Jak se EU snaží snížit emise skleníkových plynů nad rámec CO2

Zjistěte, jak se EU snaží snížit emise skleníkových plynů nad rámec CO2.

Obrázok fľaše so sprayom
Fluorované plyny (F-plyny) jsou uměle vyrobené plyny, které se používají jako náhrada za látky poškozující ozonovou vrstvu.

EU se na jednu stranu snaží snížit emise CO2, ale zároveň chce regulovat také další skleníkové plyny, které oteplují Zemi, jako je metan, fluorované plyny (známé také jako F-plyny) a látky poškozující ozonovou vrstvu. Ty jsou v atmosféře sice přítomny v menším množství než CO2, ale mohou mít na oteplování mnohem větší účinek.

Poslanci z výboru pro životní prostředí vyzývají k ambicióznímu snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu. Podporují návrh Komise zvýšit používání alternativ v situaci, kdy to je možné, nebo zavést opatření ke snížení úniku těchto látek a emisí během výroby nebo používání.

Parlament přijal svůj postoj ke snižování emisí fluorovaných plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu 30. března 2023, což mu umožnilo zahájit jednání s vládami EU.

Další informace o skleníkových plynech jiných než C02 a jejich vlivu na globální oteplování.

Snižování emisí fluorovaných skleníkových plynů

Fluorované plyny – definice


Fluorované plyny (nazývané také F-plyny) jsou uměle vyrobené a nacházejí se v běžných spotřebičích, jako jsou chladničky, klimatizace nebo tepelná čerpadla, aerosoly, rozpouštědla či pěnidla. V současné době se na emisích skleníkových plynů v EU podílejí zhruba 2,5 procenty.

Přestože jsou F-plyny přítomny v atmosféře v menším objemu než CO2, mohou zachytit více sluneční energie. Aby EU dosáhla svého cíle nulových čistých emisí do roku 2050, musí jejich emise snížit.

Protože F-plyny nenarušují ozonovou vrstvu atmosféry, často se používají jako náhrada za látky, které ji poškozují.

Opatření EU v této oblasti


Na F-plyny, stejně jako na CO2, metan a oxid dusný, se vztahuje Pařížská dohoda o klimatu i mezinárodní dohody o látkách poškozujících ozonovou vrstvu.

Za účelem kontroly emisí F-plynů přijala EU nařízení o fluorovaných plynech a směrnici o mobilních klimatizačních zařízeních (MAC). Evropská agentura pro životní prostředí vydává každoročně zprávu o výrobě, dovozu, vývozu, zneškodňování a používání vstupních surovin F-plynů vypouštěných podniky v EU.

Co požaduje Parlament?


V zájmu dalšího snížení emisí F-plynů v EU poslanci žádají:

  • posílit nové požadavky navržené Komisí, aby došlo k zákazu uvádění výrobků obsahujících F-plyny na jednotný trh
  • postupně ukončit uvádění fluorovaných uhlovodíků (HFC – běžně používaných v klimatizaci a chlazení) na trh EU do roku 2050
  • pečlivé monitorování, aby se zajistilo, že postupné snižování spotřeby HFC neohrozí cíle zavádění tepelných čerpadel v rámci iniciativy RePowerEU
  • zvýšené prosazování, aby se zabránilo nelegálnímu obchodu a nedodržování předpisů


Komise odhaduje, že její návrhy na regulaci fluorovaných plynů by mohly do roku 2050 ušetřit 310 milionů tun ekvivalentu CO2 (tCO2e), což odpovídá celkovým ročním emisím skleníkových plynů ve Španělsku v roce 2019.

Postupné vyřazování plynů poškozujících ozonovou vrstvu

Co jsou látky poškozující ozonovou vrstvu?


Látky poškozující ozonovou vrstvu, které se nacházejí v podobných zařízeních jako fluorované plyny, jsou rovněž chemické látky vyrobené člověkem. Když se tyto látky dostanou do horních vrstev atmosféry, mohou poškodit ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před nebezpečným slunečním zářením.

Dosavadní opatření EU


Vzhledem k jejich dopadu na životní prostředí EU postupně vyřazuje látky poškozující ozonovou vrstvu v souladu s celosvětovou dohodou z roku 1989 známou jako Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a Pařížskou dohodou.

Co Parlament požaduje?


Pro další snížení emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu poslanci podporují návrh Komise na aktualizaci právních předpisů, včetně zákazu výroby, používání těchto látek nebo obchodování s nimi (s výjimkou přesně vymezených případů). Vyzývají také k lepšímu monitorování, lepšímu prosazování a přísnějším sankcím, aby se zabránilo nezákonným činnostem.

Podle Komise by navrhované změny nařízení o těchto látkách mohly do roku 2050 vést k dodatečným úsporám ve výši 180 milionů tun ekvivalentu CO2, což odpovídá celkovým ročním emisím skleníkových plynů Nizozemska v roce 2019.

Snížení emisí metanu

Co je to metan?


Metan se přirozeně vyskytuje v atmosféře, ale vzniká také v důsledku lidských činností, jako je zemědělství, průmysl a spalování fosilních paliv. V roce 2021 představoval 12 % dopadu emisí skleníkových plynů v EU.

Co s ním EU dělá?


Parlament přijal v říjnu 2021 usnesení o návrhu strategie EU pro snižování emisí metanu a vyzval Komisi, aby prostřednictvím nařízení o sdílení úsilí stanovila závazné cíle a opatření ke snížení emisí metanu pro všechna odvětví. V květnu 2023 Parlament hlasoval o svém postoji ke snížení emisí metanu v odvětví energetiky před jednáním s Radou. Poslanci chtějí:

  • závazný cíl snížení emisí metanu v EU do roku 2030 pro všechna příslušná odvětví, který by byl navržen do konce roku 2025, přičemž národní cíle snížení emisí by byly stanoveny na úrovni členských států
  • přísnější povinnosti při odhalování a nápravě úniků metanu
  • aby od roku 2026 byla zahrnuta dovážená energii z uhlí, plynu a ropy
  • zákaz vypouštění a spalování metanu z odvodňovacích stanic do roku 2025 a z větracích šachet do roku 2027, jakož i povinnost vypracovat plány na zmírnění emisí z opuštěných uhelných dolů a neaktivních vrtů na ropu a fosilní plyn (vyžadující vyhledávání, utěsňování a monitorování těchto míst)