Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Volby do Evropského parlamentu
Organizace a chod
Evropského parlamentu
Spolurozhodování a další typy rozhodovacích procedur
Pravomoci v oblasti rozpočtu
Kontrola rozpočtu
Demokratická kontrola
Statut poslanců a politických stran
Dočasné a vyšetřovací výbory
Ostatní instituce EU
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE

> Plenary Speech - Wurtz - 2002-12-04 - Members' Statute
> Plenary Speech - Kaufmann - 2003-06-18 - European Political Parties
> Plenary Speech - Blak - 2003-06-18 - European Political Parties
> Plenary Speech - Kaufmann - 2001-05-17 - European Political Parties
> Plenary Speech - Frahm - 2001-05-17 - European Political Parties
> Plenary Speech - Kaufmann - 2000-06-14 - European Political Parties
> Plenary Speech - Seppänen - 2000-06-14 - European Political Parties


Ne statutu poslanců EP - Ano statutu evropských stran

V některých oblastech má práce Evropského parlamentu překvapivě stále spíše "národní" než "evropský" charakter. Ne všichni poslanci EP mají stejný plat. Místo toho je platí jejich vlastní země ve stejné výši jako poslance svých národních parlamentů. Ale i pro evropské volby musí celoevropské politické strany nahradit národní strany. Momentálně se úsilí o zavedení mzdových norem a podmínek pro poslance EP pozastavilo. Ale snaha podpořit vytvoření evropských stran vedla k lepším výsledkům.

Poslanci EP se musí řídit celou řadou pravidel a předpisů, které upravují jejich statut, dávky a náklady, parlamentní imunitu proti soudním žálobám apod. V některých případech se musí řídit svými národními zákony, v jiných případech podléhají předpisům EU. To často vede k různým paradoxním situacím. Španělský poslanec EP dostává například stejný plat jako poslanec parlamentu Cortés, zatímco německý poslanec dostává stejně jako poslanec parlamentu Bundestag. A nejen že platy poslancům EP vyplácejí jejich vlastní země, tyto platy jsou také zdaňovány podle národních daňových předpisů. A přitom všichni poslanci vykonávají stejnou práci a všichni pracují hlavně v Bruselu a ve Štrasburku.
V průběhu let bylo vynaloženo úsilí na dosažení dohody ohledně "obecného statutu", nebo jednotného souboru předpisů, který by odstranil všechny nejednotnosti. Statut však musí schválit nejen Evropský parlament, ale také národní vlády. Když po letech hledání kompromisu přijatelného pro vlády, které se scházejí v Radě ministrů, Parlament v červnu 2003 přijal návrh statutu, domnívali se poslanci EP, že už brzy tuto otázku uzavřou. Rada však oznámila, že má námitky proti třem bodům: proti věku poslanců EP pro odchod do důchodu, proti daňovým opatřením týkajícím se jejich platů a proti otázkám souvisejícím s výhodami a imunitami, které, jak se uvádí ve statutu, mohou být změněny pouze na základě jednání mezi vládami EU.
Parlament zareagoval novým hlasováním v prosinci 2003 a rozhodnutím velkou většinou vypustit tato "jablka sváru". Tím, že Parlament vyhověl přání několika vlád, které chtěly vybírat národní daně z příjmů pocházejících z platů poslanců EP, přestože poslanci měli být nyní placeni z rozpočtu EU, souhlasil s tím, že by platy evropských poslanců měly podléhat nejen evropské dani, ale také národní dani. Jejich jedinou podmínkou bylo, aby nedocházelo ke dvojímu zdanění (s tím Rada souhlasila). Parlament souhlasil s tím, že se výhodami a imunitami bude zabývat zvlášť, a požádal členské státy, aby zrevidovaly příslušný protokol z roku 1965. Poslanci EP nakonec navrhli ohledně věku pro odchod do důchodu kompromis, který, jak poté naznačilo italské předsednictví EU, by byl přijatelný: poslanci EP by měli právo na důchod od 63 let (místo od 65, jak požadovala Rada, nebo od 60, jak v červnu navrhoval Parlament).
Zdálo se, že dvacet pět let po prvních přímých volbách do Evropského parlamentu by konečně mohla pro všechny jeho poslance platit stejná pravidla. Ale nečekaně, úplně na poslední chvíli, během zasedání Rady 26. ledna 2004, které mělo schválit návrh statutu, několik ministrů vzneslo námitky proti výši navrhovaných platů pro poslance EP, která byla stanovena na polovinu platu soudce Evropského soudního dvora a proti které dosud nikdo neprotestoval. Celá otázka statutu byla proto zahrána do autu a bude nyní na novém Parlamentu, aby sebral odvahu ji znovu otevřít.

Statut politických stran
Příznivější osud postihl statut zabývající se právním postavením a financováním evropských politických stran. V současné době jsou poslanci EP voleni jako zástupci domácích politických stran. Když však přijedou do Bruselu, působí obyčejně v rámci jedné z "politických skupin", přičemž reprezentují napříč politickým spektrem názory, které spojují národní strany. Některé velké strany vytvořily už dávno mimo Evropský parlament celoevropské federace, přestože neměly takovou soudržnost a dopad na veřejnost jako politické strany. V průběhu let se však zformovala řada stran na evropské úrovni, jako např. EPP (křesťanští demokraté/pravý střed), Evropské socialistické strany, ELDR (liberálové), Svobodná evropská aliance (hlavně regionalistické strany) a Zelení, zatímco jiné strany se teprve vytvářejí.
Má se za to, že by bylo ku prospěchu, kdyby politické strany v rámci EU získaly velkou vážnost, zejména proto, aby odstranily tendenci zabývat se během evropských voleb domácí politikou a aby se místo toho více věnovaly evropským záležitostem. Smlouva Evropského společenství vlastně stanoví, že "politické strany na evropské úrovni jsou významným faktorem integrace uvnitř Unie. Přispívají k formování evropského povědomí a pomáhají vyjádřit politickou vůli občanů Unie". Navzdory důležitosti přisouzené takto evropským stranám trvalo nějakou dobu, i když ne tak dlouhou jako v případě statutu poslanců EP, než bylo dosaženo dohody mezi jednotlivými vládami EU a také mezi Parlamentem a vládami EU ohledně pravidel uznávání evropských stran, která budou určovat financování těchto stran z rozpočtu EU.
Nařízení o "politických stranách na evropské úrovni", které začne platit v červenci 2004 po evropských volbách, stanoví, že k dosažení právního uznání, a tudíž financování EU, musí být evropská strana zastoupena nejméně v jedné čtvrtině členských států poslanci Evropského parlamentu, nebo v národních parlamentech, nebo v regionálních shromážděních; případně musí získat nejméně v jedné čtvrtině členských států alespoň tři procenta hlasů v posledních volbách do Evropského parlamentu. Evropská strana musí rovněž respektovat zásady EU, tj. svobodu, demokracii, lidská práva, základní svobody a zásady právního státu.
Z rozpočtu EU bude uvolněno 8,4 milionů eur ročně na financování evropských politických stran. Z toho bude 15% rozděleno rovným dílem mezi strany, zatímco zbytek bude rozdělen proporcionálně podle počtu poslanců zvolených do Evropského parlamentu. Chce-li politická strana na evropské úrovni získat finance z rozpočtu EU, musí každý rok podat žádost u Evropského parlamentu. Jakékoliv takto získané finanční prostředky mohou být použity pouze na pokrytí výdajů přímo spojených s cíly stanovenými v politických programech stran, a nesmějí být použity na přímé či nepřímé financování národních politických stran.
Evropská strana musí také každý rok zveřejnit své příjmy a výdaje a přiznat své další zdroje financování tak, že poskytne seznam všech dárců a darů, jejichž výše přesahuje 500 eur. Strana nesmí přijímat anonymní dary, dary od právních subjektů, v nichž má stát větší než 50% kapitálový podíl, dary od jednotlivců ani od organizací v hodnotě vyšší než 12 000 eur ročně.



  
Zpravodajové:
  
Prijetí statutu poslancu Evropského parlamentu: Willi Rothley (PES, D)
Statut a financování evropských politických stran: Jo Leinen (PES, D)
  
Prehled legislativního rízení:
  
Prijetí statutu poslancu Evropského parlamentu
Statut a financování evropských politických stran
  
Úrední vestník - konecná znení:
  
Prijetí statutu poslancu Evropského parlamentu - text prijatý Parlamentem
Prijetí statutu poslancu Evropského parlamentu - usnesení prijaté Parlamentem
Statut a financování evropských politických stran

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004