Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšíření
Deset nových členských států
Pozice parlamentu
a jeho souhlas
Vyhlídky do budoucna
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Rozšíření – další kroky

Po "velkém třesku" roku 2004, kdy se Evropská unie rozrostla na 25 členů, budou následovat další rozšíření. Jednání s Bulharskem a Rumunskem už probíhají, o zahájení přístupových jednání s Tureckem se rozhodne v prosinci 2004 a Chorvatsko už také požádalo o členství.

I když přístupová jednání s Bulharskem a Rumunskem začala v roce 1999, tedy přibližně ve stejnou dobu jako v případě deseti zemí, které již do EU vstoupily v květnu 2004, tyto dvě země ještě nedostaly zelenou. Na kodaňském summitu v prosinci 2002 nepovažovali šéfové vlád EU Bulharsko a Rumunsko za připravené, přestože ocenili značný pokrok, kterého obě země zatím dosáhly.

Bulharsko plnilo politická kritéria, ale stále ještě mělo co dohánět v oblasti posílení svého soudního systému, boje s korupcí a přeshraniční kriminalitou, a také pokud jde o odstranění diskriminace romské menšiny. Z hlediska ekonomiky se zdálo, že Bulharsko ještě nebylo připraveno čelit konkurenčním silám na jednotném trhu EU. Dále také potřebovalo zavést transparentní pravidla pro zadávání veřejných zakázek a lépe chránit duševní vlastnictví. Zemi bylo doporučeno zlepšit strategii v oblasti energetického zásobování a vyřadit z provozu čtyři reaktory jaderné elektrárny Kozloduj. Bulharsku také stále chyběl zákon zaručující rovné zacházení žen a mužů. A konečně, země potřebovala přijmout přísnější zákony na ochranu životního prostředí. Parlament také kritizoval přetrvávající právní ustanovení diskriminující homosexuály.

Pokud jde o Rumunsko, to také plnilo politická kritéria, ale vážný problém i nadále představuje korupce. Z hlediska ekonomiky by se ani tato země stále ještě nedokázala postavit tlaku tržních sil EU. Malý pokrok byl učiněn v oblasti volného pohybu zboží a osob a Rumunsku chybí výkonný správní aparát schopný prosadit novou legislativu v oblasti ochrany životního prostředí. Energetická politika nebyla konzistentní. Přestože se pohraniční kontrola a migrační politika významně zlepšily, stále ještě je potřeba posílit ochranu hranic. Nedostatečná správa v mnoha důležitých sektorech stále vyvolává vážné obavy. Ve svých zprávách Parlament opakovaně poukazoval na zneužívání a zanedbávání dětí rumunskými státními institucemi, na problémy dětí na ulici a obchodu s nimi. Nicméně od té doby už Rumunsko podniklo v oblasti zacházení s dětmi významné kroky k nápravě. Mezi další problémy, na které Parlament upozorňoval, patřila potřeba integrace menšin, zejména Romů, zlepšení bezpečnosti jaderného a důlního průmyslu a zajištění svobody informací a nezávislosti médií.

S ohledem na tuto situaci se v Kodani v prosinci 2002 čelní představitelé vlád EU rozhodli pokračovat v přístupových jednáních s Bulharskem a Rumunskem a ještě zvětšit úsilí tak, aby tyto země byly připraveny vstoupit do EU pokud možno v roce 2007.

Ve svých posledních zprávách o pokroku v přípravách na členství v EU Bulharska a Rumunska Parlament pochválil Bulharsko ze jeho úspěchy a zároveň potvrdil, že země se zdá být schopna uzavřít přístupová jednání do konce roku 2004. Pokud jde o Rumunsko, v jeho případě Parlament zdůraznil, že udělalo pokroky v celé řadě oblastí, nicméně má ale stále problémy s plněním Kodaňských kritérií. Poslanci jsou toho názoru, že se Rumunsko nemůže stát členem EU dokud nezajistí aplikaci proti-korupčních opatření v plném rozsahu, dokud nebude zaručena nezávislost a uspokojivý chod soudního systému, stejně jako svoboda médií. Dále pak musí zavést odpovídající opatření k zamezení špatného zacházení na policejních stanicích. Parlament také na Rumunsko apeloval, aby vytvořilo účinný systém na ochranu dětí.

Rozhodnutí zahájit jednání s Tureckem v roce 2004

Ačkoli Turecko uzavřelo asociační dohodu s EU už v roce 1964 a o členství požádalo v roce 1987, bylo formálně uznáno kandidátskou zemí teprve na summitu v Helsinkách v roce 1999. Nicméně rozhodnutí o zahájení přístupových jednání stále ještě nepadlo. Po celou tuto dobu mělo Turecko opakovaně problémy s demokratickým deficitem, s prosazováním principů právního státu, ochranou lidských práv a práv menšin. V prosinci roku 2002 však vlády EU přece jen uznaly, že Turecko v poměrně krátkém časovém období podniklo významné kroky k reformě své legislativy, aby splnilo politická kritéria pro vstup do EU. Turecko bylo vyzváno, aby i nadále rázně pokračovalo v započatých reformách. Rozhodne-li Rada v prosinci 2004 na základě zprávy a doporučení Komise, že Turecko splňuje kodaňská politická kritéria, EU neprodleně zahájí s Tureckem přístupová jednání.

V svém usnesení z 5. června 2003 Parlament s tímto názorem vyslovil svůj souhlas. Uvítal pokrok, který Turecko udělalo na cestě ke splnění politických kritérií pro členství v EU, ale zároveň uvedl, že podmínky pro zahájení jednání o vstupu ještě nejsou zcela splněny. Poslanci zdůraznili nutnost komplexnější reformy státu a vyjádřili znepokojení nad „přílišnou rolí“, kterou v Turecku hraje armáda. Jak zdůraznili, i když jsou politické hodnoty Evropské unie - demokracie, právní stát, lidská práva a práva menšin, svoboda vyznání a přesvědčení, ... - založeny zejména na židovsko-křesťanské a humanistické kultuře Evropy, může je stejně dobře přijmout a hájit stát, v němž většinu obyvatel tvoří muslimové. Jinými slovy, poslanci jsou přesvědčeni, že náboženství, které v kandidátské zemi převládá, není samo o sobě překážkou členství v Evropské unii.

Scénář pro Balkán

V souvislosti s rozšířením v roce 2004 a 2007 byla zahájena diskuze o konečných hranicích EU. Na tuto otázku zatím nelze dát jednoznačnou odpověď. Ale na summitu v Soluni v červnu 2003 dali šéfové vlád EU jasně najevo, že pět zemí západního Balkánu ma možnost stát se členy EU - a sice Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora a bývalá jugoslávská republika Makedonie. Vztahy mezi EU a západním Balkánem se budou dále posilovat, přičemž budou využity zkušenosti získané v průběhu procesu přistoupení zemí střední a východní Evropy. V souladu s požadavkem Parlamentu budou fondy, které jsou už na období 2004-2006 pro tuto oblast k dispozici, navýšeny o 200 miliónů euro. Poslanci zdůraznili, že je na čase přejít od problematiky zajištění bezpečnosti k podpoře sociálního a ekonomického rozvoje, jinak země západního Balkánu upadnou do trvalé chudoby a hrozí zde riziko, že by se opět staly krizovou oblastí. Chorvatsko, které svou žádost o členství v EU předložilo v únoru 2003, právě dostalo od Komise kladné vyjádřaní. Pokud jde o Makedonii, ta o členství v EU požádala v březnu 2004.



  
Zpravodajové:
  
Bulharsko: Geoffrey Van Orden (EPP-ED, UK)
Rumunsko: Baroness Nicholson of Winterbourne (ELDR, UK)
Turecko: Arie Oostlander (EPP-ED, NL)
  
Úrední vestník - konecná znení:
  
Bulharsko
Rumunsko
Turecko (text prijatý Evropským parlamentem)
Summit v Soluni

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004