V Evrope se každorocne nedostane do letadel na pravidelných linkách leteckých spolecností EU kolem ctvrt milionu lidí. Ve snaze odradit letecké spolecnosti od praxe nadmerné rezervace letu nyní Evropské spolecenství zprísnilo právní úpravu z roku 1991 týkající se financní náhrady a pomoci temto cestujícím. Je si však vedomo skutecnosti, že od této praxe nelze zcela odstoupit. Evropský parlament pomohl zajistit, že se letecké spolecnosti budou muset také více starat o pohodlí cestujících cekajících na letištích z duvodu zrušení letu ci dlouhých zpoždení.
Nový predpis, který má vejít v platnost v únoru 2005, stanovuje pravidla pro celou EU o financních náhradách a pomoci cestujícím leteckých spolecností ve trech situacích: pri „odeprení vstupu na palubu“ (v podstate z duvodu nadmerného poctu rezervací), zrušení letu a dlouhé zpoždení. Nová pravidla se vztahují jak na mimorádné (tzv. charterové) lety, vcetne tech, které byly zakoupeny jako soucást zájezdu, tak i na lety pravidelných linek. A budou platit nejen pro cestující odlétající z letište v EU, ale také pro ty, kterí do Spolecenství prilétají z tretích zemí na linkách provozovaných leteckými dopravci Spolecenství.
Princip dobrovolného zrušení rezervace
Pocet cestujících, jimž byl odepren vstup na palubu proti jejich vuli (neboli kterí byli z letadla „vyhozeni“), se má snižovat pomocí nového prístupu založeného na velmi úspešném „systému dobrovolnosti“ používaném v USA. Ocekává-li letecká spolecnost, že bude muset cestující z letedla „vyhodit“, musí nejdríve hledat osoby, kterí se své rezervace vzdají dobrovolne za financní náhradu ci jinou protihodnotu, na níž se cestující s dopravcem dohodne. Navíc musí být cestujícím krome této možnosti nabídnuto, že si mohou vybrat mezi náhradou plné ceny letenky (plus letenky zpet do místa, odkud prijeli) a alternativním letem do cílové stanice (známo také jako tzv. „re-routing“). Letecká spolecnost bude mít právo na to, aby odeprela vstup na palubu cestujícím proti jejich vuli, pouze pokud se neprihlásí dostatecný pocet dobrovolníku. V takovém prípade budou mít prednost starší a telesne postižení cestující vcetne jejich doprovodu a nedoprovázené deti.
Náhrada vyplácená cestujícím, kterým je odepren vstup na palubu
Cestující, kterým je odepren vstup na palubu proti jejich vuli, jsou na tom hur než ti, kterí se rezervace vzdali dobrovolne, a proto nemají být závislí na výši odmeny, kterou je jim letecký dopravce ochoten nabídnout. Místo toho budou mít nárok na náhradu ve stanovené výši, což by melo letecké spolecnosti odradit od praxe nadmerné rezervace letu.
Když Evropský parlament zacal koncem roku 2001 jednat s Radou ministru o nových pravidlech, mel pred sebou dva cíle: priblížit navrhovaný predpis skutecným potrebám cestujících a vzít v úvahu ekonomickou skutecnost leteckých dopravcu. Od praxe nadmerné rezervace letu nelze zcela ustoupit, protože letecké spolecnosti, pokud mají být ziskové, musejí zajistit, aby jejich lety byly co nejvytíženejší. Musejí proto predpovídat, kolik cestujících se k urcenému odletu nedostaví (tzv. „no-shows“), a poté prijmout více rezervací až do naplnení kapacity letadla. Kdyby nemely možnost nadpocetných rezervací, jejich letadla by létala poloprázdná, címž by se snížily príjmy a zisk, a to by vedlo ke zvýšení cen letenek.
Poslanci meli pocit, že pevne stanovené cástky financní náhrady, které predložila Komise (v prípade letu na území Evropy se jednalo o dvojnásobek prumerné ceny letenky „business“ trídy), by predstavovaly prílišnou zátež pro letecké spolecnosti, které mají následkem útoku 11. zárí v USA už tak dost potíží. Výše navrhovaných cástek byla 750 eur pro lety na vzdálenosti kratší než 3500 km a 1500 eur na vzdálenosti presahující 3500 km. Parlament presvedcil Radu, aby tyto cástky snížila a aby zavedla tri trídy náhrad, což spíše odpovídá situaci v letecké doprave v Evrope: 250 eur za lety do vzdálenosti 1500 km, 400 eur za lety na území Spolecenství presahující 1500 km a 600 eur za všechny další lety na vzdálenost 1500 – 3500 km. Parlament doufal, že náhrady v této výši primejí letecké dopravce k tomu, aby pecliveji stanovovaly možnost nadpocetných rezervací, aniž by ohrozily vlastní rentabilitu. Parlamentu se také podarilo zajistit, že tato pravidla vstoupí v platnost o 9 mesícu pozdeji, címž letecké spolecnosti získají více casu na to, aby se novým požadavkum prizpusobily.
Cestujícím, kterým bude odepren vstup na palubu, nemusí být poskytnuta financní náhrada ve stanovené výši, musí jim však být – stejne jako dobrovolníkum – nabídnuta možnost výberu mezi financní náhradou a letenkou zpet do místa odjezdu nebo „re-routing“. Avšak v prípade, že cestujícím mohou být nabídnuty alternativní lety, které je dopraví vcas do blízkosti jejich puvodní cílové stanice, muže být výše financní náhrady snížena.
A nakonec bude cestujícím nabídnuta „pomoc“ ve forme jídel nebo obcerstvení, dvou telefonních hovoru zdarma, možnosti zaslat fax nebo e-mail a dále hotelového ubytování a dopravy mezi letištem a hotelem, pokud je nutno se ubytovat pres noc.
Zmírnení následku zrušených letu
Zrušené lety jsou dalším nepríjemným prekvapením, kterému jsou cestující v letecké doprave obcas vystaveni. Podle nového predpisu budou mít cestující, jejichž let byl zrušen z obchodních duvodu, nárok na vrácení ceny letenky nebo „re-routing“ a na financní náhradu za približne stejných podmínek jako ti, kterým byl odepren vstup na palubu. Náhrada však nebude poskytnuta v prípadech, kdy byl let zrušen kvuli nepredvídatelným okolnostem, jako je politicky nestabilní situace, nepríznivé povetrnostní podmínky nebo necekané bezpecnostní prekážky. A budou-li cestující o zrušení letu informováni dva týdny predem nebo bude-li jim nabídnut náhradní let, nebude se na ne ustanovení o financní náhrade vztahovat.
Komise puvodne navrhovala, aby se náhrady cestujícím nebo možnost poskytnout „re-routing“ vztahovaly pouze na prípady rušení letu z obchodních duvodu. Parlament toto ustanovení zmenil tak, že nehlede na duvod zrušení letu budou mít cestující nárok na vrácení ceny letenky nebo „re-routing“ a navíc na jídlo, obcerstvení a další pomoc.
Zmírnení frustrace ze zpoždení
Nový predpis se zabývá rovnež jedním z posledních problému letecké dopravy – zpoždenými lety. Poslanci uznávají, že letecké spolecnosti nejsou obvykle odpovedné za zpoždení, která jsou vetšinou zpusobena problémy s rízením letového provozu ci s jinými nepríznivými okolnostmi. Domnívají se však, že jsou-li cestující nuceni dlouho cekat kvuli zpoždeným letum, je nutno se o ne patricným zpusobem postarat. Díky snaze poslancu obsahuje predpis ustanovení, podle nehož mají cestující v závislosti na délce letu nárok na jídlo, obcerstvení, telefonní hovory a v nekterých prípadech i na ubytování v hotelu, pokud dojde ke dvouhodinovému a delšímu zpoždení. A v prípade, že je zpoždení alespon petihodinové, bude cestujícím vyplacena plná cena letenky, príp. budou co nejdríve dopraveni zpet, odkud prijeli.
Soulad mezi obchodními zájmy a ochranou spotrebitele
Celkove lze tedy ríci, že se nový predpis snaží o zajištení rovnováhy mezi situací, kdy je leteckému prumyslu umožneno fungovat v konkurencním podnikatelském prostredí, a zajištením práv cestujících na kvalitní služby a financní náhradu za nepríjemnosti a nepohodlí, které je zpusobeno nedodáním zakoupené služby. Poslanci si rovnež vymínili závazek Komise, že v budoucnu navrhne podobná opatrení pro jiné druhy osobní dopravy, jako napr. železnicní a lodní dopravu.
|