ZPRÁVA o volebních pozorovatelských misích EU: cíle, postupy a budoucí výzvy

9. 4. 2008 - (2007/2217(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajové: Véronique De Keyser, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra
Navrhovatel (*):
Jürgen Schröder, Výbor pro rozvoj
(*) postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu

Postup : 2007/2217(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0138/2008

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o volebních pozorovatelských misích EU: cíle, postupy a budoucí výzvy

(2007/2217(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na článek 25 tohoto paktu,

 s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, závazky OBSE přijaté v Kodani v roce 1990 a na vrcholné schůzce v Istanbulu v roce 1999, kde se všechny státy OBSE zavázaly pozvat ke svým volbám mezinárodní pozorovatele, a zejména Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), na Africkou chartu lidských práv a práv národů a Americkou úmluvu o lidských právech,

–   s ohledem na Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise a Kodex jednání pro mezinárodní volební pozorovatele připomenutý na zasedání Organizace spojených národů v New Yorku dne 27. října 2005,

–   s ohledem na veškeré dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi a doložky o lidských právech a demokracii obsažené v těchto dohodách,

–   s ohledem na články 3, 6 a 11 Smlouvy o EU a články 3, 177, 179 a 181a Smlouvy o ES,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie vyhlášenou ve Štrasburku dne 12. prosince 2007,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva)[1],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. dubna 2000 o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2001 o sdělení Komise o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU[2],

–   s ohledem na obecné zásady EU pro sledování voleb[3] a obecné zásady EU o společných kritériích pro výběr volebních pozorovatelů[4],

–   s ohledem na dokument Rady o pomocných a pozorovatelských volebních misích[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2002 o sdělení Komise o úloze EU při podpoře lidských práv a demokratizace ve třetích zemích[6],

–   s ohledem na výroční zprávy EU o lidských právech,

–   s ohledem na své výroční zprávy o lidských právech ve světě,

–   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 21. listopadu 2007 o volbách a volebním procesu v zemích AKT a EU[7],

–   s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 8. listopadu 2001 ustavující skupinu pro koordinaci voleb [8], ze dne 12. května 2005 o prováděcích předpisech, kterými se řídí volební pozorovatelské mise[9], ze dne 21. září 2006 o prováděcích předpisech vztahujících se na práci delegací[10] a ze dne 8. června 2006 o obecných zásadách pro volební pozorovatelské delegace Evropského parlamentu[11],

–   s ohledem na předběžné a závěrečné zprávy volebních pozorovatelských misí EU (VPM EU) a zprávy svých volebních pozorovatelských delegací,

–   s ohledem na výroční zprávy skupiny pro koordinaci voleb,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6‑0138/2008),

A. vzhledem k tomu, že volby musí být organizovány v souladu s mezinárodně uznávanými normami,

B.  vzhledem k tomu, že ve Všeobecné deklaraci lidských práv je uvedeno, že právo na svobodnou volbu vybraných zastupitelů v tajných, pravidelně konaných, řádných volbách na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva je právem, kterého by měli požívat všichni občané a které je také součástí všech dalších hlavních mezinárodních a regionálních nástrojů v oblasti lidských práv a současně podstatným prvkem skutečné demokracie, ke které se Evropská unie zavazuje ve svých smlouvách,

C. vzhledem k tomu, že volební pozorovatelské mise přispívají k celkové podpoře a ochraně základních lidských práv, zejména občanských a politických práv; a vzhledem k tomu, že skutečně demokratický volební proces předpokládá respektování svobody projevu a svobodných médií, dodržování zásad právního státu, práva zakládat politické strany a ucházet se o veřejné funkce, nediskriminačních a rovných práv pro všechny občany a dalších základních lidských práv a svobod, které se všechny státy OBSE zavázaly chránit a prosazovat,

D. vzhledem k tomu, že cílem mezinárodních volebních pozorovacích misí je posílit legitimitu volebního procesu, zvýšit důvěru veřejnosti ve volby, zabraňovat volebním podvodům a odhalovat je, pokud k nim dochází, provádět rozbory, podávat zprávy a předkládat doporučení ke zlepšení veškerých aspektů volebního procesu v úzké spolupráci s hostitelskou zemí, řešit spory a obecně chránit lidská práva a demokracii,

E.  vzhledem k tomu, že volební pozorovatelské mise v nových a rozvíjejících se demokraciích jsou pro EU prioritou, která dokládá její závazek, že bude pomáhat novým demokraciím a zemím směřujícím k demokracii při budování stabilních demokratických struktur,

F.   vzhledem k tomu, že v usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o spolupráci zemí AKT a EU, zapojení EU do průběhu voleb v zemích AKT a o úloze Smíšeného shromáždění[12], jež bylo přijato dne 1. dubna 1999 ve Štrasburku, se uvádí, že snižování chudoby, které je hlavním cílem rozvojové politiky EU, vyžaduje existenci participační demokracie a odpovědné, neúplatné vlády,

G. vzhledem k tomu, že v Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000[13] (Dohoda z Cotonou), se zdůrazňuje, že součástí partnerství mezi zeměmi AKT a EU je aktivní podpora prosazování lidských práv, procesů demokratizace, upevnění právního státu a řádné veřejné správy,

H. vzhledem k tomu, že v roce 2005 byly pod záštitou OSN přijaty Deklarace zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise a Kodex jednání pro mezinárodní volební pozorovatele, které byly schváleny Komisí i Parlamentem a také 32 dalšími mezinárodními vládními a nevládními organizacemi,

I.   vzhledem k tomu, že mezi zásady zdůrazněné v tomto prohlášení patří plné pokrytí, nezávislost a nestrannost, transparentnost a publicita, profesionalita, analýza a poradenství, respektování suverenity hostitelské země, včetně nezbytnosti být k pozorování pozván, spolupráce mezi různými pozorovatelskými organizacemi a neudělování legitimity volebním procesům, které jsou zjevně nedemokratické,

J.   vzhledem k tomu, že od přijetí výše uvedeného sdělení Komise dne 11. dubna 2000 bylo vysláno do 32 zemí v Africe, Asii a Latinské Americe více než 50 VPM EU, avšak vzhledem k tomu, že očividně méně VPM EU bylo vysláno do zemí jižního Středomoří,

K. vzhledem k tomu, že podle ODIHR je pro VPM EU každoročně poskytnuta částka více než 30 milionů EUR,

L.  vzhledem k tomu, že v dané zemi, kde se konaly volby, má demokraticky zvolený parlament omezenou váhu, pokud tato instituce nepožívá podstatnou moc a je podřízena výkonné moci,

M. vzhledem k tomu, že na poli volebních pozorovatelských misí EU je i nadále zapotřebí řešit některé budoucí zásadní výzvy, jako je rostoucí význam elektronického hlasování,

N. vzhledem k tomu, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 11. dubna 2000 představovalo mezník v přístupu EU k volebním pozorovatelským misím a zavedlo komplexní metodiku pokrývající celý volební proces od předvolební etapy až po etapu povolební, jež se ukázala být velmi úspěšnou a na jejímž základě se EU stala přední organizací v oblasti mezinárodních volebních pozorovatelských misí,

O. vzhledem k tomu, že vysílání VPM EU je klíčovým prvkem zahraniční politiky EU a představuje zejména – společně s pomocí při volbách – základní nástroj volební podpory v souvislosti se závazkem EU, že bude podporovat hodnoty demokracie, rozvoje a míru,

P.  vzhledem k tomu, že úspěšné volby se mohou konat pouze tam, kde jsou dlouhodobě uplatňovány demokratické hodnoty, které zohledňují nezbytnost vytváření evropského konsenzu v oblasti prosazování demokracie, ve společnosti, kde probíhá vzdělávání voličů a občanů, kde existují stabilní mechanismy na ochranu lidských práv, a to v podmínkách nezávislé a pluralitní občanské společnosti a respektování oddělení zákonodárné a výkonné moci,

Q. vzhledem k tomu, že volební pozorovatelské mise jsou dlouhodobým procesem zahrnujícím tři etapy: předvolební etapu, den konání voleb a povolební etapu, a vzhledem k tomu, že rozbor každé z těchto etap by měl být prováděn pečlivě a nestranně na základě nezprostředkovaných údajů,

R.  vzhledem k tomu, že i když lze sledování průběhu voleb v těchto třech etapách provádět prostřednictvím různých pozorovatelů, musí se vzájemně doplňovat a být dobře koordinováno,

S.  vzhledem k tomu, že přínos poslanců nebo bývalých poslanců při volebních pozorovatelských misích je nepopiratelný a doplňuje přínos, který nabízí VPM EU, ale sám o sobě nemůže poskytnout přesné posouzení volebního procesu,

T.  vzhledem k tomu, že Parlament hraje klíčovou úlohu v VPM EU tím, že poslanec Evropského parlamentu je jmenován hlavním pozorovatelem a ve většině případů je volební pozorovatelská delegace tvořená poslanci EP plně zapojena do struktury VPM EU,

U. vzhledem k tomu, že je třeba, aby opatření následující po VPM EU byla provázanější a komplexnější, a to na technické i politické úrovni,

V. vzhledem k tomu, že i když je nezbytné zachovat politiku vysílání VPM EU tam, kde lze problémy řešit nestranně, komplexně a s ohledem na bezpečnost osob, které se sledováním průběhu voleb zabývají, nesmí Evropská unie mlčet o uskutečňování voleb za okolností, kde takové podmínky neexistují,

1.  potvrzuje své odhodlání přispívat k posílení demokratických procesů větší mírou svého zapojení do pozorování voleb, zlepšením opatření navazujících na VPM EU a vytvářením parlamentních kapacit;

2.  domnívá se, že pořádání voleb nelze obecně považovat za jediný ukazatel demokracie, ačkoli má kladný vliv na proces demokratizace, který se hodnotí podle posilování občanských svobod, a to za předpokladu, že je zaručena politická pluralita, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda projevu, rovný přístup ke sdělovacím prostředkům, tajné hlasování a dodržování lidských práv;

3.  zdůrazňuje, že pozorování voleb v nových a rozvíjejících se demokraciích by mělo být i nadále prioritou, neboť těmto státům přinášejí mezinárodní volební pozorovatelské mise a následná doporučení obecně největší prospěch;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že EU stále chybí obecná komplexní strategie na podporu demokracie, a vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí směřujícím k přijetí takové strategie; naléhavě v této souvislosti žádá všechny orgány EU a členské státy, aby se dohodly na vytvoření evropského konsenzu o demokracii;

5.  s ohledem na výše uvedené je toho názoru, že činnosti spojené se sledováním průběhu voleb jsou teprve prvním krokem na cestě k demokracii a že je nezbytné je doplnit o další přiměřeně financované činnosti a opatření následující po volbách s cílem podporovat demokracii, a to především pomocí budování kapacit národních parlamentů, politických stran, státních orgánů, nestátních organizací a občanské společnosti a dále podporou lidských práv a řádné veřejné správy; žádá proto o dodržení rozpočtového stropu pro VPM EU schváleného Komisí ve výši přibližně 25 % prostředků vyčleněných na Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva na sedmileté období finančního výhledu 2007–2013; žádá Komisi, aby v rámci tohoto financování ze svého rozpočtu vyčlenila prostředky na přípravné činnosti před volbami, zejména odbornou přípravu místních volebních pozorovatelů, vzdělávání voličů a další činnosti, které jsou nezbytné pro zajištění svobodných a spravedlivých voleb z dlouhodobého hlediska;

6.  vyjadřuje ocenění Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), jehož průkopnická práce významně ovlivnila metodiku EU týkající se sledování průběhu voleb;

7.  potvrzuje významnou úlohu volebních pozorovatelských misí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) v zemích OBSE, kam EU zpravidla nevysílá své volební pozorovatelské mise; vyjadřuje uznání Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) za kvalitu jeho práce, která významně ovlivnila metodiku EU týkající se sledování průběhu voleb a dodržování přísných norem pro transparentnost a nezávislost; vyjadřuje své znepokojení nad prohlášeními a kroky některých států OBSE, které zpochybňují mandát Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a povážlivě ohrožují efektivnost, financování a nezávislost jeho misí; vyzývá státy OBSE a Evropskou radu, aby podporovaly postavení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) jakožto hlavního orgánu pro sledování průběhu voleb v zemích OBSE; zejména odsuzuje skutečnost, že některé státy OBSE nedávno omezily dobu trvání VPM a odmítaly vydat nebo zdlouhavě vyřizovaly víza pro pozorovatele, což ODIHR znemožnilo plnit jeho mandát;

8.  vítá pozitivní přínos VPM EU spočívající v posílení demokratických procesů a v lepším dodržování lidských práv, základních svobod, řádné veřejné správy a zásad právního státu, a zejména posílení volebních procesů v celosvětovém měřítku;

9.  připomíná závěry ze společného semináře Komise a Parlamentu, který se konal dne 11. září 2007, a v nichž se uvádí, že volební pozorovatelské mise EU musí i nadále působit z důvodů metodiky, totožnosti a viditelnosti nezávisle na ostatních mezinárodních a vnitrostátních pozorovatelích; domnívá se, že tento požadavek však nevylučuje pravidelnou a úzkou spolupráci s ostatními, na místě působícími pozorovatelskými organizacemi, ani další podporu EU při budování kapacit národních a regionálních organizací zabývajících se sledováním průběhu voleb;

10. vyzdvihuje úspěch metodiky EU, ale vyzývá Komisi k jejímu dalšímu zlepšování a aktualizaci zahrnutím osvědčených postupů a reakcí na nové výzvy;

11. zdůrazňuje skutečnost, že tento úspěch učinil z Evropské unie přední organizaci v oblasti mezinárodních volebních pozorovatelských misí a že důraz na profesionální přístup ve VPM EU výrazně přispívá k tomu, že se objevuje značný počet vysoce kvalifikovaných a zkušených volebních expertů; zdůrazňuje také, že profesionalita volebních pozorovatelských misí EU zvyšuje příspěvek EU k šíření udržitelného povědomí o různých prvcích, které vytvářejí demokratický volební proces; domnívá se v této souvislosti, že by se pro funkci krátkodobých i dlouhodobých pozorovatelů mohlo využít zkušeností bývalých poslanců Evropského parlamentu;

12. vyzývá Komisi, aby přijala příslušná opatření na další posílení náležité účasti organizací občanské společnosti a místních pozorovatelů na volebních procesech;

13. zdůrazňuje, že je důležité, aby se krátkodobí i dlouhodobí pozorovatelé EU zdrželi jakéhokoli chování, které by mohlo být místním obyvatelstvem vnímáno jako povýšené, nadřazené nebo neuctivé k místním zvykům; domnívá se, že v tomto ohledu a kde je to vhodné, by měli pozorovatelé EU navázat kontakty s místními pozorovateli;

14. vítá osvědčenou praxi jmenování poslanců Evropského parlamentu hlavními pozorovateli VPM EU, požaduje, aby postup jejich jmenování byl jasný a transparentní , a zajistil tak věrohodnost hlavního pozorovatele, a zdůrazňuje, že i když v průběhu trvání jejich mandátu úzce spolupracují s Komisí a jinými orgány a institucemi EU, měli by si vždy udržet jasnou a dobře vymezenou nezávislost bez vnějších zásahů;

15. vítá politiku rovnosti pohlaví přijatou jako součást této metodiky při výběru pozorovatelů, včetně hlavního pozorovatele, nehledě na obtížnost mise;

16. zastává názor, že určujícím kritériem pro jmenování pozorovatelů by měla být znalost jazyka země, kde se volby konají (např. španělštiny v případě Bolívie), neboť schopnost přímé komunikace s místními lidmi usnadní pozorovatelům dokonale se obeznámit se společenskou a politickou situací v dané zemi;

17. je toho názoru, že v předvolebním období, v návaznosti na setkání s kandidáty a členy volebních komisí, by pozorovatelé měli mít možnost setkat se s dalšími skupinami v zemi, kde se volby konají;

18. vítá pozitivní zkušenosti svých volebních pozorovatelských delegací v rámci VPM EU, k nimž poskytují důležitou přidanou hodnotu tím, že dodávají legitimitu jejich závěrům, zviditelňují je a napomáhají jejich přijetí, ale zdůrazňuje, že věrohodnost těchto závěrů je závislá na přísném uplatňování metodiky v průběhu celého procesu sledování průběhu voleb;

19. s uznáním se vyslovuje o práci, kterou vykonala Asociace bývalých poslanců Evropského parlamentu společně s bývalými poslanci kanadského parlamentu a s Asociací bývalých členů Kongresu USA při zakládání Mezinárodního institutu pro sledování voleb; konstatuje, že členové Mezinárodního institutu pro sledování voleb již působili jako pozorovatelé u řady voleb, a zdůrazňuje, že všichni stávající poslanci Evropského parlamentu budou jednou bývalými poslanci a jejich odborné znalosti budou neocenitelným přínosem pro další rozvoj demokratického procesu;

20. vyzývá všechny poslance EP, kteří se účastní volebních pozorovatelských delegací, aby pokračovali v dodržování obecných zásad stanovených pro tyto delegace; zdůrazňuje význam kodexu jednání pro volební pozorovatele, který se vztahuje i na poslance Evropského parlamentu;

21. uznává, že pozorovatelským delegacím Evropského parlamentu se několikrát nedostávalo členů, a navrhuje, že by v takových situacích mohlo být užitečné doplnit jejich řady bývalými poslanci Evropského parlamentu; naléhavě žádá příslušné politické orgány Evropského parlamentu, aby přijaly opatření v souladu s tímto návrhem;

22. zdůrazňuje, že pozorovatelské delegace politických skupin nezastupují Parlament, a vyzývá tyto delegace, aby se zdržely jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit důvěryhodnost a zviditelnění oficiálních volebních pozorovatelských delegací Evropského parlamentu a VPM EU;

23. konstatuje, že koordinaci mezi orgány a institucemi EU a uvnitř Komise lze obecně považovat za přínos; s politováním nicméně konstatuje, že v některých případech trpěla tato koordinace nedostatkem soudržnosti, což ponechává prostor ke zlepšení;

24. zdůrazňuje zejména důležitost koordinace veškerých veřejných prohlášení týkajících se zjištění VPM EU, a nezbytnost toho, aby jakékoli prohlášení nebylo vydáno dříve, než VPM EU předloží předběžnou zprávu, a podtrhuje klíčovou roli, kterou hraje v souvislosti se zviditelněním a důvěryhodností tisková konference, na níž je předběžná zpráva poprvé předložena; žádá, aby tisková prohlášení i zprávy o zjištěních byly vydávány v souladu s časovým harmonogramem, který bere v úvahu volební situaci v daném místě;

25. s úmyslem zlepšit vztahy mezi Parlamentem a Radou navrhuje, aby se Rada účastnila schůzek skupiny pro koordinaci voleb a aby byl Parlamentu udělen status pozorovatele účastnícího se schůzí pracovní skupiny Rady pro lidská práva (COHOM);

26. vyzývá Komisi, aby při jednáních o dohodách o přidružení a strategickém partnerství zvážila, jak do nich začlenit možnost sledování průběhu voleb v zemích jižního Středomoří a zemích Středního východu;

27. domnívá se, že účinná a na výsledek zaměřená opatření v návaznosti na VPM EU zůstávají klíčovou výzvou, kterou je třeba se zabývat, a že je zapotřebí rozlišovat technická a politická následná opatření, do kterých by se měly zapojit veškeré orgány, instituce a členské státy EU na všech úrovních;

28. navrhuje, aby se podrobně sledovalo uplatňování doporučení VPM EU, zejména tam, kde není poskytována pomoc při volbách;

29. žádá veškeré orgány EU a zejména Radu a vlády členských států, aby zahrnuly zjištění a doporučení VPM EU do svých politických rozhovorů s příslušnými zeměmi, a také do svých postupů, prohlášení, usnesení, zpráv a dalších kroků;

30. zejména vyzývá Komisi, aby začlenila doporučení VPM EU do veškerých akčních plánů týkajících se zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství, do kterých byly vyslány VPM;

31. vyzývá Komisi, aby uvedená doporučení plně a dlouhodobě brala v úvahu při přípravě strategických dokumentů jednotlivých zemí / ročních akčních programů v rámci Evropského rozvojového fondu a nástrojů EU pro financování vnější pomoci, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[14], ze dne 18. prosince 2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství ze dne 24. října 2006[15];

32. odsuzuje případy z minulosti týkající se praktik spočívajících v přístupu „obvyklého postupu“ vůči zemím, k nimž byly VPM EU obzvláště kritické pokud jde o volební proces, na druhé straně lituje, že demokratické volby nejsou EU vždy uznávány, a domnívá se, že tyto nesrovnalosti ohrožují křehkou myšlenku demokracie v těchto zemích a image Evropské unie;

33. vyzývá Komisi, aby pečlivě zhodnotila výsledky každé VPM EU, zpracovala takto získané poznatky a v závěrečných zprávách jasně vymezila metodická omezení každé VPM EU; dále Komisi vyzývá, aby vyvinula maximální úsilí k zajištění toho, aby dosažené demokratické úspěchy VPM EU (metodika, technické postupy, rozpočtové prostředky, volební struktury aj.) nebyly zpochybňovány ani zamlžovány, jakmile volební proces skončí;

34. žádá Komisi, aby prověřila proveditelnost vyslání zvláštních misí, jež by sledovaly jisté klíčové aspekty volebního procesu, jako je navržení volebního právního rámce, registrace voličů a povolební stížnosti a odvolání, které nejsou v některých případech zcela pokryty v rámci VPM EU;

35. doporučuje, aby v případě, že nejsou uplatňována doporučení ze strany VPM EU, byl zahájen politický dialog;

36. v souladu s výše uvedeným bodem navrhuje, aby byl Evropský parlament přítomen zahájení činnosti nového parlamentu, jehož volby byly sledovány pozorovatelskou misí, a aby byla posílena spolupráce s tímto nově zvoleným parlamentem;

37. doporučuje, aby v zájmu stálého upevňování demokracie, právního státu a řádné veřejné správy byla zavedena konkrétní strategie podpory parlamentů, které byly nově zvoleny demokratickou cestou;

38. v této souvislosti navrhuje, aby Evropský parlament přezkoumal způsoby a prostředky, které pomohou nově zvoleným parlamentům v jejich činnosti, přičemž zvláštní důraz bude kladen na rozvojové země;

39. navrhuje, aby Komise zavedla další mechanismy pro sledování volebních procesů v případech, kdy vyslání plnohodnotných VPM EU není možné; vyzývá Komisi a Radu, aby se připravily na to, že bude nutné činit rozhodná a včasná veřejná prohlášení, pokud jde o volby konané za takových okolností;

40. zastává názor, že pokud jde o následná technická opatření, představuje pomoc při volbách potřebný dlouhodobý strategický závazek v průběhu volebního cyklu, který je nejlépe slučitelný s VPM EU, a je toho názoru, že zvláštní pozornost by měla být věnována posílení nezávislosti a legitimity orgánů řídících volby a podpoře vytvoření volební komise trvalého charakteru spíše než jednorázové;

41. zdůrazňuje skutečnost, že jako demokraticky volený orgán Evropské unie bude Parlament hrát zvláštní úlohu v následných politických opatřeních po VPM EU, a to zejména při procesu vytváření parlamentních kapacit;

42. vyzývá, aby byl přínos konzultací, spolupráce a předávání informací mezi Parlamentem a parlamentními delegacemi a misemi zemí AKT dle možností náležitě zohledněn v širším kontextu zahraniční politiky EU i ve vztahu k ostatním národním či mezinárodním pozorovatelským misím; navrhuje, aby byly ustaveny pracovní skupiny, které budou mít za cíl usnadnit partnerům z Africké unie, aby jako součást nové strategie EU-Afrika měli k dispozici odborné znalosti a zkušenosti ze sledování průběhu voleb, podobně jako má Evropská unie k dispozici pracovní postupy a zkušenosti ODIHR/OBSE;

43. požaduje, aby byly prověřeny podmínky pro organizaci krátkodobých smíšených volebních pozorovatelských delegací se členy Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (EMPA) a Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (EuroLatPA);

44. doporučuje, aby při příležitosti voleb v EU byly pravidelně organizovány smíšené pozorovatelské mise AKT-EU;

45. je přesvědčen, že elektronické hlasování hraje ve volebních procesech již nyní – a bude hrát stále více – klíčovou úloh, přičemž vytváří prostor pro nový druh volebních podvodů; naléhavě žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření ke spolehlivému sledování průběhu takového hlasování a za tím účelem řádně vyškolila pozorovatele;

46. požaduje, aby Parlament přijal výroční zprávu o VPM EU;

47. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, předsedovi Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a spolupředsedům Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění, předsedovi parlamentního shromáždění Rady Evropy, předsedovi parlamentního shromáždění OBSE a řediteli Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva.

  • [1]  Úř. věst. L 386, 29.12.2006 s. 1.
  • [2]  Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 270.
  • [3]  Rozhodnutí Rady 9262/98 – PESC 157 – COHOM 6, 3.6.1998.
  • [4]  Rozhodnutí Rady 8728/99 – PESC 165 – COHOM 4, 28.5.1999.
  • [5]  Dokument Rady 9990/01 - PESC 236 - DEVGEN 103 - COHOM 17, 26.6.2001.
  • [6]  Úř. věst. C 131 E, 5.6.2003, s. 147.
  • [7]  AKT-EU/100.123/07/fin.
  • [8]  PE 309/025/BUR.
  • [9]  PE 349/329/CPG/DEF.
  • [10]  PE 375/270/CPG/Rev1.
  • [11]  PE 375/117/CPG.
  • [12]  Úř. věst. C 271, 24.9.1999, s. 57.
  • [13]  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
  • [14]  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
  • [15]  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

VYSVĚTLUJICÍ PROHLÁŠENÍ

Volební pozorovatelské mise EU: cíle, postupy a budoucí výzvy

Úvod

Volby samy o sobě se nerovnají demokracii, ale jsou podstatnou součástí každého demokratického systému i jedním ze základních lidských práv. Mezinárodní volební pozorovatelské mise jsou jedním z nástrojů používaných na podporu volebních procesů v souvislosti s podporou demokracie a její výjimečný rozvoj v posledních letech s sebou přinesl přijetí Deklarace zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise (dále jen „deklarace“), jež byla přijata Komisí v listopadu 2005 a Parlamentem v květnu 2007.

Poprvé se volební pozorovatelé EU zúčastnili prvních parlamentních voleb se zastoupením více stran v Rusku v roce 1993 a pokračovali ve své činnosti během celých 90. let. Nicméně teprve vydáním sdělení Komise o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU v dubnu 2000 byla zavedena souhrnná metodika EU pro sledování průběhu voleb. Parlament toto sdělení zhodnotil a schválil ve svém usnesení z března 2001, které taktéž nastínilo hlavní směry zapojení Parlamentu v této oblasti.

VPM EU v rámci zahraniční politiky EU

Podpora demokracie je hlavním cílem zahraniční politiky EU a VPM EU se ukázaly být v této souvislosti velmi úspěšným nástrojem. Tento úspěch nejen učinil z EU vedoucí organizaci v oblasti mezinárodních volebních pozorovatelských misí, ale také významně pozvedl její prestiž v roli celosvětového činitele. EU však bohužel nebyla dosud schopna přijmout společnou strategii na podporu demokracie v zahraničí. Neexistence takové strategie zřetelně omezuje účinnost VPM EU. Proto je zásadní, aby všechny orgány EU a členské státy pokračovaly ve svém úsilí směřujícím k přijetí souhrnné strategie EU na podporu demokracie.

Stejnou důležitost je třeba připsat tomu, aby důraz kladený na volební pozorovatelské mise nebyl přeceňován. Volby jsou zásadní, nikoli však jedinou složkou demokracie. Je třeba ponechat dostatek prostoru a finančních prostředků na provádění činností zaměřených na posílení dalších aspektů demokratické veřejné správy. Z tohoto hlediska by měl být dodržován osvědčený postup omezení výdajů na VPM EU na 25 % prostředků vyčleněných na Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva, což představuje přibližně 40 milionů EUR ročně.

Metodika

Sdělení Komise o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU se ve vysoké míře inspirovalo metodikou OBSE/ODIHR, která byla jednou z prvních organizací, jež věnovaly vážnější pozornost profesionálnímu sledování průběhu voleb. Dnes nejen že obě organizace sdílejí společný přístup, ale také těsně spolupracují a těží z obohacující výměny odborných znalostí a expertů.

Tento společný přístup pojímá sledování průběhu voleb jako dlouhodobý proces, který dalece přesahuje samotný den voleb a zahrnuje před- a povolební etapu. Kromě toho se metodika EU v mnohém shoduje se zásadami deklarace. EU sleduje průběh voleb pouze na základě pozvání hostitelské země. VPM EU nabízejí plné pokrytí a hodnocení, jež jsou nezávislá a nestranná. Navíc VPM EU nabízejí vysoký stupeň transparentnosti a publicity a poskytují důkladnou analýzu a poradenství. EU taktéž usiluje o navázání dobré spolupráce s dalšími organizacemi, které se sledováním průběhu voleb zabývají.

Dále se VPM EU neprovádějí v zemích za podmínek, které by umožňovaly pokládat jejich přítomnost za ospravedlnění jasně nedemokratického volebního procesu. Tak tomu bylo například nejprve v případě voleb v Pákistánu v roce 2008, kam EU odmítla VPM EU vyslat, dokud nebyl výjimečný stav vyhlášený prezidentem Mušarafem odvolán. Kromě toho jsou VPM EU prováděny dobře připravenými a zkušenými odborníky, což významně přispívá k tomu, že začínají být k dispozici vysoce kvalifikovaní volební experti.

Komise dále zavedla postup jmenování poslance EP hlavním pozorovatelem VPM EU, což významně přispívá k zajištění jejich řádného vedení a zviditelnění. Hlavní pozorovatelé by měli v průběhu svého mandátu spolupracovat s Komisí, dalšími orgány EU a členy mise. Měli by si ale zachovat jasnou a jednoznačně vymezenou nezávislost bez vnějších zásahů.

EU taktéž uplatňuje pro své VPM EU politiku rovnosti pohlaví, zejména pokud jde o výběr pozorovatelů včetně hlavního pozorovatele, a to nezávisle na obtížnosti mise. To je třeba považovat za velmi kladný aspekt.

Celkově lze metodiku EU považovat za velmi úspěšnou. Nicméně sdělení Komise, na kterém je založena, bylo vydáno již před osmi lety. Komise by měla uvážit revizi a aktualizaci tohoto sdělení tak, aby do něho byly zahrnuty osvědčené postupy, jako jsou postupy zakládající se na deklaraci, a aby se zabývalo budoucími výzvami.

Úloha Parlamentu

Pokud jde o vnitřní uspořádání, Parlament založil v listopadu 2001 skupinu pro koordinaci voleb, jejímž úkolem je koordinovat veškeré činnosti a stanovit proirity volebního pozorovatelských misí.

Sdělení Komise přisoudilo Parlamentu jakožto volenému parlamentnímu orgánu EU zvláštní roli. Jeho zapojení do této politiky poskytuje VPM EU politickou přidanou hodnotu tím, že je zviditelňuje a zajišťuje vyšší pozornost ze strany médií a veřejnosti. Parlament by měl v rámci dlouhodobých misí vysílat volební pozorovatelské delegace, neboť jen takové mise mohou poskytnout souhrnné a důkladné posouzení volebního procesu.

Úloha poslanců EP se nicméně nutně odlišuje od úlohy jiných krátkodobých pozorovatelů, protože jako volení poslanci mají členové EP osobitý rozhled a zkušenosti, což může přispět k důkladnému politickému zhodnocení daného volebního procesu.

Všeobecně jsou zkušenosti se zapojením Parlamentu do VPM EU velice pozitivní, nicméně jisté aspekty mohou být ještě zlepšeny. Velice důležitá je občasná nedostatečná úroveň dodržování zásad, jež stanovila Konference předsedů, ze strany zúčastněných poslanců EP. V minulosti se opravdu vyskytly nevhodné případy nedostatečné nestrannosti poslanců EP, která je od volebního pozorovatele požadována. V budoucnosti by poslanci EP, kteří mají zájem účastnit se těchto delegací, měli přísně dodržovat stanovené zásady.

Dalším stále kontroverznějším hlediskem je role delegací pozorovatelů z řad politických skupin Parlamentu. Přestože politické skupiny mohou vyslat delegace k pozorování voleb ve třetích zemích a provádět svůj vlastní program, jejich činnost by neměla ohrožovat důvěryhodnost a zviditelnění oficiálních volebních pozorovatelských delegací EP ani VPM EU.

Interinstitucionální vztahy

VPM EU se konají v rámci pilíře Společenství, a proto zahrnují veškeré orgány a členské státy EU včetně delegací Komise a diplomatických misí členských států v hostitelských zemích. Komise hraje v oblasti této politiky hlavní úlohu a je pověřena plánováním a prováděním VPM EU. S Radou jsou vedeny konzultace prostřednictvím COHOM, zeměpisných pracovních skupin a Výboru pro lidská práva, s Parlamentem prostřednictvím skupiny pro koordinaci voleb.

Obecně lze koordinaci EU označit jako pozitivní. Dobrým příkladem je konání společných konferencí a seminářů, jako byl společný seminář Komise a Parlamentu o volebních pozorovatelských misích EU v září 2007.

Koordinace EU vykázala nicméně v minulosti několik vážných nesrovnalostí. Klíčovým aspektem je potřeba koordinovat veškerá veřejná prohlášení učiněná s ohledem na zjištění VPM EU, neboť mají zásadní vliv na efektivitu, důvěryhodnost a zviditelnění VPM EU. V tomto ohledu byla jako klíčový moment určena tisková konference, na které je poprvé zveřejněno prohlášení o předběžných zjištěních. Bohužel tomu tak vždy není. Např. VPM EU v Togu v roce 2007 byla povážlivě ohrožena, když Komise vydala tiskové prohlášení komentující volby několik hodin před konáním oficiální tiskové konference v Lomé.

Mezi orgány by měla dále probíhat posílená konzultace. Zejména Rada by se měla pravidelně účastnit schůzí skupiny pro koordinaci voleb a Parlament by měl získat pozorovatelský status v COHOM.

Následná opatření

Nedostatečná a dokonce nesoudržná následná opatření v návaznosti na VPM EU se stále v řadě případů objevují a zřetelně omezují jejich vliv a účinnost. V této souvislosti některé příklady z minulosti ukázaly, že EU a její člen pokračovali v provádění „obvyklého postupu“ v případě států, jejichž volební postupy byly VPM EU vážně kritizovány. Politováníhodným příkladem byly volby v roce 2005 v Etiopii, po nichž EU neuplatnila článek 96 dohody z Cotonou navzdory násilnému potlačení opozice a rozsáhlému zatýkání.

Naopak volební postupy, které byly VPM EU považovány za demokratické a v souladu s mezinárodními normami, byly EU a jejími členy vážně kritizovány. Tak tomu bylo zjevně v případě voleb do zákonodárného sboru pro západní břeh Jordánu a pásmo Gazy v roce 2006, po kterých okamžitě následovaly hospodářské sankce proti nové a demokraticky zvolené vládě Hamásu.

Tyto nesrovnalosti jsou hluboce politováníhodné a vážně ohrožují křehkou myšlenku demokracie v těchto zemích i image Evropské unie jako celosvětového činitele. Následná opatření proto i nadále zůstávají klíčovou výzvou, kterou je třeba se zabývat, a v tomto ohledu je zapotřebí jasně rozlišovat mezi technickými a politickými následnými opatřeními.

V první řadě, některé aspekty voleb nelze plně pokrýt za použití současného modelu. Postup navržení volebního právního rámce nebo registrace voličů, stejně jako volební stížnosti a odvolání nemohou být vždy souhrnně pokryty VPM EU, která je přítomna po dobu přibližně tří měsíců. Na řešení tohoto problému by Komise měla zavést standardní postup reakce prostřednictvím vyslání zvláštních misí pro rozbor těchto specifických aspektů volebního procesu.

Pokud jde o technická následná opatření, volební pomoc zůstává nejlepší formou poskytující dlouhodobé strategické zapojení do volebního cyklu, jež nejlépe doplňuje VPM EU. V této souvislosti EU věnovala značnou pozornost metodice pomoci, do které investovala znatelně vyšší finanční prostředky: více než 400 milionů EUR od roku 2000. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost posílení nezávislosti a důvěryhodnosti orgánů řídících volby, neboť to hraje klíčovou roli při zvyšování důvěry veřejnosti ve volby a mohlo by napomoci snížení povolebního násilí.

Nicméně v některých případech je základní příčina špatného volebního postupu spíše politického než technického rázu. V těchto případech by měla přinést výsledky následná opatření na politické úrovni a všechny orgány by zde měly vyslat společný, koordinovaný signál.

Rada a Komise by měly začlenit zjištění VPM EU do svých politických rozhovorů s příslušnou zemí a neměly by opominout zmínit příslušná zjištění ve svých prohlášeních a zprávách. Parlament by měl i nadále zahrnovat tato zjištění do svých usnesení. Kladnou zkušenost v tomto smyslu představovala bezprostřední prohlášení Parlamentu a Rady učiněná po volbách v Keni v roce 2007, která se do značné míry zakládají na zjištění VPM EU.

Dále je zřejmé, že demokratické parlamentní volby mají omezenou hodnotu, pokud volený orgán nemá významné pravomoci a je pod vlivem výkonné moci. V této souvislosti by se Parlament měl zasadit o to, aby hrál důležitou roli v oblasti vytváření parlamentních institucí.

Dalším důležitým budoucím směrem činnosti by mělo být pořádání smíšených volebních pozorovatelských delegací s protějšky ze Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU, Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění. To by posílilo úroveň vzájemného porozumění, usnadnilo výměnu odborných znalostí a posílilo vytváření parlamentních kapacit.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (4. 3. 2008)

pro Výbor pro zahraniční věci

k misím EU pro sledování voleb: cíle, postupy a budoucí úkoly
(2007/2217(INI))

Navrhovatel(*): Jürgen Schröder

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.      vzhledem k tomu, že v usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o spolupráci zemí AKT a EU, zapojení EU do průběhu voleb v zemích AKT a o úloze Smíšeného shromáždění, jež bylo přijato dne 1. dubna 1999 ve Štrasburku[1], se uvádí, že snižování chudoby, které je hlavním cílem rozvojové politiky EU, vyžaduje existenci participační demokracie a odpovědné, neúplatné vlády,

B.   vzhledem k tomu, že v Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000[2] (tzv. dohoda z Cotonou), se zdůrazňuje, že součástí partnerství mezi zeměmi AKT a EU je aktivní podpora dodržování lidských práv, procesu demokratizace, konsolidace právního státu a řádné správy věcí veřejných,

1.   domnívá se, že uspořádání voleb nelze obecně považovat za jediný ukazatel demokracie, ačkoli má kladný vliv na proces demokratizace, který se hodnotí podle posilování občanských svobod, a to za předpokladu, že je zaručena politická pluralita, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda projevu, rovný přístup ke sdělovacím prostředkům, tajné hlasování a dodržování lidských práv;

2.   zdůrazňuje, že mise EU pro sledování voleb mohou být považovány za plnohodnotný nástroj zahraniční politiky EU pouze za předpokladu, že jsou strukturálně propojeny s celkovou politikou EU zaměřenou na konkrétní zemi a region a pokud jsou veškeré vnější politiky EU v souladu s cíly demokratizace a vytváření institucí; je také klíčové, aby jejich příprava – včetně školení pozorovatelů, následných opatření a sledování toho, do jaké míry místní vláda přihlíží k doporučením volební pozorovatelské mise EU – byla přiměřená;

3.   zdůrazňuje, že volební pozorovatelské mise EU musí být nezávislé a profesionální; trvá na tom, že tyto mise musí pracovat nezávisle, bez politického tlaku a vnějších zásahů Komise či členských států; připomíná, že volební pozorovatelské mise EU při plnění svého mandátu hodnotí průběh a nikoli výsledek voleb; trvá na tom, že před a po volbách musí volební pozorovatelské mise EU zůstat odděleny od diplomatické činnosti EU;

4.   zdůrazňuje, že je důležité, aby se krátkodobí i dlouhodobí pozorovatelé EU zdrželi jakéhokoli chování, které by mohlo být místním obyvatelstvem vnímáno jako povýšené, nadřazené nebo neuctivé k místním zvykům; v tomto ohledu a kde je to vhodné, by měli pozorovatelé EU navázat kontakty s místními pozorovateli;

5.   domnívá se, že v praxi lze zajistit zúročení misí pro sledování voleb tak, že doporučení uvedená v závěrečných zprávách, které tyto mise vypracují po skončení voleb, budou v rámci následných opatření dostatečně zohledněna při určování konkrétních oblastí, v nichž má EU dotčenou zemi podporovat; vyzývá Komisi, aby uvedená doporučení plně a dlouhodobě brala v úvahu při přípravě strategických dokumentů jednotlivých zemí / ročních akčních programů v rámci Evropského rozvojového fondu a nástrojů EU pro financování vnější pomoci, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, ze dne 18. prosince 2006[3] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství ze dne 24. října 2006[4];

6.   je pevně přesvědčen o tom, že činnosti EU spojené se sledováním voleb mohou být účinné pouze tehdy, půjdou-li ruku v ruce s odpovídající dlouhodobou rozvojovou politikou a rozhodnou a významnou podporou EU usilující o posílení demokratických politických mechanismů především pomocí budování kapacit národních parlamentů, politických stran, veřejné služby, nestátních organizací a občanské společnosti a dále podporou lidských práv a řádné správy věcí veřejných;

7.   doporučuje, aby v zájmu stálého upevňování demokracie, právního státu a řádné správy byla zavedena konkrétní strategie podpory parlamentů, které byly nově zvoleny demokratickou cestou;

8.   v souladu s výše zmíněným cílem navrhuje, aby Evropský parlament přezkoumal způsoby a prostředky, které pomohou nově zvoleným parlamentům v jejich činnosti, přičemž zvláštní důraz bude kladen na rozvojové země;

9.   konstatuje, že při sledování voleb Parlament a Komise dobře spolupracují a zdůrazňuje význam kodexu jednání pro volební pozorovatele, který se vztahuje i na poslance Evropského parlamentu; vyzývá, aby byly nalezeny vhodné mechanismy, s jejichž pomocí by byla ještě více posílena úloha poslanců Parlamentu při dohledu EU nad volbami, která jim přísluší vzhledem k jejich demokratické legitimitě a zvláštním odborným znalostem, a také aby byla prohloubena spolupráce mezi orgány EU a členskými státy, mezi orgány navzájem a mezi misemi EU pro sledování voleb a jejich národními či mezinárodními protějšky v zájmu jednotnějšího vystupování, díky němuž získají informace o volebních výsledcích větší váhu;

10. vyzývá, aby se přínos konzultací, spolupráce a předávání informací mezi Parlamentem a parlamentními delegacemi a misemi zemí AKT dle možností náležitě zohlednil v širším kontextu zahraniční politiky EU i ve vztahu k ostatním národním či mezinárodním pozorovatelským misím;

11. připomíná závěry ze semináře Komise a Parlamentu, který se konal dne 11. září 2007; v těchto závěrech se uvádí, že volební pozorovatelské mise EU musí nadále působit z důvodů metodiky, totožnosti a viditelnosti nezávisle na ostatních mezinárodních a národních pozorovatelích; tento požadavek však nevylučuje pravidelnou a úzkou spolupráci s ostatními pozorovatelskými organizacemi, ani další podporu EU v budování kapacit národních a regionálních pozorovatelských organizací;

12. zdůrazňuje rozhodující přínos parlamentních misí, které jsou organizovány pod záštitou Evropského parlamentu nebo společně se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU, pro evropskou politiku sledování voleb, a to z důvodu jejich demokratické legitimity a konkrétních zkušeností, které zvyšují politickou prestiž těchto misí;

13. doporučuje, aby při příležitosti voleb v EU byly pravidelně organizovány smíšené pozorovatelské mise AKT-EU;

14. bere na vědomí, že elektronické hlasování, které bylo ve volebních procesech nově zavedeno, má pozoruhodný dopad na hodnocení pozorování voleb; vyzývá proto Komisi, aby pro tento zvláštní způsob hlasování, který byl zaznamenán v několika zemích ve světě, vypracovala obecné předpisy pro pozorování voleb.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.3.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Danutė Budreikaitė, Ryszard Czarnecki, Nirj Deva, Alain Hutchinson, Romana Jordan Cizelj, Glenys Kinnock, Maria Martens, Luisa Morgantini, Horst Posdorf, Pierre Schapira, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Johan Van Hecke

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

John Bowis, Fiona Hall, Manolis Mavrommatis, Csaba Őry, Ralf Walter

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Glyn Ford

  • [1]  Úř. věst. C 271, 24.9.1999, s. 57.
  • [2]  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
  • [3]  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
  • [4]  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

60

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Roberta Alma Anastase, Bastiaan Belder, André Brie, Elmar Brok, Colm Burke, Marco Cappato, Giorgos Dimitrakopoulos, Hélène Flautre, Hanna Foltyn-Kubicka, Michael Gahler, Bronisław Geremek, Maciej Marian Giertych, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Jana Hybášková, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Metin Kazak, Maria Eleni Koppa, Helmut Kuhne, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Francisco José Millán Mon, Philippe Morillon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, null Nicholson of Winterbourne, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Ria Oomen-Ruijten, Cem Özdemir, Justas Vincas Paleckis, Béatrice Patrie, Alojz Peterle, Hubert Pirker, Samuli Pohjamo, Michel Rocard, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, Christian Rovsing, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Inese Vaidere, Ari Vatanen, Kristian Vigenin, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Giulietto Chiesa, Árpád Duka-Zólyomi, Milan Horáček, Marie Anne Isler Béguin, Tunne Kelam, Doris Pack, Aloyzas Sakalas, Antolín Sánchez Presedo, Csaba Sándor Tabajdi, Luis Yañez-Barnuevo García