Kvalita ovzduší: Co dělá EU pro snížení znečištění?
Kvalita ovzduší ovlivňuje zdraví lidí. Parlament bojuje za přísnější pravidla pro regulaci znečištění.
Kolik znečištěného vzduchu za život vdechneme? Špatná kvalita ovzduší negativně přispívá ke vzniku respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a rakoviny. Znečištěné ovzduší má ale vliv také na biologickou rozmanitost, protože přímo ovlivňuje úrodu a lesy, což způsobuje značné hospodářské ztráty.
V rámci snahy dosáhnout nulového znečištění skrze Zelenou dohodu pro Evropu navrhl Evropský parlament stanovení přísnějších norem kvality ovzduší s cílovými hodnotami pro prachové částice do roku 2030.
Zdravotní náklady spojené se znečištěním ovzduší
Ovzduší je již desítky let znečištěno oxidy dusíku, ozónem a pevnými částicemi, přičemž jejich koncentrace jsou vyšší v obydlených městských oblastech.
Pevné částice neboli PM2,5
Tyto jemné částice jsou pojmenované podle svého průměru (2,5 mikrometru) a jsoumenší než průměr vlasu, což znamená, že mohou pronikat do krevního oběhu dýcháním. Mohou obsahovat organické chemické látky, prach, saze a kovy. Dlouhodobá expozice může vést k respiračním a kardiovaskulárním onemocněním, která mohou být pro zranitelné osoby smrtelná, a může také vést k rakovině. Podle Evropské agentury pro životní prostředí zapříčinily tyto částice v roce 2020 předčasné úmrtí pro nejméně 238 000 lidí v EU.
Oxid dusičitý
Jedná se o chemickou sloučeninu vznikající ve spalovacích motorech, zejména v motorech vznětových. Vystavení oxidu dusičitému snižuje odolnost vůči infekcím a je spojeno s nárůstem chronických onemocnění dýchacích cest a předčasným stárnutím plic. Znečištění oxidem dusičitým zapříčinilo v roce 2020 49 000 předčasných úmrtí v EU.
Ozon
Jeho vdechování krátkodobě dráždí oči, dýchací cesty a sliznice. Je nebezpečný zejména pro astmatiky a může být smrtelný při chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocněních. V roce 2020 přišlo v EU o život předčasně 24 000 lidí v důsledku vystavení ozonu.
Přestože znečištění ovzduší zůstává problémem, kvalita ovzduší v Evropě se v posledních třech desetiletích zlepšila díky politikám zaměřeným na snižování znečištění. Mezi lety 2005 a 2020 klesl počet předčasných úmrtí v EU v důsledku vystavení částicím PM2,5 o 45 %.
Ztráta biologické rozmanitosti
Podle analýzy Evropské agentury pro životní prostředí bylo v roce 2020 59 % lesů a 6 % zemědělské půdy v Evropě vystaveno škodlivým úrovním ozonu. Ekonomické ztráty způsobené dopadem na plodiny pšenice činily v roce 2019 v 35 evropských zemích přibližně 1,4 miliardy eur. Největší ztráty byly zaznamenány ve Francii, Německu, Polsku a Turecku.
Přečtěte si více o příčinách ztráty biologické rozmanitosti.
Zdroje znečištění
Více než polovina emisí pevných částic pochází ze spalování pevných paliv pro vytápění. Hlavními zdroji znečištění částicemi v Evropě jsou obytný, komerční a institucionální sektor.
Významným znečišťovatelem je také zemědělství, které je zodpovědné za 94 % emisí amoniaku a 19 % emisí oxidů dusíku, zatímco silniční doprava je odpovědná za 37 % emisí oxidů dusíku.
Všechny tyto emise mají od roku 2005 klesající tendenci, a to i přes výrazný nárůst hrubého domácího produktu (HDP) EU.
Akční plán nulového znečištění
Akční plán nulového znečištění přispívá k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030. V rámci Zelené dohody pro Evropusi EU stanovila cíl snížit do roku 2050 znečištění ovzduší, vody a půdy na úroveň, která již nebude škodlivá pro zdraví a přírodní ekosystémy a bude v mezích únosnosti pro planetu. Dokument stanovuje řadu cílů, které mají pomoci tohoto cíle do roku 2030 dosáhnout:
- snížení počtu předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší o více než 55 %
- snížení počtu ekosystémů v EU, kde znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %.
- snížení množství plastového odpadu v mořích o 50 % a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí o 30 %
Přísnější limity pro látky znečišťující ovzduší do roku 2035
Parlament přijal 13. září 2023 svůj postoj ke zlepšení kvality ovzduší v EU. Navrhuje přísnější cíle, než původně navrhovala Komise, pro několik znečišťujících látek včetně částic (PM2,5, PM10), NO2 (oxidu dusičitého), SO2 (oxidu siřičitého) a O3 (ozonu), aby se zajistilo, že kvalita ovzduší v EU nebude škodlivá pro lidské zdraví, přírodní ekosystémy ani biologickou rozmanitost. Cíle navržené Komisí by měly sloužit jako průběžný cíl a měly by být dosaženy nejpozději do roku 2030.
Další kroky
Po přijetí postoje Rady mohou začít jednání o konečné podobě zákona.
Poslanci navrhují, aby kromě plánů kvality ovzduší, které jsou vyžadovány v případě, že země EU překročí limity, všechny členské státy vypracovaly plány kvality ovzduší, v nichž budou stanovena krátkodobá a dlouhodobá opatření ke splnění nových limitů.
