Kolik poslanců zasedne v Evropském parlamentu po volbách 2014 a odkud budou?

Ze 766 poslanců na 751 - takovým zeštíhlením projde Evropský parlament mezi posledním dnem svého 7. volebního období a prvním dnem 8. volebního období. A jak by se o těchto 751 křesel mělo podělit 28 členských zemí? Výbor pro ústavní záležitosti hledal co nejspravedlivější systém a v úterý schválil svůj oficiální návrh. Počet poslanců volených za Českou republiku se podle něj sníží ze současných 22 na 21.

Počet poslanců Evropského parlamentu klesne po volbách v roce 2014 na 751.

12 zemí, včetně České republiky, by mělo mít v příštím volebním období o jednoho poslance méně než nyní, a Německo přijde o 3 poslance. Podle návrhu, který 19. února schválil parlamentní Výbor pro ústavní záležitosti, by žádné zemi ve volebním období 2014-2019 neměl oproti současné situaci žádný poslanec přibýt. Příští volby do Evropského parlamentu se budou konat v květnu nebo červnu 2014.


Proč jsou potřeba nové počty?


Po volbách v roce 2009 vstoupila  v platnost Lisabonská smlouva, která určuje pevná pravidla týkající se složení Evropského parlamentu. Podle nich je nejvyšší možný počet poslanců Evropského parlamentu stanoven na 750 + předseda, celkem tedy 751. Každá země musí být reprezentována nejméně 6 poslanci, nejvyšší možný počet poslanců z jedné země je 96. Při rozdělení křesel je nutno dodržovat zásadu sestupné poměrnosti. To znamená, že čím více má daná země obyvatel, na tím větší počet křesel má nárok, ale zároveň tím více obyvatel je zastupováno jedním poslancem.


Kromě toho je potřeba rozdělení poslaneckých mandátů přizpůsobit změnám počtu obyvatel v jednotlivých členských zemí v čase.


Současný počet poslanců a návrh pro období 2014-2019 schválený Výborem pro ústavní záležitosti


Členský stát

Současné počty
poslanců

Navrhované počty
poslanců
pro období 2014-2019

Rozdíl

Německo

99

96

-3

Francie

74

74

=

Spojené království

73

73

=

Itálie

73

73

=

Španělsko

54

54

=

Polsko

51

51

=

Rumunsko

33

32

-1

Nizozemí

26

26

=

Řecko

22

21

-1

Belgie

22

21

-1

Portugalsko

22

21

-1

Česká republika

22

21

-1

Maďarsko

22

21

-1

Švédsko

20

20

=

Rakousko

19

18

-1

Bulharsko

18

17

-1

Dánsko

13

13

=

Slovensko

13

13

=

Finsko

13

13

=

Irsko

12

11

-1

Chorvatsko*

12

11

-1

Litva

12

11

-1

Slovinsko

8

8

=

Lotyšsko

9

8

-1

Estonsko

6

6

=

Kypr

6

6

=

Lucembursko

6

6

=

Malta

6

6

=

CELKEM

766

751

-15


*Chorvatsko by se mělo stát členem EU 1. července 2013.


Kdo rozhoduje?


Evropský parlament může předložit Evropské radě, tedy hlavám států a vlád členských zemí EU, návrh ohledně svého složení. Evropská rada o návrhu rozhoduje jednohlasně. O návrhu Evropské rady pak rozhoduje v tzv. postupu souhlasu Evropský parlament, který návrhu buď udělí, nebo neudělí svůj souhlas, ale nemůže měnit obsah návrhu.


Další kroky


Návrh schválený Výborem pro ústavní záležitosti projedná Evropský parlament na svém březnovém plenárním zasedání, kdy o něm bude i hlasovat.


Současná situace


V současné době má Evropský parlament 754 poslanců. Po vstupu Chorvatska přibude 12 chorvatských členů a celkový počet poslanců se zvýší na 766.


Systém pro budoucnost


Kromě rozdělení křesel pro volební období 2014-2019 se výbor také zavázal předložit do konce roku 2015 nový návrh, který by stanovil trvanlivý a transparentní systém pro přidělování křesel jednotlivým členským státům EU "objektivním způsobem" před každým volbami do Evropského parlamentu, s ohledem na demografický vývoj a bez vyloučení možnosti vyhradit určitý počet křesel pro poslance zvolené na základě nadnárodních seznamů.