Dalekosáhlé návrhy Evropské komise na otevření poštovních služeb větší konkurenci zbrzdili poslanci EP, kteří byli přesvědčeni, že i lidem žijícím ve vzdálených oblastech by se měla i nadále doručovat pošta za dostupnou cenu. Na naléhání Evropského parlamentu bude liberalizace poštovních služeb prováděna postupněji a bude řízena pečlivěji, než se původně plánovalo, aby tak bylo možno dosáhnout lepší rovnováhy mezi ekonomickou efektivitou a sociálními potřebami.
Odhaduje se, že poštovní služby v celé EU přepraví 135 miliard zásilek za rok a dosáhnou tak obratu přibližně 80 miliard eur. V současnosti je velkým úkolem zachovat „běžné služby“ (denní výběr a doručování pošty za přístupnou cenu na jakoukoliv adresu, a to i do vzdálených oblastí) a přitom dosáhnou toho, aby byl poštovní sektor dostatečně konkurenceschopný a byl schopen přežít v neustále se měnícím prostředí v oblasti komunikací.
V návrhu směrnice zaměřené na uskutečnění prvních kroků směrem k liberalizaci poštovního průmyslu Komise navrhla otevřít některé poštovní služby konkurenci s tím, že by naplnění vnitřního trhu v oblasti těchto služeb následovalo později. Parlament však vyslovil obavy, že i tento návrh šel příliš brzy příliš daleko. Na nátlak poslanců EP byla legislativa značně pozměněna. Počáteční stadia liberalizace budou rozdělena do fází jemněji, než to zamýšlela Komise a Parlament bude mít rozhodující slovo v tom, co se bude dít dále.
Zabezpečení doručování obyčejných listovních zásilek
Ve své konečné podobě poštovní směrnice neplatí pro výběr a doručování vnitrostátních zásilek nebo příchozích mezinárodních zásilek lehčích než 50 g. Protože kategorie pod 50 g tvoří největší část dopisního trhu, budou prozatím obyčejné listovní zásilky i nadále vybírat a doručovat „operátoři běžných služeb“, jak je tomu nyní (což zpravidla znamená poštovní služby dané země).
Parlament se však také snažil zajistit, aby poštovní zásilky v další kategorii, s váhou od 50g do 100g, byly i nadále ponechány operátorům běžných služeb na delší dobu (2003 - 2006), než předpokládala Komise. Kromě toho poslanci EP protestovali, že úplná liberalizace odchozích mezinárodních poštovních zásilek byla příliš drastickým opatřením a trvali na tom, aby členské země měly možnost omezit tento sektor „do míry nezbytné k zajištění poskytování běžných služeb“, což v praxi znamená umožnit poštám použít příjmy z tohoto tržního segmentu k dotování svých běžných služeb.
Postupný plán
Plán pro zavedení konkurence stanovený v nové legislativě byl následující:
- od r. 2003 doručování poštovních zásilek s váhou nad 100 g nebo s cenou třikrát vyšší než cena za standardní dopis;
- od r. 2006 doručování poštovních zásilek s váhou nad 50 g nebo s cenou dvaapůlkrát vyšší než cena za standardní dopis;
- od r. 2003 všechny odchozí mezinárodní poštovní zásilky s výjimkou toho, kdy členský stát pokládá příjmy z tohoto segmentu trhu za potřebné pro podporu běžných služeb.
V širší časové perspektivě se Parlamentu také podařilo prodloužit plán předpokládaný Komisí pro další stadium liberalizace. Odmítl původní termíny Komise, které by znamenaly učinit na konci roku 2005 rozhodnutí o otevření poštovního trhu od 1.ledna 2007. Místo toho směrnice požaduje, aby Komise v roce 2006 dokončila studii, která pro každou členskou zemi vyhodnotí dopad na běžné služby, jestliže by měl být vnitřní trh poštovních služeb naplněn v roce 2009. Na základě této studie musí Komise předložit Parlamentu a Radě ministrů nový návrh legislativy. Ti pak buď potvrdí rok 2009 jako termín pro naplnění vnitřního trhu nebo navrhnou jiné kroky.
Aby Parlament mohl podrobně sledovat celý průběh, přiměl Komisi, aby mu každé dva roky předkládala zprávy o vývoji v této oblasti, přičemž první zpráva by měla být předložena na konci roku 2004. Protože Parlament bude mít pravomoci pozměňovat jakoukoliv další legislativu, mohou si poslanci EP být jistí, že u nich jednou nebo dvakrát denně zazvoní pošťák.
|