Zlepšení přístupnosti výrobků a služeb v EU

Klíčové výrobky a služby by měly být dostupnější pro starší lidi a lidi se zdravotním postižením. Zajistit to má Evropský akt přístupnosti.

Evropský zákon o přístupnosti: pomoc více než osmdesáti milionům lidí se zdravotním postižením v EU

Evropský akt přístupnosti (EAA) plénum schválilo 13. března 2019. Cílem směrnice je udělat krok ke spravedlivější a inkluzivní Evropě a zlepšit každodenní život starších lidí a lidí s hendikepem.

Pomoc pro desítky milionů lidí

V EU žije více než 80 milionů lidí se zdravotním postižením a řada z nich zažívá těžkosti při každodenních činnostech, jako je používání chytrých telefonů, počítačů, e-knih, či mají ztížený přístup k automatům na lístky a bankomatům. Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) by měla EU a její členské státy zajistit takovým lidem zpřístupnění výrobků a služeb.

Nová pravidla by měla pomoci lidem s hendikepem a starším lidem plně se zapojit do společnosti. Zároveň mají povzbudit firmy, aby v této oblasti podporovaly inovace.

Konečná podoba legislativy vyšla v Úředním věstníku 7. června 2019. Od tohoto momentu mají země EU tři roky na zapracování nových pravidel do svých zákonů a šest let na to, aby se nové požadavky skutečně začaly používat.

Zákon o přístupnosti zavádí požadavky na přístupnost klíčových výrobků a služeb:

  • Automaty na lístky
  • Bankomaty a platební samoobslužné terminály
  • Počítače a operační systémy
  • Chytré telefony, tablety, televizní zařízení
  • Přístup k audiovizuálním službám, e-knihám
  • Elektronické obchody
  • Některé prvky dopravních služeb
  • Elektronická komunikace včetně čísla tísňového volání 112

Například bankomaty budou povinně vybaveny zdířkami pro sluchátka, aby si prostřednictvím hlasových pokynů mohli peníze vybírat i nevidomí, a klávesnice budou disponovat hmatovým značením.

Příležitosti pro zákazníky i podniky

Díky přijetí unijních pravidel členské státy nebudou muset jednotlivě tvořit vlastní legislativu, která by mohla být rozdílná a fragmentovat tak společný trh. Současně by směrnice měla firmám usnadnit prodávat jejich produkty a služby všude na jednotném trhu.

Pro spotřebitele se rozšíří nabídka a sníží se náklady na přístupné výrobky a služby. Starší lidé a lidé se zdravotním postižením již nebudou tak závislí na pomoci druhých, což může mít v dlouhodobém horizontu příznivý dopad i na státní rozpočty.

Pro některé mikropodniky (firmy s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem nižším než dva miliony eur) by však mohly platit určité výjimky z nových pravidel. Nicméně i takové firmy by měly být motivovány k výrobě a poskytování služeb, které budou odpovídat požadavkům přístupnosti. S prováděním právních předpisů by jim měly pomáhat členské státy.

(Stínovými zpravodaji návrhu byli ve výboru pro vnitřní trh dva čeští poslanci: sociální demokratka Olga Sehnalová a poslanec za komunisty Jiří Maštálka.)


Čtěte také:

Přehled, co EU dělá pro zdraví obyvatel