Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Lisabonská strategie
Finanční služby
Demokratická kontrola
Evropské centrální banky
Přeshraniční platby
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Finanční služby : vývoj k jednotného trhu

Výkonnější finanční trhy mají vzhledem k hospodářské budoucnosti Evropy klíčový význam. Evropský parlament v posledních několika letech schválil celou řadu právních předpisů, jejichž účelem je integrace finančních služeb v rámci celé EU při dosažení souladu dvou různých cílů: zvýšení konkurence v odvětví a zlepšení ochrany investorů. Parlament pozorně vyslechl názory představitelů z oboru i z řad zákazníků, a dospěl tak k vytvoření vyváženějších a proveditelných právních předpisů.

Integrované celoevropské finanční trhy budou přínosem pro obchod, investory i zákazníky. Společnosti budou snáze získávat kapitál v jiných členských státech a bude možné, aby zaměstnanci náleželi k penzijnímu fondu spravovanému společností v dalším členském státě. Zvýšená konkurence povede k levnějšímu kapitálu, což naopak podpoří hospodářský růst a zvýší zaměstnanost v reálné ekonomice. Toto otevírání trhu však vyžaduje posílení rámce pro dohled a regulaci, aby se zabránilo podvodům a destabilizaci trhu. Předpokládá se, že integrace finančních trhů EU v průběhu desetiletí podpoří zvýšení HDP o 1,1 % (130 miliard eur) a nárůst počtu pracovních míst o 0,5 %. Integrace trhů vlastního jmění společností by mělo snížit cenu kapitálu o 0,5 %.

V květnu roku 1999 představila Komise na návrh Parlamentu akční plán pro finanční služby, který obsahoval 42 opatření, jejichž cílem bylo integrovat vnitrostátní finanční trhy a vytvořit tak jediný celoevropský trh. Zasedání Evropské rady v Lisabonu stanovilo rok 2005 jako termín pro dokončení tohoto plánu a téměř všechna navržená opatření již byla schválena. Parlament zaštítil snahy otevřít trhy a zároveň požadoval posílení ochrany investorů. V jednom případě, v oblasti nabídek na převzetí společnosti, Parlament požadoval úplné přepracování návrhu poté, co zamítl jeho první verzi, která podle jeho názoru nezohledňovala dostatečně jeho důsledky pro některé členské státy, zejména pro Německo.

Dopad těchto nových předpisů je citelný již nyní. Odvětví se začalo racionalizovat a restrukturalizovat. Přeshraniční obchodování se zvýšilo a finanční instituce rozšířily svou činnost do dalších členských států. Širší možnosti pro investice a úspory snížily závislost podniků na bankovních půjčkách.

Řešení problému obchodování zasvěcených osob

Jedna ze směrnic schválených Parlamentem měla zakázat manipulaci s finančními trhy, například provádět investiční příkazy s cílem vyvolat klamný dojem poptávky nebo ovlivňovat ceny šířením zavádějících informaci. Tato směrnice také zakazuje osobám, které mají k dispozici vnitřní informace, aby obchodovaly s cennými papíry, na jejichž cenu by tyto informace mohly mít vliv. Tato pravidla, která musí členské státy uzákonit do října 2004, jsou ke zvýšení důvěry investorů v otevřenější finanční sektor nezbytná.

Další směrnice má usnadnit podnikům získávat kapitál v jiných členských státech zavedením celoevropsky platného dokumentu (či „pasu“) pro emitenty cenných papírů, čímž se prospekty společností uznané v jedné zemi EU stanou platnými také v ostatních členských státech. Aby byla byrokracie omezena na minimum, zajistil Parlament v této směrnici výjimky pro malé podniky: nabídky akcií v hodnotě nižší než 2,5 miliónu eur ročně jsou osvobozeny. Na žádost Paramentu bylo stanoveno, že si emitenti obligací vysoké nominální hodnoty moci zvolit svého regulátora. Členské státy musí tento předpis uzákonit do července 2005.

Cílem dalšího přepisu, směrnice o investičních službách, je vytvořit likvidní, konkurenční a průhledné trhy pro provádění příkazů, např. pro nákup a prodej akcií. Banky nebo investiční firmy budou moci srovnat příkazy k nákupu a prodeji interně nebo proti vlastnímu kapitálu, aniž by vstoupily na regulovaný trh. V zemích jako například Spojené království, kde je to již povoleno, takto provádějí velké instituce a investiční firmy 15 až 30 % příkazů. Otevření trhů jde ruku v ruce s přísnějšími požadavky na průhlednost v oblasti cen. Parlament pomohl zjednodušit původní návrh, neboť jej upravil tak, aby byl proveditelný v různých tržních situacích, rozlišil profesionální a malé klienty a získal osvobození pro podniky, které pouze provádějí operace (execution-only).

Směrnice o průhlednosti stanoví minimální pravidla pro informace, které musí všechny společnosti, s jejichž akciemi se veřejně obchoduje na evropské úrovni, zveřejnit. Cílem je podpořit důvěru investorů k podnikům, s jejichž akciemi se obchoduje v jiných zemích, což je nezbytné pro posílení přeshraničních finančních investic. Výroční zprávy podniků budou zahrnovat auditované finanční výkazy, zprávu managementu a prohlášení osoby zodpovědné za tyto informace. Pololetní zprávy jsou také povinné, avšak méně náročné než zprávy výroční. Na žádost Parlamentu čtvrtletní vyúčtování povinná nebudou.

Nabídky na převzetí společnosti: druhá šance

Účelem této směrnice bylo stanovit normy EU pro nabývání většinových podílů v podnicích, s jejichž akciemi se obchoduje. Směrnice zahrnuje společnou definici spravedlivé ceny i přísná ustanovení týkající se informací. Ochrana menšinových akcionářů se stala klíčovou záležitostí.

Tato směrnice má dlouhou historii. Po více než 12 letech projednávání Parlament v roce 2001 zamítl těsným rozdílem hlasů dohodu s Radou, která nezohledňovala výrazné rozdíly mezi členskými zeměmi v oblasti podnikového práva. Poslanci Evropského parlamentu, kteří hlasovali proti této směrnici, zastávali názor, že onen kompromis nezajišťuje rovné podmínky. Omezil možnost ochranných opatření, která jsou normální na některých trzích, jako například v Německu, ale ponechal prostor pro možnost práva několikanásobného hlasování, což je běžné v severských zemích a může fungovat jako forma ochranného opatření.

Poté, co byla první směrnice zamítnuta, předložila Komise nový návrh, který stále ještě nesplňoval požadavky Parlamentu, a byl proto po projednání mezi poslanci a Radou výrazně upraven. Konečný kompromis, který byl schválen v prosinci 2003, respektuje rozdíly ve vnitrostátních zákonech a v tržních praktikách jednotlivých členských států a dává jim možnost některá ustanovení nepřijmout. V praxi mohou členské státy stále povolit podnikům, aby ochranná opatření zachovaly. Směrnice řeší také otázku práva vícenásobného hlasování, kterou se Komise nezabývala.

Dalším opatřením na ochranu investorů bylo přijetí směrnice o obezřetnostním dohledu nad finančními konglomeráty. Toto opatření vyplní mezeru ve stávajících právních předpisech, které se nezabývají transakcemi uvnitř těchto skupin. Nová pravidla sníží rizika finančních problémů, kterým čelí konglomeráty, tedy podniky, jejichž aktiva se alespoň ze 40 % skládají z finančních jednotek. Některé náleží k největším finačním skupinám světa a případná krize by neměla dopad pouze na jednotlivé investory, ale na celý finační sektor. Směrnice bude platit pro účtování za finanční rok od 1. ledna 2005 dále.

Vytvořit vnitřní trh v oblasti zprostředkování pojištění je cílem další směrnice. Od prosince roku 2003 má pojišťovací agent zapsaný v jednom z členských států právo prodávat své služby v jiných členských státech. V současnosti je 50 % pojištění prodáváno zprostředkovateli, ale málokteří nabízejí své služby za hranicemi své země.

K pokroku rovněž došlo na vnitřním trhu v oblasti podnikových penzijních programů. Podle nové směrnice, která bude platit od poloviny roku 2005, bude moci penzijní fond zapsaný v jednom členském státě spravovat penzijní program podniku se sídlem v jiné zemi, aniž by bylo nutné jej znovu registrovat. Zaměstnanci mezinárodních společností tak budou snadno převádět své důchody z jedné země do druhé.



  
Zpravodajové:
  
Financní trhy: obchodování zasvecených osob a zneužívání trhu: Robert Goebbels (PES, L)
Kapitálový trh: prospekt cenných papíru ke zverejnení Christopher Huhne (ELDR, UK)
Investicní služby a regulované trhy: Theresa Villiers (EPP-ED, UK)
Cenné papíry: emitenti obchodující na regulovaných trzích, požadavky pruhlednosti: Peter Skinner (PES, UK)
Podnikové právo: nabídky na prevzetí spolecnosti, ochrana akcionáru, práva pracovníku na informace: Klaus-Heiner Lehne (EPP-ED, D)
Podnikové právo: nabídky na prevzetí spolecnosti: Klaus-Heiner Lehne (EPP-ED, D)
Financní trhy a instituce: stabilita, obezretnostní regulace, právní jistota: Alain Lipietz (Greens/EFA, F)
Pojištení: svoboda zrídit a poskytovat zprostredkovatelské služby, ochrana klientu: Luis Berenguer Fuster (PES, E)
Instituce pro starobní duchod, penzijní fondy: Othmar Karas (EPP-ED, A)
  
Úrední vestník – konecná znení aktu:
  
Financní trhy: obchodování zasvecených osob a zneužívání trhu
Kapitálový trh: prospekt cenných papíru ke zverejnení
Investicní služby a regulované trhy
Cenné papíry: emitenti obchodující na regulovaných trzích, požadavky pruhlednosti – text prijatý Parlamentem
Podnikové právo: nabídky na prevzetí spolecnosti, ochrana akcionáru, práva pracovníku na informace
Podnikové právo: nabídky na prevzetí spolecnosti
Financní trhy a instituce: stabilita, obezretnostní kontrola, právní jistota
Pojištení: svoboda zrizování a poskytování zprostredkovatelských služeb, ochrana klientu
Instituce starobního duchodu, penzijní fondy

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004