Odborná příprava
Tento dokument vysvětluje úlohu EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. V souladu se zásadou subsidiarity nesou hlavní odpovědnost za systémy odborného vzdělávání a přípravy členské státy, přičemž <strong>Evropská unie má pouze podpůrnou úlohu</strong>. Některé výzvy jsou však všem členským státům společné, včetně ekologické a digitální transformace, jakož i nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce, což vyžaduje společnou reakci.
Právní základ
- Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) článek 9 stanoví, že při provádění politik musí EU zohlednit jisté faktory, jako je potřeba zajistit vysokou úroveň vzdělávání a odborné přípravy; článek 166 stanoví povinnosti EU, pokud jde o provádění její politiky odborného vzdělávání, jež by měla podporovat členské státy a respektovat jejich odpovědnost za obsah i organizaci odborného vzdělávání.
- V čl. 14 Listiny základních práv Evropské unie se stanoví, že každý má právo na přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání.
- usnadňování adaptace na změny v průmyslu, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací,
- zlepšování základního a dalšího odborného vzdělávání za účelem usnadnění profesního začlenění a opětovného začlenění na trhu práce,
- usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání a podporu mobility vyučujících i osob vyučovaných v rámci odborné výuky a mladých lidí,
- podporu spolupráce v oblasti odborného vzdělávání mezi institucemi odborného vzdělávání či výcviku a podniky,
- rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné systémům odborného vzdělávání členských států.
- budovat dovednosti pro kvalitní pracovní místa a život prostřednictvím silného vzdělávacího základu s inkluzivním přístupem k celoživotnímu učení,
- prohlubovat dovednosti a rekvalifikovat agilní pracovní síly zvládající digitální a ekologickou transformaci, zejména v případě pracovníků s nižšími a středními dovednostmi,
- šířit dovednosti prostřednictvím volného pohybu osob po celé EU,
- přilákat, rozvíjet a udržet talenty.
- Evropská strategie pro odborné vzdělávání a přípravu (2026),
- pilotní projekt záruky dovedností pro pracovníky (2025),
- zavádění cílených akademií dovedností EU na základě přezkumu stávajících akademií (2026),
- iniciativa pro přenositelnost dovedností (2026),
- pilotní projekt evropského diplomu odborného vzdělávání a přípravy (2025–2026),
- akční plán pro základní dovednosti,
- strategický plán vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky.
- atraktivita a inkluzivnost – učinit z odborného vzdělávání a přípravy přitažlivější volbu pro mladé lidi i dospělé a zajistit přístup pro všechny, včetně nedostatečně zastoupených či znevýhodněných skupin,
- relevantnost pro trh práce – lepší sladění systémů odborného vzdělávání a přípravy s potřebami trhu práce, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a vybavení účastníků vzdělávání pro ekologickou a digitální transformaci,
- mobilita, spolupráce a přeshraniční rozměr – posílení mezinárodní spolupráce, mobilita účastníků vzdělávání a využívání společných nástrojů EU pro transparentnost i uznávání kvalifikací,
- kvalita, inovace a odolnost – zlepšování vzdělávacích prostředí, podpora celoživotního učení, odpovědné zavádění vznikajících technologií (např. umělé inteligence) a reakce na demografické změny.
- zvýšit kvalitu, inkluzivitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to včetně validace formálního a neformálního učení,
- podpořit rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich dokončení, zejména pro znevýhodněné skupiny, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením,
- prosazovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu.
Cíle politiky EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Odborné vzdělávání a příprava připravují občany na pracovní život a rozvíjí jejich dovednosti, aby byli stále zaměstnatelní a mohli reagovat na potřeby ekonomiky. Odpovědnost za odborné vzdělávání a přípravu nesou především členské státy, přičemž EU hraje podpůrnou úlohu. Odborná příprava byla zařazena mezi oblasti činnosti Společenství Římskou smlouvou v roce 1957 a vzdělávání bylo formálně uznáno jako oblast, v níž má EU pravomoci, až Maastrichtskou smlouvou v roce 1992. Podle článku 166 SFEU by činnost EU v oblasti odborného vzdělávání měla být zaměřena na:
Dosažené výsledky a vývoj
A. Strategie a akční plány EU
I když jsou kompetence EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy omezené, je cílem několika strategií a akčních plánů EU zlepšit poskytování odborného vzdělávání a přípravy i dovednosti v EU. Evropský pilíř sociálních práv, jenž byl přijat v roce 2017, stanoví 20 klíčových zásad, jimiž se má řídit obnovená konvergence v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. První zásada uvádí, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně života ve společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce. Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv z roku 2021 stanoví konkrétní iniciativy pro realizaci tohoto pilíře a navrhuje hlavní cíle EU do roku 2030, včetně každoroční účasti alespoň 60 % všech dospělých na odborné přípravě. Ministři EU pro zaměstnanost a sociální věci představili své související vnitrostátní cíle dne 16. června 2022.
Evropský prostor vzdělávání je společnou vizí členských států a Evropské komise pro budoucnost odvětví vzdělávání a odborné přípravy. Mezi prioritní oblasti spolupráce patří odborné vzdělávání a příprava s cílem zapojit absolventy odborného vzdělávání a přípravy intenzivněji do učení se prací a zvýšit účast dospělých na vzdělávání.
Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027, který byl přijat v roce 2020, stanoví dvě strategické priority a 14 opatření zaměřených na vysoce kvalitní, inkluzivní a přístupné digitální vzdělávání v EU. Jeho cílem je podpořit přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy členských států digitální éře a zvýšit účast na odborné přípravě, co se týče digitálních dovedností. Politický program Digitální dekáda je vodítkem pro digitální transformaci EU s konkrétními cíli a úkoly do roku 2030 ve čtyřech klíčových oblastech, včetně digitálně kvalifikované populace a vysoce kvalifikovaných pracovníků v digitální oblasti, přičemž cílem je 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie s rovnoměrnějším genderovým zastoupením a to, aby alespoň 80 % obyvatelstva získalo základní digitální dovednosti.
Nejnovější Evropská agenda dovedností, která byla přijata v roce 2020 a která navazuje na předchozí agendu z roku 2016, obsahuje 12 opatření, jež se týkají dovedností vhodných pro pracovní místa, aby se dosáhlo plnění práva na odbornou přípravu a celoživotní učení v celé Evropě. Dokument Komise Nedostatek pracovních sil a dovedností v EU: akční plán, který byl přijat v roce 2024, vychází z politických a finančních opatření, která již byla na úrovni EU zavedena, jako je Pakt pro dovednosti. V návaznosti na summit sociálních partnerů ve Val Duchesse z ledna 2024 plán stanoví opatření v pěti oblastech, která mají být provedena na úrovni EU, členských států a sociálních partnerů, včetně podpory pro rozvoj dovedností, odbornou přípravu a vzdělávání.
Unie dovedností, která byla přijata v roce 2025, je zastřešující strategií s hlavními oblastmi, jejichž účelem je:
Mezi klíčové výstupy této strategie patří:
Na podporu rozvoje připravované evropské strategie pro odborné vzdělávání a přípravu zveřejnila Komise výzvu k předložení faktických podkladů, kterou se obrací na zúčastněné strany, včetně podniků, veřejných orgánů, poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy i sociálních partnerů. Příspěvky, jež byly předloženy, jsou v současné době přezkoumávány.
B. Doporučení Rady
Při respektování pravomocí členských států v oblasti odborného vzdělávání a přípravy stanoví nezávazná doporučení Rady společný přístup a zásady pro kvalitní systém odborného vzdělávání a přípravy, který obstojí i v budoucnu. Doporučení Rady ohledně odborného vzdělávání a přípravy z roku 2020 stanoví klíčové zásady pro zajištění toho, aby byly odborné vzdělávání a příprava pružné, rychle se přizpůsobovaly potřebám trhu práce a poskytovaly kvalitní vzdělávací příležitosti pro všechny věkové skupiny. Nahrazuje dvě doporučení z roku 2009 týkající se evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET). Doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě z roku 2020 zahrnuje aktualizovaný rámec EQAVET s ukazateli kvality a deskriptory na podporu členských států při zlepšování kvality jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy. Doporučení rovněž vyzývá Komisi, aby „přezkoumala koncepci a používání mikrocertifikátů“. Mikrocertifikát je záznamem výsledků učení, jichž je dosaženo po malém objemu učiva. Nenahrazuje tradiční kvalifikace, ale umožňuje cílené a flexibilní získávání dovedností s cílem uspokojit nové a vznikající potřeby. Cílem doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům, které bylo přijato v červnu 2022, je usnadnit používání mikrocertifikátů. Ve svém doporučení o individuálních vzdělávacích účtech se Rada snaží podpořit iniciativy členských států, které mají umožnit účast dospělých v produktivním věku na odborné přípravě a snížit nedostatky v dovednostech.
Cílem doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů (tj. osob, které dokončily jakoukoli úroveň vysokoškolského vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy), přijatého v listopadu 2017, je umožnit tvůrcům politik a zúčastněným stranám zvýšit zaměstnatelnost absolventů, řešit nedostatky v dovednostech a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zajistit sociální začlenění, jakož i usnadnit informovaná rozhodnutí o možných profesních drahách pro budoucí studenty. Sledování absolventů je klíčovým zdrojem informací, které přispívají k systémům řízení dovedností. Ministři EU ve svých závěrech z prosince 2024 vyzvali k intenzivnějšímu prohlubování dovedností, změnám kvalifikace a k tomu, aby příležitosti k celoživotnímu učení usnadňovaly přizpůsobení měnícím se potřebám trhu práce.
C. Aktivity v oblasti spolupráce a zvyšování povědomí
V rámci kodaňského procesu zahájeného v roce 2002 spolupracují členské státy EU, kandidátské země EU, země v Evropském hospodářském prostoru (EHP), které nejsou členy EU, a evropští sociální partneři na zlepšení výkonnosti, kvality a atraktivity odborného vzdělávání a přípravy. Tato spolupráce se v průběhu let rozvíjí prostřednictvím řady prohlášení. Stávající Herningské prohlášení, které bylo formálně přijato dne 12. září 2025, vychází z předchozího prohlášení z Osnabrücku (2020), jež tvoří hlavní rámec pro spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v Evropě na období 2026–2030.
Prohlášení stanoví obnovenou vizi odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě spočívající na čtyřech klíčových pilířích:
Prohlášení má podporu sdružení poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy na evropské úrovni i zástupců studentů odborného vzdělávání a přípravy. V roce 2022 předložily země účastnící se kodaňského procesu své vnitrostátní prováděcí plány týkající se doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě a/nebo prohlášení z Osnabrücku. Monitorování vnitrostátních prováděcích plánů provádí ve spolupráci s Evropskou komisí Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF), tedy dvě agentury EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Ve svém akčním plánu z roku 2024, který se týká nedostatku pracovních sil a dovedností, se Komise zavázala spolupracovat s členskými státy a sociálními partnery na přijetí nového prohlášení o odborném vzdělávání a přípravě v roce 2025, aby pokračoval kodaňský proces.
Evropská aliance pro učňovskou přípravu, jež byla vytvořena v roce 2013, je platformou pro spolupráci zúčastněných stran, jejímž cílem je zvýšit kvalitu, dostupnost a atraktivitu učňovské přípravy a podpořit mobilitu učňů v EU, jakož i v zemích Evropského sdružení volného obchodu a kandidátských zemích EU, a to prostřednictvím vnitrostátních závazků a dobrovolných závazků zúčastněných stran.
V jiné formě spolupráce, tzv. Alianci evropských plánů, které byly zavedeny v roce 2016 a které jsou financovány z programu Erasmus+, spolupracují zúčastněné strany v odvětvových partnerstvích s cílem vypracovat a provádět strategie pro řešení nedostatků v oblasti dovedností v uvedených odvětvích. Vytvářejí profesní profily, programy odborné přípravy i kvalifikace, navrhují dlouhodobý akční plán a podporují využívání souvisejících nástrojů EU. V rámci programu Erasmus+ na období 2021–2027 tato iniciativa pokračuje prostřednictvím Aliance pro inovace (část 2: Aliance pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností).
Pakt pro dovednosti, který byl zahájen v roce 2020 jako jedno ze stěžejních opatření Evropské agendy dovedností, podporuje veřejné a soukromé organizace v oblasti prohlubování dovedností a změn kvalifikace v souvislosti s ekologickou a digitální transformací. Ve strategii „Unie dovedností“ Komise vyzvala k posílení paktu s cílem řešit roztříštěnost iniciativ a zlepšit vazby mezi nimi, např. pokud jde o akademie dovedností EU, Evropskou alianci pro učňovskou přípravu, centra excelence odborného vzdělávání a aliance Evropských univerzit. Vyzvala rovněž členy paktu, aby do roku 2030 alespoň zdvojnásobili své závazky, co se týče prohlubování dovedností 25 milionů pracovníků. Centra excelence odborného vzdělávání, financovaná z programu Erasmus+, sdružují místní partnery za účelem rozvoje ekosystémů dovedností, čímž přispívají k regionálnímu, hospodářskému a sociálnímu rozvoji, inovacím a strategiím inteligentní specializace.
Cílem Společenství evropských odborníků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy je posílit komunitu odborného vzdělávání a přípravy v celé EU a pomoci odborníkům z praxe, jako jsou učitelé, školitelé a interní instruktoři, aby byli informováni o politických iniciativách na evropské úrovni a aby vzájemně spolupracovali se zaměřením na on-line učení, zelené dovednosti, sociální začleňování a mobilitu účastníků vzdělávání.
Záměrem Evropského roku dovedností (od května 2023 do května 2024) bylo řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků, podpořit motivaci k rekvalifikaci a prohlubování dovedností a pomoci lidem získat správné dovednosti pro kvalitní pracovní místa. V celé Evropě proběhlo více než 2000 akcí zaměřených na rozvoj dovedností, které přispěly k vysoké úrovni povědomí o tématech v souvislosti s dovednostmi.
D. Agentury EU
Cedefop je jednou z více než 30 decentralizovaných agentur EU. Byla založena v roce 1975 a od roku 1995 sídlí v Řecku. Napomáhá podpoře, rozvoji a provádění politik odborného vzdělávání a přípravy, dovedností a kvalifikací v EU. Zvyšuje a šíří znalosti, poskytuje důkazy a služby pro tvorbu politik založené na výzkumu a usnadňuje sdílení znalostí mezi aktéry na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Vyvinula celounijní přístupy k porozumění současné poptávce po dovednostech a jejich nabídce a k předvídání budoucího vývoje.
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF), další decentralizovaná agentura EU, která byla založena v roce 1994 a sídlí v Turíně, pomáhá 29 partnerským zemím (v jihovýchodní Evropě a Turecku, východní Evropě, jižním a východním Středomoří a střední Asii) s reformou a zlepšením jejich systémů odborného vzdělávání, přípravy i trhu práce.
E. Financování
EU podporuje odborné vzdělávání a přípravu zejména financováním z Evropského sociálního fondu plus (ESF+) 3.6.2 a programu Erasmus+. V počátečních letech (do roku 1970) hradil ESF členským státům 50 % výdajů na odbornou přípravu a příspěvky na opětovné začlenění pracovníků, které postihla hospodářská restrukturalizace. Během tohoto období pomohl více než dvěma milionům osob. Jeho úkoly a provozní pravidla byly od té doby revidovány a byly do něj začleněny doplňkové nástroje EU. ESF+ je proto dnes hlavním unijním nástrojem pro investice do lidského potenciálu. Celkový rozpočet ESF+ činí ve stávajícím programovém období 2021–2027 téměř 99,3 miliardy EUR. Mezi konkrétní cíle ESF+ patří:
Členské státy s vysokým průměrným podílem mladých lidí (ve věku 15 až 29 let), kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou povinny vynaložit 12,5 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborného vzdělávání a přípravy, přechodu ze školy do zaměstnání, způsobů opětovného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, zejména v souvislosti s prováděním programů v rámci záruk pro mladé lidi.
Program Erasmus+ má na období 2021–2027 rozpočet ve výši 26,6 miliardy EUR (ve srovnání s 14,7 miliardy EUR v předchozím období). Prostřednictvím celoživotního učení podporuje vzdělávací, profesní a osobní rozvoj lidí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu a podporuje mobilitu ve vzdělávání. Ve své současné formě se program zaměřuje na rozšíření svého dosahu, aby byl dostupný pro osoby se zdravotním postižením, osoby ze znevýhodněného ekonomického prostředí či osoby se vzdělávacími potížemi i pro osoby žijící ve venkovských a odlehlých oblastech. Příležitostí mobility v rámci programu Erasmus+ každoročně využívá více než 130 000 účastníků odborného vzdělávání a přípravy a učňů a 20 000 pracovníků odborného vzdělávání a přípravy. Program rovněž financuje centra excelence odborného vzdělávání, Aliance pro inovace, partnerství v oblasti spolupráce, projekty budování kapacit se zeměmi mimo EU a projekty zaměřené na budoucnost v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. V politických směrech Komise na období 2024–2029 se předsedkyně Komise zavázala posílit program Erasmus+, a to i v oblasti odborného vzdělávání, a zvýšit počet osob, které program využívají.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament vždy kladl důraz na potřebu zlepšit systém odborného vzdělávání a přípravy i poskytování dovedností a potřebu přizpůsobit je měnícímu se trhu práce. Ve svém usnesení o doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě z roku 2020 Parlament vyzval k modernizaci politik odborného vzdělávání a přípravy, navýšení zdrojů na digitalizaci programů odborného vzdělávání a přípravy a k tomu, aby mezi priority programu Erasmus+ bylo zařazeno učení se prací. Ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 o formování politiky digitálního vzdělávání připomněl zásadní úlohu odborného vzdělávání a přípravy i vzdělávání dospělých v rámci nabídky příležitostí ke změně kvalifikace a prohlubování dovedností prostřednictvím přístupu celoživotního učení. Vyzval rovněž Komisi, aby k odbornému vzdělávání a přípravě i vzdělávání dospělých zaujala holistický přístup, který by zahrnoval formální, neformální a informální učení a umožnil účastníkům vzdělávání osvojit si různorodou škálu dovedností, jež jsou důležité pro digitální a ekologickou transformaci. Kromě toho vyzval k přijetí vhodných řešení a k řádnému financování odborného vzdělávání a přípravy tak, aby byly zajišťovány účinným způsobem. Ve svém usnesení z roku 2022 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 uvítal Parlament návrhy Komise na zavedení evropského přístupu k mikrocertifikátům, individuálním vzdělávacím účtům a učení pro udržitelné životní prostředí.
Ve svém usnesení z roku 2023 o návrzích Evropského parlamentu na změnu Smluv Parlament vyzval EU, aby vypracovala společné normy pro odbornou přípravu s cílem zvýšit mobilitu pracovníků. Ve stejném roce Parlament ve svém usnesení o podpoře a přizpůsobování odborného vzdělávání zdůraznil, že je třeba poskytovat odborné vzdělávání a přípravu dospělým na individuální úrovni a investovat do infrastruktury, odborné přípravy učitelů a zajištění kvality průběžného odborného vzdělávání a přípravy. Vyzval rovněž členské státy, aby vypracovaly učební osnovy zaměřené na povolání, která se musí přizpůsobit ekologické a digitální transformaci. Kromě toho zdůraznil, že je důležité zvýšit podporu účasti žen v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) i odborném vzdělávání a přípravě, a podtrhl klíčovou úlohu sociálních partnerů, pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu. Vyzval Komisi a členské státy, aby usilovaly o větší sbližování vnitrostátních systémů odborného vzdělávání a přípravy, a poukázal na to, že účinné systémy odborného vzdělávání a přípravy vyžadují vypracování systematických strategií i odpovídající zdroje, a sice v souladu se strategiemi v oblasti dovedností. Zdůraznil rovněž význam odborného vzdělávání a přípravy pro osoby se zdravotním postižením a poruchami učení. Podtrhl, že je třeba nabídnout příležitosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy všem, zejména osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, osobám předčasně ukončujícím školní docházku, starším pracovníkům, dospělým s nízkou úrovní dovedností, uchazečům o zaměstnání, jakož i osobám z odlehlých a venkovských oblastí a osobám patřícím k marginalizovaným skupinám.
Ve svém usnesení o provádění programu Erasmus+ z roku 2024 Parlament uvítal nově zřízená centra excelence odborného vzdělávání a vyzval k holistickému vzdělávacímu přístupu v rámci těchto center i k tomu, aby se stala hybnou silou rozvoje společných evropských kvalifikací, osnov a diplomů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Zasazoval se o uznání odborného vzdělávání a přípravy jako rovnocenné cesty k akademickému studiu. Kromě toho upozornil na zbývající překážky bezproblémové mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jako je roztříštěnost příslušných politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Vyzval členské státy, aby rozvíjely součinnost mezi programem Erasmus+ a dalšími programy financování, a usnadnily tak mobilitu ve vzdělávání. Rovněž zdůraznil, že je třeba urychlit součinnost mezi Evropským prostorem vzdělávání, akčním plánem digitálního vzdělávání a Evropskou agendou dovedností, pokud jde o formování koncepce politiky digitálního vzdělávání.
V únoru 2025 diskutovali poslanci Evropského parlamentu s Komisí a Radou o tom, jak přizpůsobit odborné vzdělávání a přípravu měnícímu se trhu práce, a v březnu 2025 si vyměnili názory na iniciativu „Unie dovedností“. Ve svém usnesení z června 2025 o dohodě o čistém průmyslu Parlament zdůraznil, že úspěch přechodu na čistý průmysl závisí na kvalifikované pracovní síle, a podpořil rychlé zavedení středisek excelence odborného vzdělávání na podporu cíleného prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků.
Tento dokument zpracovala tematická sekce Evropského parlamentu pro dopravu, zaměstnanost a sociální věci. Další informace naleznete na internetových stránkách Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.
AMELIE SOPHIE HOLST