Nepřímé zdanění
Tento informativní přehled vysvětluje, jak Evropská unie koordinuje nepřímé daně – především daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně z alkoholu, tabáku a energie. Tyto daně se vybírají z prodeje zboží a služeb, nikoli z příjmu, a představují významný podíl veřejných příjmů ve všech členských státech. EU stanoví společné minimální sazby a pravidla, aby zabránila narušení vnitřního trhu způsobenému daněmi. V nedávné době proběhly reformy, které měly za cíl přizpůsobit DPH digitální ekonomice a odstranit výpadek příjmů z DPH, tj. ztrátu příjmů v důsledku podvodů a nedodržování předpisů. Jiné činnosti v nedávné době se zaměřily na harmonizaci spotřebních daní z alkoholu, tabáku a energie. Pokud jde o právní předpisy týkající se DPH a spotřebních daní, má Parlament pouze poradní roli.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
A. Právní základ
- Článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
B. Vývoj
Harmonizace DPH probíhala v několika fázích, aby bylo v rámci obchodu uvnitř EU dosaženo transparentnosti. V roce 1970 bylo přijato rozhodnutí o financování Evropského hospodářského společenství z vlastních zdrojů Společenství (tj. Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství). Součástí těchto zdrojů měly být i platby založené na podílu z DPH a získané uplatněním standardní daňové sazby na jednotný vyměřovací základ. Směrnice o DPH (směrnice 2006/112/ES) přijatá v roce 2007 kodifikuje tyto změny v jediném právním aktu.
V roce 1985 zveřejnila Komise bílou knihu o dokončení vnitřního trhu, jejíž třetí část se zabývala odstraňováním daňových překážek. Potřeba jednat v oblasti DPH vyplynula ze „zásady místa určení“, podle níž je DPH vybírána v zemi spotřebitele (a nikoli v zemi výroby nebo prodávajícího).
V posledních letech se další reformy snažily přizpůsobit rámec DPH digitální ekonomice a posílit spolupráci v boji proti přeshraničním podvodům, což je v souladu s širším programem EU v oblasti fiskální modernizace.
C. Dosažené výsledky
1. Systém DPH
a. Přechodný systém
V roce 1987 navrhla Komise přechod na tzv. „zásadu místa původu“, podle níž by si daně, které již byly vybrány v zemi původu z transakcí mezi členskými státy, mohli následně obchodníci odečíst jako daň odvedenou na vstupu. Komise dodatečně navrhla vytvořit clearingový systém, který by DPH vybranou v zemích původu poukázal do zemí spotřeby. Tyto návrhy však byly pro členské státy nepřijatelné. Jako alternativu navrhly zásadu místa určení pro transakce mezi obchodníky přihlášenými k DPH a vytvořily tak základ přechodného systému, jenž vstoupil v platnost v roce 1993 (směrnice 91/680/EHS a 92/111/EHS).
b. Strategie pro zlepšení stávajícího systému
Od roku 2000 prováděla Komise opatření ke zlepšení stávajícího přechodného mechanismu. Hlavním právním předpisem EU v oblasti DPH je v současnosti směrnice o DPH. Po ní v roce 2008 následovaly směrnice 2008/8/ES a 2008/9/ES. DPH se tak začala uplatňovat na služby mezi živnostníky v zemi, kde byly služby poskytnuty.
V roce 2005 byly položeny základy pro jednotnější uplatňování právních předpisů EU (prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011). Všechny členské státy tak nyní mohou používat zvláštní pravidla ke zjednodušení postupu výběru DPH. Systém byl zdokonalen přijetím nařízení (ES) č. 37/2009 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněními uvnitř Společenství.
c. Vytvoření konečného režimu DPH
Od roku 2016 pracuje Komise na vytvoření harmonizovaného a modernizovaného rámce EU pro DPH. Cílem akčního plánu z roku 2016 bylo vytvořit jednotný prostor DPH v EU, který by zjednodušil přeshraniční obchod, omezil podvody a přizpůsobil se digitální ekonomice. Klíčová opatření zahrnovala balíček týkající se DPH v oblasti elektronického obchodování z roku 2021, přeshraniční režim DPH pro malé a střední podniky platný od 1. ledna 2025 a balíček týkající se DPH v digitálním věku (ViDA), který byl přijat v březnu 2025 a bude postupně zaváděn až do ledna 2035 (viz oddíl 4 níže).
2. Sazby DPH
Směrnice 92/77/EHS, která byla dočasné povahy, a následná směrnice o DPH, která ji nahradila, stanovily minimální základní sazbu DPH ve výši nejméně 15 %, kterou měly na zboží a služby uplatňovat všechny členské státy. Členské státy mohou uplatňovat jednu nebo dvě snížené sazby ve výši nejméně 5 % na určité zboží nebo služby uvedené v příloze III této směrnice. Za určitých podmínek platí rovněž několik výjimek z těchto pravidel (např. nižší sazby na jiné zboží nebo služby). Vzhledem k tomu, že seznam zboží a služeb, na které lze uplatnit snížené sazby, bylo třeba modernizovat a aktualizovat, směrnice pozměňující snížené sazby DPH pro konkrétní politické cíle (směrnice Rady (EU) 2022/542) mění především uplatňování snížených sazeb pro konkrétní politické cíle.
Podle článku 397 směrnice o DPH může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout opatření nezbytná k provedení této směrnice. Tímto postupem byly některé pokyny, které vznikly na základě dohody ve výboru pro DPH, přeměněny na závazná prováděcí opatření. Tato opatření, která jsou přímo použitelná bez provedení do vnitrostátního práva, lze nalézt v prováděcím nařízení o DPH (prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011).
3. Pravidla DPH pro elektronický obchod
S cílem zjednodušit výběr DPH a řešit růst přeshraničního elektronického obchodování zavedla Evropská komise mechanismy jednoho správního místa a jednoho správního místa pro dovoz jako součást legislativního balíčku týkajícího se DPH v oblasti elektronického obchodování, který vstoupil v platnost v červenci 2021.
Jedno správní místo umožňuje podnikům se sídlem v EU nebo mimo ni splnit své povinnosti v oblasti DPH u všech prodejů v rámci EU prostřednictvím jednotného elektronického portálu.
Jedno správní místo pro dovoz zjednodušuje výběr a přiznání DPH u zboží s hodnotou do 150 EUR, které je dováženo ze zemí mimo EU a prodáváno online zákazníkům v EU. V rámci tohoto systému se prodávající registruje k DPH v jediném členském státě EU a vybírá DPH od zákazníka v místě prodeje, takže zákazníci pak už nemají povinnost odvádět DPH při dovozu.
4. Aktuální vývoj
V březnu 2025 přijala Rada balíček opatření nazvaný „DPH v digitálním věku“ (ViDA), který má modernizovat systém DPH, zlepšit jeho fungování pro podniky a zvýšit jeho odolnost vůči podvodům tím, že přijme a podpoří digitalizaci (včetně požadavků na podávání zpráv v reálném čase a elektronickou fakturaci). Jedním z konkrétních příkladů je, že cílem nových pravidel je do roku 2030 plně digitalizovat povinnosti týkající se vykazování DPH v případě společností, které prodávají zboží a služby podnikům v jiném členském státě EU. Zavádějí rovněž zvláštní pravidla DPH pro ekonomiku platforem. Tato opatření budou zaváděna postupně a jejich úplného prosazování bude dosaženo do ledna 2035. Po přijetí také Komise v září 2025 zveřejnila oficiální prováděcí strategii, která potvrzuje, že balíček ViDA vstoupil do fáze aktivně řízeného provádění.
Dalším důležitým krokem je nový přeshraniční režim DPH pro malé a střední podniky, který se uplatňuje od 1. ledna 2025. V rámci tohoto režimu mohou způsobilé malé podniky usazené v jednom členském státě využívat osvobození od DPH v jiném členském státě, pokud nepřekročí prahovou hodnotu ročního obratu v celé EU ve výši 100 000 EUR ani příslušnou vnitrostátní prahovou hodnotu. Cílem režimu je rovněž snížit náklady na dodržování předpisů prostřednictvím jediné registrace, jediných čtvrtletních zpráv a zjednodušených faktur.
Cílem těchto opatření je také řešit „výpadek příjmů z DPH“ v rámci EU. Podle zprávy Komise z roku 2025 o výpadku příjmů z DPH v EU činil v roce 2023 výpadek příjmů z DPH v EU 9,5 % celkové povinnosti k DPH. Komise zároveň v souvislosti s reformou ViDA nadále uvádí, že podle konzervativních odhadů lze čtvrtinu chybějících příjmů přímo přičíst podvodům v oblasti DPH spojeným s obchodem uvnitř EU. Režim DPH v EU může navíc být pro podniky stále velkou zátěží, zejména pro malé a střední podniky, scaleupy a společnosti fungující přes hranice.
Nedávná judikatura rovněž upřesnila výklad práva EU v oblasti DPH. Ve věci Agrupació de Neteja Sanitària, o níž bylo rozhodnuto v lednu 2026, Soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní právní předpisy nemohou pro účely osvobození nezávislých seskupení osob od DPH vyžadovat, aby poskytované služby přímo a výlučně souvisely s činností osvobozenou od daně. Tento rozsudek je relevantní, neboť potvrzuje, že členské státy nemohou nepřiměřeně zužovat rozsah osvobození od DPH stanovených právem EU.
D. Nejnovější postoje Evropského parlamentu k DPH
Dne 24. listopadu 2016 přijal Parlament usnesení o akčním plánu Komise v oblasti DPH, v němž uvítal její úmysl navrhnout konečný systém DPH i dodatečná opatření pro boj proti podvodům. V březnu 2019 přijal Parlament zprávu založenou na práci zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3), která se zabývá řadou otázek týkajících se DPH. Ve svém usnesení ze dne 15. února 2022 o dopadu vnitrostátních daňových reforem na hospodářství EU Parlament vyzval členské státy, aby se dohodly na důrazné, srozumitelné a ambiciózní reformě nepřímých daní, zejména DPH. Vyzval rovněž Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na podporu účinnějšího systému pro výměnu informací o transakcích s DPH uvnitř EU a zajištění jeho interoperability s vnitrostátními mechanismy. Dále vyzval Komisi a členské státy, aby analyzovaly osvědčené postupy v těch členských státech, které dokázaly zamezit velkému výpadku příjmů z DPH, a vzájemně se o těchto postupech informovaly.
Ve svém usnesení ze dne 10. března 2022 adresoval Parlament Komisi několik doporučení týkajících se spravedlivého a jednoduchého zdanění podporujícího strategii oživení. Vyzval Komisi, aby v celé EU výrazně snížila výpadky příjmů z DPH, zejména po pandemii COVID-19, a navrhl specifická opatření, mimo jiné pro řešení ztráty příjmů z DPH související s osvobozením přeshraničního obchodu v EU. Další doporučení se týkala elektronické fakturace v celé EU a potřeby analyzovat technologické možnosti (například v souvislosti s umělou inteligencí), které lze uplatnit na vykazování DPH v (téměř) reálném čase u transakcí mezi podniky, přičemž je třeba zohlednit požadavky na ochranu údajů a důvěrnost.
V listopadu 2023 se konal další postup konzultace. Parlament přijal postoj k návrhu Komise „DPH v digitálním věku“ , který vychází ze zprávy vypracované Hospodářským a měnovým výborem. Parlament návrh Komise schválil s výhradou změn a požádal Komisi, aby po 31. prosinci 2027 provedla nezávislou studii s cílem posoudit, zda jsou pravidla týkající se osob považovaných za dodavatele (tj. osoby povinné k dani provozující elektronické rozhraní usnadňující dodání zboží) úspěšná, a pokud ano, identifikovat nová odvětví v podobné situaci. Tuto studii by měla předložit Parlamentu a Radě. V únoru 2025 byl Parlament znovu konzultován poté, co Rada předložila změny původního znění nové směrnice o DPH.
Po této další konzultaci s Parlamentem v únoru 2025 schválil Parlament dne 12. února 2025 revidovaný balíček ViDA. Rada následně balíček přijala dne 11. března 2025.
Spotřební daně z alkoholu, tabáku a energie
A. Právní základ
Článek 113 SFEU a s ohledem na zdanění energií také článek 192 SFEU, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 191 SFEU.
B. Cíle
Sazby a struktura spotřebních daní se v jednotlivých členských státech liší, což má vliv na hospodářskou soutěž. Značné rozdíly v míře zdanění určitého produktu mohou vést k výpadku příjmů, k podvodům a k tomu, že se daňovým podmínkám přizpůsobí pohyb zboží. Od počátku sedmdesátých let 20. století jsou vyvíjeny snahy o harmonizaci daňových struktur a sazeb, avšak zatím bylo dosaženo pouze omezeného pokroku.
C. Dosažené výsledky
1. Obecná pravidla
Standardní ustanovení vztahující se na všechny výrobky, které podléhají spotřebním daním podle práva EU, jsou obsažena ve směrnici stanovující obecná pravidla pro spotřební daně (směrnice Rady (EU) 2020/262, kterou se ode dne 13. února 2023 zrušuje a nahrazuje směrnice Rady 2008/118/ES). Tato směrnice obsahuje několik opatření ke zefektivnění a zjednodušení procesů zahrnujících vývoz a dovoz výrobků podléhajících spotřební dani, interakci mezi podniky a výjimečné situace. Digitalizovala dohled nad pohybem zboží mezi členskými státy v případech, kdy již byla spotřební daň vyměřena v členském státě odeslání (zaplacená daň). Stejně jako je tomu u zboží osvobozeného od daně, probíhá takovýto pohyb zboží od 13. února 2023 prostřednictvím výměny elektronických zpráv v elektronickém systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním. Zbývající ustanovení, která usilují o sladění s celními režimy, vstoupila v platnost v únoru 2024.
Cílem směrnice je rovněž zlepšit volný pohyb zboží podléhajícího spotřební dani, které bylo propuštěno ke spotřebě na jednotném trhu, a zároveň zajistit, aby členské státy vybíraly správné daně a aby se sladily postupy v oblasti spotřebních daní a cel v EU.
2. Alkohol
Zásadní otázkou v souvislosti se zdaněním alkoholu bylo, do jaké míry si na trhu různé produkty konkurují. Komise a Soudní dvůr Evropské unie tradičně zastávají názor, že všechny alkoholické nápoje jsou víceméně zaměnitelné a vzájemně si konkurují. Teprve v roce 1992 byla přijata směrnice 92/83/EHS, která stanoví, na jaké výrobky a jakou metodou má být uvalena spotřební daň. Následoval další důležitý právní předpis, směrnice o minimálních sazbách spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů (směrnice 92/84/EHS), která stanoví minimální sazby pro jednotlivé kategorie alkoholických nápojů a snížené sazby pro některé řecké, italské a portugalské regiony. To znamená, že členské státy mohou podle svých vlastních vnitrostátních potřeb uplatňovat sazby spotřební daně přesahující tyto minimální úrovně zdanění.
Dne 29. července 2020 přijala Rada soubor nových pravidel, směrnici o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (směrnice Rady (EU) 2020/1151), kterou se mění směrnice 92/83/EHS, která byla použitelná od 1. ledna 2022. Tato nová pravidla byla vypracována na základě hodnocení směrnice 92/83/EHS provedeného Komisí.
3. Tabákové výrobky
Od roku 2011 stanoví směrnice o zdanění tabákových výrobků (směrnice Rady 2011/64/EU) minimální sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Oproti původním návrhům Komise byly stanoveny pouze minimální sazby. Existují různé kategorie tabákových výrobků podléhajících zdanění. V případě cigaret se daně musí skládat z poměrné („ad valorem“) daně a ze specifické spotřební daně. Na jiné tabákové výrobky se uplatňuje daň ad valorem, specifická daň nebo smíšená spotřební daň.
Dne 19. října 2020 oznámila Komise revizi směrnice o zdanění tabákových výrobků. Stávající pravidla nyní procházejí přezkumem s cílem ověřit, zda jsou i nadále vhodná pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu a vysoké úrovně ochrany zdraví. Komise se domnívá, že minimální sazby stanovené směrnicí o zdanění tabákových výrobků již nejsou účinné, protože řada členských států má na většinu tabákových výrobků vyšší sazby, a že tato směrnice zcela nepokrývá několik nových druhů tabákových výrobků. Tyto nedostatky ve stávajícím rámci přispěly ke zneužívání přeshraničních nákupů, a návrh směrnice Rady předložený Komisí dne 16. července 2025 proto aktualizuje směrnici o zdanění tabákových výrobků tím, že výslovně zahrnuje elektronické cigarety, zahřívaný tabák a nikotinové sáčky, zvyšuje a harmonizuje minimální sazby napříč členskými státy, propojuje sazby s inflací a kupní silou a posiluje monitorování surového tabáku prostřednictvím systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním, aby se omezily přeshraniční podvody a nezákonné obchodování.
4. Energetické produkty (minerální oleje, plyn, elektřina, alternativní energie, letecké pohonné hmoty)
Základní struktura spotřebních daní z minerálních olejů v rámci Společenství byla stanovena v roce 1992. Stejně jako v případě alkoholu a tabáku byly i zde oproti původním plánům (na úplnou harmonizaci) stanoveny pouze minimální sazby. V roce 1997 navrhla Komise řadu spotřebních daní na energetické produkty, včetně minerálních olejů, plynu a elektřiny. Ty byly přijaty, avšak s rozsáhlými změnami (směrnice 2003/96/ES, výjimky ve směrnicích 2004/74/ES a 2004/75/ES).
Letecké pohonné hmoty jsou od spotřební daně osvobozeny s výjimkou použití pro soukromé rekreační létání. Toto osvobození je obsaženo v čl. 14 odst. 1 písm. b) směrnice o zdanění energie (směrnice Rady 2003/96/ES). Členské státy však mohou zdanit letecké palivo u vnitrostátních letů a prostřednictvím dvoustranných dohod i palivo pro lety uvnitř EU. V takových případech mohou členské státy uplatňovat úroveň zdanění nižší, než je minimální úroveň stanovená ve směrnici o zdanění energie.
V roce 2001 byla navržena opatření na podporu používání biopaliv, včetně možnosti uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně, a byla přijata v roce 2003 jako směrnice 2003/30/ES.
5. Nedávné iniciativy v oblasti zdanění energie
Zelená dohoda pro Evropu je souborem politických iniciativ, který má EU nasměrovat na cestu k ekologické transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Komise spustila Zelenou dohodu v prosinci 2019 a Evropská rada ji na svém zasedání konaném později téhož měsíce vzala na vědomí. Cílem balíčku „Fit for 55“ je převést ambice Zelené dohody do podoby právních předpisů. Obsahuje soubor návrhů na sladění právních předpisů EU s cíli EU v oblasti klimatu, včetně revize směrnice o zdanění energie. Cílem tohoto návrhu je dosáhnout toto, aby směrnice lépe odpovídala ostatním politikám EU, a přispět k dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů EU v oblasti energetiky a klimatu tím, že přesněji ukáže environmentální dopad různých zdrojů energie a bude spotřebitele a podniky motivovat ke změně chování.
Návrh nyní důkladně posuzuje Rada. Nejspornějšími otázkami mezi členskými státy jsou rozsah indexace minimálních sazeb a zdanění letecké a námořní dopravy. V prosinci 2024 Rada zhodnotila pokrok, kterého bylo dosud dosaženo. Konstatovala, že jednání pokračují směrem k dosažení rovnováhy mezi cíli v oblasti klimatu, konkrétními potřebami členských států a konkurenceschopností EU. K dosažení jednomyslné dohody je však třeba vyvinout další úsilí.
D. Nejnovější postoje Evropského parlamentu ke zdanění energie
Pokud jde o návrh Komise z července 2021 týkající se revize směrnice o zdanění energie, zpravodaj Hospodářského a měnového výboru (ECON) předložil dne 28. února 2022 návrh zprávy, který je nyní předmětem pozměňovacích návrhů. Pokrok v této záležitosti je obtížný vzhledem k její politicky citlivé povaze a možnému dopadu na spotřebitelské ceny. Na konci předchozího volebního období nebyla tato záležitost dokončena. Její projednávání bylo znovu zahájeno v 10. volebním období a byla vypracována nová zpráva, která byla předložena výboru ECON.
Obecně se nepřímé zdanění v EU v současné době zaměřuje na provádění stávajících reforem a na zajištění toho, aby nové rámce pro DPH a spotřební daně účinně podporovaly ekologickou a digitální transformaci.
Tento informativní přehled zpracovala tematická sekce Evropského parlamentu pro hospodářství a růst. Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách podvýboru pro daňové záležitosti (FISC).
Alessia CAPPELLETTI / Jost Angerer