Spolupráce EU s africkými zeměmi a Africkou unií (AU) je založena na dvou samostatných rámcích: a) společné strategii Afrika–EU a b) dohodě o partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT).<br/>Právní základ pro politické, hospodářské a rozvojové aspekty partnerství mezi EU a státy AKT byl stanoven dohodou z Cotonou v roce 2000. Tato dohoda byla dne 15. listopadu 2023 nahrazena <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:22023A02862">Samojskou dohodou</a>, která byla vyjednána za účelem modernizace a zdokonalení partnerství.<br/>Společná strategie Afrika–EU je prováděna na základě víceletých plánů a akčních plánů přijímaných na každém summitu EU–AU, který se tradičně koná každé tři roky. Na posledním <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/international-summit/2022/02/17-18/">summitu EU–AU</a>, který se konal v únoru 2022 v Bruselu, se vedoucí představitelé EU a AU dohodli na „společné vizi pro rok 2030“, jejímž cílem je konsolidovat obnovené partnerství založené na solidaritě, bezpečnosti, míru, udržitelném rozvoji a sdílené prosperitě. <a href="https://north-africa-middle-east-gulf.ec.europa.eu/news/joint-communique-3rd-eu-au-ministerial-meeting-21-may-2025-2025-05-22_en">Třetí zasedání ministrů EU–AU</a> se konalo dne 21. května 2025 za účasti nového vedení AU. Na tomto zasedání byl zhodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti se společnou vizí pro rok 2030. Zároveň připravilo půdu pro sedmý summit EU–AU, který se konal v Luandě (Angola) ve dnech 24. a 25. listopadu 2025 u příležitosti 25. výročí partnerství od summitu v Káhiře konaného v roce 2000. Politický a bezpečnostní výbor EU a Rada AU pro mír a bezpečnost uspořádaly ve dnech 8. až 9. října 2025 v Bruselu 16. poradní zasedání. EU je nejvýznamnějším dárcem oficiální rozvojové pomoci pro Afriku. Ta je financována zejména ze souhrnného rozpočtu EU prostřednictvím <a href="https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/global-europe-neighbourhood-development-and-international-cooperation-instrument_en">Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa</a>.

Právní základ

  • Články 217 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
  • Dohoda o partnerství mezi EU a jejími členskými státy a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států z listopadu 2023 (Samojská dohoda).
  • Dne 10. dubna 2024 obdržela Samojská dohoda souhlas Parlamentu; od 1. ledna 2024, kdy začala být prozatímně prováděna, nahrazuje dohodu z Cotonou.
  • Nařízení (EU) 2021/947, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.
  • Partnerství AKT–EU

    Vztahy mezi EU a subsaharskou Afrikou se více než dvacet let opíraly o dohodu z Cotonou, která poskytla základ pro vztahy mezi EU a 78 ze 79 zemí[1], jež patřily ke státům AKT. Ty se v dubnu 2022 přeměnily na Organizaci afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS).

    Platnost dohody z Cotonou, která měla původně skončit v roce 2020, byla několikrát prodloužena, a to až do listopadu 2023. Cílem dohody z Cotonou bylo vymýtit chudobu a podpořit integraci zemí AKT do světového hospodářství. Dohoda byla rozdělena do tří pilířů spolupráce:

    • politická oblast,
    • rozvoj,
    • hospodářství a obchod.
    • Prováděly ji společné orgány AKT–EU, včetně Rady ministrů, Výboru velvyslanců a Smíšeného parlamentního shromáždění.

      Jednání o „dohodě, která nahradí dohodu z Cotonou“ mezi EU a OAKTS byla uzavřena v prosinci 2020. Podpis nové dohody však byl kvůli vnitřním neshodám v EU a výhradám ze strany dvou členských států EU odložen na listopad 2023.

      Samojská dohoda podepsaná v listopadu 2023 nahrazuje dohodu z Cotonou a představuje novou kapitolu ve vztazích mezi EU a OAKTS. Přináší dvě zásadní změny: posílení parlamentního rozměru v institucionálním rámci a rozdělení dohody do tří regionálních protokolů. Představuje modernizované a aktualizované partnerství mezi EU a OAKTS, které staví na základech stanovených dohodou z Cotonou.

      Samojská dohoda stanoví šest strategických prioritních oblastí spolupráce: lidská práva, demokracie a správa věcí veřejných, mír a bezpečnost, lidský a sociální rozvoj, inkluzivní udržitelný hospodářský růst a rozvoj, udržitelnost životního prostředí a změna klimatu a migrace a mobilita. Nová dohoda rovněž zdůrazňuje význam spolupráce mezi stranami na mezinárodních fórech a v rámci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.

      Spolupráce je strukturována v rámci tří regionálních protokolů, které odrážejí odlišné priority regionů AKT. Protokol EU–Afrika se stal klíčovým právním rámcem pro vztahy mezi EU a subsaharskou Afrikou. K regionálním prioritním oblastem patří: inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, lidský a sociální rozvoj, životní prostředí a přírodní zdroje, mír a bezpečnost, právní stát, spravedlnost, demokracie a správa věcí veřejných, lidská práva a rovnost mezi ženami a muži a migrace a mobilita. Nový protokol svěřuje větší úlohu dialogu a spolupráci mezi EU a AU, než tomu bylo u dohody z Cotonou.

      Samojská dohoda stanoví společné orgány, konkrétně Radu ministrů OAKTS–EU a čtyři meziparlamentní shromáždění sestávající ze zastřešujícího Smíšeného parlamentního shromáždění OAKTS–EU a tří regionálních parlamentních shromáždění: Afrika–EU, Karibik–EU a Tichomoří–EU (viz publikace typu „Briefing“ vypracovaná výzkumnou službou Evropského parlamentu s názvem „Po Cotonou: směrem k uzavření nové dohody s africkými, karibskými a tichomořskými státy“). Uvedená čtyři parlamentní shromáždění byla formálně ustavena v únoru 2024, kdy se poprvé sešla v Luandě (Angola) a přijala svůj jednací řád. Každé z těchto čtyř shromáždění bude pořádat jedno řádné výroční zasedání, které se bude střídavě konat v některé ze zemí EU a ze zemí AKT. Regionální shromáždění mohou rovněž pořádat dodatečná zasedání ve spojení s výročním Smíšeným parlamentním shromážděním OAKTS–EU.

      Strategie Afrika–EU a partnerství mezi EU s Afrikou

      Počáteční společná strategie Afrika–EU byla přijata vedoucími představiteli EU a Afriky na druhém summitu EU–Afrika konaném v Lisabonu v roce 2007 a definovala politickou vizi partnerství mezi Afrikou a EU. Sleduje tyto cíle:

      • překročit rámec spolupráce mezi dárci a příjemci a otevřít vztahy mezi Afrikou a EU záležitostem společného politického zájmu,
      • rozšířit spolupráci řešením společných celosvětových výzev, jako jsou migrace, změna klimatu, mír a bezpečnost, a posílit spolupráci na mezinárodních fórech,
      • podporovat ambice Afriky v oblasti podpory meziregionálních a kontinentálních reakcí na tyto významné výzvy,
      • usilovat o partnerství zaměřené na obyvatele a zajistit větší účast afrických a evropských občanů.
      • V březnu 2020, před šestým summitem EU–AU, vydala Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společné sdělení nazvané „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“. Navrhuje se v něm posílená spolupráce, která se odvíjí od pěti pilířů. Těmi jsou: ekologická transformace a přístup k energii, digitální transformace, udržitelný růst a zaměstnanost, mír a správa věcí veřejných a migrace a mobilita.

        Dne 25. března 2021 přijal Parlament usnesení o nové strategii EU–Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj. Usnesení odráželo a posílilo části strategie, kterou společně navrhla Komise a vysoký představitel, jako je udržitelný růst podporující začlenění, a zároveň vyzvalo k většímu zaměření na další oblasti, jako je lidský rozvoj, sociální začleňování, lidská práva, posílení postavení žen a mladých lidí a odolné zemědělství. Pokud jde o migraci, usnesení uvádělo, že úspěch partnerství bude záviset na významném zlepšení příležitostí v oblasti mobility, a vyzvalo k dalšímu rozvoji legálních způsobů migrace.

        Na šestém summitu EU–AU, který se konal v Bruselu ve dnech 17. až 18. února 2022, se hlavy států a předsedové vlád EU a AU dohodli na prohlášení nazvaném „Společná vize pro rok 2030“. Společná vize upevňuje strategický a dlouhodobý základ pro vztahy mezi EU a Afrikou v globalizovaném světě. Cílem je posílit hospodářskou spolupráci a podpořit udržitelný rozvoj a zajistit občanům obou kontinentů mír, bezpečnost, demokracii, prosperitu, solidaritu a lidskou důstojnost a zároveň sblížit naše národy, regiony a organizace. Obnovené partnerství se zabývá jak bezprostředními příležitostmi a výzvami, tak dlouhodobými možnostmi partnerství. Zaměřuje se na opatření na kontinentální a regionální úrovni, kde mají EU a Afrika kolektivní schopnost dosahovat výsledků. Součástí vize jsou čtyři cíle:

        • investiční balíček Afrika–Evropa, jehož cílem je poskytnout investice ve výši 150 miliard EUR na podporu diverzifikovaných, udržitelných a odolných ekonomik na africkém kontinentu,
        • obnovená a posílená spolupráce pro mír a bezpečnost,
        • posílené a reciproční partnerství v oblasti migrace a mobility,
        • závazek posílit multilateralismus v rámci mezinárodního řádu založeného na pravidlech, jehož jádrem je OSN.
        • Na šestý summit EU–AU navázalo společné zasedání AU a sboru komisařů EU, které se uskutečnilo dne 28. listopadu 2022. Třetí zasedání ministrů EU–AU se konalo dne 22. května 2025 za účasti nového vedení AU. Na tomto zasedání byl zhodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti se společnou vizí pro rok 2030. Zároveň připravilo půdu pro sedmý summit EU–AU, který se konal v Luandě (Angola) ve dnech 24. a 25. listopadu 2025 u příležitosti 25. výročí partnerství od summitu v Káhiře konaného v roce 2000.

          Před sedmým summitem EU–AU přijal Parlament usnesení, v němž vyzývá k novému rovnocennému partnerství mezi EU a Afrikou založenému na vzájemném respektu, společných zájmech a společných mnohostranných opatřeních. Usnesení zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na praktickou spolupráci s hmatatelnými výsledky a upřednostnit oblasti, jako je mír, bezpečnost, infrastruktura a digitální konektivita prostřednictvím investičního nástroje Global Gateway a hospodářský růst založený na rozvoji soukromého sektoru. Poukazuje rovněž na to, že je důležité posílit společné úsilí v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti a provádět migrační politiky, které řeší základní příčiny a zároveň respektují pravomoci členských států. V usnesení se dále zdůrazňuje, že je třeba institucionalizovat parlamentní rozměr summitů EU–AU, včetně pravidelných setkání před summitem s Panafrickým parlamentem, tematických výměn mezi parlamentními výbory a každoročních dialogů na vysoké úrovni o klíčových tématech, jako je mír a bezpečnost, obchod a hospodářská spolupráce, migrace a mobilita a změna klimatu a udržitelnost. To v konečném důsledku přispěje k vypracování společného akčního plánu EU–AU na období 2025–2030 s měřitelnými cíli, k nimž patří zdvojnásobení obchodu a investic, vytvoření rámce pro mobilitu a víza a zahájení digitálního zeleného partnerství.

          Rozvojová spolupráce

          EU a její členské státy zůstávají pro Afriku nejvýznamnějším dárcem oficiální rozvojové pomoci.

          V důsledku jednání o víceletém finančním rámci EU na období 2021–2027 (viz samostatná Fakta a čísla 1.4.3 Víceletý finanční rámec) bude rozvojovou spolupráci pokrývat komplexní Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), jenž je plně začleněn do rozpočtu EU. Dříve byla většina rozvojové pomoci EU africkým zemím poskytována z Evropského rozvojového fondu, který nebyl součástí rozpočtu EU.

          Nástroj NDICI – Globální Evropa zjednodušuje strukturu vnějšího financování EU tím, že nahrazuje a slučuje deset nástrojů v rámci předchozího rozpočtového cyklu (2014–2020) do jednoho komplexního nástroje. Nástroj posiluje schopnost EU plnit své strategické priority a mezinárodní závazky tím, že jí poskytuje flexibilitu a inovativní nástroje k budování větší důvěry a spolupráce s partnerskými zeměmi EU. Nástroj Globální Evropa se řídí zásadou „politika na prvním místě“ a přístupem „založeným na hodnotách“, které EU umožní zaujmout ve své vnější činnosti silnější geopolitický postoj.

          S rozpočtem ve výši téměř 80 miliard EUR na období 2021–2027 pokrývá Globální Evropa více než 70 % financování vnějších vztahů EU. Program je založen na třech pilířích Jsou jimi: zeměpisné programy, tematické programy a opatření rychlé reakce. Zeměpisné programy, které budou hlavním prováděcím mechanismem, se zaměřují na regiony, jako je sousedství EU, subsaharská Afrika, Asie a Tichomoří a americký kontinent a Karibik. Tento přístup umožňuje strategičtější a soudržnější opatření EU na celém světě, která jsou přizpůsobena potřebám partnerských zemí. Program upřednostňuje prosazování a ochranu lidských práv, jakož i posílení postavení organizací občanské společnosti na celém světě s cílem podnítit pozitivní změny a podpořit spravedlivější, rovnější a stabilnější svět.

          Obchodní vztahy

          Dohoda z Cotonou umožňovala EU a zemím AKT sjednávat dohody o obchodu zaměřené na rozvoj, tzv. dohody o hospodářském partnerství. To pokračuje i v rámci Samojské dohody, kde dohody o hospodářském partnerství představují hlavní nástroj pro přístup na jednotný trh EU. Obchod mezi EU a africkými zeměmi je – spolu s regionální a kontinentální ekonomickou integrací – považován za základní prvek podpory udržitelného rozvoje v Africe. Kromě toho byly sjednány jednostranné režimy, které umožňují preferenční přístup na trh EU většině subsaharských zemí (viz samostatná Fakta a čísla 5.2.3 Obchodní režimy pro rozvojové země).

          Dohody o hospodářském partnerství jsou hlavními nástroji na podporu obchodu mezi EU a africkými regiony. Má za to, že jsou plně slučitelné s pravidly Světové obchodní organizace. Jednání o těchto dohodách, která byla zahájena v roce 2002, se však ukázala obtížnější, než se očekávalo, a setkala se se značným odporem některých afrických vlád, zástupců místní občanské společnosti a odborů. Proto je několik dohod o hospodářském partnerství, které se měly vztahovat na celé africké regiony, prozatímně uplatňováno pouze se zeměmi, které jsou ochotny tak učinit, jako je Pobřeží slonoviny, Ghana, Kamerun a Keňa (více informací naleznete v publikaci typu „Briefing“ vypracované výzkumnou službou Evropského parlamentu „Dohody o hospodářském partnerství EU se zeměmi AKT“).

          Úloha Evropského parlamentu

          Tak jako u dalších mezinárodních dohod vyžaduje uzavření Samojské dohody z právního hlediska souhlas Parlamentu (článek 218 SFEU), ačkoli dohoda může být částečně a prozatímně uplatňována před udělením souhlasu a předtím, než ji všechny členské státy EU a OAKTS ratifikují. Parlament přispěl k jednáním o Samojské dohodě tím, že před tímto procesem a v jeho průběhu přijal usnesení a zřídil monitorovací skupinu pod vedením Výboru pro rozvoj. V návaznosti na jednání a podpis dohody vyslovil Parlament dne 10. dubna 2024 svůj souhlas.

          Souhlas Parlamentu je nutný také pro veškeré dohody o hospodářském partnerství uzavřené se zeměmi AKT. Kromě toho Parlament aktivně přispíval k utváření finančního nástroje NDICI – Globální Evropa a dohlíží na jeho provádění.

          Parlament má několik stálých meziparlamentních delegací pro vztahy s africkými zeměmi a orgány. Hlavním orgánem, v jehož rámci Parlament na těchto záležitostech spolupracuje, je Smíšené parlamentní shromáždění OAKTS–EU sestávající z poslanců Evropského parlamentu a poslanců států OAKTS, které podle článku 14 dohody z Cotonou hraje zásadní úlohu při posilování parlamentních vztahů mezi EU a jejími partnery ze zemí OAKTS. Jedním z hlavních požadavků Parlamentu během jednání bylo kromě zřízení regionálních parlamentních shromáždění to, aby Smíšené parlamentní shromáždění bylo zachováno i v nové dohodě, což považoval za nezbytnou podmínku pro svůj souhlas. V prosinci 2023 byly formálně zřízeny delegace pro každou z nových dohod o partnerství, včetně delegace v Parlamentním shromáždění Afrika–EU. Tuto delegaci tvoří 48 poslanců EP, z nichž každý je rovněž členem nového Smíšeného parlamentního shromáždění OAKTS–EU.

          Parlament rovněž vyvinul formy parlamentní spolupráce s Africkou unií, a to prostřednictvím své delegace pro vztahy s Panafrickým parlamentem, která vznikla v roce 2009. Parlamentní summity obvykle doprovázejí mezivládní summity. Na začátku každého mezivládního summitu pak parlamentní summity vydávají společné prohlášení adresované přímo hlavám států nebo vlád.

          EU má také úzké dvoustranné parlamentní vztahy s Jihoafrickou republikou, které byly posíleny v roce 2007 prostřednictvím strategického partnerství Jihoafrické republika – EU –, což je jediné dvoustranné strategické partnerství EU s africkou zemí. Vznikla rovněž zvláštní stálá parlamentní delegace pro vztahy s Jihoafrickou republikou, která ve dnech 18. a 19. února 2025 uspořádala v Kapském Městě 28. meziparlamentní schůzi, na níž bylo přijato společné prohlášení. Osmý summit EU – Jihoafrická republika se konal dne 13. března 2025, rovněž v Kapském Městě. 29. meziparlamentní setkání se konalo ve dnech 5. až 6. listopadu 2025 v Bruselu před 20. summitem skupiny G20 konaným ve dnech 22. až 23. listopadu 2025 v jihoafrickém Johannesburgu. Jednalo se o první summit skupiny G20, který se konal na africkém kontinentu u příležitosti prvního jihoafrického předsednictví skupiny G20, které probíhalo od 1. prosince 2024 do 30. listopadu 2025.

           

          [1]Výjimkou byla Kuba.

          Rose BAGUDU