Schengen: Rozšíření evropského prostoru bez vnitřních hranic
Schengen, cestovní prostor EU bez pasů, zahrnuje 29 zemí. Přečtěte si, které země jsou jeho členy a kdo se k němu pravděpodobně připojí příště.
Volný pohyb – právo žít, studovat, pracovat a odejít do důchodu kdekoli v EU – je pravděpodobně nejhmatatelnějším úspěchem evropské integrace. Po vytvoření schengenského prostoru v roce 1995 byly na vnitřních hranicích EU zrušeny kontroly.
V současné době zahrnuje schengenský prostor většinu zemí EU s výjimkou Irska, které si ponechává výjimku a provozuje vlastní společný cestovní prostor se Spojeným královstvím, a Kypru, který v současné době prochází hodnotícím procesem s cílem posoudit jeho připravenost k přistoupení k tomuto prostoru.
Čtyři země mimo EU – Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko – se rovněž připojily k schengenskému prostoru.
Rozšíření Schengenu
Dne 10. listopadu 2022 Parlament podpořil přistoupení Chorvatska k schengenskému prostoru do konce roku 2022. K 1. lednu 2023 se Chorvatsko k Schengenu připojilo.
V červenci 2023 Parlament vyzval Radu, do konce téhož roku schválila přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru. V usnesení zdůraznil, že obě země již splnily požadavky nezbytné pro přijetí.
Kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích EU byly pro obě země zrušeny 31. března 2024, zatímco kontroly na pozemních hranicích byly zrušeny 1. ledna 2025.
Jaké jsou podmínky pro připojení k schengenskému prostoru?
- Země musí převzít odpovědnost za kontrolu vnějších hranic EU.
- Musí uplatňovat společný soubor schengenských pravidel, jako jsou kontroly na pozemních, námořních a vzdušných hranicích a vydávání jednotných schengenských víz.
- Aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti v schengenském prostoru, musí státy spolupracovat s donucovacími orgány v ostatních zemích schengenského prostoru.
- Musí se připojit k Schengenskému informačnímu systému (SIS) a používat jej.
Dočasné hraniční kontroly
V rámci schengenského prostoru se každoročně uskuteční více než 1,25 miliardy cest. Kontroly na vnitřních hranicích byly v schengenském prostoru zrušeny, ale státy si ponechaly právo obnovit dočasné kontroly v případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti.
Od roku 2015 v důsledku migrační krize, jakož i nárůstu přeshraničních teroristických hrozeb, řada schengenských států tyto kontroly obnovila a v několika případech je dokonce prodloužila. Také pandemie koronaviru přiměla řadu zemí EU k obnovení hraničních kontrol ve snaze omezit šíření viru.
V prosinci 2021 navrhla Evropská komise aktualizaci pravidel, jimiž se řídí schengenský prostor, a to s cílem zajistit, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích zůstalo krajním opatřením, a místo toho podpořit využívání alternativních možností, jako jsou cílené policejní kontroly a posílená policejní spolupráce.
Poslanci Evropského parlamentu se několikrát vyslovili proti častému znovuzavádění kontrol, které brání volnému pohybu osob po EU.
V únoru 2024 se Parlament a Rada dohodly na aktualizaci schengenských pravidel, která stanoví jasné časové omezení kontrol na vnitřních hranicích. Revidovaná pravidla vyžadují, aby vnitrostátní orgány před přijetím rozhodnutí o znovuzavedení kontrol provedly posouzení rizik, a dávají Komisi silnější kontrolní úlohu.
Parlament a Rada přijaly dohodu v dubnu, respektive květnu 2024, přičemž aktualizovaná pravidla vstupují v platnost v červenci 2024.
Tento článek byl původně publikován v únoru 2018, ale od té doby byl několikrát aktualizován. Poslední aktualizace proběhla v lednu 2025.
