Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnejší úspechy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšírení
Obcanská práva
Justice a vnitrní záležitosti
Vnejší vztahy
Ochrana životního prostredí / spotrebitelu
Odpovednost za škody
na životním prostredí
Znecištení ovzduší
Skleníkové plyny
Program "Auto Oil II"
Elektronický odpad
Odpad z obalu
Bezpecnost potravin
GMO
Tabák
Boj s hlukem
Kosmetické výrobky
Lidské tkáne a bunky
Doprava / Regionální politika
Zemedelství / Rybolov
Hospodárská a menová unie
Sociální politika / Zamestnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitrní trh / Prumysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE

> ELDR Environmental Policy


Evropská unie jedná pohotove ve veci obchodování s emisemi

Evropa vede svet v boji proti globálnímu oteplovaní. Od ledna roku 2005 bude mít Evropská unie první preshranicní systém obchodování s emisními limity pro zatížení skleníkovými plyny - znacne v predstihu pred celosvetovým programem, který má být zaveden v roce 2008 v rámci Kjótského protokolu. Nový plán, v nemž Evropský parlament sehrál duležitou roli, pomuže Evropské unii pri plnení spolecného závazku podle Kjótského protokolu omezenit skleníkové plyny do roku 2012 o 8% oproti hodnotám z roku 1990.

Vetšina clenských státu Evropské unie byla ohrožena nesplnením svých závazku vyplývajících z Kjótského protokolu. Nový systém Evropské unie pro obchodování s emisemi pomuže tento problém zvládnout snížením nákladu na redukci emisí, a tudíž povede evropské spolecnosti správným smerem ješte pred zahájením globálního kjótského plánu v roce 2008.

Podle nového systému Evropské unie bude okolo 10. 000 evropských spolecností moci od 1. ledna 2005 nakupovat a prodávat limity pro vypouštení oxidu uhlicitého. Národní orgány vytýcí spolecnostem emisní limity a ty, jimž se podarí vyprodukovat nižší hodnoty než tyto jejich cíle, budou moci své ušetrené kvóty prodat. Receno jinak, pokud továrna limit prekrocí, bude si moci koupit "znecištovací práva" od jiných firem v Evrope, které své emise naopak zredukovaly.

Evropská unie doufá, že vytvorením trhu kupujících a prodávajících emisních limitu se jí podarí zajistit insentivy ke snižování emisí. Zisky, kterých lze dosáhnout prodejem emisních kreditu, by mely motivovat spolecnosti k vyvíjení a používání cistících technologií. Systém používaný v celé Evropské unii (spíš než oddelené programy na národní úrovni) také zabrání pokrivení hospodárské souteže v oblasti prumyslu. Ocekává se, že se tak sníží náklady Evropské unie na splnení Kjótského protokolu o 1,3 miliard eur rocne, tj. o 35% celkových výdaju do roku 2010.

Systém vstoupí v platnost ve dvou fázích se zkušební dobou od roku 2005 do 2007. Druhá fáze pak potrvá od roku 2008 do roku 2012. To vyžaduje, aby clenské státy EU vytvorily národní plány do brezna roku 2004.

Povinný systém

Nekteré národní vlády usilovaly o to, aby byl systém aplikován na dobrovolné bázi, ale Parlament podporil stanovisko Komise, že by mel být povinný po celé Evropské unii, a to kvuli životnímu prostredí stejne jako proto, aby nedošlo k pokrivení trhu.

Vlády usilovaly o možnost rozhodnout se pro neúcast, která by umožnila výjimku celým prumyslovým odvetvím. Parlament však trval na omezeném systému možností rozhodnout se pro neúcast, a to pouze na jednotlivé závody a továrny, což oduvodnil argumentem, že paušální zproštení by systém oslabovalo.

Pocátecním zámerem bylo aplikovat systém pouze na znecištení oxidem uhlicitým a pouze v prumyslu energetickém, železárském, papírenském a nerostném, což by pokrylo asi 46% emisí oxidu uhlicitého. Komise mela rozhodnout pozdeji, po dílcích zprávách, jestli budou zahrnuty také další prumyslová odvetí a plyny. Poslanci však vyvíjeli tlak na to, aby clenské státy mohli zaclenit další prumyslová odvetví na dobrovolném základe. Dílcí zpráva Komise se navíc zamerí na to, zda-li zahrnout také chemický, hliníkárský a dopravní prumysl. Nakonec díky Parlamentu muže tedy nyní každý clenský stát využít svého práva zahrnout další skleníkové plyny od roku 2008.

Znecištovatel platí

Další citlivou záležitostí bylo, jak presne mají národní orgány emisní limity pridelovat. Komise navrhla, že by tyto limty povoleného zatížení mely zpocátku být vydány bezplatne spolecnostem na základe jejich historických hodnot hladiny emisí. Poslanci však byli toho názoru, že zásada "znecištovatel platí" by tím byla oslabena, a byla by nespravedlivá k novým spolecnostem vstupujícím na trh, což by vedlo k pokrivení souteže. Poslanci proto navrhli smíšený systém, kde by vetšina kreditu byla pridelena bezplatne, ale kde by jisté procento bylo odprodáno v aukci. Rešení vyústilo v kompromis, který umožnuje vládám prodat v aukci 5% limitu na tri roky od 1. ledna 2005, a 10% ve druhé fázi. Další aukcní prodej bude zaveden po roce 2012.

Parlament také obhajoval názor, že jednotlivé vlády by nemely být svobodné pri vydávání povolení neomezeného zatížení emisemi. Bude požadováno, aby každá zeme EU omezila kvóty, které pridelí, a její celkové hodnoty budou muset být v souladu s jejími individuálními limity z Kjóto.

Kjótský protokol povoluje prumyslovým zemím používat "mechanismy flexibility", které jim pomohou dosáhnout vytýceného snížení napríklad tím, že budou investovat do projektu na snížení skleníkových plynu v jiných zemích nebo tím, že presunou cistící technologie do rozvojových zemí. Protože však Parlament na tom trvá, stanoví smernice jasne, že priorita stále musí smerovat k "domácím" opatrením.

Kjótský protokol

Behem dvacátého století vzrostly prumerné teploty v Evrope asi o jeden stupen Celsia, a tento trend bude jiste pokracovat, ne-li se zhoršovat v prubehu nadcházejících sta let. Vedle prírodních jevu, jako jsou zmeny slunecní aktivity, je za tuto zmenu klimatu cástecne odpovedné také lidstvo, nebot znecištení, které produkuje, zachycuje teplo v atmosfére, což zpusobuje skleníkový efekt. Oxid uhlicitý (CO2) vypouštený prumyslem, dopravou a topnými systémy spolecne s nekolika dalšími plyny jako je metan, oxid dusný (rajský plyn) a fluorované uhlovodíky jsou hlavními viníky této situace.

Evropská unie má 5% svetové populace, produkuje však 15% skleníkových plynu. Vedoma si tohoto, zajistila svou konstruktivní roli pri vyjednávání o Kjótském protokolu, což bylo v roce 1997 odsouhlaseno mezinárodním spolecenstvím, aby byla posílena rámcová úmluva Spojených národu o klimatických zmenách. Protokol stanoví závazné cíle pro snižování emisí skleníkových plynu.

Zavední systému obchodování s emisemi skleníkových plynu mezi clenskými státy je soucástí širšího plánu cinnosti, který se snaží podporovat cisté a obnovitelné zdroje energií, a z dlouhodobého hlediska také pripravovat infrastrukturu Evropy na dusledky klimatických zmen.



  
Zpravodajové:
  
Znecištování ovzduší, vypouštení skleníkových plynu: Jorge Moreira da Silva (EPP-ED, P)
  
Úrední vestník – záverecné akty
  
Znecištování ovzduší, vypouštení skleníkových plynu - není zverejneno

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004