Práva pracujících a pracovní podmínky: Co Evropa zajišťuje?
Zjistěte, jak se EU snaží zlepšovat práva pracovníků a pracovní podmínky v celé Evropě, od pracovní doby a rodičovské dovolené až po bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
EU zavedla soubor pracovních pravidel, která mají zajistit silnou sociální ochranu. Zahrnují minimální požadavky pro celou řadu oblastí. Pracovními podmínkami – jako jsou mzdy, pracovní doba, práce na částečný úvazek, práva pracovníků – počínaje, informacemi o důležitých aspektech zaměstnání a vysílání pracovníků konče. Tato opatření jsou jedním ze základních kamenů evropské sociální politiky.
Pracovní podmínky
Pracovní doba
EU zavedla minimální společné standardy pracovní doby platné pro všechny členské státy. Právní předpisy EU v oblasti pracovní doby stanovují individuální práva pro všechny pracovníky, přičemž maximální délka pracovního týdne je 48 hodin, placená dovolená za kalendářní rok činí nejméně čtyři týdny, jsou stanoveny doby odpočinku a pravidla pro noční práci, práci na směny a rozvržení pracovní doby.
Ochrana nových forem zaměstnání
V průběhu let došlo v Evropě k významným změnám na trhu práce, včetně digitalizace a rozvoje nových technologií. Spolu s tím roste flexibilita práce a zvyšuje se její fragmentace. Tento vývoj vedl ke vzniku nových forem zaměstnávání a k nárůstu počtu dočasných a nestandardních pracovních míst.
Unie chce chránit všechny pracovníky v EU a zlepšit práva nejzranitelnějších zaměstnanců s atypickými smlouvami. V návaznosti na to přijali poslanci EP v roce 2019 nová pravidla zavádějící minimální zaměstnanecká práva.
Právní předpisy stanovují ochranná opatření, jako je například:
- omezení délky zkušební doby na šest měsíců
- zavedení bezplatného povinného školení a
- zákaz omezujících smluv
V dubnu 2024 Parlament schválil nová pravidla, která mají zlepšit podmínky pro pracovníky na digitálních platformách, jako jsou Uber a Deliveroo. Cílem těchto pravidel je:
- napravit pracovní status pracovníků, kteří mohli být nesprávně klasifikováni jako osoby samostatně výdělečně činné
- regulovat používání algoritmů a umělé inteligence ke sledování nebo řízení zaměstnanců, aby pracovníci nemohli být propuštěni na základě rozhodnutí učiněného umělou inteligencí nebo algoritmy
- lépe chránit údaje pracovníků – osobní údaje a komunikace s kolegy nesmějí být zpracovávány.
Práce na dálku
Práce na dálku sice zvýšila efektivitu a flexibilitu pro zaměstnavatele i zaměstnance, ale zároveň smazala rozdíly mezi pracovním a soukromým životem. Aby se zajistilo, že rozšířené používání digitálních nástrojů nebude bránit právům zaměstnanců, požaduje Parlament přijetí celoevropského zákona, který by jim umožnil odpojit se od práce v mimopracovní době bez následků. Poslanci rovněž požadují minimální standardy pro práci na dálku.
Minimální mzda
V roce 2017 se Eu znovu zavázala zajistit spravedlivý příjem pro všechny pracovníky. V září 2022 poslanci EP přijali první právní předpisy EU pro odpovídající minimální mzdy.
Země mohou pro posouzení přiměřenosti mezd používat různá kritéria – mohou například porovnávat mzdy s národním spotřebním košem zboží a služeb nebo je srovnávat s široce používanými referenčními hodnotami, jako je 60 % hrubé mediánové mzdy nebo 50 % hrubé průměrné mzdy. Cílem pravidel je také podpora kolektivního vyjednávání a prosazování práv zaměstnanců.
Zdraví a bezpečnost pracovníků
EU přijímá právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují a podporují činnost členských států.
Evropská rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovuje obecné zásady týkající se minimálních požadavků. Vztahuje se na téměř všechna odvětví veřejné a soukromé činnosti a definuje povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Kromě toho existují zvláštní pravidla týkající se určitých skupin pracovníků, jako jsou napříkad těhotné ženy a mladí pracovníci, specifických úkolů, jako je ruční manipulace s břemeny, a pracovišť, jako jsou například rybářská plavidla. Speciální opatření korigují také vystavení se nebezpečným látkám.
Například směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s karcinogeny nebo mutageny při práci je pravidelně aktualizována a stanovuje expoziční limity pro konkrétní substance. V roce 2022 se poslancům Evropského parlamentu podařilo do poslední aktualizace směrnice zahrnout látky škodlivé pro reprodukční zdraví.
Země EU mohou při transpozici směrnic EU do vnitrostátního práva stanovit přísnější normy.
Se stárnutím pracovní síly se zvyšuje riziko vzniku zdravotních problémů. V roce 2018 poslanci Evropského parlamentu přijali zprávu, v níž navrhli opatření, která by měla usnadnit návrat lidí na pracoviště po dlouhodobé pracovní neschopnosti a lépe zapojit chronicky nemocné nebo zdravotně postižené osoby do pracovního procesu.
V červenci 2022, kdy jsme byli svědky nárůstu problémů s duševním zdravím v EU, Parlament vyzval instituce a členské státy, aby našly způsoby, jak problémům s duševním zdravím pomoci předcházet.
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a rovnost žen a mužů
Evropský parlament byl vždy silným zastáncem rovnosti žen a mužů. S cílem zajistit rovnější příležitosti pro muže a ženy a podpořit lepší sdílení pečovatelských povinností přijali poslanci Evropského parlamentu v roce 2019 soubor nových pravidel. Ta umožní rodičům a pracovníkům pečujícím o příbuzné s vážnými zdravotními problémy lépe sladit pracovní a soukromý život.
Směrnice stanovuje minimálně 10 dní otcovské dovolené, minimálně čtyři měsíce rodičovské dovolené na jednoho rodiče (z nichž dva jsou nepřenosné) a pět dní pečovatelské dovolené ročně. Udává také pružnější pracovní podmínky.
Mateřská práva jsou vymezena ve směrnici o těhotných zaměstnankyních, která stanovuje minimální délku mateřské dovolené na 14 týdnů, přičemž před porodem a/nebo po porodu je povinná dvoutýdenní dovolená.
Parlament také neustále prosazuje další opatření podporující boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů, snižování rozdílů v důchodech a vyzval k zavedení pravidel EU pro boj proti mobbingu a sexuálnímu obtěžování.
Nová pravidla, přijatá Parlamentem v březnu 2023, budou nutit společnosti zveřejňovat informace o platech, což by mělo usnadnit zaměstnancům porovnávání platů a odhalení rozdílů v odměňování žen a mužů.
Mobilita pracovníků v rámci EU
Pravidla EU o koordinaci systémů sociálního zabezpečení členských států zaručují, že lidé mohou plně využívat svého práva přestěhovat se do jiné země EU za účelem studia, práce nebo usazení a zároveň získat sociální a zdravotní dávky, na které mají nárok. Právní předpisy EU se týkají nemocenské, mateřské/otcovské dovolené, rodinných dávek, dávek v nezaměstnanosti a podobné podpory a v současné době se přezkoumávají.
V roce 2019 poslanci Evropského parlamentu schválili plány na vytvoření nové agentury EU – Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Ten bude členským státům a Evropské komisi pomáhat při uplatňování a prosazování práva EU v oblasti mobility pracovních sil a koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Zaměstnanci mohou být svými společnostmi dočasně vysláni do jiné země EU k plnění konkrétních úkolů. V roce 2018 byla pravidla EU týkající se vysílání pracovníků přepracována, aby byla zajištěna zásada stejné odměny za stejnou práci na stejném místě.
V zájmu boje proti nezaměstnanosti a lepšího sladění nabídky a poptávky na trhu práce v celé Evropě schválil Parlament v roce 2016 nový zákon, kterým se přepracovává evropská síť pracovních míst (Eures) s celoevropskou databází uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst.
Sociální dialog
Sociální partneři – odbory a organizace zaměstnavatelů – se podílejí na utváření evropské sociální politiky a politiky zaměstnanosti prostřednictvím tzv. sociálního dialogu, konzultací a stanovisek a mohou také sjednávat rámcové dohody o konkrétních otázkách.
EU si rovněý přeje, aby se na rozhodování podniků podíleli i jejich zaměstnanci, a stanovila obecný rámec pro práva zaměstnanců týkající se informací a konzultací.
Pravidla EU vyžadují, aby v případě hromadného propouštění zaměstnavatelé jednali se zástupci zaměstnanců.
Na nadnárodní úrovni zastupují zaměstnance evropské rady zaměstnanců. Prostřednictvím těchto orgánů jsou zaměstnanci informováni vedením a jsou s nimi konzultována všechna významná rozhodnutí na úrovni EU, která by mohla ovlivnit zaměstnanost nebo pracovní podmínky. Poslanci Evropského parlamentu chtějí aktualizovat pravidla tak, aby posílila úlohu evropských rad zaměstnanců.
