Česko převzalo předsednictví v Radě EU: Co od své země očekávají čeští europoslanci?

Počínaje 1. červencem přebírá Česko rotující předsednictví v Radě EU. Co čeští europoslanci očekávají od své země během příštích šesti měsíců?

Logo českého předsednictví © Evropská unie 2022
Logo českého předsednictví © Evropská unie 2022

Česko přebírá štafetu od Francie a v lednu 2023 ji bude předávat Švédsku. Tyto země společně tvoří současné předsednické trio, které si stanovuje dlouhodobé cíle a společný program na 18 měsíců. Každá země má ale zároveň své vlastní priority.

Česká republika se během svého předsednictví chce zaměřit celkem na pět úzce provázaných prioritních oblastí:

  1. Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny
  2. Energetická bezpečnost
  3. Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru
  4. Strategická odolnost evropské ekonomiky
  5. Odolnost demokratických institucí


Zjistěte více o prioritách českého předsednictví v Radě EU

Český premiér Petr Fiala 16. června jednal o programu předsednictví s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou a lídry politických skupin. „Dnešní schůzky nám umožní zahájit intenzivní práci hned po zahájení [předsednictví] 1. července, protože způsob, jakým budeme reagovat v příštích měsících, určí budoucnost naší společné Evropy,“ uvedla Metsolová.

Evropa jako úkol
Motto českého předsednictví

Co očekávají od předsednictví své země čeští europoslanci?


Pro Luďka Niedermayera (lidovci) je největší výzvou z hlediska legislativy dokončení alespoň části balíčku Fit for 55 a balíčku o praní špinavých peněz. Dalším zásadním úkolem podle něj bude vypořádání se s následky války na Ukrajině. „Můžeme těžit z dobré pověsti a kreditu, které země našeho regionu získaly svou jasnou a rychlou reakcí,“ podotkl. Niedermayer doufá, že jednou z priorit bude také rozšíření povědomí o tom, co je EU a co dělá, a to především k zajištění pozitivnějšího vnímání Unie v České republice.

Radka Maxová (sociální demokraté) rovněž upozornila na výzvy, kterým EU čelí, včetně války na Ukrajině a potřeby sociálně-ekonomické obnovy po pandemii. Uvedla, že by byla „ráda, kdyby se české předsednictví zaměřilo na posílení odolnosti EU a zajistilo, že digitální a zelený přechod se odehrává sociálně spravedlivým způsobem. Doufám, že budeme svědky rozhodných kroků EU v oblasti duševního zdraví.“

Dita Charanzová (skupina Obnova Evropy) si myslí, že hlavním tématem zůstane válka a její důsledky. „Je naprosto klíčové, aby EU vůči Rusku reagovala jednotně a rezolutně, zároveň ale musíme pokračovat v pomoci Ukrajině, a to jak finančně, tak politicky.“ Klíčovými výzvami bude zajištění energetické nezávislosti a boj proti růstu cen energií a potravin, dodala

„Evropskou unii čeká jedna z nejtěžších zkoušek, kterým bude od svého vzniku čelit,“ uvedla Veronika Vrecionová (konzervativci). „Úkolem českého předsednictví bude pomoci tuto krizi úspěšně překonat,“ řekla a zároveň podotkla, že motto předsednictví vystihuje tento cíl docela přesně.

Marcel Kolaja (zelení) uvedl, že nás čeká šest těžkých měsíců. „Je velmi pravděpodobné, že evropské země budou muset prokázat jednotu a solidaritu takovým způsobem, kterým to nikdy předtím neudělaly. Česko se musí chovat jako spolehlivý partner, který propojuje všechny strany a vždy hledá kompromis.“

Kateřina Konečná (levice) doufá, že i přes válku na Ukrajině si české předsednictví najde čas na řešení dalších výzev, jako je například evropský akční plán pro vzácná onemocnění a směrnice o spotřebitelském úvěru. „Vyžaduje to zhoršující se ekonomická situace Evropanů kvůli válce a energetické krizi.“

Podle Ivana Davida (skupina Identita a demokracie) Evropa směřuje do krize, „která je z velké části způsobena chybami a vlastními iniciativami Evropské unie, zejména „protiruskými“ sankcemi a Zelenou dohodou pro Evropu.“ Česká vláda podle něj neprokazuje způsobilost se s problémy vyrovnat.