ZPRÁVA o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství

28. 1. 2009 - (2008/2236(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Konrad Szymański

Postup : 2008/2236(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0037/2009

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství

(2008/2236(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství[1],

- s ohledem na vývoj evropské politiky sousedství (EPS) od roku 2004, a zejména na zprávy Komise o pokroku při uskutečňování této politiky,

- s ohledem na akční plány přijaté spolu s Arménií, Ázerbájdžánem, Egyptem, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Moldavskem, Marokem, Palestinskou samosprávou, Tuniskem a Ukrajinou,

–   s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997, a s ohledem na obnovení jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci v prosinci 2008,

- s ohledem na rozhodnutí přijatá Radou pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v září a říjnu 2008 o obnovení dialogu s běloruskými orgány a přerušení opatření, jež omezovala cestování vedoucích představitelů Běloruska, na období šesti měsíců poté, co byli propuštěni političtí vězni a průběh parlamentních voleb vykazoval mírné zlepšení,

–   s ohledem na prohlášení z Barcelony přijaté na evropsko-středomořské konferenci ministrů zahraničí, která se konala v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995 a na které bylo založeno evropsko-středomořské partnerství,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané Barcelonský proces: Unie pro Středomoří (KOM(2008)0319),

–   s ohledem na podporu, která byla tomuto sdělení vyjádřena na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 13. a 14. března 2008,

–   s ohledem na prohlášení pařížského summitu pro Středomoří konaného v Paříži dne 13. července 2008,

–   s ohledem na prohlášení o správě věcí veřejných, projektech a regionálním politickém dialogu přijaté na konferenci ministrů konané v Marseille ve dnech 3.–4. listopadu 2008 pod názvem „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“,

- s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení evropské politiky sousedství ze dne 4. prosince 2006 (KOM(2006)0726) a na sdělení ze dne 5. prosince 2007 (KOM(2007)0774) o silné evropské politice sousedství,

- s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 11. dubna 2007 nazvané „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ (KOM(2007)0160) a na sdělení Komise ze dne 19. června 2008 (KOM(2008)0391) obsahující zprávu o prvním roce provádění této iniciativy,

   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Východní partnerství“ (KOM(2008)0823),

–   s ohledem na dopis komisařky Ferrerové Waldnerové adresovaný parlamentnímu Výboru pro zahraniční věci ze dne 26. dubna 2006,

- s ohledem na svá usnesení o EPS a strategii rozšíření EU,

- s ohledem na svá dřívější usnesení o sousedních zemích a regionech EU,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0037/2009),

A.  vzhledem k tomu, že součástí reformy z roku 2006 a dohody o novém rámci vnější pomoci byl závazek Komise uskutečnit před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 revizi provádění nařízení (ES) č. 1638/2006 v polovině období, přičemž Parlamentu byly přiděleny větší pravomoci v oblasti kontroly, pokud jde o pomoc poskytovanou Společenstvím,

B.   vzhledem k tomu, že v roce 2006 zřídil Výbor pro zahraniční věci pracovní skupiny pro evropský nástroj sousedství a partnerství-jih a evropský nástroj sousedství a partnerství-východ s cílem vést s Komisí strukturovaný dialog o prováděcích dokumentech, které stanoví politický rámec pro poskytování pomoci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství,

C.  vzhledem k tomu, že od začátku současného finančního výhledu v roce 2007 byla cílem evropského nástroje sousedství a partnerství podpora provádění EPS a hlavně jejích akčních plánů a rovněž strategického partnerství s Ruskou federací prostřednictvím podpory realizace plánů čtyř společných prostorů,

D.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem EPS je vytvořit přátelské prostředí v nejbližším okolí Evropské unie; vzhledem k tomu, že sousední země jsou přirozeně rozděleny do dvou kategorií: jižní a východní, s jinými cíli a přístupy k Evropské unii; vzhledem k tomu, že toto rozdělení je zdůrazněno dvěma nedávno navrženými iniciativami, a to Unií pro Středomoří a Východním partnerstvím,

E.   vzhledem k tomu, že evropský nástroj sousedství a partnerství byl určen rovněž k financování přeshraničních a mnohonárodních programů v oblasti evropského nástroje sousedství a partnerství s cílem podporovat mimo jiné iniciativy, jako je Černomořská synergie, Unie pro Středomoří a Východní partnerství,

F.  vzhledem k tomu, že EPS zůstává jednou z hlavních priorit zahraniční politiky Evropské unie a že nabízí všem dotčeným státům možnost většího sblížení s EU,

G.  vzhledem k tomu, že EPS nezávisí na procesu přistoupení, ale nevylučuje jej, a je krokem směrem k hospodářskému a politickému sblížení EU a sousedních zemí,

H.  vzhledem k tomu, že silný populační růst sousedních zemí EU, jehož důsledkem je zvyšující se urbanizace jejich obyvatel, představuje novou výzvu, na níž musí evropský nástroj sousedství a partnerství reagovat,

Obecné poznámky

1.  domnívá se, že ustanovení nařízení (ES) č. 1638/2006 jsou v zásadě adekvátní a vhodná pro účely spolupráce se sousedními zeměmi a dalšími mnohostrannými organizacemi;

2.  vyzývá Komisi, aby spolu s partnerskými vládami dále rozvíjela mechanismy pro konzultace s občanskou společností a místními orgány s cílem lépe je zapojit do navrhování a kontroly provádění evropského nástroje sousedství a partnerství a národních programů reforem; žádá Komisi, aby urychlila zveřejňování ročních akčních programů na svých internetových stránkách a aby přesvědčila partnerské vlády, aby pravidelně zveřejňovaly své vnitrostátní programové dokumenty;

3.  naléhavě žádá Radu, aby spolu s Parlamentem vytvořila nástroj rychlého a transparentního poskytování informací týkajících se této oblasti a aby Parlamentu včas předkládala zápisy o přijatých rozhodnutích;

4.   vybízí Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby podporovaly programy partnerství mezi městy a regiony a aby jim za tímto účelem poskytovaly přiměřenou podporu s cílem posílit místní a regionální správní kapacity v sousedních zemích EU a podpořit programy výměny pro občanskou společnost a  mikroprojekty;

5.  vítá skutečnost, že Komise v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství spustila nový program CIUDAD, který umožňuje podporovat konkrétní projekty spolupráce mezi evropskými městy a městy nacházející se v zemích, na něž se vztahuje tento nástroj; poukazuje na skutečnost, že tento druh iniciativ je pro podporu dialogu a procesu demokratizace velmi příhodný; žádá proto, aby bylo u příležitosti revize finančního rámce v polovině období, jež bude provedena v letech 2008–2009, vyčleněno více finančních prostředků na posílení těchto iniciativ;

6.  zastává názor, že by se měla zvýšit viditelnost pomoci Společenství prostřednictvím cílené komunikace s účastníky a širokou veřejností, a vybízí v tomto ohledu k rozvoji kontaktů s občanskou společností a místními orgány, které jsou blízko občanům, a představují tudíž tu správnou úroveň, na které lze kompetentně a účinně míru jednat;

7.  vyzývá k tomu, aby roční akční programy v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv byly prováděny ambiciózněji, v souladu s cíli stanovenými v akčních programech EPS, ve snaze zamezit výrazným rozdílům ve financování mezi východními partnery a partnery z oblasti Středomoří; domnívá se, že by se mělo učinit více pro to, aby se podařilo přesvědčit partnerské vlády, aby se zavázaly k činnosti v této oblasti;

8.  zdůrazňuje nutnost stanovit jasné, konkrétní a měřitelné cíle ve všech vyjednávaných nových akčních plánech EPS; zdůrazňuje rovněž nutnost provázanosti všech kapitol těchto akčních plánů, aby bylo bez diskriminace dosaženo pokroku ve všech kapitolách; v tomto ohledu znovu opakuje svou výzvu ke globální politice lidských práv a demokracie, která by zahrnovala veškeré stávající nástroje v této oblasti;

9.  dospěl k závěru, že přes zvýšenou pružnost a zjednodušení nástrojů pomoci Společenství představují postupy a časové rámce podle evropského nástroje sousedství a partnerství i nadále zátěž pro některé organizace občanské společnosti a místní orgány, což se projevuje zejména v případě evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá Komisi, aby provedla srovnávací analýzu postupů uplatňovaných ostatními významnými poskytovateli pomoci a aby předložila výsledky této analýzy Parlamentu;

10. domnívá se, že podpora z odvětvového a souhrnného rozpočtu podle evropského nástroje sousedství a partnerství by měla být poskytována pouze zemím, které jsou schopny jí využívat transparentně, účinně a odpovědně a pro které tato podpora představuje skutečnou pobídku; vyzývá Komisi, aby posoudila vhodnost rozpočtové podpory v zemích, které mají problémy s rozpočtovým řízením a kontrolními postupy a s vysokou mírou korupce; žádá Komisi, aby při výběru, provádění a sledování evropského nástroje sousedství a partnerství nalezla rovnováhu mezi flexibilitou a transparentností;

11. zdůrazňuje potřebu specifického přístupu k jednotlivým zemím s ohledem na politickou podmíněnost, jehož cílem je mimo jiné podpora demokracie, právního státu a dobré správy věcí veřejných, dodržování lidských práv a práv menšin a nezávislosti soudnictví; domnívá se proto, že by mělo být zveřejněno a poskytnuto Evropskému parlamentu hloubkové a důkladné posouzení veškerých projektů v oblasti spravedlnosti financovaných v rámci tohoto nástroje;

12. vítá zařazení přeshraniční spolupráce do působnosti nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství jako strategického nástroje pro rozvíjení společných projektů a posílení vzájemných vztahů mezi zeměmi EPS a členskými státy; trvá však na tom, že je zapotřebí vytvořit specifické nástroje pro zajištění pravidelného monitorování řízení a postupu uskutečňování společných operačních programů na obou stranách hranic EU;

13. vyzývá Komisi, aby připravila podrobný přehled všech společných operačních programů schválených na období 2007–2013 spolu s hodnocením míry, v níž byly při provádění projektů dodržovány zásady transparentnosti, účinnosti a partnerství; vybízí Komisi, aby připravila přehled nejčastějších problémů, jimž čelí řídící orgány v hraničních regionech EU i v zemích EPS, s cílem nalézt pro ně v příštím programovém období vhodnější řešení;

14. vybízí Komisi, aby usnadnila výměnu zkušeností a osvědčených postupů v přeshraniční spolupráci mezi programy EPS a projekty a akcemi prováděnými v rámci cíle evropské územní spolupráce, stejně jako již ukončené iniciativy Společenství INTERREG III A; je zejména přesvědčen, že by se měla posílit odborná příprava (včetně programů na výuku jazyků sousedních zemí) a partnerské iniciativy pro úředníky státní správy; navrhuje v této souvislosti provádět pravidelné analýzy zlepšení, k nimž došlo v oblasti posilování kapacit a institucí na obou stranách hranic EU;

15. zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit vztah mezi EPS jakožto rámcovou politikou a jejími regionálními iniciativami, jako jsou Černomořská synergie, Unie pro Středomoří a budoucí Východní partnerství, a posílit koordinaci a doplňkovost těchto iniciativ a různých nástrojů pomoci Společenství; požaduje zlepšenou synchronizaci mezi programy evropského nástroje sousedství a partnerství a finanční spoluprací členských států a mezinárodních organizací;

16. zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci zemí využívajících evropský nástroj sousedství a partnerství s agenturami EU a zvýšit počet příležitostí k účasti těchto zemí na programech Společenství za předpokladu, že splní cíle akčních plánů EPS; vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření k minimalizaci finanční zátěže, kterou pro třetí země představuje účast na těchto programech Společenství;

17. trvá na tom, že je nezbytné, aby platby v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství byly transparentně rozdělovány podle zemí, regionů a prioritních oblastí;

18. vyzývá, aby se kladl větší důraz na zvýšenou mobilitu, zejména vytvořením partnerství v oblasti mobility se zeměmi využívajícími evropský nástroj sousedství a partnerství a navázáním kontaktů mezi lidmi, zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, obchodu a politického dialogu; podporuje okamžitá opatření ke snížení vízových poplatků pro státní příslušníky a rezidenty všech zemí využívajících evropský nástroj sousedství a partnerství, jejichž konečným cílem je zrušení víz;

19. podporuje přístup Komise k hospodářské integraci, který zahrnuje cíl vytvořit rozsáhlou a komplexní oblast volného obchodu;

20. konstatuje, že přes úsilí některých zemí využívajících evropský nástroj sousedství a partnerství podporovat rovnost pohlaví a posilovat účast žen na politickém, společenském a hospodářském životě tato opatření dosud nevedla k žádnému podstatnému zlepšení v zemích Středomoří ani v některých východních zemích zapojených do EPS; vyzývá Komisi, aby se při přípravě programů v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a při jejich provádění systematičtěji zaměřovala na nerovný přístup k mužům a ženám;

21. podporuje přístup Komise k otázkám zabezpečení dodávek energie, který je zaměřen na vytvoření vzájemně výhodného, propojeného a diverzifikovaného trhu s energií mezi EU a sousedními zeměmi ve střednědobém horizontu; zdůrazňuje však, že zvláštní pozornost by měla být věnována nejen další harmonizaci energetické politiky a právních předpisů partnerských zemí s praxí EU a acquis communautaire, ale také modernizaci energetické infrastruktury v partnerských zemích;

22. vítá skutečnost, že návrh Komise na Východní partnerství zahrnuje vytvoření tematických platforem (demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita, hospodářská integrace a soudržnost s politikami EU, zabezpečení dodávek energie, mezilidské kontakty), které odpovídají hlavním oblastem spolupráce;

23. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky vyčleněné na evropský nástroj sousedství a partnerství, což evropské politice sousedství umožní plnit své stále ambicióznější cíle a podporovat své nové regionální iniciativy; požaduje v této souvislosti, aby bylo zachováno zeměpisné dělení finanční pomoci EU mezi středomořské země a země východní Evropy, v souladu s ustanoveními finančního výhledu na období 2007–2013;

24. požaduje vyhodnocení stávající účinnosti a dopadu výdajů v širší souvislosti, jako je například poskytování zahraniční pomoci třetími zeměmi;

25. vyzývá Komisi, aby připravila hodnocení dopadu politik zahraniční pomoci třetích zemí, zvláště Číny a Ruska, v zemích zapojených do EPS, a dopadu finanční krize na všechny země využívající evropský nástroj sousedství a partnerství;

26. vyzývá Komisi, aby přísně posoudila skutečné potřeby zemí, jimž v současnosti poskytuje zahraniční rozvojovou pomoc a podobnou podporu, se zvláštním ohledem na úroveň HDP a míru hospodářského růstu ve státech, které jsou jejími příjemci;

27. vyzývá členské státy, aby finančně podpořily reformní agendu stanovenou v akčním plánu EPS prostřednictvím dalších příspěvků do investiční facility sousedství a podobných iniciativ evropského nástroje sousedství a partnerství a prostřednictvím zvýšené dvoustranné pomoci;

28. připomíná, že v průběhu jednání o právním základu evropského nástroje sousedství a partnerství měl Parlament oprávněné obavy ohledně toho, jakým způsobem by střednědobé a krátkodobé strategické dokumenty a strategické dokumenty zemí, které často obsahují orientační finanční částky, podléhaly kontrole Parlamentu; požaduje, aby bylo vyhodnoceno uskutečňování těchto orientačních finančních závazků za poslední dva roky;

29. v této souvislosti vyjadřuje své znepokojení nad vysokou úrovní požadovaných rozpočtových převodů v kapitole 19 08, které za roky 2007 a 2008 již dosáhly celkového nárůstu o 410 milionů EUR v závazcích a o 635 milionů EUR v platbách;

30. s uspokojením konstatuje, že země, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství a partnerství, mají nárok na úvěry od Evropské investiční banky[2] a připomíná, že by finanční operace měly být v souladu s vnějšími politikami EU a se specifickými regionálními cíli a měly by tyto cíle podporovat; připomíná, že stávající maximální strop pro finanční operace Evropské investiční banky v zemích, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství a partnerství, je na období 2007–2013 stanoven na 12,4 miliardy EUR a že tato částka je rozdělena na dva orientační dílčí stropy, přičemž 8,7 miliard EUR je vyčleněno pro země Středomoří a 3,7 miliard EUR pro východní země a Rusko; požaduje, aby bylo ve spolupráci s Evropskou investiční bankou vyhodnoceno, jakým způsobem jsou tyto úvěry využívány;

31. s uspokojením konstatuje, že Evropský soudní dvůr nedávno na základě námitky Parlamentu zrušil původní právní základ a rozhodl, že v těchto případech by se měl uplatňovat postup spolurozhodování podle článků 179 a 189a Smlouvy o ES; zdůrazňuje, že revize evropského nástroje sousedství a partnerství a přijetí nařízení, které nahradí zrušené rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství za úvěry Evropské investiční banky, musí probíhat souběžně, neboť se z hlediska politiky EU vůči sousedním zemím jedná o doplňkové nástroje a je třeba předejít protichůdným a neúčinným ustanovením;

32. opětovně zdůrazňuje své obavy, pokud jde o potenciální nedostatečnou odpovědnost a riziko zpronevěry finančních prostředků Společenství v případech, kdy je pomoc EU poskytována prostřednictvím svěřeneckých fondů sdružujících více dárců; zdůrazňuje význam řádného veřejného finančního systému založeného na transparentnosti a demokratické odpovědnosti; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby pokud možno neposkytovala finanční prostředky prostřednictvím těchto zprostředkovatelů, jsou-li dostupné transparentnější způsoby pro jejich přidělování;

Poznámky k jednotlivým zemím a regionům

33. bere na vědomí pokrok, kterého bylo v rámci iniciativy Unie pro Středomoří dosaženo; zdůrazňuje však, že:

–  financování EPS z evropského nástroje sousedství a partnerství by nemělo být na úkor ani Jihu ani Východu;

- Parlament by měl být odpovídajícím způsobem informován o projektech Unie pro Středomoří financovaných z evropského nástroje sousedství a partnerství;

- jestliže se používají finanční prostředky z evropského nástroje sousedství a partnerství, je zvláště důležitá transparentnost ostatních zdrojů včetně soukromého financování;

34. připomíná, že středomořská část EPS by měla doplňovat barcelonských proces a že cíle této politiky musí být stanoveny jasněji, aby Barcelonský proces posílily tím, že upřednostní mnohostranný regionální přístup;

35. domnívá se, že k posílení účinnosti regionálních, vícestranných a přeshraničních projektů v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství by mělo být zváženo rozšíření účasti v těchto programech na všechny nové partnery Unie pro Středomoří;

36. zastává názor, že nedávný geopolitický vývoj v zemích sousedících s EU na východě potvrzuje, že je důležité nadále rozvíjet evropskou politiku sousedství tím, že se lépe přizpůsobí potřebám partnerů a že se EU bude více angažovat v oblasti Černého moře a zasadí se o ambicióznější Východní partnerství; zdůrazňuje, zejména ve vztahu k Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Ukrajině a Moldavské republice, potřebu urychlit zřízení zóny volného obchodu, jakmile k tomu partnerské země budou připraveny, potřebu co nejdříve dokončit kroky směřující k bezvízovému styku s EU a potřebu zlepšit regionální spolupráci ve snaze posílit stabilitu a prosperitu v evropském sousedství;

37. navrhuje, aby bylo za účasti Evropského parlamentu vytvořeno shromáždění východních sousedních zemí nazvané „Euroeast“, které by vzniklo podle stejných zásad jako shromáždění „Euromed“ a „Eurolat“ a které by se zaměřilo na uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství ve východoevropských zemích, tj. Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, Ukrajině a Bělorusku;

38. zdůrazňuje, že v případě jižního Kavkazu představují přetrvávající konflikty překážku pro plný rozvoj EPS, a vyzývá Radu, aby se do řešení tohoto konfliktu aktivněji zapojila;

39. zdůrazňuje, že k tomu, aby EU mohla přispět k řešení některých přetrvávajících konfliktů a aby se zlepšila spolupráce mezi zeměmi v této oblasti, je třeba, aby se více angažovala v oblasti Černého moře, čímž také poskytne základ pro regionální společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ve spolupráci s Tureckem; zdůrazňuje, že i Rusko by mělo být vyzváno k podpoře řešení konfliktů a k prosazování míru, stability a dodržování územní celistvosti v této oblasti, která sousedí jak s EU, tak i s Ruskem; domnívá se, že by na základě těchto zásad mezinárodního práva mělo být možné uskutečnit několik projektů společného zájmu;

40. vítá skutečnost, že Východní partnerství nabízí výraznější pobídky ambicióznějším partnerským zemím, jako je například Ukrajina; vítá zejména nový komplexní program na budování institucí pro zlepšení správní kapacity v příslušných odvětvích spolupráce;

41. domnívá se v této souvislosti, že by Východní partnerství nemělo bránit v členství v EU sousedním zemím, které by o ně chtěly požádat na základě článku 49 Smlouvy;

42. podporuje návrh Komise, aby byly vytvořeny nové vztahy s členskými zeměmi Východního partnerství na základě nových dohod o přidružení přizpůsobených jednotlivým zemím, které by lépe odpovídaly snahám partnerských zemí o vytvoření úzkého vztahu;

43. vítá skutečnost, že zabezpečení dodávek energie je nedílnou součástí návrhu na Východní partnerství, pokud jde o vztahy s východními partnery; podporuje hlavní cíle výše uvedeného sdělení o Východním partnerství, jako je rychlé dokončení jednání o členství Ukrajiny a Moldávie v Energetickém společenství a posílení politických vazeb s Ázerbájdžánem zaměřené na jeho sbližování s trhem s energií EU a na integraci v oblasti infrastruktury;

44. podporuje balíček pro hospodářské oživení a stabilitu v rámci rozpočtu Společenství, prostřednictvím něhož se v letech 2008–2010 poskytne až 500 milionů EUR na obnovu Gruzie po ničivé válce a na zajištění hospodářské rehabilitace vnitřně vysídlených osob až do návratu do jejich domovů a do navrácení jejich majetku; zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možné zaručit, že pomoc bude poskytnuta na nejnaléhavější potřeby Gruzie, musí být financování EU spjato s vhodnou podmíněností a monitorovacími mechanismy; zdůrazňuje, že pomoc by měla být zaměřena na podporu programu reforem stanovených v EPS a programových dokumentech evropského nástroje sousedství a partnerství, které jsou i nadále vysoce aktuální;

45. zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat finanční částku vyčleněnou pro Bělorusko, aby se zjistilo, zda lze spolupráci rozšířit tak, aby se vztahovala i na další oblasti vedle energetiky, životního prostředí a migrace, s cílem pokračovat v politice postupného obnovování vztahů, kterou iniciovala Rada v září 2008; připomíná, že vztahy mezi EU a Běloruskem budou velmi záviset na tom, jak bude běloruská vláda dbát na demokratické hodnoty; zdůrazňuje potřebu účinné politické podmíněnosti a záruk, že pomoc bude mít bezprostřední kladný dopad na občany a nebude zneužita orgány proti jejich politické opozici; zdůrazňuje, že by EU měla účinněji podporovat občanskou společnost a politické strany, jež se zasazují o demokracii;

46. domnívá se, že by se EU měla na jednáních o nové dohodě mezi EU a Ruskem zaměřit na:

-  větší spolupráci ze strany Ruska při stanovování jasných priorit finanční spolupráce, což by vedlo k lepšímu plánování a víceletému programování pomoci;

–    záruky toho, že jakákoli finanční pomoc ruským orgánům bude přispívat k posilování demokratických standardů v Ruské federaci;

- častější společnou účast na projektech, o jejichž financování bylo rozhodnuto;

°

°         °

47. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům zemí evropského nástroje sousedství a partnerství, Radě Evropy, OBSE a Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění.

  • [1]  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.
  • [2]  Rozhodnutí Rady 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95).

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (9. 12. 2008)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkoumání nástroje evropské politiky sousedství
(2008/2236(INI))

Navrhovatelka: Danutė Budreikaitė

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje skutečnost, že ze sedmnácti zemí, na které se vztahuje nástroj evropské politiky sousedství (ENPI), jen dvě neoznačil Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rozvojové; konstatuje v této souvislosti, že ačkoliv ENPI předpokládá podporu snižování chudoby, v mnoha státech EPS nepřispěl k výraznému snížení míry chudoby a ke zlepšení sociálně-ekonomické situace; trvá proto na tom, aby se vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN (zejména cílů v oblasti zdraví a vzdělání) stalo hlavním a obecným cílem poskytování pomoci v rámci ENPI;

2.  konstatuje, že v rámci tvorby programů ENPI je důraz kladen obecně na hospodářský rozvoj, usnadnění obchodu a jeho liberalizaci; požaduje, aby při přípravě programů ENPI byl kladen důraz na rozvoj oblastí spolupráce uvedených v tomto nástroji, jako jsou například prosazování demokratizace a lidských práv, rovnost příležitostí a nediskriminace, sociální rozvoj a ochrana, zdraví a vzdělání a ochrana životního prostředí;

3.  obává se, že státy EPS patří k těm, v nichž se nejvíce projevují nedostatky z hlediska demokratizace a neustálého porušování lidských práv; je znepokojen rovněž tím, že občanská společnost a opoziční strany nebyly kvůli překážkám ze strany vládnoucích elit systematicky a smysluplně zapojeny do procesu konzultace EPS a do přípravy programů využívajících finanční prostředky ENPI; vyzývá Komisi, aby poskytla zdroje pro demokratické reformy, které by posilovaly opoziční strany, pomáhaly odstranit nedostatky ve volebních postupech a zajistit nezávislosti soudů ve státech EPS a jež by napomáhaly prosazovat lidská práva v rámci ENPI;

4.  konstatuje, že přes úsilí některých států EPS podporovat rovnost pohlaví a posilovat účast žen na politickém, společenském a hospodářském životě dosud tato opatření nevedla k žádnému podstatnému zlepšení v zemích Středomoří, ani v některých východních zemích, kterých se týká EPS; vyzývá Komisi, aby se při přípravě programů ENPI a jejich provádění systematičtěji zaměřila na nerovný přístup k mužům a ženám.

5.  zdůrazňuje význam navrženého východního partnerství, vytvořeného podle stejných zásad jako Středomořská unie; poukazuje na to, že východní partnerství by mohlo podstatně přispět k dalšímu rozvoji spolupráce mezi EU a východoevropskými státy, posílit demokracii, řádnou správu věcí veřejných a ochranu lidských práv v těchto státech a podpořit tak jejich hospodářský a sociální rozvoj;

6.  navrhuje, aby bylo za účasti Evropského parlamentu založeno shromáždění východních sousedních zemí nazvané „Euroeast“, které by vzniklo podle stejných zásad jako shromáždění „Euromed“ a „Eurolat“ a které by se zaměřilo na provádění evropské politiky sousedství ve východoevropských zemích, tj. Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, Ukrajině a Bělorusku.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

8.12.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Alessandro Battilocchio, Josep Borrell Fontelles, Danutė Budreikaitė, Marie-Arlette Carlotti, Nirj Deva, Fernando Fernández Martín, Juan Fraile Cantón, Alain Hutchinson, Glenys Kinnock, Maria Martens, Gay Mitchell, Horst Posdorf, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Johan Van Hecke

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Csaba Őry, Renate Weber

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Zita Gurmai, Emilio Menéndez del Valle, Ramona Nicole Mănescu, Justas Vincas Paleckis, Leopold Józef Rutowicz

STANOVISKO Rozpočtového výboru (11. 12. 2008)

pro Výbor pro zahraniční věci

o revizi „evropského nástroje sousedství a partnerství“
(2008/2236(INI))

Navrhovatel: Simon Busuttil

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   připomíná, že v průběhu jednání o právním základě evropského nástroje sousedství a partnerství měl Parlament oprávněné obavy týkající se způsobu, jakým by střednědobé a krátkodobé strategické dokumenty a strategické dokumenty zemí, které často obsahují orientační finanční částky, mohly podléhat kontrole Parlamentu; požaduje vyhodnocení uplatňování těchto orientačních finančních závazků v průběhu posledních dvou let;

2.   v této souvislosti vyjadřuje své znepokojení nad vysokou úrovní požadovaných rozpočtových převodů v kapitole 19 08, které za období 2007–2008 již dosahují celkového nárůstu 410 milionů EUR v závazcích a 635 milionů EUR v platbách;

3.   s uspokojením konstatuje, že země, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství a partnerství, mají nárok na úvěr od Evropské investiční banky[1] a že by finanční operace měly být v souladu s vnějšími politikami EU a také specifickými regionálními cíli a měly by je podporovat; připomíná, že stávající maximální strop pro finanční operace Evropské investiční banky v zemích, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství a partnerství, je na období 2007–2013 stanoven na 12,4 miliardy EUR a že tato částka je rozdělena na dva orientační dílčí stropy, přičemž 8,7 miliard EUR je vyčleněno pro země Středomoří a 3,7 miliard EUR pro východní země a Rusko; požaduje, aby bylo ve spolupráci s Evropskou investiční bankou provedeno vyhodnocení, které uvede, jakým způsobem jsou tyto úvěry přidělovány;

4.   s uspokojením konstatuje, že Evropský soudní dvůr nedávno u rozhodnutí o žalobě Parlamentu zrušil původní právní základ a rozhodl, že v těchto případech by se měl uplatňovat postup spolurozhodování podle článků 179 a 189a Smlouvy o ES; zdůrazňuje, že revize evropského nástroje sousedství a partnerství a přijetí nařízení, které nahradí zrušené rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství za úvěry Evropské investiční banky, musí probíhat paralelně, neboť se jedná o doplňkové nástroje z hlediska politiky EU vůči sousedním zemím a je třeba předejít protichůdným a neúčinným ustanovením;

5.   opětovně zdůrazňuje své obavy, pokud jde o nedostatečnou odpovědnost a riziko zpronevěry finančních prostředků Společenství v případech, kdy je pomoc EU poskytována prostřednictvím svěřeneckých fondů zahrnujících více dárců; zdůrazňuje význam řádného veřejného finančního systému založeného na transparentnosti a demokratické odpovědnosti; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby pokud možno neposkytovala finanční prostředky prostřednictvím těchto zprostředkovatelů, jsou-li dostupné transparentnější způsoby jejich přidělování.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.12.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

15

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Richard James Ashworth, Reimer Böge, Simon Busuttil, Valdis Dombrovskis, Brigitte Douay, Vicente Miguel Garcés Ramón, Catherine Guy-Quint, Jutta Haug, Vladimír Maňka, Jan Mulder, Margaritis Schinas, László Surján, Kyösti Virrankoski, Ralf Walter

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Peter Šťastný

  • [1]  Rozhodnutí Rady 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství, Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (20. 1. 2009)

pro Výbor pro zahraniční věci

o revizi „nástroje evropské politiky sousedství“
(2008/2236(INI))

Navrhovatel: Petru Filip (od 19. 12. 2008 převzal Lambert van Nistelrooij)

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá zařazení přeshraniční spolupráce do působnosti nařízení o evropském nástroji politiky sousedství (ENPS) jako strategického nástroje pro rozvíjení společných projektů a posílení vzájemných vztahů mezi zeměmi evropské politiky sousedství (EPS) a členskými státy; trvá však na tom, že je zapotřebí vytvořit samostatný nástroj pro zajištění pravidelného monitorování řízení a postupu uplatňovaní společných operačních programů na obou stranách hranic EU;

2.   zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce by měla přispívat k integrovanému a udržitelnému rozvoji mezi sousedními příhraničními regiony a k harmonické územní integraci v rámci Společenství a se sousedními zeměmi; upozorňuje, že nejvhodnějším způsobem, jak splnit tento cíl, je koordinovat cíle vnější politiky s cíli a podporami politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

3.   zdůrazňuje, že je nutné lépe koordinovat zásahy v oblasti územní spolupráce politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti s vnějším prvkem přeshraniční spolupráce: s kandidátskými zeměmi na členství v EU, zeměmi patřícími do EPS, Ruskou federací a sousedními zeměmi nejvzdálenějších regionů;

4.   vyzývá Komisi, aby připravila podrobný přehled všech společných operačních programů schválených na období let 2007–2013 spolu s hodnocením míry, v níž byly při provádění projektů dodržovány zásady transparentnosti, účinnosti a partnerství; vybízí Komisi, aby připravila přehled nejčastějších problémů, jimž čelí řídící orgány v hraničních regionech EU i v zemích EPS, s cílem najít na tyto problémy v příštím programovém období vhodnější řešení;

5.   vyjadřuje politování nad omezeným uplatňováním zásady subsidiarity, o níž informují první zprávy o provádění programu; vyzývá proto Komisi, aby v rámci decentralizovanějšího přístupu k řízení i k provádění programů podpořila větší zapojení regionálních a místních subjektů; poukazuje na to, že výstavba funkčních decentralizovaných struktur je zásadním předpokladem úspěšného provádění projektů EPS;

6.   vyjadřuje politování nad zjištěnou nedostatečnou koordinací mezi financováním prostřednictvím ENPS a Evropského fondu pro regionální rozvoj a vyzývá ke zjednodušení postupů a harmonizaci pravidel s cílem dosáhnout lepšího uplatňování stávajících nástrojů a vyhnout se překrývání činností; v této souvislosti očekává informace Komise o kontrolách zavedených s cílem zabránit dvojímu financování;

7.   domnívá se, že je třeba uplatňovat integrovaný přístup, který zaručí nezbytnou koordinaci mezi územními úrovněmi (od místní až po evropskou), specializovanými politikami a programy podpory;

8.   vybízí Komisi, aby usnadnila výměnu zkušeností a osvědčených postupů v přeshraniční spolupráci mezi programy EPS a projekty a akcemi prováděnými v rámci cílů evropské územní spolupráce; stejně jako již ukončené iniciativy Společenství INTERREG III A; zejména se domnívá, že je třeba posílit odbornou přípravu, v jejím rámci programy výuky jazyka sousedních zemí a partnerské iniciativy pro zaměstnance státní správy; v této souvislosti navrhuje provádět periodické analýzy zlepšení, pokud jde o posilování kapacit a institucí na obou stranách hranic EU;

9.   domnívá se, že větší kontakty mezi lidmi a osobní zkušenosti s demokracií a právním státem jsou předpokladem optimálního provádění projektů EPS;

10. vybízí Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby podporovaly programy partnerství mezi městy a regiony a aby jim poskytovaly odpovídající podporu, pokud jde o posilování místní a regionální správní kapacity v sousedních zemích a o podporu programů výměny pro občanskou společnost a iniciativ v podobě mikroprojektů;

11. vyzývá Komisi, aby aktivně propagovala přeshraniční hospodářská, společenská a institucionální sdružení vzhledem k nedostatečné interakci v této oblasti mezi příhraničními regiony;

12. domnívá se, že jelikož vyčleněná suma představuje pouze 5 % celkového rozpočtu ENPS, nejsou na přeshraniční spolupráci vyčleněny dostatečné prostředky odpovídající tomu, že tyto programy mají velký přínos jakožto nástroje regionální stability, a vzhledem ke konkrétním zlepšením, k nimž mohou vést při budování správních kapacit, transparentnosti postupů a zapojení občanské společnosti do rozhodovacího procesu; vyzývá Komisi, aby při propočtu financování na další programové období zvážila možnost tyto limity pro financování navýšit;

13. zdůrazňuje význam začlenění problematiky rovnosti žen a mužů, rovnosti příležitostí a zvláštních potřeb osob se zdravotním postižením a starších osob do projektů financovaných ENPS;

14. domnívá se, že mají-li být splněny cíle hlavních programových dokumentů vztahujících se k EPS, měl by se ENPS zaměřovat na vyváženou strategii vůči zemím východu a jihu a zaujímat k oběma těmto oblastem specifický přístup, a tak pomoci některým regionům v přijetí inovativních konceptů rozvoje zaměřených na společné cíle;

15. připomíná, že EPS nabízí znamenitý rámec pro regionální spolupráci v otázkách, jako je životní prostředí, energetická bezpečnost, kultura, doprava, správa hranic a migrace; všude, kde je to možné, podporuje vyjednávání právně závazných odvětvových dohod, které by usnadňovaly integraci společných politik; trvá zejména na nutnosti mobilizovat investice do rozšiřování transevropských dopravních a energetických sítí do zemí EPS;

16. zdůrazňuje, že ochrana klimatu a podpora energetické účinnosti jsou klíčovými oblastmi pro posílenou spolupráci mezi EU a všemi partnery ESP; domnívá se proto, že by měly být přednostně podporovány projekty, které splňují zásady udržitelného rozvoje;

17. vybízí Komisi, aby předložila návrh na posílenou politiku sousedství vůči sousedním zemím, jejichž přístupová jednání mají v současnosti malé šance na úspěch, avšak které mohou vytvořit trvalé pouto s EU.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.1.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

45

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boştinaru, Wolfgang Bulfon, Giorgio Carollo, Antonio De Blasio, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Monica Giuntini, Ambroise Guellec, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Florencio Luque Aguilar, Jamila Madeira, Sérgio Marques, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Giovanni Robusti, Wojciech Roszkowski, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Andrzej Jan Szejna, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Brigitte Douay, Madeleine Jouye de Grandmaison, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Richard Seeber

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.1.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

63

5

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Monika Beňová, Colm Burke, Marco Cappato, Philip Claeys, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Michael Gahler, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Maria Eleni Koppa, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Willy Meyer Pleite, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Janusz Onyszkiewicz, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tobias Pflüger, João de Deus Pinheiro, Hubert Pirker, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, Christian Rovsing, Flaviu Călin Rus, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Ari Vatanen, Andrzej Wielowieyski, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Milan Horáček, Aurelio Juri, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Yiannakis Matsis, Erik Meijer, Nickolay Mladenov, Doris Pack, Athanasios Pafilis, Wojciech Roszkowski, Adrian Severin, Jean Spautz, Csaba Sándor Tabajdi, Karl von Wogau

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Călin Cătălin Chiriţă, Věra Flasarová, Pierre Pribetich