|
Při přijímání rozhodnutí o měnové politice jedná Evropská centrální banka nezávisle na národních institucích i institucích Společenství. Přesto však podléhá demokratické kontrole a podle Smlouvy o ES se zodpovídá Evropskému parlamentu a Radě ministrů. Prezident ECB musí jednou za rok předstoupit před Parlament a několikrát ročně před Hospodářský a měnový výbor EP. Parlament musí být rovněž konzultován při jmenování nových členů Výkonné rady ECB.
ECB řídí dva hlavní orgány, Rada guvernérů a Výkonná rada, kterým oběma předsedá prezident ECB (viz rámeček). Podle článku 113 Smlouvy o ES je prezident ECB povinnen předkládat plenárnímu zasedání Evropského parlamentu výroční zprávu (obvykle v červenci), kdy mají poslanci možnost vyjádřit svůj názor na měnovou politiku ECB. Na závěr rozpravy je přijato usnesení Parlamentu a tato usnesení dosud vždy hájila nezávislost Evropské centrální banky a vyjadřovala jednoznačnou podporu její měnové politice. Parlament také podporoval výzvy ECB členským státům, aby pokročily v strukturálních reformách svých ekonomik. Kritičtější postoj však poslanci zaujímali k informační politice ECB a požadovali její větší transparentnost. Některé z návrhů Parlamentu ECB přijala, například požadavek, aby zveřejňovala své ekonometrické modely, jiné návrhy však stále odmítá. Jedním z dlouhodobých požadavků je, aby byl z každé schůze Rady guvernérů publikován souhrnný zápis, včetně stanovisek stran hlasujících pro i proti. Parlament rovněž prosazuje, aby se rozhodovalo nikoli na základě konsensu, nýbrž hlasováním, a tím se zrychlily reakce Banky na hospodářský vývoj.
Další součástí demokratického dohledu nad ECB jsou pravidelné „monetární rozhovory“ mezi Hospodářských a měnovým výborem EP a prezidentem nebo viceprezidentem Evropské centrální banky. Podle Smlouvy „mohou“ členové Výkonné rady vystoupit na schůzích výborů Evropského parlamentu a první prezident ECB Wim Duisenberg souhlasil s tím, že čtyřikrát za rok předstoupí před Hospodářský a měnový výbor. Nový prezident Jean-Claude Trichet přislíbil, že bude v této tradici pokračovat. Poslanci z celého politického spektra brali vždy tuto příležitost k výslechu prezidenta ECB velmi vážně a kladli mu nepříjemné otázky o inflačních cílích, hospodářské situaci, úrokových sazbách, strukturálních reformách, Paktu stability i mnoha jiných tématech. Doslovný zápis z těchto setkání je zveřejňován na internetu.
Stanovy ECB a jmenování členů Výkonné rady
Parlament musí být rovněž konzultován před provedením jakýchkoli změn ve stanovách Evropské centrální banky. V březnu 2003 poslanci kritizovali návrh reformy hlasovacích postupů v Radě guvernérů ECB, jejímž cílem bylo zlepšit fungování Rady guvernérů, pokud by došlo k rozšíření eurozóny. Parlament požadoval, aby byla zachována zásada neomezeného hlasovacího práva všech guvernérů národních centrálních bank eurozóny, kteří spolu s Výkonnou radou rozhodují o střednědobé politice ECB. Ministři financí však přesto v reformě pokračovali a schválili nový systém, podle něhož by hlasovací právo rotovalo mezi zeměmi eurozóny, takže by se každého hlasování neúčastnili všichni guvernéři.
Konzultace Parlamentu je rovněž nutná při jmenování nových členů Výkonného výboru ECB včetně jejího prezidenta, který byl v průběhu současného volebního období skutečně vystřídán, když Parlament schválil nominaci Jeana-Claude Tricheta na nejvyššího představitele Banky na osmileté funkční období. Jean-Claude Trichet je prezidentem ECB od 1. listopadu 2003, kdy odstoupil Wim Duisenberg. V tomto funkčním období Parlamentu poslanci rovněž schválili jmenování nového viceprezidenta ECB, kterým se v roce 2002 stal Lucas Papademos, a další členku Výkonného výboru, jíž byla v roce 2003 jmenována Gertrude Tumpelová-Gugerellová. Před hlasováním o jejich jmenování na plenárním zasedání Parlamentu musí kandidáti písemně zodpovědět řadu otázek připravených Hospodářským a měnovým výborem. Kandidát se také musí zúčastnit slyšení v Evropském parlamentu pořádaného tímto výborem, kde mohou poslanci posoudit jeho odbornou způsobilost a ochotu spolupracovat s Parlamentem. I když v těchto případech není stanovisko Evropského parlamentu právně závazné, z politického hlediska by nebylo moudré, kdyby vlády členských států EU jmenovaly členem Výkonného rady kandidáta odmítnutého celým Parlamentem.
Řídíci orgány ECB
ECB má dva řídíci orgány. Rada guvernérů, složená z Výkonné rady a z guvernérů národních centrálních bank zemí eurozóny, určuje celkovou měnovou politiku eurozóny a stanovuje úrokové sazby. Výkonná rada, jejíchž šest členů jmenují hlavy států nebo předsedové vlád zemí eurozóny, provádí měnovou politiku na základě obecných směrnic stanovených Radou guvernérů.
|
