8. volební období Nicola CAPUTO

Ústní příspěvky pronesené během plenárních zasedání a písemná prohlášení k rozpravám v plénu. Článek 204 a čl. 171 odst. 11 jednacího řádu

V příslušném parlamentním výboru je jmenován zpravodaj, který vypracuje návrh zprávy týkající se určitého legislativního nebo rozpočtového návrhu nebo jiné otázky. Zpravodajové mohou při práci na svém návrhu zprávy konzultovat příslušné odborníky a zúčastněné strany. Jejich úkolem je také navrhovat kompromisní pozměňovací návrhy a jednat se stínovými zpravodaji. Zprávy přijaté ve výborech jsou následně projednány na plenárním zasedání, kde se o nich také hlasuje. Článek 55 jednacího řádu

Politické skupiny jmenují pro každou zprávu v příslušném výboru stínového zpravodaje, který sleduje dosažený pokrok a vyjednává se zpravodajem kompromisní znění. Článek 215 jednacího řádu

Výbory mohou vypracovat ke zprávě příslušného výboru stanovisko zabývající se prvky návrhu, které souvisí s jejich působností. Zpravodajové těchto stanovisek také navrhují kompromisní pozměňovací návrhy a jednají se stínovými zpravodaji jmenovanými k tomuto stanovisku. Článek 56, článek 57, příloha VI jednacího řádu

Politické skupiny jmenují pro každé stanovisko stínového zpravodaje, který sleduje dosažený pokrok a vyjednává se zpravodajem kompromisní znění. Článek 215 jednacího řádu

Návrhy usnesení na aktuální témata předkládají na žádost výborů politické skupiny nebo alespoň 5 % poslanců a je o nich hlasováno na plenárním zasedání. Články 132, 136, 139, 144 jednacího řádu.

Otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou adresované Evropské komisi, Radě nebo místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie může podkládat výbor, politická skupina nebo alespoň 5 % poslanců Parlamentu. Článek 136 jednacího řádu

Závažné interpelace k písemnému zodpovězení s rozpravou adresované Evropské komisi, Radě nebo místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie může podkládat výbor, politická skupina nebo alespoň 5 % poslanců Parlamentu. Článek 139, příloha III jednacího řádu

Poslanci mohou podat písemné vysvětlení svého hlasování v plénu. Článek 194 jednacího řádu

Poslanci mohou položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie stanovený počet otázek k písemnému zodpovězení. Článek 138, příloha III jednacího řádu

Poslanci mohou klást otázky k písemnému zodpovězení ECB a otázky týkající se jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí. Takovéto otázky jsou nejprve předloženy předsedovi příslušného výboru. Články 140, 141, příloha III jednacího řádu

Odpovědi na otázky poslanců adresované ECB a na otázky týkající se jednotného mechanismu dohledu (SSM) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (SRM). Články 140, 141, příloha III jednacího řádu

V souladu s článkem 143 jednacího řádu může každý jednotlivýposlanec předložit návrh usnesení ve věci spadající do oblasti činnosti EU. Tyto návrhy usnesení vyjadřují postoj jednotlivých poslanců, kteří je předložili. Přípustné návrhy jsou postoupeny příslušnému výboru, který rozhodne o tom, zda učiní kroky v návaznosti na návrh usnesení, a který, pokud ano, rozhodne o dalším postupu. Pokud se výbor rozhodne pro další postup, podrobnější informace jsou poskytnuty na této straně, pod dotčeným návrhem usnesení, Článek 143 jednacího řádu.

Poslanci mohou předložit Evropské komisi žádost o to, aby navrhla akt Unie (nový akt nebo změnu stávajícího aktu). Článek 47 jednacího řádu

**Tento nástroj ke dni 16. ledna 2017 zanikl**. Písemné prohlášení byla iniciativa týkající se otázek, které spadají do působnosti EU. Poslanci se mohli k prohlášení připojit svým podpisem ve lhůtě 3 měsíců.