Digitální agenda pro Evropu

Tento dokument popisuje vývoj digitální agendy EU a objasňuje, jak se od roku 2024 změnilo zaměření EU od stanovování priorit směrem k provádění tím, že jsou zaváděny právní rámce, jako je akt o umělé inteligenci. Vysvětluje také, jak nová pravidla EU týkající se platforem, dat, digitální identity, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti přispívají k bezpečnosti digitálních prostorů, spravedlivé hospodářské soutěži a digitální suverenitě v souladu s ekologickou transformací.

Právní základ

Ačkoli Smlouvy neobsahují konkrétní ustanovení týkající se informačních a komunikačních technologií (IKT), EU může na základě Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jednat v oblastech politiky, jako jsou průmysl, hospodářská soutěž, obchod, transevropské sítě, výzkum, energetika, vytvoření jednotného trhu, volný pohyb zboží, pohyb osob a služeb, vzdělávání a kultura.

Cíle

EU se prostřednictvím své digitální agendy snaží umožnit bezpečnou a udržitelnou digitální transformaci zaměřenou na člověka. Tento přístup, který vychází ze strategie pro jednotný digitální trh a z Digitálního kompasu 2030, podporuje důvěryhodné toky údajů, interoperabilní digitální identitu, spravedlivé trhy platforem, odpovědnou umělou inteligenci a spolehlivou kybernetickou bezpečnost. V rámci politického programu Digitální dekáda se tyto záměry proměnily v konkrétní cíle v oblasti dovedností, infrastruktury, digitalizace podniků a veřejných služeb.

Dosažené výsledky

A. První digitální agenda pro Evropu: 2010–2020

První digitální agenda se zaměřovala na zlepšení konektivity, snížení nákladů a posílení ochrany spotřebitele. Mezi její hlavní úspěchy patřilo:

  • zrušení poplatků za roaming („roaming za domácích podmínek“),
  • rozšíření širokopásmového přístupu,
  • zavedení klíčových pravidel pro ochranu údajů, zejména obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
  • Agenda rovněž podporovala digitální růst prostřednictvím zlepšování dovedností, digitalizace průmyslu a veřejných služeb, jakož i zavedením pravidel pro zeměpisné blokování a přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah.

    Na podporu ekonomiky založené na datech přijala EU opatření týkající se volného toku neosobních údajů, kybernetické bezpečnosti a otevřených dat a posílila koordinaci regulace prostřednictvím Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací.

    B. Druhá digitální agenda pro Evropu: Digitální kompas 2030

    Druhá digitální agenda se zaměřuje na změny, které přináší digitální technologie, a na zásadní úlohu digitálních služeb a trhů, přičemž klade důraz na technologické a geopolitické cíle EU. Komise ve svých sděleních o formování digitální budoucnosti Evropy a o evropském politickém programu Digitální dekáda popsala opatření pro bezpečné digitální služby a trhy. Prioritami byly kvantová výpočetní technika, blockchainové strategie, umělá inteligence, polovodiče (evropský akt o čipech), digitální suverenita, horizontální požadavky na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky (nařízení (EU) 2019/1020 ve znění nařízení (EU) 2024/2847), sítě 5G a 6G, evropské datové prostory a globální technologické standardy.

    V březnu 2021 byl zaveden Digitální kompas, v němž EU nastínila čtyři cíle pro rok 2030:

    • dovednosti: alespoň 80 % všech dospělých by mělo mít základní digitální dovednosti a v EU by mělo být zaměstnáno 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie, mezi nimiž by mělo být více žen,
    • podniky: 75 % podniků by mělo využívat služby cloud computingu, data velkého objemu a umělou inteligenci, více než 90 % malých a středních podniků v EU by mělo dosahovat alespoň základní úrovně digitální intenzity a počet tzv. „jednorožců“ v EU (tj. začínajících podniků s vysokou hodnotou) by se měl zdvojnásobit,
    • infrastruktura: všechny domácnosti v EU by měly mít přístup ke gigabitovému internetu a všechny obydlené oblasti by měly mít pokrytí sítí 5G, EU by měla vyrábět 20 % světových polovodičů, v EU by mělo být rozmístěno 10 000 klimaticky neutrálních, vysoce zabezpečených okrajových uzlů a Evropa by měla získat svůj první kvantový počítač,
    • veřejné služby: veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné online, všichni občané by měli mít přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci a 80 % občanů by mělo používat elektronickou identitu.
    • Program Digitální Evropa zavedený nařízením (EU) 2021/694 je iniciativa EU, v jejímž rámci se má v letech 2021–2027 přidělit 7,5 miliardy EUR na projekty v oblasti digitálních technologií, jako jsou superpočítače, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a integrace digitálních technologií. Tyto projekty jsou podporovány centry pro digitální inovace.

      Politický program Digitální dekáda 2030 stanoví právně závazné cíle od září 2022, čímž se z Digitálního kompasu stává prováděcí nástroj zahrnující každoroční podávání zpráv a mechanismy spolupráce členských států.

      1. Data

      Pro digitální vizi Evropy má zásadní význam sdílení dat. EU podporuje inovace založené na datech, ale zároveň se snaží udržet rovnováhu mezi ochranou soukromí, bezpečností a etikou. Zkoumá přitom možnosti využívání a sdílení neosobních údajů pro účely nových technologií a obchodních modelů.

      V rámci Evropské strategie pro data byla zavedena myšlenka společných evropských datových prostorů pro devět odvětví. Cílem je zajistit, aby ekonomika i společnost mohly využívat většího množství dat, a zároveň poskytnout podnikům i jednotlivcům větší kontrolu nad daty, která vytvářejí. Regulační rámec EU pro data zahrnuje:

      • obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679),
      • směrnici o ochraně údajů v oblasti prosazování práva (směrnice (EU) 2016/680),
      • evropský akt o správě dat (nařízení (EU) 2022/868) týkající se dostupnosti údajů a důvěry,
      • evropský akt o datech (nařízení (EU) 2023/2854) o spravedlivém přístupu a právech uživatelů při současném zajištění ochrany osobních údajů.
      • 2. Umělá inteligence

        Bílá kniha o umělé inteligenci z února 2020 zdůraznila klíčovou úlohu umělé inteligence a její očekávané společenské a hospodářské přínosy napříč odvětvími. V březnu 2024 přijal Parlament akt o umělé inteligenci. Mezi jeho klíčová ustanovení patří:

        • záruky týkající se používání umělé inteligence pro obecné účely,
        • omezení používání systémů biometrické identifikace donucovacími orgány,
        • zákaz hodnocení občanů a využívání umělé inteligence k manipulaci nebo využívání zranitelnosti uživatelů,
        • právo spotřebitelů podávat stížnosti a dostávat srozumitelná vysvětlení.
        • Akt o umělé inteligenci je v platnosti od 1. srpna 2024 a začíná se uplatňovat postupně v průběhu 36 měsíců. Prosazování na úrovni EU koordinuje Evropský úřad pro umělou inteligenci.

          V září 2022 Komise předložila návrh směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci, která měla zajistit rovnocennou ochranu osob poškozených umělou inteligencí. Tento návrh však byl mezitím stažen. Kromě toho byla představena nová směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky (směrnice (EU) 2024/2853), která se zabývá digitálními produkty, jako je umělá inteligence.

          3. Nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích

          Základem digitální strategie je vytvoření bezpečnějšího a otevřenějšího jednotného digitálního trhu, který zaručuje práva uživatelů a spravedlivou hospodářskou soutěž. Opírá se o dva legislativní pilíře: nařízení o digitálních službách (DSA) a nařízení o digitálních trzích (DMA), jejichž účelem je modernizovat právní předpisy EU v oblasti digitálních služeb. Tato dvě nařízení, která Parlament a Rada přijaly v roce 2022 a která jsou v platnosti od května 2023, poskytují jednotný soubor pravidel pro celou EU. Nařízení o digitálních službách vymezuje odpovědnost zprostředkovatelů služeb, zejména online platforem. Velké platformy, s nimiž se pojí vyšší riziko šíření nezákonného a škodlivého obsahu, podléhají zvláštním požadavkům. Nařízení o digitálních trzích nastiňuje pravidla pro společnosti se statusem „strážce“ a zaměřuje se na ty, které jsou nejnáchylnější k nekalým praktikám. To zahrnuje zejména služby, jako je online zprostředkování, sociální sítě a cloud computing. V návaznosti na nařízení o digitálních službách navrhla Komise nařízení, kterým se zefektivní shromažďování a sdílení dat o krátkodobých pronájmech ubytování. Nařízení o digitálních službách vstoupilo v platnost v plném rozsahu dne 17. února 2024. Nařízení o digitálních trzích se začalo intenzivněji prosazovat v roce 2025, kdy byly uloženy první pokuty strážcům přístupu. Komise se nyní zaměřuje především na prosazování a monitorování.

          4. Elektronická veřejná správa, elektronická identita a digitální euro

          Digitální agenda klade důraz na služby elektronické veřejné správy a přeshraniční spolupráci veřejného sektoru. V návaznosti na návrh Komise z listopadu 2022, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii, přijala Rada v březnu 2024 nařízení o interoperabilní Evropě (nařízení (EU) 2024/903) s cílem posílit veřejné služby v EU. Tímto nařízením se zřizuje Sbor pro interoperabilní Evropu složený ze zástupců členských států, Komise a dalších subjektů EU.

          Budování důvěry v on-line prostředí má zásadní význam pro společenský a hospodářský růst. Nařízení o elektronické identifikaci (nařízení (EU) č. 910/2014) poskytuje rámec pro bezpečné digitální interakce mezi občany, podniky a orgány. V zájmu dosažení těchto cílů přijal Parlament v únoru 2024 rámec pro evropskou digitální identitu (nařízení (EU) 2024/1183, eIDAS 2.0), jehož cílem je umožnit do roku 2030 80 % občanů EU bezpečný přístup k důležitým veřejným službám pomocí digitální identity. Nařízení eIDAS 2.0 vstoupilo v platnost dne 20. května 2024 a členské státy připravují zavedení peněženek digitální identity EU.

          5. Kybernetická bezpečnost

          Dne 10. listopadu 2022 Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině zavedli politiku kybernetické obrany EU a Akční plán pro vojenskou mobilitu 2.0, jejichž cílem je: