Evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS) a jeho reforma
Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Jak to celé funguje a proč je potřeba reforma?
Co je ETS?
Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: do roku 2030 chce emise skleníkových plynů zásadně snížit a do roku 2050 se stát klimaticky neutrální.
Evropský systém emisního obchodování, který je součástí balíčku Fit for 55, byl spuštěn v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší. Jedná se o jeden z nástrojů EU, který jí má pomoci dosáhnout jejích klimatických cílů, a je konkrétně zacílený na průmysl.
Jak ETS funguje?
Systém, kterému je také přezdíváno princip znečišťovatel platí, již donutil víc než 10 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.
Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.
Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.
Regulace cen uhlíku
Po finanční krizi v roce 2008 byla cena povolenek velice nízká, protože zájem o ně poklesl, ale k dispozici jich byl stále stejný počet.
Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.
Řešením problému s nadbytky povolenek bylo v roce 2015 vytvoření takzvané rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR), do které se z trhu odčerpává 24 % povolenek. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V březnu 2023 bylo fungování MSR prodlouženo do roku 2030, aby chránila EU před poklesem cen CO2 v důsledku vnějších šoků, jakým byla například pandemie koronaviru. Nižší ceny CO2 by znamenaly menší motivaci pro průmysl ke snižování emisí skleníkových plynů.
Reforma ETS v rámci Zelené dohody pro Evropu
Systém ETS by měl být v souladu s aktuálními cíli snižování emisí Zelené dohody pro Evropu, a proto se v prosinci 2022 EU dohodla na jeho aktualizaci. Emise z tohoto odvětví by do roku 2030 měly být sníženy o 62 %.
Co reforma zahrnuje?
Oproti původnímu návrhu Komise chtěli poslanci stanovit ambicióznější cíle. Změny po dohodě mezi Parlamentem a vládami EU zahrnují:
- Další snížení počtu ročních povolenek, které budou k dispozici do roku 2030, s cílem snížit emise do roku 2030 o 62 %, což je o 1 procentní bod více než v návrhu Komise (61 %).
- Zvýšení financování inovativních technologií a modernizace energetického systému prostřednictvím Inovačního fondu a Modernizačního fondu. Podíl výnosů z nového ETS bude alokován do Sociálního fondu pro klimatická opatření, jehož cílem je podpora domácností a podniků postižených energetickou chudobou.
- Postupné ukončení bezplatných povolenek pro průmysl do roku 2034, zatímco mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude současně postupně zaváděn a plně funkční do roku 2034. Tento mechanismus zavádí uhlíkové clo na zboží dovážené ze zemí s méně ambiciózními klimatickými cíli a brání společnostem v přesunu výroby do států s méně přísnými pravidly pro emise skleníkových plynů.
- Rozšíření systému na námořní dopravu.
- Zahrnutí emisí ze spaloven komunálního odpadu od roku 2024.
- Vytvoření samostatného systému obchodování s emisemi (ETS II) pro komerční budovy a silniční dopravu od roku 2027. Soukromá doprava a rezidenční budovy by se do systému měly zapojit až od roku 2029, což bude vyžadovat nový návrh Komise.
- Revizi systému ETS pro letectví, jejímž cílem je postupné zrušení bezplatných povolenek pro odvětví letectví do roku 2026 a podpora používání udržitelných leteckých paliv.
Všechny příjmy ze systému obchodování s emisemi by měly být použity výhradně na činnosti související s klimatem.
Přečtěte si více o tom, jak chce EU snížit emise z letadel a lodí.
Další kroky
Poté, co poslanci Evropského parlamentu a vlády EU dosáhli v prosinci 2022 dohody o ambicióznějším systému obchodování s emisemi (ETS), Parlament revidovanou verzi ETS schválil na dubnovém plenárním zasedání (2023). Aby text vstoupil v platnost, musí jej nyní formálně schválit Rada (členské státy).
Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách
Na stole jsou další předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství.
- Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).
- Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví,
- třetím přísnější emisní standardy pro auta a
- čtvrtým snižování emisí skleníkových plynů nad rámec CO2.
Tento článek byl poprvé publikován 13. 2. 2017.
Jak se EU daří dosahovat klimatických cílů? Podívejte se na naši infografiku.
