|
V červnu 2003 se EU dohodla na výrazné úpravě zemědělské politiky, aby byla schopna čelit nadcházejícím změnám: začlenění 10 nových států v roce 2004, potřebě zlepšit schopnost evropských zemědělců konkurovat na světovém trhu a přípravám na blížící se jednání Světové obchodní organizace WTO v Cancúnu. V důsledku reformy nebude již nadále proplácena většina dotací na základě objemu produkce a zemědělci v EU budou stále více pěstovat plodiny, které trh opravdu vyžaduje. Evropský parlament, který sice uznává potřebu této změny, bojoval za snížení dopadu liberalizace na menší zemědělské pozemky a podařilo se mu prosadit vyšší dotace pro rozvoj venkova.
Ještě nedávno vyvolával pojem „společná zemědělská politika“ či „SZP“ představu hory másla a vinných jezer vytvořených jako důsledek přehnaně dotované produkce zemědělských statků, která zcela ignorovala skutečné potřeby trhu. Tento problém je již z větší části překonán, nicméně postupná reforma SZP pokračuje. Poslední úprava SZP navržená v roce 1999 měla původně probíhat až do roku 2006. Komise nicméně v červenci 2002 oznámila, že je třeba zavést další opatření, která umožní finančně zvládnout další rozšíření EU a zajistí, aby výrobky evropských zemědělských podniků měly větší šanci uspět v konkurenci na světovém trhu. Návrh legislativy poslední reformy SZP byl zveřejněn začátkem roku 2003.
Návrh Komise postupně liberalizovat zemědělskou produkci vyvolal různorodé reakce vlád zemí EU, rozdělených do dvou skupin - země, které odmítaly přijmout další reformu SZP před původně stanoveným termínem v roce 2006 (Francie, Španělsko, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko a Irsko) a země, které návrh podporovaly s ohledem na rozpočet EU (Velká Británie, Německo, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko). Je zapotřebí poznamenat, že zatímco původně tvořil rozpočet na zemědělství přibližně dvě třetiny celkového rozpočtu Společenství, nyní tento podíl postupně klesá. V roce 2003 bylo na zemědělství vyhrazeno 46,38% rozpočtu (42,68 miliard eur na SZP a 4,7 miliard na rozvoj venkova), v roce 2004 pak byl tento podíl již jen 42,7% (42,77 miliard na SZP a 6,5 miliard na rozvoj venkova).
Evropský parlament reagoval v červnu 2003 na návrhy Komise přijetím souboru zpráv, jejichž hlavním záměrem bylo zmírnit společenský a ekonomický dopad rozsáhlejší liberalizace na evropské zemědělce. Přestože má Parlament v otázkách zemědělské politiky pouze roli poradce, měly zprávy zaslané Parlamentem významný dopad na konečnou podobu reformy, která má vstoupit v platnost postupně v letech 2004 a 2005, a to především díky skutečnosti, že poslední slovo měly vlády zemí EU.
Udržení obyvatel venkova v zemědělském sektoru
Základním kamenem reformy, kterou Komise navrhla, bylo „celkové přerušení“ finanční podpory zemědělcům, tzn. zpřísnění závislosti zemědělských dotací na objemu výroby a rozšíření systému přímých dotací (obnosy proplácené nezávisle na produkci), které mají zemědělcům nahradit ztráty na příjmech. Kromě toho měla Komise v úmyslu nadále snižovat dotace na výrobu, přestože tyto v posledních letech klesaly.
Parlament však prosazoval místo úplného oddělení dotací od produkce oddělení pouze „částečné“. Jedním z důvodů byla „multifunkční role“, kterou zemědělství hraje. Již několik let prosazují poslanci EP myšlenku, že zemědělství má svou funkci i nad rámec zemědělské produkce. Zemědělci plní funkci patrona venkova a práce v zemědělství zabraňuje odlivu pracovníků z venkova do měst. Podporu zemědělství proto poslanci EP vnímají jako správný a vhodný postup pro udržení občanů na venkově, především pak v zemědělství v horských a odlehlých oblastech. Z tohoto důvodu byla jednou z reakcí Parlamentu na reformu Komise výzva k zavedení systému „částečného“ zrušení závislosti dotací na objemu výroby společně s „plánem víceúčelových plateb“ od ledna 2004, který bude zahrnovat systém přímých plateb zemědělcům pěstujícím zemědělské plodiny a některým zemědělcům zabývajícím se chovem dobytka. Finanční podpora ve všech dalších zemědělských odvětvích měla zůstat nadále závislá na produkci.
26. června 2003 přijali při dokončování reforem ministři zemědělství EU několik parlamentních návrhů. Například, přestože se bude v budoucnu většina dotací proplácet zemědělcům formou pevných příspěvků (známých jako „jednotné zemědělské platby“) nikoli na základě objemu výroby, členské státy mohou v konkrétních případech zachovávat vazbu mezi poskytovanou finanční podporou a produkcí, je-li to zapotřebí pro zastavení odlivu obyvatel z venkova.
Parlament podpořil stanovisko Komise, podle kterého by mohla SZP plnit víceúčelovou funkci, pokud by se větší část financí věnovaných na zemědělství převedla z podpory trhu na podporu rozvoje venkova, především pak na potřeby v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí. Toto stanovisko se odráží v konečné verzi legislativy schválené Radou, která zkrácením přímé podpory zemědělským velkostatkům zajistila zemědělcům více finančních prostředků na podporu pěstování kvalitních plodin, na programy podpory životního prostředí a na vytváření lepších podmínek pro chov zemědělských zvířat. Poskytování „jednotné zemědělské platby“ je nyní také podmíněno souladem s normami vztahujícími se na životní prostředí, bezpečnost potravin a vhodné podmínky pro chov zemědělských zvířat.
Boj o celkovou výši rozpočtu na SZP
Jeden z největší bojů se nicméně odehrál při rozhodování, zda se sníží veškeré zemědělské dotace s ohledem na pevně stanovený rozpočtový strop pro evropskou „pětadvacítku“ do roku 2013 či nikoli. Parlament výrazně protestoval proti plánu Komise postupně snižovat veškeré platby, počínaje 1% srážkou v roce 2006 s postupným vývojem až na 19% srážek v roce 2012. Podle plánu Komise měli zemědělci obdržet doplňkové platby, které by vyrovnaly rozdíly způsobené snížením dotací. Parlament místo toho navrhoval, aby se snížily některé přímé platby, ale pouze u těch zemědělců, kteří pobírají více než 7500 eur ročně. Ministři zemědělství nakonec tento systém zavrhli a zavedli „mechanismus finanční disciplíny“. Tento mechanismus nesníží dotace okamžitě, nýbrž spustí proces snižování, jakmile to bude v budoucnu zapotřebí, aby nedošlo k překročení rozpočtu na zemědělství, který byl do roku 2013 pevně stanoven.
Jednotlivé zemědělské produkty
Společně s všeobecnou reformou SZP představila Komise také několik samostatných plánů pro úpravu předpisů, podle kterých se řídí udělování finanční podpory v hlavních zemědělských odvětvích. Změny byly navrženy s cílem snížit intervenční ceny, aby EU získala prostor k manipulaci během jednání Světové obchodní organizace WTO v Cancúnu v říjnu 2003 a aby se zajistila lepší konkurenceschopnost evropských výrobků na světovém trhu zrušením některých nepružných intervenčních politik v sektorech jako jsou produkce rýže, produkce mléčných výrobků, produkce zemědělských plodin a produkce hovězího masa. Navrhované opatření mělo u většiny sektorů zcela zrušit závislost dotací na objemu výroby. Poslanci EP nicméně zdůrazňovali, že by zemědělci utrpěli ohromné ztráty, přičemž některá odvětví by byla zcela ztrátová a časem by úplně zanikla. Proto je nutné zachovat určitou formu dotace pro všechny výrobky. Konečná usnesení Rady zohlednila návrh Parlamentu v mnoha oblastech, především pak v produkci obilovin a hovězího masa.
V případě obilovin Komise navrhovala snížit intervenční cenu a zcela ukončit vyplácení dotací v závislosti na objemu výroby, Rada však přijala stanovisko Parlamentu, na základě kterého měla zůstat zachována stávající intervenční cena a vyplácení dotací v závislosti na objemu mělo být ukončeno jen částečně (75%). U produkce hovězího masa Komise usilovala o celkové ukončení vyplácení dotací v závislosti na objemu výroby a s tím i o zrušení různých prémií za chov dobytka na hovězí a telecí maso. Rada nicméně z velké části podpořila požadavek Parlamentu o pouze částečné omezení finančních dotací a přenechala rozhodnutí na jednotlivých státech, které prémie se mají přestat vyplácet.
V dalších sektorech vycházel konečný výsledek z kompromisu mezi stanovisky Parlamentu a Komise. Např. u mléka a mléčných výrobků Rada souhlasila s návrhy Komise, aby se snížily ceny másla a sušeného odtučněného mléka a aby kvóta na mléko zůstala zachována do roku 2014/2015. Na druhé straně ministři zemědělství podpořili požadavek Parlamentu, aby bylo vyplácení dotací v závislosti na objemu výroby přerušeno s odkladem až od roku 2007/2008.
Zemědělský výbor Evropského parlamentu přijal v únoru 2004 stanovisko k reformě dalších, produktů středozemských sektorů (olivový olej, bavlna a tabák). Návrh této reformy Komise zveřejnila v listopadu 2003. Konečné stanovisko Rady k těmto sektorům se očekává na jaře tohoto roku.
|
