Azyl a migrace v EU: fakta a čísla
Migraci v EU ovlivňuje celá řada mezinárodních faktorů, jako je například pandemie koronaviru či ruská agrese. Podívejte se na nejnovější čísla v naší infografice.
Infografika: vývoj žádostí o azyl v EU
Otevřít v novém okně
Omezení zavedená v důsledku pandemie koronaviru migraci potlačila, ale čísla lidí přicházejících do EU v roce 2021 opět vzrostla. Částečně se tak děje také v důsledku válečné agrese ze strany Ruska na Ukrajině. V budoucnu by výrazným faktorem mohla být i klimatická změna.
Nedostatky evropského azylového systému, které odhalil nápor v podobě příchodu více než jednoho milionu lidí žádajících o azyl během roku 2015, stále přetrvávají. V září 2020 Evropská komise představila pakt o migraci a azylu a Parlament připravuje návrhy, jak současný systém reformovat a vytvořit spravedlivější a efektivnější azylovou politiku EU.
Shrnujeme relevantní údaje o migraci v Evropě, kdo jsou migranti, co dělá EU, aby se s touto situací vyrovnala, a jaké to má finanční důsledky.
Definice: Kdo je uprchlík a kdo žadatel o azyl
Žadatelé o azyl jsou lidé přicházející do jiné země, kde formálně podají žádost o právní i materiální pomoc a mezinárodní ochranu, protože jsou ve své zemi původu pronásledováni. Odůvodněnost své žádosti musí žadatel prokázat. Lidé prchající ze třetích zemí musí v tuto chvíli požádat o azyl v první zemi EU, do které vstoupí. Tím se stávají žadateli o azyl. Právní postavení uprchlíka nebo jinou formu mezinárodní ochrany obdrží až poté, kdy je jejich žádost pozitivně vyhodnocena národními orgány země, kde o azyl požádali.
Uprchlíci jsou lidé, jejichž žádost o azyl byla uznána, protože se ve své zemi původu oprávněně obávají pronásledování na základě rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení nebo příslušnosti k určité sociální skupině. Na úrovni EU jsou směrnicí stanoveny normy pro přidělování mezinárodní ochrany a statusu uprchlíka. V březnu 2022 Parlament poprvé od roku 2001, kdy vstoupila v platnost, podpořil aktivaci takzvané směrnice o dočasné ochraně s cílem poskytnout okamžitou ochranu lidem prchajícím před válkou na Ukrajině.
Přečtěte si více o důvodech, proč lidé opouštějí své domovy.
Rozhodnutí o azylu v EU
V roce 2021 bylo v EU podáno 632 315 žádostí o azyl, což je o 33,8 % více než v roce 2020. To znamená, že jsme zpět u předpandemických čísel. V roce 2019 to bylo 744 810 žádostí, což je výrazně méně než více než milion žádostí registrovaných v letech 2015 a 2016.
Obzvláště velký nárůst byl v roce 2021 zaznamenán v Bulharsku (212% nárůst), Polsku (179,9% nárůst) a Rakousku (170,3% nárůst). Počty byly nižší v Maďarsku (nárůst o 65,2 %), na Maltě (38,9 %), Řecko (30 %), Španělsko (26,2 %), Finsko (20,8 %) a Švédsko (13,7 %).
Lidé žádající v roce 2021 o azyl vůbec poprvé pocházeli především ze Sýrie (více než 98 800 lidí, čili 18 % z celkového počtu), Afghánistánu (83 700 neboli 16 %) a Iráku (asi 26 000 či 5 %).
Válka na Ukrajině vyvolala nový příliv uprchlíků do EU
Ruská invaze na Ukrajinu měla za následek, že tisíce lidí byly nuceny opustit své domovy. Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) došlo od začátku války k 8,8 milionu překročení hraničních přechodů z Ukrajiny.
V březnu 2022 požádalo o mezinárodní ochranu 73 850 prvožadatelů o azyl, což je o 115 % více než v březnu 2021. Tento nárůst je způsoben především konfliktem na Ukrajině.
Ukrajince zpočátku přijímaly sousední země, především Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Česko a Moldavsko. Podle agentury Frontex, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, se od února do června vrátilo domů přes 2,5 milionu Ukrajinců.
V letech 2015 a 2016 bylo odhaleno více než 2,3 milionu případů nelegálního překročení hranic. Celkový počet nelegálních přechodů v roce 2021 byl 200 000, což je nejvyšší úroveň od roku 2017. Počet odhalených přechodů se od roku 2020 do roku 2021 zvýšil na všech trasách nelegální migrace kromě východního Středomoří, kde počet klesl na 13 184 z 15 980 v roce 2020 a 52 169 v roce 2019.
Cesta přes Středozemní moře však stále platí za nejnebezpečnější – v roce 2021 bylo nahlášeno přes 1 500 mrtvých nebo pohřešovaných osob. V roce 2020 se ale jednalo až o 1 754 osob. Nezákonné využívání středomořské cesty (do Itálie a na Maltu) se během ledna až září 2021 téměř zdvojnásobilo oproti témuž období v roce 2020.
Od ledna do září 2021 takto k evropským hranicím dorazilo více než 48 800 migrantů. Totéž období v předcházejícím roce čítá 25 400 osob.
Mnoho nově příchozích pochází z Ukrajiny, ostagtní ze zemí, které trpí spíše hospodářským poklesem. K tomuto trendu také pravděpodobně přispěje pokles peněžních zásilek a převodů od migrantů v celosvětovém měřítku. Dokud nedojde k hospodářskému oživení, zůstane špatná situace na pracovním trhu a vyhlídka lepší zdravotní péče stimulem pro vstup do EU.
Financování migrační politiky v EU
Otázka migrace patří mezi jednu z hlavních dlouhodobých priorit EU. Byla přijata celá řada opatření k řízení migračních toků i ke zlepšení azylového systému.
Evropská unie v posledních letech výrazně navýšila prostředky pro zvládání migrace, azylu a integrace uprchlíků. Z dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 jde na migraci a správu hranic 22,7 miliard eur (v cenách z roku 2018), což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti 10 miliardám eur na migraci a azyl v období 2014–2020.
Zjistěte podrobnosti o tom, jak EU řídí otázky migrace.
Celosvětové srovnání
Počet lidí prchajících na celém světě před pronásledováním, konfllikty a násilím dosáhl rekordních 89,3 milionu. Zhruba 36,5 % z nich tvoří děti.
Mezi země, kde je toho času nejvíc uprchlíků, se řadí Turecko, Kolumbie, Pákistán, Uganda a Německo. A z celosvětové perspektivy ještě toto srovnání: v bohatých rozvinutých zemích je pouze 17 % všech uprchlíků.
V infografice si prohlédněte údaje UNHCR o počtu uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.
Souvislosti k migraci: proč lidé opouštějí své domovy?
