ZPRÁVA o evropské přístavní politice

14. 7. 2008 - (2008/2007(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodaj: Josu Ortuondo Larrea

Postup : 2008/2007(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0308/2008

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropské přístavní politice

(2008/2007(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise o evropské přístavní politice (KOM(2007)0616),

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (KOM(2006) 0275),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Evropské unie: Evropská vize pro oceány a moře[1],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2008 o evropské politice udržitelné dopravy s přihlédnutím k evropským politikám v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí[2],

–    s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků[3],

–    s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[4],

–    s ohledem na směrnici Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů[5],

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[6],

–    s ohledem na čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES,

–    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0308/2008),

A.  vzhledem k tomu, že otázka přístupu na trh přístavních služeb byla předmětem diskuse v Parlamentu, která byla pro Komisi podnětem k tomu, aby přistoupila k rozsáhlým konzultacím se zúčastněnými stranami,

B.   vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice nepřichází s návrhem nových opatření, pokud jde o přístup na trh přístavních služeb,

C.     vzhledem k tomu, že díky mezinárodnímu rozměru tohoto odvětví je vhodné uplatňovat evropskou přístavní politiku na úrovni Společenství, která může těžit z komparativních geopolitických výhod,

D.     vzhledem k tomu, že přístavy mají význam nejen pro námořní, říční a kombinovanou dopravu v rámci Evropy, ale jsou také ekonomickými osami, zdrojem pracovních příležitostí a faktorem přispívajícím k integraci obyvatelstva,

E.     vzhledem k tomu, že v souvislosti se svými cíli v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti námořní dopravy a poskytování kvalitních moderních služeb by evropská přístavní politika měla podporovat tyto čtyři zásady: bezpečnost – rychlost služeb – nízké náklady – ohleduplnost k životnímu prostředí,

F.     vzhledem k tomu, že před evropskými přístavy stojí naléhavé úkoly, které bude třeba řešit, zejména v oblasti životního prostředí, globalizace, udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a sociálních podmínek, především pokud jde o bezpečnost a celoživotní vzdělávání, financování, přístup na trh a správu, jakož i v oblasti opatření narušujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla na relevantních zeměpisných trzích přijata zeměmi, jež nejsou členy EU,

G.     vzhledem k tomu, že nedostatek území, jež by mohla sloužit k rozvoji přístavů v Evropě, a jedinečnost a snadná ohrozitelnost přírodních stanovišť je dalším dokladem toho, jak je důležité, aby tvůrci právních předpisů zajistili rovnováhu a právní jednoznačnost, pokud jde o dodržování ekologických, hospodářských a sociálních povinností,

H.     vzhledem k tomu, že přístavní odvětví v Evropě je velmi různorodé a že v příštích letech má podle předpokladů dojít k jeho výraznému růstu,

I.      vzhledem k tomu, že rozšíření Panamského průplavu bude mít určitý dopad a pravděpodobně povede k posílení současné tendence stavět stále větší lodě,

J.      vzhledem k tomu, že pro přístavy je důležitá moderní infrastruktura a efektivní spojení s vnitrozemím a ostrovy,

1. vítá výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice;

2. hodnotí kladně přístup Komise při přípravě tohoto sdělení, zejména provedení rozsáhlých konzultací;

3.      vítá, že se Komise zaměřuje na právně nevynutitelná opatření, jako např. zveřejňování pokynů a odstraňování administrativních překážek;

4.      upozorňuje na zásadní význam přístavních služeb pro Evropskou unii, a to z hlediska hospodářského, obchodního, sociálního, ekologického i strategického;

5.      domnívá se, že Komise hraje důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byly všechny evropské přístavy schopny dosáhnout svého plného potenciálu;

6.      vítá záměr Komise zveřejnit pokyny k uplatňování právních předpisů Společenství na ochranu životního prostředí při rozvoji přístavů a jejich infrastruktury, jejichž hlavním cílem je ochrana mořského prostředí a okolí přístavů; naléhavě žádá Komisi, aby zveřejnila tyto pokyny do konce roku 2008;

7.      je toho názoru, že přístavy a příroda mohou existovat vedle sebe udržitelným způsobem, protože ničení přírody často způsobuje hospodářské škody v jiných odvětvích, jako je např. cestovní ruch, zemědělství a rybolov, a vyzývá proto komisaře pro dopravu, aby při tvorbě a prosazování evropských právních předpisů a pokynů v oblasti evropských přístavů a životního prostředí úzce spolupracoval s komisařem pro životní prostředí;

8.      domnívá se, že cílem těchto pokynů by mělo být řešení právní nejistoty, která vyplývá z některých směrnic týkajících se životního prostředí, a měly by se tak skutečně zabývat environmentální politikou, přičemž by měla být zohledněna specifická situace, ve které se přístavy v Unii nacházejí;

9.      zdůrazňuje, že je třeba zapojit přístavní a místní orgány do sestavování plánů na řízení kvality vody v povodích řek a námořních přístavech v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

10.    poukazuje na nutnost toho, aby orgány územní samosprávy vytvořením plánů řízení kvality ovzduší a v souladu s úmluvou Marpol a se směrnicí Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší[7] podpořily úsilí o snížení emisí CO2, které do ovzduší vypouštějí plavidla a pozemní a letecká doprava;

11.    zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet integrovanou evropskou politiku, která posílí konkurenceschopnost regionů a územní soudržnost a zohlední přitom sociální, environmentální, hospodářská a bezpečnostní hlediska na všech územích úrovních, a to zavedením partnerství mezi institucemi, odvětvími a jednotlivými územními jednotkami;

12.    všímá si, že Komise je znepokojena rozdělením dopravních toků v Evropě, a poukazuje na různorodost přístavního odvětví a nárůstu přístavů malé a střední velikosti v Evropě; mimoto se domnívá, že Komise by měla zohlednit hlavní změny, které se v mezinárodní námořní dopravě očekávají v důsledku technologického a hospodářského pokroku, rozšíření Panamského průplavu a větší velikosti a kapacity lodí, jelikož tyto změny budou mít bezpochyby na toto odvětví významný dopad;

13.    upozorňuje na územní rozměr rozvoje evropských přístavů, zejména na nezbytnost přeshraniční spolupráce a koordinace mezi sousedícími přístavními regiony; zdůrazňuje význam evropské politiky sousedství a regionální strategie pro Středozemní, Baltské a Černé moře; vítá návrh Komise na vytvoření soupisu míst se sníženou průchodností mezi přístavy EU a přístavy států, které s Unií sousedí;

14.    vyzývá Komisi, aby soustavně sledovala vývoj nových technologií a metod řízení, které jsou v mezinárodním měřítku používány v přístavech a lodní službě a v terminálech pro nákladní, osobní a pozemní dopravu, s cílem podporovat politiky a iniciativy k rozvoji přístavů Společenství a zvýšit jejich efektivitu a produktivitu v jejich vlastním zájmu i zájmu jejich uživatelů;

15.    domnívá se, že potřebné technologické změny, jež umožní mezilehlým přístavům zvládat zvýšený objem dopravy, budou představovat značnou finanční zátěž pro dané regiony; domnívá se, že tyto regiony by měly mít možnost využívat k tomuto účelu evropské strukturální fondy, zejména pro financování nákupu moderního technického zařízení, pro vytvoření pracovních míst v inovačních oborech a pro obnovu městských území, které se uvolnily přesunem přístavních činností mimo město;

16.    domnívá se, že právní jistota právního rámce Společenství v oblasti námořní dopravy, který vychází z mezinárodního právního rámce, závisí na rychlosti schválení námořního balíčku Erika III;

17.    vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spolupráci mezi evropskými přístavy; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje úlohu přístavů pro regionální hospodářství okolních vnitrozemských oblastí; v tomto ohledu upozorňuje na to, že harmonický rozvoj přístavů je klíčovým prvkem integrované námořní politiky Unie;

18.    zdůrazňuje sociální a kulturní úlohu přístavů pro obyvatelstvo žijící v okolních vnitrozemských oblastech a považuje za nezbytné zlepšit povědomí veřejnosti o důležitosti přístavů jako prostředku rozvoje;

19.    je toho názoru, že námořní a říční doprava nemůže být posuzována odděleně od dopravy pozemní a letecké a že pro komerční úspěch přístavu je jeho propojení s vnitrozemím velmi důležitým faktorem, a je proto nutné vzájemně propojovat přístavy, vnitrozemské logistické platformy a „suchozemské přístavy“; vzhledem k tomu se také domnívá, že má-li být zajištěna koherentní a skutečná dopravní politika, je žádoucí, aby existovalo propojení přístavů jak s transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), tak s budoucími zelenými koridory Společenství, jež by zajistilo účelnější využívání dopravních kapacit v oblasti kabotáže a říční dopravy a také jejich napojení na dopravu pozemní a leteckou;

20.    podporuje proto záměr Komise zhodnotit v rámci přezkumu TEN-T v polovině období, který proběhne v roce 2010[8], stav a potřeby v oblasti spojení přístavů s vnitrozemím a jejich vliv na vyváženou síť dopravních toků;

21.    domnívá se, že jedním z cílů přezkumu TEN-T v polovině období v roce 2010 by mělo být propojení námořní a říční dopravy s pozemní dopravou prostřednictvím evropských přístavů;

22.    vyzývá příslušné orgány územní samosprávy, aby uplatňovaly dopravní politiku, která bude ve větší míře rozvíjet kombinovanou dopravu, a zajistily tak, aby byla vedle silniční dopravy více využívána také železniční a vodní doprava, dále aby byly účinně propojeny s TEN-T přístavní oblasti a aby měly přístavy účinnější propojení s vnitrozemím, zejména prostřednictvím železnic a vnitrozemských vodních cest;

23.    konstatuje, že přístavy EU svádějí konkurenční boj s přístavy třetích zemí, které často nepodléhají stejným pravidlům jako přístavy Unie, a zároveň čelí diskriminační hospodářské politice, kterou zavedly státy sousedící s EU, např. prostřednictvím diskriminační politiky v oblasti cel;

24.    vyzývá Komisi, aby se znovu zabývala otázkami bezpečnosti přístavů a zohlednila zvýšené náklady s ohledem na konkurenceschopnost evropských přístavů;

25.    vítá záměr Komise zmapovat problémy, s nimiž se v tomto ohledu potýkají evropské přístavy, a vyzývá ji, aby zvážila vypracování seznamu těchto problémů s cílem konkrétně řešit problémy vzniklé v důsledku konkurenčního boje s přístavy mimo EU, opatření omezujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla přijata státy sousedícími s EU;

26.    zdůrazňuje potřebu rozvíjet spolupráci s třetími zeměmi s cílem připravit a předložit programy pro rozvoj, koordinaci a předání know-how mezi sousedícími přístavy;

27.    domnívá se, že by Komise měla prověřit možnost vytvoření programu Společenství pro obnovu nákladních lodí, a to především těch, které jsou určeny ke kabotáži a říční dopravě;

28.    má za to, že nové, zejména informační, technologie jsou klíčovým prvkem, který umožní evropským přístavům, jež jsou již vystaveny konkurenčním tlakům ze strany přístavů třetích zemí a také se v některých případech potýkají s nedostatkem prostoru pro další růst, zvýšit efektivitu a ziskovost;

29.    naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím příslušných orgánů urychlily zavedení systémů dálkové lodivodské služby, což povede ke zvýšení účinnosti a bezpečnosti řízení dopravy v přístavech a kotvištích;

30.    vybízí Komisi, aby se prostřednictvím rámcových programů Unie zasadila v tomto odvětví o výzkum a inovace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum v oblasti bezpečnosti s cílem snížit na nejnižší možnou míru počet havárií v oblasti logistiky s cílem zlepšit využívání místa v přístavech a v oblasti životního prostředí s cílem omezit emise CO2 a znečišťování životního prostředí odpady;

31.    vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Mezinárodní námořní organizace podporovaly návrhy, podle nichž by mělo být do roku 2020 stávající palivo nahrazeno motorovou naftou, jakož i možnost začlenění odvětví námořní dopravy do systému obchodování s emisemi;

32.    vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily soustavné zlepšování vyhledávacích a záchranných plavidel (SAR) a dalších zařízení SAR v přístavech, podle úmluv SOLAS (bezpečnost lidského života na moři) a SAR, a aby dále zlepšovaly spolupráci mezi koordinačními centry námořní záchrany;

33.    domnívá se, že existuje potřeba dalšího rozvoje programů „Čistá loď“ a „Čistý přístav“;

34.    vyzývá Komisi a dané odvětví, aby podněcovaly námořní společnosti ke snižování počtu kontejnerů, které jsou přepravovány prázdné, k plnému využívání jejich kapacity a k podpoře takto zaměřených iniciativ (např. prostřednictvím výzkumných programů), při zohlednění skutečných a konkrétních potřeb zákazníků a při omezení dopadu na životní prostředí;

35.    vřele vítá záměr Komise předložit návrh právního předpisu o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a je toho názoru, že cílem tohoto návrhu by mělo být zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi námořní a pozemní dopravou v Unii;

36.    doporučuje, aby bylo veškeré zboží odbavené pro Společenství vyňato při námořní dopravě na kratší vzdálenosti na území Společenství z celní kontroly, a doporučuje také, aby byly v maximální možné míře vytvořeny oddělené přístavní zóny pro přepravu v rámci Společenství a pro přepravu mezinárodní a aby se přikročilo ke zjednodušení vnitřní dopravy, standardizaci a označování speciálních kontejnerů;

37.    žádá Komisi, aby přezkoumala a zkvalitnila politiky pro rozvoj a podporu námořní dopravy na kratší vzdálenosti;

38.    vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zavést jednotný přepravní doklad pro přepravu kontejnerů ve Společenství s cílem zjednodušit správní postupy;

39.    vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o finančních prostředcích, které veřejné orgány poskytují evropským obchodním přístavům, s cílem zjistit případná narušení hospodářské soutěže a vyjasnit v pokynech pro přiznávání státní podpory, jaké typy pomoci poskytnuté přístavním orgánům by měly být považovány za státní podporu; domnívá se, že případné investice veřejných orgánů do rozvoje přístavů nelze považovat za státní podporu, pokud jsou přímo určeny ke zlepšení životního prostředí nebo snížení přetížení a menšímu využívání silnic pro nákladní dopravu, zejména pokud jsou pokládány za nezbytné k zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti (např. ve vztahu k ostrovům) a pokud nezvýhodňují jediného uživatele nebo provozovatele;

40.    naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro poskytování státní podpory přístavům v roce 2008, a domnívá se, že tyto pokyny by měly zahrnovat přístavní oblasti jako takové, s rozlišením mezi infrastrukturou přístupu a obrany a infrastrukturou a nástavbou související s projektem, a nerozlišovat mezi různými kategoriemi přístavů;

41.    schvaluje rozšíření povinností týkajících se transparentnosti, jež byly stanoveny směrnicí Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků[9], ale žádá Komisi, aby uvažovala o stanovení nižší minimální prahové hodnoty ročního obratu spíše než o absolutní povinnosti týkající se výše ročního obratu;

42.    bere na vědomí zejména analýzu přístavních koncesí, kterou provedla Komise, a vyzývá Komisi, aby měla na paměti význam, který má pro přístavní orgány v této věci určitá flexibilita, především obnovování koncesí spojených s rozsáhlými investicemi, ale domnívá se, že tato flexibilita by neměla být využívána k tomu, aby bránila hospodářské soutěži v rámci přístavů;

43.    považuje za otázku prvořadé důležitosti zachování rovnováhy mezi volným poskytováním služeb a specifickými požadavky jednotlivých přístavů, přičemž zdůrazňuje, že pro to, aby došlo k modernizaci přístavů, je nutná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

44.    nabádá k využívání evropských programů územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a programů spolupráce v rámci evropské politiky sousedství a politiky rozšiřování EU, ale také naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální orgány, aby při spolufinancování přístavních infrastruktur uplatňovaly v nejvyšší možné míře přeshraniční přístup k využívání stávajících kapacit;

45.    jednoznačně podporuje úlohu neziskových svěřeneckých přístavů v místním vlastnictví a naléhá na místní, regionální, vnitrostátní a evropské orgány, aby podnikly kroky k ochraně těchto přístavů před zchátráním, protože jejich sociální, rekreační a turistický přínos pro okolní společenství přesahuje jejich původní hospodářskou úlohu;

46.    co nejdůrazněji připomíná, že jakékoli diskuse o Evropě a její námořní politice, mají-li být produktivní, se musí rovněž zabývat důležitou úlohou, kterou v rozvoji místního hospodářství hraje sektor evropských rekreačních plavidel, neboť přístaviště pro malá plavidla nejsou pouze „výkladní skříní“ blízkých vnitrozemských oblastí a mocným nástrojem pro podporu využití přístavu a jeho okolí, ale poskytují také nepostradatelné dodavatelské služby místním podnikatelům.

47.    pozitivně hodnotí to, že v přístavním odvětví je kladen důraz na dialog; naléhavě vyzývá k vytvoření evropského výboru pro sociální dialog a domnívá se, že by se měl zabývat otázkami souvisejícími s přístavní problematikou, včetně práv pracujících, koncesí a úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 152 z roku 1979 o dodržování zásad bezpečnosti a hygieny v přístavních zařízeních;

48.    zdůrazňuje význam ochrany a co nejvyšší úrovně odborné přípravy pracovníků v přístavech; podporuje odhodlání Komise zajistit přístavním dělníkům základní a vzájemně uznatelnou kvalifikaci s cílem podpořit flexibilitu v tomto odvětví; za tímto účelem by mělo být jako první krok provedeno srovnání různých stávajících systémů odborných kvalifikací pracovníků v přístavech; domnívá se však, že tato základní kvalifikace nesmí způsobit snížení průměrné úrovně kvalifikace pracovníků v přístavech v členských státech;

49.    navrhuje, aby se o otázkách odborných kvalifikací a celoživotní přípravy jednalo spolu se sociálními partnery v rámci budoucího evropského výboru pro sociální dialog;

50.    naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala výměnu osvědčených postupů v přístavním odvětví obecně, a zejména pokud jde o inovace a odbornou přípravu pracovníků, s cílem zvýšit kvalitu služeb, konkurenceschopnost a atraktivitu investic;

51.    vítá zavedení evropského námořního dne, který byl stanoven na 20. května, a zejména podporuje zavedení dne „otevřených dveří“, jenž by mohl přispět k tomu, aby veřejnost lépe porozuměla problematice práce v přístavním odvětví a jeho významu;

52.    naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě[10] pokračovala ve svém úsilí zajistit změnu právní úpravy USA o prohlídkách veškerého nákladu s vazbou na USA, s cílem zajistit spolupráci založenou na vzájemném uznávání „schválených hospodářských subjektů“ a bezpečnostních norem odsouhlasených v rámci Světové celní organizace (C-TPAT, SAFE); vyzývá Komisi, aby provedla odhad nákladů na opatření týkající se prohlížení veškerých námořních nákladních kontejnerů s vazbou na USA pro podnikatelské subjekty a hospodářství EU i možný vliv těchto prohlídek na celní operace;

53.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

  • [1]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0343.
  • [2]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0087.
  • [3]  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.
  • [4]  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
  • [5]  Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.
  • [6]  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
  • [7]  Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.
  • [8]  Srov. článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1).
  • [9]  Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17.
  • [10]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0192.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Toto sdělení je výsledkem rozsáhlých konzultací o evropské přístavní politice, které provedla Komise. Tyto konzultace proběhly po neúspěšném předložení dvou směrnic zaměřených na tuto oblast. Sdělení je součástí pracovního programu Evropské unie, jenž se týká přepravy zboží; jsou do něj zahrnuta rovněž sdělení o akčním plánu v oblasti logistiky, o železniční síti zaměřené na nákladní dopravu a o mořských dálnicích.

Na význam přístavů v Evropě upozornila živá debata, která se rozvinula kolem dvou směrnic, jež Evropský parlament nedávno zamítnul. Tento význam tkví nejen v hospodářských faktorech, ale také v úloze přístavů ve společnosti. Rozsáhlý postup konzultací, jež Komise provedla při přípravě tohoto sdělení, svědčí o novém přístupu a také o zájmu Komise o tento sektor.

Přístavní sektor se nyní rychle rozvíjí. Námořní doprava je druhem dopravy, který má pro evropský a světový obchod stěžejní význam. Mimoto je to sektor, jehož se závažným způsobem dotýká globalizace, jelikož jeho typickým rysem je mezinárodní povaha celého odvětví: vždyť vlastníky některých koncesí v evropských přístavech jsou společnosti, ba dokonce i přístavní orgány třetích zemí. Podobně je i správa některých evropských přístavů v rukou orgánů nebo společností ze třetích zemí.

Sdělení Komise

Sdělení je rozčleněno na šest hlavních částí. První z nich pojednává o výkonnosti přístavů a spojení s vnitrozemím. V situaci, kdy dochází k nárůstu objemu světového obchodu a existuje nedostatek prostoru v blízkosti větší části stávajících evropských přístavů, je nejlepším řešením zvýšení jejich výkonnosti. Propojení s vnitrozemím má pro jakýkoli přístav stěžejní význam. Při práci na této zprávě měl zpravodaj možnost navštívit přístav v Antverpách a tato návštěva mu potvrdila důležitost takového pozemního propojení. Pokud jde o Komisi, hodlá ponechat otázku výkonnosti na orgánech členských států a na tržním prostředí. Komise má v úmyslu posoudit tuto problematiku při přezkumu transevropské dopravní sítě v roce 2010.

Druhá část je věnována sladění ochrany životního prostředí se zvýšenou kapacitou přístavů. Komise upozorňuje na to, že evropské přístavy se ne vždy nacházejí na místech, která jsou optimální pro jejich rozvoj, zatímco toto hledisko je pro námořní odvětví zcela zásadní. Komise přiznává, že některé zainteresované strany se domnívají, že ve vztahu k právním předpisům v této oblasti panuje jistá právní nejistota, a to zejména pokud jde o směrnici o ochraně volně žijících ptáků a směrnici o ochraně přírodních stanovišť. V reakci na tuto nejistotu má Komise v úmyslu vydat pokyny k uplatňování právních předpisů Společenství na ochranu životního prostředí při rozvoji přístavů.

Pokud jde o nakládání s odpady, řeší tuto problematiku na úrovni Společenství směrnice 2000/59/ES o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu. Komise je toho názoru, že o provádění této směrnice je stále třeba usilovat. Komise zahájí se zainteresovanými stranami konzultace a předloží návrh jak zlepšit stávající mechanismy této směrnice. Bude se rovněž podílet na práci Mezinárodní námořní organizace (OMI), pokud jde o opatření zaměřená na snížení emisí znečišťujících látek v přístavech.

V části tohoto sdělení, jež se týká modernizace, Komise konstatuje, že došlo ke zlepšení spojení mezi plavidly a pevninou, a to v důsledku zavedení nových technologických systémů, jako jsou např. SafeSeaNet, AIS (systém automatické identifikace) a LRIT (identifikace a sledování plavidel na velké vzdálenosti). Ve své zprávě z vlastního podnětu o pobřežní plavbě (2004/2161(INI)) Evropský parlament doporučil, aby byl omezen rozsah správních formalit, aniž by tím však byla dotčena bezpečnostní hlediska a celní kontrola.

Také Komise chce omezit rozsah správních úkonů a zjednodušit postupy v pobřežní plavbě. V současné době mají v Evropské unii nad námořní dopravou mezi členskými státy Unie dohled celní orgány, neboť evropské přístavy jsou součástí vnějších hranic Unie. Námořní doprava je tedy oproti jiným druhům dopravy znevýhodněna, jelikož ostatní druhy dopravy nepodléhají uvnitř hranic Unie stejným podmínkám. Komise hodlá předložit v říjnu 2008 návrh právního předpisu o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek. Cílem tohoto legislativního návrhu je zjednodušit správní úkony a v případech, kdy je to možné, zprostit těchto úkonů plavidla přepravující zboží odbavené pro kterýkoli stát Společenství. Komise již navrhla zavést pro celní orgány a obchodní společnosti odbavování bez dokumentů, včetně jednotného portálu pro předkládání údajů.

Komise také hodlá zdokonalit administrativní řízení týkající se lodí. V roce 2009 zamýšlí předložit dokument o zavedení systému nazvaného „e-maritime“ (elektronický systém v námořní dopravě). Komise doufá, že technologický pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií sebou přinese větší efektivitu evropských přístavů. A tak Komise hodlá v roce 2009 přesně stanovit celou řadu základních ukazatelů pro všechny druhy dopravy. Tyto ukazatele jsou praktickými nástroji k podněcování analýzy kvality služeb, ale také k posuzování dopadu tohoto druhu dopravy na životní prostředí.

Čtvrtá část tohoto sdělení se zabývá zkoumáním přístavních činností v Evropě a pravidly, jimiž se tyto činnosti řídí. Cílem by mělo být stanovení spravedlivých pravidel hry v celoevropském měřítku, a to na rozdíl od současné situace. Je zapotřebí ještě upozornit na různorodost přístavního sektoru v Evropě, jež spočívá ve způsobu jeho řízení ze strany orgánů členských států. K této problematice lze uvést, že Komise přijme v říjnu 2008 pokyny pro státní pomoc přístavům.

Pokud jde o úlohu přístavních orgánů, Komise podrobně uvádí rozdíly v tomto sektoru. Vysvětluje, že evropské přístavy jsou buď spravovány podniky, jež jsou plně v soukromém vlastnictví, nebo veřejnými subjekty a podniky. Komise však nemá v úmyslu do tohoto sektoru zasahovat, aby v přístavech harmonizovala různé postupy v oblasti manipulace se zbožím a technicko-plavebních služeb. Komise připomíná ustanovení Smlouvy a podmínky, které se týkají hospodářské soutěže a vnitřního trhu, jimiž se řídí služby obecného hospodářského zájmu a pravidla o vnitřním trhu, zejména ta o svobodě usazování a volném poskytováním služeb.

S cílem zvýšit průhlednost v přístavním sektoru má Komise v plánu přijmout taková opatření, aby se ustanovení o průhlednosti ve směrnici 2006/111/ES vztahovala na všechny obchodní přístavy bez výjimky. V současnosti se tato směrnice vztahuje pouze na přístavy, jejichž obrat je vyšší než 40 milionů EUR ročně.

Pokud jde o přístavní koncese, Komise zdůrazňuje skutečnost, že se na ně vztahují pravidla a zásady vyplývající ze Smlouvy. Zmiňuje se v této souvislosti o judikatuře Soudního dvora Evropských společenství, podle níž se na koncese vztahují závazky týkající se průhlednosti a hospodářské soutěže pro udělení koncese a podle níž lze také provádět kontrolu nestrannosti výběrových řízení. Hospodářská soutěž v této oblasti vyžaduje, aby byla doba platnosti koncese stanovena tak, aby neomezovala otevřenou hospodářskou soutěž. Je však zapotřebí zmírnit riziko, jež na sebe koncesionář bere, a ponechat mu možnost zajistit si přiměřenou návratnost investice. Důležitá je otázka obnovování koncesí. Rozumí se samo sebou, že je nutno zachovat hospodářskou soutěž, ale přístavní orgány si budou pochopitelně přát, aby byla ukončená koncese obnovena podle zjednodušeného správního postupu.

Navíc Komise hodlá přispět k šíření osvědčených postupů v oblasti průhlednosti přístavních poplatků a vypracovat přehled problémů, s nimiž se potýkají evropské přístavy v důsledku soutěže s přístavy třetích zemí. Jak jsme se již zmínili, na přístavy sousedních zemí se často nevztahují stejná pravidla a požadavky jako na evropské přístavy, což pro ně může představovat ve vztahu k evropským přístavům výhodu.

Pátá část sdělení pojednává o vztazích mezi přístavy a městy. Komise připomíná, že navrhla uspořádat evropský námořní den. Navíc hodlá Komise navrhnout uspořádání dne „otevřených dveří“, aby pozvala veřejnost k prohlídce přístavů, kde by mohla získat více informací o jejich úloze ve společnosti. Komise prověří zdroje financování s cílem zlepšit integraci přístavů do měst, s nimiž jsou tyto přístavy propojeny. Komise také zvažuje posoudit vliv stávajících bezpečnostních opatření, aby je bylo možné sladit s přístupností přístavních zón.

Konečně v poslední části sdělení Komise zkoumá otázky týkající se pracovní problematiky v přístavech. Hodlá podporovat vytvoření evropského výboru pro odvětvový dialog v přístavním sektoru. Komise se rovněž ujme vypracování vzájemně uznatelného rámce pro odbornou přípravu přístavních dělníků. Pokud jde o zásady bezpečnosti a hygieny při práci, Komise upozorňuje na stávající pravidla a také na svá předchozí sdělení týkající se této problematiky. Bude dohlížet na dodržování stávajících pravidel a na sběr statistických údajů o nehodách prostřednictvím Eurostatu.

Stanovisko zpravodaje – klíčové body

Navrhovatel hodnotí sdělení Komise pozitivně. V návrhu usnesení Evropského parlamentu se zejména zdůrazňuje význam tohoto sektoru v Evropě a také jeho různorodost.

Pokud jde o zveřejnění pokynů týkajících se provádění právních předpisů Společenství na ochranu životního prostředí v tomto sektoru, zpráva upozorňuje na to, že je důležité vypracovat společný výhled zaměřený na ochranu životního prostředí a rozvoj přístavů. Tvůrce právních předpisů musí při řešení problémů týkajících se ochrany životního prostředí zohlednit specifická hlediska přístavního sektoru.

Pro přístavy a jejich rozvoj má značný význam spojení s vnitrozemím. Dobře umístěný přístav nebude moci rozvinout svůj potenciál, pokud nebude mít k dispozici dobré spojení. Navíc musí mít námořní doprava stejné podmínky jako ostatní druhy dopravy. Zpravodaj tudíž vyzývá Komisi, aby pro tento sektor zajistila ve svém návrhu právního předpisu o námořní dopravě bez překážek rovné podmínky. Pobřežní plavba v Evropě nesmí být znevýhodněna a zboží odbavené pro Společenství by nemělo v Evropě podléhat další celní kontrole.

Pokud jde o technologii, ve zprávě je zdůrazněna důležitá úloha nových technologií v tomto sektoru. Nové technologie mohou umožnit přístavům překonat problémy související s konkurenčními tlaky ze strany třetích zemí a s nedostatkem prostoru pro další rozvoj a zvýšit jejich efektivitu a ziskovost. Konkurenční boj s přístavy třetích zemí je důvodem ke znepokojení, neboť na tyto přístavy se nevztahují stejné povinnosti a stejná pravidla našeho Společenství, a požívají tedy výhod vyplývajících z liberálnějších právních předpisů o státní podpoře nebo ochraně životního prostředí.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (16. 4. 2008)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k evropské přístavní politice
(2008/2007(INI))

Navrhovatel: Pierre Pribetich

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   podporuje odhodlání Evropské komise pomáhat evropským přístavům v modernizaci, která nebude zatěžovat životní prostředí, tím, že je bude podporovat spíše prostřednictvím hlavních směrů namísto toho, aby se pokoušela o harmonizaci předpisů, jíž by bylo vzhledem k velmi rozdílné praxi uplatňované evropskými přístavy obtížné dosáhnout; očekává, že tyto hlavní směry poskytnou přístavům vyšší právní jistotu k tomu, aby mohly uskutečnit investice nezbytné k řešení důsledků předpokládaného zvýšení objemu námořní dopravy; vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby podpořily spolupráci mezi evropskými přístavy; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje úlohu přístavů pro regionální hospodářství jejich vnitrozemí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že harmonický rozvoj přístavů je klíčovým prvkem integrované námořní politiky Unie;

2.   zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet integrovanou evropskou politiku, která posílí konkurenceschopnost regionů a územní soudržnost a přitom zohlední sociální, environmentální, hospodářská a bezpečnostní hlediska celého území, a to prostřednictvím zavedení partnerství mezi institucemi, odvětvími a jednotlivými územními jednotkami;

3.   trvá na tom, aby Komise vedla zúčastněné strany a města ke strukturovanému dialogu s cílem zlepšit povědomí o přístavech a docílit jejich lepší integrace ve městě a městském životě, neboť je třeba zajistit udržitelnost přístavních činností; poukazuje rovněž na to, že vzájemné prolínání otázky bydlení a práce lze použít ve prospěch udržitelnosti (omezení dopravy) a životaschopnosti měst a jejich okolních regionů;

4.   upozorňuje na územní rozměr rozvoje evropských přístavů, zejména na nezbytnost přeshraniční spolupráce a koordinace mezi pohraničními přístavními regiony; zdůrazňuje význam evropské politiky sousedství a regionální strategie pro Středozemní, Baltské a Černé moře; vítá návrh Komise na vytvoření soupisu potíží mezi přístavy Evropské unie a přístavy pohraničních států Unie;

5.   připomíná, že hlavní přístavy Unie jsou obecně dobře vybavené a efektivní, ale že mezi přístavy nových a starých členských států přetrvávají nicméně značné rozdíly co do vybavení a technologie;

6.   domnívá se, že technologické změny, které středně velkým přístavům umožní zvládat vysoký objem dopravy, budou představovat značnou finanční zátěž pro dané regiony; domnívá se, že tyto regiony musí mít možnost využívat k tomuto účelu evropské strukturální fondy, zejména pro financování nákupu pokročilého technického zařízení, pro vytvoření pracovních míst v inovačních oborech a pro obnovu městských částí, které se uvolnily přesunem přístavních činností mimo město;

7.   zároveň nabádá k využívání programů evropské územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti i programů spolupráce v rámci politiky sousedství a politiky rozšiřování EU, ale i k tomu, aby Komise, členské státy a příslušné regionální orgány v rámci spolufinancování přístavních infrastruktur uplatňovaly v nejvyšší možné míře přeshraniční strategii spočívající ve využívání stávajících kapacit;

8.   vítá návrh Komise, aby byl na úrovni Společenství stanoven přehled společných požadavků kladených na odbornou přípravu přístavních dělníků, čímž se posílí jejich mobilita, protože bude vzájemně uznávána jejich kvalifikace a přístavy se tak budou harmonicky rozvíjet;

9.   vyzývá příslušné územní samosprávné celky, aby začaly uplatňovat různorodější politiku kombinované dopravy, která by umožnila rozvoj železniční dopravy a dopravy po vodních cestách, souběžně s dálniční dopravou, stejně jako účinné propojení přístavních zón s transevropskými dopravními sítěmi a účinnější propojení přístavů s vnitrozemím, zejména využitím železnic a vnitrozemských vodních cest, a dále vyzývá Komisi, aby využila přezkumu v polovině období, který uskuteční v roce 2010, a uvolnila více prostředků umožňujících lepší využití středně velkých přístavů, v nichž je náklad vyložen a pak putuje po menších lodích přes menší přístavy, s cílem odlehčit provoz hlavních přístavů a jejich periferie a co nejvíce se přiblížit konečnému příjemci; trvá tedy na tom, že je užitečné lépe diverzifikovat místa vykládky, aby tak byla významně omezena silniční doprava, stejně jako řešit přetrvávající problémy vyplývající z přetížení dopravy v okolí přístavů; zároveň však požaduje, aby bylo při plánování rozvoje přístavů zvažováno, zda jsou tato menší místa překládky, nacházející se v blízkosti konečného příjemce, schopna přijmout vyšší množství nákladu, a aby byla také hodnocena úroveň jejich infrastruktur a silničních sítí, což zamezí přesouvání problémů na jiné přístavní oblasti;

10. zdůrazňuje, že v souladu s rámcovou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[1], je třeba zapojit místní a přístavní orgány do sestavování plánů na správu povodí řek i námořních přístavů v souvislosti s kvalitou vody; poukazuje na nutnost toho, aby územní samosprávné celky uplatněním plánů řízení kvality ovzduší a v souladu s úmluvou Marpol a s rámcovou směrnicí Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší[2] podpořily úsilí na snížení emisí CO2, které do ovzduší vypouštějí plavidla a pozemní a letecká doprava;

11. požaduje vytvoření sítě Společenství pro výměnu osvědčených postupů mezi přístavy Unie; vyzývá regionální organizace, v nichž jsou zastoupeny členské státy Unie a třetí země, např. Organizaci pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře, aby zavedly slučitelné postupy a praxi pro usnadnění regionálního obchodu a pro snížení nákladů;

12. velmi rád by připomněl úvahu o Evropě a její námořní politice, podle níž v Evropě hrají zásadní úlohu v rozvoji místního hospodářství činnosti související s rekreací, přičemž malé přístavy představují na jedné straně „výkladní skříň“ vnitrozemí a posilují turistický ruch směrující k poznávání přístavů a jejich okolí, na druhé straně významné středisko zásobování pro obchod v okolí přístavů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

8.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

48

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boştinaru, Antonio De Blasio, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Gábor Harangozó, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Sérgio Marques, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Margie Sudre, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Bernadette Bourzai, Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Madeleine Jouye de Grandmaison, Ramona Nicole Mănescu, Ljudmila Novak, Mirosław Mariusz Piotrowski, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Manfred Weber

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jean-Paul Gauzès, Jacques Toubon

  • [1]  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
  • [2]  Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.6.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Inés Ayala Sender, Etelka Barsi-Pataky, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Arūnas Degutis, Christine De Veyrac, Petr Duchoň, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Francesco Ferrari, Brigitte Fouré, Mathieu Grosch, Georg Jarzembowski, Timothy Kirkhope, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Seán Ó Neachtain, Josu Ortuondo Larrea, Paweł Bartłomiej Piskorski, Reinhard Rack, Brian Simpson, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Silvia-Adriana Ţicău, Yannick Vaugrenard

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Philip Bradbourn, Nathalie Griesbeck, Lily Jacobs, Elisabeth Jeggle, Maria Eleni Koppa, Helmuth Markov, Rosa Miguélez Ramos, Vural Öger, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ioannis Gklavakis, Helmut Kuhne, Maria Petre