Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Volby do Evropského parlamentu
Organizace a chod
Evropského parlamentu
Spolurozhodování a další typy rozhodovacích procedur
Pravomoci v oblasti rozpočtu
Kontrola rozpočtu
Demokratická kontrola
Statut poslanců a politických stran
Dočasné a vyšetřovací výbory
Ostatní instituce EU
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Rozpočtové pravomoci EP

Od založení Evropských společenství věnoval Evropský parlament úsilí o co nejlepší využívání finančních prostředků občanů prostřednictvím odpovědného sestavování rozpočtu a dočkal se postupného rozšíření svých pravomocí. Od konce osmdesátých let byly střety mezi Radou (hájící zájmy členských států) a Parlamentem nahrazeny klidnějším vyjednáváním, na jehož základě má Parlament větší kontrolu nad politickými rozhodnutími Unie. Podle návrhu budoucí Ústavy by se měly rozpočtové pravomoci EP v příštích letech ještě zvýšit.

S přistoupením deseti nových členských států překročí souhrnná částka rozpočtu Společenství poprvé v dějinách Unie pomyslný práh: hranici 100 miliard eur. Tato částka se vyrovná celkovému objemu veřejných výdajů např. v Dánsku. Sám Evropský parlament čerpá 1 % rozpočtu Unie. Náklady na chod EP se rovnají nákladům poslanecké sněmovny v Itálii a představují třetinu městského rozpočtu Paříže.

Základem rozpočtu EU jsou příjmy ze tří hlavních zdrojů: přímé příspěvky členských států v poměru k jejich hrubému domácímu produktu (HDP), podíl na vybrané DPH a cla vybíraná na vnějších hranicích Unie.

Od konce osmdesátých let stanoví víceletý rozpočtový rámec maximální výše výdajů podle jednotlivých oblastí. V tomto období byla zejména snaha o větší kontrolu nad střednědobým vývojem určitých výdajů, zvláště v zemědělství. Vznikají proto tzv. „finanční perspektivy" jako výsledek dohody Rady, Parlamentu a Komise. Například rozpočet na rok 2004 spadá do obecného rámce finanční perspektivy na léta 2000-2006, která byla upravena tak, aby pokryla nové výdaje související s rozšířením. V roce 2006 bude třeba sjednat nový víceletý rozpočtový rámec, který stanoví strukturu výdajů na následující léta. Obecně vyvíjely obě složky rozpočtového orgánu – Parlament a Rada – v posledních letech společné úsilí, aby udržely výdaje na úrovních stanovených rozpočtovým rámcem.

Rozpočtová procedura pro jednotlivý rok

Každoročně předkládá Komise předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který vychází z rámce finanční perspektivy. Výdaje jsou rozděleny podle oblastí činnosti Unie. Obecně jsou dvě kategorie výdajů. „Povinné" výdaje vyplývají ze smluv; jedná se o dotace cen zemědělských produktů (EZOZF – záruční sekce), o některé strukturální výdaje na zemědělství (EZOZF – orientační sekce), o výdaje na politiku rybolovu nebo o některé rozvojové podpory. Při současné větší kontrole nad výdaji na zemědělství tvoří tyto povinné výdaje méně než polovinu souhrnného rozpočtu. V této oblasti rozpočtu má rozhodující slovo Rada.

Naproti tomu Parlament s konečnou platností rozhoduje o „nepovinných“ výdajích, jejichž rozdělení tudíž může ve větší míře odrážet politické priority poslanců. Tyto výdaje v současné době představují 55 % souhrnného rozpočtu a zahrnují sociální a regionální fondy, energetiku, výzkum, dopravní infrastrukturu, rozvojovou podporu, životní prostředí, vzdělání a kulturu. Vedle této významné pravomoci, která má vliv na přidělení finančních prostředků, má Parlament v rukou také konečné rozhodnutí o přijetí rozpočtu. Rovněž má možnost jej zamítnout jako celek. Po přijetí je plněním rozpočtu pověřena Komise, přičemž je snaha neustále dbát na co nejúčinnější vynakládání finančních prostředků Společenství a plnění rozpočtu kontroluje Parlament (viz téma „Kontrola správnosti výdajů z peněz daňových poplatníků“).

Na pomoc občanům v nouzi

Parlament prokázal svou připravenost přispět na pomoc občanům v době vážných krizí, které postihly Evropu v posledních letech, a to zejména v roce 2002, kdy byly celé oblasti zasaženy ničivými záplavami. Německo, Rakousko, Francie a Česká republika požádaly o pomoc z Fondu solidarity, který byl vytvořen speciálně při této příležitosti jako nástroj umožňující pohotově čelit následkům přírodních katastrof, a této pomoci se jim dostalo. Z podnětu Parlamentu byly do fondu vloženy finanční prostředky ve výši jedné miliardy eur, tedy dvojnásobek původního návrhu Rady. Fond byl rovněž využit ke zmírnění dopadů katastrofálních veder v roce 2003.

Z týchž úvah a pohnutek vyplývá i pozornost, kterou Parlament věnoval problémům spojeným s nákazami mezi zvířaty a jejich dopadem na lidské zdraví. V roce 2001 schválili poslanci vyčlenění částky 971 milionů eur na pokrytí nákladů vzniklých v důsledku rozšíření „nemoci šílených krav“. Poučen touto zkušeností dbá Parlament každý rok při přípravě rozpočtu na to, aby v souhrnném rozpočtu nebyly opomenuty otázky bezpečnosti potravin.

Signály revolučních změn

Již několik let usiluje Parlament o zásadní reformu rozpočtové procedury, při níž by se podle jeho mínění měl uplatňovat postup spolurozhodování a mělo by být upuštěno od rozlišování povinných a nepovinných výdajů. Konvent o budoucnosti Evropy a jím předložený návrh Ústavní smlouvy oběma těmto představám odpovídají. Rozpočet na jednotlivý rok by měly v budoucnu přijímat Parlament a Rada novým rozpočtovým postupem spolurozhodování. V případě neshody bude mít Parlament rozhodující slovo v otázce celkových výdajů.

Pokud jde o víceletý finanční rámec, měla by o něm po jeho schválení Parlamentem rozhodovat Rada kvalifikovanou většinou. Schvalování prvního finančního rámce po vstupu budoucí Ústavy v platnost by však ještě mělo probíhat na základě jednomyslného rozhodování v Radě.



  
Zpravodajové:
  
Rozpocet na rok 2000 (Oddíl III - Evropská komise): Jean-Louis Bourlanges (EPP-ED, F)
Rozpocet na rok 2000 (Ostatní oddíly rozpoctu): Kyösti Tapio Virrankoski (ELDR, FIN)
Rozpocet na rok 2001 (Oddíl III - Evropská komise): Jutta Haug (PES, D)
Rozpocet na rok 2001 (Ostatní oddíly rozpoctu): Markus Ferber (EPP-ED, D)
Rozpocet na rok 2002 (Oddíl III - Evropská komise): Carlos Costa Neves (EPP-ED, P) - no longer a MEP
Rozpocet na rok 2002 (Ostatní oddíly rozpoctu): Kathalijne Maria Buitenweg (Greens/EFA, NL)
Rozpocet na rok 2003 (Oddíl III - Evropská komise): Göran Färm (PES, S)
Rozpocet na rok 2003 (Ostatní oddíly rozpoctu): Per Stenmarck (EPP-ED, S)
Rozpocet na rok 2004 (Oddíl III - Evropská komise): Jan Mulder (ELDR, NL)
Rozpocet na rok 2004 (Ostatní oddíly rozpoctu): Neena Gill (PES, UK)
  
Úrední vestník - konecná znení:
  
Rozpocet na rok 2000 (Oddíl III - Evropská komise)
Rozpocet na rok 2000 (Ostatní oddíly rozpoctu)
Rozpocet na rok 2001 (Oddíl III - Evropská komise)
Rozpocet na rok 2001 (Ostatní oddíly rozpoctu)
Rozpocet na rok 2002 (Oddíl III - Evropská komise)
Rozpocet na rok 2002 (Ostatní oddíly rozpoctu)
Rozpocet na rok 2003 (Oddíl III - Evropská komise)
Rozpocet na rok 2003 (Ostatní oddíly rozpoctu)
Rozpocet na rok 2004 (Oddíl III - Evropská komise)
Rozpocet na rok 2004 (Ostatní oddíly rozpoctu) - pas encore disponible

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004