Reakce EU na migraci a azylovou problematiku
Evropa přitahuje mnoho migrantů a žadatelů o azyl. Zjistěte, jak EU pracuje na zlepšení své azylové a migrační politiky.
Míra migrace do Evropy se již několik let neustále zvyšuje a v roce 2022 dosáhl celkový počet lidí ze zemí mimo EU, kteří přišli do Evropské unie, čísla 5,1 milionu.
Lidé míří do Evropy z různých důvodů a činí tak různými způsoby, včetně toho, že vstupují na území Unie bez potřebných povolení.
V roce 2015 došlo k 1,83 milionu nelegálních překročení vnějších hranic EU. Zatímco v roce 2023 činil počet nelegálních překročení hranic přibližně 380 000, od roku 2016 to bylo stále nejvyšší zaznamenané číslo.
Parlament pracuje na řadě návrhů, které mají odstranit nedostatky v azylové a migrační politice EU: od reformy azylového systému po posílení bezpečnosti hranic, zlepšení legální pracovní migrace a podporu integrace uprchlíků.
Další informace
Více informací
Reforma evropského azylového systému
Žadatelé o azyl: solidarita se zeměmi v první linii
V reakci na uprchlickou krizi v roce 2015 předložila Evropská komise v roce 2016 návrhy na reformu společného evropského azylového systému (CEAS), včetně nových právních předpisů, které by nahradily dublinský systém, jenž stanovuje pravidla pro rozdělování žadatelů o azyl mezi země EU. Dublinský systém představoval obrovskou zátěž pro omezený počet zemí EU s vnějšími hranicemi – byly totiž odpovědné za vyřízení většiny žádostí o azyl, protože byly první zemí EU, do které migranti vstoupili.
Aby se tato situace zlepšila, navrhla Evropská komise v roce 2020 nový pakt o migraci a azylu. Ten nahrazuje stávající dublinské nařízení o řízení azylu a migrace za účelem zjednodušit pravidla a zkrátit lhůty.
Cílem nového azylového systému je podpořit země v první linii v době náporu zavedením systému solidarity ze strany ostatních zemí EU. Nový systém přichází s flexibilitou, takže země EU si budou moci vybrat, jakým způsobem pomohou ostatním zemím EU, které přijímají mnoho migrantů, a to přijetím žadatelů o azyl ze země prvního vstupu, poskytnutím finančních příspěvků nebo v případě potřeby poskytnutím technické podpory.
Europoslanci schválili konečnou podobu paktu o migraci a azylu v dubnu 2024.
Přebudování Agentury EU pro azyl
V roce 2021 Parlament podpořil transformaci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) na Agenturu EU pro azyl. Přepracovaná agentura, která začala pracovat v lednu 2022, pomáhá urychlit a sjednotit azylové řízení v zemích EU.
Jejích 500 odborníků poskytuje podporu vnitrostátním azylovým systémům, které se potýkají s vysokou mírou zatížení, čímž se celkové řízení migrace v EU stává efektivnějším a udržitelnějším. Kromě toho má nová agentura na starosti monitorování toho, zda jsou v rámci řízení o mezinárodní ochraně a podmínek přijímání v zemích EU dodržována základní práva.
Poskytování finančních prostředků EU na azyl
V roce 2021 poslanci EP podpořili vytvoření nového Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a souhlasili s vyčleněním 6,24 miliardy eur. Tento fond pomáhá posílit kapacity zemí EU v oblasti správy hranic a zároveň zajišťuje dodržování základních práv. Přispívá také ke společné harmonizované vízové politice a zavádí ochranná opatření pro zranitelné osoby přicházející do Evropy, zejména pro děti bez doprovodu.
Parlament rovněž schválil obnovený Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) ve výši 9,88 miliardy eur na období 2021–2027. Fond přispívá k posílení společné azylové politiky, rozvíjí legální migraci v souladu s potřebami zemí EU, podporuje integraci státních příslušníků zemí mimo EU a přispívá k boji proti nelegální migraci.
Fondy pomáhají zemím EU spravedlivěji sdílet odpovědnost za přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl. Kromě toho poskytují přímé finanční prostředky místním a regionálním orgánům na integrační politiky a programy zaměřené na poradenství, vzdělávání, jazykovou a jinou odbornou přípravu, jako jsou kurzy občanské orientace a profesní poradenství.
Reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi
Kromě azylového systému zavedla EU také mechanismy dočasné ochrany pro konkrétní skupiny uprchlíků nebo vysídlených osob. Jedním z těchto mechanismů je směrnice o dočasné ochraně, která stanovuje rámec pro poskytování dočasné ochrany v případě náhlého zvýšení počtu uprchlíků. Směrnice byla přijata v roce 2001 v reakci na konflikt na Balkáně.
Poprvé ve své historii Evropská unie aktivovala směrnici o dočasné ochraně po ruské vojenské invazi na Ukrajinu 24. února 2022. EU reagovala rychle a projevila solidaritu v praxi tím, že pomohla lidem v nouzi. Jednalo se o přímou humanitární pomoc, mimořádnou pomoc v oblasti civilní ochrany, podporu na hranicích, jakož i o poskytnutí ochrany osobám, které prchají před válkou a vstupují do EU.
Více informací
Zabezpečení vnějších hranic EU a řízení migračních toků
Boj proti nelegální migraci a respektování práv žadatelů
Příchod velkého počtu osob na vnější hranice EU v uplynulém desetiletí vystavil unijní schengenský prostor tlaku. Pro zachování schengenské zóny bez kontrol na vnitřních hranicích je klíčové účinně řídit vnější hranice EU.
Evropský parlament pracuje na zpřísnění hraničních kontrol a zlepšení schopnosti zemí EU sledovat osoby vstupující do Evropy.
Za tímto účelem pakt o migraci a azylu zavádí lepší proces prověřování, rychlejší azylové řízení na hranicích a rychlé vracení odmítnutých žadatelů o azyl.
Cílem nového procesu prověřování je zajistit rychlejší určení správného postupu, který by úřady mohly uplatnit vůči osobám vstupujícím do EU, aniž by splňovaly podmínky pro vstup. Postup bude zahrnovat identifikační, zdravotní a bezpečnostní kontroly, snímání otisků prstů a registraci v databázi Eurodac.
Pokud se lidé vstupující do EU nelegálně rozhodnou podat žádost o azyl, pakt zahrnuje také možnost rychlejšího a zjednodušeného postupu přímo po kontrole. Řízení by mělo být ukončeno do 12 týdnů, včetně odvolání. V případě zamítnutí nebo odmítnutí žádosti by měl být neúspěšný žadatel neprodleně informován o rozhodnutí o navrácení a měl by být do 12 týdnů navrácen.
Osoby, na které se vztahuje hraniční azylové řízení, nejsou oprávněny vstoupit na území příslušné země.
Další informace
Více informací
Posílení agentury Frontex, evropské pohraniční a pobřežní stráže
Frontex, evropská pohraniční a pobřežní stráž, pomáhá spravovat vnější hranice EU a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti.
Příliv uprchlíků v roce 2015 vytvořil obrovský tlak na vnitrostátní pohraniční orgány. Parlament vyzval k posílení agentury Frontex a Komise navrhla rozšířit její mandát a přeměnit ji na plnohodnotnou Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, s cílem posílit správu a bezpečnost vnějších hranic EU a podpořit vnitrostátní pohraniční stráž.
Její činnost byla oficiálně zahájena na bulharské vnější hranici s Tureckem v říjnu 2016. Agentura Frontex podporuje země EU a schengenského prostoru ve všech aspektech správy hranic, od podpory v terénu a boje proti přeshraniční trestné činnosti přes letecký dohled a shromažďování informací až po pomoc s návratovými řízeními.
Agentura Frontex má v současné době stálý sbor více než 2 000 příslušníků pohraniční stráže. Do roku 2027 se plánuje jejich počet zvýšit na 10 tisíc.
V prosinci 2023 přijali poslanci Evropského parlamentu usnesení, v němž vyzvali agenturu Frontex k dodržování základních práv při operacích na hranicích a také k větší odpovědnosti a transparentnosti práce agentury.
Kontroly na vnitřních hranicích jako poslední možnost
Země EU v posledních několika letech obnovují hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru a tyto kontroly často trvají dlouhou dobu.
S cílem zachovat volný pohyb a zároveň řešit skutečné bezpečnostní hrozby předložila Komise v roce 2021 návrh na revizi pravidel pro schengenský prostor. Pozměněná pravidla objasňují, že znovuzavedení hraničních kontrol zůstává krajním řešením.
Země EU mohou výjimečně kontroly obnovit, pokud existuje vážná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Takové kontroly by byly omezeny na dobu maximálně jednoho měsíce a v případě nepředvídatelných hrozeb by mohly být prodlouženy až na tři měsíce. V případě předvídatelných hrozeb mohou tyto kontroly zůstat v trvání šesti měsíců až dvou let.
Jako alternativu ke kontrolám na vnitřních hranicích podporují nová pravidla policejní spolupráci v příhraničních regionech při řešení neoprávněného pohybu v rámci schengenského prostoru. Zadržení občané třetích zemí s nelegálním statusem často přicházejí z jiné země EU, takže pokud obě země pořádají společné hlídky, mohou být nelegální migranti předáni zpět do první země EU. Poslanci Evropského parlamentu zajistili, aby z těchto návratů bylo vyloučeno několik kategorií, včetně nezletilých osob bez doprovodu.
Zlepšení cest pro legální migraci
Bezpečné alternativy pro žadatele o azyl
Od roku 2015 pomohly programy přesídlování financované EU najít útočiště v EU více než 119 000 zranitelných osob, které potřebují mezinárodní ochranu.
Přesídlení je bezpečnou a legální alternativou k nelegálním cestám žadatelů o azyl a je založeno na doporučeních agentury OSN pro uprchlíky UNHCR.
V rámci programu EU pro přesídlování a humanitární přijímání na období 2024–2025 se 14 zemí EU zavázalo přesídlit 61 000 osob.
Přesídlování je rovněž důležitým prvkem dohody mezi EU a Tureckem o řízení migrace. Od března 2016 bylo do zemí EU přesídleno více než 40 000 Syřanů.
Kromě těchto programů Komise v rámci revize azylového a migračního systému v roce 2016 navrhla rámec Unie pro přesídlování,, podle kterého by EU upustila od ad hoc programů přesídlování a přijala dvouletý plán EU pro přesídlování a humanitární přijímání.
V rámci tohoto plánu budou země EU dobrovolně nabízet přesídlení zvláště zranitelným osobám. Plán by stanovil maximální celkový počet osob, které mají být přijaty, příspěvky zemí EU a celkové zeměpisné priority.
Poslanci Evropského parlamentu potvrdili svou podporu dohodě o novém rámci EU pro přesídlování v dubnu 2024.
Pracovní povolení pro ekonomické migranty
EU rovněž usiluje o zvýšení legální migrace, aby řešila nedostatek pracovních sil, zaplnila mezery v kvalifikaci a podpořila hospodářský růst:
- Modrá karta EU: pracovní povolení a povolení k pobytu pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU.
- Jednotné povolení: kombinované pracovní povolení a povolení k pobytu s platností na dva roky, které je určeno pro jednotlivé země.
- Status dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU: umožňuje občanům třetích zemí zůstat a pracovat v EU na dobu neurčitou. Po udělení statusu je možné se v rámci EU pohybovat a pracovat.
Podpora integrace uprchlíků v Evropě
Směrnice o podmínkách přijímání byla rovněž revidována s cílem zajistit stejné standardy přijímání v jednotlivých zemích EU, pokud jde o materiální podmínky, zdravotní péči a přiměřenou životní úroveň osob, které žádají o mezinárodní ochranu, a zároveň omezit pohyb žadatelů o azyl z jedné země EU do druhé.
Aby se zvýšily jejich šance na samostatný život a integraci, měli by mít žadatelé o azyl možnost pracovat nejpozději devět měsíců od data registrace své žádosti. Budou mít přístup k jazykovým kurzům, stejně jako ke kurzům občanské výchovy nebo k odbornému vzdělávání. Všechny děti žádající o azyl by měly být nejpozději dva měsíce po příjezdu zapsány do školy a nezletilým osobám bez doprovodu bude ustanoven opatrovník.
Žadatelé o azyl budou mít přístup k podmínkám přijetí pouze v zemi, která vyřizuje jejich žádost o azyl.
Parlament definitivně schválil revidovaný zákon v dubnu 2024.
