Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnejší úspechy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Volby do Evropského parlamentu
Organizace a chod
Evropského parlamentu
Spolurozhodování a další typy rozhodovacích procedur
Pravomoci v oblasti rozpoctu
Kontrola rozpoctu
Demokratická kontrola
Statut poslancu a politických stran
Docasné a vyšetrovací výbory
Ostatní instituce EU
Reforma EU
Rozšírení
Obcanská práva
Justice a vnitrní záležitosti
Vnejší vztahy
Ochrana životního prostredí / spotrebitelu
Doprava / Regionální politika
Zemedelství / Rybolov
Hospodárská a menová unie
Sociální politika / Zamestnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitrní trh / Prumysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE

> A more accountable Europe


Cílená kontrola ke zlepšení demokracie

Odstoupení Evropské komise Jacquesa Santera v roce 1999 a aféra Eurostatu v roce 2003 posunuly význam kontrolních úkolu Evropského parlamentu do popredí. Oba prípady vzbudily velkou pozornost a dobre ilustrují, jak poslanci kriticky sledují práci Evropské unie a jak dohlížejí predevším na Komisi.

Kontrola rozpoctu, kterou poslanci vykonávají v prípade podezrení ze špatného hospodarení statistického úradu Eurostat, je klasickým právem clenu Parlamentu. Od pocátku sjednocování Evropy získávali evropští poslanci postupne stále více kontrolních pravomocí.

Dotazy s písemnou i s ústní odpovedí na Komisi a Radu zaujímají v bežném živote Parlamentu velký prostor. Krome toho existuje každý mesíc volná tribuna, rovnež vyhrazená pro Radu a Komisi. Tak mohou poslanci proverovat ty, kterí spravují a reprezentují EU. V letech 2000 až 2003 vznesli poslanci více než 20 000 dotazu, vetšinou se jednalo o dotazy s písemnou odpovedí.

K objasnení porušování právních predpisu Spolecenství mohou poslanci zrizovat vyšetrovací výbory. Takové zvláštní výbory prispely k tomu, že po krizi zpusobené "nemocí šílených krav" byl založen veterinární úrad EU, a v souvislosti s kontrolou rozpoctu Úrad pro boj proti podvodum OLAF.

Hlasování o vyslovení neduvery: nejsilnejší zbran poslancu EP

Síla každodenních politických možností kontroly se zakládá na nejsilnejší zbrani poslancu: když pujde do tuhého, mohou svým hlasováním o vyslovení neduvery prinutit k odstoupení celé kolegium Evropské komise. Zatím bylo podáno sedm návrhu na vyslovení neduvery, schválen ovšem nebyl ani jediný. K tomu, aby Komise odstoupila kolektivne, je treba souhlasu dvoutretinové vetšiny odevzdaných hlasu a vetšiny poslancu Parlamentu. Poslanci EP však nemohou prinutit k demisi jednotlivé komisare nebo predsedu Komise, ale stále se této možnosti dožadují. Predseda Komise Romano Prodi se ovšem pri nástupu do funkce v roce 1999 pred Parlamentem zavázal, že pokud bude zbaven duvery jeden clen Komise, zváží jeho odvolání.

Jmenování Komise bez souhlasu Parlamentu není možné

Krok za krokem, od smlouvy ke smlouve budoval Parlament svou kontrolní funkci. Už od roku 1981 uvádel Parlament Komisi prakticky do úradu. Nejprve jen neformálne - poslanci se vyjadrovali k programu Komise. Avšak od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva, potrebují predsedové Komise a komisari navržení clenskými státy EU souhlas Parlamentu.A konecne s nabytím platnosti Amsterodamské smlouvy v roce 1999 schvalují poslanci jmenování predsedy Komise samostatne, pred tím, než budou jmenováni jednotliví komisari. Krome toho se musejí všichni clenové Komise vcetne predsedy podrobit pred príslušnými speciálními výbory Parlamentu nekolikahodinovému slyšení po vzoru amerického Kongresu. Poté se poslanci radí za zavrenými dvermi o vystoupení a obsahu programu budoucích komisaru a predloží plénu své doporucení.

Politická výmena názoru s Radou a Komisí

Parlament kontroluje také ty oblasti, ve kterých nemá možnost rozhodovat. V oblasti spolecné zahranicní a bezpecnostní politiky a v otázkách spolupráce v oblasi justice a vnitrních záležitostí je Rada a Komise povinna Parlament informovat. Poslanci mohou krome toho vznášet dotazy a podávat doporucení, pricemž príslušná Rade predsedající zeme, která se mení každého pul roku, musí brát patricný ohled na stanoviska Parlamentu. Parlament muže navíc svým politickým prioritám dodat duraz pri pridelování prostredku v každorocních jednáních o rozpoctu.

Dalšími formami, jak se Rada a Komise zodpovídá Parlamentu, jsou rozpravy, v nichž zeme predsedající v Rade predstaví svuj program na následujících šest mesícu, na konci predloží bilanci a prubežne informuje o vrcholných setkáních. Rada a Komise celí politické výmene názoru spolecne s poslanci u príležitosti predkládání výrocních zpráv o rozvoji EU. Komise tak ciní svou celkovou výrocní zprávou a zákonodárným programem na príští rok. To všechno jsou pro poslance príležitosti politicky hodnotit a kriticky zkoumat zámery, obsah a výsledky cinnosti Rady a Komise.

Odpovednost Evropské centrální banky vuci Parlamentu

Parlamentu se musí zodpovídat také nezávislá Evropská centrální banka (ECB). Jedinou povinností Banky je zajištovat stabilitu eura. Prezident ECB podává poslancum v plénu jednou za rok zprávu. Krome toho vystupuje pravidelne pred Hospodárským a menovým výborem Parlamentu, aby se zodpovídal poslancum.

Poslanec jako spojovací clánek mezi obcany a orgány EU

Pri kontrole cinností EU je Parlament pro obcany nejen zástupcem, ale i partnerem, na nehož se mohou kdykoli obrátit. Obcané se mohou v peticích obracet na poslance, kterí poté overují údaje a poskytují rady. Parlament navíc jmenuje evropského verejného ochránce práv, který nezávisle vyšetruje stížnosti obcanu na nedostatky ve verejné správe. Stížnosti obcanu poslancum mohou rovnež vést ke kontrole clenských státu EU prostrednictvím Parlamentu. Ve stále více prípadech upozornují poslanci ochránkyni Smluv, Evropskou komisi, na to, že jednotlivé clenské státy neuvedly do praxe evropské rámcové zákony. Komise muže clenské státy napomenout, nebo dokonce i zahájit právní kroky k donucení uplatnení práva EU.



  
Reports
  
Texty Smluv
Evropská komise
Rada EU
Evropský verejný ochránce práv
Obcanský portál Evropského parlamentu

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004