| Po vítězství Parlamentu v boji za stanovení limitů pro hluk platných v celé EU budou moci občané EU, které obtěžuje hluk, v budoucnu klidněji spát. Nová směrnice o hluku v životním prostředí obsahuje závaznou povinnost závést další právní předpisy týkající se hlavních zdrojů hluku, včetně železnic, silnic, stavenišť a letecké dopravy.
Hluk postihuje třetinu obyvatel EU a poškozuje lidské zdraví. Až dosud byly právní předpisy o hluku nevyhovující a nesourodou směsicí, v níž právní předpisy EU upravovaly hladiny hluku u osobních a nákladních automobilů, letadel a podobně, zatímco vnitrostátní předpisy se soustředily na hladiny hluku v domácím prostředí.
Nová směrnice o posuzování a regulaci hluku v životním prostředí, která vstoupila v platnost dne 18. července 2002, se týká hluku v obytných zónách, veřejných parcích, v blízkosti škol, nemocnic a jiných budov a prostor citlivých na hluk. Netýká se hluku z činnosti v domácnostech, v sousedství, hluku v zaměstnání, v dopravních prostředcích nebo z vojenské činnosti ve vojenských zónách.
Evropská komise i Rada ministrů chtěly původně omezit novou směrnici jen na harmonizaci metod měření hlučnosti životního prostředí, sběr informací o expozičních hladinách hluku ve formě „hlukových map“ a zpřístupnění těchto informací veřejnosti. Praktické plány na řešení tohoto problému by se potom mohly zpracovat na místní úrovni, ale neexistovaly by žádné limity pro hluk platné pro celou EU. Parlament se s tím nespokojil a tvrdě vyjednával, aby zpřísnil základní cíl směrnice, kterým je nyní „zamezit, předcházet a snižovat“ škodlivé účinky působení hluku. Nové právní předpisy tak budou jen prvním krokem v tomto procesu a do čtyř let po nich musí rozhodně následovat podrobnější směrnice EU o konkrétních zdrojích hluku, jako jsou např. silniční a železniční vozidla a infrastruktura, letadla, průmyslová zařízení a zařízení pro venkovní použití a mobilní stroje a zařízení.
Dohoda, které poslanci Parlamentu s Radou dosáhli, požadovala, aby Komise do ledna 2004 zveřejnila přehled stávajících právních předpisů Společenství týkajících se hluku v životním prostředí. Na základě tohoto přehledu musí Komise zpracovat návrh nových předpisů do července 2006 (čtyři roky po nabytí účinnosti směrnice), aby se v této legislativě vyplnily jakékoli mezery. Čtyřletá lhůta - jen o rok delší než tři roky požadované Parlamentem při druhém čtení - je dalším úspěchem, kterého Parlament dosáhl, když se Rada zdráhala vůbec nějaký termín stanovit.
|
