Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
Telekomunikace
Internet
Autorská práva /
Informační společnost
Audiovize
Liberalizace trhu s energiemi
Obnovitelné zdroje energie
Výzkum
(6. rámcový program)
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Poslanci pomáhají evropskému audiovizuálnímu sektoru

Více než jeden milión osob je v Evropské unii přímo zaměstnaných v audiovizuálním sektoru (film, TV, radio a příbuzná odvětví). Kromě svého hospodářského významu hraje základní společenskou a kulturní roli, protože naprostá většina evropských domácností vlastní televizní příjimač. Aby čelil převaze amerických filmů, hodlá Evropský parlament podpořit evropský audiovizuální sektor - to je základním cílem programů MEDIA - a hájit pluralismus sdělovacích prostředků a kulturní rozmanitost.

Když se Evropan vydá do kina, v 70 % jde na americký film. Národní a evropské filmy představují pouhých 30 % návštěvníků. Jde o nepoměr, který se může ještě zhoršit se vstupem nových členských států. Maastrichtská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1993, stanoví, že Společenství by mělo povzbuzovat vzájemnou spolupráci mezi členskými státy, a v případě potřeby podporovat a doplňovat jejich činnost v oblasti umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti.

Se svými 625 celovečerními filmy v roce 2002 et 628 v roce 2001 Unie produkuje hodně filmů, ale méně než Spojené státy, které v roce 2001 vyrobily 739 celovečerních snímků. Na čele zemí Evropské unie stojí Francie s 163 filmy natočenými v roce 2002, po ní následuje Itálie (96 filmů), Španělsko (80) a Spojené království (64). Z nových členských zemí natočilo nejvíce filmů Polsko (29 v roce 2001), následované Maďarskem (22) a Českou republikou (16).

Přes toto tvůrčí úsilí se evropské filmy špatně vyvážejí, a to i do členských států, a potřebují tedy pomoc. Devět desetin filmů vyvezených v současnosti ze své země původu využívá podporu programu Společenství MEDIA Plus. První program, MEDIA I, zahájený v roce 1991 na období čtyř let, byl následován programem MEDIA II na období let 1996-2000. Období 2001-2005 pokrývají programy „MEDIA Plus“ a „MEDIA Formation“, které jsou adresnější a důkladněji zajištěné. MEDIA Plus usiluje zejména o zvýšení konkurenceschopnosti evropského audiovizuálního sektoru na evropských a mezinárodních trzích a o ochranu evropského audivizuálního bohatství. Cílem programu MEDIA Formation je rozvíjení znalostí a schopností profesionálů audovizuálního průmyslu.

Posílit rozpočet programu MEDIA

Parlament tyto programy podporuje a několikrát zasáhl, aby se pokusil získat pro ně z rozpočtu více prostředků. V roce 2000 takto žádal, aby byl rozpočet programu Media Plus pro roky 2001-2005 navýšen na 480 milionů eur namísto 350 milionů stanovených Radou. Protože však ve té době hrál Parlament pouze poradní roli, Rada tomuto požadavku nevyhověla. Stejně tomu bylo v případě požadavku na navýšení rozpočtu programu MEDIA Formation z 50 na 70 milionů eur, přestože měl Parlament pro tuto oblast programu spolurozhodovací pravomoc.

V nedávné době se Parlament vyslovil k návrhu Evropské komise na prodloužení těchto dvou programů bez provedení strukturálních změn až do prosince 2006. Od Niceské smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 2003, má Parlament v této oblasti spolurozhodovací pravomoc a může více uplatnit svá stanoviska. V souladu s úpravami rozpočtu navrženými Komisí program MEDIA Plus disponuje celkem 435,6 milióny eur (oproti 350 miliónům původně plánovaných pro roky 2001-2005) a program MEDIA Formation 57,4 milióny (oproti 50 miliónům pro stejné období). S ohledem na rozšíření Parlament rovněž navrhl, aby byl rozpočet programu MEDIA Plus navýšen o 18 miliónů eur a rozpočet programu MEDIA Formation o dalších 2 millionů eur. Teď je na tahu Rada.

Zvýšit konkurenceschopnost našich filmů

Ve zprávě z vlastního podnětu přijaté v roce 2001, která se týká zlepšení oběhu evropských filmů na vnitřním trhu a v kandidátských zemích, požádali poslanci, aby byl jako doplněk k programům MEDIA vypracován rozsáhlý víceletý plán na úrovni Společenství s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropského filmového průmyslu. Vyzvali Komisi, Evropskou investiční banku (EIB) a Evropský investiční fond, aby v rámci iniciativy „i2i Audiovisuel“ podpořili nadnárodní distribuční sítě evropských filmů. Cílem této iniciativy je podpořit digitální vysílání, jak na úrovni natáčení, tak při distribuci a samotném vysílání. Jde o to investovat mnohem více do výchovy a vzdělání než do výrobního kapitálu. Evropský parlament rovněž členským státům doporučil, aby investovali prostřednictvím strukturálních fondů do modernizace a výstavby kinosálů v hospodářsky méně rozvinutých oblastech.

Komise byla přitom požádána, aby měla na zřeteli dvojí cíl - zvýšení konkurenceschonosti evropského audiovizuálního průmyslu a zachování kulturní rozmanitosti. Tato přání jsou rovněž obsažena v usnesení Parlamentu o Všeobecné dohodě o obchodování se službami uzavřené WTO, přijatém v roce 2003, i návrhu Ústavy, který zachovává zásadu jednomyslnosti (pokud jde o "kulturní výjimku") pro veškerá rozhodnutí týkající se mezinárodního obchodu se službami v oblasti kultury.

Zajistit pluralitu

Od roku 1989 jsou podmínky volného pohybu služeb v oblasti televizního vysílání ve Společenství upraveny směrnicí "Televize bez hranic", jejímž cílem je podpořit kulturní a jazykovou rozmanitost a posílit evropský audiovizuální průmysl. V očekávání revize této směrnice, která byla původně ohlášená na rok 2002, zaujal Evropský parlament již v roce 2001 následující stanovisko: podle poslanců by měly být vysílací stanice nuceny věnovat jistou minimální vysílací dobu podpoře evropských filmů a investovat určitou část ze svého obratu do filmového průmyslu. Parlament si rovněž přál, aby oblast působnosti této směrnice byla rozšířena na nové audiovizuální služby, jako jsou vysílání po Internetu, elektronické programové průvodce a na otázky spojené s duševním vlastnictvím.

Na revizi směrnice se však stále čeká. Znepokojeni tímto zpožděním a zneklidněni rostoucí koncentrací, k níž v této oblasti dochází, přijali poslanci v roce 2003 novou zprávu. Vyjadřují v ní své přesvědčení, že pluralita je zásadní zárukou demokracie a kulturní rozmanitosti. Žádají tedy stanovení podmínek vlastnictví TV společností tak, aby byla zaručena pluralita informací a kultury.



  
Zpravodajové :
  
Audiovizuální prumysl: program vzdelávání odborníku, MEDIA-Formation 2001-2005: Ruth Hieronymi (EPP-ED, D)
Audiovizuální prumysl: program vzdelávání odborníku, MEDIA-Formation 2001-2005: Gianni Vattimo (PES, I)
Audiovizuální prumysl: vývoj, distribuce a podpora del, MEDIA Plus 2001-2005: Ruth Hieronymi (EPP-ED, D)
Audiovizuální prumysl: vývoj, distribuce a podpora del, MEDIA Plus 2006: Walter Veltroni (PES, I)
Televize bez hranic - 3. zpráva: Ruth Hieronymi (EPP-ED, D)
Televize bez hranic - 4. zpráva: Roy Perry (EPP-ED, UK)
Právní aspekty spojené s filmovými a dalšími audiovizuálními díly: Luckas Vander Taelen (Greens/EFA, B) - nezasedá již v Evropském parlamentu
Pro lepší šírení evropských filmu na vnitrním trhu kandidátských zemí: Luckas Vander Taelen (Greens/EFA, B) - nezasedá již v Evropském parlamentu
  
Prehled legislativních procedur :
  
Audiovizuální prumysl: program vzdelávání odborníku, MEDIA-Formation 2001-2005
Audiovizuální prumysl: program vzdelávání odborníku, MEDIA-Formation 2001-2005
Audiovizuální prumysl: vývoj, distribuce a podpora del, MEDIA Plus 2001-2005
Audiovizuální prumysl: vývoj, distribuce a podpora del, MEDIA Plus 2006
Televize bez hranic - 3. zpráva
Televize bez hranic - 4. zpráva
Právní aspekty spojené s filmovými a dalšími audiovizuálními díly
Pro lepší šírení evropských filmu na vnitrním trhu kandidátských zemí
  
Úrední vestník - Konecná znení aktu :
  
Audiovizuální prumysl: program vzdelávání odborníku, MEDIA-Formation 2001-2005
Audiovizuální prumysl: program vzdelávání odborníku, MEDIA-Formation 2001-2005 (znení prijaté Evropským parlamentem)
Audiovizuální prumysl: vývoj, distribuce a podpora del, MEDIA Plus 2001-2005
Audiovizuální prumysl: vývoj, distribuce a podpora del, MEDIA Plus 2006 (znení prijaté Evropským parlamentem)
Televize bez hranic - 3. zpráva (znení prijaté Evropským parlamentem)
Televize bez hranic - 4. zpráva (znení prijaté Evropským parlamentem)
Právní aspekty spojené s filmovými a dalšími audiovizuálními díly (znení prijaté Evropským parlamentem)
Pro lepší šírení evropských filmu na vnitrním trhu kandidátských zemí (znení prijaté Evropským parlamentem)

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004