Dopisem ze dne 23. září 2009 zaslaným předsedovi Rady Spojené království dále oznámilo přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o jeho ustanovení související s ustanoveními o systému Eurodac, a to v souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného k SEU a SFEU. ▌Spojené království se proto účastní přijímání tohoto nařízení a je pro ně závazné a použitelné.

(25)       Co se týká SIS II, jak je upraven nařízením (ES) č. 1987/2006, a VIS, toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, jež se nevztahují na Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[19]. Irsko nepožádalo o účast na přijímání tohoto nařízení v souladu s článkem 4 Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke SEU a SFEU. Irsko se proto neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné, nakolik jeho opatření rozvíjejí ustanovení schengenského acquis týkající se SIS II upravený nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS. Pokud jde o ustanovení Eurodacu, v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska týkajícího se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a připojeného k SEU a SFEU, ▌ se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné ▌. Jelikož za těchto okolností není možné zajistit použitelnost nařízení jako celku ve vztahu k Irsku, jak vyžaduje článek 288 SFEU, neúčastní se Irsko přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, aniž jsou dotčena jeho práva plynoucí z výše uvedených protokolů.

(26)       Co se týká Islandu a Norska, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis (pokud jde o SIS II a VIS) ve smyslu Dohody uzavřené Radou EU a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[20], jež patří do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody[21]. Pokud jde o EURODAC, toto nařízení představuje nové opatření související s EURODAC ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku. Proto s výhradou jejich rozhodnutí o jeho zavedení do jejich vnitrostátního právního řádu by delegace Islandské republiky a Norského království měly být zastoupeny ve správní radě agentury ▌. K určení dalších podmínek umožňujících účast Islandské republiky a Norského království na činnostech agentury, například otázky hlasovacích práv, je nutno uzavřít mezi Unií a těmito státy další ujednání.

(27)       Co se týká Švýcarska, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis (pokud jde o SIS II a VIS) ve smyslu Dohody uzavřené Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[22], jež spadají do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES[23] ▌. Pokud jde o EURODAC, toto nařízení představuje nové opatření související s EURODAC ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku. Proto s výhradou jejího rozhodnutí o jeho zavedení do vnitrostátního právního řádu by delegace Švýcarské konfederace měla být zastoupena ve správní radě agentury ▌. K určení dalších podmínek umožňujících účast Švýcarské konfederace na činnostech agentury, například otázky volebních práv, je nutno uzavřít mezi Unií a Švýcarskou konfederací další ujednání.

(28)       Co se týká Lichtenštejnska, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis (pokud jde o SIS II a VIS) ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jež spadají do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES[24]. Pokud jde o EURODAC, toto nařízení představuje nové opatření související s EURODAC ve smyslu Protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku[25]. Delegace Lichtenštejnského knížectví by proto měla být zastoupena ve správní radě agentury ▌. K určení dalších podmínek umožňujících účast Lichtenštejnského knížectví na činnostech agentury, například otázky volebních práv, je nutno uzavřít mezi Unií a Lichtenštejnským knížectvím další ujednání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Zřízení agentury

1.        Tímto se zřizuje Evropská agentura („agentura“) pro provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a systému EURODAC (dále jen „rozsáhlé informační systémy“).

2.        Agenturu bude rovněž možno pověřit přípravou, vývojem a provozním řízením dalších rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, pokud tak stanoví příslušný legislativní nástroj založený na hlavě V Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a to případně s přihlédnutím k vývoji v oblasti výzkumu ve smyslu článku 5 a k výsledkům pilotních projektů ve smyslu článku 6 tohoto nařízení.

3.        Provozní řízení zahrnuje veškeré úkoly nezbytné pro zachování funkčnosti rozsáhlých informačních systémů uvedených v odstavci 1 v souladu s konkrétními ustanoveními, jež se na každý z těchto rozsáhlých informačních systémů vztahují, a to včetně odpovědnosti za komunikační infrastrukturu, kterou tyto informační systémy užívají. Tyto rozsáhlé informační systémy si nevyměňují údaje ani neumožňují sdílení informací a poznatků, s výjimkou případů, kdy tak stanoví zvláštní právní základ.

Článek 1a

Cíle

Aniž by tím byly dotčeny příslušné odpovědnosti Komise a členských států vyplývající z nástrojů, jež upravují rozsáhlé informační systémy uvedené v článku 1, agentura zajišťuje:

a)        uplatňování účinného, bezpečného a nepřetržitého provozu rozsáhlých informačních systémů uvedených v článku 1;

b)        účinné a z finančního hlediska odpovědné řízení těchto rozsáhlých informačních systému;

c)        patřičnou vysokou úroveň služeb uživatelům těchto systémů;

d)        kontinuitu a nepřetržitý provoz;

e)        vysokou úroveň ochrany údajů v souladu s platnými pravidly, včetně specifických ustanovení pro každý rozsáhlý informační systém uvedený v článku 1;

f)       patřičnou úroveň zabezpečení údajů a fyzické bezpečnosti v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních ustanovení pro každý z rozsáhlých informačních systémů uvedených v článku 1; a;

g)        používání vhodné struktury projektového řízení v zájmu účinného vývoje rozsáhlých informačních systémů.

KAPITOLA II

ÚKOLY

Článek 2

Úkoly související se SIS II

Agentura plní:

-          úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím ▌ 2007/533/SVV ▌;

-          úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na používání SIS II, zejména pro zaměstnance SIRENE, a s odbornou přípravou pro odborníky zaměřenou na technické aspekty SIS II v rámci schengenského hodnocení.

Článek 3

Úkoly související s VIS

Agentura plní:

-          úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím ▌ 2008/633/SVV;

-           úkoly týkající se školení o technických aspektech používání VIS.

Článek 4

Úkoly související s EURODAC

Agentura plní:

-          úkoly svěřené Komisi jakožto orgánu odpovědnému za provozní řízení systému Eurodac v souladu s nařízením (ES) č. 2725/2000 a nařízením (ES) č. 407/2002;

-          následující úkoly související s komunikační infrastrukturou: dozor, bezpečnost a koordinace vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem;

-          úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání EURODAC.

Článek 4a

Úkoly související s vývojem a provozním řízením dalších rozsáhlých informačních systémů

Je-li agentuře svěřena příprava, vývoj a provozní řízení dalších rozsáhlých informačních systémů, než jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1, plní agentura dle potřeby úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání těchto systémů.

Článek 4b

Úkoly související s komunikační infrastrukturou

1.        Agentura vykonává úkoly související s komunikační infrastrukturou, které byly svěřeny řídícímu orgánu právními nástroji, které upravují vývoj, zřizování, provoz a využívání rozsáhlých informačních systémů.

2.        Podle těchto právních nástrojů jsou úkoly, pokud jde o komunikační infrastrukturu (včetně provozního řízení a bezpečnosti), rozděleny mezi agenturu a Komisi. V zájmu zajištění soudržnosti při výkonu příslušných úkolů Komise a agentury mezi nimi bude uzavřeno provozní pracovní ujednání uvedené v memorandu o porozumění.

3.        Komunikační infrastruktura je adekvátním způsobem řízena a kontrolována tak, aby byla chráněna před hrozbami a aby byla zajištěna její bezpečnost i bezpečnost rozsáhlých informačních systémů, a to včetně bezpečnosti údajů, které jsou prostřednictvím této infrastruktury vyměňovány.

4.          Je třeba přijmout vhodná opatření, včetně bezpečnostních plánů, mimo jiné aby bylo možno zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu nebo během přepravy nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik kódování. Musí být zajištěno, aby žádná provozní informace týkající se systému nebyla zasílána prostřednictvím komunikační infrastruktury nekódovaně.

5.        Úkoly týkající se provozního řízení komunikační infrastruktury lze svěřit externím soukromoprávním subjektům nebo orgánům podle příslušných ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. V takovém případě se musí poskytovatel sítě řídit bezpečnostními opatřeními podle odstavce 3 a nebude mít jakýkoliv přístup k provozním údajům VIS, EURODAC a SIS II a související výměně údajů prostřednictvím SIRENE.

6.        Aniž jsou dotčeny stávající smlouvy týkající se sítí SIS II, VIS a Eurodac, správa šifrovacích klíčů zůstane i nadále v pravomoci agentury a nelze ji zadat žádnému externímu soukromoprávnímu subjektu.

Článek 5

Sledování výzkumu

1.        Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů ▌.

2.        Agentura pravidelně informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a v případech, kdy se jedná o otázky ochrany údajů, také evropského inspektora ochrany údajů, o vývoji uvedeném v odstavci 1.

Článek 6

Pilotní systémy

1.        Pouze na zvláštní a přesnou žádost Komise, jež nejméně tři měsíce předem informovala Evropský parlament a Radu, a po rozhodnutí správní rady může agentura v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. k) provádět pilotní systémy uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 v zájmu vývoje či provozního řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti působnosti hlavy V SFEU. Evropský parlament, Rada, Komise a v případech, kdy se jedná o otázky ochrany údajů, také evropský inspektor ochrany údajů, jsou pravidelně informováni o vývoji uvedených pilotních systémů.

2.        Finanční prostředky na pilotní systémy na žádost Komise jsou zaneseny do rozpočtu pro nejvýše dva po sobě následující rozpočtové roky.

KAPITOLA III

STRUKTURA A ORGANIZACE

Článek 7

Právní postavení

1.        Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.        V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají jejich zákony právnickým osobám. Zejména může nabývat movitý a nemovitý majetek a disponovat jím a má procesní způsobilost. Je rovněž zmocněna uzavřít dohody týkající se sídla agentury a míst působení v souladu s odstavcem 4 se členským státem, na jehož území se nachází sídlo a technická a zálohová místa (hostitelský členský stát).

3.        Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

4.       Sídlo Agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva je v Tallinu (Estonsko).

Úkoly související s vývojem a provozním řízením podle čl. 1 odst. 2 a článků 2, 3, 4 a 4b se provádějí ve Štrasburku (Francie).

Zálohové místo schopné zajistit provoz informačních systémů v případě selhání tohoto systému bude instalováno v rakouském Sankt Johann im Pongau, stanoví-li tak legislativní nástroj, kterým se řídí vývoj, zřízení a používání tohoto systému.

Článek 8

Struktura

1.        Řídící a správní struktura Agentury se skládá z:

(a)       správní rady;

(b)       výkonného ředitele;

(c)       poradních skupin.

2.        Struktura agentury rovněž zahrnuje:

(a)       inspektora ochrany údajů;

   (b)       inspektora pro bezpečnost;

(c)       účetního.

Článek 9

Pravomoci správní rady

1.        Aby bylo zajištěno, že agentura vykonává své úkoly, správní rada ▌:

(a)       jmenuje a popřípadě odvolává výkonného ředitele v souladu s článkem 15;

(b)      vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a dohled nad plněním jeho úkolů, včetně uplatňování rozhodnutí, která přijala správní rada;

(c)       po konzultaci s Komisí vytvoří organizační strukturu agentury;

(d)      po konzultaci s Komisí stanoví jednací řád agentury;

▌

(f)  na návrh výkonného ředitele schvaluje dohodu o sídle a dohody o technických a zálohových místech v souladu s čl. 7 odst. 4, které podepisuje výkonný ředitel s hostitelskými členskými státy ;

(g)       po dohodě s Komisí přijímá potřebná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu;

(ga)     přijímá nezbytná prováděcí opatření ohledně vysílání národních odborníků do agentury;

(gb)    přijímá víceletý pracovní program vycházející z úkolů uvedených v kapitole II, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem ve smyslu článku 14, po konzultaci s poradními skupinami podle článku 16 a po obdržení stanoviska Komise. Víceletý pracovní program, aniž je dotčen roční rozpočtový proces Unie, zahrnuje víceletý odhad rozpočtu a hodnocení ex ante s cílem určit cíle a jednotlivé fáze víceletého plánování;

(h)       přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky a návrh ročního pracovního programu a předkládá je nejpozději do 31. března každého roku Komisi a rozpočtovému orgánu;

(i)        do 30. září každého roku po obdržení stanoviska Komise přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým postupem Unie a legislativním programem Unie v oblastech působnosti hlavy V SFEU roční pracovní program agentury na nadcházející rok a zajišťuje, aby byl přijatý pracovní program předložen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejněn;

(j)       do 31. března každého roku přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, v níž zejména srovná dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu, a předkládá ji nejpozději do 15. června Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ▌; výroční zpráva o činnosti je zveřejněna;

(k)      plní funkce spojené s rozpočtem agentury podle ustanovení článku 28, čl. 29 odst. 6 a článku 30 tohoto nařízení, a to včetně zavádění pilotních projektů uvedených v článku 6;

(l)        přijímá finanční předpisy použitelné pro agenturu v souladu s článkem 30 tohoto nařízení;

(m)      jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

(ma)   náležitě zohlední zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o auditu a hodnocení, ať již interních či externích;

(n)       přijímá potřebná bezpečnostní opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof, a to s přihlédnutím k případným doporučením ze strany odborníků na bezpečnost v poradních skupinách;

(na)    jmenuje úředníka pro bezpečnost;

(o)      jmenuje ▌inspektora ochrany údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001;

(p)      do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost přijme praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001;

(q)      přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV a o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV ▌;

(qa)    přijímá výroční zprávu o činnosti ústřední jednotky systému Eurodac podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 2725/2000;

(r)       vyjadřuje se ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle článku 45 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na audity;

(s)       zveřejňuje statistiky související se SIS II podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

(sa)     shromažďuje statistické údaje o činnosti centrální jednotky EURODAC podle čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 2725/2000;

(t)       zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV spolu se seznamem úřadů N.SIS II a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

(ta)     zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených orgánů podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 2725/2000;

(u)       vykonává veškeré další úkoly, které jí byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

2.        Správní rada může uvědomit výkonného ředitele o jakékoli záležitosti jednoznačně související s vývojem nebo provozním řízením rozsáhlých informačních systémů.

Článek 10

Složení správní rady

1.        Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise.

2.        Každý členský stát a Komise jmenuje členy správní rady a jejich náhradníky, a to nejpozději do dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Po uplynutí této lhůty Komise správní radu svolá. Náhradníci zastupují členy v případě jejich nepřítomnosti. ▌

3.        Členové správní rady jsou jmenováni na základě své vysoké úrovně zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ale i znalostí v oblasti ochrany údajů.

4.        Funkční období členů činí čtyři roky. Funkční období může být jednou prodlouženo. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci, dokud nejsou jmenováni znovu nebo nahrazeni.

5.        V agentuře jsou zastoupeny země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC. Každá z nich jmenuje do správní rady jednoho zástupce ▌.

Článek 11

Předsednictví správní rady

1.        Správní rada volí ze svého středu svého předsedu a místopředsedu.

2.        Funkční období předsedy činí dva roky a lze jej jednou obnovit. Funkční období předsedy končí, jakmile skončí jeho členství ve správní radě.

3.        Předsedou mohou být jmenováni pouze ti členové, které jmenují členské státy, jež jsou podle práva Unie v plné míře vázány legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřizování, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou.

Článek 12

Schůze správní rady

1.        Schůze správní rady jsou svolávány:

           (a)       z podnětu jejího předsedy,

           (b)       na žádost nejméně jedné třetiny jejích členů,

           (c)       na žádost Komise nebo

           (d)       na žádost výkonného ředitele.

Správní rada koná řádné schůze nejméně jednou za půl roku.

2.        Schůzí se účastní výkonný ředitel agentury.

3.        Členům správní rady mohou být nápomocni odborníci, kteří jsou členy poradních skupin.

4.        Europolu a Eurojustu je udělen status pozorovatele na schůzích správní rady, které mají na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí ▌ 2007/533/SVV. Europolu je také udělen status pozorovatele na schůzích správní rady, které mají na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí ▌ 2008/633/SVV.

5.        Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.

6.        Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 13

Hlasování

1.        Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jakož i čl. 9 odst. 1 písm. i) a čl. 15 odst. 1, přijímá správní rada svá rozhodnutí většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

2.        Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, má každý člen ve správní radě jeden hlas.

3.        Každý člen jmenovaný členským státem, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli legislativním nástrojem upravujícím vývoj, zřizování, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému řízeného agenturou, může hlasovat o otázce, která se týká tohoto rozsáhlého informačního systému. Dále může o otázkách souvisejících s rozsáhlým informačním systémem hlasovat Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj, jímž se řídí vývoj, zřizování, provoz a užívání takového rozsáhlého informačního systému.

3a.      Na země, které jsou přidruženy k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a k opatřením souvisejícím s EURODAC, se vztahuje článek 33.

4.        V případě neshody mezi členy ohledně toho, zda daný hlas má vliv na konkrétní rozsáhlý informační systém, členové rozhodnou dvoutřetinovou většinou, že daný hlas vliv na systém nemá.

5.        Výkonný ředitel agentury nehlasuje.

6.        Jednací řád agentury stanoví podrobnější pravidla pro hlasování, zejména podmínky, za nichž může jednat člen v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 14

Funkce a pravomoci výkonného ředitele

1.        Agenturu řídí a zastupuje její výkonný ředitel.

2.        Výkonný ředitel je při výkonu svých povinností nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.

3.        Aniž je dotčen článek 9, výkonný ředitel bere na sebe plnou odpovědnost za úkoly svěřené agentuře a podléhá postupu pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropským parlamentem.

4.        Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele agentury vyzvat, aby podal zprávu o plnění svých úkolů.

5.        Výkonný ředitel ▌:

(a)       zajišťuje každodenní správu agentury;

(b)      přijímá veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

(c)       připravuje a provádí postupy, rozhodnutí, strategie, programy a činnosti schválené správní radou v mezích stanovených tímto nařízením, jeho prováděcími předpisy a případně rozhodným právem;

(d)      vytváří a zavádí účinný systém umožňující pravidelné sledování a hodnocení rozsáhlých informačních systémů, včetně statistik, jakož i pravidelné sledování a hodnocení agentury, a to i z hlediska účinného a účelného dosahování jejích cílů;

(e)       účastní se schůzí správní rady bez práva hlasovat;

(f)       ve vztahu k zaměstnancům agentury vykonává pravomoci stanovené v čl. 17 odst. 2 a řídí personální záležitosti;

(g)       aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanoví požadavky na důvěrnost údajů, aby byl zajištěn soulad s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV a čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a aby byla na všechny zaměstnance agentury, kteří musí pracovat s údaji Eurodac, uplatňována odpovídající pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiného srovnatelného zachování důvěrnosti;

(h)       s vládami hostitelských členských států sjednává a po schválení správní radou podepisuje dohodu o sídle a dohody o technických a zálohových místech.

6.        Výkonný ředitel předkládá správní radě ke schválení zejména návrhy:

(a)       ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti po předchozí konzultaci poradních skupin;

(b)      finančních předpisů použitelných pro agenturu;

(ba)    víceletého pracovního programu;

(c)       rozpočtu na nadcházející rok, připraveného postupem sestavování rozpočtu podle činností;

(d)      víceletého plánu zaměstnanecké politiky;

(e)       pověření pro hodnocení uvedené v článku 27;

(f)       praktických opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001;

(g)       nezbytných bezpečnostních opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof;

(h)       zpráv o technickém fungování jednotlivých rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. q) tohoto nařízení a výroční zprávy o činnosti ústřední jednotky systému Eurodac uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. qa) tohoto nařízení, a to na základě výsledků monitorování a hodnocení;

(i)        každoročního zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, včetně seznamu úřadů N.SIS II a centrál SIRENE, podle čl. 9 odst. 1 písm. t) tohoto nařízení a seznamu orgánů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. ta) tohoto nařízení.

7.        Výkonný ředitel vykonává veškeré další úkoly, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

Článek 15

Jmenování výkonného ředitele

1.        Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada ▌ na dobu pěti let ze způsobilých kandidátů na základě otevřeného výběrového řízení pořádaného Komisí. V rámci tohoto výběrového řízení bude stanoveno, že se v Úředním věstníku Evropské unie i jinde zveřejní výzva k vyjádření zájmu. Správní rada může požadovat nové řízení, jestliže uzná, že žádný z kandidátů na prvním seznamu není vhodný. Výkonný ředitel je jmenován na základě osobních zásluh, zkušeností v oblasti rozsáhlých informačních systémů a na základě správních, finančních a manažerských dovedností, ale i znalostí v oblasti ochrany údajů. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

2.        Před jmenováním je kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů. Po tomto vystoupení Evropský parlament přijme stanovisko, v němž uvede svůj názor na vybraného kandidáta. Správní rada informuje Evropský parlament o způsobu zohlednění tohoto stanoviska. Se stanoviskem je až do jmenování kandidáta nakládáno jako s důvěrným dokumentem obsahujícím osobní údaje.

3.        Devět měsíců před skončením pětiletého období správní rada provede po podrobné konzultaci s Komisí hodnocení. V tomoto hodnocení správní rada posoudí zejména ▌výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob, jakým byly dosaženy. ▌

4.        Správní rada může ▌s přihlédnutím k hodnotící zprávě a pouze v případech, kdy to lze odůvodnit úkoly a povinnostmi agentury, jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele až o tři roky.

5.        Správní rada informuje o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. V měsíci před prodloužením funkčního období je výkonný ředitel vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem či výbory Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy členů tohoto výboru či výborů.

6.        Výkonný ředitel je za výkon svých činností odpovědný správní radě.

7.        Správní rada může výkonného ředitele odvolat. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

Článek 16

Poradní skupiny

1.        Správní radě poskytují odborné poznatky související s příslušnými rozsáhlými informačními systémy, a zejména v rámci vypracování ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti, tyto poradní skupiny:

(a)       poradní skupina pro SIS II;

(b)      poradní skupina pro VIS;

(c)       poradní skupina pro EURODAC;

(d)      jakákoli další poradní skupina pro rozsáhlý informační systém, pokud tak stanoví příslušný legislativní nástroj, jímž se řídí vývoj, zřizování, používání a provoz daného systému.

2.        Každý členský stát, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli legislativním nástrojem upravujícím vývoj, zřizování, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému, a Komise jmenují ▌jednoho člena poradní skupiny pro daný systém, a to na tříleté funkční období, které lze prodloužit.

Zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém jmenuje rovněž Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj, jímž se řídí vývoj, zavedení, provoz a užívání daného konkrétního rozsáhlého informačního systému.

Každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, opatření souvisejících s EURODAC a opatření souvisejících s jinými rozsáhlými informačními systémy, jež se účastní některého systému, jmenuje člena poradní skupiny pro daný systém.

3.        Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS.

4.        Členové správní rady nejsou členy poradních skupin. Výkonný ředitel agentury či jeho zástupce jsou oprávněni účastnit se všech schůzí poradních skupin jako pozorovatelé.

5.        Postupy pro fungování a spolupráci poradních skupin jsou stanoveny v jednacím řádu agentury.

6.        Při vypracovávání stanoviska se každá poradní skupina vynasnaží dosáhnout shody. Nelze-li shody dosáhnout, stanovisko vyjadřuje postoj většiny členů včetně odůvodnění. Zaznamenáno je rovněž menšinové stanovisko nebo stanoviska včetně odůvodnění. Ustanovení čl. 13 odst. 3 a čl. 13 odst. 3a se použijí obdobně. Členové zastupující země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC mohou vyjadřovat svá stanoviska i k otázkám, o nichž nemají právo hlasovat.

7.        Každý členský stát a každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC usnadní činnost poradních skupin.

8.        Co se týká předsednictví, použije se přiměřeně článek 11.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Zaměstnanci

1.        Na zaměstnance agentury a na jejího výkonného ředitele se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie („služební řád úředníků“), pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie („pracovní řád“), jež jsou stanoveny v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 („služební řád“), a pravidla přijatá společně orgány ▌Unie za účelem uplatňování tohoto služebního ▌řádu.

1a.      Pro účely provádění služebního řádu je agentura pokládána za agenturu ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu úředníků.

2.        Agentura vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád úředníků svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád ▌ orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy.

2a.      Zaměstnance agentury tvoří úředníci, dočasní zaměstnanci nebo smluvní zaměstnanci. Správní rada uděluje každoročně svůj souhlas v případech, kde by se smlouvy, jež má ředitel v úmyslu obnovit, staly podle pracovního řádu smlouvami na dobu neurčitou.

2b.      K plnění finančních úkolů, které jsou považovány za citlivé, nepřijímá agentura dočasné zaměstnance.

2c.      Komise a členské státy mohou do agentury vysílat na přechodnou dobu úředníky nebo národní odborníky. Za tímto účelem přijme správní rada nezbytná prováděcí pravidla, přičemž přihlédne k víceletému plánu zaměstnanecké politiky.

3.        Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, uplatňuje agentura vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiného srovnatelného zachování důvěrnosti.

4.        Správní rada po dohodě s Komisí přijímá potřebná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu úředníků.

Článek 18

Veřejný zájem

Členové správní rady, výkonný ředitel a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné prohlášení, které se zveřejní.

Seznam členů správní rady je zveřejněn na internetových stránkách agentury.

Článek 19

Dohoda o sídle a dohody o technických a zálohových místech

Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelských členských státech a zařízení, jež tyto státy poskytnou, a rovněž zvláštní pravidla vztahující se v hostitelských členských státech na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle agentury a v dohodách o technických a zálohových místech mezi agenturou a hostitelskými členskými státy, které jsou uzavřeny po schválení správní radou. ▌

Článek 20

Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 21

Odpovědnost

1.        Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2.        Soudní dvůr Evropské Unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.        V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu, kterou způsobily její útvary nebo její zaměstnanci při plnění svých povinností.

4.        Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat ve sporech vztahujících se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.        Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí služebním řádem.

Článek 22

Jazykový režim

1.        Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství[26].

2.        Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 SFEU, jsou roční pracovní program a výroční zpráva o činnosti podle čl. 9 odst. 1 písm. i) a j) vypracovávány ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

3.        Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce ▌Unie.

▌

Článek 23

Přístup k dokumentům

1.        Na základě návrhu výkonného ředitele a nejpozději šest měsíců od data uvedeného v čl. 34 odst. 2 přijme správní rada pravidla upravující přístup k dokumentům agentury, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001[27]▌.

▌

3.        Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru ▌za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 SFEU.

Článek 24

Informační a komunikační činnosti

1.        Agentura poskytuje v souladu s nástroji upravujícími vývoj, zřizování, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů podle článku 1, jakož i z vlastního podnětu informace v oblastech vymezených jejími úkoly. Zejména zajišťuje, aby kromě zveřejnění uvedeného v čl. 9 odst. 1 písm. i), j), s) a t) a čl. 27 odst. 3 a čl. 29 odst. 8 obdržely veřejnost a každá zúčastněná strana rychle objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o její práci.

2.        Správní rada stanoví praktická opatření pro používání odstavce 1.

Článek 25

Ochrana údajů

1.        Aniž jsou dotčena ustanovení o ochraně údajů, jejichž použití je stanoveno v nástrojích upravujících vývoj, zřizování, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů, informace zpracovávané agenturou v souladu s tímto nařízením podléhají nařízení (ES) č. 45/2001▌.

2.        Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, zejména pak oddílu 8 nařízení, který se týká inspektora ochrany údajů ▌.

Článek 26

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných

informací

1.        Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady uvedené v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád[28]. Jde zejména o ustanovení týkající se výměny, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností včetně opatření v oblasti fyzické bezpečnosti.

2.        Agentura rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných skutečností, jak je přijala a provádí ▌Komise.

2a.      V souladu s článkem 1A a s čl. 9 odst. 1 písm. n) správní rada rozhodne o vnitřní struktuře agentury, jež je nezbytná pro dodržování patřičných bezpečnostních zásad.

Článek 26a

Zabezpečení agentury

1.        Agentura odpovídá za bezpečnost a pořádek v budovách, prostorách a na pozemcích, jež využívá. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady a příslušná ustanovení nástrojů, jimiž se řídí vývoj, zřizování, používání a provoz rozsáhlých informačních systémů uvedených v článku 1.

2.        Hostitelské členské státy přijmou veškerá účinná a vhodná opatření pro zachování řádného provozu a bezpečnosti v bezprostřední blízkosti budov, prostor a pozemků využívaných agenturou a poskytnou agentuře patřičnou ochranu v souladu s příslušnou dohodou o sídle a příslušnými dohodami o technických a zálohových místech, přičemž osobám pověřeným agenturou zaručí do těchto budov, prostor a na tyto pozemky volný přístup.

Článek 27

Hodnocení

1.        Do tří let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté každé čtyři roky Komise za intenzivních konzultací se správní radou provede hodnocení činnosti agentury. Cílem tohoto hodnocení je posoudit, jakým způsobem a do jaké míry agentura účinně přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva a plní úkoly uvedené v tomto nařízení. Hodnocení by mělo zahrnovat také úlohu agentury v rámci strategie Unie zaměřené na koordinované, nákladově efektivní a soudržné informační prostředí na úrovni Unie, jež má být zpracována v následujících letech.

2.        Komise vydá na základě tohoto hodnocení a po konzultaci se správní radou doporučení ohledně změn tohoto nařízení, a to i za účelem jeho dalšího sladění s výše uvedenou strategií Unie. Komise ▌poté tato doporučení spolu se stanoviskem správní rady a příslušnými návrhy předá Radě, Evropskému parlamentu a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

▌

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 28

Rozpočet

1.        Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:

(a)       z dotace od Unie zapsané do souhrnného rozpočtu Evropské unie (pod oddílem „Komise“);

(b)      z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC;

(c)       z jakéhokoli finančního příspěvku členských států.

2.        Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, výdaje na správu a infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené se smlouvami nebo dohodami uzavřenými agenturou. Výkonný ředitel každý rok sestavuje odhad příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž zohlední činnosti agentury, a spolu s plánem pracovních míst jej předává správní radě.

3.        Příjmy a výdaje agentury jsou vyrovnané.

4.        Správní rada schválí na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

5.        Správní rada předá návrh odhadu příjmů a výdajů agentury a obecné zásady, na nichž je tento odhad založen, Komisi a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC do 10. února každého roku a konečný odhad do 31. března.

6.        Nejpozději do 31. března každého roku správní rada předá Komisi a rozpočtovému orgánu:

(a)       návrh ročního pracovního programu;

(b)      aktualizovaný víceletý plán zaměstnanecké politiky vypracovaný podle pokynů stanovených Komisí;

(c)       informace o počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu pro roky n-1 a n a rovněž odhad pro rok n+1;

(d)      informace o nefinančních příspěvcích poskytnutých agentuře hostitelskými členskými státy;

(e)       odhad zůstatku výsledného účtu plnění rozpočtu pro rok n-1.

7.        Odhad předá Komise rozpočtovému orgánu spolu s ▌návrhem souhrnného rozpočtu ▌Unie.

8.        Komise na základě odhadu zapíše do ▌ návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 SFEU.

9.        Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na dotaci pro agenturu. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

10.      Rozpočet agentury přijímá správní rada. Je konečný po schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie s konečnou platností. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

11.      Při případné změně rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

12.      Správní rada co nejdříve sdělí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést každý projekt, který by mohl mít značný finanční vliv na financování rozpočtu, zejména pokud jde o projekty z oblasti nemovitostí, jako například pronájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi a rovněž země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC. Pokud některá složka rozpočtového orgánu hodlá zaujmout stanovisko, sdělí správní radě svůj úmysl do dvou týdnů od přijetí informací o projektu. Neobdrží-li agentura odpověď, může přikročit k plánované operaci.

Článek 29

Plnění rozpočtu

1.        Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.        Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.

3.        Nejpozději do 1. března následujícího roku předloží účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4.        Nejpozději do 31. března následujícího roku účetní agentury předloží rozpočtovému orgánu zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5.        Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

6.        Správní rada zaujme stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

7.        Nejpozději do 1. července následujícího roku výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady rozpočtovému orgánu, účetnímu Komise a Účetnímu dvoru ▌, jakož i zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC.

8.        Konečná účetní závěrka se zveřejní.

9.        Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

10.      Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

11.      Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku n+ 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

Článek 30

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002, pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 31

Boj proti podvodům

1.        V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem se použije nařízení (ES) č. 1073/1999.

2.        Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně vydá odpovídající předpisy platné pro všechny její zaměstnance.

3.        Rozhodnutí o financování a provádění dohod a nástrojů z nich vyplývajících výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a u činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Přípravná opatření

1.        Komise je odpovědná za založení a počáteční provoz agentury až do doby, než bude mít agentura provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.

2.        Do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností po jmenování správní radou v souladu s článkem 15 tohoto nařízení, může Komise pro tento účel dočasně přidělit omezený počet svých úředníků, včetně jednoho k plnění funkcí výkonného ředitele. Dočasného výkonného ředitele lze jmenovat až po svolání správní rady v souladu s čl. 10 odst. 2.

Pokud dočasný výkonný ředitel nedodrží povinnosti stanovené tímto nařízením, může správní rada požádat Komisi o přidělení nového dočasného výkonného ředitele.

3.        Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby pokryté prostředky stanovenými v rozpočtu agentury, pokud je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst agentury. V odůvodněných případech mohou být pravomoci dočasného výkonného ředitele správní radou omezeny.

Článek 33

Účast zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC

Podle příslušných ustanovení dohod o přidružení se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

1.        Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.        Agentura převezme odpovědnosti stanovené v článcích 2 až 6 dne [...][29].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V ...dne

Za Evropský parlament                       Za Radu

předseda                                                     předseda

PŘÍLOHA NÁVRHU LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

Návrh společného prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada uznávají zvláštní okolnosti, z nichž vychází specifické ujednání o sídle a zázemí agentury, jakož i skutečnost, že dané ujednání nemá dopad na závěry zástupců členských států ze zasedání na úrovni hlav států a předsedů vlád konaného v Bruselu dne 13. prosince 2003[30], zejména pokud jde o upřednostňování členských států přistoupivších k EU v letech 2004 a 2007 při přidělování sídel úřadů a agentur, jež mají být zřízeny v budoucnu.

• [1]               Úř. věst. C 70, 19.3.2010, s. 13.
• [2]               Postoj Evropského parlamentu ze dne xx.
• [3]               Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.
• [4]               Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.
• [5]               Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.
• [6]               Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.
• [7]               Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.
• [8]          Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1.
• [9]           Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
• [10]             Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.
• [11]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
• [12]             Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
• [13]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
• [14]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
• [15]             Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
• [16]             Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.
• [17]             Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
• [18]             Úř. věst. L 333, 17.12.2010, s. 58.
• [19]             Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
• [20]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
• [21]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
• [22]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
• [23]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.
• [24]             Pro Úř. věst: Vložte prosím odkaz na vyhlášení protokolu obsaženého v dokumentu st16462/06.
• [25]             Úř. věst. …
• [26]             Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.
• [27]             Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
• [28]             Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.
• [29]       Úř. věst.: uveďte prosím datum, které by mělo odpovídat prvnímu dni měsíce následujícího po uplynutí jednoho roku od vstupu nařízení v platnost.
• [30]            Viz dokument 5381/04, s. 27.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

OBECNÉ SOUVISLOSTI

V červnu 2009 předložila Komise dva legislativní návrhy, jejichž cílem je zřízení agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. První byl návrh nařízení týkající se záležitostí spadajících do prvního pilíře, které se týkají systému SIS, VIS a Eurodac, a druhý byl návrh rozhodnutí o záležitostech spadajících do třetího pilíře, které se týkají těchto systémů.

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost však tyto iniciativy ztratily smysl. Dne 19. března 2010 Komise předložila nový návrh, který je v podstatě revidovanou verzí předchozího návrhu nařízení, do níž jsou začleněny i záležitosti spadající do třetího pilíře.

Přestože vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bylo odstraněno rozlišování mezi jednotlivými pilíři, je pro zvažovaný návrh příznačná tzv. variabilní geometrie, která se odráží v různých aspektech prostoru svobody, bezpečnosti a práva obecně a zejména pak v případě Schengenu. Právní rámec systémů, které má řídit agentura, se vztahuje na různorodou skupinu členských států, které jsou zapojeny do těchto systémů v různé míře (pokud jde o Spojené království, Dánsko a Irsko) a přidružené třetí země (Norsko, Island, Švýcarsko a v budoucnu i Lichtenštejnsko).

Pokud jde o systém SIS II, Spojené království a Irsko nejsou žádným způsobem zapojeny do původního prvního pilíře (nařízení (ES) č. 1987/2006), přičemž jejich zapojení se omezuje na třetí pilíř (rozhodnutí Rady 2007/533/SVV). Dánsko je do systému zapojeno a Norsko a Island jsou přidruženými zeměmi a Lichtenštejnsko se mezi ně zařadí v budoucnu.

Pokud jde o systém VIS, nejsou Spojené království a Irsko zapojeny, Dánsko však ano. Norsko, Island a Švýcarsko jsou přidruženými zeměmi a Lichtenštejnsko se mezi ně zařadí v budoucnu.

V případě systému Eurodac je zapojeno Spojené království, Irsko a Dánsko. Spojené království informovalo Radu, že si přeje zapojit se do činnosti agentury v záležitostech souvisejících se systémem Eurodac, Irsko se nevyjádřilo. Norsko, Island a Švýcarsko jsou přidruženými zeměmi a Lichtenštejnsko se mezi ně zařadí v budoucnu.

Pokud jde o tyto tři systémy, které má agentura řídit, zapojí se Spojené království a Irsko jen do určité míry do systému SIS II a do systému VIS tyto státy zapojeny nebudou. Pokud jde o agenturu, zapojí se pouze Spojené království, a to v případě opatření souvisejících se systémem Eurodac.

Otázky, které je třeba vyřešit, jsou tedy následující:

- Jestliže členské státy nejsou zapojeny do všech systémů, v jaké míře by měly moci zasahovat do přijetí legislativního návrhu, kterým se zřizuje agentura?

- Do jaké míry bude nařízení pro tyto členské státy závazné?

Návrh Komise není zcela jednoznačný. Na jedné straně je Komise přesvědčena, že tento návrh vychází ze schengenského acquis. Oproti tomu bod odůvodnění 24 a 25 hovoří o zapojení Spojeného království a Irska do právního rámce uvedených tří systémů. Návrh se jednoznačně snaží stanovit, v jaké míře budou tyto členské státy moci vyjádřit svůj názor při jeho schvalování a do jaké míry se schválený dokument bude na ně vztahovat. Bod odůvodnění 24, který se týká Spojeného království, však pouze vágním způsobem stanoví, že tato země přijímání uvedeného nařízení účastní a ustanovení nařízení se na ni vztahují, pokud jde o záležitosti spadající do prvního pilíře, pokud jde o systémy SIS II a VIS. Bod odůvodnění 25 pak podobným způsobem odkazuje na Irsko.

Ve svém stanovisku ze dne 7. června 2010 právní služba EP poukazuje na rozhodnutí Soudního dvora ze dne 18. září 2009 ve věci sporu mezi Spojeným královstvím a Radou (Věc C-77/05 o přijetí nařízení (ES) č, 2007/2004 - nařízení o agentuře Frontex). Soudní dvůr ve svém rozsudku uvádí, že ačkoli Spojené království formálně požádalo o účast na přijetí tohoto nařízení, nemělo by mu to být dovoleno, neboť není vázáno příslušnou oblastí schengenského acquis. Další záležitost s podobným problémem Soud nyní projednává (týká se přijetí rozhodnutí Rady 2008/633/SVV o systému VIS).

Podle názoru právní služby body odůvodnění 24 a 25 návrhu Komise „nedostačují k zajištění toho, aby přijetí tohoto nařízení proběhlo způsobem, který je transparentní a v souladu s výše uvedenou judikaturou Soudního dvora“. Dále „by nebylo možné [...] přesně určit právní dopady příslušného aktu ve vztahu ke Spojenému království a Irsku, což by nastolilo právní nejistotu, která je v rozporu se zásadami právních předpisů Unie“.

EP a Rada, které sdílejí legislativní pravomoc, pečlivě zvažují možnosti, které jsou ve dvou právních stanoviscích předloženy:

MOŽNOST č. 1 - odmítnout návrh Komise a vyžádat si, aby byl nahrazen novými návrhy. (Například nařízením, kterým se zřídí agentura a samostatné právní nástroje udělující pravomoci agentuře a stanovující řízení každého ze systémů. Možnost zasahovat do přijetí návrhu by závisela na míře zapojení členských států do daného systému).

MOŽNOST č. 2 - změnit návrh a to taky, že by se přesně stanovila hlasovací práva každého členského státu, pokud jde o agenturu. Dále by mohlo být přijato rozhodnutí v případě, kdyby Spojené království a Irsko požádaly o využití svého práva rozhodnout se pro nařízení, kterým se zřizuje agentura.

MOŽNOST č. 3 - rozdělit návrh na dva a záležitosti související se systémem VIS řešit prostřednictvím jiného nástroje (systém VIS je jediným ze tří systému, do něhož nejsou Spojené království ani Irsko žádným způsobem zapojeny).

Návrh Komise

EP a Rada poté, co přijaly příslušné legislativní návrhy týkající se systému SIS II a VIS, požádaly Komisi, aby předložila legislativní návrhy nezbytné k vytvoření subjektu pro řízení těchto systémů.

Komise vypracovala posouzení dopadu s cílem určit řešení, které bude z finančního, provozního a institucionálního hlediska nejoptimálnější.

Názor zpravodaje

Zpravodaj je toho názoru, že mezi možnosti, které jsou uvedeny ve studii, již vypracovala Komise, se zřízení evropské agentury jeví jako nejlepší řešení.

1. Důvody ke zřízení nové agentury

Jednoduše se dá říci, že jiná možnost neexistuje. Bylo by dosti neprozřetelné pověřit Komisi touto odpovědností, zejména pak s ohledem na vleklé problémy, se kterými jsme se v posledních letech potýkali, pokud jde o vývoj uvedených systémů. Kromě toho Komise sama opakovaně upozorňovala na skutečnost, že její odpovědnost za správu systému Eurodac je pouze přechodným řešením a že se domnívá, že nemá odpovídající kapacitu na to, aby převzala přímou odpovědnost za správu rozsáhlého informačního systému.

Důvodem, proč není výkonná agentura vhodným řešením, je to, že v tomto případě by byla zákonodárnému orgánu znemožněna příležitost navrhnout podobu agentury a provádět demokratický dohled. Zřizování výkonných agentur spadá plně do pravomoci Komise, která nad nimi také vykonává dohled. Komise stanoví náplň činnosti jednotlivých agentur a jmenuje jejich výkonné orgány, včetně ředitele. Výkonná agentura se zřizuje na určité období, a byla by tedy pouze dočasným řešením.

2. Rozšíření pravomocí agentury na další systémy

Skutečnost, kterou je podle názoru zpravodaje třeba ujasnit, je, že rozšířené pravomoci, které agentuře umožní řídit případné nové systémy, které mohou být zřízeny, by mohly být vytvořeny pouze v rámci konkrétních legislativních nástrojů.

3. Objasnění účelu a úkolů agentury

Je třeba zdůraznit, že účel a úkoly agentury se týkají výhradně technické stránky provozního řízení. Agentura nesmí mít pravomoc přijímat politická rozhodnutí, např. pokud jde o vytváření nových systémů nebo systémy interoperability.

4. Pilotní projekty

Bylo by rozumné stanovit předpisy, které by zabránily faktickému rozšíření pravomocí agentury tím, že počet pilotních projektů naroste do té míry, že bude přesahovat rámec dohledu nebo transparentnosti.

5. Sídlo agentury

Existují dvě země které se uchází o sídlo agentury: Estonsko a Francie. Zpravodaj se domnívá, že není zatím vhodné navrhovat sídlo agentury, přestože má Parlament společně s Radou pravomoc přijmout nezbytné rozhodnutí.

Parlament by však měl stanovit konkrétní kritéria, kterými je nezbytné se řídit, s cílem přijmout řádná rozhodnutí:

– z bezpečnostních důvodů a s ohledem na rozpočet by bylo vhodné, aby se agentura nacházela v jednom místě (v protikladu k decentralizovanému uspořádání); příliš komplikovaná infrastruktura a nadměrný objem lidských zdrojů se nejeví jako přijatelné;

– vybavení by měla vlastnit nebo pronajímat agentur, a a nikoli se o něj dělit s jakýmkoli vnitrostátním systémem, a to z důvodu zajištění diplomatické ochrany;

– bezpečnostní normy musí být co nejnáročnější, a to jak případě samotného vybavení, tak pokud jde o údaje;

– zvolené sídlo musí být nákladově nejefektivnější volbou.

6. Komunikační infrastruktura

Jak stanoví právní rámec SIS II, agentura bude sdílet odpovědnost za komunikační infrastrukturu, zejména pokud jde o dohled nad touto infrastrukturou a její bezpečnost, a jejím úkolem bude zajistit, aby síť byla bezpečná pro výměnu údajů, která probíhá mezi jednotlivými systémy, na něž se vztahují různé právní rámce.

Je nezbytně nutné ochránit síť před jakýmikoli hrozbami a zajistit její bezpečnost, a to nejen pokud jde o samotnou síť, ale také pokud jde o předávané údaje.

Zpravodaj není toho názoru, že by pro všechny tři systémy měla být zřízena pouze jediná komunikační infrastruktura, a to zejména s ohledem na skutečnost, že dopady tohoto řešení by z hlediska rozpočtového byly rozsáhlé. Jednou z možností je zadání úkolu externím dodavatelům, avšak pouze za velice přísných podmínek. K tomuto účelu by bylo nezbytné provést významné změny, např. u sítě s-TESTA, aby se zajistilo splnění těchto podmínek.

7. Součásti struktury agentury by měl být také

– úředník pro ochranu údajů

– bezpečnostní úředník

– účetní

8. Proměnná geometrie

Zpravodaj je stejně jako právní služba Parlamentu (viz výše uvedené stanovisko) toho názoru, že je třeba zohlednit rozsudek Soudního dvora. Vyzývá Komisi a Radu, aby aktivně usilovaly o vyřešení právních nedostatků s cílem zajistit při zřizování agentury co možná největší právní jednoznačnost.

9. Členové správní rady a hlasovací práva

Řídící struktura agentury a účast členských států jsou stanoveny pomocí proměnné geometrie. Jeví se jako samozřejmé, že členský stát, který není součástí systému, by neměl mít přístup k informacím, ani by neměl mít právo rozhodovat nebo hlasovat o záležitostech týkajících se tohoto systému. Složitější je situace v případě členských států, které se systému účastní jen do určité míry v konkrétních otázkách týkajících se daného systému.

Zpravodaj se prostřednictvím svých pozměňovacích návrh snaží vytvořit jednoznačné podmínky pro zapojení jednotlivých členských států a přidružených třetích zemí do každého z uvedených systémů.

Předseda by měl být vybrán z členů jmenovaných členskými státy, které v plné míře uplatňují nástroje týkající se systémů řízených agenturou.

10. Větší ochrana údajů a demokratická kontrola

Zpravodaj navrhl změny u několika článků s cílem posílit úlohu Parlamentu a zvýšit transparentnost.

Usiluje rovněž o zpřísnění pravidel v oblasti ochrany údajů a nedotknutelnosti a bezpečnosti osobních údajů, a to tím, že posílil úlohu evropského inspektora ochrany údajů.

Úloha Parlamentu při výběru kandidátů na post výkonného ředitele by měla být rovněž jednoznačně stanovena a posílena.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU (12. 4. 2011)

Pan Juan Fernando López Aguilar

předseda

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu pozměněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (KOM(2010)0093 – C7‑0046/2009 – 2009/0089(COD))

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 14. března 2011 jste v souladu s čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti, aby zvážil možnost přidání dvou článků jako právního základu k uvedenému nařízení.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. dubna 2011.

Právní základ navrhovaný Komisí tvoří článek 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU, které všechny spadají pod hlavu V s názvem „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“.

Návrh na rozšíření právního základu se týká přidání čl. 85 odst. 1 a čl. 88 odst. 2 SFEU, které rovněž spadají pod hlavu V, přičemž čl. 85 odst. 1 stanovuje postup pro vymezení struktury, fungování, oblasti činnosti a úkolů Eurojustu a čl. 88 odst. 2 postup pro vymezení struktury, fungování, oblasti činnosti a úkolů Europolu.

I. Souvislosti

V červnu 2009 Komise předložila souhrnný návrh na vytvoření agentury, jež by odpovídala za řízení provozu rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který obsahoval návrh nařízení na vytvoření této agentury a návrh rozhodnutí Rady, kterým se agentuře vytvořené na základě uvedeného nařízení udělují na základě uplatňování hlavy VI Smlouvy o EU, v rámci bývalého třetího pilíře, úkoly v souvislosti s řízením provozu druhého Schengenského informačního systému (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a Evropského daktyloskopického registru (EURODAC).

Jak je všeobecně známo, Lisabonská smlouva zrušila pilířovou strukturu EU a nyní se v podstatě všechny právní předpisy v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijímají na základě řádného legislativního postupu. Komise proto předložila uvedený pozměněný návrh nařízení, který přihlíží ke změnám vyplývajícím ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a obsahuje ustanovení, jež byla původně navržena jako součást rozhodnutí Rady.

Ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci proběhlo dne 11. října 2010 orientační hlasování o pozměňovacích návrzích k návrhu zprávy s cílem poskytnout zpravodaji Carlosi Coelhovi mandát k jednání s Radou. V období mezi listopadem 2010 a březnem 2011 probíhal neformální trialog na úrovni odborníků.

Na návrh právní služby Rady obsahovalo kompromisní znění, které tvořilo základ trialogu na vysoké úrovni naplánovaného na konec března 2011, i navrhované dva nové články právního základu, totiž čl. 85 odst. 1 a čl. 88 odst. 2 SFEU, aby bylo možné doplnit právní základ za použití nástroje z bývalého třetího pilíře[1].

II. Příslušné články Smlouvy o fungování Evropské unie

V návrhu Komise jsou uvedeny tyto články jako právní základ.

Článek 74

Rada přijme opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v oblastech uvedených v této hlavě, jakož i mezi těmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou článku 76, a po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 76

Akty uvedené v kapitolách 4 a 5 a opatření uvedená v článku 74, která zajišťují správní spolupráci v oblastech podle těchto kapitol, se přijímají:

a) na návrh Komise, nebo

b) z podnětu čtvrtiny členských států.

Článek 77

1. Unie rozvíjí politiku s cílem:

a) zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;

b) zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic;

c) postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

a) společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu;

b) kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice;

c) ...

d) ...

e) ...

3. ...

4. ...

Článek 78

1. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:

a) ...

b) ...

c) ...

d) ...

e) kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu;

f) ...

g) ...

3. ...

Článek 79

1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

a) ...

b) ...

c) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem;

d) ...

3. ...

4. ...

5. ...

Článek 82

1. Justiční spolupráce v trestních věcech je v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a zahrnuje sbližování právních předpisů členských států v oblastech uvedených v odstavci 2 a v článku 83.

Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření, která mají za cíl:

a) ...

b) ...

c) ...

d) usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí.

2. ...

3. ...

Článek 87

1. Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování.

2. Pro účely odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření týkající se:

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací;

b) ...

c) ...

3. ...

Navrhuje se přidání těchto článků:

Článek 85

1. Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Europolem.

V této souvislosti Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

a) zahájení trestních vyšetřování a navrhování zahájení stíhání, která vedou příslušné vnitrostátní orgány, zejména pokud jde o trestné činy proti finančním zájmům Unie;

b) koordinaci vyšetřování a stíhání uvedených v písmeni a);

c) posílení justiční spolupráce, včetně řešení střetů příslušností a úzké spolupráce s Evropskou soudní sítí.

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu.

2. ...

Článek 88

1. ...

2. Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací předávaných zejména orgány členských států nebo třetích zemí či subjektů;

b) koordinaci, organizaci a provádění vyšetřování a operativních akcí, vedených společně s příslušnými orgány členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spojení s Eurojustem.

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty.

3. ...

III. Navrhovaný právní základ

Článek 74 SFEU, který se odvolává na postup uvedený v článku 76 SFEU v oblasti právní spolupráce v trestních věcech a v oblasti policejní spolupráce, stanovuje základní pravidla správní spolupráce mezi příslušnými subjekty členských států. Podle těchto dvou článků přijímá opatření samotná Rada a Parlament je pouze konzultován. Je však nutné poznamenat, že pokud není v článku 76 SFEU uvedeno jinak, přijímá Rada na základě čl. 16 odst. 3 Smlouvy o EU rozhodnutí kvalifikovanou většinou.

Články 77–79, 82 a 87 se v případě, kdy Parlament funguje jako spolutvůrce právních předpisů, zabývají příslušnými oblastmi.

A konečně články 85 a 88 se týkají struktury, fungování, oblasti činnosti a úkolů Eurojustu a Europolu, které mají být stanoveny spolu s Parlamentem coby spolutvůrcem právních předpisů. Lze podotknout, že podle obou těchto článků je nutné, aby byly v nařízeních přijatých na jejich základě stanoveny postupy kontroly obou těchto agentur, které by prováděl Parlament spolu s parlamenty členských států.

IV. Judikatura týkající se právního základu

Podle ustálené judikatury Soudního dvora „se musí volba právního základu aktu Společenství zakládat na objektivních faktorech, které podléhají soudnímu přezkumu a mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“[2]. Volba nesprávného právního základu může být tudíž důvodem ke zneplatnění dotyčného aktu.

V. Cíl a obsah návrhu nařízení

Body odůvodnění v návrhu nařízení vymezují cíl následovně:

a) Aby bylo možné dosáhnout synergického působení daných systémů, je nutné zajistit jednotné řízení provozu SIS II, VIS a EURODAC ve formě regulační agentury, která by měla právní subjektivitu;

b) Tato agentura by mohla odpovídat také za přípravu, vypracování a řízení provozu dalších rozsáhlých informačních systémů na základě příslušného legislativního nástroje za použití hlavy V SFEU a za sledování výzkumných a pilotních projektů rozsáhlých informačních systémů za použití hlavy V SFEU;

c) V rámci svých příslušných pravomocí by agentura měla spolupracovat s ostatními agenturami Evropské unie, zejména agenturami vytvořenými v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

d) Správní rámec pro fungování agentury je vymezen v několika bodech odůvodnění;

e) Pokud jde o Dánsko, Velkou Británii, Irsko, Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, existují zvláštní ujednání.

Uvedené kompromisní znění ze dne 11. března 2011 obsahuje tyto dva nové body odůvodnění:

„(11a) Co se týče SIS II, Evropský policejní úřad (Europol) a Eurojust s tím, že oba orgány mají právo na přístup a přímé vyhledávání údajů vložených do SIS II v oblasti působnosti rozhodnutí 2007/533/SVV, by měly mít status pozorovatele na těch zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky v souvislosti s používáním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol a Eurojust by měly mít možnost jmenovat každý svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II, zřízené na základě čl. 16 odst. 1 písm. a).

(11b) Pokud jde o VIS, měl by být Europolu rovněž udělen status pozorovatele na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS, zřízené na základě čl. 16 odst. 1 písm. b).“

Obsah normativní části je následující:

O vytvoření agentury pojednává článek 1.

V článcích 2–6 jsou uvedeny úkoly, které má agentura plnit ve vztahu k SIS II, VIS a EURODAC a také ve vztahu ke sledování výzkumných a pilotních projektů.

Články 7–16 se zabývají strukturou a uspořádáním agentury, články 17–27 obsahují ustanovení týkající se jejího provozu a články 28–31 obsahují finanční ustanovení.

Čl. 12 odst. 4 návrhu má toto znění:

„Europolu a Eurojustu je udělen status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí Rady 2007/533/SVV. Europolu je udělen také status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí Rady 2008/633/SVV.“

Čl. 16 odst. 3 návrhu má toto znění:

„Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS.“

Čl. 12 dost. 4 a čl. 16 odst. 3 zůstaly v uvedeném kompromisním znění ze dne 11. března 2011 nezměněny.

Zbývající články 32–34 obsahují závěrečná ustanovení a datum vstupu navrhovaného nařízení v platnost.

VI. Stanovení vhodného právního základu

Vzhledem k tomu, že navrhované body odůvodnění 11a a 11b a čl. 12 odst. 4 a čl. 16 odst. 3 uvádějí možnost zapojení Europolu a Eurojustu do práce v oblasti týkající provozu a fungování systémů SIS II a VIS, musí návrh nařízení v podstatě obsahovat ustanovení týkající se struktury, fungování, oblasti činnosti a úkolů těchto dvou orgánů, a je proto nutné právní základ o tyto dva články rozšířit.

Na rozdíl od všech ostatních článků, které představují právní základ, se v článcích 74 a 76 SFEU nehovoří o uplatňování řádného legislativního postupu, je v nich však uvedeno, že Rada musí jednat kvalifikovanou většinou. Tyto články proto nejsou z procedurálního hlediska s ostatními články právního základu v rozporu.

VII. Závěry a doporučení

S ohledem na uvedenou analýzu je nutné k právnímu základu navrhovaného nařízení, který je tvořen článkem 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU, přidat čl. 85 odst. 1 a čl. 88 odst. 2 SFEU.

Výbor pro právní záležitosti se proto na své schůzi dne 12. dubna 2011 jednomyslně[3] rozhodl předložit Vám následující doporučení: pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (KOM(2010)0093), by se měl zakládat na článku 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 SFEU.

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

• [1]  Dokument Rady č. 7638/11 ze dne 11. března 2011.
• [2]  Věc C-45/86 Komise v. Rada („Všeobecné celní preference“) [1987] Sb. rozh. 1439, bod 5; věc C-440/05, Komise v. Rada, [2007] Sb. rozh. I-9097; věc C-411/06 Komise v. Parlament a Rada (8. září 2009) (Úř. věst. C 267 ze dne 7.11.2009, s. 8).
• [3]  Závěrečného hlasování se zúčastnili: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Evelyn Regnerová (místopředsedkyně), Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Christian Engström, Lidia Joanna Geringerová de Oedenberg, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Eva Lichtenbergerová, Antonio López-Istúriz White, Arlene McCarthyová, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Angelika Nieblerová, Bernhard Rapkay, Alexandra Theinová, Diana Wallisová, Rainer Wieland, Cecilia Wikströmová, Tadeusz Zwiefka.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (15. 7. 2010)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
(KOM((2010)0093 – C7‑0046/2009 – 2009/0089(COD))

Navrhovatelka: Jutta Haug

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Dne 24. června 2009 přijala Komise balíček legislativních návrhů, jehož cílem je zřízení agentury, která bude odpovídat za provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo nutné tento původní balíček legislativních návrhů (návrhy nařízení a rozhodnutí Rady) sloučit do předkládaného jediného pozměněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Hlavní úlohou agentury bude plnění úkolů v oblasti provozního řízení SIS II, VIS a EURODAC a zajišťování, aby byly systémy funkční 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, tudíž stálého, nepřetržitého toku výměny údajů; agentura však nebude odpovídat za údaje vkládané do těchto systémů.

Jakkoli navrhovatelka výboru podporuje politické cíle, které jsou důvodem zřizování této agentury, musí nicméně z rozpočtového hlediska vznést některé otázky, ovšem se zřetelem k tomu, že záležitosti týkající se poslání a úkolů agentury nebo dokonce toho, zda je její zřízení vhodné, spadají do působnosti výboru, který je pro tento návrh příslušný.

Rozpočet

K financování agentury z rozpočtu EU budou zřízeny dvě nové rozpočtové položky v kapitole 18 02. Celkové náklady do konce současného finančního rámce budou podle očekávání činit 113 milionů EUR a jsou rozděleny takto:

v milionech EUR

	2010	2011	2012	2013	Celkem
Celkové finanční náklady	1 500	15 500	55 700	40 300	113 000

Jak se uvádí ve finančním výkazu k legislativnímu návrhu, potřebné prostředky budou pocházet ze stávajících rozpočtových položek pro informační systémy, které jsou předmětem návrhu: 18 02 04 „Schengenský informační systém (SIS II)“, 18 02 05 „Vízový informační systém (VIS)“ a 18 03 11 „EURODAC“. Návrh je tedy v souladu se stávajícím finančním plánem.

Podle nejnovějších číselných údajů z finančního plánu se pro tyto rozpočtové položky počítá pro období 2010–2013 s následující výší finančních prostředků:

v milionech EUR

	2010	2011	2012	2013	Celkem
finanční plán pro VIS, SIS II a Eurodac FP	58 000	112 000	109 000	122 000	401 000

Vzhledem k tomu, že zbývající prostředky (přibližně 288 milionů EUR) předpokládané v rozpočtových položkách na VIS, SIS II a Eurodac jsou i přes zřízení agentury i nadále nezbytné, by se navrhovatelka ráda podělila o svůj údiv na tím, že celková potřebná částka (zahrnující i zřízení agentury) naprosto přesně odpovídá částkám původně předpokládaným ve finančním plánu (tj. žádné úspory ani žádné dodatečné náklady).

Navrhovatelka kromě toho připomíná, že vytváření decentralizovaných agentur je způsobem, jak použít operační prostředky na pokrytí administrativních výdajů. Otázku financování části výdajů agentur je třeba řešit prostřednictvím okruhu 5. Omezené rezervy v okruhu 3a podporují volbu tohoto postupu, neboť je možné, že by jiné priority Evropského parlamentu nemohly být financovány. Navrhovatelka zdůrazňuje, že pro další diskusi na toto téma bude prostor v interinstitucionální pracovní skupině pro regulační agentury.

Zaměstnanci

Za plného provozu bude mít agentura podle očekávání 120 zaměstnanců, jejichž nábor bude probíhat postupně od roku 2011.

I když budou úkoly svěřené agentuře přeneseny z Komise, neočekává se žádný přesun pracovních míst z Komise do agentury:

– pokud jde o Eurodac, budou „uvolněni“ čtyři úředníci a dočasní zaměstnanci a jeden externí zaměstnanec, kteří působí v současnosti v Bruselu, a budou přesunuti do jiných prioritních oblastí činnosti Komise;

– a přibližně 20 úředníků a dvacet pět externích zaměstnanců (smluvní zaměstnanci a přidělení národní odborníci), kteří jsou přiděleni na vývoj a přípravu operací SIS II a VIS přiděleno, bude přesunuto v souladu s roční politickou strategií Komise a řídícími postupy.

Navrhovatelka výboru proto vyslovuje politování nad tím, že zadávání úkolů agentury externím dodavatelům je využíváno k uvolnění určitého počtu míst, která budou přidělena na jiné priority. Jak Komise připouští, daří se jí dodržovat svůj závazek nepožadovat žádné zvýšení stavu zaměstnanců pouze díky tomu, že zadává úkoly externě.

Posouzení dopadu

Navrhovatelka se domnívá, že posouzení dopadu předložené Komisí vykazuje některé vážné nedostatky, pokud jde o řádné a úplné informování legislativního orgánu.

Konkrétně v něm není výslovně vysvětleno, proč je zapotřebí agentury k plnění technického úkolu, který až dosud plnila v rámci své činnosti Komise.

Kromě toho bylo toto posouzení dopadu provedeno v roce 2007 a i přes kvalitativní zlepšení oproti podobným posouzením provedeným v souvislosti s předchozími agenturami je dnes již zastaralé a neodpovídá současným potřebám z několika důvodů:

– nebyla zvážena všechna v současnosti možná řešení;

– neobsahuje ani zmínku o tom, jak by bylo možno lépe řešit obtíže, s nimiž se Komise potýkala, nebo jak by byly strukturovány úkoly agentury ve vztahu k úkolům Komise, zejména s ohledem na obtížemi provázený přechod na SIS II;

– vnitrostátní parlamenty upozornily na některé další problematické body návrhu, těmito otázkami se však posouzení vůbec nezabývá: jde konkrétně o ochranu údajů a logický rozpor mezi tím, že návrh někomu přisuzuje odpovědnost, ale nedává mu přístup k údajům;

– v posouzení dopadu nejsou jasně uvedeny celkové důsledky zřízení této agentury pro rozpočet, a to jak důsledky pro rozpočet Komise, tak možné důsledky pro rozpočty členských států.

Toto není poprvé, kdy Komise předkládá nekonzistentní posouzení dopadu nebo analýzu efektivnosti nákladů (CBA). Navrhovatelka se domnívá, že Evropský parlament by měl analyzovat možnost, zda by v budoucnosti neměla Komise zasílat posouzení dopadu / analýzu efektivnosti nákladů týkající se vytvoření nové agentury Účetnímu dvoru, který by poskytl stanovisko ke konzistentnosti posuzování dopadu, aby nedocházelo ke vzniku takovýchto situací.

Pozměňovací návrhy

Předkládané pozměňovací návrhy se týkají následujících aspektů návrhu:

– citace kompletního souboru právních základů (pozměňovací návrhy 1, 3);

– ochrana výsadních pravomocí EP v rámci rozpočtového procesu a postupu udělování absolutoria, a rovněž parlamentní kontroly (pozměňovací návrhy 2, 11, 19, 20);

– úkoly Účetního dvora (pozměňovací návrhy 2, 22);

– povinnosti hostitelských členských států (pozměňovací návrhy 4, 14);

– uplatňování přístupů ABB-ABM v zájmu lepšího sledování činností agentury a plnění jejího rozpočtu (pozměňovací návrhy 5, 9, 10, 16, 17, 20);

– skutečné řídicí a kontrolní činnosti správní rady a přiměřené pravomoci jejích členů (pozměňovací návrhy 6, 7);

– opatření v návaznosti na zprávy auditora (pozměňovací návrh 8);

– délka funkčního období ředitele (pozměňovací návrh 12);

– přiměřená velikost poradních skupin (pozměňovací návrh 13);

– výsledky hodnocení agentury a informování EP o nich (pozměňovací návrhy 15, 21);

– přizpůsobení návrhu rozpočtové terminologii Lisabonské smlouvy (pozměňovací návrhy 18, 19);

– počáteční fáze fungování agentury a podpora Komise (pozměňovací návrhy 23, 24).

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Právní východiska 1 a a 1 b (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 1 (finanční nařízení), a zejména jeho článek 185,
	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení 2 (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 47 této dohody,
	1 Úř. věst. L 248, 16. 9. 2002, s. 1.
	2 Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
Odůvodnění
Jako právní základy pro zřízení nové agentury EU by měly být citovány finanční nařízení (článek 185) a interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (článek 47).
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Komise by měla předložit rozpočtovému orgánu pracovní plán pro další rozvoj těchto systémů, především SIS II a VIS. V pracovním plánu by mělo být uvedeno, jaké technické kroky se připravují, v jakém termínu jsou naplánovány a jaké náklady jsou s nimi spojeny. Pokud by plány a jejich termíny nebyly dodrženy, rozpočtový orgán by mohl umístit příslušné prostředky do rezervy.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měla by obdržet samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.	(12) Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měla by obdržet samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. O financování agentury se dohodne rozpočtový orgán, jak stanoví bod 47 IID ze dne 17. května 2006. Vztahuje se na ně rozpočtový proces Unie a postup udělování absolutoria. Kontrolu účtů a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.
Odůvodnění
Odkaz na potřebu dohody o financování agentury mezi oběma složkami rozpočtového orgánu, jak požaduje IID, by měl být vložen do tohoto bodu odůvodnění. V bodech odůvodnění by měl být také odkaz na postup udělování absolutoria a měla by se v nich odrážet skutečnost, že udělování absolutoria se nevztahuje jen na činnosti financované EU. Mimoto – jak je běžnou praxí u ostatních agentur EU – by měla i tato agentura podléhat kontrole legality a správnosti uskutečněných operací.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Pokud jde o spolupráci mezi agenturami působícími v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, měla by vzniknout součinnost v zájmu lepšího provádění politik v této oblasti, aby bylo zaručeno řádné řízení a nedocházelo ke zdvojování postupů a struktur, a tím i nákladů.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tímto se zřizuje Evropská agentura („Agentura“) pro provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS), systému EURODAC a pro vývoj a řízení dalších rozsáhlých informačních systémů v souladu s hlavou V Smlouvy o fungování Evropské unie.	Tímto se zřizuje Evropská agentura („Agentura“) pro provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS), systému EURODAC a pro vývoj a řízení dalších rozsáhlých informačních systémů v souladu s hlavou V Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s článkem 185 finančního nařízení.
Odůvodnění
Do článku týkajícího se právní definice a statutu agentury by měl být doplněn odkaz na základní článek finančního nařízení týkající se zřízení decentralizovaných agentur, podle něhož má být tato agentura zřízena.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Sídlem agentury je [...].	4. Sídlem agentury je [...]. Hostitelský členský stát zajistí, aby agentura měla výhodné podmínky, pokud jde o budovu a prostory, které jí tento stát poskytne, a předpisy vztahující se na její zaměstnance a členy jejích řídících orgánů, přičemž tyto podmínky budou stanoveny v dohodě o sídle agentury.
	V zájmu zajištění co nejlepšího fungování agentury v dlouhodobém horizontu by mělo být ještě před uzavřením dohody o sídle agentury provedeno posouzení nákladů a přínosů. Zvláštní zřetel by měl být brán na to, zda je členský stát ochoten a schopen poskytnout své vlastní zdroje, aby mohla agentura sídlit na jeho území a bylo zajištěno její bezproblémové vytvoření a fungování.
Odůvodnění
Poskytnutí takovýchto výhodných podmínek by nemělo záviset pouze na dobré vůli zvoleného členského státu. Když členské státy rozhodují o umístění agentury, mělo by předběžné finanční posouzení, zejména s ohledem na fyzické zřízení sídla agentury v hostitelské zemi, určit, kde budou s největší pravděpodobností při vytváření agentury nejnižší dodatečné náklady, a to se zřetelem k podmínkám uvedeným v článku 19 nařízení. Měla by přitom být brána v úvahu rovněž ochota a schopnost členského státu poskytnout své vlastní zdroje, aby vyhověl potřebám agentury.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. j
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
j) do 31. března každého roku přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok a předkládá ji nejpozději do 15. června Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru; výroční zpráva o činnosti je zveřejněna;	j) do 31. března každého roku přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, ve které budou zejména porovnány dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu, a předkládá ji nejpozději do 15. června Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru; výroční zpráva o činnosti je zveřejněna;
Odůvodnění
V souladu s principy řízení podle jednotlivých činností a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činnosti (ABM-ABB) by se měla výroční zpráva o činnosti agentury vztahovat k cílům vytyčeným v pracovním programu, aby možno řádně sledovat, jakých výsledků agentura dosahuje.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. m a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ma) sleduje zjištění a doporučení různých zpráv o auditu a hodnocení, interních i externích, a v návaznosti na ně přijímá potřebná opatření;
Odůvodnění
Aby si agentura více vzala k srdci zjištění auditu a hodnocení a lépe přijímala opatření v návaznosti na ně, měla by správní rada, které se ředitel zodpovídá, být výslovně pověřena jejich sledováním.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členové správní rady jsou jmenováni na základě své vysoké úrovně zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.	3. Členové správní rady jsou jmenováni na základě své vysoké úrovně zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Musí mít rovněž administrativní a řídicí dovednosti potřebné k plnění úkolů uvedených v článku 9.
Odůvodnění
Dovednosti členů správní rady by měly odpovídat úkolům, které jim jsou svěřeny.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 5 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) vytváří a zavádí účinný systém umožňující pravidelné sledování a hodnocení informačních systémů, včetně statistik, a agentury;	d) vytváří a zavádí účinný systém umožňující pravidelné sledování, audit a hodnocení informačních systémů, včetně statistik, a agentury, a to také pokud jde o účinné a účelné plnění cílů agentury;
Odůvodnění
V souladu s výše uvedeným pozměňovacím návrhem 6 týkajícím se čl. 9 odst. 1 písm. ma) by měl být také zaveden systém sledování zjištění auditu a přijímání opatření k nápravě situace, a to nejen pokud jde o dodržování finančních předpisů, ale také o audity výkonnosti.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 5 – písm. h
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) s vládou hostitelského členského státu sjednává a po schválení správní radou podepisuje dohodu o sídle.	h) s vládou hostitelského členského státu sjednává a po schválení správní radou podepisuje dohodu o sídle, přičemž zohlední posouzení nákladů a přínosů uvedené v čl. 7 odst. 4 druhém pododstavci.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 6 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti po předchozí konzultaci poradních skupin;	a) ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti, v nichž budou uvedeny zdroje přidělené na jednotlivé činnosti, po předchozí konzultaci poradních skupin;
Odůvodnění
V souladu s principy řízení podle jednotlivých činností a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činnosti (ABM-ABB) by měly pracovní program a výroční zpráva o činnosti agentury obsahovat informace o zdrojích přidělených na činnosti, které jsou nezbytné k dosažení cílů agentury.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 6 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) rozpočtu na nadcházející rok;	c) rozpočtu na nadcházející rok, připraveného postupem sestavování rozpočtu podle činností;
Odůvodnění
V souladu s principy řízení podle jednotlivých činností a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činnosti (ABM-ABB) by měl být rozpočet agentury jednoznačně založen na jejích cílech a činnostech a měl by vytvářet vazbu mezi posláním a cíli agentury a jejími činnostmi a zdroji.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů.	2. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů. Jejich názor, pokud jej vysloví, bude před jmenováním vzat v úvahu.
Odůvodnění
Jakýkoli názor Parlamentu na vybraného kandidáta musí být před jeho jmenováním vzat v úvahu.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Správní rada může na návrh Komise s přihlédnutím k hodnotící zprávě a pouze v případech, kdy to lze odůvodnit úkoly a povinnostmi agentury, jedenkrát prodloužit funkční období výkonného ředitele o nejvýše tři roky.	4. Správní rada může na návrh Komise s přihlédnutím k hodnotící zprávě a pouze v případech, kdy to lze odůvodnit úkoly a povinnostmi agentury, jedenkrát prodloužit funkční období výkonného ředitele o nejvýše tři roky. Výkonný ředitel zastává svou funkci po dobu nejvýše osmi let.
Odůvodnění
Vzhledem k citlivosti této funkce by nemělo být možné, aby v ní výkonný ředitel setrval déle než osm let, a to ani pokud by se o toto místo znovu ucházel jako externista po prodloužení svého funkčního období.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Každý členský stát, každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC a Komise jmenují pro každou poradní skupinu jednoho člena na tříleté funkční období, které lze prodloužit.	2. Každý členský stát, každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC a Komise jmenují do jedné ze tří poradních skupin jednoho člena na tříleté funkční období, které lze prodloužit, a střídají se postupem rotace.
Odůvodnění
Aby nevznikla řídící struktura, v níž by členů různých rad a skupin bylo stejně tolik jako zaměstnanců, měly by být poradní výbory složeny ze zástupců maximálně 1/3 členských států. To odpovídá jejich poradnímu charakteru a tento stav je vyvážen plným zastoupením všech členských států ve správní radě.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Článek 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, jež tento stát poskytne, a rovněž zvláštní pravidla vztahující se v hostitelském členském státě agentury na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle mezi agenturou a hostitelským členským státem, která je uzavřena po schválení správní radou. Hostitelský členský stát agentury by měl zajistit nejvhodnější možné podmínky k zajištění řádného fungování agentury, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.	Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, jež tento stát poskytne, a rovněž zvláštní pravidla s cílem zajistit dobré podmínky pro zaměstnance agentury, vztahující se v hostitelském členském státě agentury na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle mezi agenturou a hostitelským členským státem, která je uzavřena po schválení správní radou. Hostitelský členský stát agentury by měl zajistit nejvhodnější možné podmínky k zajištění řádného fungování agentury, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení. Tyto podmínky jsou předmětem zkoumání v rámci posouzení nákladů a přínosů ještě před podpisem dohody o sídle a v souladu s čl. 7 odst. 4 druhým pododstavcem a se zřetelem k ochotě a schopnosti daného členského státu poskytnout své vlastní zdroje, aby agentura mohla sídlit na jeho území.
Odůvodnění
Měl by být výslovně uveden účel těchto ustanovení.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Hodnocení posoudí užitečnost, důležitost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení vezme v úvahu názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni.	2. Hodnocení posoudí užitečnost, důležitost, dosaženou přidanou hodnotu a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení vezme v úvahu názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni. Bude se zejména zabývat možnou potřebou změnit nebo rozšířit úkoly agentury nebo ukončit její činnost v případě, že její působení ztratí opodstatnění.
Odůvodnění
Mělo by být řečeno, že pravidelná hodnocení mohou v případě potřeby také vyústit v přehodnocení úkolů agentury, popřípadě i samotné její existence.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, výdaje na správu a infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené se smlouvami nebo dohodami uzavřenými agenturou. Výkonný ředitel každý rok sestavuje odhad příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok a spolu s plánem pracovních míst jej předává správní radě.	2. Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, výdaje na správu a infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené se smlouvami nebo dohodami uzavřenými agenturou. Výkonný ředitel každý rok sestavuje na základě činností, které agentura vykonává, odhad příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok a spolu s plánem pracovních míst jej předává správní radě.
Odůvodnění
V souladu s principy řízení podle jednotlivých činností a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činnosti (ABM-ABB) by měl být rozpočet agentury jednoznačně založen na jejích cílech a činnostech a měl by vytvářet vazbu mezi posláním a cíli agentury a jejími činnostmi a zdroji.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 6 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) návrh pracovního programu;	a) návrh pracovního programu spolu s předpokládanými lidskými a finančními zdroji pro každou plánovanou činnost;
Odůvodnění
V souladu s principy řízení podle jednotlivých činností a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činnosti (ABM-ABB) by měl pracovní program obsahovat informace o zdrojích přidělených na činnosti, které jsou nezbytné k dosažení cílů agentury.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Odhad předá Komise Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem všeobecného rozpočtu Evropské unie.	7. Odhad předá Komise Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Odůvodnění
Uplatnění nomenklatury Lisabonské smlouvy.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
8. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.	8. Komise na základě odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie, společně s popisem a odůvodněním jakéhokoli rozdílu mezi odhadem agentury a dotací ze souhrnného rozpočtu.
Odůvodnění
První část tohoto pozměňovacího návrhu se týká uplatnění nomenklatury Lisabonské smlouvy. Druhá část má za cíl zajistit, aby byl rozpočtový orgán náležitě informován v případě, že Komise provede změnu v odhadu agentury.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
10. Rozpočet agentury přijímá správní rada. Je konečný po schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie s konečnou platností. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.	10. Rozpočet agentury přijímá správní rada. Je konečný po schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie s konečnou platností. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví a spolu s ním také roční pracovní program.
Odůvodnění
V případě, že by Komise přistoupila k výrazným rozpočtovým škrtům, by nemělo být od agentury požadováno, aby plnila tytéž úkoly a vykonávala tytéž činnosti se sníženými zdroji.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	11a. Komise předloží rozpočtovému orgánu pracovní plán pro další rozvoj těchto systémů, především SIS II a VIS. V pracovním plánu je uvedeno, jaké technické kroky se připravují, v jakém termínu jsou naplánovány a jaké náklady jsou s nimi spojeny.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.	2. Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace o výsledcích postupů hodnocení.
Odůvodnění
Nemělo by být ponecháno na rozhodnutí ředitele agentury, co je pro Parlament „relevantní“.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Evropský účetní dvůr kontroluje účty agentury a legalitu a správnost uskutečněných operací. Předloží veškerá svá zjištění ohledně výsledků agentury při účinném a účelném plnění jejích úkolů, jakmile budou tato zjištění k dispozici.
Odůvodnění
Když má Parlament posuzovat plnění cílů agentur, postrádá často informace o jejich výsledcích. Při jeho současných zdrojích nelze od EÚD požadovat audit výkonnosti u každé agentury, ovšem informace o výsledcích, které bude mít k dispozici, by měl předávat orgánu příslušnému k udělení absolutoria.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností po jmenování správní radou v souladu s článkem 15 tohoto nařízení, může Komise pro tento účel dočasně přidělit omezený počet svých úředníků, včetně jednoho k plnění funkcí výkonného ředitele.	2. Do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností po jmenování správní radou v souladu s článkem 15 tohoto nařízení, přidělí Komise pro tento účel dočasně omezený počet svých úředníků, včetně jednoho k plnění funkcí výkonného ředitele.
Odůvodnění
Do doby, než se agentura plně osamostatní, by neměla být pomoc Komise při rozjezdu činnosti agentury formulována pouze jako možnost.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Agentura převezme odpovědnosti stanovené v článcích 2 až 6 dne 1. ledna 2012.	2. Agentura převezme odpovědnosti stanovené v článcích 2 až 6 dne 1. ledna 2012 za předpokladu, že se členské státy dohodnou na umístění jejího sídla s dostatečným předstihem, aby bylo možno ve zvoleném místě uvést do provozu základní infrastrukturu a postupy.
Odůvodnění
Cílem tohoto doplnění je předejít situacím – jak se stalo v případě EMSA –, kdy je agentura provizorně zřízena na jiném místě, než má být její definitivní sídlo, a musí tak vynaložit další značné náklady na své pozdější přemístění.

POSTUP

Název	Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
Referenční údaje	KOM(2010)0093 – C7-0046/2009 – COM(2009)0293 – 2009/0089(COD)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 14.7.2009
Navrhovatel        Datum jmenování	Jutta Haug 21.10.2009
Datum přijetí	14.7.2010
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 0 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Marta Andreasen, Reimer Böge, Lajos Bokros, Giovanni Collino, Andrea Cozzolino, Isabelle Durant, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Ingeborg Gräßle, Carl Haglund, Jiří Havel, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Claudio Morganti, Miguel Portas, Dominique Riquet, László Surján, Helga Trüpel, Derek Vaughan
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	François Alfonsi, Maria Da Graça Carvalho, Peter Jahr, Riikka Manner, Peter Šťastný, Georgios Stavrakakis, Theodor Dumitru Stolojan
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Lucas Hartong

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (14. 7. 2010)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
(KOM(2010)0093 – C7‑0046/2009 – 2009/0089(COD))

Navrhovatel: Marian-Jean Marinescu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Nová agentura představuje další náklady. Je proto zcela nezbytné, aby se zajistila odpovídající rovnováha mezi účinností, výsledky a náklady.

Na základě několika hodnotících zpráv se dospělo k závěru, že existuje několik hlediska, které je třeba s největší vážností posoudit.

Na prvním místě je třeba přeměnit strategii agentury na víceletý pracovní program, který bude obsahovat jasné cíle a ukazatele výkonnosti. Tím se zlepší fungování, finanční řízení a kontrola agentury.

Na druhém místě je třeba snížit počet členů správní rady, čímž se zajistí účinnější pracovní model a zabránilo by se růstu nákladů na řízení a vzniku rozpočtového schodku agentury. Snížení počtu členů správní rady povede přirozeně ke snížení počtu členů výboru pro audit, jež bude správní radě nápomocen při plnění jejích úkolů.

A na třetím místě by s ohledem na řádnou správu věcí veřejných správní rada měla umožňovat spravedlivé zastoupení členských států, a to by mělo být zajištěno mimo jiné střídáním členů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Agentura podléhá dozoru Komise.
Odůvodnění
I když má být agentura zřízena jako právně samostatný subjekt pověřený plněním správních úkolů, musí být v rámci dozorčí funkce Komise zabezpečeno, že bude agentura postupovat v souladu s právními předpisy.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. g a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) přijme víceletý pracovní program vycházející z úkolů uvedených v kapitole II – Úkoly, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem ve smyslu článku 14, po konzultaci s poradními skupinami podle článku 16 a po obdržení stanoviska Komise. Víceletý pracovní program, aniž je dotčen roční rozpočtový proces Unie, zahrnuje víceletý odhad rozpočtu a ex ante hodnocení s cílem sestavit cíle a jednotlivé fáze víceletého plánování;
Odůvodnění
Rámcové finanční nařízení vztahující se na agentury stanoví povinnost víceletého plánování pouze pro oblast zaměstnanců. Ve zvláštní zprávě č. 5/2008 nazvané: „Agentury Evropské unie: dosahování výsledků“ Účetní dvůr doporučuje, aby agentury převedly své strategie do víceletého pracovního programu doplněného jasnými cíli a ukazateli výkonnosti. Totéž požadoval EP ve svém usnesení o udělení absolutoria za rozpočet na rok 2008: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur (přijaté texty ze dne 5. května 2010, P7_TA(2010)0139).
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. h
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky a předkládá jej nejpozději do 31. března každého roku Komisi a rozpočtovému orgánu;	h) přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky a návrh ročního pracovního programu a předkládá je nejpozději do 31. března každého roku Komisi a rozpočtovému orgánu;
Odůvodnění
Zajištění souladu s čl. 28 odst. 6 písm. a).
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. i
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) do 30. září každého roku po obdržení stanoviska Komise přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým postupem Unie a legislativním programem Unie v oblastech působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie roční pracovní program agentury na nadcházející rok zajišťuje, aby byl přijatý pracovní program předložen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejněn;	i) v rámci víceletého programu do 30. září každého roku po obdržení stanoviska Komise přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým postupem Unie a legislativním programem Unie v oblastech působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie roční pracovní program agentury na nadcházející rok a zajišťuje, aby byl přijatý pracovní program předložen Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů a zveřejněn;
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 6 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) víceletý pracovní program;
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na dobu pěti let.	1. Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na dobu pěti let. Kandidáti musí mít požadované dovednosti a předpoklady k účinnému výkonu funkce výkonného ředitele agentury, zejména pokud jde o finanční předpisy vztahující se na agenturu.
Odůvodnění
Zajištění souladu s čl. 14 odst. 3.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Každý členský stát, každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC a Komise jmenují pro každou poradní skupinu jednoho člena na tříleté funkční období, které lze prodloužit.	2. Každá poradní skupina má deset členů. Jednoho z nich vždy jmenuje Komise. Devět členů je do jednotlivých poradních skupin jmenováno Radou. Všichni členové jsou jmenováni na tříleté funkční období, které lze prodloužit.
Odůvodnění
Poradní orgány by se ve svých stanoviscích měly ze všech sil snažit o dosažení konsenzu a přílišný počet členů v takových orgánech nepřispívá k nalezení jednotného pohledu na věc. Poradní orgány s přílišným počtem členů proto mohou práci agentury zbytečně komplikovat.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Kapitola IV – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ČINNOST	ZAMĚSTNANCI
Odůvodnění
Nový název ustanovení týkajícího se zaměstnanců.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. K plnění finančních úkolů, které jsou považovány za citlivé, nepřijímá agentura dočasné zaměstnance.
Odůvodnění
Nábor dočasných zaměstnanců k plnění citlivých finančních úkolů by mohl v případě nekvalifikovaných/ nezaškolených/ špatně motivovaných pracovníků ovlivnit výkon agentury. Mohl by také agenturu vystavit riziku finančního podvodu, neboť dočasně zaměstnaní pracovníci jsou ve snaze dosáhnout prodloužení jejich pracovní smlouvy velice ovlivnitelní. Viz také bod 7 usnesení EP o udělení absolutoria za rozpočet na rok 2008: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur (přijaté texty ze dne 5. května 2010, P7_TA(2010)0139).
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Pokud Komise zjistí, že došlo k opakovanému porušení služebního řádu nebo pracovního řádu a že správní rada agentury neplní jí svěřenou kontrolní funkci v této oblasti, může Komise požadovat, aby namísto agentury sama v rámci své dozorčí funkce prováděla činnosti v oblasti personálního řízení.
Odůvodnění
V minulosti se u jiných agentur ukázalo, že pravomoci výkonného ředitele v personální oblasti nepodléhaly dostatečné kontrole správní rady. I když došlo k opakovanému porušování služebního řádu, ujímaly se správní rady u jiných agentur své kontrolní funkce jen s krajní neochotou. Tento pozměňovací návrh má Komisi v rámci její dozorčí funkce poskytnout krajní prostředek ke zjednání nápravy.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Článek 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 17a Výsady a imunity
	Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.
Odůvodnění
Článek 20 návrhu Komise je nyní přesunut do článku 17 a (nový).
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Kapitola IV a (nová) – před čl. 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	KAPITOLA IVa OBECNÁ USTANOVENÍ
Odůvodnění
Nová kapitola
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Článek 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členové správní rady, výkonný ředitel a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné prohlášení.	Členové správní rady, výkonný ředitel a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné prohlášení. Seznam členů správní rady je zveřejněn na internetových stránkách agentury.
Odůvodnění
Cílem této změny je zvýšit transparentnost, agentury si totiž v tomto ohledu nepočínají jednotně.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 19 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dohoda o sídle	Dohoda o sídle a provozní podmínky
Odůvodnění
Změna názvu.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Článek 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 20   Výsady a imunity   Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.	vypouští se
Odůvodnění
Článek je v důsledku pozměňovacího návrhu 11 nadbytečný.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Článek 23 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 23a
	Správní kontroly
	Činnost agentury podléhá dohledu evropského veřejného ochránce práv v souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 27 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Hodnocení	Hodnocení a přezkum
Odůvodnění
Je třeba vzít v úvahu také případný přezkum.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do tří let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté každých pět let nechá správní rada provést nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení na základě mandátu vydaného správní radou a po konzultaci s Komisí.	1. Do tří let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté každé tři roky nechá správní rada provést nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení na základě mandátu vydaného správní radou a po konzultaci s Komisí.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Hodnocení posoudí užitečnost, důležitost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení vezme v úvahu názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni.	2. Hodnocení posoudí užitečnost, důležitost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. V rámci tohoto hodnocení se také posuzuje, nakolik je řídící struktura vhodná pro plnění úkolů agentury. Hodnocení vezme v úvahu názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni.
Odůvodnění
V rámci tohoto hodnocení se také posuzuje vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů agentury.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Správní rada obdrží hodnocení a vydá Komisi doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů. Komise je poté předá spolu s vlastním stanoviskem a příslušnými návrhy Radě a Evropskému parlamentu. Popřípadě je připojen akční plán s harmonogramem. Hodnocení i doporučení se zveřejní.	3. Správní rada obdrží hodnocení a vydá Komisi doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů. Komise je poté předá spolu s vlastním stanoviskem a příslušnými návrhy Radě a Evropskému parlamentu. Hodnocení i doporučení se zveřejní.
Odůvodnění
Harmonogramu příštích hodnocení při zohlednění výsledků hodnotící zprávy uvedené v odstavci 2 by měl být věnován samostatný odstavec, který by se otázkou zabýval podrobněji. Viz pozměňovací návrh 21.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o časovém harmonogramu příštích hodnocení, přičemž vezme v úvahu závěry hodnotící zprávy uvedené v odstavci 2.
Odůvodnění
Viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 20.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 6 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) návrh pracovního programu;	a) návrh ročního pracovního programu;
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 2.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 6 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) aktualizovaný víceletý pracovní program;
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.	2. 2. Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu v souladu s čl. 72 odst. 5 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/200211 zprávu souhrnně informující o tom, kolik a jaký typ auditů provedl interní auditor, jaká formuloval doporučení a jak agentura tato doporučení uplatnila.
	___________ Úř. věst. L 357, 31. 12. 2002, s. 72.
Odůvodnění
Je třeba upřesnit požadavky na výkonného ředitele podle finančního nařízení.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 32 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Přípravná opatření	Zahájení činnosti agentury
Odůvodnění
Změna názvu.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 34 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Vstup v platnost a použitelnost	Vstup v platnost

POSTUP

Název	Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
Referenční údaje	KOM(2010)0093 – C7-0046/2009 – COM(2009)0293 – 2009/0089(COD)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	CONT 14.7.2009
Navrhovatel        Datum jmenování	Marian-Jean Marinescu 1.10.2009
Projednání ve výboru	31.5.2010
Datum přijetí	12.7.2010
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	18 2 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Luigi de Magistris, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Ville Itälä, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Jan Olbrycht, Aldo Patriciello, Theodoros Skylakakis, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Zuzana Brzobohatá, Edit Herczog, Ivailo Kalfin, Olle Schmidt, Derek Vaughan

POSTUP

Název	Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
Referenční údaje	KOM(2010)0093 – C7-0046/2009 – COM(2009)0293 – 2009/0089(COD)
Datum predložení EP	19.3.2010
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	LIBE 14.7.2009
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 14.7.2009	CONT 14.7.2009
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Carlos Coelho 2.9.2009
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 12.4.2011
Projednání ve výboru	15.6.2011
Datum přijetí	15.6.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 3 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Rita Borsellino, Simon Busuttil, Carlos Coelho, Rosario Crocetta, Cornelis de Jong, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Kinga Gál, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Ágnes Hankiss, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Baroness Sarah Ludford, Clemente Mastella, Véronique Mathieu, Claude Moraes, Jan Mulder, Georgios Papanikolaou, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Rui Tavares, Wim van de Camp, Daniël van der Stoep, Axel Voss, Renate Weber, Tatjana Ždanoka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Edit Bauer, Michael Cashman, Anna Maria Corazza Bildt, Luis de Grandes Pascual, Ioan Enciu, Heidi Hautala, Mariya Nedelcheva, Norica Nicolai, Zuzana Roithová, Michèle Striffler, Cecilia Wikström
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Marita Ulvskog
Datum předložení	21.6.2011