Příjmy Unie
Tento dokument vysvětluje, jak je financován rozpočet EU. Roční příjmy pocházejí z velké části z vlastních zdrojů EU, jsou doplňovány o další příjmy a musí plně pokrývat roční výdaje, neboť EU nesmí hospodařit s rozpočtovým schodkem. O systému vlastních zdrojů rozhoduje Rada EU, a to jednomyslně a s přihlédnutím ke stanovisku Evropského parlamentu. Tento systém musí ratifikovat každý členský stát. V roce 2025 navrhla Komise reformu tohoto systému vlastních zdrojů.
Právní základ
- Článek 311 a čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 106a a 171 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
- Rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropské unie (rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.
- Nařízení, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (nařízení (EU, Euratom) 2021/768).
- Nařízení o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014), později pozměněné nařízením s cílem zvýšit předvídatelnost pro členské státy a vyjasnit postupy pro řešení neshod při poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND (nařízení (EU, Euratom) 2022/615).
- Nařízení, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (nařízení (EU, Euratom) 2021/769).
- Nařízení o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu (nařízení (EU, Euratom) 2021/770).
Cíl
Zajistit EU finanční nezávislost v souladu s pravidly rozpočtové kázně.
Jak to funguje
Rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 21. dubna 1970 zajistilo pro Evropské hospodářské společenství (EHS) vlastní zdroje. V souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 je výše vlastních zdrojů, kterou lze za rok vybírat, v současnosti omezena na maximálně 1,4 % hrubého národního důchodu (HND) EU. Tímto stropem v rámci současného víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 je rovněž omezena výdajová stránka, neboť celkové výdaje nesmí překročit celkové příjmy (viz 1.4.3).
Skladba příjmů
A. Vlastní zdroje
Tradiční vlastní zdroje tvoří cla, zemědělské poplatky a dávky z cukru vybírané od roku 1970. Procento, které si mohou ponechat členské státy na pokrytí nákladů na výběr, činí 25 %. „Tradiční“ vlastní zdroje obvykle představují přibližně 15 % příjmů z vlastních zdrojů[1].
Vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty sestává z převodu procentního podílu odhadované daně z přidané hodnoty (DPH), kterou podle očekávání vyberou členské státy, ve prospěch Unie. I když byly vlastní zdroje z DPH stanoveny v rozhodnutí z roku 1970, jejich výběr byl zahájen až po dokončení harmonizace systémů DPH členských států v roce 1979. Vlastní zdroj z DPH v současné době představuje přibližně 10 % příjmů z vlastních zdrojů.
Vlastní zdroj z plastových obalových odpadů byl zaveden od 1. ledna 2021 rozhodnutím o vlastních zdrojích z roku 2020. Je to příspěvek členských států (přímý převod z rozpočtů členských států) na základě množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů s jednotnou sazbou ve výši 0,80 EUR za kilogram. Příspěvky členských států, jejichž HND na obyvatele je pod průměrem EU, se snižují o roční paušální částku odpovídající hmotnosti 3,8 kilogramu plastového odpadu na obyvatele. Příjmy z tohoto zdroje poskytují přibližně 3–4 % příjmů z vlastních zdrojů.
Vlastní zdroj z HND spočívá ve výběru jednotného procentního podílu z HND členských států, který se každoročně stanovuje v příslušném rozpočtovém procesu, a byl vytvořen rozhodnutím o systému vlastních zdrojů Společenství (rozhodnutí 88/376/EHS, Euratom ze dne 24. června 1988). Původně měl být tento zdroj vybírán pouze v případě, že příjmy z ostatních vlastních zdrojů nepokryjí v plném rozsahu výdaje, avšak nyní financuje velkou část rozpočtu EU. Zdroj z HND se od konce 90. let 20. stol. ztrojnásobil a v současnosti tvoří přibližně 60–70 % příjmů z vlastních zdrojů.
B. Ostatní příjmy a zůstatek přenesený z předchozího roku
Mezi ostatní příjmy patří daně, které platí zaměstnanci EU ze svých platů, příspěvky zemí mimo EU do programů EU, platby úroků a pokuty, které platí společnosti, u nichž bylo zjištěno, že porušují pravidla hospodářské soutěže nebo jiné právní předpisy. V případě přebytku je zůstatek z každého rozpočtového roku zahrnut do příjmové stránky rozpočtu pro následující rok. Ostatní příjmy, zůstatky a technické úpravy představují obvykle přibližně 2–8 % celkových příjmů.
Výpůjčky jsou rovněž účtovány v rámci „ostatních příjmů“ a v současné době představují 25–30 % rozpočtu. Rozpočet EU nemůže vykazovat schodek a financování jeho výdajů prostřednictvím výpůjček není povoleno. Za účelem financování grantů a úvěrů poskytnutých v rámci nástroje na podporu oživení Next Generation EU (NGEU) však bylo Komisi výjimečně a dočasně povoleno vypůjčit si na kapitálových trzích až 750 miliard EUR (v cenách roku 2018). Nové čisté výpůjčky by měly být zastaveny na konci roku 2026 a poté budou povoleny pouze refinanční operace.
C. Opravné mechanismy
Systém vlastních zdrojů se rovněž používá k napravení rozpočtové nerovnováhy mezi čistými příspěvky členských států. Ačkoli se „sleva pro Spojené království“, zavedená v roce 1984, již neuplatňuje, budou i nadále snižovat příspěvky Dánska, Německa, Nizozemska, Rakouska a Švédska v období 2021–2027 paušální opravy.
Práce na reformě vlastních zdrojů EU
Lisabonská smlouva znovu potvrdila, že rozpočet by měl být plně financován z vlastních zdrojů, a zachovala pravomoc Rady jednomyslně přijímat po konzultaci s Parlamentem rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie[2], zavádět nové kategorie vlastních zdrojů a rušit kategorie stávající. Dále stanoví, že Rada může přijímat prováděcí opatření k těmto rozhodnutím pouze se souhlasem Parlamentu, čímž posiluje postavení Parlamentu v tomto procesu.
Parlament na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy opakovaně v uplynulých letech vyzýval v řadě postojů a usnesení k důkladné reformě systému vlastních zdrojů[3]. V zájmu dosažení stabilnějšího rozpočtu EU určeného na podporu politických cílů EU vyjadřoval potřebu ambiciózního a vyváženého souboru nových vlastních zdrojů EU, který by byl spravedlivý, jednoduchý, transparentní a z fiskálního hlediska neutrální pro občany. Parlament rovněž prosazoval reformy, které by učinily výběr příjmů jednodušším, transparentnějším a demokratičtějším, snížily podíl příspěvků z HND a postupně ukončily všechny formy slev.
V lednu 2017 předložila „Montiho skupina“ na vysoké úrovni svou závěrečnou zprávu o budoucím financování EU s doporučeními, která se týkala transparentnějších, jednodušších, spravedlivějších a demokraticky odpovědnějších způsobů financování rozpočtu EU. Jejím závěrem bylo, že mají-li se vyřešit stávající problémy a má-li se dosáhnout hmatatelných výsledků pro občany EU, je třeba rozpočet EU reformovat jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.
Na základě této zprávy a následného diskusního dokumentu o budoucnosti financí EUpředložila Komise dne 2. května 2018 návrh na modernizaci rozpočtu, v němž navrhla zavedení souboru nových vlastních zdrojů[4], avšak ten nebyl schválen.
Čerstvé snahy o reformu příjmů EU
Na zasedání Evropské rady ve dnech 17.–21. července 2020 se hlavy států a předsedové vlád dohodli na VFR na období 2021–2027, na nástroji NGEU, na zvýšení stropu pro platby a na novém vlastním zdroji založeném na nerecyklovaném plastovém odpadu, který má být uplatňován od ledna 2021.
Nástroj NGEU vycházel z návrhu Komise o vlastních zdrojích ze dne 28. května 2020 na to, vypůjčit si až 750 miliard EUR tak, že by jménem EU byly na mezinárodních trzích vydány dluhopisy se splatností od tří do 30 let. Pro účely pokrytí závazků, které EU vzniknou v souvislosti se splácením takto získaných finančních prostředků, navrhla Komise zvýšit výjimečně a dočasně strop vlastních zdrojů o 0,6 % HND EU nad rámec navrhovaného trvalého zvýšení z 1,2 % na 1,4 % HND, aby se zohlednil nový ekonomický kontext.
V reakci na to Parlament ve svém usnesení o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 zdůraznil, že při splácení dluhu EU vzniklého na základě výpůjček souvisejících s nástrojem NGEU může pomoci pouze vytvoření dalších nových vlastních zdrojů, které by zachránily rozpočet EU a zmírnily fiskální tlak na rozpočty členských států a na občany EU. Postoj Parlamentu ze dne 16. září 2020 k návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů, který byl přijat v rámci postupu konzultace, znovu vyzývá k zavedení nových vlastních zdrojů podle příslušného plánu.
Dne 10. listopadu 2020 dosáhli vyjednavači Parlamentu, Rady a Komise politické dohody o VFR, vlastních zdrojích a některých aspektech týkajících se správy nástroje pro hospodářské oživení. V důsledku toho stanovila nová příloha interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení plán na zavedení nových vlastních zdrojů na období 2021–2027 ke splacení dluhu NGEU.
Nové rozhodnutí o vlastních zdrojích bylo přijato dne 14. prosince 2020, poté bylo do 31. května 2021 ratifikováno všemi členskými státy a použilo se se zpětnou účinností od 1. ledna 2021.
Následně byly ve dnech 22. prosince 2021 a 20. června 2023 zveřejněny dva návrhy Komise[5]. Týkaly se vlastních zdrojů z příjmů z vydražených povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), příjmů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a dočasného statistického vlastního zdroje ze zisků společností (který má být nahrazen skutečným vlastním zdrojem ze zdanění právnických osob).
Vzhledem k tomu, že Rada tento balíček neschválila, zveřejnila Komise dne 16. července 2025 nový návrh týkající se systému vlastních zdrojů EU. Ten zahrnuje dříve navrhované nové vlastní zdroje ve výši 75 % příjmů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a 30 % příjmů ze systému ETS1 (s vyloučením systému ETS2). Zavádí nové vlastní zdroje z nesebraného elektroodpadu (2 EUR/kg), spotřebních daní z tabákových a souvisejících výrobků (15 % z minimální spotřební daně) a roční paušální příspěvek od velkých společností působících v EU (až 0,1 % jejich čistého obratu). Návrh rovněž zahrnuje úpravy stávajících vlastních zdrojů, jako je snížení nákladů na výběr tradičních vlastních zdrojů (z 25 % na 10 %) a změny vlastního zdroje z plastových obalových odpadů (zvýšení sazby na 1 EUR za kg s dalšími úpravami o inflaci). Vyjasňuje rovněž, že poplatky za elektronický obchod patří do rámce vlastních zdrojů, a ruší výjimky pro balíky nízké hodnoty. V neposlední řadě navrhuje ukončit všechny úpravy, včetně paušálních slev na hrubém národním důchodu, omezení základu DPH a snížení vlastního zdroje z plastových obalových odpadů.
Očekává se, že navrhovaný balíček bude tvořit 40 % stávajícího ročního rozpočtu: přibližně 6 % bude pocházet ze systému ETS, 1 % z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, 10 % z elektroodpadu, 7,5 % z tabáku, 4,5 % z vlastního zdroje ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a dalších 10 % z úprav stávajících vlastních zdrojů.
Úloha Evropského parlamentu
Během postupu konzultace týkajícího se prvního souboru nových vlastních zdrojů Parlament obecně podpořil návrh na změnu systému vlastních zdrojů s určitými pozměňovacími návrhy. Parlament dne 10. května 2023 rovněž přijal usnesení s názvem „nový začátek pro finance EU, nový začátek pro Evropu“, naléhavě v něm vyzval Radu, aby tento soubor nových zdrojů schválila, a navrhl další nové vlastní zdroje. Později Parlament ve svém usnesení ze dne 9. listopadu 2023 o navrhovaných změnách systému vlastních zdrojů schválil návrh druhého balíčku s několika změnami.
Nejnověji Parlament ve svém usnesení ze dne 7. května 2025 o přepracovaném dlouhodobém rozpočtu Unie znovu „vyzývá Radu, aby urychleně přijala rozhodnutí o nových vlastních zdrojích“ a „zdůrazňuje, že nové skutečné vlastní zdroje nad rámec interinstitucionální dohody mají zásadní význam“.
Parlament v současné době projednává návrh Komise ze dne 16. července 2025. Ve své průběžné zprávě o návrhu Komise ze dne 16. července 2025 týkajícím se VFR, přijaté dne 21. dubna 2026, Parlament vyjádřil přístupu Komise, pokud jde o nové vlastní zdroje a společné výpůjčky, celkovou podporu a zároveň navrhl ke zvážení dodatečné nové vlastní zdroje: digitální daň, daň z hazardních her a sázek on-line, rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a daň založenou na kapitálových ziscích z kryptoaktiv.
Tento dokument vypracovalo oddělení Evropského parlamentu pro rozpočtovou podporu. Další informace naleznete na internetových stránkách Rozpočtového výboru.
Andras Schwarcz