| V důsledku prudkého rozvoje používání Internetu, k němuž došlo v posledních letech, přijala Evropská unie celou řadu právních předpisů s nadějí, že zvýší přínos této technologie a zároveň ochrání veřejnost a podniky před nežádoucími průvodními jevy jejího šíření. Evropský parlament se na vzniku těchto předpisů aktivně podílel, zejména na zavedení nové domény nejvyšší úrovně .eu, omezení nevyžádané pošty, posílení ochrany dat a navýšení rozpočtu na program lepšího zabezpečení počítačových sítí.
Od samého počátku internetových adres byly domény nejvyšší úrovně (Top Level Domains – TLD) založeny na koncovkách jako například .int, .com., .net a .org. Pod těmito koncovkami bylo zaregistrováno přibližně 20 milionů adres, avšak v posledních letech vznikla poptávka po doménové koncovce .eu, která by propagovala evropskou identitu a byla výrazem existence EU jako právně vymezeného území. Díky novému nařízení EU tato doména již vznikla, takže společnosti a jednotlivci ji mohou využívat pro své webové stránky a adresy elektronické pošty. Nová doména nenahrazuje stávající domény jako např. .fr, .de nebo .co.uk, ale je nabízena jako alternativa. Po určité době by však doména .eu měla být stejně rozšířená jako domény .com a .org.
Nařízení o zřízení domény nejvyšší úrovně .eu stanovilo správce této domény. Instituce pro plnění tohoto úkolu již byla vybrána: je jí European Domain Name Registry (EURID), nezávislá a nezisková organizace, u níž se budou akreditovat společnosti provádějící registrace. Všechny osoby s bydlištěm v EU a všechny společnosti a organizace se sídlem v EU mají právo zaregistrovat si doménová jména .eu. Registrování bude možné od druhé poloviny roku 2004, ale bude prováděno postupně, aby držitelé přednostních práv dostali příležitost zaregistrovat své domény. Evropská komise vytvoří předpisy o spekulativních a nekalých registracích, právech k duševnímu vlastnictví a o jazykových otázkách.
Parlament k těmto předpisům přispěl především tím, že podrobně stanovil podobu správce, aby zaručil jeho spravedlivé, průhledné a nezávislé fungování. Parlament také trval na tom, že v případě sporů bude správce bezplatně nebo na principu úhrady nákladů poskytovat vyjednávací a arbitrážní služby. Na základě tlaku ze strany poslanců EP se subjekty provozující elektronické obchodování v doméně .eu zaváží dodržovat kodex chování a program mimosoudního urovnávání sporů, aby doména .eu získala důvěru spotřebitelů.
Zastavit nevyžádanou poštu a zjednodušit nakupování na Internetu
Parlament také ovlivnil směrnici o ochraně údajů a soukromí v elektronické komunikaci.
Ve věci ochrany údajů se poslanci EP s úspěchem zasazovali o to, aby členské státy mohly předpisy o ochraně údajů porušovat za účelem vyšetřování trestné činnosti nebo ochrany národní či veřejné bezpečnosti pouze tehdy, budou-li daná opatření „nutná, vhodná a příměřená“ v demokratické společnosti. Pokud se členské státy rozhodnou ukládat údaje – v souladu s touto směrnicí tak mohou činit pouze po omezenou dobu –, musí být jejich zákony v souladu s obecnými principy práva EU a Evropské úmluvy o lidských právech.
Ve věci nevyžádané elektronické pošty (spam) byl Parlament zpočátku rozdělen v názorech na to, jak bojovat proti „nevyžádaným elektronickým sdělením“ přímého marketingu (včetně elektronické pošty, faxů a automatizovaných telefonických hovorů). Někteří poslanci se přikláněli k systému přihlašování („opt-in“) , v jehož rámci by zákazníci museli dříve, než jim společnosti a organizace začnou posílat nevyžádanou poštu, vyjádřit svůj souhlas. Jiní poslanci preferovali systém odhlašování („opt-out“), který by zpočátku umožňoval zaslat nevyžádanou poštu, ale spotřebitelé by posléze měli právo požadovat vyřazení ze seznamu adresátů. Další skupina poslanců se domnívala, že tuto otázku by měl vyřešit každý členský stát samostatně.
Po vzrušených rozpravách vyjádřili poslanci EP širokou podporu systému přihlašování („opt-in“) pro všechny výše uvedené typy elektronických sdělení. Připojili však dodatek stanovující, že pokud společnost získá elektronické kontaktní údaje od zákazníků při prodeji produktu, může je využít pro přímý marketing podobných produktů za předpokladu, že zákazníci jsou jasně informováni o možnosti proti těmto sdělením snadno a bezplatně protestovat.
V samostatné směrnici, jejímž cílem je odstranit v EU překážky elektronickému obchodování a stanovit právní normy pro nakupování na Internetu, usilovali poslanci EP o to, aby členské státy zajistily, že poskytovatelé služeb, kteří přenášejí nevyžádaná komerční sdělení, budou v těchto státech pravidelně sledovat rejstříky osob, které si nepřejí dostávat nevyžádanou poštu.
Zlepšit zabezpečení sítí
Kromě nepříjemností, které způsobují, představují nevyžádaná pošta a útoky na počítačové sítě nejnákladnější problémy, kterým v současnosti uživatelé Internetu čelí. Podniky a organizace mohou být tajným elektronickým sledováním nebo průnikem virů do svých sítí ochromeny. Pro řešení tohoto problému založila EU program Modinis pro monitorování akčního plánu eEurope 2005, který byl vytvořen jako součást lisabonské strategie. Tento program, plánovaný na období let 2003 až 2005, analyzuje ekonomické a sociální důsledky informační společnosti a zvyšuje zabezpečení sítí a informací.
Parlament zpočátku podporoval návrh Komise vyčlenit na tento program 25 milionů eur, ale Rada ministrů se snažila tuto částku snížit na 20 milionů. Poslanci EP poté přijali kompromisní návrh částky 21 milionů, která by měla stačit k tomu, aby program splnil své cíle.
|
