Krize bydlení v Evropě: klíčové údaje a opatření EU (infografika)
Rostoucí ceny nemovitostí a nájemné jsou pro mnoho Evropanů velkým problémem. Seznamte se s klíčovými fakty a s tím, co EU v této oblasti podniká.
V posledním desetiletí ceny bydlení výrazně vzrostly, což lidem ztěžuje hledání dostupného bydlení. Zejména to postihuje mladé Evropany, kteří opouštějí dům svých rodičů později.
V reakci na to Evropská komise jmenovala svého vůbec prvního komisaře pro energetiku a bydlení a Evropský parlament zřídil zvláštní výbor pro krizi v oblasti bydlení, který má za úkol vypracovat řešení pro důstojné, udržitelné a dostupné bydlení v celé Evropě.
Jak dostupné je bydlení v Evropě: klíčové statistiky
Jedním ze způsobů, jak změřit, zda jsou náklady na bydlení příliš vysoké, je podívat se na poměr ceny bydlení k příjmu. Pokud náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilního příjmu, je to známka toho, že domácnosti mají problémy s bydlením.
V roce 2024 přesáhly náklady na bydlení v EU 40 % disponibilního příjmu u 9,8 % domácností v městech EU a u 6,3 % domácností ve venkovských oblastech.
Více než čtvrtina Řeků (29 %) žijících ve městech měla náklady na bydlení přesahující 40 % příjmu, zatímco stejný problém řešily pouze 2,3 % Kypřanů žijících ve městech.
V roce 2024 bylo v Řecku na pokrytí nákladů na bydlení použito přibližně 35,5 % příjmu domácností, což je nejvyšší podíl v EU.
Růst cen nemovitostí a nájemného v EU
Mezi lety 2015 a 2024 vzrostly ceny nemovitostí v EU v průměru o 53 %. Největší nárůst byl zaznamenán v Maďarsku (+209,5 %), Litvě (+135 %) a Portugalsku (+124,4 %).
Nájemné v EU se také prodražilo. Mezi rokem 2010 a prvním čtvrtletím roku 2025 vzrostly ceny nájemného v průměru o 27,8 %. Nájemné vzrostlo ve všech zemích EU s výjimkou Řecka (-11 %). Největší nárůst zaznamenaly Estonsko (+220 %), Litva (+184 %), Maďarsko (+124 %) a Irsko (+115 %).
To je částečně způsobeno nárůstem krátkodobých pronájmů, které vyřadily domy a byty z trhu.
Další informace
Role nedostatku bytů v rámci krize
Evropská investiční banka poukazuje na omezenou nabídku jako na jeden z klíčových faktorů problému s bydlením.
Globální finanční krize v roce 2008 vedla k výraznému poklesu investic do nových bytů. Pandemie koronaviru měla za následek ještě pomalejší tempo bytové výstavby. Stavební povolení pro bytové domy od roku 2021 poklesla o více než 20 %. Vzhledem k nedostatečné nabídce nových bytů, která by uspokojila poptávku, ceny mají tendenci růst.
Bydlení v Evropě
Mnoho Evropanů se obává rostoucích cen, životních nákladů a ekonomické situace. Podle průzkumu Eurobarometru z července 2024 to byly hlavní důvody, které lidi přiměly k účasti v evropských volbách.
Jak žije většina Evropanů?
- Více než dvě třetiny Evropanů žijí v domácnostech, které vlastní svůj dům.
- V průměru připadá 1,7 pokoje na osobu.
- V průměru žije v jedné domácnosti 2,3 osoby.
- 17 % Evropanů žije v přeplněných domácnostech bez dostatečného prostoru (alespoň 1 místnost na dospělý pár, dospělou osobu žijící samostatně, dvojici bratrů nebo sester 12 až 17 let, jednotlivé děti starší 12 let nebo dvojici dětí mladších 12 let).
- 33 % Evropanů žije v domech, které mají více prostoru, než je považováno za adekvátní.
- Zdroj: Eurostat (2024)
Jak trh s bydlením ovlivňuje mladé lidi
Náklady na bydlení mohou být jedním z faktorů, které mladí lidé zvažují, když uvažují o odstěhování se z rodinného domu a zahájení samostatného života. Dalšími faktory, na které poukazuje Eurostat, jsou partnerský vztah, situace na trhu práce, kulturní zvyklosti a obecně životní náklady. V EU byl v roce 2024 průměrný věk odchodu z domova rodičů 26,2 let. Tento údaj se mezi jednotlivými zeměmi EU výrazně liší: od 21,4 let ve Finsku po 31,3 let v Chorvatsku.
Co dělá EU v souvislosti s krizí v oblasti bydlení?
V roce 2021 přijal Parlament usnesení, v němž vyzývá členské státy EU, aby uznali přiměřené bydlení za základní lidské právo, které je vymahatelné prostřednictvím právních předpisů. Podle poslanců Evropského parlamentu by měl mít každý rovný přístup k důstojnému a „zdravému“ bydlení s připojením na vysoce kvalitní pitnou vodu, odpovídající hygienické zařízení, kanalizaci a spolehlivou energii.
V červenci 2024 zvolil Parlament Ursulu von der Leyenovou na druhé funkční období jako předsedkyni Evropské komise. Ve svém prohlášení před hlasováním von der Leyenová oznámila, že bydlení bude jednou z priorit EU v novém funkčním období.
Parlament zřídil zvláštní výbor, který má analyzovat základní příčiny a navrhnout řešení, jak by EU měla řešit problémy s bydlením. Původní jednoletý mandát výboru byl prodloužen o šest měsíců do 30. července 2026.
V březnu 2025 Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily plány na investice ve výši přibližně 10 miliard eur v následujících dvou letech do dostupného a udržitelného bydlení.
Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení, zahájil v roce 2025 rozsáhlou veřejnou konzultaci s cílem vypracovat plán dostupného bydlení pro EU.
V září 2025 schválil Parlament nová pravidla pro soudržnost EU a sociální financování, která umožňují přidělovat tyto prostředky na dostupné a udržitelné bydlení. Poslanci Evropského parlamentu také vyzvali země EU, aby „alespoň zdvojnásobily“ své financování dostupného bydlení, aby vyřešily krizi bydlení v EU, kterou popsali jako závažnou.
Zjistěte, co Parlament dělá v oblasti sociální politiky.
