Tento dokument vysvětluje podpůrnou úlohu EU v oblasti vzdělávání. Představuje hlavní politické rámce a stěžejní programy, které umožňují evropskou spolupráci v této oblasti. Mezi hlavní cíle politiky EU v oblasti vzdělávání patří podpora mobility studentů a zaměstnanců, podpora vzájemného uznávání diplomů a doby studia v zahraničí a podpora spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi.

Právní základ

Vzdělávání bylo jako oblast, v níž má EU určitou pravomoc, formálně uznáno Maastrichtskou smlouvou z roku 1992. V následujících článcích Smlouvy o fungování Evropské unie jsou vymezeny její pravomoci:

  • V článku 6 se uvádí, že „Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Oblasti těchto činností na evropské úrovni jsou: […] všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport“.
  • Článek 9, který lze popsat jako horizontální „sociální doložku“, stanoví: „Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“
  • V článku 165 odst. 1 se uvádí, že: „Unie přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti“.
  • Článek 165 odst. 2 stanoví, že: „Činnost Unie je zaměřena na:
    • rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání […],
    • podporu mobility studentů a učitelů, také prostřednictvím podpory akademického uznávání diplomů a započítáváním doby studia,
    • podporu spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné vzdělávacím systémům členských států,
    • podporu rozvoje dálkového vzdělávání […]“.
    • Článek 166 umožňuje EU provádět politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států. Pověřuje EU usnadňováním přístupu k odbornému vzdělávání a podporou mobility vyučujících a osob vyučovaných v rámci odborné výuky, obzvláště mladých lidí.
    • Článek 14 Listiny základních práv Evropské unie stanoví: „Každý má právo na vzdělání“.

      Cíle

      A. Evropský prostor vzdělávání

      Komise ve svém sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 ze září 2020 nastínila Evropský prostor vzdělávání s cílem zlepšit úroveň vzdělávání a odborné přípravy evropských občanů a rozvíjet jejich pocit sounáležitosti s Evropskou unií. Evropský prostor vzdělávání je založen na šesti rozměrech: kvalita vzdělávání a odborné přípravy, začleňování, ekologická a digitální transformace, učitelé a školitelé, vysokoškolské vzdělávání a geopolitický rozměr. V únoru 2021 přijala Rada usnesení o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030), v němž stanovila seznam cílů, které se mají dosáhnout v následujících letech:

      • do roku 2030 by měl být podíl 15letých žáků se slabými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách nižší než 15 % (podíl v roce 2022: 26,25 % ve čtení, 29,5 % v matematice a 24,2 % v přírodních vědách),
      • do roku 2030 by měl být podíl žáků osmé třídy se slabými výsledky v počítačové a informační gramotnosti nižší než 15 % (podíl v roce 2023: 43 %),
      • do roku 2030 by se předškolního vzdělávání a péče mělo účastnit alespoň 96 % dětí ve věku od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky (míra účasti v roce 2023: 94,6 %),
      • do roku 2030 by měl být podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy nižší než 9 % (podíl v roce 2024: 9,3 %),
      • do roku 2030 by měl podíl osob ve věku 25–34 let s dosaženým terciárním vzděláním činit alespoň 45 % (podíl v roce 2024: 44,1 %),
      • do roku 2025 by měl podíl čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy využívajících během svého odborného vzdělávání a přípravy učení se prací činit alespoň 60 % (podíl v roce 2023: 65,6 %),
      • do roku 2025 by měl být podíl dospělých ve věku 25–64 let, kteří se v posledních 12 měsících účastnili vzdělávání, alespoň 47 % (podíl v roce 203: 46,6 %).
      • V červenci 2025 zveřejnila Komise průběžné hodnocení strategického rámce Evropského prostoru vzdělávání na období 2021–2030 a došla k něm k závěru, že díky spolupráci členských států v oblasti společných priorit, jako je pokrok v oblasti mobility vysokoškolského vzdělávání, inkluzivního a digitálního vzdělávání a iniciativy „Evropské univerzity“, bylo dosaženo prvních pozitivních výsledků. Byly však také identifikovány výzvy a doporučena zlepšení, jako je vyjasnění strategických priorit, posílení vazeb mezi různými sektory vzdělávání, zlepšení monitorování a posílení součinnosti s dalšími oblastmi v celé EU, jako je výzkum.

        B. Boloňský proces

        EU vedle iniciativ členských států aktivně podporuje priority boloňského procesu, jenž od svého zahájení v roce 1999 směřuje ke srovnatelnějším, kompatibilnějším a soudržnějším systémům vysokoškolského vzdělávání v Evropě a v sousedních regionech a který v březnu roku 2010 vyvrcholil prohlášením přijatým na konferenci ministrů v Budapešti a ve Vídni, jímž byl vytvořen Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. K současnému okamžiku je členem Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání 49 zemí.

        C. Obnovený program Unie v oblasti vysokoškolského vzdělávání

        V roce 2017 Komise představila obnovený program EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Zaměřuje se na čtyři prioritní oblasti:

        • slaďování rozvoje dovedností ve vysokoškolském vzdělávání s potřebami trhu práce,
        • zajištění větší dostupnosti a inkluzivnosti vysokoškolského vzdělávání a posílení jeho společenského dosahu,
        • posílení inovační kapacity systémů vysokoškolského vzdělávání,
        • zvýšení účinnosti a účelnosti systémů vysokoškolského vzdělání.
        • Dosažené výsledky

          A. Erasmus+

          Erasmus+ je program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport na období 2021–2027. Obecnými cíli programu Erasmus+ jsou:

          • podporovat vzdělávací, profesní a osobní rozvoj prostřednictvím celoživotního učení,
          • přispívat tímto způsobem k udržitelnému růstu, kvalitním pracovním místům, inovacím v oblasti sociální soudržnosti, silnějšímu pocitu identity EU a aktivnímu občanství,
          • budovat Evropský prostor vzdělávání a usnadňovat evropskou strategickou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a to i v základních odvětvových programech,
          • pokročit ve spolupráci v oblasti politiky mládeže v rámci strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027,
          • rozvíjet evropský rozměr v oblasti sportu.
          • Program plní tyto cíle prostřednictvím rámce klíčových akcí:

            • Klíčová akce 1: vzdělávací mobilita jednotlivců,
            • Klíčová akce 2: spolupráce mezi institucemi a výměna osvědčených postupů,
            • Klíčová akce 3: podpora politických reforem.
            • V rámci zastřešující struktury programu Erasmus+ hraje ústřední úlohu vysokoškolské vzdělávání s přiděleným minimem 34,6 % jeho celkového rozpočtu. Erasmus+ podporuje mobilitu studentů a pracovníků ve vysokoškolském vzdělávání, ale financuje také společné magisterské programy Erasmus Mundus.

              V roce 2018 byla zahájena iniciativa „Evropské univerzity“, která podporuje vytváření sítí vysokoškolských institucí v členských státech s cílem rozvíjet dlouhodobou strukturální, strategickou a udržitelnou spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi. Prostřednictvím těchto aliancí mohou studenti získat své tituly kombinací studia v několika evropských zemích. V současné době existuje 73 aliancí Evropských univerzit v 36 zemích.

              Dne 22. října 2021 přijala Komise nový rámec opatření pro začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027. Cílem tohoto rámce je usnadnit přístup osobám s omezenými příležitostmi a odstranit překážky, které mohou bránit účasti. Podporuje poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, kteří chtějí pořádat aktivity v rámci vzdělávací mobility pro účastníky vzdělávání a vzdělávací pracovníky. Spolupráce má rovněž pro nový rámec zásadní význam a zahrnuje partnerství malého rozsahu, která rozšiřují přístup k programu.

              V červenci 2025 zveřejnila Komise průběžné hodnocení programu Erasmus+ na období 2021–2027 a závěrečné hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020. Do roku 2023 se programu zúčastnilo více než 1,6 milionu jednotlivců a více než 77000 organizací. Jeho průřezové priority – zejména začleňování a rozmanitost, digitální transformace a ekologická transformace – se ukazují jako účinné, přičemž téměř třetina cest byla uskutečněna s využitím ekologičtějších možností cestování a mnoho účastníků hlásí zlepšení digitálních dovedností a zvýšení environmentálního povědomí.

              V návrhu nařízení o programu Erasmus+ na období 2028–2034 se zároveň stanoví navrhovaný rozpočet ve výši přibližně 40,8 miliardy EUR.

              B. Akce „Marie Curie-Skłodowska

              Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) podporují mobilitu a odbornou přípravu výzkumných pracovníků. Jsou součástí rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027) a jsou strukturovány podle pěti dílčích akcí. Pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, akce „Marie Curie-Skłodowska“ se staly klíčovým programem Evropské unie pro doktorandské studium. Program Horizont Evropa vyčleňuje na akce Marie Curie-Skłodowska rozpočet ve výši přibližně 6,6 miliardy EUR.

              C. Spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání

              V dubnu 2022 přijala Rada závěry o evropské strategii o posílení postavení vysokoškolských institucí pro budoucnost Evropy a doporučení o zefektivnění spolupráce v oblasti evropského vysokoškolského vzdělávání. Jejich cílem bylo pomoci evropským vysokoškolským institucím formovat jejich příspěvky k udržitelným a odolným ekonomikám a zintenzivnit a rozšířit nadnárodní spolupráci.

              V březnu 2024 přijala Komise balíček návrhů pro evropské odvětví vysokoškolského vzdělávání, s plánem hlubší a širší nadnárodní spolupráci vysokoškolských institucí. Po tomto balíčku nejprve následovalo doporučení Rady ze dne 25. listopadu 2024 o atraktivních a udržitelných kariérách ve vysokoškolském vzdělávání, které nastiňuje způsoby, jak zlepšit podmínky akademických pracovníků a posílit vysokoškolské vzdělávání a jeho úlohu ve společnosti. Rada poté 12. května 2025 zveřejnila doporučení a doplňující usnesení. Doporučení vymezuje společná evropská kritéria a mechanismy zajišťování kvality pro společné programy, zatímco usnesení stanoví postupný přístup k zavádění, monitorování a hodnocení značky kvality s cílem poskytnout informace pro budoucí politické rozhodnutí o vytvoření společného evropského diplomu.

              D. Unie dovedností

              Dne 18. dubna 2018 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2018/646 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass).

              V březnu 2025 iniciovala Komise unii dovedností – strategický rámec, jehož cílem je pomoci lidem v EU rozvíjet dovednosti potřebné pro zelenou, digitální a konkurenceschopnou ekonomiku. Iniciativa klade důraz na základní dovednosti (čtení, matematiku, přírodní vědy a digitální dovednosti), vzdělávání v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika), celoživotní prohlubování dovedností a změnu kvalifikace (včetně mikrocertifikátů), přenositelnost dovedností a kvalifikací mezi členskými státy, přilákání a udržení talentů a vypracování evropského diplomu a nového diplomu/značky v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Vytváří nové nástroje správy (Evropskou observatoř poznatků o dovednostech a Evropský výbor na vysoké úrovni pro dovednosti) a usiluje o dosažení různých cílů, jako je snížení podílu žáků s nedostatečnými výsledky v oblasti gramotnosti, matematiky, přírodních věd a digitálních dovedností pod 15 % do roku 2030.

              Od roku 2019 bylo z programu Erasmus+ financováno 69 projektů center excelence odborného vzdělávání, které:

              • rozvíjejí modulární vzdělávací programy a mikrocertifikáty v souladu s potřebami trhu práce,
              • posilují spolupráci mezi odborným vzděláváním a přípravou, vysokoškolským vzděláváním a průmyslem,
              • začleňují zelené a digitální dovednosti do programů odborné přípravy,
              • zavádějí inovativní výukové metody, od nástrojů využívajících umělou inteligenci až po učení založené na výzvách.
              • E. Další výsledky

                Od roku 2020 uděluje Komise Evropskou cenu za inovativní výuku, jejímž cílem je ocenit práci učitelů (a jejich škol), kteří jsou výjimečným přínosem pro toto povolání. U příležitosti jejího pátého výročí byly zavedeny dvě nové kategorie: evropská jazyková cena a cena za vzdělávání dospělých. Tuto iniciativu zaměřenou na učitele doplňují další iniciativy v rámci programu Erasmus+:

                • pedagogické akademie, které vytvářejí evropská partnerství a podporují spolupráci mezi institucemi vzdělávání učitelů a poskytovateli odborné přípravy s cílem podpořit učitele na začátku jejich kariéry a posílit jejich profesní rozvoj,
                • eTwinning je online komunita škol, která učitelům a žákům v celé Evropě nabízí bezpečnou a bezplatnou platformu pro spolupráci na projektech, diskusi ve skupinách a rozvoj dovedností.
                • Úloha Evropského parlamentu

                  Parlament má na tvorbu evropské politiky v oblasti vzdělávání stále větší vliv.

                  A. Erasmus+

                  V květnu 2021 přijaly Parlament a Rada nařízení (EU) 2021/817, kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2021–2027 (nařízení (EU) 2021/817). S rozpočtem 26,6 miliardy EUR (oproti 14,7 miliardy EUR v předchozím období) je cílem současného programu zajistit rovné příležitosti zlepšením přístupu pro znevýhodněné skupiny.

                  V usnesení o provádění opatření zaměřených na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020 přijatém dne 23. června 2022 dospěl Parlament k závěru, že začleňování sice nabylo na významu a je řešeno komplexnějším a cílenějším způsobem než v předchozích programech, přetrvávají však značné problémy a nedostatky. Tím se potvrdilo, že je třeba věnovat větší pozornost opatřením zaměřeným na začleňování v programu Erasmus+ na období 2021–2027, v jehož právním základě bylo „začlenění“ jasně označeno za jeden z klíčových cílů programu.

                  V lednu 2024 přijal Parlament v rámci hodnocení programu v polovině období usnesení o provádění stávajícího programu Erasmus+ na období 2021–2027. Parlament zdůraznil skutečnost, že Erasmus+ je i nadále velmi úspěšným programem, vyzval k dodatečnému financování a zjednodušujícím opatřením s cílem zlepšit přístup účastníků vzdělávání s omezenými příležitostmi a vyzval Komisi, aby posílila ekologické a digitální složky programu v souladu s akčním plánem digitálního vzdělávání na období 2021–2027.

                  B. Další konkrétní oblasti

                  Parlament má velký zájem na řešení a prosazování konkrétních oblastí vzdělávání, jak dokládají následující příklady.

                  V usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání vyjádřil Parlament svůj postoj ke sdělení Komise s názvem „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“. V březnu 2023 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu stručný přehled o pokroku akčního plánu digitálního vzdělávání, v němž přezkoumala jeho provádění. Zdůraznila, že je třeba řešit přetrvávající nedostatky v oblasti digitálních dovedností, infrastruktury a začleňování, aby byl zajištěn účinný a spravedlivý dopad plánu v celé EU.

                  Parlament provozuje vzdělávací programy Vyslanecké školy Evropského parlamentu a Euroscola, jejichž záměrem je přispět ke zvýšení povědomí o evropské demokracii a hodnotách. Dne 6. dubna 2022 přijal Parlament usnesení o provádění opatření v oblasti výchovy k občanství. Vyjadřuje v něm znepokojení nad nerovnováhami, pokud jde o průměrné občanské znalosti napříč členskými státy a v rámci nich, a obsahuje různá doporučení k řešení tohoto problému.

                  Ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Evropském prostoru vzdělávání Parlament zdůraznil potřebu holistického přístupu a společného úsilí a zdůraznil, že je důležité podporovat Evropský prostor vzdělávání z hlediska vzdělávání s cílem poskytnout evropským občanům větší a lepší příležitosti ke studiu, odborné přípravě a práci v zahraničí. Dne 19. května 2022 přijal Parlament usnesení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž uvítal návrhy Komise na vytvoření evropského přístupu k mikrocertifikátům, individuálním vzdělávacím účtům a učení pro udržitelné životní prostředí jakožto cílům pro dosažení Evropského vzdělávacího prostoru do roku 2025.

                  Dne 11. září 2025 Parlament rovněž přijal usnesení o nové vizi pro aliance Evropských univerzit, v němž poskytl pokyny k jejich budoucímu rozvoji, správě a úloze při podpoře akademické excelence, mobility a evropské identity.

                  C. Návrhy na změnu Smluv

                  Dne 22. listopadu 2023 přijal Parlament usnesení k návrhům Evropského parlamentu na změnu Smluv. V souvislosti se vzděláváním vyzval EU, aby vypracovala společné cíle a normy pro vzdělávání, které podporuje demokratické hodnoty a právní stát, jakož i digitální a ekonomickou gramotnost. Dále Parlament vyzval EU, aby podporovala spolupráci a soudržnost mezi systémy vzdělávacích zařízení a zároveň zaručila kulturní tradice a regionální rozmanitost. Rovněž od EU žádal, aby vypracovala společné normy pro odborné vzdělávání s cílem zvýšit mobilitu pracovníků. Navrhl, aby EU usilovala o ochranu a podporu přístupu k bezplatnému a všeobecnému vzdělávání, institucionální a individuální akademické svobody a lidských práv.

                  Tento dokument vypracovala tematická sekce Evropského parlamentu pro občany, rovnost a kulturu. Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro kulturu a vzdělávání.

                   

                  Léanne Emma Clara COSTES / Anastasia MITRONATSIOU